Ročník XXVI.

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Str. 363.

V r. 1899, opatřilo 19 nákupních druž- stev českého rolnictva v král. Českém svým členům 128.341.68 q strojených hnojiv. 3,823.065 q semen, 18.727.22 7 krmiv. Spolčováním k nákupu těchto potřeb ve velkém nabývá rolnictvo všech výhod velkého kupce, kupuje levněji a také ji- stěji, protože si může při malém nákladu opatřiti řádným zkoušením kupovaného zboží jistoty, že jest smluvené jakosti. Bez takové součinnosti rolnictva by arciť sebe účinnější zákonná ochrana proti těmto podvodům málo prospěla. Vláda německá prohlásila v únoru 1901, že osnovu zákona k ochraně proti padělání strojených hnojiv, pícnin a semen v nejbližší době říšskému sněmu předloží. Potom snad také u nás uzraje přesvěd čení o nezbytné potřebě ochrany našeh rolnictva proti tomuto podvodnictví. Co svyzimovanou pšenieí? Napsal Jan Stříteský etos stihla velká pohroma pšenice následkem krutých holomrazů. Za Armoucen stojí hospodář nad po- lem, kde zasel pšenici, která po mnoho roků jej svým znamenitým výno- sem uspokojovala; namnoze jest již vyzi- movaná pšenice zaorána a nahražena jar- kou neb ječmenem.

Některé pšenice vyzimovaly zúplna, že není žádné naděje, aby nějakou pomocnou operací stav zahuštění taký býti mohl, aby byl výnos jen poněkud ucházející. Kde ale předce sem a tam jest viděti zelený lístek, nesmíme se zaoráním spěchati; neb jedná se tu o zachování — jinak velmi cenné — pšenice, která má ale tu vadu, — teprve letos snad u ní zřejmou — že není proti zimě dosti otužilá. Tu pak co letos předce obstálo, poskytne nám osivo skoro plně zimovzdorné. Nebylo by tedy rozumné, pšenici — jinak výnosnou proto zavrhnouti, že letos vyzimovala. Na poli chrudimské zemské střední hosp. školy bylo seto 16 druhů pšenic a posky- tuje tudíž pokusná parcela poučný obraz o stupni vzdornosti proti zimě. Především ukázalo se, že některé širifky plně co do přezimování uspokojují, ač předce částečně utrpěly, ale nebude to míti na výnos škod- ného vlivu; jsouť ještě dosti husté. Tím více jest tato okolnost uvážení hodna, že pšenice sety byly po bramborách 20. října.

Jsou to širifka, typ C od Nolče a širifka ozimá od téhož pěstitele. Za to širifka zvaná běloklasá od Chrestensena úplně vyzimovala. Dobře přezimovala širifka zimovzdorná Kirscheova. — Upozorňujeme opětně — jak již několikráte jsme upozor- nili — že není širifka jednotnou odrůdou, nýbrž že každý pěstitel má svou vlastní širifku (square head) a že tyto kulturní formy od sebe co do výnosnosti, lehánía zimovzdornosti velice se liší. Lépe než širifka přezimovala pšenice donská, neutrpěla skoro ničeho; totéž jeví se u u Nolčovy přesívky, pedigree. Špatně přezimovala zlatá perla a pšenice divo tvorná, budou ale přece částečně zacho- vány. Dále dobře přezimovaly Heineova paličnatka a dividentka. Úplně zahynuly vousky Goliaš a Taganrock a špatně pře- zimovaly zlaté kapky a německá pšenice Epp. Pokud nám známy jsou zkušenosti pp. rolníků a velkostatků okolo Chrudimi musí býti zaorána z většiny pšenice zlatá perla, bordeaux a Rivetova; tyto dvě po- slední vyhynuly naprosto. Jak můžeme poškozené osení pšeničné zachrániti? — Byla-li pšenice jen mrazem

Obr. 117. Nejmenší domek dělnický. vytažena ale nezmrzla, což u našich do- mácích otužilých pšenic, na př. švarcky, přesívky, bilanky a j. na kyprých humos- ních půdách se objevuje, pomůže uválení těžkým válcem, jakmile pole tak oschlo, že se uváleti dá. U pšenic choulostivých, tedy více méně mrazem odumřelých, musí nastati léčení v nejhorším případě za- oráním a setbou novou a tu radíme, ne- zaorati pšenici ruchadlem, nýbrž pouze harkou na 10 cm hloubky, poněvadž mimo tu výhodu, že práce daleko rychlejia pěkněji se provede, zachováme více vláhy v půdě a za stejných okolností tentýž výnos obdržíme při podorání k zrnu do hloubky 10 cm, jako při podorání hlubším. Jako náhrada zimky hodí se při pokro- čilé době roční jará pšenice toliko v kra- jinách, kde setba teprve počíná; v teplých nížinách je na ni skoro pozdě a musi nastoupiti ječmen neb oves. Lze-li na poli sem a tam ještě spatřiti zelený lísteček: nesmíme se vzdáti naděje a přikročíme k bedlivému ohledání rost- linek. Mnohé z nich mají jen nad zemí část odumřelou; ale odnožovací kolénko, asi 1 cm v půdě se nacházející, jest zacho- váno a ostatní část rostliny arciť také. Tu také již zpozorujeme četná odnožovací poupata, jež svědčí o tom, že se pšenice zmlazuje. Ba, za příznivého počasí, a je-li

Hone

Světnice

Obr. 118. Průřez nejmenšího děln. domku. půda dobře vydělaná a vyhnojená, může i rostlinka, jejíž první článek (internodium) mezi semenem a kolínkem odnožovacím povrchně je zhnědlý, ale rozloupnut, uka- zuje šťavnatou neporušenou osu, dáti pře- kvapující výnos. V takovém případě se do- poroučí se zaoráním nespěchati. Staré pravidlo praví, že nadějnou jest pšenice, když jedna od druhé jest na píď vzdálena tedy asi 25 cm; neb tu jest veliká pravdě- podobnost, ne-li jistota, že mezi těmi ze- lenými rostlinkami jest ještě mnoho rost- linek jen povrchně zmrzlých, které vyženou. Abychom tento pochod si pojistili, pše- nici uvláčíme. V některých krajinách jest vláčení pšenice naprosto neznámo; tam věří se jen válci, jenž ale chatrnou pše- nici, kde jen nějaké zelené chmýrko jest viděti, ubije, poněvadž vytvoří se na poli kůra, která bezlisté rostlinky vzduchu uzavře a vyhánění nových odnožů ze skrytého kolínka odnožovacího ztěžuje. S vláčením pšenic učinili jsme nejlepších zkušeností; nesmí se ale hospodář za bra- nami ohlížeti, neboť bylo-li na poli viděti málo, není viděti po branách ničeho. To nás nesmí ale zmásti, neb po prvém de- štíku se pole rychle zazelená. Kdo to ne- zkusil, ani to neuvěří. K vláčení nesmí se ale vzíti těžké brány s dlouhými hřeby, nýbrž lehké branky s hustými a krátkými hřebíky, jaké obilí za strojem zavlačují. S vláčením možno spojiti velmi úspěšně ledkování, zvláště není-li pole dosti silné, by dal se očekávati tak mohutný vývin trsů, aby prázdná místa mohla býti vyplněna. Zřídka kdy jest po jediném převláčení půda dosti zkypřena a musí se vlačeti podruhé, šikmo na směr vláčení prvého.

Dostaví-li se po vláčení silně vysušující větry, jest dobře lehounkým hladkým válcem uvláčenou pšenici přiváleti. Konečně vracíme se k otázce, má-li „ho- spodář zavrhnouti pro příště všecky odrůdy pšenic, které letos vymrzly?“ Zdálo by se, že odpověď zníti musí ano. — Jest-li pak napadlo někomu v loni nesíti žito, poně- vadž muselo býti před rokem mnohde všecko žito zaoráno? Opakujeme, že ne- bylo by moudré, cenné a výnosné druhy pšenic pro letošní kalamitu zavrhnouti. Tak pšenice „Rivetova vouska“ již před 40 lety jake choulostivá proti zimě známá, letos úplně je zničena; avšak výhody — veliká úrodnost, byť zrna méně cenného a při tom možnost velmi pozdní setby činí z ní odrůdu zvláště pro řepařské krajiny nadmíru důležitou. Letošní zima zvláště byla krutou. Po mírném a teplém dlouhém podzimku, kdy nemohly se rostliny na zimní spánek při- praviti, následovaly náhlé, kruté a dlouhé mrazy. Následky nejeví se jen na pšeni- cích ušlechtilých, ale i u pšenic domácích, jak to všude na polích jest viděti; nový to důvod, abychom nových odrůd tak přísně neposuzovali. Zajímavy jsou výsledky po- kusné stanice v Halle. Mezi dobře pře- zimovanými pšenicemi byly dva typy ši rifky, kdežto domácí a staré pšenice, jako frankenhaimská, probsteiská a j. silně pro- řídly. V téže stanici přezimovaly ze širifek dobře: Beselerova, Cimbalova a Heineova. Krmná hodnota plev obilných. Napsal V. Vaško, hosp. úředník v Řeztokách. anujícím loňského roku suchem vznikl nedostatek slámy, jejž právě v době přítomné rolník značně po- ciťuje. Nedostatek ten nutí rolníka aby hledal všechny možné prostředky. aby nedostatek píce zažehnal,