ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 de384f30-8d4e-11dc-a5e8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 105, place 57, org 18, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
12. února 1909.
4 masthead
Cislo 43.
5 article
Marocká dohoda francouzsko-německá. Dopisovatel »Berl. Tagbl.« interviewovalo marbeké úmluvě bývalého presidenta Paula De- sehanela, který, jak známo, je vynikajíeí sutoritou v otázkách zahraniční politiky, je předsedou sněmovní komise pro zahraniční věci s zasáhl významnými řečmi do marocké debaty. »Berl. Tagbl.« nazývá tohoto politika, který je zněm svými sympatiemi k Čechům, »mužem budouenosti«. Deschanel pravil o dohodě: »Ted je konec napjetí, které bylo trapné pro Evropu i pro říši šerifovu. Dohoda precisuje znovu naše zájmy a naše práva. Téšíme se z ni ne- toliko z tohoto důvodu, ale především proto, poněvadž jsou teď obnoveny normálni diplomatické sťyky obou států Ať maji obě země mezi sehou řešiti jakékoli problémy, je nanejvýše žádoueno, aby obě vlády se zpříma vyslovily, co se týká jejich politiky a co může míti vliv na evropský mír. Je to proto nutné, poněvadž dějíny vytvořily pro oba návody zvláštní situaci. Ostatně podobná ujed- nání nejsou nová. R. 1880 vyjednával Frev- cinet, Gambettův »lieutenant« z r. 1870, s Německem o Marokku. Od té doby do r. 1904 dá se uvésti celá řada příkladů. Styk dvou velkých států musí spočívati na vzá- jemné úctě. Má-li se proto najiti formule, musí zníti: chladná krev, upřímnost a mir a.« O náladě, vzbuzené v Paříži dohodou, sděluje se: Veškeré žurnály pozdravují dohodu jako velkou, prospěšnou událost. Velká většina politiků francouzských projevuje spokoje- nost s úmluvou, sle ozývají se též hlasy, že Německo docililo dohodou větší z isk.
Berl sehanel Čecho Gambettův Evropa Německo Maroko Paříž
6 article
Clemenceau pokládá dohodu za fran- couzský úspěch. Znamená, že Německo se zřeklo politického vlivu na Ma- rokko a znamená, že je konec politiky bo- dání jehlou. Ciemenceau napomíná veřejnost, aby zachovala důstojnost a netriumfovala. Deleassé doplňuje své výroky, jak jsme je včera zaznamenali, v »Eeho de Paris«. Myslí, že dohoda na první pohled je uspokojivá. Je zdokonalením anglicko-francouzské smlouvy z roku 1904 Je významně, že popud vyšel z Německa. Ribot, jeden z vůdců mírné levice, pokládá dohodu za šťastnou předzvěst. Bývalý ministerský předseda Dupuy chee vyčkati, jak se věci vyvinou. Posl. Chaumet pravil; »Společné přání loyálního dorozumění zavádí novou éru důvěry a míru, Nesmíme však za- pomenouti, že s Německem budeme míti tím přátelštější styky, čím měně se ho bu- deme musiti báti.« Z hlasů žurnálů uvádíme některé nejpozoru- hodnější. »Radical«, blízký ministru vnitra. není zcela spokojen. »Pruská rovnost není výhodou pro nás,« píše list, »budou tím dostatečně nahraženy oběti, jež jsme přinesli na lidských životech i penězlch? Můžeme se těšiti z dohody, ale nebuďme příliš nadšeni. Blizká budouenost nás poučí, zdali jsme jednali správně.« — »Aurora« píše: »Dohoda není smlouvou dvou států, ale je dohodou pro mír Evropy.« »Petit Parisien«: »Smlouva dalekosáhlého významu, která bude v přítomné době mocně působiti.«
Clemenceau Deleassé Ribot Posl Petit Parisien Německo Ma Ee jít Paris Evropa Dupuy
7 article
»Figaro«: »Smlouva nedopouští nějakého ne- dorozumění. Připravuje se akce normálních a stejnoměrných styků obou zemí.« »Gaulois«: »Můžeme býti spokojení s roz- lustěním marockého problému.« »Eelair«: »Smlouva je zadostučiněním pro veřejné mínění. ale je příliš draze zaplacena.« »So- lenle: »Dohoda je vltězstvím německé politiky v Marokku.« O doručení zprávy o dohodě sultánovu zá- stupci El Gebbasovi v Tangeru oznamuje se komická episoda. Když přijeli jezdci do domu El Gebbasova, oznamujíce, že dr. Rosen a Saint-Antoin, zástupci Německaa Francie, přijdou společně k návštěvě, dostal E Gebbas strach. Věděl, že Německo a Franci stály vždy proti sobě v Marokku chladně a ne- tušil nie dobrého ve společně návštěvě zá- stupců obou států. Proto dal oznámiti, žeje nemocen, aby zatím mohl získati bližších in formaci, sle když přece se dal pohnout ku při
Figaro doktor Rosen Německaa Franek Gaulois Eelair Maroko Tanger SaintAntoin Německo El Gebbas El Gebbasov
8 article
Všechny práce rekonstrukční předního trak- tu spějí rychle ke svému dokončení a již dnes možno se přesvědčiti o díle, jež může právem sloužiti vzorem, jak lze sloučiti uměleckou sna- hu o zachování staré památky stavilelské s prak- tiekými zřeteli a požadavky novodobého, ba zcela moderního komfortu. Podle původní do- hody mistra Klusáčka s Uměleckou Besedou má celý tento přední trakt sloužiti účelům besed- níim, vedle níž některé mísínosti pronajaty bu- dou korporacím příbuzným, Klubu za Starou Prahu a Spolku přátel starožitností. Se zřotelem na praktické potřehy Umělecké Besedy byla také celá rekonstrukce prováděna a není pochyby o tom, že původní myšlenka dohody všech těch- to činitelů byla šťastná a zdravá: v několika málo týdnoch budo tu jedna z nejzajímavějších stavitelských památek pražských (z domů sou- kromých), s největší pietou, s uměleckým vku- sem a vtipem znovuzřízená, hotová státi s ruš- ným a ideálně pohodlným, komfortně zařízeným spolkovým domem (s ústředním topením, elek- trickým osvětlením, vodovodem atd.). Po tolika- letém platonickém našem borování proti sou- stavnému ničení a propadávání starých památek pražských bude tu přece jednou praktická ukáz- ka toho, jak třeba se chopiti díla, aby se ko- nečně již od slov přešio k činům.
Klusáček Praha spolek přátelit starožitnost
9 article
V zadním, dvorním traktě domu „u Vej- vodů“, kde dříve kdysi stával malý ruční pivo- var, podnikavá mysl nypějšílo najitele staví ve- likou třípatrovou budovu s rozsáhlým výstavním sálem (s vrchním světlem), který i s předsálím zaujme plochu asi 360 m2. Stoji za povšimnuti i tento moment, jak prakticky a účelně zároven řešeny tu na jednom komploxu stavebním zřetele historieko-umělecké se životními zájmy příte mnosti: spahy zastanců Staré Prahy často se potkávají s výtkumi, že staré čtvrti městské se vylidňují upřílišněnými zájmy historicko-umě- leckými. Tady ukázáno prakticky, jak při dobré vůli možno spojiti zájem obojí, zacbrániti sta- rou, cennou památku a spojiti ji s moderní novostavbou, která přilivu populace jenom slouží.
m 2
10 article
V posledních dnech vynořily se na veřej- nost zprávy o neshodách podnikatele rekon- strnkce mistra Klusáčka s výborem Umělecké Besedy, jichž nutno z zájmu původní myšlenkr jetí sdělení, byl velmi překvapen. Vy slovil svou radost a očekávání, že dohoda pro spěje blahu Marokka. O předběžné historii marocké dohody ozna- muje se z Paříže: Vyjednávání vedlo se v nej větší tajnosti. V Paříži zachovalo německé vyslanectví i ministerstvo zahraničních věcí pří- sné mlčení a několik žurnalistů, kteří dozvěděli se ze zvláštních pramenů o jednání, pokládalo za svou povinnost v zájmu věci, zadržeti své zprávy. Toto taktní jednání mělo dobrý následek, že vyjednávání nebylo zdržováno hašteřivým po- vídáním novin a že rychle dospěla dohoda ke konci a mohlo se její uveřsjnění položiti na den návštěvy krále anglického v Berlíně, což má též svůj význam.
Klusáček Maroko Paříž Berlín
11 article
Základem dohody byla algecirasská s mlouva. Po vyloučení všech ustanovení, která byla uznána bez změny a diskuse, sjedno- tili se svob. pán Schön a vyslanec Cambon o ostatních bodech, jež též v rámci alge- cirasské smlouvy mohly vésti k nedoroz umění. Bylo vyšetřeno, kde vězí kořen všech posledních nesnází a sporů. Bylo vše vysvětleno, při čemž vůděl myšlenkou bylo, že pro Německo jsou rozhodující zájmy ho spo- dářské, kdežto pro Francii, již vzhledem k blízkosti Alžíru, jsou v první řadě platné zájmy politické. Bylo ovšem předpoklá- dáno, že němečtí štváči budou vidět v tom poli- tické skrácení Německa a že francouzští štváče budou vytýkati poškození hospodářských zájmů Francie. Význam dohody roste přes hranice marocké otázky. Je to velká událost, ž byla konečně odstraněna příčina stálých sporů obou států a že Francie a Německo mohly se ve společné snaze prospěti míru, dorozumět o sporné otázce, která je rozdvojovale a rozčilovala od pěti let.
Schön Cambon Německo Francie
12 article
Též ruský úřadní tisk vítá a potěšením do- hodu. Jak se telegrafuje z Petrohradu, uveřejní zejtřejší poloúřadní »Rossija« článek, který je výkladem smlouvy francouzkoně- mecké. Ruský list vítá upřímně smlouvu, po- něvadž stejně pro Rusko jako pro ostatní vel- moci jest velice potěšitelno, že z politiky byla odstraněna příčina znepokojení a nedorozumění. kterou otázka marocká byla. List soudí, že upři- mné a důsledné jednání Francie v marockých záležitostech bude uznáno také Německem, které přeje si neméně upřímně, aby otázky, které se vynořily mezi ní a Francií v Marokku, smírně byly vyřizeny. List končí, že odstranění příčiny různosti názorů musí oběma velmocem umožniti aby na dále spolupůsobily na smírném rozřešení otázky blízkého Východu. Madridský list »Heraldo« ve článku » Trium Francie«, píše, že dohoda francouzsko - německa musí naplniti radostí celý civilisovaný svét, nebo jí je dán trvalý základ světového míru. Válka s Japonskem a Roosevelt mezi bojovníky jejími. President Roosevelt snaží se všemožn lichomořské státy Unie pohnouti k tomu, aby upustily od protijaponských zákonů. Konají se denně u něho konference v této příčině, ale presidení sám jest pessimistou co do výsledku jich. Jednomu žurnalistovi pravil, nepodaří-li se mu obmezili nebezpečnou agitaci onu, že nutno potom myslit na možnos války s Japonskem; nejsmutnějším prý jest ale, že Amerika bude musit přičísti si sama vinu na tom, že konflikt ten vybuchl, poněvadž porušila smlouvy o největších výhodách. Ovšem ale, kdyby k válce došlo. nebude on scházeti vřadách boju- jících vojá ků. Japonský generální konsul uveřejňuje stati- stiku, podle které se v měsíci prosinei 1909 přistěhovalo do Ameriky 300 a z Ameriky od- jelo 1007 Japonců.
Roosevelt Japonec Petrohrad Rusko Francie Německo Maroko blízký východ Japonsko Amerika
13 article
Politická vražda ve Vých. Indii. V Aliporu v Britské Iadii zastřelil mladý Bengal veřejného žalobce v posledním proceau proti spíklencům, Arsita Basvu. Útok proveden v soudní síni, kdež útočník též hned zatčen samotné, v jádře tak šťastné a zdravé, litovati. Zprávy tyto byly dokonce v některých listech ši- řeny dle informací jistě jednostranných, ne-li příno zlomyslných. Umělecká Beseda svolává právě na příští týden mimořádnou valnou hro- madu, kde má se rozhodovati definitivně o ne- vých jejích místnostech, a bylo by si jenom přáti, aby dobrou vůlí s obou stran uskutečnění původní dobody bylo docíleno. Beseda získala by tak za nájem poměrně velmi levný (6000 K) celou řadu krásných místností pro svoje člen- stvo: krám v přízemí, celé první patro, které má rozsah asi 350 m2, téměř celé druhé patro (až na místnosti Klubu za Starou Prahu a přátel starožitností), a kromě toho v zadním (novém) traktu velkou dvoranu pro účely spolkové (pr výroční výstavy šestinedělní, i každé druhé pon- dělí pro své koncerty a přednášky). Bylo by toho jenom litovati, kdyby osobní neshody a nevraživosti měly zabiti v Čechách zase jednu dobrou myšlenku.
Arsita Indie Praha Čechy m 2
14 article Hudba.
Hudba. + Koncert smyčnového kvarteta. V neděli dne 14. t. m. o 5. hod. odpol pořadá na Vackově Žižkova smyčcové kvarteto, sestávající z pánůJ. Stecknera, prvního koncertního mistra carské fll- harmonie v Petrohradě, Filipa a Vlad. Milinov- ských a J. Kratoch víla, koncert. Mimo tři- náct čísel solových J. Stecknera a zpěvných jest na programu Scbubertovo Adagio a balada Smrt a panna Dvořákův Vatčík a Slov. tanec, Čajkovského Andante cantabile a Smetanovo Rozmysli si, Mařenko, v úprav p. Karhánkově. + Slečoa Mařka Sokolova, absolventka operní školy pí. Neumannové-Procházkové v Praze, jest o příšíí sezony engažována k městskému divadlu Mülhausenu v Eisnsku pro obor koloraturní. + Konoert prof. Sergěje Kusevilského v Prane. Ruský umělec, nejslavnější vírtuos na kontrabas ny- nější doby, uspořadá v neděli dne 21. t. m. o 5. hod. odpolední koncert v Rudolfině, za spoluúčinkován virtuosa na violu d' Amour, Henri Casadosusa virtuosa na klavír Fr. Lindemanna. Předprodej listků v cenách od 3 do 5 K na sedadla a 1 a 2 K k stání lože 20 K v hudebním a klavirním závodě Mojmíra Urbánka v Praze II., Hlávkův palác. + Konrád Ansorge. Beetbovenův večen bude uspořádan v pondělí dne 8. března v Rudol- fině. Záznamy přijímů budební závod Em. Wetzler na Ferdinandově třídě čís. 36. Telefon 2457.
Vackův Steckner Filip Vlad J Kratoch J Steckner Smrt Smetanův Mařenka Karhánkův Sokolův Neumannová Procházka profesor Kusevilský Casadosus Lindemann Urbánek Ansorge Beetbovenův Wetzler Ferdinandův Žižkov Petrohrad Praha Francie Praha II Hlávkův palác Rudol Dvořákův Vatčík Čajkovský Andante cantabile Mülhausen d ' Amour
15 article
Porážka italské vlády při volbách. Řada členů vládní většiny nynější zříká s nyní již kandidatury pro beznadějnost její, mezi nimi býv. ministr orby Malvezzi a tři býv. st. podtajemníci. Z členů vlády samé jest až dosud jisto jen znovuzvolení ministra vyučování Ravy. Bývalý ministr-president Fortis prchá z ohroženého svého volebního okresu Poggie do Abruzz, do okresu Cittadaeole. Oposice, jež vytýká vládě, že nechce hnáti věc s Rakouskem do krajnosti, zdá se býti na postupu. Také klerikálové v ho- řejší Italii úsilně agitují.
Malvezzi Abrozzo Rakousko Fortis
16 article Zemský výbor a jazykové osnovy bar. Bienertha.
Zemský výbor a jazykové osnovy bar. Bienertha. Málokdy jedná zemský výhor království českého o otázkách tak vyníkajících a zásadné tak důležitých, jako jsou otázky, kterými se na podnět přísedícího dra. V. Škardy zabýval ve středu 10. t. m. O jednání tom podali jsme již dvě zprávy, dle soukromých informací zpracované; význam i vážnost věci však vyžaduje toho, by nyní uveřejněna byla zpráva ofleiální, včera vydaná zemským výborem samým. Zní doslovně takto; »V průběhu schůze přihlásil se ke slovu dr. Škarda a poukázal k tomu, že právě před týdnem předložila vláda říšské radé dvě přediohy, o nic ě třeba, aby zemský výbor zaujal svoje stanovisko. toliž předlohu o zřízení krajských vlád v Čechách o užívání jazyků při státních úřadech v královstv českém. Předsvším ve příčině osnovy zákona jazy kového prohlásil dr. Škarda jménem svých politi- ckých sloupenců v zam. výboru a s předpokladen souhlasu se strany přísedícího Ždárského, že pova žují za kompelentní k usnášení se o zákonu jazy- kovém toliko zemský sněm, a poukázal k odůvod nění tohoto stanoviska zejména na předpisy článků 11. a 12. o zastupitelstvu říšském; dále poukáza na čl. 19. základních zákonů státních, ve příčin jehož není vyhrazeno zákonodárství říšskému, aby vydalo snad bližší předpisy provaděcí, jakož i na to, že r. 1867 ve sněmovně poslanecké sám referont dr. Sturm byl toho náhledu, že uprava jazykové olázky náleží do kompetence zemského sněmu Dále poukázal dr. Škarda na stálou praxi soudu nejvyššího i říšského, dle kterého čl. 19. zákl. zák. statních nepotřebuje bližších předpisů prováděcích.
Bienerth V Škarda Ždárský Sturm Čechy
17 article
Podotkl, že sama vláda uznávala vždy kompetene sněmu zemského ku vydání jazykového zákona. jelikož sama r. 1871 předložila sněmu král. českého přislušnou osnovu zákona upravujícíbo též jazykové poměry u státních úřadů a jelikož také všechny předpisy o uživání jazyků byly vždy uveřejňovány zákonnicích zemských a nikoli v zákonníku řiěském. V příčině osnovy zákona o zřízení krajských vlád upozoril dr. Škarda, že dle platných předpisů dležno vyžádali posudek sněmu zemského, a dále poukáza! k tomu, že dle § 2. zák. o okresních za- stupitelstvech dlužno požadovati dokonce přímý sou- hlas zemského zákonodárství, jelikož obvody sou- ních okresů musí se shodovati s obvody okresních zastupilelslev. Konečně poukázal k tomu, že dle zpráv na veřej- noet proniklých zamýslí vláda podali zemskému sně- mu předlohu o krajských zastupitelstvech, a poněvada obě předlohy, totiž posléze zmíněná a předloha zá- kona o krajských vládách, jsou v úzké souvislosti bylo by v zájmu věci nutne, aby obě osnovy byly předloženy sněmu král. českého.
18 article
Vzhledem k tomu učinil návrh, aby zemský vý- bor uonesl se na tom, podati vládě ohražení prol všem pokusům rozhraničovacím bez vyslyšení zem- ského zastupilelstva, a aby vládu požádai, aby talo dřive, nez nějní ron ení zaní- něných osnov, sdölila zemskému výboru všechny elaboráty, týkající se navrhovaného rozhraničení. jakož i osuovy zákonů o krajských vládách a zaslu- pilelstvech, aby zeinský výber muhí zem. sněmu v té příčině předležili své návrhy. V debatě na to následující prohlásil J. E. hrab Schönborn, že souhlasi s vývody dra. Škardy. pokud se týkají osnovy o zřízení krajských vláu a ohraničení soudních okresů, že však nesdili úplně slanevisko dra. Škanly v příčině kompetence k vy- dání jezykového zákona. Poukázal k tomu, že před- pisy o kompelenci sborů zákonodárných v télo, věci připouštěji různý výklad a že vyskyluje se též ná- hled, že kompelence ta jest smíšena a dovolával s ve věci té také náhledu, projeveného býv. nejvvšším meršálkem zemským kniželem liřím Lobkovicem Vzhledem k tomu navrhl, aby vláda byla požádana. aby předložila sněmu král, českého ku projednání sve návrhy ve příčině rozhraničení okresů a zřízení kraj- ských vlád zároveň a návrhy na zřízení krajských zastupitelstev.
Schönborn Lobkovic
19 article
Dr. Eppinger poukázal především k tomu že vláda tu učinila vážný pokus o dobodu mezi obě- ma národnostmi a prohlásil, že návrhy vládní, třeba by v mnohém ohledu nevyhovovaly, přece mohou býti podklalem pro jednání a zasluhují tedy sympu- lického přijelí. Dovezoval pak, že vydání zákona jazykového náleží do kompetence rady říšské, poku se jedná o uživání jazyků u útadů státních, poulěvadž jedná se tu o základní zásady organisace slátních úradů (Grundzůze der Organisajion der Stantsbe- hörden). Poukázai v té věci k tomu, že i u c. k mislodrzilelství bude v té přičině třeba provésti různé organické změny (kvalifkační komise) a tvrdih, ze tudiž vydání jazykového zákona náseží do kompe- tence rady líšské. Také zákon o krajských vládách by dle náhlodu rečníkova mohl býti vydán jen radou ríšskcu, poněvadz jedná se o změny v úřadech stát- ních. Dobrozdání sněmu by bylo nulným jen tebdy. kdyby změna taková měla se provésti cestou neři- zovaci. V pšípodě přílomném však jedná se o vydání zákona, a proto slyšení sněmu odpadá, Hřeba že reč- nik uznává, že bude nulno zlyšeli místní interesenty a po připadě pok prediohy opraviti; v té věci plip- míná zejměna dle jeho náhiedu bezdůvodné zrušení krajského soudu v Lileměřicích. Cestu, jakou vláda volila, považuje za vhodnou k dohodě a má za to. že nelze vávati se na formalistické konipelenční po- chybnosli, má-li se s dehodou počíli. Prohlašuje. že bude hlasovati proti návrhu dra. Škardy
doktor Eppinger Škarda Grundzůz der Organisajion der Stantsbe
20 article
Dr. Werunsky poukázal k tomu, že čl, 19 zákl. zák. slátních jest vělou dle jeho náhledu „pla- tonickou“ a že, má-li býti proveden, dlužno, aby byl vydán říšský zákon prováděcí, tak jak tomu bylo při jiných slátních základních zákonech. Také v příčině zřízení krajských vlád má za to, že, děje-li se zá- konem, není třeha slyšení sněmu, pri čemž však uznává, že zřízeni krajských zastupitelatev a změna okresních zaslupitelstev by mohla býli provedena tolike zákonem zemským
doktor Werunsky
21 article
Dr. Pinkas požádal hr. Schönborna, aby změ- nil návrh svůj v ten smysl, že by akcentován byl moment proteslu, že pledlohy, o něž se jedná, ne- byly pledloženy sněmu, nýbrž říšské radě. Vůči vývodům dra. Eppingra a dra. Werunského poukázal k tomu, že oba pánové zapomenuli na usla- novení § 2. zák. o zast. okresních, z něhož vysvíla odůvodnění kompetence sněmu zemského, a pouka- zuje dále na judikaturu newyšších tribunálů, dle ní nijak nelze čl. 19. zákl. zák. státních považovati z rámec bez obrazu. ThDr. Burian má za to, že osnova o zřízen krajských vlád náleží před forum zem, sněmu; v pří- čině osnovy zákona jazykového kloní se též k ná- hledu, že zákon, jenž týče se království českéno patrí do kompetence sněmovní. J. E. hrabě Schönbern prohlašuje změnu návrhu svého polud, že prohlásí se ohražení zem výboru proti podání předloh mimo předlohy jazy- kové) radě říšské a podotýká, že by si osobně tez přál, aby dotyčný zákon jazykový předložen byt sně- mu, nemůže však soublasiti zvláště s odůvodněním návrhu dra. Škardy. Přís. Adámek poukázal vůči dru. Eppingrov na to, že předlchy ty nemohou se strany české při- jaty býti s radostí. Poukazuje k tomu dále, že by o věci té vedle poslanecké sněmovny jednala i sně- movna panská a vytknu, že vláda chce upraviti to- liko noměry v Čechách, že však pouští se zřetele zájmy národa českého na Moravě, ve Slezsku av Dolních Rakousích. Předloha vládní znamená obělo
doktor Pinkas Schönborn Werunski Schönbern Adámek Čechy Morava Slezsko Dolní Rakousy poslanecký sněmovna
22 article
všní českých menším. Vytvořeně již indíviduafiíy hospodářské a kulturní (jako okresy) se zcela mecha- nicky trhají. Dle řečníka má zemský výbor povin- nost zaujmouti stanovisko vůči vládnímu pokusu. Přís. Žďárský projevil úplný souhlas a ná- vrhy dra. Škardy a poukázal k tomu, že vláda to se svým pokusem ani nemůže vážně mysliti, jelikož by jinak nebyla opomenula zemskký výbor. Návrhy krajů, obsaženě ve vládní předloze, jsou ostatni z důvodů dopravních a hospodářských neprovedi- telny. Dr. Škarda poukazuje k tomu, že z projevi býv, nejv. maršálka zemského možno spíše čerpat doklad pro kompetenci sněmu zemského, a odůvod- ňuje požadavek rovnoprávnosti jazyků. Na to přikročeno ke hlasování a sice hlasován nejprve o návrhu dra. Škardy Pro návrh ten hlusovali přísedící: dr. Škard. Adámek, dr. Pinkas a Žďárský. Proti návrhu: dr Eppinger, dr. Werunský, hr. Schänborn a dr. Burian Nejvyšší maršálek zemský prohlásil, že lituje, že nebylo v příčině stylisace návrhů dra. Škardy a hr. Schönborna, pokud věcně souhlasí, dosaženo de- hody a rozhodl svým hlasem proti návrhu dra. Skerdy. Na to hlasováno o návrhu hr. Schönborna, jenž pak přijat šesti hlasy proti hlasům dra, Eppingra dra. Werunského v tomto zněnít „Zemský výbor ohražuje se dle povinnosti sv proti každému zasuhování do kompelence sněmovní a žádá zejména, aby c. k. vláda předložila své ná- vrhy v příčině rozhraničení okresů a zřízení kraj- ských vlád zároveň a návrhy na zřizení krajských zastupitelstev slavnému sněmu král. českého k pří slušnému projedná ní.
Žďárský Škarda Adámek doktor Pinkas Werunský Burian Schönborn Werunski doktor Eppinger
23 article
Usnesení zemského výboru způsobilo při- rozeně mocné vzrušení; „Prag. Tagblatt““ pak včera jásal, že české stanovisko bylo ve středu v zemském výboru poraženo. Vzhledem k to- mu vyžádali jsme si od přísedicího z. v. dra. V. Škardy o věci vysvětlení. Dostalo so nám ho v podstatě takto: Některé časopisy německé — pravil dr. Škarda — vyvozují ze středeční debaty o předlohách Bienerthových v zemském výboru nesprávné důsledky. Je to n- sledek toho, že zprávy o průběhu rokování n- byly úplné, takže stručná reprodukce řečí při te příložitosti promluvených svedla německé listy k úsudku zcela nesprávné- mu, že se velkostatkářští přísedící vyslovili pro kompotenci říšské rady a proti kompetenci sně- mu pro řešení jazykového zákona
Bienerthův
24 article
Ale hr. Schönborn v prvé své řeči výslovně konstatoval, že v otázce kompetence pro roz- lwraničení a zojména zřizování krajův a okresů plně se srovnává s drem. Škardou. Částečně jiný názor vyslovil br. Schönborn, pokud jde o otáz- ku jazykovou. Pravil však, že jeho míněn a jeho osobní přání kryje se se sta- noviskem dra. Skardy i v otázce kompe- tence sněmu zemského pro otázku jazykovou také pokud jde o státní úřady. Dodul však, že platné předpisy připouštějí různý výklad. Dále pravil, že, ačkoli uznává důvody dra, Škardy. ejména jeho poukaz na postup vlády r. 1871, kdy tehdejší vláda předložila sněmu zákon jazy- kový, i státních úřadů se týkající, i důvod ten, že všeohna jazylová nařízení byla dozud uve- řejísována v zákonnících zemských, že přece někteři stoupenci jeho strany přiznávají jazy- kové otázce smíšenou kompetenci, t. j. dílem kompotenci sněmu, dílem říšské rady. Při tom poukázal hr. Schönborn na stanovisko zesnu- lého maršálka kn. Jiřího Lobkovice a dodal, že dle jeho přesvědčení musí zemský výbor hájití zkosttive své kompetenee, uby ve mu nemohi vytýkati, že kompotenci svou překračuje; z té přičiny že není pro to, by zemský výbor činil usnosení o jazykovém zákoně.
Lobkovic Schönborn
25 article
V druhé řečí projevil hr. Schönborn vý slevně své přání, by vláda předložila sněmu zemskému osnovu jazykového zákona, Druhý zástupce velkostatku prelát dr. Bu rian nepokrytě se stotožnil s názorem dra. Škardy, jejž zaujal v otázce jazykové, dodav. že se zastával kompetence říšské rady pro zá- kladní zásady organisace stálních úřadů, pokud jde o instanění postup, kvalifikaci úřadníků atd. že však vydání jazybových předpisů rozhodně náleží sněsnu zemskému. Dr. Škarda vyložil ve své druhé řeči, že se projev zespulého kníž. Jiřího Lobkovice vykládá nesprávně, chce-li se z něho dokazovati, že hájil kompotence říšské rady, pokud jde o ja- zykovou otázku státních úřadů. Bývalý maršálek totiž vyslovil v r. 1900 v „Pester Lloydu“ mínění, že nemají pravdu kdož tvrdí, že sněm je výhradně oprávněn řešiti otázku jazykovou, nýbrž že se musejí rozeznávati rozdily, že totiž každý zákonodárný sbor jest oprávněn pro svou působnost stano- viti jazykové předpisy, tedy na př. že je ne- sporno, že delegace jsou kompetentní upraviti jazykovou otázku pro sebe, říšská rada pro zá- ležitosti své působnosti a sněm nepochybně pro orgány samosprávné.
Schönborn doktor Lobkovic Lloyd
26 article
Tomuto názoru dává dr. Škarda výkla ten, že vzhledem k tomu, že říšská rada je kompetentní, jenom vydali základní pravidla pro organisaci státních úřadůů („Grundzůge der Organisation der Verwaltungsbehörden“), je pa- trno, že ostatní jazykové předpisy podle mínění knéž. Jiřího z Lobkowicz náleží stanoviti sněmu. Dr. Škarda při tom poukázal na vynikající půso- bení Jiřího z Lobkowicz při vládní osnově roku 1871, která byla předložena sněmu, z čehož je zřejme, že mínění kníž. Jiřího Lobovice kryje se se slanoviskem dra. Škardy a ostatních lido- vých přísedících českých. Po středeční debatě konstatoval ny- nější nejv. maršálek princ Ferdi- nand Lobkovic, že ve věci není roz- dílumezi stanovískem českých přl- sedících a přísedících konserva- tivního velkostatku, a že tedy jde jen o úvahu, jak má býti formálně postupováno. Bli- že však své osobní mínění novyslovil. Je všal na jevě, že jak lidoví přísedící čeští, tak také velhostatkářšli jsou v záležitosti kompetene pro otázku jazykovou mínění stejného. Z toho je patrno, že nesprávný je výkla německých časopisů o zásadním rozporu mezi lidovými a velkostatkářskými přísedicími v těch- to otázkách. Když většina zemského výboru vy- slovila, že mají obě osnovy, jak jazyková, tak i o změně soudních a politických obvodů zá- roveň býti předloženy sněmu, znamená to, že vyslovuje mínění, že sněm má rozhodovati o celku těchto předloh.
Jiří Lobkowicz Jiří Lobovice Škarda Ferdi Lobkovic Grundzůge der Organisation der Verwaltungsbehörden
27 article
Z akčního výboru národní strany sovbodo myslné byla o věci vydána zpráva, jež zní: „Některé časopisy, zejména německé, vyvozuj ze včerejší debaty v zemském výboru o Bienertho- vých předlohách nesprávné důsledky; jest to násled- kem loho, že zprávy o průběhu rokování nebyly úplné, takže stručné podání rečí nevystihuje jich sku tečný význam. Naprosto jest nesprávný úsudek n meckých listů, Ze se velkoslafkáři výslovili pro kome petenci říšské rady a proti kompelenci sněmu v pří- čině jazykového zákona. Hrabě Schönborn v první své řeči výslovně kenstatoval, že co se rozhraničení týče, souhlasí naprosto s drem. Škardou. Co se jazy- kové otázky týče, je poněkud jiného náhledu; po- dotknuv, že jeho mínění a osobní přání kryje se se stanoviskem dra. Škardy o kompelenci sněmu pro jazykový zákon v příčině státních úřadů v král. če- ském, doložil, že platné předpisy připouštějí různý výklad. Ač on uznává důvody dra. Škardy, zejména pokud se odvelává na to, že vláda roku 1871 předlo- žila osnovu jazykového zákona zemskému sněmua že všechna dosavadní jazyková natízení uveřejňována byla v zemských zákonnících, připomíná, že někteří stoupenci jeho strany uznávají sríšenou kompetenci, dílem sněm, dílem říšskou radu. Při tom poukazuje na stanovisko býv. maršálka kníž. Jiřího z Lobkovic.
Schönborn Škarda Jiří Lobkovice akční výbor národní strana
28 article
Jen z toho důvodu, aby nemohlo být vylýkáno zem- skému výboru, že překročuje svou kompetenci, ne- souhlast s tim, aby zemský výbor o kompetenci jazykové otázce učinil usnesení. V druhé své řeči vý- slovně projevil přání, aby vládu osnovu jazykového zákona předložila sněmu. Dr. Burian uvedl, žev příčině jazykové olázky souhlasí s drem. Škardou, že říšská rada nanejvýš může ustanoviti všeobecné před- pisy, kdežto podrobná ustanovení pro král. české může uřiniti jen zemský sněm. Dr. Škarda v druhě své řeči poznamenal, že stunovisko knížele Jiřího z Lobkovic, jež vyslovil v Pester Lloydu r. 1900, nesprávně se vykládá ve prospěch kompelence Iíš ské rady pro jazykový zákon v příčině stálních úřadův
doktor Burian Jiří Lloyd Lobkovice
29 article
Čechách. Jmenovaný toliž konslatoval, že nemají pravdu ti, kdož mají sněm za výlučně kompetentní pro řešení jazykové otázky. Dle platné úslavy sluší rozeznávati kompetenci různých zákonodárných sbo- rů, ježlo není pochyby, že delegace jsou příslušny k úpravě jazykové otázky pro obor své působnosti; řišská rada naproti tomu pro záležitosti, jež jsouii vyhraženy a na druhé straně, že sněm jest nesporně příslušný pro vydání jazykového zákona pro úřady samosprávné. Z toho mínění vychází, že kníže Lob- kovie připouštěl pro říšskou radu jen v oboru jazy- kového zákona stanovení základních pravidel pro or- ganisaci správních úřadů, ale že všechny podrobné předpisy o užívání jazyků při stálních úřadech patř před fcrum zemského sněmu. Tento výklad potvrzuje spolupůsobení jeho při osnově jazykového zákona, iež vláda podala r. 1871 sněmu král. českého. Nej- vyšší maršálek na konci debaty konstatoval, že ve věci samé není mezi českými přísedícími a kon- servativního velkostatku rozdílu a že jde jen o úvahu v příčině formálního postupu. Z řečí těchto vychází, že nejen čeští lidoví přísedící, nýbrž i přísedící vel- kostatkářští zaujali stanovisko pro kompetenci zem- ského sněmu k vydání jezykového zákona pro slá tn úřady v král. českém. Veškeré výklady německých listů v opačném směru postrádají podstaty.
Čechy
30 article
Středeční jednání zemského výboru vyvolal již odezvu v českém občanstvu a v českých sborech samosprávných. Stanovisko dra. Škardy dochází ve- směs nadšeného souhlasu. Již v první chvíli došly tyto projevy: Presidium rady král. hlav. města Prahy, zaklá- dajíc se již pevně projeveným stanoviskem rady městské ku předlohám vládním o zřízení krajském a o otázce jazykové s plným zadostiučiněním i uspo- kojením vítá zdůrazněný projev přísedícího pana dra. Václava Škardy, učiněný dne 10. t. m. v zasedání zemského výboru král. českého jakožte korporaci, přímo zákonem i ústavou povolané hájiti nezadatelná práva sněmu království českého a žádá zároveň dů- tklivě pány přísedící zem. výboru, kteří, paměllivi práva i platných zákonů, pro návrh ten hlasovali, by na stanovisku svém v zájmu svatých práv jazyka če- ského a nedilnosti českého království neochvějně zetrvali. E Kulína. K projevu, učiněnému českými lido- vými přísedícími ve schůzi zemského výboru krá- lovství českého, dne 10. února 1900 konané, o vlád- m návrhu zákona o uživání jazyků v královelví českem a o territoriatnit poztořerií Úradů, rerelelm městská rada nejvyššímu maršálkovi zemskému tento telegram: Městská rada v Karlíně vyslovuje českým lidovým přísedícím zemského výboru, zejména panu dru. V. Škardovi, díky a uznání za ne- ohrožené hájení práv národa našeho a příslušnose zemského sněmu v olázkách, o nichž jedná vládní návrh zákona o užívání jazyků před úřady v králov- ství českém a zákona o novém territoriálním rozdě- lení úřatlů. Městská rada re stanoviskem jejich vy- slovuje plný souhlas. Starosta: J. Ronz.
doktor Škarda V Škarda J Ronz Praha Karlín zemský výbor král městský rada
31 article
Přísedícího dra. Václava Škardy došel z Tábora následující telegram: Vaší slovutnosti a všem českým lidovým pánům přisedící výbaru zemského vyslo- vuje vřelé díky a naprostý souhlas s oprávněným prolestem proti předloženým vládním osnovám jazy- kovým a zřízení krajského rada král, města Tábora E Něm. Brodu. Vyslovuji naprostý souhlas s jed- n4ním českých lidových přísedících v sezení zem- ského výboru o jazykových předlohách Bienerlho- vých, jež pro český národ jsou nepfřijalelny. — Dr. Šubrt, zemský poslanec. Z Něm. Brodu, 11. února. (Zvl. lelegr. „Nár. Listů“.) Rada král. města Německého Brodu proje- vuje plný soublas s ohražením českých lidových při- sedících zemského výboru proti kompolenci říšské rady pro vydání zákona jazykového pro králevství české a proti všem pokusům rozhraničovacím. Dr. Šubrt, starosta města. E Pardubic. (Zvl. telegr. „N. L.“) Rada král. kom města Pardubic, zvěděvši, že ve včerejším za- sečání zemského výboru zamílnut byl návrh příse- dícího JUDra. V. Škardy, jímž měl zemský výbor ohraditi se proli všem pokusům vlády, rozhraniču- jícím území našeho království a proteslovati proli porušování kompetence zemsíkého sněmu, vzalas hlubokým politováním na vědomi toto usnesenía vyslovuje svůj podiv a překvapení nad tím, jak v korporaci tak vývnamné mohlo býti takto příno schváleno nezákonné zasahování vlády do vlastní působnosti našeho sněmu. Při tom vyslovujeme plný souhlas s postupem českých přísedících zemského výboru a jmenovitě doslova souhlasíme s vývody dra. V. Škardy. — V Pardubicích, dne 11. února 1909. Starosla J. Kuchynka.
Škarda doktor Šubrt V Škarda J Kuchynka Tábor Německo Brod Německo . Brod německý Brod Pardubice zřízený krajský rada král Rada král E Pardubice
32 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Dra. Herolda srovnává orgán realist s — drem. Boučkem! Tím podniká na památku dra. Herolda útok, který nemusí býti ani odmí- tán. Je pouhým pokračováním kalumnií, jimiž místo věcných důvodů z nízké strannické nevra- živosti a zášti bojovali proti dru. Heroldovi lidé, kteří jeho záslužnou činnost v zájmu veřejném a národním ani pochopiti, nořku-li posouditi ne- dovedli. Dnes, po smrti dra, Herolda, kdy na všech stranách jeho ztráta se pociťuje, nemohou útoky Masorykova orgánu, byť byly sebe sur- vější a ničemnější, ničeho změniti na faktu, že dr. Herold za jediný den pro českou věc více vykonal, než rozliční Boučkové za celý svůj život. Proč orgán realistů otřel se o mrtvého, stručně dá se říci tak: Rozbili jsme okno svě- domí českého obhájce Němce Kestranka, první, kdo o střepy se pořezal, jako vždy při takové příležitosti — byl „Čas“. Chytil se zmínky předvčerejšího „Pr. Tagblattu“ o zesnu- lém dru. Heroldovi a napsal včera paralelu „Dr. Bouček a dr. Herold“, která vyniká sice napadáním mrtvého, ale postrádá logického závěru z toho všeho — o živém dru. Bou- čkovi. Realistický list napsal: „Nemáme styků redakčních s drem. Boučkem, ale tu službu pro- kážeme ochotně jemu i všem příštím obhájcům okolnostech podobných, že „Náredním Ii- stůn“ vyslovíme jméno dra. Herold a.“ Dr.
Bouček Herold útok Herold Masorykův doktor Němec Kestranka Nárední ia