1
masthead
Ročník XXXXVII.
3
masthead
V Praze, ve čtvrtek 3. prosince 1908.
Praha
5
masthead
oKelall miavsbav oe e
fnsvonitsu odižlabslb dee a se ta
7
article
Harpnníavečerní liety
předplácí se
V Praze v adilnistraei
na piěslc. . . . . . 2 K —
na čtert Ieta . . . . 6 K —l
s dvojí donáškou
na měsle. . . . . . 2 K 50
načtvxt leta . . . . 7 K 50l
ve filřšlkách
na měsíe. . . . . . 2 K 00h
Pošton:
a měsic. . . . . . 3 K
no čtvrt lsta . . . . 9 K 60
a dvoji zásilkou
n vrieta:: : k oi
Praha
8
title
Dnešní čislo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
9
article
Praha a Vídeř.
Praha a Vídeř.
Náhlý soud a deputace města
Prahy ve Vídni.
Z Vídně, 2. prosince. (Zvl. tel. zpráva
»Nár. Listů«) Deputace hlavního města
Prahy, starosta dr. Groš a náměstek dr
Štych dojeli sem včera večer, by pojed
nali na místech rozhodujících o poměrech
v Praze.
Hned při ranní návštěvě v ministerské
kanceláři u dra. Žáčka bylo sděleno oběma
pánům, že právě koná se v Praze porada
místodržitele s předsedou vrchního
spudu a náměstkem vrchního státního zá-
stupce o vyhlášení náhlého soudu
v Praze pro výtržnosti, jež udály se tam
včera na ulici . ..
Když vrátil se ministr dr. Žáčekze
Štěpánského dómu, kde byl na jubilejní mši.
byla pražská deputace neprodleně uvedena
kněmu. Bylo jí sděleno, že v Praze
prohlašuje se právě náhlý soud.
Zástupci města Prahy protestovali pro
tomu a uváděli, že přes to, že dnešn
dopoledne podle jejich info
mací minulo úplně klidně, zavád
se náhlý soud a že nebylo vyčkáno
jaký bude míti účinek výzva poslanců če
ských, která se stala po přání vlady k oby
vatelstvu král. hlav. města Prahy.
doktor
Groš
Štych
Žáček
Žáčekz
Praha
Vídeň
10
article
Potom žádali zástupcové města Prahy
ministra dra Žáčka, aby nižádným způsobem
nesvoloval k tomu, by, když již byl v Praze
proklamován náhlý soud, nebyla Praha ještě
týrána výminečným stavem po kterékoliv
stránce Ukazovali zejména k tomu, že př
velkých bouřích r.1897, jež byly mnohem
většínežli poslední, se ukázalo zřejmě, že
zavedení výminečného stavu nebylo potřeb
ným, aby se dosáhlo upokojení.
Zároveň oznámeno bylo zástupcům města
Prahy, že o 3 hod. odpol. koná se mini-
sterská rad acvza předsednictví barona
Bienertha, která zabývali se bude další m
mimořádnými opatřeními, o kte-
rých myslí vláda, že by mohly přivoditi pokoh
a pořádek v Praze. dol
Zatím dostavili se do českého mini
slerstva posl. Maštálka a posl. Udržal
oba jako zástupcové Národního klubu, kteři
byli odhodláni o své újmě intervenovati
u vlády na prospěch Prahy a prohlásni
ochotu společně se zástupci města Prahy se
odebrati k ministerskému předsedovi bar
Bienerthovi,
Před samou ministerskou radou byli zá
stupcové Prahy, provázeni oběma poslanci
přijati ministerským předsědou.
Bienerth
Maštálek
Udržal
Praha
národní klub
11
article
Starosta města Prahy dr. Groš ukáza
k tomu, jak přílišných opatření se užívá
proti Praze, by se tam způsobil pokoj a po
řádek a pravil, že bylo by dostačilo, kdy by
se byly uklidily příčiny zne po
kojení obyvatelstva. Zejména sta-
rosta dr. Groš, bera za věc dokázanou, že
v Praze byl již náhlý soud vyblášen, žádal
aby se upustilo od dalších výminečných opa
tření proti Praze, Stejným způsobem mluvi
také náměstek starosty dr. Stych. Posl
Maštálka a Udrzal velice důrazně vy
ložili ministerskému předsedovi, že mělo se
vyčkali se stanným právem, až jak se po
měry v Praze utváří po uklidňujícím zakro
čení poslanců českých, o které vlád
tyto sama přece požádala.
Posl. Udržal a Maštálka protestovali
také proti vyhlášení výminečného stavuv
Praze a na pověsti o tom, že ministerská
rada zabývati se bude zavedením výmineč-
ného stavu v Praze, prohlásili, že každé ta-
kové opatření pokládati by se musilo zjev-
ným projevem nepřátelství vlády proti če
skému národu vůbec a proti král. hlav
městu Praze zvlášt. Poslanci čeští
upozornili také bar. Bienertha
na politické důsledky, které by
každý takový krok přinésti musil jak v ka-
binetě, tak v parlamentě.
doktor
Groš
Stych
Posl Maštálek
Udrzal
Posl
Maštálek
Praha
12
article
Ministerský předseda bar. Bienerth
prohlásil vůči zástupcům města Prahy a vůči
přítomným poslancům českým, že náblý
soud v Praze zaveden jedině proto, by za
vedl se opět pořádek, že však náhlý soud
v Praze bude okamžitě zase zrušen, jakmile
v Praze bude obnoven pokoj a pořádek.
Bar. Bienerth prohlásil dále, že sice nemá
zevrubných zpráv a návrhů ve
příčině dalších opatření, která
budou snad v Praze potřebna, avšak dal
deputaci pražské závazné ujištění,že
vláda nepodnikne nic, co by bylo pře-
kročením mezí naprosté nut-
nosti. Naposledy prohlásil, že věcí tou
bude se zevrubně zabývati ministerská rada
která se neprodleně sestoupí.
Potom rozloučil se bar. Bienerth s in-
tervenujícími zástupci města Prahy a s pří
tomnými poslanci českými a odebral se do
ministerské rady.
Zástupcové města Prahy odjeli pak d
budovy parlamentní, kde konala se právě
porada parlamentní komise stran v Národ
ním klubu sloučených a zúčastnili se porady
sboru toho.
Bienerth
Praha
13
article
Prohlášení ministra dra. Žáčka.
Z Vídně, 2 prosince. (Zvl. telef zpráva
»Nár. Listů.«) K dotazu, učiněnému zástupei
král, hlav. města Prahy na českého
ministra krajana dra. Žáčka, jak
by se zachoval, kdyby v ministerské radě
byl navržen a usnesen výminečný sta
pro Prahu, odpověděl dr. Žáček nepo
krytě, že by za žádných podmínek nařízen
celého kabinetu, kterým se zavádí výminečný
stav v Praze nižádným sr —
podepsal.
Minintorská rada o Praze a par-
lamentu.
oe
Z Vídně, 2. prosince. Ministersk
rada, která zasedala od 3. hod. odpoledn
do 6. hodiny večerní a které zúčastnili se
všichni členové kabinetu, se u snesl a:
1. v Praze a okolí výminečný sta
se zalím nezavede;
2 říšská rada se ani neodročí, an
neuzavře;
3 od úmyslu, prohlásiti dnes již říšskou
radu za odročenou, bylo upuštěno;
4. usneseno, že zejtra plenární schůz
bude se konati a že všechna ostatní opatřen
stanou se podle toho, jak zejtřejš
plenum dopadne.
Zákaz buršáckých barev v celém
Rakousku?
Z Vídně, 2. prosince. Do parlamentu
dostala se zpráva, že bude vydán, jak bylo
Žáček
Vídeň
Praha
Rakousko
14
article
včera žádáno na konferenci u bar. Bienertha-
všeobecný zákaz nošení barevných čapek
stuh buršáckých ve všech rakouských
městech mimo jich místnosti spolkové.
Bienerth
15
article
Stanné právo nad Prahou
a její okolím.
Stanné právo nad Prahou
a její okolím.
Historický den 2. prosince skončil vy
plněním hlasitého přání »Neue Freie Presse«
»Zeitu« a zdejších jejich tiskových soudruhů
Jako právě v týž den před jedenáct
lety, vyhlášeno také včera na
Prahou a soudními okresy kar
línským, vinohradským, nuse-
ským, vršovickým a žizkovským
— stanné právo ..
Stanné právo znamená výminečn
zrychlené a zostřené trestní ří
zení, které nařizuje ministr vnitra v dohodě
s ministrem spravedlnosti pouze za ve
likého hrozícího nebezpečí pro
tyto činy trestné:
Pro zločin vzpoury dle § 75. tr
zákona, když nabylo vzbouření takových
rozměrů, že ostatní zákonné prostředky
nestačí více na jeho udolání; anebo —
pro zločin veřejného násilí dle
§ 85. tr. z. když v jednotlivých, nebo více
okresech vzmáhají se loupeže, vraždy, zhář-
ství a veřejné násilnosti proti majetku aži
votu způsobem zvláště nebezpečným.
Dne 2. prosince 1897 bylo stanné právo
na Prahu uvaleno pro zločiny veřejného násilí
(§ 85 tr. z.) — dnes však pro zločli
vzpoury dle § 73. tr. z. a proto nařizuje
tentokrát vyhláška c. k. místodržitele br.
Praha
Neue Frei Presse
16
article
Coudenhova, aby se každý varoval veške-
rého bouřlivého rocení, jakož
i všeho podněcování k němua
poslušen byl nařízení vládních, která
pro potlačení tohoto zločinu budou vydána ;
an jinak každý, kdo by se po vyhlá-
šení těchto nařízení onoho zločin
vzpoury dopustíl, pohnán bude pře
náhlý soud a v případě odsouzení pro-
padne trestu smrti. Tento náhlý soud roz
hoduje v sezení 4 soudcův, z nichž jeden
jest předsedou a za přitomnosti zapisovatel
o osudu pouze takých obžalova-
ných, kteří byli bud přisti zen
při činu samém, »aneb o nich
kaž o ích vině můze býti b e
průtahu proveden« Však nemocné
a těholné osoby nesměji býti před náhly
soud vůbec pohnány. —
Obvinčný má býti po svém dopaden
ihned postaven před nállý soud, vyj m
případ, kdy sám statní návladn
navrhuje řízení řádné.
Přelíčení také u náhlého soudu mus
býti veřejné a obžalovanému musí byti
dovolen obhájce právní. Po provede-
ném líčení usnáší se soud v tajné poradě o
rozsudku, který se hned veřejně prohlásí.
Byl-li obžalovaný uznán jednohla sn
vinným, vyslovi náhlý soud dle stanného
práva trest smrti, kterýž má býti vy-
konán ve dvou, nejdéle ve třech hodinách
po vyřknutí ortelu, proti němuž není žád-
ného odvolání, ani žádosti za milost. K tomu
konci má býti pro každé zasedání náhlého
soudu pobotově: vojenská asistence, du-
chovní, soudní lékař a — kat
Bylli popravou jednoho nebo více vin
Coudenhove
17
article
níků dán dostatečný odstrašujíc
příklad, může náhlý soud, za důležitých
polehčujících okolností, lehčím provinilcům.
místo trestu smrti vyměřiti trest těžkého ža-
láře od 5 až do 20 roků.
Tentýž trest (žaláte místo popraviště
má se vyřknouti těm, kteří toho času, kdy
zločin spáchali, nedokonali ještě 20. roku.
Má-li stanný soud za to, že není pří
slušný, neb nebyl-li trest smrti označen jen
proto, že nebyl rozsudek jednohlasný
neb nelze-li důkaz viny obžalova
ného provésti ve lhůtě třídenní, ale jel
nicméně příčin ku podezření, odevzdá náhlý
soud obviněného řádnému soudci, při čemž
může jej z vazby propustiti.
18
article
Takového mimořádného prostředku ne-
váhalo užiti ministerstvo p. Bienerthovo vůči
Praze, nevyčkavší ani, zdaří-li se poslancům
obou národů způsobiti uklidnění myslí; co
asi přimělo k této náhlosti? Zda »passivní
resistence« německého ministra krajana
Schreinera, jenž pospolu s drem. Pergeltem
nechtěl podepsat konejšivý telegram, zaslaný
do Prahy Eppingrovi, Tittovi a Pachrovi
mimočeskými vůdci německých stran (Luegrem,
princem A. Liechtensteinem, hr. Kolovratem
a Chiarim)? Či snad zprávy, že z různých
universit německé říše jedou do Prahy cizo-
zemští burši němečtí sku pomoci ohroženým
bratřím« a opatřeni jsouce pro mravnítu
pomoc — revolvery?
O vyjasnění záhady té měli by se naší
poslanci říšští zavčas vynasnažit, jinak sotv
veřejnost česká nahlédne, že byla nevyhnu-
telna toho potřeba sáhnouti tak ukvapeně
k tomuto poslednímu a krajnímu prostředku
pro okamžité zjednání úplného klidu a po-
koje v Praze a neméně než šesti okolních
okresech soudních, z nichž v pěti panova
stálý klid a o nějaké vzpouře nemohl an
německý tísk ničeho vyfantasovat . . .
Současnou vyhláškou policejního
ředitelství pražského zaka zuj
se pod pokutou resp. vězením policej-
ního, dle patentu z 20. dubna 1854 — »ja-
kákoliv shromáždění a průvody
po ulicích«, dále nošení spolko-
vých a jinakých odznaků, rovněž
nošení a vyvěšování praporů, »pokud neběží
o prapory v říšských neb zemských bar-
vách«; taktéž každá demonstrativní úprava
shodních místností.
Bienerthův
Schreiner
Pergelt
Titt
Pachr
A Liechtenstein
Kolovrat
Chiari
Praha
19
article
Otázka: Neper Pr
vydaný a rázně provedený zákaz sám o sobě
dostačil k rychlému zamezení bumlů? Jak-
mile by však nebylo bývalo na Příkopě
denních bumlů, nebylo by bývalo v Praze
také denních »rumlů«. Ale v tom spočívá
celá tragická vina, že již předešlý minister-
ský předseda bar. Beck netroufal si, bůh
suď z jakých všech ohledův, oba
a příčin politických, ani prstem
bnouti proti »nevinné té zábavě« Wolfových
odchovanců. Co že pravil ještě den před
svým pádem deputaci »starých pánův«
z německého kasina: »Váhal jsem prohlásií
nad Prahou stav výminečný také
proto, že by tím samým zaka-
záno bylo německým studentům
nošení spolkových odznakův a průvody
jejich.« Tu vězel suk, z něhož pošel všechen
úraz.
Před jedenácti lety při prohlášení stan-
ného práva nad Prahou a okolím tehdejs
policejní ředitel Dörfel nařizoval vyhláško
V drobném prodeji:
ranní číslo o sobě
na
večerní . . . . . . . zat 4
Ve filiálkách na venkovš
ranní čislo
večerní
Inseráty
plati se hotově napřed
Předplnsení a insorty příjíma
adminlstrace v Marisnské al. ,
Tam nacházojí se též
redakce, žiskárna a ezpedica
„Národnich Lista“
Rukopisy so nevraceji.
Beck
Wolfův
Národnich List
Praha
20
article
z 2. prosince 1897, že mají všechny hostince
a výčepy býti již o 9. hodině večerní zavřený
a hostě že jsou bez výminky povinni
místnosti v hodinus tu opustiti
Dále, že výkladní skříně všech
místností obchodních mají býti již o 5. ho-
dině bezvýminečně zavřeny«. — Od tohoto.
živnosti a obchody pražské a předměstské
tak těžce poškodivšího obmezení poplatníků
nyní rozumně upuštěno; hostince
jako obchody všeliké i výkladní
skříně mohou i nadále zůstati
normálně otevřeny. Rovněž nene
v dnešním policejním již onoho zákazu
krutého, jenž tehda před jedenácti léty ob-
mezoval svobodu občanskou do míry nej-
krajnější, an poroučel, »aby každý po čas
nepokojů doma zůstal, i lidi své do-
mácí doma držel a bez důležité
příčiny z domu nevycházel«! Ve-
řejnost pražská ještě se podnes zajisté pa-
matuje, k jakým četným nepříjemnostem to
vedlo, kterak na př. i poštovní zřízenec,
vracející se z noční služby, byl hlídkou po-
raněn. Lze proto snad doufati, že kromě
strašné instituce náhlého soudu nebude Praze
zakoušeti znovu aspoň oněch bývalých na-
značených příkoří, tak týravých jako ne-
omluvitelných. Dosti na tom, že domy j iz
mají býti o 8. hodině zavřeny
Praha
21
article
Všeobecná stávka českých dět
Všeobecná stávka českých dět
v Podkrušnohoři.
bntou
22
article
Z Duchcova, 2. prosince.
(Od zvl. zpravodaje »Národních Listů«.)
Se všech stran docházejí zvěsti, že stávka
českých školních dítek, včera zahájená, se pro-
vádí. Z mnoha obcí se nedostavilo ani jediné
dítě do školy. Průměrné stávkuje z celého počtu
ve 40 obcích 92 procent. Zde v Duchcově jest
ústředí a dnes od rána dostavují se poslové
z blizkých i vzdálenějších obcl, referujíce
stavu na školách.
V Duchcově samém panoval dnes od rána
nezvyklý ruch. Město jest za příčinou jubilea
elsařského výzdobeno prapory, mezi nimiž však
převládaji barvy velkoněmecké. I na budově
městského musea jest prapor pouze černo-čer-
veno-žlutý. Na prostranném náměstí v Duchcově.
kde jest Waldštýnský kostel, radnice a hejt-
manství, již od rána shromažďovaly se hloučky
stávkujícígh dětl stále cltbvcovkr,- ttuv
Vsi, Ledvic a Hostomic, ba až i z Bíliny an
2000 děti.
Šest městských policistů v piklhaubnách
děti rozhánělo, ale ty zachovaly jinak disciplinu
obdivuhodnou.
Ohledně zakročování stráže teleřonoval dr.
Stejskal jako zástupce místních. Čechů
v Duchcově na pražské místodržitelství, aby
hromadným deputacím nebylo bráněno v klid-
ném projevu. Z místodržitelství bylo slíbeno na-
prodlené telefonické zakročení. Zatím krátce
před 11. hodinou byly ukončeny bohoslužby a
zástupcové státních i městských úřadníků vy-
hrnuli se z kostela. Tu se jim naskytla podi-
vaná neobyčejná. Celé náměstí zaplaveno tislci-
hlavým dětským zástupem. Po odehodu hod-
nostů dva policisté chtěli rozháněti děti a jejich
matky. Na náměstí, přeplněném zástupy, po-
vstával zmatek a mohlo dojítí k panice, kdyby
místodežitelský koncipista nebyl zakročil a nedal
stráž odvolati. Pomocí četnického strážmistra
se ole
zjednán byl pak pokoj a klid.
doktor
Stejskal
Čecho
Duchcov
prostranný náměstí
Ledvice
Hostomice
Bílina
Na náměstí
24
article
Tři vycházky do umělecké Horavy
Tři vycházky do umělecké Horavy
Melancholie jakás dolehla na mne, když
jsem četl zprávu, že umělci moravsti předložii
parlamentu spis o zřízení Akademie krásný ci
umění na Moravě. Ach, budiž jim dopřáno, kdye
jim na ni tolik záleží; zasloužili si jí jak náleži
a jako každá věc bude i ona míti své dobré
stránky: usnadní mládeži práci, poskytne jí při-
ležitost studovati model bez outrat... Necho
si ale tedy vezme přiklad z Akademie krakov-
ské, Učitelé at jsou tam i nadále staršími bratry
svých žáků. Nic nebudiž změněno v sladké
vlasti moravské, tak plné vroucnosti a lásky
Akademie budiž rozšířenou rodinou a ne něja-
kcu polepšovnou, v níž s disciplinární přísnost
vyučováno jest právě tak drsným, jako pomíje-
jícím zásadám vypinavými pány, již se poklá-
dají za neomylné a kteři žádají na žáku, má-
tento dosti smělosti je osloviti, aby se postav
do posice jako voják do zbraně. Kdo řekne
umění, řekl svoboda, kdo řekl svoboda, řekn
svěžest, mládí, nadšení. Umění jest květ, Aka-
demie vyrábí často květiny papírové
svoboda
zřízený akademie krásný ce uměný na Morava
25
article
Po třikráte stalo se tohoto léta, po čas měho
pobytu v oné krásné a melancholické zemi Slo-
venské v Uhrách, kde i při dýchání musíme být
opatrní, že jsem si zašol hledati trochu ideálního
života, vánek, nasycený trochou umění, do země
moravské. Trochu umění? Nikoliv, ale mnoho
a nejryzejšího umění, jež miluji nejvíce, stra-
nou onobo, jež pochází z genia absolutního a
nadlidského, uméní v jeho první etapě, s ko-
řeny, zapuštěnými ještě do půdy a docela blíz-
kého poesie lidské. Nyní, kdy již mnohé se pře-
neslo přes ty venkovské dojmy, i ona zázračna
VII. symfonie Mahlerova, již jsem styšel v Praze
a jež sama o sobě jest světem a nejednu věc
zatlačí v zapomenutí, rád vzpomínám oněch
návštěv umělců moravských, jako na dny ná-
hlého bezvětří a světla, kde jsem s nevýslornou
tozkoší polkal ikoliv dozorce vězňů, avšak
přátelc, udílející dobrou radu a zvláště dobrí
příklad všem, kdož, nadšením puzeni, k nims
připojili.
Mahlerův
Uhry
Praha
26
article
Prvý dojem čekal na mne v Kuželovém,
o němž jsem věděl, že chová stopy po zesnulém
Cyrillu Mandelovi. Dilo jeho znal jsem docela
málo, nedostatečně. Popisovali mi je jako práe-
amateurskou, bezvýznamnou zábavu, již si v
své velecké osamělosti dopřává podivin choulo
stivého zdravi, jenž by lépe učinil, kdyby oko-
pával své brambory. Jednou hořce se mi žalo-
val na způsob, jakým se vůči němu choval spo-
lek Manes a na pohrdání, jež bylo mu po-
každé všude snášeti, když chtěl vystavovati. Ne
znaje jeho díla, nevalně jsem jej také potěšoval
obávaje se, že mluvím s jedním z oněch ne-
spekojenců nepochoponých pro tu snadnou při-
činu, že v nich nic není... Později viděl jsem
od něho utěšené akvarely, avšak komu se pak
náhodou něco nepodaří!? A pojednou slyším
o jeho smrti. A že Úprka organisuje jeho po-
smrtni výstavku. A jednoho dne obdržel jsem
z nejzazší Moravy plakát pro tuto výstavu, jenž
jest dokonalým mistrovským dílem umění slo-
vanského, hodným onoho ubohého Talaškinn,
jež jsem právě na tomto místě nedávno veleb
a jež, hle, zničeno prý leží revolucí ruskou ..
Darmo je, co krásného v zemích slovan
ských, musí přece jen vždy podlehnouti! — Pla-
kát byl podepsán jménem neznámým: Bohumía
Jaroněk. Od té doby čekal jsem jen na přilež-
žitosl, kdy bych se mohl s dílem ubohého ma-
líře veleckého seznámiti.
A hle, jednoho tichého, smutného a šedéh
rána srpnového stoupáme do výšinky, na niž se
zuřivě a divoce otáčel větrnik kuželovský. Ně-
kolik kroků ještě a sešli jsme do vesničky, kde
po krátké zastávce u pěkného kostelíčka, fun
dace Liechtenšteinů, vyplávali jsme se pop
Jurovi Mandelovi, synovci umělcovu a dědie
celého jeho díla.
Cyrilla Mandel
Úprka
Pla
Bohumía Jaroněk
Mandel
umělcův
Morava
27
article
Našli jsme velikého hocha v kroji, jenž nás
se smutným úsměvem a vybranou reservou za-
vedl do nevelikého domečku před stavením, ja-
kési sýpky, z niž si utvořil malé atelier a tam
s trpělivosti v pravdě amdělskou jal se rozdělá-
vati bednu za bednou. A tak celé to dílo, neza-
slouženě odsouzené do tmy, kus po kuse vychá-
zelo ze svých slaměnných, senných, papírovýel
dne
a hoblinových závitků. Nikdy mi ještě větš
umělecká nespravedlnost nebyla zjevena! Byly
tam stránky utěšené a stránky přísné a mohutné
hodny kterékoliv výstavy, kdekoliv, a takové
že bych jich mnoho přál nejlepším výstavám
pražským. Seznámil jsem se tam s krajinářem
dojímavým a subtilným, pravým krajinářem in-
timity, jenž na dostřel od Úprky viděl a pslavo-
val zcela jinou stránku poloh, ba i života morav-
ského; s opravdovou psycholozickou ostrost
pouštěl se do portrétů venkovanů, jež vedle
toho, že jsou krásnými kresbami, mají i před-
nost uzitečných dokladů etnografických. A ze
všech těch malých i velkých rámů, jež jsme
převraceli, vycházela pohnutlivá vůně počest-
nosti, jež nevane již z děl našich professionálu.
Svěžest malého dítěfe se milounce usmívala
z těch delikátních motivů delikátně viděných.
delikátně vyjádřených a v nichž člověk citi
vzrůst odborníka-samouka jinak, než u profes
sionálů, kteří se svému řemeslu naučili ve škole
A pomyslíme-li, že vše to, někdy zneuznané
dnes neznámé, leží lam bez naděje na rehabili
taci, na nějaké láskyplné pozdvižení k opozděne
slávě, toť věro až nevýslovně srdce rozrý vajícíi
Kdo pak bude v Praze máti tolik zmužilost
aby zorganisoval výstavu a dílo vnutil!? Nej
krásnější kusy by ostatně právem měly jí
do Moderni Galerie.
Úprka
Praha
Moderni Galerius
28
article
Avšak naše překvapení nebylo ještě u ko
ce: ve všech koutech, na všech policích zpozo
roval jsem haldy zabarveného papíru. Jaký
strýc, takový synovec!... Pracuje úplně sám
přes ustavičné odsuzování rodiny, které strý
kův osud neučinil umění sympatičtějším.
Viděl jsem lam akvarelly, malované v prázd-
ných chvilích při polní práci — za deštivého
počasí ve vesnici, kdy se ani od domáenosti ne-
vzdaluje, aby na první zavolání mohl přispěti —.
jež ukazují na koloristu mnohem prudčího
smělejšího, než byl strýc; jsou to stránky im-
pressionisty spontanního, neuvědomělého. Když
v městech má mdadik takový talent, křičí se
zázrak“. Tuhle toho vracejí ku pluhu. A o
jde — jenže s blokem a barvami pod paží.
A mám vám říci, co se stane!? Za deset le
bude lepším malířem, než kdyby byl své mládí
strávil v akademii. Nobude snad míti tolik praxe,
nepozná jisté triky, jisté zkracující procedury
k jeho prospěchu bude mu scházeti jistá rutina.
ale jak jinačí bude u něho svěžest a poesie . ..)
Nač jsem v tom okamžiku ani z daleka ne-
pomýšlel, bylo, že by takový Juro Mandel ne
byl osamělý. A ono jich je v tom jediném
koutě od Moravy po Bílé Karpaty a od Hodo-
nána po Valašské Meziřičí na padesát! A dově
děl jsem se, že jsou jich celé legie, že dekora-
tivný a poetický instinkt racový žene pojednou
nové výhonky. Způsobily to výstavy, jež pořá
dají Hodonín, Strážnice, Uherské Hradiště, Mo-
ravská Ostrava, Štramberg: takové výstavy,
nichž, pokud mi známo, žádná umělecká revue
časká nemluvila a které byly přec pro zemi
po čase to zpozorujete, jinou událostí, než vý
stava takového Muneha aneb kteréhokoliv i nej-
lepšího impressionisty! Aby někdo pochopil na
př. výši uměleckého zájmu, jejž poskytovale
výstavka kroměřížská, musil by před tím, jak
my, navštíviti solnohradskou . ..
Morava
Bílá Karpaty
Hoda
Hodonín
Strážnice
uherský Hradiště
Ostrava
29
article
Za hodinu na to byli jsme v Hroznové
Lhotě. Obydlí a hostitel jsou známy, tak zná
my, že když illustrovaná revue česká přináš
podoby rolníků v národním kroji, o jehož pů-
vodu jest pro okamžik v rozpacích, napíše
zkrátka „kroj z kraje Úprkova“ — a tím řečeno
vše! Jméno Úprkovo jest označením a matrikou.
Sláva zcela národní takového Úprky jest pro
národ drahocennější, než nějaký falešný úspěch.
dosažený intrikami v cizině prací zakrnělou
bez síly vnitřní... Posledně viděl jsem na vý-
stavě Manesa dva Úprkovy akvarelly, zářící,
lehounké a bílé, jichž moravská děvčátka, sama
oslňující naproti oslňující zdi, připomínajl
fantastickou zahradu květinovou, a které
bých věru nezaměnil za ohromnou a theatrální
Defenestraci pražskou, přeď chvilí
v Rudolfinu viděnou, jež, přes své rozměry, jest
malinká, malinká, až je člověku do pláče nad
nepoměrem snahy a výsledku. Nebude tedy
snad jen omylem, že p. de la Sizeranne viděl
v Brožíkovi nejlepšího představitele umění —
uherského! S panem de Payerem!
A o Úprkovu pohostinství také víte! O tom
také nebudu mluviti. Slovanský interieur zdo-
ben půvaby moderními; umělec naprosto mo-
derní — a slovanský po poslední chlup svýeh
Úprkův
Úprka
Sizeranne
Brožík
Payer
hroznový Lhota
Rudolfinum
30
article
štětců! Neboť není u něho jediného tahu štětce.
v němž bys nerozeznal záchvěv žíly národní.
Zde bych jen rád ukázal na mistra, obklopeného
žáky jako svými přáteli, dávajícího jim svůj přl
klad, zároven i svou zdravou konversaci. Ostat-
ně dostalo se mu za to pěkné náhrady. Kdyt
umělec v plné zralosti vidí vedle sebe vyrůstati
pokračovatele tak rozdílného a chápavého, tak
inspirovaného a pilného, jakým jest Frolka —
může býti spokojen sebou i svým dílem.
A pohleďte, čím se stává bratr Franta
v jeho stinu. Poznal jsem jej ještě jako sochaře
kolisajícího. V Kroměříži, kde jsem byl několik
dní potom, našel jsem umělce dokonalého, so-
chaře v celé síle toho slova.
Vše, čeho z blízka neb z daleka se dotýká
Úprka, přibírá jeho světlo a energii . .
Když před pěti lety dostalo se mi pohostin-
ství velikého umělce, obraz, jenž se nalézal
tehdy v práci, byla dlouhá řada mužů a žen
v strakatých krojích, okopávajících pod jas-
ným sluncem prosáknutým nebem řepu.
Frolek
Franta
Úprka
Kroměříž
31
article
Obraz ten viděl jsem znovu v Kroměříži. Letos
mi veliké plátno uprostřed malého ateliéru, na
bílo vápnem natřeného způsobilo ještě větší ra-
dost. Jest to jarní tanec venkovských děvčátek.
bosých, s vlasy a pásy, stubami a prvosenkami
obtočenými, na širém poli. S květinovými korun
kami stříkajících barev na hlavách, smějí se
z plna hrdla, opojeny jsouce širým vzduchem
a skotačivostí, že po dlouhých týdnech zimního
uzavření dopřámo jim konečně zaskočiti si do
polí. Vím, že dnes není již v módě malovati to,
co se druhdy pokládalo za pravý sujet. Motiv
nahradil sujet a dovoluje umělci mnohem více
vyplniti plátno jedině svou osobností, svoji
zručností, svojí technikou... Variace samé
oseby malířovy na jakýkoliv motiv. Nevím, zda
poslední slovo módy dovolí vzedmouti se veli-
kým výkřikům obdivu nad tímto krásným dílem,
jež prodlužuje slavnou serii výjevů ze života
moravského, s jejíž druhým vydáním se pan
Kočí nějak opozďuje. (Jsou prý ještě čtyři věčné
exempláře prvého vydání na prodej!) Čeho jsem
úplně jist, jest, že v tom jest více poesie než
ve třech čtvrtinách děl, které nám tolik vychva-
lovali za posledních pět let. A řekněme to
otevřeně, na poslední výstavě M a ne sa a v pa
Kočí
Kroměříž