2
masthead
V Praze, v pátek dne 14. září 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí sei
v Praze v administraci
cs ežate . . . . .
na dtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí denáško
na měsle
na etvrt leta . . . . 7 K 50h
ve Elialkách
na měsíc . . . . . . 2 K 80
P'oštont-
aa mást
ns čtvrt lets
s dvojí zásllk n
na měsíe
ne čtvrt leis . . . . H1 K eo
Praha
H 1
5
article
Čís. jedn. Pr. I. 483/00
6
article
Jmenem Jeho Veličenstva císařel
Cís. král. zemský co tiskový soud v Praze uznal
k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne9
září 1900 čís. Ss 487/00 takto pravem:
Obsah článku »Volební manifest vlády Koer
brovy«, otisknutého v periodickém v Praze tištěnén
a vydávaném tiskopisu »Národní Listy« (ranní vy
dání) ze dne 9. září 1900 čís. 249, zakládá v místech
I. »Ale tenkrát dělali obstrukci« — až — »cest
nařizovací«,
II. »Každé dítě v Čechách« — až — »cislajtán
ského parlamentu«
skutkovou povahu zločinu rušení veřejného pokoje
dle 8 65. a) tr. z.
Zabavení periodického časopisu »Národní Listy-
ranní vydání čís. 249. ze dne 9. září 1900
se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování
téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a naři-
zuje se zmaření výtisků zabavených dle § 37.z
nbově
Důvo dy
K I. a II. V závadných místech hledí se po-
puditi k nenávisti a opovrhování jednak oproti osobe
Jeho Veličenstva Císaře, jednak oproti správě státu
což zakládá skutkovou povahu zločinu rušení ve-
řejného pokoje dle § 65. a) tr. z.
Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv
vyhověno, jak shora uvedeno.
rv voe
V Praze, dne 12. září 1900.
C. k. zemský co trestní soud v Praze-
Wokaun.
Pan Josef Anýž, redaktor periodického tiskopist
»Národní Listy« v Praze.
Císař
Wokaun
Anýž
Praha
Čechy
národní List
8
article
Sčítání lidu.
Sčítání lidu.
Dne 31. prosince t. r. provedeno bude
opětně v této říši všeobecné sčítání lidu.
Není to snad vymoženost kultury novější
nýbrž prastará instituce, kterou byli zavedl
již Římané a jejíž vynálezcí a původc
zdají se býti dle všeho Egypťaně, tento staro-
bylý národ číslic a všeho, co s nimi sou-
visí. U nás provádí se toto sčítání na zá-
kladě zákona ze dne 29. března 1869 a sice
způsobem velice důkladným. Kdežto v jiných
státech stačí k této proceduře lístek osmer-
kového formátu, zapotřebí u nás k tomu
celého archu plného rubrik a ne zrovna
jasných a pro méně vzdělaného pochopitel-
ných označení. Již tato okolnost, k níž při-
stupuje ještě řada jiných, je příčinou, že
u nás výsledky velikého sčítacíko podniku,
jenž opakuje se každých deset roků, nejsou
tak spolehlivé a přesné, jak bylo by si přáti,
ne pouze v zájmu statistické pravdy, tedy
v zájmu spíše vědeckém, nýbrž zároveň téz
v zájmu obyvatelstva a jeho kulturních
i ekonomických prospěchů. Vždyť nemá sčí-
tací akt pouze účel vyplniti ciframi tluste
knihy, jež vydává ústřední statisticka komise
ve Vídni, vždyť není to pouze procedura.
která za tím účelem se provádí, aby v učeb
nicích, v zeměpisných, národopisných, stati
stických a jiných spisech udáno býti mohlo.
mnoho-li říše, země, města i obce mají oby
vatelů, nýbrž všeobecným sčítáním má býti
snesen materiál, z něhož statistiku uloženo
vyvoditi zajímavé a důležité pravdy, aby
z nich ředitelové státu čerpali poučení a po-
kyny, jakých třeba učiniti opatření v zájmu
obyvatelstva, v zájmu zdravého a zdárného
vý voje země.
Říman
Vídeň
9
article
Co všechno na příklad vyčísti lze
z rubriky, jež nadepsána je: zaměstnání
Zejmena porovnáme-li je s předcházejícím
výsledky sčítání? Co všechno lze vyvoditi
z číslic v této rubrice zjištěných ! Stagnace
či pokrok ve výrobě, úpadek či rozvoh
jednotlivých živností, rozpadávání se jich
závody drobné, či slučování v závody s vý
robou ve velkém. Vznikání výroby nově
upadání staré, posunování se jednotlivých
odborů výroby z jednoho kraje do druhého
ba i příbližně lze porovnáváním učiniti si
obraz o finanční prosperitě jednotlivých oborů
práce.
Jak poučná je na příklad rubrika stář
ve sčítacích arších. Co všechno vyvoditi lze
duchaplnou kombinací a při tom s mate
matickou téměř přesností z procenta indi
viduí do roka starých, z počtu osob staršíeh
osmdesáti let a z procenta obyvatelstva
mezi 30—40 léty, v kterémžto věku dostu
puje člověk vrchole fysické sily a duševn
elasticity.
Jak poučná je pro soud o poměrec
sociálních statistika domácnosti a udání
tom, jak lidé v té které zemi, v tom kterém
městě bydlí?
10
article
Jak zajímavá a poučná to ciferná
illustrace společenské bídy a všeho toho,
co z ní se rodíl
Tu potěšitelná, tam zarmucující, však
vždy interessantní je mluva statistických
číslic a jakkoli nenáležíme k těm, kteří spa-
třují ve statistice ciferní projekci všeho, co
je, uznáváme plnou měrou její veliký vý
znam a již proto nemalou důležitost přiklá-
dáme sčítacímu aktu, který dle stavu ze dne
31. prosince t. r. formálně bude proveden
dne 3. ledna 1901.
V tomto státě zejmena pro nás má
akt ten i v jiném ještě směru veliký vý
znam. Žijeme, jak známo, v mnohojazyčné
říši a ve dvoujazyčné zemi, žijeme v oblasti.
kde od věku vedou národové válku, jedni
o nadvládu, druzí o své byti. A že v ka-
ždém boji počet kombattantů důlezitýmje
činitelem, rozumí se samo sebou.
Sčítacím aktem, jak v Rakousku se pro-
vádí, nezjišťuje se ale přímo a s určitostí,
jež zbytečnou činí každou pochybnost, na-
rodní příslušnost, nýbrž v této říši vynalezen
pro národnost zvláštní surrogát, jemuž dali
jmeno: jazyk obcovací.
nbadax o a
Z jakého důvodu?
Rakousko
11
article
V Rakousku narážel pojem národnosti
ode dávna na předsudek a naráží na něj
dosud. Kde jen poněkud možno, rozhodu-
jící činitelé se mu vyhnou. Pojem ten činí
je nervósními a děsí je. Stát tento, třeba
že byl par excellence státem národnostním,
jaksi instinktivně cítí, že neplní úkol oproti
elementům, z nichž vznikl, i zdá se, jakoby
nepřetržitá, věčná dolehala k uchu jeho ža-
loba, že zpronevěřil se poslání svému. Pro
bůh, jen ne poskytnouti obyvatelstvu příle-
žitosti a příčiny, o národnosti a národní pří-
slušnosti uvažovati. Lépe, zůstane-li jiskra
ta pohřbena v popelu, mohla by se vznítiti
v plamen a vyrůsti v požár! O kdyby šlo
zde jen o národnost německou a na dru-
hém břehu říčky Litavy o národnost maďar-
skou, nic by nevadilo přesnému zjištění, ale
v tomto státě je národů ještě sedm ati
všickni by na prapor svůj napsali sčítáním
zjištěnou číslici a z té vyvozovali práva, na
úkor »jednotě a uniformitě státní.«
Proto jazyk obcovací.
Rakousko
Litava
12
article
Svět měl zvěděti jen, jak se v této říš
mluví, ne jací v ní žijí sebevědomí, ku exi-
stenci oprávnění a způsobilí národové.
Co znamená jazyk obcovací?
Kdo určí a vymezí pojem ten tak, aby
nekollidoval s jiným? Individuum, o němz
jedná sčítací arch, či ten, kdo jej vyplňuje,
sběratel archů, úřadní kontrolor, či kdo?
Nejsou-li tu dokořán otevřeny dvéře
k jednání nesprávnému v zájmu jedné ná-
rodnosti a na škodu druhé? Jak obratně
dá se s touto rubrikou manipulovati, jak
falšovati pravda! Vždyť nejde tu pouze o
číselný zevní effekt. O to, aby každá ná-
rodnost měla příslušníků co možná mnoho.
Jde u nás též o velice cenné právo, nebo
zjištěná statistická cifra, týkající se řeči ob-
covací, tvoří po deset let podklad určitých
práv a předností.
Či jsme nezažili již po dvakráte,eo
všechno se dělo, aby z našich nečetných
řad byli odlouzeni i ti, již ne pouze jazy
kem, nýbrž i srdcem náleželi nám? Mnoho-
tisíc českých duší utonulo v německé sčítae
nepoctivosti?
A to opakovati se má opětně.
Marné byly žaloby zástupců lidu, marne
vědecké doklady, že nesmyslem je zjišťovat
řeč obcovací, marné důvodné námitky, že ne
lze rozhodovati přece o národních prá
vech na základě číslic, jimiž zjištěno docela
něco jiného.
Zůstalo při starém. A aby něčím ospra-
vedlnili jednání své, vymlouvali se na jakés
usnesení mezinárodního statistického kongresu
jímž prý všechny zúčastněně státy co do ozna
čování statistických rubrik byly zavázány.
13
article
Dokázali jsme, že to nepravda. Leč kdo
slyší zde hlas rozumu a práva, když jde
o prospěch Němců
V tom případě všechno možno.
Však volnost, kterou se vyzbrojil ku
aktu sčítacímu stát, reklamujme i my, kteři
budeme sčítáni, i my, kteří budeme sčítati
Na základě přiznání se k jazyku obcovacímu
rozdělil ministr Gautsch tuto zemi v národ-
nostní pásma, na základě jazyka obcovacího
chtěl tak učiniti též dr. Körber.
Tím dokázáno, že stát národ
nost s jazykem obcovacím sto-
tožňuje.
Čiňmež proto totéž.
Nejde tu o nezákonnost, nýbrž o výkla
a nemůže býti nikomu bráněno, aby za svů
přijal v té či oné věci výklad chefa státu.
Obcovací jazyk nechť to nadepsáno, ale
ve skutečnosti budiž to — národnost
Na tom neuprosně trvejme i naproti Němcům
vyplňovačům i sčitatelům i naproti úřadům.
Naproti úřadům civilním, neboť vojenské jako
vždy, tak i nyní, zaberou prostě co důstoj-
ník a úřadník vojenský, v tu velikou síť, do
níž v tomto státu loví se oběti germanisač
ního systému. Zachraňme, co zachrániti se
dá. Energickým vystoupením, případným slo-
vem i skutkem dá se leccos vykonati i oprot
nejurputnějšímu nepříteli. Však abychom
uznali výsledky sčítání pokud jde o národnost
za správné, k tomu nedonutí nás nikdo. Na
opak, my nyní již proti způsobu sčítán
i proti výsledku jeho protestujemel
Gautsch
Körber
Němec
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Po rozpuštění říšské rady,
»Cpó06p aHe: Ať' s kterékoli strany po-
hlížíme na politické položení v Rakousku, české
akcie nestojí níž, ale výš, neboť Rakousko samo
dostalo se do situace, kde bude nuceno prověst
s Čechy úplné a nikoli částečné, drobečkor
vyrovnání. Vláda Čechy sama do krajní oppo
sice vmrskala a tím jí dala oprávnění, kterého
jí sama nemůže upříli, před kterým sama mus
kapitulovati, chce-li, aby se státu navrátil mí.
Cesta k Čechům není ani dlouhá, ani klikatá
ani trním zarostlá. Co chtčjí Čechové? Rovno-
právnost všech národův a jazyků. Přistoupí-l
vláda na tuto zásadu, přivede mír nejen do
Čech, nýbrž do celého Rakouska. Německá men-
šina ještě ráda se podrobí. Ona se bude držet
nemravné zásady o hegemonii potud, pokud
bude moci, neboť Němci v politice nikdy nebyli
sentimentálni a nedá se od nich očekávati, že
by se výhod svého privilegovaného pbložení
vzdali sami k vůli zásadě a politické mravnost.
Ale až budou s ostatními národy v právech
srovnáni, jim samým se uleví na hříšné duši a
brzy přivyknou. Rozhodne-li se vláda pro jiný
postup, rozbouřený stav zůstane v Rakouskua
může se snadno rozšířiti odtud i do uherského
parlamentu. Staneli se, že rakouský parlament
Čecho
Němec
Rakousko
Čechy
15
article
nebude moci v čas vykonati volby do delegací.
Szell dožije se toho, čeho se dožil Banffy od
maďarské opposice, jež chce odtrhnouti Uhry
od Rakouska.
enr vten
»Hosoe Bpeva« v článku »Rakousk
krise« pokládá rozpuštění říšské rady za v el ký
taktický úspěeh Čechů, vnějším
effektem ještě vétší, než byl onen, kte
rého dne 7. června t. r. dosáhli obstrukcl
Vláda dala Čechům vysvědčení, že jejich ob-
strukce není o nic horší německé, že parlamen
bez Čechů nemůže pracovati a že vůbec nedá
se vládnouti proti Čechům. Všecky tyto fakty
přijemné českému uvědomění, pozdvihinou ná
rodní duch Čechův a zdvojnásobí sílu národ
ního odporu germanofilskému kursu, nyní v Ra
kousku panujícímu .. . Není pochyby, že žijeme
předvečer velmi zajímavých události ve vnitřnín
životě sousedního Rakouska.
Čecho
Čechův
Banff
Uhry
Rakousko
16
article
Katolický sjezdo v Lublani.
Katolický sjezdo v Lublani.
Na katolícký sjezd v Lublani sešlo se n
4000 účastníků. Předsédal dr. Ivan Šusterčič
Mezi přílomnými byli biskupové lablaňský Jeglič
mariborský Napotnik, Trobec z Ameriky. Biskup
Jeglič mluvil proti »falešné svobodě v živote
literatuře a žurnalistice«. (Mluvil-li jen o Ra
kousku, měl řečník pravdu. Rakouská tiskově
svoboda, při níž jen konfiskační apparát svo
bodě se těší, je skufečně svobodou falešnou.
Biskup Napotnik udělil shromážděným požehnání
Dále mluvili biskup Trobec, dr. Laginja
dr. Rubetič. Odpůrci klerikálů uspořádali pře
biskupským palácem demonstrace. Zástupy pro-
volávaly »Živio« vůdci národní pokrokové strany
dru. Tavčarovi a lublaňskému purkmistru Hri
barovi, jenž pozvání na sjezd písemně odmi
z toho důvodu, že strana klerikálná staví věc
církve nad věc národa. Odlud se zástupy ode
braly před obydlí Tavčarovo a Hribarovo, jimž
učinily ovace, načež se v pořádku rozešly.
doktor
Šusterčič
Jeglič
Napotnik
Trobec
Laginja
Rubetič
Tavčar
Tavčarův
Hribarův
Lublaň
Hri bar
Trobec z amerika
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Bulharsko a Rumunsko.
Po tolika hluku sofijský dopisovatel »Pester
Lloydu« upozorňuje, že rumunská vláda dosu
neoznámila ani jmena vinníků, ani jaké jsou
proti nim důkazy. Rumunský zástupce udal jmena
pouze dvou členů makedonského komitétu, kteři
se dopustili vydírání na Rumunech, v Sofli osed
lých. S těmi dvěma zavedeno vyšetřování. Prot
že Rumunsko příliš dlouho otáli s bližšími udaji.
Bulharska zmocňuje se podezření, že žádných
důkazů nemá a podezření to ještě sesíleno bylo
tvrzením rumunského tisku, že makedonský ko-
mitét ukládal také o hlavu rumunského krále
Karla. Udání zvrhlého pobudy jako je Trifanov.
účastník při zavraždění Mihaileanově, bulharske
vládě nedostačuje. Vážnější ale j slo
hraničné nesnáze na Dunaji, kter
si oba státy na vzájem dělají, tak že již
bez mála všechny styky přesta ly.
Také pohyby vojsk dějí se neustále n
obou stranách.
Spolek franko-ruský.
Vynikající francouzský žurnalista pan Alea
andr Kepp, vrátiv se ze své cesty po Rusku
vypráví v »Journalu« zajímavé podrobnosti
alianci rusko-francouzské.
Bylo to po aféře fašodské. Každý ješt
dnes vzpomíná hrůzy a úzkosti přestálě. Válka
tak tanulo každému na rtech. Francie osamot-
něna? Co činil přece náš spojenec v tuto osud-
nou chvíli? Co činil? Tiše v tomto všeobecném
ryku v hodinu přihodnou mobilisoval 60.00
mužů kol Tiflisu a na svých hranicích asij-
ských. To nebylo ničím a zase vším; to mělc
znamenati: »Škádlete mého přítele, než ne
škádlete ho příliš.« A to stačilo.
Jest postačitelno ovšem říci, chceme-
pevnost a solidaritu tohoto spojenství posouditi.
že spočivá toto ve nezměnitelné vůli carově.
Lloyd
Rumun
Karel
Alea
Kepp
Bulharsko
Rumunsko
Dunaj
Rusko
Francie
Tiflis
18
article
Než dlouho byl spolek zahalen v rouch
hlubokého tajemství, pohlíželo se na něj jako
na poklad, jejž nutno skrývati před zraky zvě
davců, a nie neproniklo o něm na veřejnost
než pouhé ohlasy, jež nebyly s to, aby ukojily
vzbuzenou zvědavost. První byl pan Hanotaux
jenž prolomil led tohoto hlubokého míčení
Víme, že byl puzen nesčetnými dotazy, než
činil tak i o své újmě. . Několik dní po im
promplu tohoto projevu, vzrušení vzbuzujícího
s grandezzou ukázal na svého ruského spojence
bývalý ministr zahraničních záležitosti, chtěje
poznati dojem, ktery způsobila tato řeč na dvoře
ruském. Vyslanec franeouzský p. Montebello se
představil v paláci carově.
»Jsem hrdý«, pravil car na řeč páně Ha
notauxovu. »Poznávám, že ve Francii miluj
situace jasné. Když tomu tak jest,« proč by se
to neřeklo ?e
Pan Montebello sám toto vyprávěl. Tyto
disposice cara Mikuláše učinily odvážným pre-
sidenta p. Felixe Faura. On vepsal do svého
navrženého textu přípitku spontanně ono slavná
slova: »Spojenec a přítel.« Car je schválil a
opakoval. A jisto jest, že vše bylo v tomto
kritickém okamžiku rozhodnuto. A jest oprav-
dovou povinností vzdáti čest památce Felix
Faura v tomto okamžiku, kdy nikdo více ne-
vzpomíná služeb, jež své vlasti prokázal, kdy
nikdo nehoruje jemu postaviti ani pomníku, po
něvadž on nebyl zavražděn rukou vrahovou.
»A několik dní«, praví p. Kepp. »pře
svým odjezdem do Petrohradu měl jsem tu čes!
potkati p. Deleassé a. Ministr v řeči o vztazích
mezi Ruskem a Francií je charakterisoval slový
následujíeími:
»Jsou srdečně a jsou i důvěry hodné.«
o5ií
*blono
snonl
Hanotaux
Montebello
Mikuláš
Faur
Kepp
Deleassé
Francie
Petrohrad
Rusko
19
article
V Praze, 13. záři.
Praha
20
article
Další podrobnosti k sjezdu starostů
v Paříži.
Pařížané přijali se zadostučiněním na vě-
domí zprávu, že lordmaror londýnský, si
Alfred James Newton, dne 24. záři zavítá do
Paříže. Přijal pozvání, které mu bylo zasláno
presidentem městské rady p. Gribauvalem, s ve-
likým potěšením a odpověděl radě městské
zvláštním dopisem na toto čestné pozvání.
Když lordmayor odehůzí z Londýna, jes
tradicionální, že bere s sebou skvostně ekypáže,
třpytící se zlatem, ve kterých promenuje svůj
efemerní majestát. — I tentokráte tak bude pr
jeho cestě do Paříže. Již tří léta uplynula o
smutně slavnosli, jež byla konána na počest
uhořelých obětí v Bazaru de la Charité a ktere
se zúčastnil lordmayor londýnský v plné pa
rádě. Tehdy to byly okamžiky smutné, než
tentokráte se budou Pařížané obdivovati oma
mujícímu luxu, jenž konkuruje směle s nádhe
rou mnohých suverénů, s mysli veselejšt.
Z krajinské hospodářské výstavy
V Kutné Hoře.
pnn
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
V Kutné Hoře, 13. září 1900.
Pařížan
James Newton
Paříž
Londýn
bazar jít le Charitý
Kutná hoře
21
article
Po velikých dnech výstavních dne 8. a 9. září
v nichž navštivilo Kulnou Horu a výstavu přes 3
tisíc osob a v nichž dostoupil úspěch podníku nej
většího vrchole, život na výstavě jest i dále čilý
Dle ustanovení programního bude vý
stava určitě v neděli dne 16. září uza
vřena, a sice prohlášením odměn a po
sledním velikým dnem sjezdů a hro-
madných návštěv. Proto neustálá četná ná-
vštěva v těchto dnech. V úterý dne 11. t. m. přijela
ve větším množství města Nová Paka, Hořice, Jilem-
nice, Benešov. Hronov a na středu dne 12. t. m
ustanoven sjezd pekařů českoslovan
ských, k němuž již ranními vlaky dostavilo se přes
150 pskařů z Prahy a stanie měst na trati dráhy
severozápadní ležících.
Kulný Hora
Nová Paka
Hořice
Jilem
Benešov
Hronov
Praha
22
article
Ve dnech všedních dojemná jest podívaná na
řady dítek školních, které vedeny jsouce učitelia
učitelkami zbožně naslouchají hlavně ve dvoře vla-
ském výkladům o staré slávě země české. Obrazy
Klusáčkovy v pravdě výkladům těmto podávají nej-
připadnější názor. Již na jiném místě bylo a hned
v době vystavení kartonů promluveno o umělecké
práci této, teprve však nyní, kdy fresky tyto zdob
nástěnné plochy zasedací síně, působí dojmem mo-
hutným nejen bistorickou výpravností, ale i proní
kavou dramatickou pravdivosti a vznešeností. Umě
leckou tvorbou touto dovršeno dílo zastupitelstva
města Kutné Hory na Vlaském dvoře a teprve nyní
plným uznáním naplňuje snaha tato každého umění-
milovného českého občana, poněvadž dílo toto jest
bez odporu dokonalé.
Výstava sama má ovšem již ráz zralosti, četn
listy na předmětech zavěšené, oznamující prodej vy-
staveného předmětu, objednávky dle vzorů vystave
ných, vše to svědčí o zdaru živnostenské soutěže
o vynikajících pracích řemeslnictva a průmyslnictv
kutnohorského i celého dalekého okolí. Varhany
firmy Tučkovy i Melzrovy zakoupeny pro chrámy
zlobický u Kroměříže na Moravě a čelakovický
u Brandýsa n. L., kočáry, stroje hospodářské, tech
nologické hojné se těšily objednávce.
Klusáčkův
Tučkův
Melzrův
Uma
Kutná Hora
Kroměříž
Morava
Brandýs
23
article
Výstavní jury ve dnech 10., 11. a 12. pilně
pracovala určováním odměn v jednotlivých odděle
ních a ukončila práce ve středu dne 12. t. m. o
hodině večerní, kdy sepsán podrobný protokol o úra-
dách rozhodčího sboru, prohlášení protokolu stan
se v neděli dne 16. odpol. ke 4. hod.
Z hromadných výstav zmíniti se jest ještě o ob-
cích kolem Kutné Hory ležících, jež ve dnech 9.
10. září se ve slavnostních průvodech dostavily. Jest
to předem Novodvorsko, jež k podnětu starosty
pana Chlupáče s obcemi Malín, Hlízov, Sv. Kateřina
Bernardov. Kobylnice, Lisice, Habrnovice, Sv. Miku-
láš. Sv. Jakub a Církvice s úplnou hudební kapelou
do Kutné Hory se dostavily. Před pomníkem Havlíčko
vým šedovlasý starosta Nových Dvorů promluvil k zá
stupům vroucími slovy o nezapomenutelném Karlu
Borovském, jebož nehynoucí památce provolal »slávu«
Imposantní průvod vešel pak do Vlašského dvora, kde
jej v zazedací sini očekávali poslanec dr. Pacá
a starosta Macháček. Slarosta prostými ale účin
nými slovy vítal sousedy na místě všemu lidu če
skému drahém a ličil historické momenty, které v léte
sini se odehrály a které zvěčnil štětec vynikajících
umělců českých na dvou nástěnných obrazích. Pro-
voláním »Zdař bůh!« vzájemné shodě venkova s mě-
stem skončil za všeobecného souhlasu. Poslanec dr
Pacák pozdraven voláním »Na zdar!« vítal shro-
máždéně jako poslanec venkova a rovněž kladl důra
na shodu venkova s městem, jež nejlépe se objevuje
ve výstavě kutnohorské. Prací svornou na Kutnohor
sku i v celé vlasti mnohé dokážeme. Vůdce výpravy
starosta pan Chlupáč poděkoval oběma pánům, kte
o rozkvět města i vlasti takových si získali zásluh
Chlupáč
Kateřina Bernardov
Mika
Jakub
Borovski
doktor
Pacá
Macháček
bůh
Pacák
Kutná Hora
Malín
Hlízov
Kobylnice
Lisice
Habrnovice
Církvice
venkov
24
article
(Všeobecné volání »Sláva l«)
Při odměňování vzorné čeledi, ku kterémužt
účelu věnoval výstavní výbor i okresní zastupitelstv
kutnohorské peněžité podpory, byli vyznamenání ná
sledující čeledínové a služky:
Josef Veselý z Červených Janovic, Barbora L
berská z Hory Kutné, František Krůliš z Chvalova
V. Zurák ze Šedlic, Marie Bečanová z Hory Kutné
Josef Nádvorník z Miškovic, Kateřina Němečkoví
z Poličana, Josef Pěkný ze Solopisk. Karolina Šmí
dová z Hory Kutné, Marie Fiedlerová z Hory Kutné
Jan Jiran z Miskovic, František Kubička z Červených
Janovic, Jan Miškovský z Katlova, Barbora Samková
z Červených Janovic, Antonín Uher z Hory Kutné
Jan Šticha z Krasoňovic, František Hamza ze Sedlie.
Čeněk Polák z Poličan, Anna Křívská z Přítok, Josel
Polák z Pucheře, Anna Spačková z Přítok, B. Vávra
ze Sedlic, Karel Téšitel z Hory Kutné, Josef Konšel
z Bylan, Františka Vejvodová z Hory Kutné, J. Po
spíchal z Hory Kutné, Jan Tvaroha z Petrovic, Mari
Samková z Pucheře, František Bělský z Lán, Rosalie
Kutilová z Bludova, Anna Rambousková z Neškare-
dic, Jan Zikmund ze sv. Jakuba, Anna Schulková
z Křesetic, Leopoldina Petříková ze Solopisk, Fran-
tiška Pospišilová z Hlízova, Jan Černuška z Outěše-
novic, Antonín Špaček z Chlístovic, Antonín Pařez
z Dobřeně. Anna Hamplová z Dobřeně, Josef Pře
vrátil ze Svaté Katečiny, Marie Brandejsová z Hory
Kutné, Kaleřina Šimonová ze Všesok, Jan Marečei
z Hory Kutné (tomuto jeho chlebodárce p. radní Sy.
kora mimo to dal za 19leté věrné služby dva dukáty)
Josefa Šauberová z Hory Kutné, Jan Hejný z Přítuk
František Linhart z Přítok, František Komberec
z Neškaredie.
Sláva
Veselá
Krůliš
Chvalův
V Zurák
Šedlic
Bečanová
Nádvorník
Kateřina Němečkový
Pěkná
Karolina Šmí
Fiedlerová
Jiran
Kubička
Miškovský
Samková
Antonín Uher
Štich
Hamza
Čeněk Polák
Křívská
Josel
Spačková
B Vávra
Téšitel
Kutná
Konšel
Vejvodová
Tvaroh
Bělský
Kutilová
Rambousková
Jan Zikmund
Jakub
Schulková
Petříková
Fran
Pospišilová
Černuška
Antonín špaček
Antonín pařez
Hamplová
Josef pře
Brandejsová
Kaleřin Šimonová
Marečei
Šauberová
Hejný
Linhart
Komberec
Kutná
Miškovice
Poličan
Červená Janovice
Krasoňovice
Sedlie
Pucheř
Sedlice
Bylany
Petrovice
Mari
Lány
Bludov
Neškare
Křesetice
Solopisk
Outěš
Chlístovice
Dobřeň
Všesoky
Červená Janovice
Kutná
Svatá Katečina
Katlův
Hlízov
25
article
V Praze, 13. září.
Praha
26
article
Seznam vyznamenaných na kra-
jinské průmyslové a technologické
výstavě v Hoře Kutné.
I. Oddělení průmyslové.
a) Výrobky železné a kovové.
Obdrželi pánové: Václav Marel, puškař z Mlad
Boleslavi, stříbrnou výslavní medailli; Jan Mendík
výrobce velocipedů v Jičíně, čestný diplom: B. Hudee
výrobce velocipedů v Čáslavi, čestný diplom: v
Michl, výrobce velocipedů ve Slaném, čestný diplom
Jos. Komenda, puškař v Hoře Kutné, stříbrnou vý
V drobném prodejí:
raaní číslo o sobě . . .
edpolední
. . z3 1.b
Ve siislkách na veskovš:
ranní číslo. . . . . . . . 0
odpolední . . . . . . . . 5b
Insorá ty
plati se hotové zspřel
Předplaceni a insarty přijtns sdmini
straca v Marianské ulici č. 3.
Tem vačhštejí se též redake
tiskárns a szpsdice .Narodnich Listě?
Rukopásy se nsvraceji.
Marel
Jan
Michl
Kutná
Mlad Boleslav
Jičín
Čáslav
Komenda
Tema
27
article
stavní med.: Jan Holaček z Vršovic, za železný
stolek, státní bronz. medailli; J. Suchý, výrobce ve
locipedů v Pečkách n. dr., čestný diplom; Jose
Tuma, železník v Bystřici n. Dr., stříbrnou medailii
výstavní: P. Bechyně, zámečník v Hoře Kutné, stří-
brnou medaílli výstavní; Alb. Štourač, továrník ve
Svitavách, bronzovou medailli výstavní: V. Novák
v Sobotce, za železná kamna s venlilaci a regulací.
bronzovou medailli státní; Jan Červinka, kovář
v Holicích, stříbrnou medailli výstavní; Jan HIruška,
zámečník v Kolině, bronzovou medailli výstavní;
Jan Kříž, strojník ve Slaném, stříbrnou med. vý-
stavní: Karel. Churain, vyrabitel hasičských potřeb
v Hlinsku, čestný diplom: Josef a Václ. Ekl v Ho-
řovicích, za mosazný nábytek, stříbrnou medailli
obchodní komory v Plzni; F. Prskavec v Praze, z
sklepní a drátěné výrobky, pochvalný diplom: P.
Otava, vyrabitel svinovacích dveří v Hradci Králové,
stříbrnou medailli města Hory Kutné: Bedř. Bar-
tošek, klempíř ve Smiřicích, čestný diplom: Em
Jaroměřský, továrník železného nábytku v Praze,
čestný diplom: Ant. Jůna, klempíř v Hoře Kutně.
střibrnou medailli státní; Frant. Ksásek, majitel
parostrojní dílny v Chrudimi, stříbrnou med. mésta
Hory Kutné; F. Grimm st., továrník v Hoře Kutně.
stříbrnou med. státní: F. Grimm ml., výrobce velo-
cipedů v Hoře Kutné, bronzovou medailli státní: E.
Metelka, klemplč na Kladně, stříbrnou medailli vý-
stavni; Josef Klika, závod kovotlačitelský na Král.
Holaček
J Suchá
doktor
Jose Tuma
P Bechyně
Štourač
V Novák
Červinka
HIruška
Kříž
Karel
Josef
Václ
Ekl
Prskavec
P Otava
em Jaroměřský
Jůn
František
F Grimm
E Metelka
Král
Vršovice
Pečky můj
Bystřice
Kutná
Svitava
Sobotka
Kolina
Hlinsko
Plzeň
Praha
Hradec Králové
Smiřice
Chrudim
Kladno
železný nábytek
28
article
Vinohradech, bronzovou medailli státní; J. Němeč,
strojní zámečník v Lab. Týníci, bronzovou medailii
obchodní komory pražské; Bratří Jouzové, majitelé
strojírny v Pečkách n, dr., čestný diplom.
b) Výrobky ze zlata a stříbra.
Bratří Fuxově v Hoře Kutné stříbrnou med. města
Prahy, G. Milrád v Hoře Kutné bronzovou med. ob-
chodní komory pražské. Jos. Tuček, zlatník v Praze,
stříbrnou med. výstavní, Frant. Čenský, zlatník v Ko-
líně, stříbrnou med. Jednoty pro povzbuzení prů-
myslu v Čechách, K. Zavadil, pasíř v Chrudimi,
státní bronzovou medailli, Jos. Kleslich, pozlacova
v Hradci Král., stříbrnou med. výstavní, V. Šmakal,
ryjec v Praze, čestný diplom.
c) Výrobky kamenné, skleněn
a porculánové.
Josef Fišer z Prahy pochvalný diplom, Jos. Su
chánek ve Vamberku stříbrnou med. musea chrudim
ského, Jos. Hlůžek v Praze bronzovou med. výstavní.
Ant. Hojer na Smíchově pochvalný diplom výstavní
Jos. Volek v Hoře Kutné stříbrnou med. výstavní
K. Březina v Hoře Kutné pochvalný diplom, F. No-
votný v Maršovicích bronzovou med. výstavní, Karel
Lokvenz z Libně střhrnou med. výslavní, Al. Louma
v Železném Brodě stříbrnou med. výstavní, C. Louma
ml. bronzovou med. výstavní, Josef Štěpánek v Hoře
Kutné stříbrnou státní medailli. Jos. Honzík v Tocho-
vicích stříbrnou med. výstavní, Antonín Jungwirth
v Brodci pochvalný diplom obch. komory pražské,
L. Hardimuth v Praze stříbrnou med. výstavní, Ant.
Schöfier na Král. Vinohradech bronzovou med. obch.
komory pražské. B. Škarda v Brně čestný diplom.
Květoslav Hlavatý v Hoře Kutné stříbrnou medailli
výstavní.
Jouza
doktor
Fuxův
Tuček
František
Čenská
K Zavadil
Fišer
Hojer
Volek
K Březina
Lokvenz
Louma
Štěpánek
Honzík
Jungwirth
L Hardimuth
Král
B Škarda
Hlavatá
Laba
Pečky
Kutná
Praha
ko
Čechy
Chrudim
Jos
Hradec Královský
Vamberk
Smíchov
Maršovice
Libeň
Železný Brod
Tocho
Brodec
Brno
29
article
d) Výrobky z kůže.
Josef Žáček v Neratovicích stříbrnou med. vý
stavní, F. Horáček v Liberci stříbrnou med. výstavní
Josef Soběslav v Lah. Kostelcs bronzovou med. vý-
stavní, Ant. Rosenkranz v Rybářích bronzovou med
výstavní, Kare! Viktora, rukavičkář v Hoře Kutné
stříbrnou med. státní, O. Vavruška v Hoře Kutn
stříbrnou med. obchodní komory pražské, F. Držata
v Kolíně stříbrnou med. výstavní, K. Novák v Blatné
bronzovou med. výstavní, Jan Macháček a syn v Hoře
Kutné stříbrnou med. státní, Jan Svoboda v Holicích
bronzovou med. musea chrudimského. V. Kronus
v Hoře Kutné stříbrnou med. výstavní, Jos. German
v Jičíně stříbrnou med. výstavní, Jan Novák v Praze
bronzovou med. obch. kom. pražské, Jan David v Hote
Kutně stříbrnou med. výstavní, Al. Švejka v Čáslavi
stříbrnou med. stální, Jan Švejka čestný diplom, Fr
Fügner, obuvník v Hoře Kutné, bronzovou medailli
státní, F. Maliva, kožesník v Hoře Kutné, čestný di-
plom I. třídy, Jos. Merhaut na Král. Vinohradech
stříbrnou med. výslavní.
e) Výrobky rohové, korkové atd.
T. Wanka na Král. Vinohradech stříbrnou med.
výslav., R. Vostřebal v Rychnově n. Kn. broz. med
výstav., Jos. Růžička na Kladně stříbr. med. výstav.
F. Janda v Loukově stříbr. med. výstav., Em. Jedlička
v Nuslích stříbr. med. výstav., Ad. Bakovský v Žiž-
kově stříbr. med. výstav., Ant. a Pavel Lehký v Hoře
Kutně a Poděbradech stříbr. med. výstav., V. Stehlík
v Mlázovicích bronz. med. výstav., Krištof Nožička
v Hoře Kutné stříbr. med. výstavní, V. Vondrák
v Hoře Kutné bronz. med. obchod. komory pražské.
Žáček
F Horáček
Josef
Antonín
Rosenkranz
Rybář
Kare
Viktor
Vavruška
F Držata
K Novák
Macháček
Svoboda
V Kronus
German
Novák
Jan David
Švejk
Fügner
F Maliva
Merhaut
Král
T Wanek
R Vostřebal
Rychnův
Růžička
F Janda
Loukův
Jedlička
Pavel Lehká
V Stehlík
Krištof Nožička
V Vondrák
Neratovice
Liberec
Soběslav
Lah
Kutná
Kolín
Jičín
Praha
Hot
Čáslav
Jos
Kněžná
Kladno
Nusle
Žiž
Poděbrady
Mlázovice
30
article
Jos. Mertlík v Hoře Kutné bronz. med. výstavní,
Bareš v Košířích stř. med. výstav., Jos. Tekl v Praze
bronz. med. obch. komory pražské.
D) Výrobky dřevěně. Zařizování bytů.
V Kubát v Praze stříbr. med. výstav., Al. Ctibor
v Táboře stříbr. med. výst., B. Krumlovský v Praze
stříbr. med. obch. komory pražské, F. Michalec v Čá-
slavi bronz, med. výstav., Jan Beneš, truhlář v Hoře
Kutné, střibr, med. výstavní, Antonín Němec, bednát
v Hoře Kutné, stříbr. med. výstav., Ant. Outl v Hoře
Kutné čest. diplom, Jan Novák, řezbář v Hoře Kutné,
stříbrnou med. obch. musea v Chrudimi, V. Loren
v Jilemnici stříbr. med. výstavní, P. Plha v Praze
bronz. med. výstav., Ant. Vitek, truhlář v Hoře Kutné.
stříbrnou med. státní, Al. Bartoš v Žižkově stříbr
med. města Prahy, F. Němec v Malešově stříbr. med.
výstavní, Ant. Hergesell z Vídně čestný diplom, Jan
Maver z Vídně čestný diplom, Anna Žertová v Hoře
Kutné stříbr. med. výstav., Jos. Ráliš v Živanicíeh
bronz. med. výstav., Jan Junek, truhlář v Hoře Kutné.
stříbrnou med. výstav., Jos. Winkler v Nymburc
pochv. diplom, B. Kočí v Něm. Brodě bronz. med
obchod. komory pražské, V. Kautský v Čelakovicíeh
stříb. med. výslav., Karel Holan v Hoře Kutné stříb.
med. výstav., K. Skuherský v Hoře Kutné bronz. med-
výstav., J. Adámek v Hoře Kutné stříbr. med. Hory
Kutné, Alb. Horáček v Hořičkách pochy. diplom, Ant
Rudyš v Nových Dvorech stříbr. med. průmyslové
jedn, pražské, Fr. Kořínek ml. v Zásmukách pochval.
diplom, L. Knypl v Hradci Král. státní bronz. med.
Mertlík
Bareš
Ctibor
F Michalec
Beneš
Antonín Němec
Novák
V Loren
P Plha
Vitek
Bartoš
Němec
Malešův
Hergesell
Maver
Žertová
Ráliš
Junek
Winkler
V Kautská
Holan
K Skuherský
J Adámek
Horáček
Antonín
Rudyš
Kořínek
L Knypl
Král
Kutná
Košíře
Jos
Praha
Čá
Chrudim
Jilemnice
Žižkov
Vídeň
Německo . Brod
Hořičky
Francie
Zásmuky
Hradec
31
article
Kaminský a Knypl v Praze a Hradci Král. stříbr.
med. výstav., Jos. Adamec v Sedlci pochval. diplom.
Rud. Honzíček v Hoře Kutné pochval. diplom, K
Liska v Křečhoři stříbr, med výstavní, A. Šponn
v Praze čest. diplom, K. Vejdovský v Předměřicích
stříbr. med. výstav., Ant. Skopový v Plzni bronz.
med. obch. komory plzeňské, F. Šéír v Turnově stříb
med. výstav. V. Händl v Čáslavi stříbr. med. výstav-
g) Výrobky z pryže a mořské pěny.
V. Jíša ve Zbirově stříb. med. města Hory Kutné.
Antonín Drahorád v Hoře Kutné bronz. med. státní,
B. Novák v Novém Strašecí pochv. diplom, Sýkora
a Florián v Brně čest. diplom, Anežka Kubová ve
Vídni pochv. diplom, V. Želinka v Milevsku bronz
med. výst., K. Grimm v Hoře Kutné pochv. diplom
h) Průmysl textilní.
Karel Kocián v Humpolci čest. diplom, K. Toma-
šovský v Teplici stříb. med. Jednoty pro povzbuzení
průmyslu v Čechách, Jan Stíhal v Rumburku stříb
med. výstavní, Kuratorium krajkářské školy ve Strá-
žově stříb. med. obchodní komory plzeňské, Antonie
Cečetková v Luži čestný diplom, Josefa Votrubová
v Hoře Kutné čestný diplom. Mater Jakobina v Huře
Kutné čestný diplom, Špaček a Patočka v Prostějově
bronz. med. výst., spolek »Božena Němcová« v Do-
mažlicích stříb. med. obchodní komory plzeňské,
Adolf Novotný v Týništi čestný diplom, měšťanská
dívčí škola v Hoře Kutné čestný diplom
Kaminskij
Knypl
Hradec Král
Adamec
Lisek
A Šponn
K Vejdovský
Skopová
F Šéír
V Händl
V Jíša
Zbirův
Drahorád
B Novák
Sýkora
Florian
Kubová
V Želinka
K Grimm
Kocián
K Toma
Jan
Cečetková
Luža
Votrubová
špaček
Patočka
Němcová
Novotná
Praha
Jos
Sedlec
Kutná
Křečhoř
Předměřice
Plzeň
Turnov
Čáslav
Nový Strašecí
Brno
Vídeň
Milevsko
Humpolec
Čechy
Rumburk
Hura Kutná
Prostějov
Mater Jakobina
obchodní . komora plzeňský