1
article
stění ženEe sťudiu universitnimu Byla
u pravena v tom smy slu, že předpisy pro stu-
dující na universitách v podstatě platí pro přísluš-
nice říšské, kdežto cizinky potřebují ve
všech případech k imatrikulaci svole-
ní ministrova.
Přepracované poštovní zňámky.
Z Moskvy. 18, srpna. (P. t. a) Tajná policie ob-
jevila zločinnou tlupu, jež zabývala se prodejem
listovních známek, již odkolkovaných,
které byly ve Varšavě u pravovány tak, a by
mohly býti prodány.
Mor.
Z Astrachanu, 18. srpna. (K, k.) Na Kirgizské
stepi bylo zjištěno 9 případů moru, až do 16. srpna
udály se v jediné části stepi tři nové případy. Od 6.
do 15. srpna zemřelo morem 6 osop.
Mor
Moskva
Varšava
Astrachan
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— V přetřesu otázky zadání rour pro
pražský vodovod bylo jméno našeho listu uve-
deno v některých listech, zvláště moravských
s poznámkami, proti nimž hájiti se neuznáváme
za potřebno u vědomí naprosto korektně vyko-
nané publicistické povinnosti v této záležitosti.
Naší zásadou vůči každému předmětu veřejného
zájmu jest všemožná objektivnost, zvláště jedná-li
se o zájmy hospodářské, jako právě při zadávce
tří milionů pro společnou vodárnu. Dotknouti se
této stránky a diference mezi dodávkou kartelu
a francouzské továrny, je vlastně tak samo-
zřejmo, že zbytečno o tom ztráceti slov, je
přece tento rozdíl v ofertách jedinou příčinou,
pro kterou rozhodnutí pro Francii je dosud na
vahách, je-li ještě vůbec na vahách. Slyšeti dů-
vody strany, klonící se k železářskému kartelu,
bylo přece nutno. Co však se týče našich
vlastních sympatií, myslíme, že ne-
může býti ani okamžik pochybnosti o tom, že
náleží stykům frankočeským bezvýhradně a že
od srdce přejeme každému jich reálnímu utvr-
zení. »Nár. Listy« mají přece o propagandu
přátelství českofrancouzského zásluhy při nej-
menším nepopíratelné, a nikdy by nepodporovaly
směr anebo čin, od něhož očekávati možno
úhonu dílu frankočeskému, neboť na něm
jsme sami po tak dlouhá leta budovali.
Francie
3
article
Zmarem nabídky francouzské je konsolidace
styků česko-francouzských do opravdy ohrožena,
to jen slepý může neviděti. Nedojde-li k usku-
tečnění pont a moussonské dodávky bude do
dána jenom potrava proudům nepříznivým, ny-
nější oficiální politice francouzské vlády, roz-
hodně příznivé stykům česko-francouzským, če-
hož dokladem jest i společenské vystupován
nynějšího konsula. Padlo slovo o možnosti zru-
šení pražského konsulátu v Praze a právě my.
na něž se v ostravském tisku útočí, prvn
jsme na tuto možnost upozornili. Není vylou-
čena. Neboť konsuláty nejsou jenom úřady re-
presentativní za účelem projevu pouhých plato-
nických příjemností mezi dvěma národy a jedině
znalci poměrů mohou uvážiti, jaké obtíže bylo
nutno překonati, aby těmto stykům dodána byla
jistá oficiální opora a pozadí. Úřad konsulátní
jest především instancí obchodní a prospívá
před očima své vlády a parlamentu jen tehdy,
může-li vykázati jisté obchodní úspěchy. Tyto
úspěchy nebudou však pouze jednostranné a po
veliké francouzské dodávce pro Prahu i na
druhé straně vzniknou závazky k českému ná-
rodnímu průmyslu a k posílení čilejší vzájemno-
sti obchodní mezi oběma národy. Jest
tedy patrno, že pro francouzský železářský
průmysl v této při mluví nejenom impondera-
bilia, ale i zájmy, kteréž bude lze vyjádřiti ko-
nečně i čísly a sumami, vůči nimž diference
francouzské nabídky snad zmizí úplně. Dojem
rozhodnutí společné vodárny bude tím větší.
Praha
4
article
čím větší jest napjetí mu předcházející a na-
pjetí to jest zřejmé celému světu obchodnímu.
zvláště z úvah německého, kartelářského tisku,
o jehož hlasy zajímají se přírozeně nejen od-
borné kruhy francouzské... Nálada je složitá
právě svým národním motivem. Vítkovická že-
lezárna jest společností nejen německou, nejen
vyděračskou, nejen germanisující, ale přímo po-
prušťující, to vědí Francouzi velmi dobře,
neboť jim to sami při každé příležitosti říkáme.
Francouz
5
article
Zadá-li se potrubí Vítkovicům, lze si předsta-
viti, jaký dojem učiní v kruzích francouz-
ských přátel našich zvěst, že za jistých
okolností obchodujeme raději i s Prušáky než
s Francouzy a že poměr frankočeský, takovými
skvělými manifestacemi a návštěvami mezi rad-
nicemi pražskou a pařížskou upevněný, nemá
pro Prahu cenu — půl milionu franků. Stali
bychom se předmětem oprávněné gallské vese-
losti, spojené se ztrátou úcty před českým
slovem, které má cenu jenom do určité výše
— peněz. Když mělo býti české slovo vyzkou-
šeno zlatem, zkoušku nevydrželo . . . Takové
jest naše mínění o věci a to jsme nezapřeli
ani na minutu a doufáme, že naše klidné vy-
ložení důvodů a protidůvodů prospěje věci více
než rozlícený způsob psaní, jakým mínil se za-
lesknouti včerejší ústřední orgán strany stát.
pokrokové. Útoky jeho odmítáme s veškerou
rozhodností i opovržením, k němuž nás oprav-
ňuje naše naprosto korektní stanovisko.
„Počeštěný císařský orel. Češi nabyli
zase úspěchu, na který budou nemálo hrdia
který jich národní marnivosti nemálo zalichotí.
Prušák
Čech
Vítkovice
Praha
6
article
Dostalo se jim českého císařského orla a vymo-
ženost tato stkví se na budově c. k. finančního
ředitelství v Praze. Od několika dnů zdobí bu-
dovu tuto veliký císařský orel s korunou, žezlem,
mečem a řetězem zlatého rouna. Prostředek
zaujat jest štítem, obsahujícím velkého českého.
vzpřímeného lva se dvěma ohony. Takovým způ-
sobem byl beze všech okolků starý historický
znak tohoto císařského státu a tento orel, který
bude míti v brzku zajisté podobné následovníky
má tedy ve svém nitru českého lva. Mnozí do-
mnívají se, že je to orel, lvem sežíraný: s nitrem
už je hotov a zbytek patrně také brzy pohltí
Jest snadno možno, že bude učiněn pokus, ne-
stvůru tuto také v německých krajích země za-
vésti, a proto buď již nyní upozorněno, že si
německý lid naprosto nedá takovou náhradu za
starého historického císařského lva líbiti; ne-
chceme u nás žádného českého lva, který pro
nás představuje jen zvíře českého (tschechische)
znaku, a kdyby nám někde nějaký byl podvržen,
musí heslo zníti: „Pryč s tím dobytkem, my ho
u sebe nestrpíme!“ Z ryze germansky kulturního
tónu předeslaného článku poznal čtenář, že nen
odnikud jinud přeložen, než z orgánu německého
pana ministra krajana, liberecké „Reichenb.
deutsche Volksztg.“, která co do nízkosti má jen
jednoho soupeře — pražský „Montagsbl. a. B.“
Také v naprostém nedostatku inteligence jest
zpráva naprosto nepřekonatelná a má v té pří-
čině zjevnou ochrannou známku liberecké novi-
nářské práce duševní. Od úrovně krajansko-
ministerského německého orgánu ovšem nelze
očekávati, aby věděl, že nejedná se o žádnou
novou vymoženost českou. Znak, který potřeštil
slavného libereckého kšeftlajtra, nachází se na
budově finančního ředitelství tak dlouho,
co budova stojí, totiž od roku 1811.
Praha
7
article
Dvojhlavý císařský orel se zemským českým
znakem na šíji, jest však vymožeností ještě mno-
hem starší a dáván již za časů Marie Terezie
až do Františka I. na všechny budovy, kteréž
k účelům státním postaveny na náklad zemský,
Když zemské finanční ředitelství zažádalo o po-
volení k obnově své budovy, rozhodla komise,
jejímž členem byl také c. k. konservator pan
Herain, že zevnějšek budovy má být obnovou
nezměněn a tu se stalo, že císařský orel s če-
ským lvem novými barvami píchly do očí, kteréž
se nemohou dočkati na státních bucovách orla
pruského. Sprostou urážku zemského znaku li-
bereckým listem nelze jinak vysvětliti, než tím,
že považuje českého lva za mrtvého, jinak by
po něm nekopal, až do štítu na zemském finan-
čním ředitelství. Tím se ovšem nedostane ze
spárů českého lva, tohoto symbolu nedělitelnosti
a celistvosti království českého.
— Kněžna Alžběta Marie Windischgrätzová
vnučka císaře, dnes ráno přijela z Išlu do Prahya
automobilem odjela do Ploškovic.
— Osobní z Moravy. Ve schůzi zemského výboru
jmenováni byli: prof. na stát. gymnasiu v Prostějově
Josef Franc ředitelem zemské reálky v Jevičku;
Vladimír Drbal skutečným učitelem na zemské re-
álce v Kroměříži; MUDři. Rudolf Katholický a Karel
Varner sekundárními lékaři v Brně a Kroměříži.
Marie Terezia
Herain
Alžběta
Marie
Windischgrätzová
Franc
Drbal
MUDř
Katholický
Varner
Išlu
Morava
Prostějov
Kroměříž
Brno
František I
8
article
— Z kruhů lékařských. Městský lékař dr. Bohuš
Stretti na Král. Vinohradech, vrátiv se z dovo-
lené, ordinuje opět v obvyklých hodinách
— Úmtí V Rychnově n. K. zemřel pan Ja
Rašek, pokladník obč. záložny, jednatel ochotnického
spolku »Tyl« atd. po dlouhém, těžkém utrpení dne
18. srpna v 40. roce věku svého. Pohřeb konati se
bude dne 20. srpna o 4. hod. odpolední.
— K úmrtí spisovatele Václava Vlčka. Z Vla-
šimi, 19. srpna. Čtenářský spolek ve Vlašimi pro-
jevuje hluboký žal nad těžkou ztrátou, již utrpěl
úmriím svého čestného člena, zasloužilého spiso-
vatele Václava Vlčka.
— Žurnalistické jubileum. Tyto dni dovršil re-
daktor v Čáslavi vycházejícího politického týdenníku
„Pravda“ p. Jan Kalvas čtvrtstoletí své no-
vinářské činnosti a zároveň oslavila také „Pravda“
sama jubileum svého 25letého trvání vydáním mimo-
řádně velkého a obsažného slavnostního čísla s pří-
ležitostnými články a přípisy všech svých bývalých
i nynějších spolupracovníků a nejbližších přátel. Ve
všech vzpomíná se s povděkem a s nepokrytým
uznáním, co „Pravda“ a její redaktor pro národní
věc a rozkvět celého Čáslavska za minulých 25 let
vykonali. Nyněiší majitel, vydavatel a zodpovědný
doktor
Stretti
Král
Rašek
Tyl
Vlček
Kalvas
Rychnov můj
Vl
Vlašim
Čáslav
Čáslavsko
ochotnický spolek
9
article
redaktor „Pravdy“, pan Jan Kalvas vstoupil do re-
dakce tohoto časopisu, který se tehda jmenoval „Čá-
slavské Listy“, dne 15. srpna 1883, byv dříve redak-
torem „Kutnohorské „Vesny“. Z veliké žady přátel-
ských čsvědčení, jež ctěného oslavence došly budiž
zde uveden přípis býv. ministra dra. Pacáka, jenž
zní: „Milý pane Kalvase! Dovídám se, že slavíte
25letí svého žurnalistického působení. Byl jsem sou-
časně s Vámi v té doby v Kutné Hoře veřejně čin-
ným a viděl jsem Vás tedy po tu celou dobu pracovat
a mohu doložit: úspěšně. Pět a dvacet let novinářem
to už něco znamená! Mnoho práce a málo vděku.
To si může každý novinář — a také politik — neb
v tom jsme za jedno — napsati na konci své veřejné
činnosti. — Ale jenom když svědomí praví: „Dobře
jsi jednal.“ Tím se Vám poroučím a přeji dalších
25 let — ale lepších! Se srdečným pozdravem Vám
oddaný dr. Bedřich Pacák, Misdroy, 8. srpna 1908.“
Jakožto další příklad veřejného uznání, jehož se-
jubilantovi dostalo, vyjímáme ještě několik řádků
z osvědčení purkmistra města Pelhřimova, jenž re-
daktoru Kalvasovi mimo jiné píše: v. . . Jest tomu
letos právě 25 roků, co Tvým nastoupením dráhy
novináře v Čáslavi směry života našeho se rozešly.
Kalvas
Kutnohorský
Pacák
doktor
Kutná hoře
Pelhřimov
Čáslav
Misdroy
10
article
Jaký je život novináře, dovede i laik posoudit, který
měl příležitost někdy namočit pérc, aby pohovořil
o poměrech veřejných, aneb kritisoval události míst-
ní. A Ty's v tomto rušném víru po celé čtvrtstoletí
na témž místě — v Čáslavi — bez všech subvencí
a podpor, jedině sám na sebe odkázán, působil!
V tom věru nejlépe se zračí Tvá odborná dovednost,
poctivost v každém ohledu a osobní energie. Za tato
léta vykonal jsi bez odporu zdatný kus práce na
národu roli dědičné. Tisknu Ti ruku a volám: Bud
zdráv, starý brachu a působ v témž směru aspoň
ještě druhé čtvrtstoletí k dobru naší vlasti, Čáslavi
i rodného svého města Pelhřimova, na jehož běh udá-
lostí také často vlivným jsi býval. Na zdar! František
Fára, starosta král. města Pelhřimova. Pelhřímov,
11, srpna 1908.“
— Jest přípustno užívati ku přepravě zboží je-
nom v jazyku českém tisknutých nákladních listů?
Fára
Čáslav
Pelhřimov
Buda zdravý
11
article
K otázce této třeba odpověděti kladně. Úřadní for-
muláře vydávají se sice státní tiskárnou buď jenom
v německém jazyku, anebo v jazyku německém av
druhém zemském jazyku tisknuté. Němčině dává se
tu nepříslušná výsada, že je na každém formuláři za-
stoupena a to na prvním místě. Tato privilej jest však
nemístná, zákonem nijak neodůvodněná a proto dluž-
no ji potírati. K tomu jsou povolány české firmy,
které, majíce s drahami často jednání, nechť dávají
své vlastní nákladní listy si tisknouti. Kromě toho
jest třeba, aby obchodní a živnostenské komory v
Čechách, spolčíce se s komorami slovenskými, halič-
skými a po případě vlašskými, opřely se této nepří-
stojnosti a vynutily obchodnictvu za součinnosti po-
slanců formuláře jednojazyčné. Právních důvodů jest
k tomu s dostatek. Nákladní listina není nic jiného,
než smluvní blanket o smlouvě, ve kterou vcházíme
v příčině přepravy zboží svého s dráhou. Jako sepi-
sujeme s dráhou smlouvy o všelikých jiných záleži-
tostech bez závady ve svém českém jazyku, tak není
žádné právní zásady, abychom sepsali přepravní
smlouvu na čistě česky předtisknutém blanketu čili
formuláři. V tomto nazírání na věc podporuje nás
dopravní řád pro železnice rakousko-uherské, který
stanoví ve svém dodatečném ustanovení XXI. k § 51,
že Čech, pokud jeho zboží v přepravě nevybočuje
z hranice korunních zemí Čech, Moravy a Slezska,
jest práv, podávati zboží na nákladní list, jenom
českým jazykem vyhotovený. K vyhotovení patří
arci i předtisk. Že sama státní správa toto stanovl-
sko v slabé hodince spravedlnosti uznala za správné,
vidno z faktu, že v úřadním českém vydání doprav-
ního řádu připojený formulář nákladního listu jest
vytisknut jen a jenom v jazyku českém. Jest
tedy pouze na nás, abychom svého práva využívali!
Čechy
Morava
Slezsko
živnostenský komora
12
article
— Zarylý Němec — poštovním správcem v ryze
českém městě! V době „počešťování“ státních úřadů
dochází nás neuvěřitelná zpráva z Písku, že na .
uprázdněné tam místo poštovního správce (po p. No-
vákovi, jenž stal se ředitelem pošty v Č. Budějovi-
cích), dosazen byl kontrolor J. Znaminka, zarytý
to Germán a německý fanatik, působící toho času
v Karlových Varech. Před nemnohými lety působil
tento pán v Č. Budějovicích a tamější české listy
mohly tehdy směle otevříti zvláštní rubriku, kdyby
byly chtěly mařit čas a místo k posuzování nacio-
nální i úřadní činnosti p. Znaminkovy. Byl dosta-
tečně znám jako člověk úlisný a šplhavý, ale Němec
fanatický, jenž v úřadě sváděl o každé české slovo
s českými úřadníky hotové bitky. Při tom vyzname-
nával se hrubiánstvím a se sluhy nakládal jako se
psy, nadávaje jim oslů, pitomců, mezků a pod.
Němec
J Znaminka
Germán
Písek
Č . Buděj
Karlová Vary
Č . Budějovice
13
article
Často při těchto výlevech jeho „inteligentní“ duše
zůstávalo obecenstvo státi před okny pošt. budovy
a sám ředitel pošty Lang, povolaný k zakročení, dal
se na útěk před tímto „řízným“ pánem. A takového
úřadníka dostane ryze české město Pisek
za správce pošty! Nedivíme se, že tam jest v obecen-
stvu velké rozčilení a správa města že poslala mini-
stru Fiedlerovi telegraficky ostrý protest, ale divíme
se, že toto jmenování mohlo se státi za českého
ministra, když přece jest na výběr dosti schopných
uchazečů českých. Německá města zuří, je-li tam
dosazen poslední sluha české národnosti, kdežto do
ryze českých měst na přední místa dosazují se
prononcovaní, zarytí Němci! Nemůžeme věřit, že
jmenování toto stalo se, jinak než omylem, pročež
doufáme, že také toto jmenování, které by bylo ho-
tovou národní ostudou, bude neprodleně od-
voláno.
— Pašijové divadlo Bölimerwaldbundu v Hořicích
na Šumavě jest podnikem ryze německým, je-
hož čistý zisk připadá výhradně poněmčovacím
účelům, jaké sleduje Taschkův „Böhmer-
waldbund“, jehož podnikem také jmenované pa-
šijové divadlo jest. Tato okolnost jest na reklamních
návěštích hořovického divadla opatrně zamlčována,
čímž i četní Čechové se mýlí a návštěvou hořického
divadla přispivají úhlavním nepřátelům českého ná-
Lang
Fiedler
Němec
Böhmer
Čecho
Pisko
Hořice
Šumava
pašijový divadlo Bölimerwaldbund