1
title
Sportovní věstník.
2
article
Athletika a sportovní hry.
9e Sportve službách obranných jed-
Dot národních. K oznámenému už footballovému
turnaji, který 6., 7. a 8. září pořádá Slavia ve pro
spěch U. M. Š., Národní jednoty pošumavské a Ná-
rodní jednoty severočeské, věnoval p. Emil Prochá-
zka stříbrný věnec. Pro turnaj byl navržen tento
Turnaj budiž konán každoročně a budiž jím po-
kud možno zahájena podzimní saisona. Čistý zisk
turnaje připadá stejným dílem Ú. M. Š, N. J. P.a
N. J. S. Čestná cena, stř. lip. věnec je cenou putovní
a připadá vítězi celého turnaje na ten který rok.
Jméno jeho budiž každoročně na věnec vyryto. S. K.
Slavia má povinnost turnaj každoročně vypisovati
a za své záštity provésti. Kdyby S. K. Slavía
přestal existovati, stává se pořadatelem tohoto turnaje
střídavě pořadem Ú. M. Š., N. J. P. a N. J. S. Celou
agendu turnaje vede S. K. Slavia co možno v mezích
L. turnaje z r. 1908.
Proposice pro turnaj 1908. Přihlášená
mužstva rozdělí se dle výkonnosti do 4 odd.
V každém odd. se soupeři vylosují, hrají 2x20 min.
bez pausy s výměnou míst; kdyby zápas zůstal ne-
rozhodnut, hraje se s výměnou míst dále, až padne
1. branka. Kdyby však v následujících 20 min. ne-
nastalo rozhodnutí, rozhodne o vítězi los. Vítěz II.,
III. a IV. odd obdrží pořadem diplom Ú. M. Š., N.
J. P. a N. J. S. Vítězi I., II., III. a IV. odd. sehrají
pak mezi sebou rozhodná kola tím způsobem, že se
vylosují, poražení odstupují a vítězi pak sehrají roz-
hodný zápas o stříbrný věnec; zápas tento hraje se
2x35 min. K turnaji jest hlášeno na 30 mužstev,
jejichž zástupci se sejdou dnes večer v kavárně
»Ú Karla IV.« k úradě o turnaji.
M Š
Prochá
M Š N
S K
K Slavía
Ú M Š
Karel Iva
Slavia
3
article
** Danajské dary. Podle »P. T.« učini
místopředseda rakouského svazu Českému svazu foot-
ballovému tyto návrhy: 1. Č. S. F. bude i na dále
trvati v nynějším způsobu, organisaci a se svými
stanovami. 2. Každý český klub jest povinen býti
jeho členem. 3. Jest ve všech záležitostech, které se
týkají jen českých klubů, nejvyšší instancí. 4. Vede
vlastní pokladnu a může k jejímu posílení pořádati
obvyklé meziměstské zápasy (jako Praha— Pešť). 5.
Mezinárodní zápasy pořádati jest ve smyslu stanov
mezinárodní federace oprávněn jen rakouský svaz,
platný pro celé Rakousko. 6. Ve všech záležitostech,
při nichž jde také o nečeské kluby, jakož i v zahra-
ničních, které se dotýkají cizích svazů, rozhoduje roz-
šířený výbor rakouského svazu. Do něho deleguje
každý český, jakož i každý jiný prvotřídný klub v
Rakousku po jednom zástupci, sbor druhotřídných
klubů českých a jiných dohromady po dvou zástup-
cích. 7. Otázku, který český klub jest prohlásiti za
prvotřídný, jakož i úpravu jiných zvláštních podrob-
ností dlužno vyhraditi rozhodnutí konference. Ra-
kouský svaz se bude varovati každé úzkoprsosti;
jest naprosto vyloučeno, že by byl majorisován ně-
který český klub, jenž by byl v právu proti něme-
ckému. 8. Aby český svaz byl zastoupen také v pre
sidiu, prohlašuje místopředseda, že jest ochoten oka-
mžitě resignovati na své místo ve prospěch kandi-
dáta Č. S. F. — Citujeme kolekci »ústupků«, k nimž,
ochotu rakouský svaz jeví, jen jako historický doku-
ment, zdůrazňujíce stanovisko, že české kluby
a Č. S. F. se ke vstupu do vídeňskébo
svazu nenechají ani vlákati sliby ani
donutiti hrozba mi
Č . S
Praha
Pešť
Rakousko
svaz Český svaz foot
rakouský svaz
Č . S . F
4
article
Olympické hry.
** Pan Demetrios Vikélas (Bikélas)
novořecký spisovatel, o jehož nedávné smrti (7./20
července) jsme referovali v rubrice »Z kulturní ci-
ziny«, nejen že se přičiňoval o reorganisaci hen
olympických, ale byl sám prvním předsedou Mezi-
národního výboru pro hry olympické a za jeho
předsednictví konány první hry v athénském obno-
veném stadiu r. 1896. Brzo po hrách těchto usiloval
o to, aby mezinárodní bry olympickě byly konány
jen v Athénách. Návrh jeho nemohl býti přijat, ale
za to založeny, jak známo, hry athénské, jichž úspě-
chů p. Vikélas ještě se dočkal, ač již od r. 1898 pře-
stal býti nejen předsedou, ale vůbec členem výboru
mezinárodního. Zajímal se velmi o poměry české,
zvláště když věděl, že jeho spisy do češtiny se pře-
kládají a chystal se ještě letos navštíviti Prahu .
Z cyklistského ruchu.
Demetrios Vikélas
Bikélas
Vikélas
Atény
Praha
červenec
5
article
** Kolem Berlína. Ze 391 přihlášených
startovalo 369 závodníků. Trať měří 248 km. Zvítězil
A. Böhm (Berlín) za 9: 09 : 39 (loňský čas 9: 31 : 56),
2, Hattmann 9 : 09 : 39 o délku stroje, 3. Schulze
9: 14 : 09, 4. Žorn, 5. Erdmann, 6. R. Kluten,
7. J. Hohe, 8. Genke, 9. Krützmacher, 10. Schröder.
Vodní sporty.
** Německá mistrovská regata v
Hamburce 16. srpna měla tyto výsledky: Čtyřky
mohučský R. V. row-over 8 : 46. Čtyřky bez
kormidelníka 1. Ludwigshafen. R. V. row over
7: 40. Dvojky párové 1. Wiking (Berlín) 8 : 0
před Allemanií z Hamburku 8: 04. — Dvojky
bez kormidelníka 1. Ludwigshafen. R. V.
2. Berlín. R. K. a Mannh. R. G. — Skiffy 1. Lu-
cas (Mohuč) 8 : 46, 2. Thiemann (Postupim) 8 : 50
loňský mistr Gaza Kollisí zbaven chancí. — O sm
Mohučský R. V. 7 : 05, 2. frankfurtská Germania
7 : 08, 3. hamburský Kosmos.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V úterý 18. srpna.
245. bra v předpl
(1. čtvrtka.)
Princezna Pampeliška.
Pohádka o třech dějstvích. Napsal Jaroslav Kvapil
Režisér Jaroslav Kvapil.
Začátek o 7. hodině.
Konec o půl 10. hod
A Böhm
Schulz
R Kluten
J Hoh
Schröder
row
Mannh
Thiemann
Král
Kvapil
Berlín
Krützmachry
Ludwigshafen
Hamburk
Mohuč
Postupim
Praha
SF
národní divadlo
km
čtyřka mohučský R . V
7
article
Městské divadlo Kr. Vinohradů.
Městské divadlo Kr. Vinohradů.
V úterý 18. srpna,
1. čtvrtka.
Slavnostní představení k oslavě narozenin J. V. císaře
a krále Františka JosefaI.
Hymna rakouských národů.
Živý obraz
komponoval malíř scenické výpravy pan Josef Wenie
Na to po šesté
Zkouška státníkova.
Historická veselohra o jednom jednání. Napsal Em
Bozděch. Vystavil F. A Šubert. Nové dekorace, ná-
bytek a kostumy navrhl malíř scenické výpravy Josef
Wenig.
V studni.
Opera o jednom jednání. Slova od K. Sabiny. Hudbu
složil Vílém Blodek. Vystavil režisér R. Lanhaus.
Řídí Milan Zuna.
císař
Josefai
Josef Wenie
em Bozděch
Šubert
Wenig
Blodek
R Lanhaus
Zuna
městský divadlo Králové . vinohrad
9
article
Lidové divadlo „Urania“ v Praze-VIl.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
V úterý 18. srpna.
Začátek o 7. hod.
Baj- Kaj-Laj aneb Pan Kopeček na
výstavě.
Velká výpravná výstavní fraška o čtyřech odděleních
od K. Fořta a O. Pinskra. Hudbu komponoval a řídí
E. Starý. Režisér V. Spurný. Nové dekorace maloval
F. Petránek. Světelné efekty řídí R. Valášek.
blíže Palackého
V úterý 18. srpna.
Začátek o 7. hod.
Amor na Rivieře.
14710
Operetní trilogie. Napsali Rouvier a H. Berény a O.
Tann-Bergler. Hudba od H Bayera a Brémyho v C M,
Překlad V. V. Habady a J. Jaroše. Dirigen
Ziehrera.
J. Jelínek. Režisér Wlad. Merhaut.
Krkavčí otee.
Poprvé.
Fraška o třech jednáních. Napsal A. Jarno a Fischer.
Přeložil R. S. Režisér F. Kaňkovský. 14668
K Fořt
O Pinsker
E Stará
V Spurná
Petránek
R Valášek
Palacký
Amor
Rouvier
O Tann
Bergler
Bayer
V V Habada
J Jaroš
J Jelínek
Merhaut
Fraško
Fischer
F Kaňkovský
Praha
Riviera
lidový divadlo
Kajlaj aneb Pan Kopeček
19
article
V úterý 18. srpna.
Začátek o 7. hod.
Kouzlo valčíku.
Novinka.
Opereta o třech jednaních. Text od Felixa Dörmanna
a Leopolda Jacobsona (s použitím novely Jana Mültera
»Kniha dobrodružství«). Přeložil Jar. Rudloff. Hudbu
složil Oskar Strauss. Nastudoval a řídi kapelník Jar.
Vilkonski. Režisér Josef Kubík.
14675
Dörmann
Jacobson
Mülter
Rudloff
Strauss
Kubík
kniha dobrodružství
26
article
a svědomitě zastávati. Proč jste mne dosud nezasvětilav
povinnosti mé? Řekla jste mi, že si budu chléb svůj
vydělávati, nuže, madame, já si jej chci vydělávati !«
V tom se zamlčela a podívala se na mne, jakoby
se bála, že mne urazila, hned však s tajemným svým
úsměvem, jenž mne vždy mate a do rozpaků uvádí, i když
upřímně jest míněn, dodala:
»Jde mi tím více o to, abych si chléb vydělávala, pro-
tože vskutku jest dobrý a mé drahé Cecilce tak zname-
nitě chutná.«
»Právě proto, abych nalezla nejlepší prostředek, jak
by obavy vaše bylo lze nejlépe rozptýliti, pozvala jsem
starého svého přítele, pana Henriona, k obědu. On mi do-
sud vždy dobře poradil.«
»Ah, on mi snad vyhledá nějaké jiné místo.«
»Budete-li chtíti, třebas !«
Byla jsem příliš popuzena. Jsou okamžiky, kdy se
domnívám, že mám právo, abych se nedůvěrou její cítila
uraženou.
Otevřela jsem dvéře salonu a požádala jsem pana
Henriona, aby vešel do jídelny. Zde jsem mu Emilii
představila.
Když bylo jídlo již na stole, přišel také můj man-
žel. Povšimla jsem si dobře, že starý můj přítel bezděky
sebou trhl, když Gastona spatřil. Užasl asi nad změnou,
kteráž se s ním následkem nemírného pití v poslední
době udála.
Gaston byl patrně nemálo potěšen, když pana Hen-
riona spatřil. A přece vím, že ho dříve nikdy rád neviděl.
Obyčejně o něm jenom vtipkoval a tropil si z něho šašky.
Dnes zdál se mu však ten starý přítel obou našich rodin
andělem strážcem.
Henrion
Emilie
Gaston
27
article
Asi do polovice oběda panovalo téměř ticho; Ga-
ston a já začali jsme sice o ledačems mluviti, ale vše-
obecná zábava dostaviti se nechtěla.
Emilie byla ještě nesmělejší a pokornější, než oby-
čejně, ale — jak to již bylo jejím zvykem — pozorně
poslouchala, aby jí ani slovo neušlo. Domnívala se pa-
trně, že starý ten pán, jenž jí byl představen a jenž se
tvářil, jakoby se o ni zajímal, nepřišel k nám náhodou,
nýbrž že jsem jej pověřila jistým úkolem, jehož asi při
obědě se má zhostiti.
Také pan Henrion byl dnes jaksi zamlklý. Má totiž
slabou stránku, že rád moralisuje a napomíná. Ale ne-
hledě ani k tomu, že mu slušnost zakazovala, aby v pří-
tomnosti cizí té osoby o domácích záležitostech tak dů-
věrně nerozmlouval, jak tomu jindy byl zvyklý, nemohl
ani tentokráte, jako obyčejně, Gastona napomínati, poně-
vadž věděl, že již nehraje. A mluviti o tom, že Gaston
v poslední době velice se změnil a že špatně vypadá,
zdálo se mu v přítomnosti paní Mortierové také věcí
choulostivou.
V rozpacích těch učinila jej však dobrosrdečnost
jeho pošetilejším a hroznějším, než kdyby byl smělea
zřejmě dotkl se věcí, o nichž jsme v hovorech svých
mluvívali.
Náhle, po pomlčce, kteráž několik minut trvalaa
trapně na všechny působila, prohodil zajisté jen v úmyslu,
aby zábava obecnou se stala a všichni hovoru zúčastníti
se mohli, důvěrně ke Gastonovii:
»Abych nezapomněl, milý pane z Monterey, vy mne
musíte vyučovati.«
»Já vás vyučovati, pane Henrione ?«
Emilie
Henrion
Gaston
Mortier
Henrione
Monterey