ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 dbd30910-71f1-11dc-8fae-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 29, person 27, org 1
1 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 25. srpna.
Praha
2 masthead
K číslu 234.
3 article
Na » Mlárodní Listve ranní a odpolední předplácí se Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
Praha
4 article Válka.
Válka. Boje o Port Artur.
Artur
5 article
Z Londýna, 25. srpna. Z Ljaojanu došel telegram datovaný dne 22. t. m., že všechny lodi kromě »Česareviče« unikly z Port Arturu. Potvrzení zprávy té dosud nedošlo. Z Berlína, 25. srpna. Ze Šanchaje se sdě- luje »Berliner Tagblattu«: Ruské ztráty v Port Arturu od počátku měsíce srpna obná šejí 6000 mužů, tedy přes 1/6 posádky- Kuropatkin rozhodl prý se pro hlavní bitvu. Z Petrohradu, 23. srpna. (»New-York He- rald«.) V uvážení četných posil, kterých se Ja- poncům před Port Arturem neustále dostává, rozhodl se generál Kuropatkin, kterýv přítomné době disponuje 240.000 muži, že za- háji přípravy k rozhodné bitvě. Bude-li poražen, jsou již všechny přípravy hotovy k ústupu na Charbin; zvítězí-li, postupoval by na pomoc Port Arturu, který vydrží vzdorovati Japoncům ještě dva měsíce. Nespokojenost v Koreji. Z Kolína n. R., 25. srpna. »Kö!nii s che Zeitung« sděluje ze Seulu: Japonské poža- davky, aby jim byla přenechána všechna neob- dělaná půda v Koreji na 50 roků, dělají velmi zlou krev mezi Korejci. Sám ministr korejský, Který byl. rozhodný přivrženec Japonců, s tím nesothlasí. Vyslovil se nedávno vůči japonským a cizím dopisovatelům novin, kteří se nedávno zdržovali v Seulu: »Korejci mohli očekávati po- moca sympatie především od Rusů, a le od té doby, co je jasno a zřejmo, že Japonei hodlají naše pobřežní ry- bářství, naše železité lázné, lesy, neobdělanou půdu nám urvat, nám vůbec vzíti vše, co má nějakou cenu, Korejce potlačují, ano bez příčiny vraždí, nezbude nám naposledy přece, než nepovažovati Rusy za nepřátele, ný- brž za přátele. Proslýchá se, že markýz Ito v nejbližší době zase přibude do Seulu, patrně za tím účelem, aby jitření Korejců proti Japon- cům chlácholil.
Artur Kuropatkin Japonec Korejec Rus Ito Londýn Berlín Petrohrad NewYork He Charbin Korea Kolín Kö Seul Zeitung
6 article
Křížák »Diana«. Z Petrohradu, 24. srpna. (Zvl. tlgr. »N. L.«) Důstojník jeden oznamuje svému otei, že křižák »Diana« v dobrém stavu doplul do Gajponu. Z bojiště nedošly žádné nové úřadní zprávy. Ze Saigunu, 24. srpna. (C.-B.) Ruská vá- lečná loď »Diana« byla v boji dne 10. t. m. zasažena dělovou koulí pod čárou ponoru. Jinou střelou byli zabiti jeden důstojník a 3 muži a 25 mužů bylo zraněno. »Diana« plula směrem k Šantu- nu, ale byla nucena směr zméniti, poněvadž se setkala s japonskou torpédovou lodí, jež na ni vypálila devět torpéd, ale nezpůsobila jimi žádné škody. Napjetí mezi Anglií a Ruskem. Z Londýna, 25. srpna. Ruský vyslanec navštívil dnes ministra zahraničních záležitostí. Návštěva trvala tři čtvrti hodiny. Není pochyby, že opětně propukla krise anglo-ruská. Také v širších kruzích začíná se jeviti ne- pokoj následkem obtěžování anglických lodí se strany ruské. Ruské válečné lodi v Šanchaji. Z Washingtonu,, 24. srpna. (C.-B.) Státní departement obdržel zprávu, že vajvupu prodlou- žil lhůtu pro opravu ruských válečných lodí Šanchaji až do 28. t. m. v poledne. (Ostatní zprávy viz na 3. straně).
Diana Petrohrad Šanta Anglie Rusko Londýn Washington
7 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. K haličské cestě ministerského předsedy. Ze Lvova, 25. srpna. Ruský poslanec říšský Vasil ryt. Jaworski v „Rusinské Revui“ vy- zývá ministerského předsedu, aby na své cestě haličské nedal se klamati líčením polským o otázce rusínské. Čl. 19. státních základních zákonů pro Rusíny neplatí; celá Halič nemá jediného ruského učitelského ústavu, ba ani ruské parallelky a přece bydlí v Haliči mnohem více Rusínů než ve Slezsku Čechů i Poláků dohromady. Proto musíme se tézati, zdali spravedlnost u hranic haličských přestává? Připomíná dále ministerskému před- sedovi dru. Körbrovi hrozný nepoměr polských a ruských středních škol v Haliči a že úřadní řečí celé Haliče je výhradně polština.
Vasil Jaworský Rusinský Rusín Čecho Polák Lvov Halič
8 article
Čislo v Praze za 2 a na venkově za 3h Předplacení a inseráty přijímá administrace Marianské ulici, číslo3. a expediee Tam je též redakce
Praha
9 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Zřízení slovanských poboček na paedagogiích ve Slezsku. Z Těšína, 24. srpna. Zemský školní in- spektor Wihlidal (!) přibyl sem dnes za příčinou zařízení polských pobočních tříd na zdejším ústavě pro vzdělávání učitelů. Jest už pev- ně rozhodnuto, že bude již letos první polský ročník otevřen. Před- nášky na polských parallelkách budou se konati veskrze polským jazykem, jenom při vyučování němčině bude se mluviti pouze německy. K carevičovu křtu. Z Petrohradu, 25. srpna. (Zvláštní telegr. »Nár. Listů«). Město je okrášleno za příčinou carevičova křtu. Carův manifest o udělení mi- losti považuje se za počátek snahy po vyrovnání stavovských protiv. Otec Plevova vraha zemřel. Z Frankfurtu n. R., 25. srpna. „Frank- furter Ztg.“ sděluje, že v sousedních lázních v Sodenu zemřel právě obchodník s dřívím Safonov, jenž tam léčil svoji jaterní chorobu a je prý otcem vraha ministra Pleva. Pohřeb byl na žádost generálního konsula ruského ve Frank- furtu odložen. Safonov podlehl své nemoci. Za svého mládí byl z politických příčin vypovězen do Saratovské gubernie. Král Řeků. Z Paříže, 24. srpna. (C.-B.) Král Řeků přibyl sem dnes večer a v pátek odjede do Kodaně. — Obavy australské. Z Brisbane, 24. srpna. (C.-B.) Rozčilení vzbuzuje tu možnost, že by mohl ruský křižák znepokojovati australskou plavbu. Sdružené kupectvo v Brisbane usneslo se obrátiti se na ministerstvo, aby po- žádalo císařskou vládu za dosazení komise, jež by vyhledala nejlepší prostředky k ochra- ně pobřežní plav by.
Carův Plevův Frank Safonov Pleva Řek Slezsko Těšín Petrohrad Frankfurt můj Paříž Kodaň Brisbane
10 article Sucho.
Sucho. V Praze, 24. srpna. (Z kruhů poslaneckých.) Příslovečné je přírodní bohatství zemí ko- runy české. Obyvatelstvo vlasti našich dovede
Praha
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Pes turista
12 article
V zapadlé vesnici alpské je v gostilnách živo. Je jaro, nedělní odpoledne, slunce po zimě tam mile přihřívá a víno tak chutná. Pod večer vrávorá tu tam dvojice i větší hromádka napilých sedláků ke svým chalupám. Vesnice je roztažena skoro na tři kilometry, tak že cesta je nejednomu z nich obtížně dlouhá. Ten složí se do příkopu, ten zachytí se prknového plotu, který vroubí celou silnici. Ve- selá nálada dere se mocí ven... Chraplavé zvuky alpské písně jsou jejím výronem... Malý černý psík leží před stavením a pro- tahuje přední nohy v sladké lenosti. Jeho malá. lesknoucí se očka přimhuřují se pod teplými pa- prsky slunce, pocit, že zas je po zimě, té dlouhé zimě plné mrazu a hladu v selském statku, pro- bíhá příjemně jeho štíhlým, chundelatým tělem. Tak vítá Mufík už po několikráte jaro, hledí na řetěz vysokých štítů alpských před sebea pozoruje, jak zvolna schází s nich sníh a žluto- šedá skála víc a více prokukuje pod bílým, zim- ním pláštěm. Pojednou Mufík vyskočil. Prudké vrtění ohonem je důkazem radostného jeho vzrušení. Po silnici jde rázným krokem turista. První letošní turista, jejž z města vylákalo pěkné jarní nedělní odpoledne. Mufík žene se k němu a obskakuje ho r- dostně, jakoby viděl vlastního pána. Marně se turista obání, marně ho od sebe odhání — Mufík se nedá. Lísá s tak dlouho k chodci, až tento mlčky dovolí, aby byl psem následován až do
13 article
Muriova Kazina. Tam ulehne Mufík turistovi k noháma spadne-li k němu kosť nějaká, nemá radosť jeho mezí. Pod večer, když se stmívalo, odjíždí turista vozem. Mufík smutně stojí na silnici a teskně hled za vozem, jak vzdaluje se v záhybech bílé silnice . .. Když pak zmizel povoz s prvním turistou, vleče se zvolna Mufík podle plotu nazpět. Pojednou, napnuv zrak, spatřil proti sobě svého pána. Nejde jistě jeho majitel. Zmožené vinem údy motají se sem a tam . .. Mufík stáhne ohon mezi nohy a přikrčí se u plotu. Než jeho pán není do té míry opojen, aby neviděl ubohého, v strachu se tetelícího tvora .. Směr od Kazina a jarní odpoledne spojují se u něho v jedinou představu: pes viděl jistě prvního měšťáka a zas se hnal za ním, jako loni i předloni . . A to že je věrný pes? Utíká mu ze statku sotva že slunce víc při- hřeje, lítá s čerty ďábly po horách a teprve když zas se zimou začnou v Jezersku lišky dávat debrou noc, vrací se zkroušeně domů a je rád za to, co mu dají. V létě to si hoví v „Kazině“. obírá kostičky a přijde-li pán jeho do formanky jako by ho Mufík neznal ... A tomu se říká psí věrnost? A veškerá zuřivost vjela do napilého sedláka a projevila se surovým, strašlivým kopnutím . ..
Muriův Kazin Kazin
14 article
Mufík žalostně zakňučel, sježil se, přitlačil se ještě více k zemi pod plotem a nehnutě seděl ... Pán jeho klel a nadával dál... ale vrávoral dále . . Rána Mufíka prudce pálila. Po hodné teprve chvíli mohl se plížiti dále rostoucí tmou na ubohé své místečko v hynoucím statku, kde po celou zimu zkusil ran a hladu dost a dost. Ale dnešní objevení se prvního turisty pře- konalo v něm veškeru bolesť. Nebude dlouho trvati a v Jezersku zas za- hemží se turisté. Mufík vyčíhá si nestřeženou chvilku a pláchne z domu do „Kazina“, připojí se k sou- citným. turistům-horolezcům. Dovede si však i mezi těmi vybrati. Vyče- nichá brzo kdo je „potápkou“ a kdo opravdovým alpinistou. A k tomu se přidruží, před jeho dveřmi v „Kazině“ bude spáti a číhati, aby mu snad turista nepláchl na výlet do hor. Mufíkovi není žádný vrch dosti vysoký. Grin- tovec, Skuta, Storžič a jak se už ty vysoké hory slovanských Alp jmenuji — ty všechny Mufík už slezl... Kolikrát nahoře únavou nemůže dál a musí být v ranci chvíli snesen, kolikrát vrátí se do Jezerska tak znaven, že druhý den leží ne- pohnut, že nejí a nepije — a třetí den už zas cupe za oblíbenými turisty na nejvyšší štíty . . Zvláštní vášeň horolezecká, jež zachvátila celou společnost jezerskou — nakazila i psíka, rozmilétho Mufíka . ... Dr. B. Prusík.
Kazin Grin Skut Storžič Prusík Vyč