1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 25. srpna.
Praha
3
article
Na » Mlárodní Listve
ranní a odpolední
předplácí se
Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
4
article
Válka.
Válka.
Boje o Port Artur.
Artur
5
article
Z Londýna, 25. srpna. Z Ljaojanu došel
telegram datovaný dne 22. t. m., že všechny
lodi kromě »Česareviče« unikly z Port
Arturu. Potvrzení zprávy té dosud nedošlo.
Z Berlína, 25. srpna. Ze Šanchaje se sdě-
luje »Berliner Tagblattu«: Ruské ztráty
v Port Arturu od počátku měsíce srpna obná
šejí 6000 mužů, tedy přes 1/6 posádky-
Kuropatkin rozhodl prý se pro
hlavní bitvu.
Z Petrohradu, 23. srpna. (»New-York He-
rald«.) V uvážení četných posil, kterých se Ja-
poncům před Port Arturem neustále dostává,
rozhodl se generál Kuropatkin, kterýv
přítomné době disponuje 240.000 muži, že za-
háji přípravy k rozhodné bitvě. Bude-li poražen,
jsou již všechny přípravy hotovy k ústupu na
Charbin; zvítězí-li, postupoval by
na pomoc Port Arturu, který vydrží
vzdorovati Japoncům ještě dva měsíce.
Nespokojenost v Koreji.
Z Kolína n. R., 25. srpna. »Kö!nii s che
Zeitung« sděluje ze Seulu: Japonské poža-
davky, aby jim byla přenechána všechna neob-
dělaná půda v Koreji na 50 roků, dělají velmi
zlou krev mezi Korejci. Sám ministr korejský,
Který byl. rozhodný přivrženec Japonců, s tím
nesothlasí. Vyslovil se nedávno vůči japonským
a cizím dopisovatelům novin, kteří se nedávno
zdržovali v Seulu: »Korejci mohli očekávati po-
moca sympatie především od Rusů, a le od
té doby, co je jasno a zřejmo, že
Japonei hodlají naše pobřežní ry-
bářství, naše železité lázné, lesy,
neobdělanou půdu nám urvat, nám
vůbec vzíti vše, co má nějakou
cenu, Korejce potlačují, ano bez
příčiny vraždí, nezbude nám naposledy
přece, než nepovažovati Rusy za nepřátele, ný-
brž za přátele. Proslýchá se, že markýz Ito
v nejbližší době zase přibude do Seulu, patrně
za tím účelem, aby jitření Korejců proti Japon-
cům chlácholil.
Artur
Kuropatkin
Japonec
Korejec
Rus
Ito
Londýn
Berlín
Petrohrad
NewYork He
Charbin
Korea
Kolín
Kö
Seul
Zeitung
6
article
Křížák »Diana«.
Z Petrohradu, 24. srpna. (Zvl. tlgr. »N. L.«)
Důstojník jeden oznamuje svému otei, že křižák
»Diana« v dobrém stavu doplul do Gajponu.
Z bojiště nedošly žádné nové úřadní zprávy.
Ze Saigunu, 24. srpna. (C.-B.) Ruská vá-
lečná loď »Diana« byla v boji dne 10. t. m.
zasažena dělovou koulí pod čárou
ponoru. Jinou střelou byli zabiti jeden
důstojník a 3 muži a 25 mužů bylo
zraněno. »Diana« plula směrem k Šantu-
nu, ale byla nucena směr zméniti, poněvadž se
setkala s japonskou torpédovou lodí, jež na ni
vypálila devět torpéd, ale nezpůsobila jimi
žádné škody.
Napjetí mezi Anglií a Ruskem.
Z Londýna, 25. srpna. Ruský vyslanec
navštívil dnes ministra zahraničních záležitostí.
Návštěva trvala tři čtvrti hodiny. Není pochyby,
že opětně propukla krise anglo-ruská.
Také v širších kruzích začíná se jeviti ne-
pokoj následkem obtěžování anglických lodí
se strany ruské.
Ruské válečné lodi v Šanchaji.
Z Washingtonu,, 24. srpna. (C.-B.) Státní
departement obdržel zprávu, že vajvupu prodlou-
žil lhůtu pro opravu ruských válečných lodí
Šanchaji až do 28. t. m. v poledne.
(Ostatní zprávy viz na 3. straně).
Diana
Petrohrad
Šanta
Anglie
Rusko
Londýn
Washington
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
K haličské cestě ministerského předsedy.
Ze Lvova, 25. srpna. Ruský poslanec říšský
Vasil ryt. Jaworski v „Rusinské Revui“ vy-
zývá ministerského předsedu, aby na své cestě
haličské nedal se klamati líčením
polským o otázce rusínské. Čl. 19.
státních základních zákonů pro Rusíny neplatí;
celá Halič nemá jediného ruského učitelského
ústavu, ba ani ruské parallelky a přece bydlí
v Haliči mnohem více Rusínů než ve Slezsku
Čechů i Poláků dohromady. Proto musíme se
tézati, zdali spravedlnost u hranic haličských
přestává? Připomíná dále ministerskému před-
sedovi dru. Körbrovi hrozný nepoměr polských
a ruských středních škol v Haliči a že úřadní řečí
celé Haliče je výhradně polština.
Vasil
Jaworský
Rusinský
Rusín
Čecho
Polák
Lvov
Halič
8
article
Čislo v Praze za 2
a na venkově za 3h
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
Marianské ulici,
číslo3.
a expediee
Tam je též redakce
Praha
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Zřízení slovanských poboček na paedagogiích
ve Slezsku.
Z Těšína, 24. srpna. Zemský školní in-
spektor Wihlidal (!) přibyl sem dnes za příčinou
zařízení polských pobočních tříd na zdejším
ústavě pro vzdělávání učitelů. Jest už pev-
ně rozhodnuto, že bude již letos
první polský ročník otevřen. Před-
nášky na polských parallelkách budou se konati
veskrze polským jazykem, jenom při vyučování
němčině bude se mluviti pouze německy.
K carevičovu křtu.
Z Petrohradu, 25. srpna. (Zvláštní telegr.
»Nár. Listů«). Město je okrášleno za příčinou
carevičova křtu. Carův manifest o udělení mi-
losti považuje se za počátek snahy po
vyrovnání stavovských protiv.
Otec Plevova vraha zemřel.
Z Frankfurtu n. R., 25. srpna. „Frank-
furter Ztg.“ sděluje, že v sousedních lázních
v Sodenu zemřel právě obchodník s dřívím
Safonov, jenž tam léčil svoji jaterní chorobu
a je prý otcem vraha ministra Pleva. Pohřeb byl
na žádost generálního konsula ruského ve Frank-
furtu odložen. Safonov podlehl své nemoci. Za
svého mládí byl z politických příčin vypovězen
do Saratovské gubernie.
Král Řeků.
Z Paříže, 24. srpna. (C.-B.) Král Řeků přibyl
sem dnes večer a v pátek odjede do Kodaně.
— Obavy australské.
Z Brisbane, 24. srpna. (C.-B.) Rozčilení
vzbuzuje tu možnost, že by mohl ruský
křižák znepokojovati australskou
plavbu. Sdružené kupectvo v Brisbane
usneslo se obrátiti se na ministerstvo, aby po-
žádalo císařskou vládu za dosazení komise, jež
by vyhledala nejlepší prostředky k ochra-
ně pobřežní plav by.
Carův
Plevův
Frank
Safonov
Pleva
Řek
Slezsko
Těšín
Petrohrad
Frankfurt můj
Paříž
Kodaň
Brisbane
10
article
Sucho.
Sucho.
V Praze, 24. srpna.
(Z kruhů poslaneckých.)
Příslovečné je přírodní bohatství zemí ko-
runy české. Obyvatelstvo vlasti našich dovede
Praha
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Pes turista
12
article
V zapadlé vesnici alpské je v gostilnách
živo. Je jaro, nedělní odpoledne, slunce po zimě
tam mile přihřívá a víno tak chutná.
Pod večer vrávorá tu tam dvojice i větší
hromádka napilých sedláků ke svým chalupám.
Vesnice je roztažena skoro na tři kilometry,
tak že cesta je nejednomu z nich obtížně dlouhá.
Ten složí se do příkopu, ten zachytí se
prknového plotu, který vroubí celou silnici. Ve-
selá nálada dere se mocí ven... Chraplavé
zvuky alpské písně jsou jejím výronem...
Malý černý psík leží před stavením a pro-
tahuje přední nohy v sladké lenosti. Jeho malá.
lesknoucí se očka přimhuřují se pod teplými pa-
prsky slunce, pocit, že zas je po zimě, té dlouhé
zimě plné mrazu a hladu v selském statku, pro-
bíhá příjemně jeho štíhlým, chundelatým tělem.
Tak vítá Mufík už po několikráte jaro, hledí
na řetěz vysokých štítů alpských před sebea
pozoruje, jak zvolna schází s nich sníh a žluto-
šedá skála víc a více prokukuje pod bílým, zim-
ním pláštěm.
Pojednou Mufík vyskočil. Prudké vrtění
ohonem je důkazem radostného jeho vzrušení.
Po silnici jde rázným krokem turista. První
letošní turista, jejž z města vylákalo pěkné
jarní nedělní odpoledne.
Mufík žene se k němu a obskakuje ho r-
dostně, jakoby viděl vlastního pána. Marně se
turista obání, marně ho od sebe odhání — Mufík
se nedá. Lísá s tak dlouho k chodci, až tento
mlčky dovolí, aby byl psem následován až do
13
article
Muriova Kazina.
Tam ulehne Mufík turistovi k noháma
spadne-li k němu kosť nějaká, nemá radosť jeho
mezí.
Pod večer, když se stmívalo, odjíždí turista
vozem.
Mufík smutně stojí na silnici a teskně hled
za vozem, jak vzdaluje se v záhybech bílé
silnice . ..
Když pak zmizel povoz s prvním turistou,
vleče se zvolna Mufík podle plotu nazpět.
Pojednou, napnuv zrak, spatřil proti sobě
svého pána. Nejde jistě jeho majitel. Zmožené
vinem údy motají se sem a tam . ..
Mufík stáhne ohon mezi nohy a přikrčí se
u plotu.
Než jeho pán není do té míry opojen, aby
neviděl ubohého, v strachu se tetelícího tvora ..
Směr od Kazina a jarní odpoledne spojují se
u něho v jedinou představu: pes viděl jistě
prvního měšťáka a zas se hnal za ním, jako loni
i předloni . .
A to že je věrný pes?
Utíká mu ze statku sotva že slunce víc při-
hřeje, lítá s čerty ďábly po horách a teprve když
zas se zimou začnou v Jezersku lišky dávat
debrou noc, vrací se zkroušeně domů a je rád
za to, co mu dají. V létě to si hoví v „Kazině“.
obírá kostičky a přijde-li pán jeho do formanky
jako by ho Mufík neznal ...
A tomu se říká psí věrnost?
A veškerá zuřivost vjela do napilého sedláka
a projevila se surovým, strašlivým kopnutím . ..
Muriův Kazin
Kazin
14
article
Mufík žalostně zakňučel, sježil se, přitlačil
se ještě více k zemi pod plotem a nehnutě
seděl ...
Pán jeho klel a nadával dál... ale vrávoral
dále . .
Rána Mufíka prudce pálila. Po hodné teprve
chvíli mohl se plížiti dále rostoucí tmou na ubohé
své místečko v hynoucím statku, kde po celou
zimu zkusil ran a hladu dost a dost.
Ale dnešní objevení se prvního turisty pře-
konalo v něm veškeru bolesť.
Nebude dlouho trvati a v Jezersku zas za-
hemží se turisté.
Mufík vyčíhá si nestřeženou chvilku a
pláchne z domu do „Kazina“, připojí se k sou-
citným. turistům-horolezcům.
Dovede si však i mezi těmi vybrati. Vyče-
nichá brzo kdo je „potápkou“ a kdo opravdovým
alpinistou. A k tomu se přidruží, před jeho
dveřmi v „Kazině“ bude spáti a číhati, aby mu
snad turista nepláchl na výlet do hor.
Mufíkovi není žádný vrch dosti vysoký. Grin-
tovec, Skuta, Storžič a jak se už ty vysoké hory
slovanských Alp jmenuji — ty všechny Mufík
už slezl... Kolikrát nahoře únavou nemůže dál
a musí být v ranci chvíli snesen, kolikrát vrátí se
do Jezerska tak znaven, že druhý den leží ne-
pohnut, že nejí a nepije — a třetí den už zas
cupe za oblíbenými turisty na nejvyšší štíty . .
Zvláštní vášeň horolezecká, jež zachvátila
celou společnost jezerskou — nakazila i psíka,
rozmilétho Mufíka . ...
Dr. B. Prusík.
Kazin
Grin
Skut
Storžič
Prusík
Vyč