ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d8ee8510-92d2-11dc-b673-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 18 celkem · entity: person 8, place 19, work 3
1 masthead
8. května 1901.
2 masthead
OBZO
3 masthead
Číslo2.
4 masthead
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
5 masthead NHUČNÝ
NHUČNÝ k číslu 126.
6 masthead
LISTv
7 article Síly přírodní ve službách průmyslu.
Síly přírodní ve službách průmyslu. inž. B. Brož, assistent na české technice. Průmysl v nynějším století dosáhl velko- lepého rozkvetu. Příčinou toho jest nejen šťastné a důmyslné lidské rozřešení různých těžkých problémů z oboru technického, nýbrž i, ato velkou měrou, jsoucnost sil přírodních, jejich schopnost vykonávati práce potřebné, k účelu vynalézavostí naší stanovenému. Kde byly by ony různé četné podniky prů- myslové se svými dokonalými výrobky a pěk- ným finančním úspěchem, kdyby náhle, nějakým kouzlem, přes noc, přeměněn stav nynější ve stav nejstarší, kde veškeré výsledky různých prací závisely toliko na síle a zručnosti rukou lidských a na vytrvalosti potahů zvířecích. V Čechách, dle statistiky z r. 1885 vy- užitkovány mechanické síly přírodní v průmyslo- vých podnicích různými stroji okrouhle na 150.000 koňských sil. (Koňská síla jest práce, která se rovná 75 kilogrammetrům, t. j. práce potřebná k vyzdvižení tělesa 75 kg těžkého do výše jednoho metru.) Při nich zaměstnáno 200.000 pracovního lidu. Na celé zeměkouli, dle statistiky z r. 1888 obnáší zužitkování toto 46,000.000 koňských sil. Údaje tyto oproti ny- nějšímu stavu jsou zajisté malé. Průmysl po- stupně nejen mohutněl a mohutní, ale tou dobou plněji vstoupila do služeb jeho nově užitá energie přírodní, »elektřina«, kterou svou všestrannou schopností k službám lidstva zasáhla do jeho rozvoje a provedla během krátké doby velkolepý převrat.
B Brož Čechy kg
8 article
Nuže, kdyby těchto nutných sil pracovních nebylo, kdyby vše musilo býti provedeno pa- žemi lidskými, zvířecím potahem, jaký stav by nastal ?! Počítáme-li jednu keňskou sílu za práci o hodnotě 75 kilogrammetrů, tu k nahražení jedné koňské síly strojové při denní 24hodinnové práci musilo by býti třeba 30 otužilých pra- covníků neb 3 silných konů. K nahražení ve- škerých strojů bylo by potřebí v Čechách 4,500.000 a pro celou zeměkouli 1.380,000.000 lidí. Všeho obyvatelstva v Čechách za zmíněného roku (1888) bylo 5,021.105 a na zeměkoul 1.456,000.000. Všechno skorem obyvatelstvo bez rozdílu staří a povolání chopiti by se musilo robotné práce, aby nahradilo mechanickou prác zmizelých sil přírodních! Všechna ostatní po- volání byla by zanedbána, hynula by. Zaměst- nanému lidstvu nezbylo by času, ni chuti, jsouc vysíleno denní námahou, k náležitému a dalšímu sebevzdělání.
Čechy
9 article
Nastala by všeobecná strnulosť v rozvoji. Jsou tedy síly přírodní důležity nejen svým účinným spolupůsobením v rozkvětu průmyslu k snazšímu docílení existenčních potřeb lidstva ale i přispívají k rychlejšímu postupu lidské vzdělanosti. A které jsou to sily, jež tak blahodárně lidstvu slouží? Nebude cílem článku tohoto široce roz- hovořiti se o všech, nýbrž zmíníme se jen mechanických silách přírodních, užívaných k po- hybu, k výkonu práce jednotlivých členů slo- žitého technického tělesa průmyslového zařízení. Princip všech jest společný: přítaž liv ost a odpudivost. Původce všech jest — naše nenahraditelné slunce. Nejvíce užívanou silou hnací jest odpudi- vost či rozpínavost páry. Voda teplem přemě- ňuje se v páru, jejíž objem při 100° C. jest až 1600krát větší než objem vody, z níž vznikla. Této rozpínavosti použil poprvé v roce 1778 James Watt k parnímu stroji. Energie páry v parním stroji a sice v parním válci, tlakem svým pohybuje píst a z tohoto, pomocí pístní tyče, vedení, ojnice a kliky přeměňuje se na otáčivý pohyb hřídele. Parní stroj jest nejroz- šířenějším ze všech užívaných hnacích strojů. Roku 1888 bylo v činnosti kotlů (nutných pro výrobu páry) ve Francii 58.410 o 7,500.000 koňských silách, v Německu 70.700 o 4,500.000 koňských silách a v Rakousku 14.800 0 1,500.000
James Watt Francie Německo Rakousko
10 article
koňských silách. Roku 1895 zvětšil se počet tento v Rakousku na 26.022 kotlů, z čehož lví díl připadá na Čechy (10.810). Morava měla 3672, Slezsko 1446 kotlů. Nejméně vykázal Dalmacie a sice jen 33 kotlů. Dle prakse jest pára po vodě nejlacinější silou hnací. Při největších parních strojích spo- třebuje se na 1 koňskou sílu na hodinu 2 kg uhlí dobré jakosti, což při ceně 1 metr. centu po 2 K 60 h, způsobuje výdaj 5.2 haléře z 1 koňskou sílu za hodinu. Při 40koňovém stroji parním s precisním rozvodem a kondensací, se vším zařízením, tedy i s kotlem, komínem, se vším vydáním (mazá- ním, čistěním, uhlím, úrokováním a amortisaci 15proc.) přijde 1 koňská síla za hodinu př roční činnosti 3000 hodin za 12 haléřů. Kdy bychom ji nahraditi chtěli svalovou silou koně, stála by 144 haléře, neb prací nádenníkovou, stála by 300 haléřů. Toť zajisté úspora obrovskál Čtenář asi užasne, když dozví se následu- jícího: Neustále se podkuřuje bádavému duchu lidskému, jak prý mocně spoutal síly přírodní, a přinutil je, aby vykonávaly mu služby. Ejhle jak vyhlíží toto spoutání, tato jeho vláda. Z potřebného uhlí k vývinu páry pro hnaní parních strojů jest jen 1/% vybaveného tepla spalováním poslušna rozkazům lidským. Ostat- ních 3/% prchá, nezužitkováno, s horkými plyny komínem neb sáláním a vyzařováním do okolí.
Rakousko Čechy Morava Slezsko kg haléř
11 article
Uvažme, jak ohromný kapitál tu prchá pod snaživými rukama lidských pracovníků. V Čechách vydobylo se r. 1889 146 millionu met. uhlí, v celém Rakousku 225 millionů met. Což činí roční ztráty za nedokonalé využití kapitál 130 mill. zl. v Čechách a 200 mill. zl. v Rakousku. Kdyby tato summa mohla se z- chrániti a každoročně rozděliti zemím na zmen- šení jejich daní, jaký rozkvět a blahobyt byl by možný. Druhá zužitkovaná síla přírodní jest síla vodní, pohánějící vodní kola a turbiny. Vy- nálezce vodního kola není znám, ale ví se, že již staří Egypťané a Číňané od pradávna jich užívali. Turbina teprve r. 1833 zavedena byla francouzským inženýrem Fourneyronem Jest nejlacinější silou hnací, jest nejméně uží- vaná, ale za to jest sílou budoucnosti. Země, které bohaty jsou na vodu a spády vodní, pře- vezmou v budoucnosti vůdčí úlohu v průmyslu, v bohatství a lidnatosti. U nás v Čechách nejvíce využitkovaná byla síla vodní r. 1874 R. 1885 poněkud poklesla. Celkem v té době zužitkováno bylo 36.326 koň. sil. Toť nepatrná částka oproti možnému důkladnějšímu využit- kování.
Egypťan Číňan Turbin Čechy Rakousko
12 article
Vodstvo v Čechách zaujímá 1.28 proc. z veškeré jejich rozlohy. Labem ročně uniká 9000 millionů krychlových metrů vody s ry- chlostí 1 metru za vteřinu. Z toho snadno na hraditi by se mohlo 120.000 koňských sil, jež Čechy potřebují na každou hodinu. Počítá- me-li, že by se síla ta prodávala za 2 kr. za 1 hodinu, dalo by to při osmihodinné práci denní a 300 pracovních dnech v roce ročně 288,000.000 koňských sil, což by značilo roční příjem 6,000.000 zl. Amerika dobře postihla tuto stránku a za- řídila si velkolepé využitkování vodní síly vodo- pádu niagarského. Tato odhaduje se na 6,000.000 koň. sil a zařízení provedeno na využitkování 120.000 koňských sil. Až do roku 1896 vy- užitkováno však teprve 50.000 koňských sil. Za Amerikou kráčí na šťastné této cestě Italie. Zdá se, že i u nás v Rakousku snad v nedaleké budoucnosti zkončeno bude to vě- domé ochuzování. Již v roce 1895 vydán byl výnos ministerstvem orby ke všem místodržitel- stvím a zemským hejtmanstvím, kterým se dává pokyn, by nejen při povolování nových průmy- slových podniků, zařízených na zužitkování sil vodních, ale i při opravě trvajících zařízení vy- měřena byla doba činnosti závodů těch, odpo- vídající amortisaci zařizovaciho kapitálu. Doba tato však nesmí překročiti mez 30—40 roků
Čecho Čechy Rakousko
14 article
Zdá se, že konečně též i rakouská vláda postihla důležitost této síly, a míní zavčas za- jistiti si vliv, by mohla v budoucnosti sílu tu monopolisovati. Třetí, též nepatrně zužitkovaná síla přírodní, jest síla větru. Nad hlavami našimi skorem každodenně po osm hodin žene se vítr s prů- měrou rychlostí 10 metrů za vteřinu, která ale při bouři vstoupne na 20—40 metrů. Ten vy- voditi může u nás na jeden čtverečný metr tlak 12—200 kilogr. a může tím vykonávati práci. Jak nepatrně jest však toho využitkováno. Jen tu a tam jest viděti osamělé větrné kolo, jež spíše jako hračka slouží k rozvádění vody po polích, lukách neb k vodnímu zásobování růz- ných stavení. A přece jest to síla laciná. Hospo- dáři bědují dnes na nedostatek pracovních sil, živnostníci naříkají na těžký zápas v konkurenci s velkoprůmyslem. A hle! Nad jejich hlavami prchá vítr, laciná síla pomocná. Zde naskytá se opět pěkná příležitost důkladněji spoutati přírodu, donutiti její síly, by vydatnější měrou pracovaly a přinášely prospěch všemu lidstvu. Nejlépe je využitkována síla větru v Holandsku, kde na 12.000 větrných kol čerpá vodu a zavlažuje zemi. V předešlém století teprve lidstvo začalo užívati síly, která roku 1892 ukázala schopnosti býti silou panující v oboru průmyslu a lidského upotřebení. Jest to elektřina. Již roku 1888, kdy bylateprve v začátcích, napočítáno jdle angli- ckého fysika Edvarda Gravesa, že 5,000.000 lidí na celé zeměkouli nachází výživy v průmyslo- vém upotřebení elektřiny. Což teprve dnes, když myšlenka elektrického osvětlování a přenášení sil do dálky jest šťastně rozřešena.
Edvard Gravesa Holandsko
15 article
Toť síla, ve kterou klade se naděje, až ruka lídská z nejhlubších útrob zemských vy- dobude poslední »černý démant«, poslední kousek uhlí, že úplně připravena bude, aby nahradila ve všech směrech zašlého tak důležitého sou- činitele pokroku, vzdělanosti a blahobytu lid- ského, a nezdrží postup těchto, nýbrž naopak urychlí jej. A s dobou tou musí se již počítati. Anglie a Irsko, které společně ročně vydo- budou 200 millionů angl. tun uhlí a jejichž zásoba páčí se na 200 milliard angl. tun, mohou počítati, že při stoupající potřebě za 200 l t budou s uhelnou zásobou hotovy. Že také tak počítají, je viděti z toho, že hledí získati uhelná ložiska jiných zemí, kde by svou spotřebu uhel- nou hradily. Podobně tak krátký čas vyměřen jest dolům Belgie a Francie. V Rakousku vy- počítáno zásob uhelných na 500 let a v Ně- mecku na 800 let. Doba ještě daleká, ale musí nastati! Pak vrátíme se k opuštěné, zanedbané vodě a ta společně se silou větru bude pomocnicí v práci a pokroku lidské vzdělanosti. Není tedy třeba, báti se temné budoucnosti! Dokud naše drahocenné slunce zářiti bude na obloze, dotud existovati budou tyto mecha- nické síly přírodní! Toť zdroj, od něhož čerpají svoji činnost. A dokud lidstvo bude míti pomocných služeb jejich, dotud pokračovati bude ve svém rozvoji a spěti k další dokonalosti a vzdělanosti.
Anglie Irsko Belgie Francie Rakousko
16 article O stěhování ptactva.
O stěhování ptactva. Napsal prof. Jiří J an da.
profesor
18 article
Směr letu při stéhování se jest jednou z velmi nejasných stránek našeho vědění ptako- zpytného. Soudíme na směr jen z jednotlivých náhodných ukázek u ptactva méně rychle se stěhujícího a to ještě nejspíše v době odletu. Přirozeným zdál by se rozhodně z jara směr od jihu k severu, na podzim opačně. Nečítajíce arci náhodných vlivů povětrnosti, jsme však nu- ceni za pravdu přijati, že v krajích evropských děje se stěhování podzimní na dalekém severu směrem jihozápadním a dosahši krajů mírných, přovážně jižním. Ale právě tato část cesty, snad přímo na jih směřující, jest nám dosud málo známou. Vyjasnilo by poněkud obraz zkonstru- ování mapy, v niž dlouholetá pozorování prvního