1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne I. srpna.
Praha
2
masthead
K číslu 210.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4
Praha
4
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h.
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc. 3 K 80h
Praha
5
article
ISTY
ISTY
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
Ist
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Ústavní záruky v Uhrách.
Z Pešti, 1. srpna. »Mag. Orszag« ohlašuje
za bezpodstatné všechny zprávy, jakoby cí-
sař nechtěl dáti sankce předloze
o tak zvaných zárukách ústavníc
a všechny pověsti o intrikách u dvora proti
Maďarům. Předloha o ústavních zárukách do-
stane se již na podzim do poslanecké sněmovny.
Také jest bezpodstatnou pověsť, že někdejší pří-
vrženci pokrokové strany podali císaři memo-
randum proti této předloze. Jmenovaný list
praví, že, kdyby tomu tak bylo, byl by ministn
hr. Andrássy nesetrval ani minutu ve svém
hřadě.
Mag
Orszag
Maďar
Andrássy
Uhry
Pešť
poslanecký sněmovna
7
article
Kristořfy vyvrací.
8
article
Z Vídně, 1. srpna. „N. F. P.“ přináší př-
pis bývalého ministra Kristoffa, kterým
tento prohlašuje za bezpodstatnou zprávů pešt-
ského „Hirlapu“, jakoby z Išlu zakládal no-
vou politickou stranu společně s Fejérvá-
rem. Kristoffy prohlašuje, že vůbec
v Išlu nebyl, nýbrž že meškal v soukromých
záležitostech ve Vídni.
Zase politické „vysvědčení mravů“.
Z Vídně, 1. srpna. „Arb. Ztg.“ uveřejňuje
rysvědčení mravů, které vystavil purkmistrovský
úřad v Horním Růžodole tamějšímu h.
stinskému Josefu Votočkovi. Zní takto:
„Podepsaný purkmistrovský úřad potvrzuje tím-
to, že pan Josef Votoček, bytem v konskrib-
čním čísle 1996, provozuje zde po několik let
živnost hostinskou. Jest to obecně známý v ůd-
ce Čechů a pracuje pro svou národnost. Jeho
hostinec jest shromáždištěm Čechů z Horního
Růžodolu a okolí a spolkovou místností zdejších
českých spolků. Také tam přichází mnoho Čechů
z Liberce. Jmenovaný agituje také pro zdejší
českou školu a svou českou národní činností
způsobuje obci mnoho nepříjemností. Tresty
pana Josefa Votočka nejsou zde známy, pro-
tože jest příslušný do Jilemnice. Purkmistrovský
úřad v Horním Růžodole, 5. července 1907
Purkmistr Antonín Pilz.
Samostatné „Arb. Ztg.“ jest tento zajímavý
případ silným tabákem. Ona praví: „O národ-
nostní činnosti p. Votočka může souditi každý
Kristoff
Votoček
Čecho
Pilz
Vídeň
Išlu
Horní Růžodol
Liberec
Jilemnice
Fejérvá
9
article
jak chce, ale každému rozumnému člověku jest
jasno, že panu purkmistrovi nic po ní není.“
Ke schůzi ruského cara s německým císařem.
Z Berlína, 1. srpna. Car Mikulá š dle
bezpečných zpráv nevstoupí na pobřeží ve Svi-
nemünde. Schůzka odehraje se toliko na vodě.
Snad ruský car bude chtíti prohlédnouti si část
německého loďstva, ve Svinemünde shro-
mážděného. Z informovaného pramene se pro-
hlašuje, že schůzka ve Svinemünde má toliko
položiti důraz na dobré styky mezi obě-
ma panovníky a akcentovati všeobecné přání
po klidu a míru a zároveň dokumentovati, že
nelze mluviti o nějakých plánec
a úmyslech, které by se dotýkaly zájmů jiných
mocností.
Z Petrohradu, 1. srpna. Zítra očekává s
již odjezd cara ke schůzce s německým císařem.
Jisto jest, že v Petěrhofu vykonány všechny
připravy pro odjezd. Všechna bližší data se of-
cielně zatajují.
K úmrtí patriarchy Brankoviče.
Z Pešti, 1. srpna. V okolí zemřelého patri
archy Brankoviče se rozhodně potírají po-
věsti, jakoby se byl otrávil. Lékař konstatova
silnou cukrovku a marasmus senilis. Při vče-
rejší obdukci mrtvoly byla zjištěna otrava krve.
na kterou patriarcha zemřel. Včera došla na
adresu patriarchy peněžní zásilka ve výši 86.000
od neznámého odesílatele. Kromě toho dosta
z Vídně 4 nádherně bělouše. Inventurní komise
zabavíla tyto zásilky. Ve skříni u zemřelého na-
lezeno bylo 75.000 K v papírech a 5.000 v
zlatě.
Z Karlovců, 31. července. (K. k.) Generální
pobočník panovníkův gen. jízdy hr. Paar sdělil
biskupské synodě, že panovník pověřil sbora-
vého velitele v Záhřebu pol. podmaršálka Rai-
munda Gerbu zastupováním panovníka při po-
hřebních slavnostech za patriarchu Brankoviče.
Podmaršálek Gerba přibude v sobotu do Kar-
loveů. Srbský král Petr zaslal srdečný soustrast-
ný telegram
Brankovič
Paar
Gerba
Petr
Berlín
Petrohrad
Pešť
Vídeň
Karlovec
Záhřeb
Kara
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 1. srpna. Cisař udělil okres
nímu sekretáři ve Fryštátu Petru Havril-
lovi u příležitosti vyžádaného odpočinku zlatý
záslužný kříž.
Rakouská vyznamenání do Ruska.
Z Vídně, 1. srpna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ sděluje:
Císař udělil rozhodnutím ze dne 25. července: Hvězdu
ke komturskému kříži řádu Františka Josefa: car-
skému ruskému státnímu radovi a předsedovi rakou-
sko-uherského pomocného spolku v Petrohradě Jos.
Königovi; řád železné koruny III. třídy s prominutím
poplatků: místopředsodovi rakousko-uherského po-
mocného spolku v Petrohradě Janu ryt. Plancherovi;
rytřský kříž řádu Františka Josefa: členu předsed-
nictva rakousko-uherského pomocného spolku v Pe-
trohradě, majiteli továrny na nábytek, Arturu Gun-
nerovi, předsedovi rakousko - uherského pomocného
spolku v Moskvě dru. Vilému L-öwovi, zapisovateli
rakousko-uherského pomocného spolku v Petrohradě
Gustavu Matznerovi, členu správní rady rakousko-
uherského pomocného spolku v Petrohradě Františku
Pařízkovi, pokladníku rakousko-uherského pomoc-
ného spolku v Petrohradč Jindřichu Schů-
tzovi, pokladníku rakousko - uherského pomocného
spolku v Moskvě Alfrédu Wentzelyovi a členu
předsednictva rakousko-uherského pomocného spolku
v Petrohradě Juliu Wollnerovi; titul císařského rady
s prominutím poplatků: členu rakousko-uherského
pomocného spolku v Moskvě Karlu Stellzigovi a zlaty
záslužný kříž s korunou: tajemníku rakousko-uher-
ského pomocného spolku v Moskvě Maxu Friedlän-
drovi.
Havril
Wiener Ztg
Jan
František Josef
L öw
Matzner
Pařízek
Sch
Wentzely
Wollner
Stellzig
Maxa
Vídeň
Fryštát
Rusko
Petrohrad
Moskva
František Josef : car
Artur Guna
12
article
Z Paříže, 31. července. (K. k.) Ministerský před-
seda Clémenceau odejel večer do Karlových Varů.
Haagská konference.
Z Haaou, 31. července. (K.k.) Užší výbor ko
projednání zákonů a zvyklostí při pozemní válce
jednohlasně schválil a redakčnímu výboru přikázal
tyto dva návrhy: 1. Návrh Německa, že má býti vál-
čícími dbáno smluvních a obdobných jiných závazků
v nepřátelské zemi; 2. další návrh Německa, že jsou
státy zodpovědny za porušení řádu o zákonecha
zvyklostech pozemni války, kterého se dopustí jejich
vojenské sbory, a že jsou povinny za takové po-
rušení zaplatiti náhradu. Renauld (z Francie) namítal
proti tomuto druhému návrhu, že nadržuje neutrál-
ním občanům ustanovením, že osoby neutrální, které
bydlí v zemi válčící, mají býti odškodňovány ještě
za války, příslušníci této země však až po uzavření
Clémenceau
Paříž
Karlová Vary
Německo
Francie
Renauld
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
O dekoletáži.
14
article
Žena starověku se zahalovala, byla-li nucena
vystaviti se cizím pohledům. U Řekyně klasické doby
vznikal často značně hluboký výstřih vrchního oděvu
z jeho tvaru; pozůstával totiž jen ze čtyřhranné
látky, jejíž konce bývaly někdy sešity. Látka se pře-
táhla přes hlavu, spojila se naď ramenem, upev-
nila sponkami a zbytečná šířka na prsou a zádech
se rozložila v malebné záhyby, při čemž ovšem krk
a šíje zůstávaly volny. O nějakém úmyslném „de-
colleté“ nemohlo zde býti řeči. To však byl jen do-
máci oděv. Vyšla-li vznešená Řekyně na ulici, zaha-
lovala se závojem. Podobně odívala se Římankaa
žena v ranním středověku. Teprve XIV. století vyna-
lezlo dekoletáž.
Nejdříve odvážily se ženy smělé novoty, zvět-
šiti poněkuď výstřih šatů u krku, ale brzy, zvláště
při slavnostech, stával se tento výstřih stále širší
a hlubší a v polovici XV. století, kdy přepych v oděvu
desáhl vrcholu, dospělo se ke hranicím možnosti,
zvláště ve Francii a v Německu. Marně kázali nej-
proslulejší kazatelé proti přepychu v oděvu a různým
jeho výstřelkům, marně vydávala města a země kro-
jové řády a protipřepychové zákony. Nadarmo po-
smívali se velcí satirikové oné doby, evropské krásky
všech zemí toho nedbaly
Římankaa
Francie
Německo
15
article
Skromný čtyřhranný výstřih u krku rozšířil se
až k ramenům a na zádech sahal až po pás. S re-
formací nastal v některých krajích obrat. Nosil se
sice také vystřižený oděv, ale výstřih zakrývaly
pěkně nabírané nebo z drahých krajek zhotovené
vložky. Tento zvyk se ovšem dlouho neudržel. Třeba
jen vzpomenouti obrazů Marie Medicejské a Alžběty
anglické. Nestačilo již stavěti na odiv vnady pěk-
ného poprsí, ony ohromné, tuhé límce, jež se ve
formě pravého kola týčily za hlavou, musily tvořiti
pozadí ke zvýšení dojmu.
V XVII. století holdovaly dekoletovanému oděvu
ženy všech zemí. Za vlády Ludvíka XIV. byla vě-
vodkyně Burgundská, když jednoho dne přišla n
kázání v upjatém loveckém šatě, s kazatelny poká-
rána pro „nedbalý oděv“. Odešla z kostela a vrátila
se v šatě hluboce vystřiženém. V XVIII. století zů-
stalo decolleté v módě a sice co nejodvážnější. S fran-
couzskou revolucí však nastal úplný převrat v žen-
ském oděvu. Široké, nadmuté sukně a ohromné účes
zmizely a s nimi zmizel hluboký, čtyřhranný výstřih.
Medicejský
Alžběta anglický
Ludvík XIV
16
article
Za to však se nosil empirový oděv se zcela krátkou
tailí s rovným a tak hlubokým výstřihem, že na
živůtek stačil jen úzký pruh látky.
Po pádu Napoleonově a hrozných válkách, jež
otřásly Evropou a do mnohých rodin přinesly chu-
dobu a zármutek, přišla perioda vystřízlivění a spo-
řivosti, ovšem také nevkusu, v níž uzavřený oděv
převládal. Lesk vznešených a dvorních slavností byl
arci také v XIX. století povždy zvyšován dekoletáží,
zvláště pokud císařovna Eugenie držela ve svých
krásných rukou žezlo módy. Podivuhodným způso-
bem byla také jinak přísně smýšlející anglická krá-
lovna Viktorie protektorkou dekoletovaného oděvu.
Malá změna nastalo v módě u vycházkových oděvů
v posledních letech. Na místo vysokého, pevného
límce nastoupil mělčí anebo hlubší výstříh,
pokrytý často průhlednou tkaninou, což jest v par-
ných letních dnech zvláště praktické. Také rukáv jeví
chuť ponenáhlu zmizeti a zůstane-li móda na
této nastoupené dráze, kdo v., co- všecko ještě uvi-
díme.
Napoleonův
Eugenius
Evropa
17
article
= Hudba bez tonů. Po znamenitých výsledcích,
jakých se docílilo s pokusy, naučiti hluchoněmé řeči,
jeví se nyní snaha, učiniti jim přístupnou také hud-
bu. Pravá, skutečná hudba to ovšem není, nýbrž jde
o duchaplnou myšlenku, jiným smyslem, totiž svalo-
vými pocitem nahraditi poněkud sluch a příslušné
duševní dojmy. Poněvadž schází vlastní zvuk a tím
také nejosobitější živel hudby, nelze také očekávati
stejný duševní efekt, může běžeti spíše jen o vzbu-
zení obdopných představ, asi tak, jako si slepec hma-
táním činí představy o prostoru, ale nikdy nemůže
vnímati barvu a proto nedosáhne nikdy našeho uza-
vřeného pojmu tělesa. O pokusech samých se sděluje:
18
article
Chef vědecké laboratoře v Sainte Anne zkoumal ana-
logické vlastnosti střídavého proudu s hudebními tony
a připadl na duchaplný proces, jímž možno elektro-
motoricky znázorniti hluchoněmým hudbu. Poněvadz
střídavý proud obsahuje řadu period, jichž množství
odpovídá počtu záchvěvů určitého tonu, způsobí ná-
sledkem toho vysoký ton, jenž má velký počet zá-
chvěvů, rychlou vibraci v indukčním přístroji, kdežto
hluboký ton vyvodí proud přerušený delšími perioda-
mi. Byl tudíž zhotoven přístroj, sestávající z fono-
grafu, jenž působil na mikrofon, spojený s akumu-
latory. Na válec fonografu byla přenesena stupnice
tonů, jež při otáčení válce přenášela tony na mikro-
fon a tím způsobem střídavý proud, jehož délka pe-
riod přesně odpovídala délce dotyčných zvukových
vln. Poněvadž kromě toho byl do proudu vsunut re-
gulační přístroj, mohla býti síla proudu, jenž na sva-
lový system působil, přesně regulována. Při kontaktu
přístroje se svalstvem hluchoněmých působily vy-
soké tony rychlejší, nízké tony pomalejší kontrakci
svalů, takže hluchoněmý byl za krátko již s to, pře-
nášené tony si představiti a z rhytmu i ze stoupání a
klesání proudu učiniti si přibližný obraz takto na
něj přenášené a účinkující hudby.
Sainte Anne
19
article
= Vážila pět set liber. Příbuzní pí. Mc. Maho-
nové, která v těchto dnech zemřela v Novém Yorku,
musili jí poříditi zvláštní rakev, aby unesla tíhu ze-
mřelé, jež vážila za živa 500 liber. Podle theorie
oněch mudrců, kteří v poslední době v Americe stále
odpočítávají u mrtvých váhu uprchlé duše, měla býti
ovšem o něco lehčí a je věru škoda, že nebylo zji-
štěno, kolík asi vážila její duše, protože duše ta-
kové pětistyliberní osoby snad vydá mnohem více
než duše obyčejného smrtelníka. Aby rakev mohla
býti vnesena do domu a opět vynesena, musila býti
přední část domu kolem dveří značnou měrou vy-
bourána. Byla prý to nejtěžší osoba v New Jersey.
Po delší dobu nebyla již s to opouštěti dům. Po-
slední tři léta váhy její značně přibylo a všechny
šaty a obuv musily se dělati zvlášť na zakázku
Rakev byla tak těžká, že ji musilo nésti 12 mužů.
Mc. Mahonová byla vdovou, bylo jí 48 let a zane-
chala čtyři děti.
Nový York
Amerika
New Jersey