1
masthead
2. ledna 1903. Číslo2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
o tom sepsán i protokol, přece v nich
bylo pokračováno. Rada zem. soudu na
odpočinku Hikisch, který přijel až z Aše na své
čestně občanství voliti a notář Rietsch z Nýrska,
známý německo-nacionální štváč, rozhodli, že se
bude volit dále a skutečně se volilo až do
4. hodiny bez vědomí Čechů, kteří vidouce
úřadní akt zastavení voleb odešli. Rozumí se,
že si zvolili v obou sborech výhradně jen Němce
a renegáta Čecha Krausa. Nemajíce dost oprávně-
ných kandidátů »zvolili« i dva výrostky, kteří
nemají ani aktivního ani passivního práva voleb-
ního. Potom zaslala se triumfální depeše do
»Pils. Tagblattu«, že Němci zvítězili a k tomu
ve všech třech sborech, ačkoli se v Ouborsku
voli jen ve dvou. Jak z vylíčeného vidno, ne-
může se o žádném vítězství, ba ani o žádných
volbách mluviti, neboť ani akt volební po
úřadním zastavení ani »výsledek volební« nemají
žádné platnosti, i byl proti tomuto podařenému
chytráctvl ouborských Němců s české strany
podán protest. Ovšem by mělo býti na Linz-
mayera podáno i trestní oznámení, neboť to, co
provedl, jest podvod v nejlepší formě. Falešná vy-
hláška byla uchystána jenom pro ten připad, kdyby
věci pro Němce dopadaly špatně, a nebýti tohoto ne-
otesaného úskoku, dnes Ouborsko získáno Čechům.
Volby zastaveny jen proto, že se Linzmayr obá-
val vítězství českého. Voličstvo české, vedené p.
Rietsch
Čecho
Němec
Kraus
Aš
Nýrsko
Linz
5
article
Jar. Prunarem, kráčelo k volbám se zárukou na-
prostého vítězství aspoň ve druhém sboru,
v němž Češi mají většinu zabezpečenou a silnou
nadějí, že proniknou i v prvním sboru, kdež
jazýček na váze byl v moci jediného voliče
snad by se bylo podařilo jej ziskati, aby voli
se svými českými soukmenovci. Předehra zasta-
veného volebního aktu byla velice bouřlivá, ano
divoká, při čemž vynikal zvláště starosta Linz-
mayer, který cítil, že pod ním starostenské
křeslo praská. Stížnost na neohrabaný úskok
Linzmayerův, jímž ovšem získali Němci času
k obnovené agitaci, podala u okr. hejtmanství
v. Klatovech šestičlenná deputace ouborských
voličů českých současně se zprávou o průběhu
fingovaných voleb i žádostí za sesazaní starosty
Linzmayera. Kdyby se něčeho podobného do-
pustil za podobných poměrů starosta Čech, o sud
sesazení by ho neminul. Ale chráněnci mocného
a vlivuplného Schreinera, Linzmayerovi, bude
snad poskytnuta příležitost k nověmu opětnému
terrorisování českých voličů o příštích volbách.
jímž česká strana hledí vstříc s pevnou důvěrou
vitězstvi aspoň ve druhém sboru. Jsou přichy
sláni znovu podrobiti se i práci, námaze, proti-
venství a bojovati proti sveřeposti a bezohled-
nosti poštvaných nacionálů ouborských. Nebo
cena zápasu jest dosažitelna. Ouborsko jest jed-
ním z nejdůležitějších bodů jazykového roz-
hraní, stojí tedy také za každý sebe prudčí a
svízelnější zápas. Jenom by neměli býti o pou-
štěni ve svém boji. Po boku Němců stáli dva
poslanci, Schreiner a Grössl.
Prunar
Čech
Němec
Linzmayer
Schreiner
Grössl
Linz
Klatovy
Čechy
6
article
— »Čeho nám třeba« je název brožurky,
která vyšla k Novému roku, jako »nalehavé
slovo k úkolům doby« a projednává otázku,v
poslední době hojně přetřásanou, o potřebě
»zřízení idey národní«. Autor (A sty an ax)
vyvozuje nalehavost úkolu jak z povšechných
zákonů života, tak najmě z dané situace národně-
politické, ukazuje k povaze i úkolu zřízení i k
prostředkům (znárodní kolek« atd.), na jichž
základé bylo by lze opatřiti naši domácnost ná
rodní ústrojím mohutné výkonnosti, jakého v zá-
pase existenčním na svoji škodu dosud postrá
dala. Brožurka je na skladě ve všech knih
kupectvích.
7
article
— Osobní. Berní inspektor dr. Bronislav Wel
lek jmenován byl finančním tajemníkem pro obvo
finančního zemského ředitelství pro markrabství mo-
ravské v Brně. — V ministerstvu obchodu jmenován
byli koncipisti dři. Emanuel ryt. Kusý z Dubravy
a Jaroslav Kořínek mistotajemníky. — Výpravee
u báňského ředitelství v Mostu B. Hüttl jmenován
byl od ministra orby pokladním kontrolorem. — Pan
František Ševčík z Unhoště, nyní v Lounech, po-
drobil se u místodržitelství v Praze zkoušce mistra
tesařského a byl uznán způsohilým.
— Úmrlí. Předevčírem zemřel na Král. Vinohra
dech vládní rada pan Ceněk Pivák. Narodil se dne
6. října 1828, vstoupil v r. 1855 do služeb pražské
policie, byl dlouhou dobu správcem vinohradského
komisařství a v r. 1898 dán byl do výslužby.
Včera zemřel pan Josef Klumpar, měšťan pražský
a místr soustružnický, v 71. roce věku. Pohřeb bud
zejtra o 4. hodině z domu smutku v Safaříkově ulic
č. 4 n., na Král. Vinohradech na hřbitov olšanský —
V poslední den starého roku zemřel v Nové Pace
o půl 3. hodině odpoledne v požehnaném věků 79 let
vážený měšťan novopacký pan Jan Nechanský
otec pana Jindřicha Nechanského, starosty Národní
jednoty severočeské. Zesnulý, upřímný přivrženec ná-
rodní strany svobodomyslné, byl zvláště za mladšicl
svých let národně neunavně činným. Prodchinut du-
chem vlasteneckým, zúčastníl se téměř celé půl sto-
letí všeho ruchu národního i národně politického. Ne-
bylo snad jediné významné národní slavnosti, ať kde-
koli, aby se jí zesnulý nebyl zúčastnil. Zvláště
v dobách smeelinků« byl horlivě činným, kdý za své
vlastenecké smýšlení byl i peněžitě pokutován. Av
duchu tomto dokonal v úctybodném stáří i svůj život.
doktor
Bronislav Welo
Emanuel
Kusá
Dubrava
Kořínek
Hüttl
Ševčík
Král
Ceněk
Klumpar
Nechanský
Brno
Unhošť
Louny
Praha
Safaříkov ulice
Olšanský
Nová Paka
8
article
Čest budiž pamálce jehol
— Všeslovanská výstava v Petrohradě r. 1904
V minulé schůzi přípravného výboru pro uspořádán
českého oddělení na všeslovanské výstavě zvolenio
bylo šestičlenné subkomité ža příčinou sestavení pro-
gramu českého oddělení a písemného dohodnutí s pe-
trohradským hlavním výborem o bližších podmínkách
výstavy. Předseda suhkomitětu p. dr. Josef Scheiner
obdržel teprve tyto dny odpověď z Petrohradu na
svůj dolaz, jak veliké místo bude českému oddělen
vymeřeno. Petrohradský výbor ujišťuje přípravný vý-
bor český, že všemožně se vyhoví přáním českých
vystavovatelů a stanoví již některé podmínky vý-
slavy. Příznivá tato odpověď značně přispěje k urych-
lení přípravných prací a k sestavení definitivního pro-
grámu. Odpověď petrohradského hlavního výboru
oznámena bude pp. členům přípravného výboru v dneš-
ní schůzi, jež se koná v místnostech p. Koláře v Ce-
letné ulici o 8. hod. večer. Dalším bodem programu
jest svolení výkonného výboru, sestavení širokého
výboru, do něhož mají být povoláni zástupci všech
důležilých českých korporací a ustanovení jednacího
řádu. Vzhledem k důležitosti předmětů jednání jest
nutno, by pp. delezáti a pp. členové do dnešní schůze
v plném počtu se dostavili.
doktor
Scheiner
Kolář
Petrohrad
9
article
— C. k pošlovnímu ředitelslvi v Praze k pe-
všimnulí Poštovní úřad v ryze českém Milevsku u
Tábora vyvěšuje kursy vídeňské bursy na tiskopisech
pouze německých. Tážeme se c. k. poštovního
ředitelství pro království české, zda-li tato provokace
českého obyvatelstva milevského děje se s jeho vě-
domim, či snad docela k jeho rozkazu a žádáme
za rychlou ná pravu.
— Archaeclogickoiepigrafický kurs pro professory
slředních škol. Universitní docent pan dr. HIynek Vy-
soký zahájí letošní svůj kurs v sobolu B. ledna vt
hodin večer v Klementinu čís. V. Přednášetí bude o
výkopech v hieru epidaurském a jich významu. Zvláštní
pozvání na sbory professorské se nerozesílají.
České feriální osady. Spolek pro česke
Teriální osady konal včera 21. řádnou valnou
hromadu. Schůzi zahájil předseda p. Ferd. Mellana
uvedl, že spolek i letos lěšil se přízní všech kruhů.
doktor
HIynek
Mellan
Praha
Milevsko
Tábor
Klementinum
10
article
Tak výplaceno bylo 5000.— K ze 31. státni lolerie do-
bročinné, město Praha dalo opět 1200 K, mimo mnohé
jiné blahovůle, jež uvádějí se ve zprávě výroční.
Král. Vinohrady zvýšily podporu na 200 K a četní jiní
dobrodinci o zdar mravně nebo hmotně pečovali.
Vzdav díky všem členům výboru, kteří opravdověo
rozkvět spolku se přičinili, vzpomenul všech zesnu-
lých přátel, jichž památka povstáním uctěna. Vedení
osad bylo vzorné po stránce vychovatelské i hospo-
dářské, začež vzdány díky obětavým učitelkám i uči-
telům a cholím těchto. Lelos vyslán byl největší počet
dětí na osady a sice 568. Z pokladniční a účetní zprávy
vysvítá, že spolek sice nastřádal něco jmění, avšak
úkol, který si předsevzal — vystavění vlastní budovy
— vyžaduje dalších obětí země, obcí, okresů i jed-
notlivců. Po schválení výročních zpráv k návrhu re-
visora p. Zďárského uděleno výboru absolutorium. N
to přikročeno k projednání návrhu o stavbě vlastní
budovy v Luži u Vysokého Mýta. Reřerent stavebníp
Král
Lelos
Praha
Vinohrady
Luža
Vysoký Mýto
11
article
Bohumil Holeček podal vysvětlení a návrhy po stránce
stavební, p. MUDr. Vlast. Klíma doporučoval místoa
okolí po stránce zdravotní a jednatel p. Jaroslav Švest-
ka poukázal na nutnost vlastní budovy po stránce
praktické, hospodářské a vychovatelské. Budova má
pojmouti 100 dětí, bude míti vyhražené ložnice, umý-
várny, koupelnu, hernu, inspekční a obývací pokoj
učilelů, úřadovnu, své spíže a sklepy, jídelnu, velkou
zahradu s verandou; v budově zavedena bude všude do
poschodí voda a to pitná i užitková. Lůžkové potřeby,
nábytek, nářadí atd. doufá spolek získati dary obecních
a okresních zastupilelslev, velkých firem atd. Návrh
výboru slavebního přijat a uloženo, aby se hned na
jaře se slavbou počalo, tak aby v roce 1904 osady již
aspoň částečně dlely ve vlastních místnostech. Do
výboru zvoleni na 3 leta: pí. Boža Hrdličková, chol
advokáta, pp. Josel Schrötler, učitel, Ant. Mojžíš, ře-
ditel škol, Jos. Müldner, býv. lékárník, Eman. Král,
úřadník, Jarosl. Švestka, říd. učitel. Náhradníky na
1 rok: p. Ant. Toufar, kupec; na 3 lela: p. J. Kadeřá-
bek, továrník. Revisory na 1 rok: Rud. Heřmánek, laj.
pojišťovny, Václ. Žďárský, inventárník. Vyšetř. komise
na 3 leta: slč. Boh. Luckova, učitelka na Král. Vino-
hradech, p. Jul. Tikovský, učitel a p. Frydrych, uč. v
Žižkově
— Méstská knihovna a čítárna v Žižkově, umí-
stěna v budově, vyšší reálky č. p. 900 (vchodz
Palackého třídy) přístupna bude od 1. ledna vždy
v pondělí, ve středu a sobotu od 4 hod. odpol. do
7 hod. več.; ve svátek se neúřaduje. Čtení knihv
čítárně, jakož i půjčování jich domů jest bezplatné,
pouze kdo čísti chce knihy doma, musí složitiv
městském důchodě zálohu v obnosu 2 až 6 K, která
se vrátí, když osoba, která ji složila, již knih domů
si nevypůjčuje.
Holeček
MUDr
Klím
Švest
Boža Hrdličková
Josel Schrötler
Antonín
Mojžíš
Müldner
Eman
Král
Jarosl
Švestka
Toufar
J Kadeřá
Heřmánek
Žďárský
Luckův
Jula
Tikovský
Frydrych
Žižkov
Méstský knihovna
kniha dom
12
article
— Zrnšení erárních mýt. Činnost státu rakou-
ského po zařízení vhodných dopravních prostředků
v říši zahájena již králem českým a uherským Josefem
I., po jehož krátkém panování od r. 1705—1711 pokra-
čoval v záslužné snaze Karel VI., Marie Tereziea
Jesef II., jakož i po velikých bouřích francouzských
další nástupci na trůně rakouském, tak že dostoupila
délka erárních silnic do doby naší 4.293. 547 kilometrů.
(Zemská silnice z Jilemnice do Vysoké a Roketnice
23 05 kilometrů; okresních silnic v době nejnovější
jest k 17 millionům kilometrů, obecních k 5millionům
kilometrů). Erární silnice, na nichž mýto od 1. ledna
1903 je zrušeno, jsou: 1. Praha-Písek-Vodňany-Budě-
jovice-Kaplice s pokračováním do Hor. Rakous. 2.
Praha-Benešov-Tábor-Veselí-Budějovice s pokračová-
ním do Dol. Rakous, pak Benešov-Vlašim-Pelhřimov-
Jihlava. 3. Praha-Černý Kostelec-Kutná Hora. 4. Pra-
ha-Český Brod-Kolín-Čáslav-Chrudim-Lilomyš! Svila-
va (na Moravě) s dalším pokračováním: Čáslav-
Chotěboř-Žďáry: Čáslav-Německý Brod-Jihlava (k
Znojmu a Vídni). 5. Praha-Poděbrady-Králové Hradec
Jablonné. 6. Praha Brandýs-Mladá Boleslav-Jičín -Trut
nov-Libov (ve Slezsku): Mladá Boleslav-Mnichovo-
Hradiště-Liberec-Friedland (do Lužice); Mnichovo Hra
diště-Mimoň-Děčín. 7. Praha-Mělník-Česká Lípa-Rum-
burk. 8. Praha-Velvary-Terezin-Teplice. 9. Praha- Sla-
ně-Chomůtov; Slané-Karlovy Vary. 10. Praha- Berouu-
Plzeň-Přimda: Plzeň-Lokel-Kraslice; Plzeň-Žatec-Te-
plice; Plzeň- NepomukPísek; Plzeň-Klatovy-Eisen-
stein; Plzeň-Domažlice-Brod (v Bavorsku). 11. Praha-
Dobříš-Vimperk-Kunžvart
Karel VI
Terezie Jesef
mnichův
Jilemnice
Vysoký
Roketnice 23 05
Praha
Písek
Vodňany
Buda
Kaplice
Rakousy
Benešov
Tábor
VeselíBudějovice
Dolo
Vlašim
Pelhřimov
Jihlava
KostelecKutná Hora
Český Brod
Kolín
Čáslav
Chrudim
Lilomyš
Morava
Chotěboř
Žďár
německý Brod
Znojmo
Vídeň
Poděbrady
Praha Brandýs
Mladá Boleslav
Jičín
Slezsko
mnichůvHradiště
Liberec
Friedland
Lužice
Mimoň
Děčín
Mělník
Český LípaRumo
Velvary
TerezinTeplice
Chomůtov
Slaný
Karlov Vara
Přimda
Plzeň
Lokel
Žatec
NepomukPísek
Klatovy
Eisen
DomažliceBrod
Bavorsko
Dobříš
Vimperk
Kunžvart
Králové Hradec Jablonná
Trut novLibov
BerouumPlzeň
Sl
13
article
— V sylvestrovsko-novoroční noci. Je ode dávna
zvykem, že tato noc náleží volným projevům, Každé-
mu je volno libovolně se v hostinci zdržeti a dle chuti
i schopnosti se napíti a polom na ulici z plna hrdla
si zazpívat či zahulákat. A dle toho jeví se také obraz
ulic hlavního města i předměstí v sylvestrovsko-
novoroční noci. Zdá se, že teniokrále pouliční rucha
povyk byl značnější a mocnější let minulých. Už tomu
popřávalo i počasí. V poslední den v roce výdatně
pršelo a do nového roku byly ulice jakoby vymelené
V noci nastal mrazík, při kterém procházka nebyla ne-
příjemná. Veškeré místnosti, kde byly pořádány slav-
nosti a zábavy na počest nového roku, těšily se hojne
návštěvě. Půlnoční scény příslušným způsobem byly
oslaveny vzájemným blahopřáním a zvedáním po-
hárů. Sklínký s pěnícím šampaňským stejně vřele n
sebe narážely, jako půllitry s pěnící chmelovinoua
všude rozléhalse jeden hlas: vše nejlepší v tom novém
roce! Někde si také vše nejlepší nepřáli, jakž tomu
nasvědčuje agenda policejních strážnic a lékařů. Pro
sylvestrovsko-novoroční noc byly stráži sice vydány
zvláštní instrukce (nezakročovati proti opilým, láteři-
cím, zpívajícím atd), ale proto přece přírostek někte-
rých separací byl hojný. To z těch případů, kdy míslo
blahopřání jeden druhému hlavu rozbil, nebo mu tělo
nožem rozpárae Čím později bylo, tím hlučnější pa-
noval život na ulicích a teprve ráno zavládl obvyklý
ruch. Střediskem promenujících byl i tentokráte Př-
kop, který v novoroční noci stal se jevištěm tuhých
Sklínký
14
article
zápasů. Hlučně výjevy začaly tam o půl druhé v noei
a skončily po čtvrtě hodině ranni, kdy nabyly tak
značného rozsahu, že celá staroměstská policejní po-
hotovost musila být zavolána k intervenci. O půl druhé
hodině shromáždilo se Na přikopě asi 300 židovskýcli
příručí a jiného německo-židovského doroslu. Přišli
s vrčitými úmysly, provokovat Čechy. Kdy pak se jím
to poštěstí, řvát Na příkopě jako v pralese! Rozdělil
se ve skupiny a počali provozovati pusté reje. Něktei
nosili na hlavách maskarní čepice, jiní dávali na po-
chodu takt z bigolíonů. Jakmile tato skupina potkala
chodce, česky mluvicí, židovští komí vráželi do nich
posměšně volali „Na zdar!“ Také se několikráte sta lo.
že Čechy ztrýznili. Když nastalo shluknutí a stráž
přikvapila, řvali komí „Na zdar!“ a stráž v domnění.
že zástup sestává z Čechů, opěl se vzdálila a hloučky
židovských komí prováděly podobné rejdy až do pol
třeti hod. v noci. Tu situace se změnila. Z různých
stran přišlo Na příkop, po celou noc elektrickými
obloukovými lampami ozářený, množství Čechů, kteří
zapěli tu „Hej Slovanél“ a „Kde domov můj?“, kte-
réžto písně židé a Němei provázeli jekolem, syčením
a pískáním. Potom ještě několik srážek židovští pro-
vokatéří zavinili. Tu zpravidla bylo rozdáno mnoho
políčků a ran holemi. Komi a jich průvodčí byli ve-
směs ozbrojení silnými holemi, důkaz to, že se náležitě
připravovali na oslavení křesťanského Nového roku.
Čecho
Něktei
Čechy
Komi
polo třeť
15
article
Ze šarvátek bylo několik pozdních chodců předvedeno
na strážnici a komí vždy dovedli to zařídit tak, že
označili za útočníka — Čecha. Přes hodinu měli zarytí
neprátelé české národnosti Na příkopě naprostou vol
nost. Poněvadž ozbrojená moc nezakročila, získali si
napadení Čechové zadosliučinění sami Před 4. hod
ranní po četných menších srážkách došlo nedaleko
Čecho
16
article
Můstku k rosáhlé pranici, při niž polomci Mojžíšovi
dostali důkladný výprask. V průjezdě nárožního do-
mu, kde nalézá se Kolářova kavárna, z nenadání na-
slala tak veliká tlačenice, že ve skleněných dveřích
byla vyražena silná labule. Mnozí účastníci hlučného
výjevu byli povaleni a pošlapáni, četní ztratili klo-
bouky a hole. Situace byla Na příkopě tak hrozivou,
že ze staroměstské strážnice musila býti povolána
četná posila stráže. Zloba zástupu namířena hlavně na
jednoho israelitu, klerý po dvě hodiny rafinovaným
způsobem provokoval. Čas pokročil mezitím tak znač-
ně, že zástup se rozešel. Snad by bylo dobře, vše to
na příštího Sylvestra si zapamatovat! — Úřadní zpráva
o pouličním ruchu zni velmi suše: „O 1/21. hodině
v noci sešlo se Na příkopě asi 300 německých ob-
chodních příručí a studentů, kleří procházeli se z
častých výkřiků „Heil“ a „Na zdar!“. Později shro-
máždilo se Na příkopě větší množství obecenstva, kterě
tam prozpěvovalo „Hej Slovaně!“ a „Kde domov
můj? Stráže musily celkem asi třicetkráte zakročiti,
aby šarvátkám učinily konec, ale pachatelé vždy
uprchli.“ — Nejen Na příkopě ale i mnohde jinde bylo
v sylvestrovsko-novoroční noci velmi hlučno. Na Žiz-
kově strhlo se několik pouličních šarválek a takév
některých hostincích mezi hosly došlo k hlučným vý-
měnám názorů. Nedlouho po slavnostní půlnoční scé-
ně v hostinci v č. 813 v Zižkově povstala mezi něko-
lika hosty rvačka, jejíž dohra prozatím byla na poli-
cejní strážnici. Obchodní sluha Zdenko Perner, 27
roků starý a bydlící v č. 33 v Harantově ulici, z obavy.
Mojžíš
Slovana
Zdenko Perner
Můstek
Stráž
Harantův ulice
17
article
aby jeho příbuzný, který se zápasu zúčastnil, nebyl
poraněn, chtěl jej vyvěsti z místnosli. V tom přilétla
sklenice, jíž mrštil neznámý pachatel, zasáhla Pernera
na levém uchu a způsobila mu značné poranění. Lá-
kař p. dr. Feigl zraněnému poskytl první pomoci. Po-
dezření, že sklenici hodil, bylo uvaleno na dělníka
Frant. Šimka. — Hlučné intermezzo při taneční zá-
bavě stalo se po 2. hodině ranní v hostinci „u Rels-
mannů“ v Haštalské ulici č. 791—I. Z hostince „u
Oštěpů“ v tu dobu vyřítilo se asi 25 mladíků, kteř
chtěli vniknouti do taneční místnosti. Tanečníci po-
stavili se jim však do cesty a vypudili je na ulici-
Jako bezpečnostní asistence byl přítomen policisla
Herzinger, jemuž neznámý pachatel dal ránu do hlavy.
Policista tasil pak šavli a nejblíže stojícímu zasadil
několik ran. Útočníci potom se rozprchli. Trestní ří-
zení bylo zavedeno. — Oslavovalelé příchodu nového
reku, kteří se po jedné hodině v noci ubírali Dušní
ulicí v pátě čtvrti, nalezli tam na dlažbě ležeti v úpl-
ném bezvědomí ženu, jejíž jméno nemohlo se zjistiti.
Perner
doktor
Feigl
František
Šimek
18
article
Kolemidoucí povolali policejní hlídku, která dala ženu
převézti na strážnici. V separaci pokusila se neznámá
o sebevraždu oběšením na zástěře, pokus len byl však
náhodou zpozorován a překažen. Neznámá, klerá byla
úplně zpita, ponechána na tvrdém lůžku v separaci
až do včerejšího odpoledne. — Jedna šarvátka ozná-
mena také ze Smíchova. Před domem č. 66 v Kinského
třídě o 1/43. hod. ranní povstala tuhá půtka mezi 30-
letým dělníkem Frant. Boleslavem z č. 75 v Podolea
21letým sluhou Bohdanem Barochem z Král. Vino-
hradů č. 1015. Spor vznikl z loho důvodu, že Baroch
prý zůmyslně vrazil do Boleslava. Ze slovní půtky
povstala rvačka, Boleslav vytáhl z kapsy nůž a svému
protivníkovi zasadil bodnou ránu do levé ruky. Když
nastalo prolití krve, dostavila se policejní hlídka a
předvedla oba zápasníky na strážnici, kde lékař p
dr. Brejcha poraněnému poskyl příslušnou pomoe.
František
Baroch
Král
Boleslav
doktor
Brejcha
Smíchov
Boleslav
19
article
Pachatel ponechán na pryčně v separaci. — Na žižkov-
skou policejní strážnici přišel o 1/22. hod. v noci 26letý
pekařský pomocník Ludvík Brabec, bydlící v Žerolí-
nově ulici č. 21 v Žižkově a udal, že byl v Poděbra-
dově ulicí neznámým mužem přepaden a prý bez pří-
činy nožem bodnut do levé tváře. Po lékařském při-
spění byl Brabec ponechán v domácím ošelřovánía
pátrání o jeho udání zavedeno. — Včera dopoledne
procházela ulicemi pražskými vojenská hlídka, ozbro-
jená ručnicemi s nasazenými bodáky. Hlídka přišla
také do bezpečnostního oddělení v Bartolomějské ulici,
kam ji následovalo mnoho malého publika. Vojenská
hlídka někoho hledala a to zavdalo podnět k různým
domněnkám. Zatím šlo o věc všední. Pěšák jeden o
pěš. pluku č. 88 vzdálil se z kasáren, dlel kdesi na
nedovolené oslavě nového roku a zapomněl se vrátit
do kasáren v domnění, že nebude tak zle, když ráno
bude u snídaně o jednoho méně. A hlídka byla vyslána,
aby po zmizelém pátrala. — Německá hulákající spo-
lečnost byla ozbrojena nejen obušky, ale i jinými zbra-
němi. Právník p. Boh. S. z Vodičkovy ulice oznámil
po 4. hodině ranní policejní hlídce Na přikopě, že
jeden israelita ohrožoval jej revolve-
rem a týž útočník že prchl do kavárny „Continental
Na toto oznámení odebral se policista do kavárny, ale
pachatel ovšem nebyl tam k nalezení.
— Zrušené kurátorství. Sděluje se s námi, že
včera přihlásili se k pozůstalosti po JUDru. Tockstei-
noví na Král. Vinohradech za dědice obě děti zesnu-
lého, pročež zřízená kuratela odpadá.
Brabec
Hlídek
Král
Žerolit
Žižkov
bartolomějský ulice
Vodičkův ulice
Vinohrady
Continental
20
article
— Výstraha před stěhováním do Chile. Kterýs
kolonisační jednatel v Santiagu zasílá prospekly,v
nichž se činí pokus, dělati propagandu pro vystěho-
valectví do Chile. Úřady důrazně upozorňují, aby
udáním vystěhovaleckých jednatelů nebylo vůbec víry
dáváno.
— Zlodějské historky. V novoroční noci vnikli ne-
známí pachatelé světlíkem nade dveřmi do krámu
řezníka p. Tomáse Maška v č. 280 na Malé straně. Zlo-
ději vypáčilí zásuvku, ale peněz tam nenalezli; a po-
něvadž v krámě maso nebylo, odnesli alespoň kožich
a dvě řeznické zástěry. — Rozmarný případ s ukra-
deným vozíkem stal se v Nuslích. Bývalý zahradni-
cký pomocník František Fiala předvčírem odpoledne
lamentoval před kořalnou v domě č. 55 v Nuslích, že
mu někdo odcizil dvoukolový vozík, který před ko-
řalnu postavil. Nářek poškozeného zaslechl policisia,
který Fialu požádal, aby se odebral na komisařství,
za účelem popsání vozíku. Mezitím, co Fiala vykládal,
jak „jeho“ vozík vypadal, došla na komisařství nusel-
ské telegralická zpráva z komisařství vinohradského,
že sluhovi Ludviku Zieglerovi z Karlovy ulice na
K.. Vinohradech někdo odcizil vozík mezitím, když ze
sklepa vynášel zboží. A ku podivu, vozík Zieglerův
byl jako vejce vejci podoben vozíku, jehož ztrátu
oznamoval Fiala. Tato podobnost vzbudila podezřeni
a za nedlouho zjištěno, že Fiala vozík odcizil, ale
z krádože mnoho neměl, poněvadž někdo opět jemu
vozik odvezl. A i ten neznámý byl vypátrán. Žena
Zieglerova, dověděvši se o tom, že mužovi odcizil
někdo vozík, šla ho hledati. Vozík nalezla před ko-
řalnou a — odtáhla ho domů. Fiala byl ponechán
v separaci. — Do hostince „U krále Jiřího“ na Kral.
Tomás Mašek
Fiala
Ludvik Ziegler
Zieglerův
Jiří
Kral
Chile
Santiago
Nusle
Karlov ulice
21
article
Vinohradech předvčírem v podvečer přišel párek, dle
zevnějšku manželů z venkova. Najal pokoj a za chvíli
vyšli oba, oznámivše pokojské, že jdou do divadla.
Když se nevraceli, pokojská prohlédla pokoj a tu le-
prve vysvětlila si záhadu, proč venkovan do divadla
šel s objemným kufrem: v tem kufru patrně odcizil
peří z polštářů a ze svrchnice, kleré udatně vykuchal.
Pátrání po zlodějském párku bylo zavedeno
— Náhlé úmrlí. Kočí fiakru Jos. Hahouš, 40 roků
starý, předvčírem před 10. hod. v noci odvedl koně
do stáje a odebral se do svého bytu v č. 26 v Kateřin-
ské ulici na hoř. Novém městě. Sotva že za sebou
zavřel dvéře, fiakrista klesl a zemřel. Z nařízení lé-
kaře p dra. Kvasničky byla mrtvola převezena do
pathologického ústavu. — V Karlově ulici č. 5—I. by-
dlicí 71 letá vdova Pavla Kurzweilová předvěírem od-
peledne náhle zemřela. Mrtvola byla rovněž do pa-
thologického ústavu převezena.
— Dilko uhoielo. V Cukmantlu chtěla v těchto
dnech 8letá dceruška úřadníka Aloisie Štěpánova roz-
svítiti vánoční stromek a sňala s něho svíčičku, aby
zapálila ji v kamnech. Protože však žár v nich pálil
ji do ruky, ovinula si ji zástěrkou a snažila se takto
svíčičku zapáliti. Dřive však vzňala se jí na ruce ovi-
nutá zástěrka a od ní neprodleně šatičky. Děvče bylo
hned v jediném plamení a utrpělo tak těžké popále-
niny, že za dva dny zemřelo
— Ze Štvařina. Dne 28. t. m. pořádal čilý od
bor Národní Jednoty severočeské divadelní předsta-
vení, které se skvěle vydařilo. Přes nepříznivé počasí
byla návštěva přečetná. Čistý výnos 37 korun brl
ústřednímu výboru zaslán. Dne 1. února t. r. pořádá
odbor první ples.
Kvasnička
Pavel Kurzweilová
uhoiet
Aloisie Štěpánův
Jos
Kateřina
Karlov ulice
Cukmantl
22
article
— Navoroční omluvenky prostřednictvím Ústřední
Matice školské zaslali dále: pp. Jos. Müidner, em.
lékárník v Praze a JUDr. Přemysl Šámal, advokát
v Praze; p. Josef Mašek, c. k. vrchní inspektor evi-
dence katastru v Brně: p. Jan Kajnuš, strojní tiskař
v Letovicích na Moravě: p. Čeněk Kaska, účetní
v Bečva ech; p. dr. Josef Podvinec, advokát v Ko-
líně; p. Jindřich Brejský, c. k. komisař finanční
stráže ve Slaném; p. dr. Josel Chlumský, professon
na c. k. gymnasiu v Křemencové ulici; hůtel »Vor-
lický« v Kralupech n. Vlt.; p. Jan Rejmar, městský
tajemník ve Slaném. Prostřednictvím místního
odboru Ústřední Matice školskév
Praze VIII. pp.: Jan Hocke, učitel; Jan Hofmann,
kupec; Frant. Periík, kloboučník: Bedřich Vagner,
kupec: Stauislav Veger, inženýr: Vítězslav Vondřich,
maj. domu a Václav Ulrich, učitel.
— Vánoční bra se zpěvy od J. Koštálka hrána
byla minulou sob tu mladeží vinohradskou ve pro-
spěch obou sirotčinců učitelských, Boizanova a sa
mostatného. Drobní ochotníci i ochotnice hráli s lá-
skou a radostí, obecenstvo malé i dorostlě jevilo ve
likou účašť. Hra opakováoa bude v sobotu 3. ledna
ve 3 hodiny odpol. v divadelním sál e Národního do-
mu na Král. Vinohradech. Hra trvá do půl 5. hod.
Čislovaná sedadla po 1 K, nečíslovaná po 60 hal
jsou v předprodeji v knihkupectví na Král. Vino
hradech a budou též u pokladny prodá vána
JUDr
Šámal
Mašek
Kajnuš
Kaska
doktor
Podvinec
Brejský
Josel Chlumský
Rejmar
Hocke
Hofmann
František
Vagner
Vondřich
Ulrich
J Koštálek
Král
Praha
Brno
Letovice
Morava
Bečva
ko
Kralupy
Vltava
Stauislav Veger
23
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Bývalý arcivévoda a bývalá korunní princezna.
Z Paříže (eiegralují: Arcivévoda Leopold obývá
Montreuxu malý pokojik se železnou postelí. Vůč
zpravodaji »Journalu« se vyslovil, že sl. Adamovičov
zjedná satisfakci tím, že ji pojme za choť a že kaž
dého spráská, kdo by ji urazil. Osočovatelé její snad
budou pokládati sebe nedůstojným, bíti se s Leopol-
dem Wölflingem, avšak pro ně a pro souboj že bude
zase on arciknížetem. Na konec prohlásil, že uve
ejní snad knihu
= Požár v dole. Z Petrohradu se ozpamuje
Dle zpráv z Bachmutu zabynulo při požáru v Anen-
ském dole 58 osob. Zachráněno bylo 11 osob po
pobylu 60 hodin a 21 po pětidenním pobytu v dole
Leopold
Montreuxa
Wölfling
Požár
Paříž
Leopol
Petrohrad
Bachmut
Anen
24
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
»Budač Opočenská« koná valnou hromadu6.
ledna 1903 v Opočně o 12. hod. polední v Národním
domě. 1. Formalie. 2. Zprávy delegátů. 3 Za drem.
J. Durdíkem, kol. Ot. Sklenář. 4. Volné návrhy.
Učitelské zkoušky dospělosti. Žádosti těch, kleři
se připravovali soukromě nebo chodili do jiných
škol, za připuštění ko zkoušce dospělosti, přijímá
ředitelství ústavu ke vzděřání učitelů v Poličce do
15. února.
Budač
J Durdík
Otakar
Opočeň
národní dům . 1
25
article
Z literatury.
Z literatury.
Imitace.
26
article
2 — V jednom reklamním mserátu četl
jsem čirnáct důvodů, proč je lépe kupovati dia-
manty umělé než diamanty pravé. Znamenitost
umělých diamantů tak byla dokonale vypsána
vychválena, jejich naprostá shoda s pravým
drahokamy tak jasně dokázána, že členáře mi-
moděk napadlo, proč je obchodník ten nepro-
dává raději přímo za pravé, když si troufal do-
konce vyložiti mezi svými imitacemi několik
pravých kamenů a nabízel je za cenu imitace
tomu, kdo je od oka rozezná. Není pochyby, že
by velikomyslnost prodavače broušeného skla
neobstála ve zkoušce poctivosti, a že by rád
svoje »téměř nerozeznatelné« zboží udával za
pravé, kdyby . . . . . . v tom kdyby to právě
vězí. Sotva stý, snad i tisící člověk z obe
censtva dovede oceniti rozdíl pravého a umě-
lého démantu jinak než podle ceny zaň zapla-
cené, ale to nevadí: je-li na pochybách, obrátl
se k odborníkovi, o kterého neni nouze a za
minutu dozví se bezpečně a jistě, má-li na dlani
sto tisíc nebo pět korun. Bezpečnost úsudku je
naprostá, všechny chvály, všechna doporačení,
všechen lesk a všechna úprava neplatí pranie
proti prosté, odborně provedené zkoušce. Zkouška
pravosti neučiní sice majetníka kamene mou-
dřejším, jeho dojem a požitek z drahokamu
bude i pak určován jen blahým vědomím, jakou
sumu representuje ta skvělá jiskřička bezbarvé
hmoty, kterou se zdobí, ale v té jistotě, že má
pravý skvost, jejž i jiní uznati musí, spočívá
pro něho pramen radosti, který i v jiných pří
padech tak mnohému člověku nahražuje sku-
tečné dojmy a požítky umělecké.
27
article
V umění však, zvláště v umění literárním
není takové bezpečnosti v rozeznávání pravých
drahokamů a imitací, není tu ani tribunálu, an
jednotlivců, kteří by znali prosté, odborné me
thody, jak zkoumati pravost a nepravost toho
co se jim předkládá, aspoň ne takové methody.
které by uspokojily bezpečně a jistě ten kupu-
jící, čtouci dav, jenž by rád kochal se skvosty
literatury a často bývá na vahách, pro co se
rozhodnout.
28
article
Tato nejistota vede k tomu, že imitace my
šlének, stylu, latek, kvele v literatuře tak bo-
haté, že dusí a zatlačuje originály a ovládá
mnohdy úplně celý trh a mysli čtenářů. Nen
pochyby, že vždy několik jednotlivců má vzácný
dar rozpoznávat čisté, z hluboké a umělecké
duše prýštící umění, od těch »téměř k neroze-
znání dokonale stejných« produktů, které více
neb méně zručně jsou skládány z dojmů, z my
šlének, nápadů a celých prací cizích, ale schází
formulka, kterou by se rozdíl ten dal vyjádřit
určitě, mechanický, v každém případě a pro
každého. Proto imitace roste v literatuře utě
šeně a není obavy, že by se musila u čtoucího
— a kupujícího obecenstva báti konkurrene
originálních pras
Nen
29
article
Co je však literární imitace ? Jen nepomý
šlejte hned, prosím, na plagiat, na nemotorn
opisování z cizích spisů, na komolení známých
mistrných děl svými slovy a na jiné podobné
produkty ubohého řemeslnictví. Imitace vyžaduje
zručnosti, vzdělání, pružného stylu, bystré chá
pavosti, a zvlášlě značnou míru přilinavé při
způsobivosli, která v imitaci nahražuje pravý
podklad uměleckého díla, tvořivou fantasii
V tom je podstalný rozdíl pravého a imitova-
ného uměleckého díla. Pravý básník — třeba
užíval i cizích látek, cizich motivů — vytvári
z hloubi duše své nové dílo, cele produševněné
od slovních obratů až po základní ideu jeho
tvůrčí fantasií; imilálor — byť si i vymýšlel
zápletky, postavy a děje — žijí z cizího dušev
ního fondu, zobrazuje city a myšlénky, jež na-
lezl v cizích dílech. Jsou takové práce, kde i
laik trochu literatury znalý dovede si přímo
rozložiti celé dílo v ty cizí prvky, ze kterých
se slepilo v duši imitujícího autora, a jsou
práce, které na první pohled celou svou úpra-
vou již ukazují, že jsou pouze náhražkou z
produkty, které právě kritika, vkus neb jiné
okolnosti uvedly do mody.
30
article
Modní neb obchodní potřeba bývá též hlavn
pružinou, z které imitace vznikají. Tak jako
nejneobratnější truhlář by byl uražen, kdybyste
pochybovali, že nemá na skladě »secessi«, jako
nejumělečtější skvosty téměř současné se vy-
skytnou na trhu s nejhrubozrnější imitací téhož
druhu, tak také myšlénky, idey, umělecká hesl
a umělecká díla způsobují ihned záplavu pro
dukce zdánlivě stejnorodé, v podstatě však při
způsobené již potřebě a vkusu toho odběralei
stva, s kterým počítají.
A toto odběratelstvo, toto » milé čtenářstvoe
je nejnebezpečnějším pomocníkem imitace a sur
rogalu v literatuře i v umění. Sebe vznešenější
hesla, sebe vyšší principy, sebe šlechetnější
úmysly marně útočí na ten hrozný, průměrný
vkus davu, jenž rozmělní, rozdrobí a sploší vše,
co se v něm octne. Bude sice stále volat po
velkých heslech, zmocní se všeho, co se octne
na veřejnosti a bude stále nelrpělivě chtít coje
modní a nové, — ale spokoji se s imitací, sur
rogatem, jenž stačí jeho vkusu, a najde vždý
dosti ochotných výrobců a obchodníků, kteř
jej stále budou zásobovati čerstvým, zevně mě
něným, ale kvalitou stále stejně bidným zbožím,
jež stále bude vítězně udržovat rovnováhu s
vzácnými, opravdovými dily, jež pracně musí
hájit svoje místo v záplavě průměrného zboží
32
article
* Aug Eug. Mužík: Krůpěje rosy. Písně v
slohu národním. V Praze u J. Olty. 1902
Pisně ve slohu národním? Nad míru vítaná zvěst
Tím vítanější, že so s tím nepřihlašuje pouhý začá
tečník, jenž by formou ohlasů jen zakrýval nedostatek
původních prostředků, a heslem národnosti na přízen
útokem hnal. Zde je to básník známě už minulosti.
mnohostranné zkušenosti formální, a i takové životní,
která mu otevřela přístup k pochopení duše lidové.
Vlastně sledujeme-li Mužíkovy sbírky, vidíme, že
už od počátku vedle jiných směrů také národní n
zřeteli měl. Čleme v Krůpějích rosy „Novou písen
truhlářovu“, a v první sbírce „Jarní bouře“ její starsí
tvar. Příbylo reflexí a rozsahu. Zvony, puklé zvony.
oráči, řemeslníci, květy polní, bolest přírody, to vše
jsou stále oblíbená themata jeho. Patrno, že tu nejde
tak o nějaké uskočení od praporu, o záměnu směru,
nýbrž o další stupeň vývoje formálního. Básník vý-
mluvnosti prudké, obšírné a nenucené počal se po-
zději úmyslně vázati formami těsnějšími a nyní ko-
nečně ohlašuje, že se chce zkusiti ve formě nejpřis-
nější, třeba zdánlivě pohodlné, totiž ve formě národní
Umělé básnění v duchu národním je druh par-
nassismu, jehož rozkoší jest úzkostlivou péči přemá-
hati trudy největší a dobývati formy co nejútlejší. Zde
každý pokus značí už závodění o nejvyšší cenu for-
málního umění. Zde není prostfedních hodnot. Vše
je buď dokonalé anebo zlomkovité a pouhý už brak.
A zvláště dnešní doba jednak po Vrchlickém jednak
po Sládkovi žádá vkusu co nepřísnějšího, hotového
mistrovství.
Aug Eug
Mužík
Mužíkův
Vrchlický
Praha
J . Olt
33
article
Vlastně by se měl na tomlo poli každý básník
Vlastně by se měl na tomlo poli každý básník
zkusiti. Zde je zkušebný kámen formálně síly a umě-
lecké zralosti. Největší vědomě úsilí má vzbuditi zdání
největší nenucené prostoty; nejsložitější způsob citení
a myšlení má vyrobiti dílo duše prostinké, jímající
rozlomilou naivností.
Takovou sbírku nelze posuzovati hned v celku,
neboť nejde o básníkův názor ani o duši, ale o vý-
sledek zápasu formy s řadou předmětů. Zde nutno
ohledávati báseň za básní a hlásiti počel trel.
Sbírka „Krůpějí rosy“ má čtyři oddily. První ob-
sahuje nálady z přírody. Poznáváme tu básníka Květů
polních. Jsou tu hásně dvojího druhu zdařené: Sen-
timentálné a naivní, čili ve slohu národním pravém.
Báseň „Ditě“ je nejlepší kus knížky, pěkná, krásně
cítěná i vyjádlená, ale to není žádný sloh národdní.
Je to moderní umění náladové. A má i moderní slo-
hevou chybu (na ní zpět to dítě zase“ m. na ni
opět dítě zase, t. se usmálo), kterou opravili znači
dáti básni, co jí náleži, nejryzejší výraz. „lak dešt
zlatý z ňader tryskla“ je fráse, která už o sobě pro-
zrazuje školu moderní. Národní sloh by chtěl jinou.
Dita
Sen
34
article
„Jarní travička“ má měkký cit slovanský, vý-
razy a Iráse jsou z oboru něžné písně lidově, ale
celek je přec jen dojmem zcela umělý výtvor světo-
bolného básníka soucitu. Národní píseň se nedovede
celá nikdy věnovati líčení travičky. A pak „unavená
hlava“, výraz tak moderní, dává pojem jakéhosi uz
stáří, a nesnáší se s pojmem dětství ve výraze hou
pavého kolébání. Píseň „Voda“ je zcela umělého slo
bu, což prozrazuje i některými pokřiveninami. „Noční
Uicho v lese“ je básnění i cílění zcela umělého, sen-
timentálního (ve smyslu Schillerově) druhu. Upusti-li
lovec krásou noci uchvácený od střelby zvěře, není to
psychologie národní. Lid je soucilný, zazpívá píseň
o zastřelené kačeně, ale přece jen ji dá zastřeliti. Po-
dobné vyšší a odvozené stanovisko citové mají pisně
Lesy. Ořeší, Obilí a vlasy, Upomínky a zvláště Zora.
jejíž velmi umělý popis značí už vůbec romantismus.
Tato řada básní poskytla výjev velmi zajímavý a
poučný. Vidíme, že je základ básníkovy individuality
citovost ryze slovanská, měkký soucit s přírodoua
vším stvořením, základ tedy k básnění národního rázu
zcela dobrý. Básník z dobrého pudu hledá ceslua ke
slohu národnímu, jenž mu bude přirozenější, než rhe-
torika Hugovská. Ale zase vidíme, že mu dlouhý zvyk
příliš hluboce vštípil způsob básnění moderního.
Ke slohu národnímu se však přece vypracoval.
Jsou to v tomto oddíle Plečka, Čiverolístek, Návrat
z lesů, Políbení, Puklé zvony. „Kočičky“ jsou básníkův
esthetický omyl. Je to přehnaná úmyslnost něžnosti
a jemnovtipu.
Schillerův
Kočička
Lido
Čiverolístek
noční Uicho
35
article
Druhý oddíl jsou písně milostné. Zcela podařeny
jsou v duchu národním Růže a Oči. Pěkné jsou i Mrtvá
láska, Rozhodná dívčina a Konec všemu. Z ostatních
trpí některé příliš doslovným se přidržováním staré
písně národní (Pravý počet, Silná láska, Nevěrná. Ze-
zulčino proroctví), jiné přehnanou formou silý na př.
Zrazená láska, Čarodějka, Návrat z pouti.
Oddíl třetí bych nejraději vynechal celý. Mají to
býti národní humory. Ani Čelakovský s nimi mnoho
nepořídil, neboť ta krásná Kordula a j. jeho Ohlasům
tuze nesluší. Jen Sládek zde úplně zvitězil. Musí-li kde
básník povahu národní zjemňovati, je to právě zde.
Mužík ponechal látkám celou jejich prostonárodní
přihrublost; pikanterie „Můry“ je příliš předměstsky
čpavá. Předělává-li se píseň stará, má to býti k jejímu
zlepšení. Ale „každá babka stará — vylízá ven z jara“
není zlepšení.
V tomto oddílu se jemně soucitná povaha Mužl-
kova vůbec velice přemohla, až se škodou. Oddil
čtvrtý přináší v písních lidovou moudrost a elegii
živola. Sentence příliš nevynikají ani ryzostí lido-
vou ani platností (Naučení kmotrovo), ale výraz ele-
gičnosti a citů rodinných je výmluvný a pravý (Mrtvá
matka a j).
Forma rhytmická je skutečně zpěvná, ač není
theoretický názor básníkův o rhytmice lidové jaksi
zcela pevný. Je pravda, že se píseň národní nedrži ur-
čitých schemat, ale určitě melodie. Ale nebývá přece,
aby jedna strofa měla jistý rhytmus, a všecky ostatní
zcela jiný, jako má zde. „Růže“. Začíná se: „Růžička,
růžička, — spanilá kytička“, ale další strofy už „Ne-
lrhej ji, netrhej — nech ji dále státi“ atd.
Úprava knížky je roztomilá a velmi půvabně
ozdobná.
Čelakovský
Sládek
Mužík
Růžička
lidový moudrost
36
article
Vhk.
* Jan Hejret: Básně k památce Husové. Se-
bral a vydal. V Jilemnici nákl. A. Neuberta. 1902.
Potřeba takové sbírky je patrná a to dvojí. Každo-
ročně se opětující a stále se vzmáhající zájem o Hu-
sovu památku vzbuzuje sháňku po básních o Husovi.
Té praklické potřebě tedy Hejretova sbírka hledí vy-
hověti. Je tu třicel básní od třiadvacíti básníků, hod-
noty různé Ale většiny z nich lze zcela dobře pouzíti.
Důležitější význam je jiný. Sbírka taková ukazuje
rázněji, než celá knihovna básní, jaký je v literature
stupeň varu vzhledem k tě jisté ideji. A vlastně sbírka
básnická má ukázati stupeň varu v celém národě.
Množství článků v dennících, řečí a přednášek může
býli sebe vetší; to vše dohromady pravdy neukáže.
Bezděčný a nenucený, pravdivý výraz básnický hle-
dáme, máme-li zvěděti pravdu. Krchova snůška básní
o Komenském ukázala, že básníci ochotničtí dovedli
mnohé mocné slovo proněsti o velikém jubilanlu spiše,
než básníci z povolání. Hus je vznětlivější básnický
předmět a přece se má k němu musa česká ve verších
i v prose stále velice zdrželivě.
Všem spisovrtelům, kteří před r. 1818 význam
Husův pochopili a obdiv svůj vyjědřili, už ta sama
okolnost přispívá ke cli nemalé. Jest jich ovšem jen
hrstka. A jen Tylova doba ochotnická uzřela Husa na
jevišti. Od těch časů jen cizina se o to drama pokouši.
Generace let sedmdesálých se ovšem přihlásilak
oslavě nejčetněji a nejnadšeněji. Populárností tonu
nikdo nepřekonal píseň Tůmovu. Pozoruhodno, že
z nejvroucnějších hlasů znějí písně dvou básnířek,J.
Geisslovy a Krásnohorské.
Pro tento význam literární mohla býti sbírka
upravena pečlivěji. Autoři mohli býti seřaděni dle dob.
Jedna a táž báseň Hloydukova je otištěna omylem dva-
kráte. A mělo býti u každé básně udáno, odkud je
Vbk.
vzala.
Hejret
Hus
A Neubert
Hu
Hejretův
Krchův
Komenský
Husův
Tylův
Tůmův
J Geisslův
Jilemnice
Každo
37
article
* Arnošt Bláha: Po cestách vítězů. Verše
V Praze, náki, vlastním. 1902. K 1.20.
Kniha mladého básnění, rozšuměného několika
nárazy v běhu životním, napěněného dychtivým čte-
ním modních filosofů a básníků, ozářená pěkným ci-
tem rodinným a mladistvě naivní illusivností. V před-
mluvě vyznává autor, že měl konflikt mezi vírou a ne-
věrou, a že se rozhodl pro víru a pro pouť za při-
kladem dědovým „po cestách (mravních) vílězů“ na
Západ (ke konci života) k žhavému slunci nadšení
životního.
Z tohoto programu v knize samé mnoho nezů-
stalo. Místo toho se ukazuje milostná elegie, parafráse
i snad překlady z R. Dehmela a Maeterlincka, mnoho
cizího myšlení, známá fraseologie básnická „nezná-
má města, návrat z cesly, vojska, stráže, hrady, smut-
ky stromů, obzory a horizonty“ atda ale i pokusv
zachytití se na půdě vlastní a vyjádřiti se samostatně.
Dvě ukázky dobré formy jsou Na Hradčanech (pěkná
česká duma) a Piseň sebevraha. Ostatek neurčitosta
obrazy bez účinu. Dušc sama je zajímava a lze jen
přáti, aby našla, co hledá, zivola nadšení a siuusce, a
Bláha
R Dehmel
Maeterlinck
Praha
Hradčany
Piseň sebevrah