1
masthead
17. dubna 1900.
2
masthead
Příloha „Národnich Listů
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, dne 16. dubna.
Z Vídně, 15. dubna. (Schválený
zákon.) Úřadní noviny sdělují, že schválen
panovníkova došel zákon, přijatý sněmem krá-
lovství českého, týkající se upravení potoka
Divického vodním družstvem v Smolnici v okrese
lounském.
Z Vídně, 15. dubna. (Seznam no-
vých rytířů řádu zlatého rouna
Očekávaná publikace nových rytířů řádu zla
těho rouna objevila se v nedělním čísle víden
ských úřadních novin. Noví rytíři uvádějí se
zde v následujícím pořádku: princové Ru-
precht a Jiří bavorští, hrabě Vilém
Siemieňský-Levický, kníže Karel Fug
ger- Babenhausen, hr. Alexandr K aro
lyi, gener. pobočník hr. Eduard Paar, po
slové hr. Frant. Deym a Ladislav S zč
gyény- Marish, hr. Osvald Thun, nej
vyšší dvorní maršálek hr. A. Cziráky, nejv
dvormistr kn. Alfr. Montenuovo, kn. Kar
Auersperg, kn. Mikuláš Pálffy a kn
Maxm. Egon Fürstenberg.
Z Pešti, 15. dubna. (Nové po ža
davky ministra vojenství.) Nad oby
čej dlouhé porady společného ministerstvas
zástupci kabinetů rakouského a uherského bu
díly hned za doby porad podezření, že se po-
platníkům této říše se strany ministerstva vo-
jenství připravuje nové, nemilé překvapení. V ča-
sopisech vyskytly se zprávy o značných nových
požadavcích na nová děla a na válečně námoř
nictvo, o požadavcích, jdoucích do set mil-
lionů.
Jiří bavorský
Siemieňský
Karel
Paar
František
Deym
Ladislav
Osvald Thun
Auersperg
Pálffy
Fürstenberg
Praha
Vídeň
Babenhausen
Pešť
6
article
Officiosní listy si pospíšily tehda, a aby
utišily vznikající znepokojení, přinesly zprávu,
že se společné ministerstvo se zástupci státníc
ministerstev dohodlo na nevelkém zvýšení spo-
lečného rozpočtu o tři milliony korun. Sotva
však následkem této zprávy zavládlo jakés takés
utišení, přišly titéž officiosové s novými zprá-
vami, nejprve že společný rozpočet bude zvýšen
o čtyři, pak o pět, a konečně o celý ch
třináct millionů. Avšak toto stoupání
společného rozpočtu není dle zprávy »N. Pester
Journ.« ještě u konce. Zmíněný peštský list do-
vídá se z pramene, jenž se dosud prý vždycky
osvědčil, že ministr vojenství předstoupil před
ministerskou konferenci s požadavkem, aby se
jeho úvěr rozmnožil o nových čtyři ce
millionů korun, že společné ministerské
konference nevedly vůbec k žádnému výsledku.
nýbrž že ustanoveno vyjednávati dále písemně
o dohodnuti. Tak se mají věci dnes a na tom
faktu, dle tvrzení »N. P. Journ.«, nezmění nic
ani žádné dementi, ani snad nějaká konečná
sleva se strany ministerstva vojenstvi. Zvýšené
požadavky na vojsko působí prý velice tisnivě
i ve vládních kruzích, kde jednak jsou si dobře
vědomi nepříznivých hospodářských poměrů
v obou částech soustátí, jednak však také ne
mohou zneuznati potřebu, aby branná síla Ra-
kouska nezůstávala přílis pozadu za státy sou-
sedními. Příjemnějšího velkonočního vajíčk
společné ministerstvo národům rakouským při
praviti nemohlo
N Pester
Journ
7
title
Politické zprávy zahraničně.
8
article
V Praze, dne 16. dubna.
V Praze, dne 16. dubna.
Italové a cesta císaře Františka
Josefa do Berlína.
Římská liberální »Tribuna« píše o návštěvo
rakouského císaře v sídelním městě Hohenzol
lerů. Potvrdila-li by se pověst, že za návštěvy
tě má se přetřásati projekt rakouské o ku
pace Albanie, tož musíme projeviti již na
ději, že Německo odepře úmyslu tomu své svo
lení. To byl by poslední hřeb do rakve Italie
kteráž se dobrovolně nikdy neodhodlá k sebe
vraždě, kterouž nepřátelé její od ní očekávají
— Dle »Giorna« pojede ostatně jeden člen krá-
lovské rodiny italské do Berlína ku slavnosti
prohlášení korunního prince plnoletým. Pojede
nepochybně, aby případné úmluvy vídeňsko-
berlinské kontroloval.
Italos
František Josef
Praha
Berlín
Albánie
Německo
9
article
Sjezd živnostnictva a řemeslnictva.
Sjezd živnostnictva a řemeslnictva.
Na včerejšek dopoledne svolán byl do sálu ho
stince Bergmannova v Kostelci nad Černými lesy
krajinský sjezd řemeslníků a živnostníků měst Čes.
Brodu. Kouřimi a Kostelce nad Černými lesy, jenž
konal se za protektorátu rady města tohoto. Ku
sjezdu zavítali též posl. dr. Engel, Vorlíček
Nehasil a za radu městskou přítomen byl pan
Makovička. Účastenství bylo značné, neboť v sále
a vedlejších místnostech tísnilo se na 400 osob.
Schůzi zahájil o 10. hodině dopolední pan Ho
molka, jenž po sdělení jejího účelu a vřelém uví-
tání přítomných zvolen byl k návrhu p. Sudka
předsedou a pp. Safr z Čes. Brodu a Hole šá
z Kouřimi, místopředsedy
Na jednacím pořadu byl nejprve rozhovor o po-
měrech a organisaci řemeslnictva
živnostnictva.
Ref. pan Sudek z Kouřimi praví, že o pomě
rech živnostnictva není třeba dlouho mluviti, poně-
vadž jest známo, že jsou tak bídné, že se již
mluví, že řemeslnický a živnostnický stav musí za-
bynouti a nahraditi se stavem jiným. Chce-li dnes
řemeslník býti živ, musí mu pomáhati manželk
v práci. Řečník uvedl, čím byly poměry tyto zavi-
něny a jak by se příčiny jich daly odstraniti.
První a hlavní příčinou smutných poměrů jes
špatné zákonodárství a z něho vyšlý špatný živno-
stenský řád. Vinu mají i poslanci, kteří pro živnost
nictvo nic nedělají. (Tak jest!) Nemínil jsem to tak
jak lo pojímate: na sebe, na svou vlastní vinu každý
zapomíná. Má li se živnostenský řád řádně opraviti
třeba se o tom předem dohodnout.
Bergmannův
doktor
Engel
Vorlíček Nehasil
Makovička
Sudek
Kostelec nad Černá
Čes . Brod
Kouřim
Kostelec nad Černá les
10
article
Třeba zejmena jíti ruku v ruce v příčině § 38
s obchodnicivem, jež živnostníci nechtějí zničiti, ne
boť obchodníci při nynější nezřízené konkurenci po
třebují rovněž ochrany.
Druhou příčinou jsou neupravené poměry dělni
cké. Ve venkovských dílnách jest jeden, dva učedníci
ale žádný dělník, čímž poškozuje se s ohledem na
velký počet vyučenců a škodí řemeslník sám sobě
Dalšim zlem jest, že řemeslník beře si dělníka jen
na výpomoc a když ho nepotřebuje, jej propouští
Tento nejistý život dělníka omrzí a on hledá pak
práci v továrně, neb se záhy zařizuje pro sebe. Že
si pak stav tímto doplňováním nezkušenými mistr
neposlouží, jest samozřejmo, neboť zaviňuje to ne-
zřízenou konkurenci, při které řemeslník dře se světu
zadarmo. (Souhlas.)
Jinou příčinou úpadku jest, že řemeslnictvo ne-
pokračovalo s duchem doby a že si neuvědomilo, že
žije na konci XIX. století, což zavinilo výrobu továrn
a okolnost, že mistři berou zboží z továren, abyje
mohli prodávati levněji, nežli konkurent. Náprav
dnešních poměrů může se státi jen v dobré organi-
saci, v níž jedině spočívá opora práce. Dosavadní
práce organisační byla řemeslnictvu jen ku škodě,
čehož příčinou jest nevraživost, netečnost a třídění
řemeslnictva dle majetku a kabátu. Remeslnictvo nemí
zakládat novou politickou stranu — těch máme bož
požehnání (Veselost.) — nýbrž hleděti, by k sobě při
lnulo větší láskou.
11
article
Řečník žádá, aby společenstva přistoupila k zem
ské jednotě a končí, že zachovati stav živnostenský
a řemeslnický jest také povinnosti vlasteneckou. (Vý
borně! Potlesk.)
Pan Šafr z Prahy dovozuje, že organisace jes
prostředkem k dosažení hospodářských účelů, co
vystihli nejprvé kapitalisté. Po nich zorganisovalo se
dělnictvo, jež zorganisovalo se i politicky, vůči kte
rýmž oběma organisacím jeví se živnostnictvo a ře
meslnictvo jako nesrovnané stádo a jest jimi se
dvou stran utlačováno.
Živnostnictvo domábalo se živnostenského zákona
avšak živnostenstvo nevyužitkovalo společensteva
neocenilo mála, které má. Nadvýroba učňů jest po
hromou celého stavu, neboť jí řemeslník vydán v šane
sociálním proudům. Náprava ve věci této jest v rukou
společenstev.
Živnostenského řádu nevyužito ani v národo
hospodářském ohledu: zákon dovoluje zřizovati ná
kupní výrobní družstva, o nichž se řečník obšírněj
zmiňuje a pojednává pak o 8 38. živnost. řádu, kter
není příznivým ani obchodnictvu, protože na základi
jeho jest obchodníků 70 procent židů a ostatní pro
centa tvoří židovští agenti. S požadavkem způsobi
losti nepřijde řemeslník do kolise s obchodníkem
nýbrž se židovstvem. (Tak jest!
S hospodářskou pohromou přišla i pohroma mo
rální, jevící se ku př. v tom, že za pecen chleba dá
živnostník židu za vyučenou, třeba by do dílny an
nevkročil. Nadvýrobě učňů mohou společenstva za-
brániti i nyní v obvodu své kompetence.
Šafr
Praha
12
article
Společenstva mají býti článkem další organisace
kterou jest zemská jednota, ku které přistoupil
z 1500 českých společenstev dosud jen 300, tedy pě
tina. Tato netečnost jeví se také v příčině odbor
ného tisku.
V příčině opravy živnostenského řádu nečeká
řečník od říšské rady ničeho, protože jeden záko
nehodí se pro všechny země. Živnostenské zákono
dárství přísluší zemským sněmům. (Souhlas.)
Při volbách by živnostníci živnostníka ukame
novali, kdežto přijde-li politik, kterého jakživí nevi-
děli, a doporučen-li jest některou politickou stranou
a který promluví hezká slova, ale otázce živposten-
ské nerozumí, dají mu své hlasy. (Souhlas.) Živnost-
ník musí se však nyní domáhati zastoupení ve sbo
rech samosprávných, ve sněmu zemském i v říšské
radě, neboť řemeslníku může rozuměti opět jen ř
meslník.
Živnostník nedbá též svého vzdělání. Dělník
přijde-li do hostince, prohlédne si časopisy, ale při
jde-li živnostník, dá si nalíti a za chvíli již chce
míchati. (Výborně! Tak jest !) Každá chvile má důle
žitost a co z ní zbude po práci, má se věnovat
vzdělání četbou v odborných listech, jejichž názvy
nezná 90 procent živnostníků.
13
article
Pan Plocek táže se, možno-li nákupní druž
stva zřizovati v malých městech.
Pan Černohorský uvádí, že živnostník
poškozuje maloobchodník, protože prodává řemeslno
výrobky. Řečník appelluje na obecenstvo, by kupo-
valo od řemesiníků.
Pan Novotný praví, že řemeslnictvo může
zachovati jen obmezení svobody živnostenského zá-
kona, by se nesměl velkokapitalisty obcházeti. Třeba
jest průkazu způsobilosti. Povinnost postarati se
úpravu živnostenského řádu, přísluší poslancům.
kteří při veškeré úctě k české delegaci — jsou
k otázce živnostnictva liknaví. (Výborně. Potlesk).
neboť starají se na př. o vysokou politiku, ale na
armádu 180.000 zapomínají. (Souhlas.)
Ref. pan Sudek odpovídá, že poslanci se
živnostnictvo nestarají, protože jim nebyl dán pádný
důvod, by se o ně starali, neboť z roztříštěné massy
nemají obavy.
Pan Šafr uvádí, že nákupní družstva se osvěd-
čují. Nákupní družstvo obuvníků v Praze založene
jest kapitálem žida Liona a přes velké zajisté úroky.
jež mu platí, prospívá.
Pan Novotný poukazuje, že řemeslník mu
se stále vzdělávati.
Místopředseda pan Holešák upozorňuje na
velký počet vyučenců z továren, kteří stav více po
škozují nežli učňové živnostníků.
Plocek
Černohorský
Novotná
Sudek
Šafr
Holešák
Praha
14
article
Dále mluvili pp. Novotuý a Frant. Černo-
horský, jenž táže se, proč se má učedník vyká
zati způsobilostí, když se ztratila způsobilost mistrů
(Veselost.)
Posl. Vorlíček odpovídá na výtky, činěné
poslancům a praví, že sbor poslanců na sněmu po
jednával o věcech živnostenských intensivně. Posl.
Němec, tedy řemeslník, Březnovský, řemeslník
Krejčík, rovněž i řemeslník a soudruzí podali návrh
v příčině revise zákona živnostenského, který odkázán
komisi, jejíž zevrubnou zprávu a usnesení řečník
předčítá.
Návrh nebyl splněn a živnostnictvo musí se po-
žadavků svých domáhati dále. Čím intensivněji sebude
postupovati, tím snáze se požadavků jsplnění docílí.
V příčině společenstev nekonají ani úřady své po-
vinnosti, neboť společenstev jest v Čechachi' 1500.
kdežto mělo by jich býti na 3000.
Po slovech p. Novotného, jenž vytýkal po-
slancům, že zanedbávají své povinnosti a ve Vídn
nejsou, promluvil posl. p. Nehasil a pravil jako
rolník, že dobrovolné spolčování se neo svědčuje.
Nebude-li každý jednotlivec konati svou povinnost.
ničeho společenstva nedocílí. Vytknul, že poslanci
zasazovali se o živnostnictvo, ale neuznává se to.
Poslanec však musí míti podklad, který mu musí
dáti voliči. Sněm zasedá jen 6 neděl a říšská rada
jest plodné práce neschopna Živnostnictvo jest samo
vinno svou netečností. Žemě povoluje 10——15 tisíc
zlatých k jeho podpoře, ale loňského roku zůstalo
z peněz těch přes 17.000 nevyzvednuto. Zkušenost
ukázala, že sdružování prospěje jen, je-li nucené.
O starobním pojišťování pojednal pan
dr. Sobotka, jenž pravil, že ačkoli na denním
pořadu jsou otázky čistě živnostenské, překvapilo, ž
sršela z posledních řečí politika.
O pojišťování pro stáří postarati se má stát, jenž
na příklad postará se o každého »feldvebla«.
František
Černo
Posl
Vorlíček
Němec
Březnovská
Krejčík
Novotný
Nehasil
doktor
Sobotka
15
article
Pojišťování všeobecné z počátku se nedoporu-
čuje. K pojišťování povinni jsou přispěti stát, země
obce a živnostníci.
Vytknuv, že sazby pojištění u fondu císaře Fran
tiška Josefa jsou vyšší, nežli u ústavů výdělkových
dovozuje řečník nutnost statistiky, ku které mohou
platně přispěti společenstva.
K odstavci třetímu, jaké stanovisko zaujímaj
k pojišťování živnostnictva a řemeslnictva pro stár
a invaliditu poslanci, ujal se slova poslanec pan d
Em. Engel a pravil, že zajisté nemohou se poslan-
cům dřívějším neb nynějším činiti výčítky, že by se
otázce této vyhýbali. Roku 1889, když zařizován ju
bilejní fond, usnesla se komise a sněm schválil reso
luci, kterou se vláda vyzývá, by bez prodlení před-
ložila k projednání osnovu zákona, kterou by se
zavedlo všeobecné invalidní a nemocenské pojišťo-
vání. Původní fond měl sloužiti toliko hospodářskému
dělnictvu, ale na zakročení řemeslnických besed v Be-
nešově, Černém Kostelci a Jílovém docíleno, žese
fond stal něčím jiným
Rozdíl v sazbách jest zajisté nepatrný a sic
proto, že má fond císaře Františka Josefa poněkud
jiné stanovy, nežli ostatní pojišťovny, kterýž rozdí
řečník vysvětluje. Sazby by byly na příklad nižší.
kdyby po smrti pojištěnce nevyplácely se vklady
manželce neb dětem, nýbrž zůstaly fondu.
Jste trochu, praví řečník, zapomnětlivi, když sva-
lujete vše na poslance; zapomínáte, že jest ku schvá-
lení ve sněmovně třeba většiny někdy i kvalifiko-
vané a když jí není, co se má dělati? Chraň bůh.
abych chtěl hájíti všechny poslanee nebo sebe; ne-
jsme neomylní a můžeme se dopustiti chyby.
Fran
Josef
Engel
František Josef
Be
Kostelec
Jílové
16
article
Fondu cís. Františka Josefa se málo užívá; dnet
vyplácí se jen 104 renty a pojištěnců jest jen 3625
což jest tak nepoměrně malá číslice, že kdyby se
bylo nevěnovalo 500.000 zl. na uhražení režie, ne-
mohl by fond existovati.
Zřízeny pak další dva fondy, jeden pro rolnictvo
druhý pro živnostnictvo. Vůči výtce, že poslanci za
nedbávají olázky živnostenské, vzpomíná řečník jestě
návrhu posl. Krejčíka a podotýká, že nemají sněmu
ve své ruce a že říšská rada jest již po 3 léta ne
plodna. Největší vada spočívá však v centralistickém
zákononárství.
Živnostenský odbor klubu poslanců předloži
hlavně přičiněnm posl. K. Adámka celou osnovu zá-
kona živnostenského, ale poslanci, u nichž hledána
součinnost, řekli, že musí se předloha omeziti jen n
určité paragrafy, které pak přijaty. Bez omezení ani
tyto by se nebyly staly skutkem.
Lehko se řekne: nic se nestalo, poslanci se živ
nostnictva nezastali, nechali vše ležeti stranou. Ne
nechali to stranou, ale když v počtu 416 poslane
60 jich si něčeho přeje a ostatní řeknou ne, račt
říci, jakým způsobem se to má dokázati. Ostatn
neračte mysliti, že jsme tak citlivými, že by nást
bolelo. (Veselost.) Citlivosti té jsme si již dávno o
vykli. (Veselost.
Ve dnešní jednorodé a odborové schůzi slyšel
bylo různé náhledy a co pověděno, není příliš po-
těšitelné, ačkoli jest přirozeno, že má každý stav
největší důvěru k vlastním zástupcům a snaha tatc
nenašla ve mně žádného odpůrce
Ale kdykoli jsme se starali, aby při volbách docílil
se při volbě shoda, musím potvrdíti, že jsme obyčejně
viděli, že největší odpor a agitace provádí se prot
zástupcům vlastního stavu. Buďte však ujištěni, že
při svých snahách u nás a zejmena u mne žádnéh
odporu nenajdete.
František Josef
Krejčík
K Adámek
Ostatn
17
article
Bylo li řečeno, že si poslanci nechtějí živnosten
ských věcí všímati, poněvadž jim nerozumějí, jes
pravda, že každý člověk nemůže všechno věděti, alo
živnostenská otázka tak rozsáhlá není, aby se člověk
když má dobrou vůli a chce se přiučiti, do ní ne
vžil.
Jsou živnostenšti inspektoři živnostníky?. Jsou
právníci (Souhlas) a také pan Šafr není řemeslníkem.
nýbrž obchodníkem, ale má dobrou vůli. Proč byse
to mělo tedy odpírati jiným, když by se chtěli ují
mati vaší olázky?
Jest mnoho na tom pravdy, že návštěva sněmu
klubu a odhorů i komisí není takovou, jakou by
měla býti, avšak dostali se do novin, příšlo řádné
hromobití a nějaký čas dělala se dobrota. Jen
dejte na své poslance pozor. (Výborně! Veselost
potlesk.) Jest to dobře pro vás i pro poslance, poně
vadž vyvine se větší vědomí zodpovědnosti. (Vý
borně!) Dříve byl poslanecký mandát jakási čest
byl-li někdo zvolen, myslil si, že se nemusí o ni
starati. Dnes jsou věci jiné, ale pocit zodpovědnosti
a opravdovosti není ještě vyvinut, jak by býti měl
Avšak když ho žádáte od poslance, musíte h
žádati také u sebe. Nebuďte nespravedlivi, nevyčítejte
poslancům věci, za které nemohou a které nejso
při nejlepší vůli v jejich moci.
Šafr
18
article
Všichni — a není jediného mezi námi jiného
smýšlení, jsme úplně přesvědčeni, že jest naprosto
nutno, stvořiti instituci, která by měla za účel
lidem sestárlým, onemocněvším neb neduživým
vůbec lidem práce neschopným postarati se o ně
jakou existenci. Společnosť lidská má nejen právo
nýbrž také povinnosti, zejmena povinnosť, aby
člověka, jehož síly a zdraví po léta uživala, jenž
své síly ji byl často nucen obětovati, aby chránil
jej ve starších letech. (Souhlas.)
Starobní pojištění jest jako řeka, ktará má s
přítoky a praměnky a jedním z nich jest s po
řivosť rodinného života. (Tak jest!)
Mluvilo se o židech, ale nevím, je-li dobře, vi-
děti u nich jenom zlé stránky a skrývati zraku pře
jejich stránkami prospěšnými. Přál bych si, abychou
jiné stránky viděli jako přiklad odstrašující, ale
druhé va to povzbuzující.
19
article
Neviděli bychom mnoho případů, že by stary
židovský otec nebo matka, když mají děti, trpě
nouzi, ale mezi námi jsou poměry jiné. To jest také
jeden z přirozených pramenů starobního pojišťování
(Souhlas) Spořivosť rodinná má také význam hospo
dářský a hospodářská zdatnosť a samostatnosť učiní
nás silnými i v ohledu politickém.
Poslanci uznávají potřebu instituce starobního
pojišťování pro všechny třidy výrobní, a počalo-li se
u děfnictva s pojištěním úrazovým a pro připad ne
moci, půjde se dále a přijde se na vrstvy střední.
Účelem sjezdu jest manifestace pro zřízení sta
robního pojišťování, a myslete si o poslancích jak
chcete, buďle jisti, že všichni poslanci českého ná
roda jsou s vámi v této otázce za jedno. (Výborně
Potlesk.
Pan posl. Vorláček dovozuje, že vláda př
pojišťování tomto živnostnictvu vstříc nepřijde, nýbr
toto musí samo přiložiti ruku k dílu.
Rečník odpovídá na dotaz p. Šíchy, že spole
čenstvo ze svého jmění na pojišťování dáti nemůže
nic a že bude třeba ve věci této vymoci rozhodnut
správního soudu.
Pan Šafr uvádí, jaké stanovisko ve příčině
starobního pojišťování zaujímá Zemská jednota spole-
čenstev. Otázka jeho nebude rozřešena, nežli když
přispěje stát, země a obec. Nová instituce nesmí
býti ústavem centralistickým, nýbrž založiti se musl
zákonem zemským. Jelikož Jednota podala sněmu
před dvěma lety petici za zřízení statistiky, žádá
řečník poslance, by se postarali, aby se provedla.
Pan Jan Pikhard navrhl
Šafr
Pikhard
21
article
Na krajinském sjezdu měst Českého Brodu
Na krajinském sjezdu měst Českého Brodu
Kouřimi a Kostelce nad Černými lesy v sále ho-
stince p. Rudolfa Bergmanna v Kostelci na Čer
nými lesy o velikonocích dne 16. dubna 1900
shromáždění řemeslníci a živnost
níci, porokovavše o stavu řemeslném a živno
stenském, prohlašujeme, že ku zlepšení a ku ho
spodářskému povznešení stavů jmenovaných n
zbytno prověsti následující
1. Řemeslnictvo a živnostnictvo ve spoleích živ
nostenských zastoupené, musí sobě především
osvojiti náležitou znalost zákonů a řádů živno-
stenských, zákony a řády tylo zachovávati a tím
v jich mezích práva a výhody stavů chrániti
vyhledávati.
2. V živnostenských spolcích zorganisované ře
meslnictvo a živnostnictvo a jmenovitě jednotlivá
řemesla dle poměru kraje, nechť upraví pro vý-
robky své a zboží řádný cenník a se čestně za-
váže, že jen za ceny upravené a stanovené praco
vati a prodávati bude. Tím zmařena býtí musl
nezdravá a mnohdy nemravná konkurence. Ře-
meslnictvo a živnostnictvo nechť konkuruje je
soliduí prací a dobrotou zboží a ni
koli snižováním cen na úkor důstoj
nosti a majetku stavů výrobních
Jednotlivá řemesla ku provedení prací ve větším
rozsahu musí se za příčinou nákupu surovin slou
čiti a tím velkovýrobě čeliti.
Bergmann
Český Brod
Kouřim
Kostelec nad Černá les
Kostelec
22
article
3. Dále budiž na vládě a sborech zákonodár
ných se vším důrazem vymáháno
a) aby ze zákona živnostenského veškerá usta
novení poškozující řemesla a živnosti ve prospěc
velkokapitálu zrušena byla, jmenovit
8§ 37. a 38. živn. řádu.
b) aby podomní obchod naprost
byl zrušen, protože rozšířením obchodu v
všech místech se stal zbytečným a řádnému ob
chodování i obecenstvu škodlivým,
c) aby dělnictvo zaměstnáno bylo pouze v dí
nách a práce řemeslná po domech dávaná budit
zakázána,
d) aby řemeslnické výrobky jen oprávnění ře-
meslnící prodávali; prodej jich od neoprávněných
budiž zakázán,
e) aby s největším důrazem, následkem velkéh
nebezpečí a vykořisťování trestuhodného, mine-
rální uhlí a vody v zemi naší byly pozem-
štěny; při čemž poukazujeme, že právo soukromě
aby se všeobecného blaha docílilo, musí v každém
spořádaném a zájmy lidu chránícím státě, právu
veřejnému ustoupiti a to tím více, že žádná třída
v existenci zmařena nebude, kdežto nyní tisíce
řemeslníků a lidu dělného lichvou uhelnou v exi-
stenci zmařeno jest; pokud pak toto pozemštění
provedeno nebude, budiž na vývoz minerálníh
uhlí a vody zemská přirážka ku zlepšení finane
zemských neprodleně uvalena;
f) aby za účelem starobního pojišto
vání řemeslnictva a živnostnictva a jich rodir
pořízena byla statistika a aby co nejdříve návrl
zákona o pojišťování k projednání předložen by
a aby toto pojišťování se stalo na základě vzá
jemnosti a nikoli úhrady kapitálové: při čemž p
ukazujeme na pelici slav. sněmu království českéh
podanou,
g) aby při každém politickém úřadě dosazen by
úřadník zákonů a řádů živnostenských, jakož i po
měrů řemeslnictva a živnostnictva náležitě znaly
a aby před udělením povolení ku provozován
živnosti dobrozdání příslušného společenstva vy
žádáno a také respektováno bylo.
23
article
Ukládáme pánům poslancům říšským a zem
ským, aby tyto spravedlivé požadavky na pří
slušných místech tlumočili a se vším důrazem
o splnění se zasazovali.
Pan Sudek navrhuje k resoluci dodatek
Shromáždění zavazujeme se dále působiti k tomu
by veškera živnostenská společenstva těchto tř
okresů přistoupla k zemské jednotě živnost. spo
lečenstev pro král. české. Župa, která by násled
kem přistoupení jich se utvořila, pracujž k tomu
by v brzku vypracován- byl vzorný živnostenský
řád, který by za souhlasu zemské jednoty, před
ložen byl přištímu sjezdu řemeslnictva v Praze ku
schválení. Dále nechť tato župa vede dozor na
na živnostenská společenstva, by bez toho tak
malá práva naše ještě nezadávala a by hleděla
pracovati ku shodě řemeslnictva.
Resoluce s dodatkem tímto schvaluje se jedno
myslně.
Ku sjezdu zaslali blahopřejné telegramy obchodn
gremium v Brandýse n. Lab., Řemeslnická beseda
ve Mšeně a dopis Nár. jednota samostatných živnost
níků a řemeslníků na Smíchově.
Sjezd zakončen byl dostovem předsedy po 1 hod
odpolední.
Sudek
Praha
Brandýs
Mšeno
Smíchov
24
article
Sjezd strany národně-sociálni.
Sjezd strany národně-sociálni.
Den prvý
K druhému řádnému sjezdu strany národně-s
ciální sešlo se v sobolu dne 14. t. m. v zimní za
hradě vinohradského národního domu přes 400 dele
gátů z království, markrabství, Dolních i Horníel-
Rakous a Mofavské Ostravy, aby porokovali o vnitřní
organisaci i taktice hnutí. Referáty o komunálně-so-
ciální politice (Klofáč), o starobním pojišťován
(Sláma) a o otázce národnostní byl sjezd tento
v pravém smyslu pracovním a hodným zájmu širší
veřejnosti. Sjezd o 1/29. hoJ. več. zahájil redakto
Klofáč uvítáním zástupců z Moravské Ostravy
Vídně, delgátů podkrkonošských tkalců, učitelstva
studentstva. Vzdav úctu památce Kváčově (shromáž-
dění povstává) žádá o vážnost a opravdovost jednání
Po volbě předsednictva (Klofáč. Hnídek
Karnet) a zapisovalelů (Machač, Štěpán
přináší br. Karnet pozdrav z historického bojiště
dělného lidu — z Moravské Ostravy. Br. Hnídek
činí tak za bratry vídeňské, br. Kaíka za učitel-
stvo Černého Kostelce, br. Knejzlík za omladin
brněnskou, br. Rousek za horníky teplické.
Klofáč
Sláma
Kváčův
Hnídek Karnet
Machač
Štěpán
Karnet
Hnídek
Rousek
Rakousy
moravský Ostrava Vídeň
Ostrava
Kostelec
Mofavský Ostrava
zapisovalel
25
article
Po přijetí jednacího řádu podává red. Klolá
zprávu o politické situaci. Národně-sociální politika
jako politika činů liší se ostře od (heorisujícího po-
litikářství. Ona je naprosto samostatnou. Od staro-
vlastenecké společnosti dělí nás lidské cítění a ne
mohou na nás padati výtky »mladočeských dělníků«
Nedemokratické stanovisko H. Jandy potíráme jakožt
třídní. Podpisujíce reformní snahy sociálních demo
kratů, jsme odpůrci utopismu a odsuzujeme jejicl
nepochopení solidarity v dělnickém boji stejně, jak
prot národní jednání jejích v parlamentu.
Národní socialisté neposkvrněni hájením halič-
ských voleb, policajtstvím v parlamentu, povolením
vojenských potřeb, vykonali v otázce »zde« svoj
povinnost, postavivše se proti armádě, jež tuto otázku
vyvolala a již dnes exministr Kaizl hájí. Odpor prot
klerikalismu, diktovaný naším náboženským nazírá
ním, boj za nápravu autonomie a povznesení škol
ství, propaganda všeslovanské solidarity na demo
kratickém základě je nám vlastní. Opření o světový
svůj názor — a ten vůči marseovskému materialismu
je spirituální — zvítězíme elementární, životní silou
pravdy.
H Janda
Kaizl
26
article
Br. Jiránek ml. v roferátě o taktíce akcentuje
snahu, propagovati myšlenku nár.-soc. mezi učitel-
stvem, studentstvem a intelligencí vůbec. Pomě
k jiným stranám, po dlouhé debatě, v níž vystřídal
se více než 20 řečníků, určen dle resoluce red. Klo
fáče. Strany posuzujeme věcně, přihlížejíce k jejic
minulosti, přítomnosti i psanému programu. Staro-
Mladočechů nelišíme: dělí je rozdíly jen formáln
neb osobní. Podporujíce je v boji za práva národní
nepřehližíme rozdilu, které plynou ze dvou různých
světových názorů a které se tím více budou šířiti.
čím více budou opouštěti půdu demokratismu a so-
ciální spravedlnosti. Klerikalism, jenž jen z příčin
politických vystupuje pod dvojí maskou, políráme
zásadně. Vilajíce ve straně státoprávní nového bo-
jovníka proti centralismu, ponecháváme si volnos
kritiky a postupu, kde toho bude vyžadovati naše
stanovisko, diktované ostřejším zbarvením demokra
tickým i sociálním. Litujeme diflerencí mezi námi
stranou pokrokovou a pokládáme její laktiku za po
chybenou a programu odporující. Stranu lidovou po
suzujeme věcně a vítáme vše, co učiní pro kujturn
povznesení lidu, předem však odmítáme její rakušá
ctví a škodlivé nám stanovisko protistátoprávní
v otázce jazykové. Stejně budeme potírati sociáln
demokracii, uznávajíce ovšem nutnost společnéh
postupu v otázkách čistě dělnických. Žádáme bo-
proti centralismu a pro české státní právo a rovno
právnost, odsuzujeme vzrůst kastovnictví v českén
životě, žádáme svobodu tisku i všeoběcné právo hla
sovací do sborů zákonodárných.
Jiránek
Klerikalism
27
article
Den druhý
Den druhý
Počet delegátů se rozmnožil. Sjezd ze zimní z
hrady stěhuje se do divadelního sálu a jedna
»o tisku«. Ze zprávy red. Klofáče vychází,ž
strana mimo orgán ústřední (»Česká Demokracie«
vydává 9 odborných a krajínských časopisů v Čechách
na Moravě 4. ve Vídni jeden. Referát finanční před
nesl br. Rejmon.
Odpoledne referuje red. Kle čák o organisai
Strana za 2 roky konala 1088 schůzí veřejnýci
v království. Ve spolcích zorganisováno je na 15.000
členů, přednášek konáno za rok 984 v 137 spolcích
V jejich majetku je 12413 knih v ceně 18.736 zl.
Klofáč
Rejmon
Čechy na Morava
Vídeň
28
article
Po volbě výkonného výboru referuje br. Fress
o organisaci odborové. Pracovník dnes klesá pot
úroveň zviřete: práce jeho pokládá se za nutné zlo.
za výrobní materiál, za provozovací kapitál. Aby
tento byl co nejmenší, jeví se snaha snížiti odměnu
a zvýšiti dobu pracovní. Pracovní schopnosti dělník
se zneužívá a důsledkem toho je fysická i mravní
degenerace. Ženské emancipaci nesmí se rozumě
tak, aby stlačovala mzdu a vyháněla muže z práce
Pažadavky naše jsou: upravit práci žen a dětí, od
stranit štukverky a práci mimo dílnu, osmihodinní
doba pracovní, nedělní klid, náhradní odpočinek
pojišťování v případu nemoci, úrazu, nezaměstna
nosti, ve stáří a neschopnosti ku práci a j. Ty
chceme dobyti silou své organisace, chceme práv
koaliční. Proti ochraně majetku žádáme ochranu
práce v odborových organisacích. Tyto jako spo-
lečenští faktoři nezabývají se politikou, žádají re-
formu a hospodářskou emancipaci dělnictva. Odbo
rové organisace nár. soc. mají 6397 členů, nákla
časopisů je 7600 čísel. Ústřední komisse činně účast
nila se stávek stavebníků v Budějovicích a Mi
Boleslavi, textilníků v Čechách a na Moravě, pekař
a horníků.
Přijímají se resoluce o pozemštění bratr
ských pokladen, zřízení organisace hutnicko- hornické
organisace maloživnostnické, malorolnické a agrár
ního dělnictva.
Budějovice
já Boleslav
Čechy
Morava
organizace hutnickýhornický organizace
29
article
Den třetí.
Sjezd schvaluje školský (red. Vorel a Klofá
a živnostenský program. Red. Klofáč v referát
o komunální politice upozorňuje, by se sociální ko
mise nezvrhly v komise chudinské.
K bodu o »národnosti« promluvil red. dr. Ch o
z Olomouce. Národnost musí se chápati se stano
viska kulturního. Ona je sumou hmotných i ducho
vých vlastností národa. Vyrůstá ze sebe a je tedv
zjevem organickým a historickým. Vlastnostmi oněm
jsou: způsob rodinného života právního i mravního
lidové umění, právní a sociální řády, jazyk ve svém
organickém vývoji a dějinné osudy. Rečník stojí na
historicismu: je pro historické státní právo, poně
vadž je něčím přírodou vytvořeným. Nepokládá par
lamentní poselstvo za representanty národa, nebo
toto voleno dle moderně vytvořených řádů volebních
nemůže vyjadřovati organický a historický kulturni
útvar národa. To je nejmožnější jen na základě vše
obecného práva hlasovacího. (Bouřlivý, dlouhotrvajíc
potlesk.)
Štěpán Radič vítá nár. soc. hnutí, poněvad
vyrůstá ze života, prázdno jsouc intellektualismu
V našich normálních poměrech a životě je nemožný
intellektuálním Marxism s jeho popíráním rodiny
obce, národa i celého našeho názoru světového
Tyto prvky nesmí scházeti žádné humanitě. (Potlesk.
Vorel
Klofáč
doktor
Ch
Radič
Reda
Olomouc
30
article
Řečník věří, že v národně sociálním hnutí sejdes
lid a intelligence.
Br. Sláma v referátu o pojišťování starobním
a invalidním líčí německé poměry, kde je všechn
pojištění zavedeno. U nás se tato otázka teprve —
studuje. Ministr-president Körber slibuje ji jenom
soukromému úřadnictvu. Žádáme, aby toto pojišto
vání platilo pro dělníky a osoby za mzdu pracující
pro osoby v státní službě, pokud nejsou ho již
účastní a maloživnostnictvo. V době přechodní má
každý v 60 letech právo na pensí, později po 40leté
práci. Příspěvky buďtež rozděleny dle výše mzdy.
Náklad nese podnikatel, dělník a stát. Tím zmenš
se náklad na chudinství. Zároveň k uhražení budiž
uzákoněna nová daň z kapitálu uloženého, rentov-
ního. (Potlesk.)
Sjezd končí red. Klofáč a zve na odpolední
tábor česko-slovanské omladiny a protestní procházku
na Václavském náměstí.
Sláma
Körber
Klofáč
Václavský náměstí
31
article
Sjezd pěstitelů drůbeže a ochranců
ptactva v Plzni.
Sjezd pěstitelů drůbeže a ochranců
ptactva v Plzni.
(Původní dopis »Národních Listů«.)
Jako pátá velká výstava veškeré drůbeže.
holubů, cizozemského placiva, králíků, akvarií a
terrarií tak i sjezd pěstitelů drůbeže a králiků,
jakož i ochranců zvířeciva, konaný v neděli dopo-
ledne v sále hotelu »u Waldeka«, byl četně obeslán.
Sjezd zahájil předseda plzeňského komitétu, spi-
sovatel prof. K. Klostermann, jenž vřele uvilal
hosty z blízka i dáli, představil vládního komisaie
dra. Böhma a poukázal na důležitost výstavy dnešní
a sjezdu zvláště. Na to pojednal c. k. poštovní
oficiál z Pardubic p. K. Škoda o povznesení chovu
drůbeže a nebezpečí hrozícím rakouskému vývozu
vajec a drůbeže do Německa. Uvedl, že od 60. let
nepokročili jsme valně v chovu drůbeže, ani křížení
nevedlo k žádoucímu cíli, vše dělo se neracionálně.
Poukázal na důležitost racionálního chovu v zájmu
nosnosti a žíru, dále vylíčil význam světového letoš-
ního sjezdu drůbeže v Petrohradě za přítomnosti
nejvyšších vládnoucích hodnostů na úlevy, jež ruská
vláda poskylne v zájmu konkurence, tak že my bu-
deme opět vyllačení touto konkurencí. Líčí stesky
různé, přeje si, aby krajinské výstavy byly pod do-
zorem zemským, zemědělská rada by měla přikro-
čiti k reorganisaci, zvláště aby byli tu zdatní
znalci. Též veřejný tisk by měl býti nápo-
mocen a hospodářské spolky i uvádi, že
mnohdy inspektoři zakazují nčitelům chov drůbaže.
Knám jde vývoz drůbeže ze Štyrska, Uher a Haliče,
ač naše podnebí jest výhodnější nežli štyrské. Zkra-
cujeme se takto o velké výnosy. Výkrm drůbeže
musil by býti uchystán tak, aby prodej byl v pří-
hodnou dobu, na př. o vánocích atd.
Waldek
Böhm
Plzeň
Pardubice
Německo
Petrohrad
Štyrsko
Uhry
Halič
32
article
Dále promlouvá o stáří slepic a kohoutů při
výkrmu a chovu, o dobrých levných kurnicíchi
krmivu laciném pomocí jetele usušeného a rozřeza-
ného místo drahého zrní, jakož i o účelných křížen-
cích. Poukazuje na nové nebezpečí nám z Německa
hrozící, o němž se zmiňuje, přijata resoluce:
»Na základě novinářských zpráv obírá se sou-
sední říše německá myšlénkou, omeziti buď částečné
neb úplně dovoz drůbeže a vajec, zejmena z Italie
a Rakouska. Dle »Südd. Reichscorresp.« a »Thier-
Börse« konají se vládou následující šetření: 1. Jaký
význam má dovežená drůbež z Italie a zdali by spo-
třeba ta mohla býti hražena chovem domácím a do-
vozem pouze zabité drůbeže? 2. Zdali husy z Italie
a z Rakousko Uherska dovážené jsou dostatečně vy-
krmeny na zabití či zda teprve krmeny býti museji?
V případě, že ano, zda chov a výkrm na venkově
takového již dosáhl rozsahu, aby cizozemské hladové
husy z dovozu mohly býti vyloučeny a domácím
chovem nahraženy? Ježto by pak zavedením cla vý-
voz náš velice utrpěl a zejmena vývoz hus i vajec
pro království české velikou byl by pohromou, dovo-
lují si podepsaní přátelé chovu drůbeže, shromáždění
na dnešním sjezdu plzeňském, upozorniti na založe-
nou akci v říši sousední se žádosti, aby vývozcové
zejmena drůbeže živé a hus ihned na hrozící po-
hromu sl. vládou upozornění byli a dožádáni, aby
vyváželi od roku letošního zejmena drůbež již na
zabití vykrmenou, aby nebyl dán říši sousední podnět
k uvalení čla na drůbež hladovou.«
Přijat po odůvoďňění cís. radou tajemníkem ob-
chodní a živnostenské komory plzeňské panem drem.
Německo
Rakousko
ThierBörse
Italia
33
article
Voglem navržený dodatek, kterým se vláda vyzývá,
by vyšetřila důležité tyto poměry v zájmu chovu
naší drůbeže, by zemědělská rada poskytla hospo-
dářským spolkům pomoci a vláda aby při jednání
o nových obchodnich smlouvách toho dbala, by
zájmy zemědělské a zvláště drůbeže byly náležité
uhájeny.
K projevenému přání přislibuje předseda prol.
Klostermann, že postaráno bude o vydání po-
jednání o sjezdových přednáškách. Na to pojednal
o králíkáři stv
Jednatel »Prvního českého spolku pěstitelů krá-
líků v Bernardicích, učitel p. J. Kálal pojednalo
zásadáck racionálního chovu králíků a o odrůdách
užitek zaručujících; vylíčil úspěch králikářství jinde,
zvláště ve Francii, Anglii a Belgii, kde si oblíbili
maso králičí a maji zisk z kožešin králičích. Prosí
přítomné, by ujali se myšlenky jím hlásané v zájmu
blahobytu lidu: dejme lidu svému ma so.
aby měl v žilách krev! (Výborně! potlesk.)
O ochraně zvířat a úelu spolku k ochraně
zvířat promluvil p Beneš z Prahy, člen pražského
»Spolku ku ochraně zvířat pro Čechy«, jenž poslal
vřelý pozdrav k sjezdu plzeňskému
Vogl
J Kálal
Beneš
Francie
Anglie
Belgie
Praha
Čechy
34
article
Redaktor p. Fux z Prahy pojednal o týrání
zvířat pro zábavu, ze sportu na př. střílení
holubů, krmení hadů živými tvory, koňské dostihy
při lovu a rybářství atd. Dovolává se odpomoci c-
stou úřadů a zákonodárnou, výchovou školní mlá-
deže, přispěním veřejného tisku. (Souhlas.)
Prof. Klostermann vidí příčinu nedostatku
ptactva zpěvného v změněných poměrech, lesy poká-
ceny, není křovin a potravin pro ptactvo, jež se stě-
huje jinam, ta tam jest dřívější poesie krajin našich;
doporučovalo by se zakládati sady, osazovati křo-
vím, toky vod, pak vrátí se zpěváčkové; dále budit
opět útlocit mládeže, zakládati spolk
dětína ochranu ptactva a proti týrán
zvířat. Nesmí se též lpět na liteře zákona a třeba
appellovali na zdravý rozum všech. (Výborně!)
V duchu tom přijata resoluce na ochranu
ptaclva.
Předseda poděkoval vřele všem pp. řečníkům,
účastníkům a žurnalistice zastoupené a přeje
další činnosti všeho zdaru! Sjezd ukončen po 12.
hod. polední. Účastníci prohlédli si pak výstavu.
Fux
profesor
Klostermann
Praha
36
article
Provolání.
Provolání.
Pomocný výbor pro poškozené živelní po-
hromou v Klapém u Libochovie ještě neukončil
po dvouleté zdárné činnosti svůj úkol a již při-
padla mu nová povinnost nad pomýšlení obtíž-
nější než r. 1898.
Ve dnech 10. a 11. dubna 1900 sesulo
se úbočí hazmburské vedle strže staré a obrov-
ská lavina zničila ve dvou dnech 52 domy
usedlosti rolnickě, dobře stavěné a v dobrém
stavu se nacházející
Srdce svírá se bolestí nad spustošenou obei
klapskou a hrozná jest obava před opakováním
katastrofy
Kdo lidumil, kdo upřímný soucit má s po-
škozenými většinou rolníky, neúrodou a mokrem
posledních let pronásledovanými, ten ochotně
rychle zajisté přispěje nešťastníkům klapským.
Veškeré příspěvky s vroucími díky přijímá
a kvitovati bude obecní úřad v Klapém
V Klapém, dne 15. dubna 1900
Libochovie
Klapý