3
masthead
27. ledna 1909. Císlo 27.
4
article
protestuje proti zákonu Axmannovu
a prohlašuje, že bude vždycky hájili práv českýeh
minorit.
Potom bylo rokování uzavřeno a generální-
mi řečníky zvoleni: posl. Hubka pro a posl
dr. Renner prot.
Generální řečník proli posl. Renner (něm. soc
dem) kritisuje jednání ministerského předsedy a cho-
vání křesťansko-sociální říšské strany, která nezaují-
má stanovisko k česko-německé olázce a praví, ž
jediným forem k tomu je lidový parlament, jenž mů-
že nalézti základ ke kompromisu. Česko-německá
otázka v Čechách jest otázkou jedné korunní zemo
a nic nebylo by nepříznivější, než kdyby zástupei
télo korunní země
sešli se na tajných konferencích,
kde by se nejen neshodli, nýbrž kde by se prolivy
do krajnosti přiostřily. Německo-české vyrovnání mů-
že býti uzavřeno jen v celém parlamentě, poněvada
nelze děle snášeti stav, za něhož obyvalelstvo říše
s 26 miliony lidí dává si diklevali politiku otázkamí
nápisů a clázkami úřadní řeči jednollivé země. (Hluč
ná pochvala u soc. dem., odpor u něm. radi-
kálů a něm. nacicnálů.)
Právo jazyka jest nám posválným právem jed
nollivce a národa, avšak pouhým jazykem a mlu
vením nemůžeme žíti. V německém místě v Čechách.
o nějž vede se všestranný boj.
v Trutnově, vyhodllo voličstvo poslance
Wolfa německé dělníký na hranice
saské
a místo nich přišli dělníci čeští. Myslite-li si, že vaše
národní povídání nám imponuje, pak se velmi mýlite
Z vás ozývá se vědomí národní viny. (Hlučná po
chvala u soc. dem., odpor u německých radikálů
Poslanci Kroy, dr. šl. Můhlwerth a dr
Michl utkali se v prudké hádce s někte
rými sociálními demokraty. Trvalý hluk
Naskytne se nám ještč přiležitost, abychom na zá
Mladé čislic posvílili si na vaše národní otázky
Axmannův
Hubka
Renner
Wolf
Kroa
doktor
šl
Michl
Čechy
Trutnov
5
article
Celá říše trpí tím, že v jediném území nechce na-
stati mír. Proto musí v tomto parlamentě spojiti se
k součinnosti zástupci všech tříď u národů. Aby tente
spor byl nestranně rozřešen, musí spolupůsobiti ob-
jektivně při tomto díle míru a o tom, kde odepře svou
součinnost, bude uznáno, že nepřeje si míru. (Po-
chvala.) Jest nemožno, aby tento proces pralahova!
se do nekonečna. Musí býti rozřešen v ústním veřej-
ném řízení a sněmovně bude při tom rozhodovati
Hlavní věcí v záležitostech národních nejsou otázky
úřadního jazyka, nařízení a nálezy, nýbrž hlavní věc.
jest hospodářský rozvoj národa a zvláště sociálně po-
litické zákonodárství, péče o každého syna národa
Zatím
co se přete o buml několika setstadentů,
ubírá se na tisíce nezaměstnaných dělníků za hra-
nice a vy tomu neuvěříte dříve, až všichní němečti
nezaměstnaní ze všech českých průmyslových
obvodů přijdou se sami na pražský bum
podivati. Vaše řeč o naší, jak pravíle, národn
zradě zůstavuje nás lhostejnými. Stav, ve kterén
rozhoduje národhí pěstní právo, nepřivedl měšťácke
strany ani o krok dále. (Hlučná pochvala.)
A proto jsme syti vaší demonstračn
politiky venku mezi lidem a vaší demagogické
politiky návrhů zde ve sněmovně. Chceme, aby pěst-
ní právo nahraženo bylo skutečným právem. Apelu-
jeme v zákonodárném sboru na zákon. To jest jediná
cesta, chceme-li dospěti k cili.
Na to bylo jednání přerušeno
Posl. Rybář podává k předsedovi dolaz pro
vylíčení postupu policie vůči slovinským
studentům, jak je podal předseda. Toto vylíčení,
které se snaží policii ospravedlniti, jest naprosto ne-
správné. Zvláště kritisuje, že byli vyslechnuti pouze
policisté a ne také poslanci, kteří událost viděli.
Apel
Posl
6
article
Mistopředseda Pogačník odpovídá, že tento
dolaz oznámí předsedovi.
Posl. Waldner obrací se proti odpovědi, jakou
dal místopredseda Zázvorka na včerejší jeho dotaz
Dle této odpovědi bylo by spílání studentům pod
ochranou immunity.
Řečník tudíž se táže, zda názor místopředsedy
Zázvorky jest názorem předsednictva.
Místopředseda Pogačnik odpovídá, že osobně
nemůže dáti vysvětlení, poněvadž řeč hr. Sternberga
ani neslyšel, ani nečetl. Ostatně oznámí dotaz místo-
předsedovi Zázvorkovi a předsédovi.
Příští schůze v pátek o 11. hod. dopol.
Pilné návrliy podali poslanci:
Josef Sláma a soudr. ve příčině vnitřníh
jazyka úřadního u poštovního ředitel-
stv“ v Praze. Navrhuje se, aby jazykový výnos
vydaný ministerstvem obchodu pražskému reditelstv
poštovnímu, byl jakožto nařízení protizá konné od-
volán.
Klofáč a soudr. o činnosti spentů provokatére
Fe službě stální policie.
Dr. Benkovič a soudr. ve příčině reformy zá
ležitosti obecní policie.
Dotazy podali poslanci:
Buříval a soudr. na ministra vnitra ve pří
čině praxe konfiskační v královstv
české m.
Malik a soudr. na ministra vnitra a správee
ministerstva spravedlnosti ve příčině boykotového
hnuti proti Němcům v Čechách
Mistopředseda Pogačník
Posl
Waldner
Zázvorka
Sternberg
Sláma
Klofáč
doktor
Benkovič
Buříval
Malik
Němec
Praha
Čechy
7
article
jsou v první řadě úvahy finančně-politické, totiž
aby bylo zabráněno tomu, aby selské pozemky
nebyly potahovány k pozemkům panským, čímž
by unikly t. zv. řádné kontribuci. Hledi se upra-
viti selské dávky vůči vrchnostem a zajistit
selské držení; ba začíná se, ovšem jen zatím
na státních statcích, s rozvazováním poměru
vrehnostenskopoddanského (t. zv. systém Raa-
bův). Vydává se robotní patent r. 1775, kterým
stanovena nejvyšší míra roboty na tři dni v tý-
Veškera snaha a činnost Marie Terezie smě
řuje k dosažení „nejvyššího blaha“ státu a pod-
daných; to jest také eílem jejích reforem. Svo
štěstí panovnické shledávala v lásce svých pod
daných. Proto Marie Terezie tak příkře se sta
věla proti t. zv. filosofiekým vladařům, kde prí
jest všechne jen strojené a umělé, a mezi které
v první řadě čítala ovšem svého nepřítel
Friedricha Velikélro (a ke kterým se k jejímu
největšímu zármutku klenil i vlastní její syn.
Marie Terezia
Velikélro
8
article
Josef II.). Již pouhé slovo filosofie budilo v ní
jakýsi vnitřní odpor. V jednom z dopisů svým
dětem vyslovuje se o filosofii takto: „Nevážím
si nikterak tak zvané filosolie, která záleží
pouze v tom, že na ničem nelpíme a nic nemilu-
jeme, ani divadlo, ani lov, ani tanec, ani zá-
bavu. Zdá se mi, že takové lidi jest spíše polito-
vati, než jich následovati, poněvadž o tolik ra-
dostí mají méně.“ Naproti tomu svůj režim po-
kládá za něco naprosto přirozeného, nikterak
strojeného a doporučuje jej svým nástupcům.
Takovým také směrem se mělo nésti vycho-
vání jejich dětí. Sama dávala instrukce pro vý-
chovu jejich a moment náboženský stavěla ob-
zvláště v popředí. Zejména princům se mělo
dostávati pečlivého vychování; jediné vhodné
povolání pro ně jest prý služba vojenská. Na-
proti tomu měla se obmezovati výchova prince-
zen na trochu francouzsky, hudby a společensko
zběhlosti; jejich přirozené určení jest prý man
dnu. —
želství.
Josef II
9
article
Z výboru pro změnu jednacího
řádu.
Z výboru pro změnu jednacího
řádu.
Z Vidně, 26. ledno. (K. k.)
Výbor pro změnu jednacího řád
pokračoval dnes odpoledne v povšechné rozpravě
o návrhu referentově.
Posl. Choc pravil, že změna jednacího řádu může
býti provedena jenom se souhlasem všech stran, ni-
koli však majorisováním.
Návrh Miklasův, aby zvýšen byl počet podpisů
na pilných návrzích, jest velice nebezpečný a ni-
kterak nechrání práva národnostní. Rovněž i doda-
tečný návrh tohoto poslance k § 68. jednacího řádu
podstatně obmezuje interpelační právo poslancá.
V polemice oproti posl. Pacherovi prohlašuje řečník.
že místopředseda pražského poštov-
ního ředitelství porušuje zákon a že
dopustil se činů, které musí býti přísně disciplinárn
polrestány.
Pravil li posl. Pacher, že bývalý ministr finane
Kaizl přijal četné české ůřadníky do
tohoto ministerstva, zapomněl dodati, že následujíeí
ministr financí
Böhm-Rawerk české úřadníky zase
vyhodil.
Posl
Choc
Miklasův
Pacher
Kaizl
Böhm
10
article
Posl. Seilz praví, že reforma jednacího řádu mus
býti provedena tak, aby jednak menšiny byly chrá-
něny před znásilněním, jednak aby zabezpečena byla
dělnost poslanecké sněmovny.
Posl. Slojan prohlašuje, že poslanci kalolicko-
národní přeji si dělnost poslanecké sněmovny. Aniž
by prejudikoval stanovisku své strany k podaným
návrhům, prohlašuje, že bude hlasovati pro zahájení
podrobné rozpravy.
Posl. dr. Adler praví, že jde reformě jednacih
řádu o to,
ztížiti zbytečnou frivolní obstrukci.
K obstrukci smí se sáhnouti pouze tehdy, jde-l
o životní otázky národa. Taková obstrukce jes
ovšem organicky spojena s existenčními podmínkam
parlamentu.
Zpravodaj posl. dr. Steinwender prohlašuje
v doslovu, že kdyby se s jednacím řádem cbtělo
čekati lak dlouho, až bude v Rakousku rozřešena
národnostní otázka, bylo by to vyloučeno již proto.
že dle názoru řečníkova národnostn
olázka v Rakousku nikdy rozřešenn
nebude. Mluví proti návrhu Choce na přečhod
k jednacímu pořadu a prosí výbor, aby na základě
jeho návrhů přešel do podrobného rokování a přijal
návrh Pernestorfera, dle něhož se referent vyzývá.
aby zpracoval návrhy, kteréž členové výboru pro
jednací řád již podali anebo do 6. února snad ještě
podají a aby je předložil výboru v novém referátu
na počátku podrobné debaty.
Na to vykonáno hlasování, kterým se ná-
vrh Choce všemi proti 4 hlasům za-
mitá a usneseno zahájiti podrobné rokování na
základě návrhů, které podal zpravodaj dr. Stei-
wender, jakož i návrhů, které do 6. února nově
budou podány. (Návrh Pernerstorfera.)
Na to schůze skončena.
Posl
doktor
Adler
Steinwender
Choc
Stei
Rakousko
poslanecký sněmovna
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 26. ledna. (Bar. Bienerth
a pilné návrhy.) Bar. Bienerth zaujal
k činnosti poslanecké sněmovny pohodlné stano-
visko. Parlamentní činnost je potřebna národům
rakouským, slátu rakouskému, nikoli však úřad-
nické vládě. S tohoto stanoviska posuzuje
také pilné návrhy, ktoré se nyní ve sněmovno
projednávají a jichž počet stále vzrůstá. Jeden
z členů nynějšího kabinetu vysvětlil to zpravo-
daji „Sl. polsk.“. Zkušenost prý poučila, že
starostlivá péče dřívějších vlád o dočasné nah
úplné odvolání pilných návrhů nesla špatné
ovoce. Vyvíjela se prý tímto způsobem stálo
patrněji soustava parlamentního vyděračství (5)
Některé skupiny podávaly pilné návrhy, jak by
na vládě vymohly úslupky rázu sice obecnélio
ale přece takové, aby zvýšily populárnost na-
vrhovatelů a zabezpečily jim mandáty. Několik
poslanců si navyklo, aby ve veřejnost pokládala
za jakési ,krotitele“ vlády jen proto, že na své
pilné návrhy sebrali dvacet až třicet podpisů ve
sněmovně. Nynější vláda se proto prý rozhodlu
chopiti se jiné politické methody. Jsou-li ně-
které strany neb někteří poslanci tak lehkomy
slní, že chtějí tratiti čas na malichernosti, ač
na jednacím pořadu jsou vážné předlohy, ať jej
tratí. Jejich deklamace nebudí nikde pozornosti.
Rozpravy o pilných návrzích konají se před
prázdnými lavicemi. A potáhnou se tak dlouho,
dokud strany, jimž záleží na životě parla-
mentu, samy se nevzpamatují a energicky se
nevzeprou proti utracečům drahocenného času.
Bar. Bienerthovi je ovšem snáze než parla
mentním ministrům. Má po ruce § 14. a v nej-
horším případě modrý arch s ministerskou pens
také ho neuvede v nesnáze.
V Praze, 26. ledna. (Vlašská fakulta
a Slovinei.) Slovinský tisk věnuje největší
Bienerth
Praha
vlašský fakulta
Slovinei
12
article
Hudba.
Hudba.
+ Z Blodkovy pozůstalosti zpíval pan Kretsch-
mer v koncerté spolku českých žurnalistů tři písně
které způsobily pravou sensaci. Mají svou historii
Kolem roku 1860, když Blodek byl profesorem na
pražské konservatoři, zamiloval se do krásné blon-
dýny, která tehda žila a žije dosud v Brně. V zá-
palu mladické lásky napsal pro tuto vyvolenou
svého srdce Blodek 13 písní, jednu krásnější druhé.
V původním rukopise ve skvostné vazbě odevzdal
tehda Blodek slečně těchto 13 písní s dedikací. Je
diný exemplář, jenž byl napsán pouze pro ni a jenž
až do této doby byl v jejím opatrování, nikomu se
nedostal do rukou. Šťastnou náhodou dověděl se
o této historii moravský skladatel p. řed. A. Hro-
mádka, jenž stařičkou majitelku skvostného tohoto
manuscriptu příměl k tomu, aby mu jej odevzdalaa
odtud dostal se do rukou nakladatele Mojmíra Ur-
bánka, jenž stal se nyní jeho majitelem a všech 13
pisní v jednom svazku vydá. Na druhém písňovém
koncertě spolku českých žurnalistů dne 9. února
bude pan Kretschmer na četně projevené žádosti ně-
které z těchto Blodkových písní opětně zpívati.
+ Josefa Suka »Pohádka léta«, hudební báseř
v pěti větách, skvěle provedená Českou Filharmoni
za dirigování Karla Kovařovice, měla včera na kon-
certu Orchestrální Jednoty nadšený úspěch. Po každe
větě bouřlivě aplaudováno a dirigentu p. Kovařovicov
podán od autora věnec.
+ Z Pešti, 26. ledna. (Pův. telgr. »Nár. Listů«.
V dnešním koncertu vídeňského spolku hudebníc
umělců měli dirigenti Nedbal a Weingärtne
sensační úspěch, zvláště prvý Smetanovou »Vltavou-
Blodkův
Kretsch
Blodek
Mojmír Ur
Kretschmer
Suk
Kovařovic
Nedbal
Smetanův
Brno
Pešť
Vltava
pohádka léto
13
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Aféra pl. Stelnheilové. Z Paříže, 26. ledna
»Journal« sděluje dnes, že v aféře pl. Steinbenlové
dojde v nejbližších dnech k velkému překvapení.
Dostaví prý se k vyšetřujícímu soudci svědek, jenž
posud mlčel a nyní jest odhodlán vypověděti o dra-
matu plnou pravdu.
= Osudné zivání. Z Milána, 26. ledna. ze
zvláštního důvodu musil býti zastaven rychlovlak
mezi Novi a Milánem. Dáma, cestující v I. třídě, zí-
vala tak silně, že dostala křeč do dolní čelisti, takže
nemohla zavříti ústa. Leknutím omdiela a spolucestu
jící zatáhli za provaz poplašného signálu. Lékař, je-
doucí ve vlaku, přispěl dámě, načež vlak v jízd
pokračoval.
= Dělníci usmrceni výbuchem turbiny. Ze
Saragosy, 26. ledna. (K. k.) Výbuchem turbiny
v eukerní rafinerii byli dva dělníci zabiti a jeden
těžce raněn.
Paříž
Milán
Novi
14
article
pozornost vládní předloze o zřízení samostatne
vlašské právnické fakulty ve Vídni. Předlohu
tuto, jejíž přijetí mají za zabezpečené, poklá-
dají za vhodnou příležitost, aby se i Slovinei
domohli své vysoké školy. Proti vlašské fakultě,
zřízené kdekoli mimo Terst, nemají námitek
dle „Slov. Nar.“ všichni Jihoslované budou pod-
porovati tuto předlohu, jestliže se sou-
časně zřídí také slovinská právni-
cká fakulta v Lublani jako počátek uni-
versity. Slovinští poslanci se rozhodli, že mez
vlašskou a slovihskou vysokou školou musí býti
„junctim“ a na tomto stanovisku setrvají, po-
něvadž, zřídí-li se nyní fakulta vlašská a ne-
zabezpečí-li se současně vysoká škola slovinská
potom by Slovinci na svou fakultu musili čekati
znova dvacet a snad i více let. „Narodne
zveza“ má tedy ve svých rukou další osud slo-
vinské vysoké školy.
Z Lublaně, 25. ledna. (Slovinšti na
u celovockého soudu.) Celský „Narod-
Dnevník“ má z Celovce smutný dopis o důsled-
ném vymítání slovinštiny u tamějšího okresního
soudu. Roku 1898 vyřízéno u tohoto soudu
ještě všoch 26 slovinských žalob slovinskya
z 85 knihovních vložek vyřízeno 76 slovinsky.
pouze 9 německy." Po pěti letech počaly se
i slovinské žaloby vyřizovati německy a počet
německých knihovních vkladů o slovinských
podáních se vyrovnal vkladům slovinským. Roku
1908, tody po desoti fetech všechny 84 slovin-
ské žaloby vyřízeny již pouze německy a sln-
vinská vložka dostala se do knih jedíná proli
147 vložkám německým. Tak za posledního
desetiletí, v němž korutanští Němci neustávají
vládu viniti, že poslovanšťuje Korutany, vy-
puzep slovinský jazyk z celoveckého okresniho
soudu nadobro!
Slovinei
Jihoslovan
Celská
Narod
Dnevník
Němec
Vídeň
Terst
Nara
Lublaň
Korutany
15
article
Nový útok na byty českých stát
ních úřadníků v Chebu.
Nový útok na byty českých stát
ních úřadníků v Chebu.
Z Chebu, 26. ledna.
(Telef. zpráva „Nár. Listů“.)
Oznámili jsme vám, jak vandalským způso-
bem zpustošen byl dům chebského občan
Rotha, který pronaja] za trojnásobnou činži byly
českým poštovním úřadníkům.
Na základě nového štvaní redaktora
„Egerer N. Nachrichten“, renegáta Joksche,
došlo dnos v úterý po 8. hodině večerní k no-
vým bouřím.
Houf asi 500 výrostků, vedených známými
štváči a právě jmenovaným šriftlajtrem, za hu-
rónského řevu přitáhl na „Gregoriplatz“, kde
vzrostl na zástup asi 2000 osob. Za ohlušují-
cího, zviřecího řevu, který možno srovnati jen
se řvaním požárem ohroženého dobytka, zahájil
dav útok na Rothův dům.
Bylo slyšeti zřetelně povely vůdců k bom-
bardování kamením.
Jelikož však — jak již podotčeno bylo ve
zprávě včerejší — telegrafováno bylo na másto
držitolství do Prahy, chráněn byl dům RRothův
před zuřivci 50 čelniky, klerým. velel četnický
důstojník Storneck. 4
Když zaělo lítati kamení a několik četníků
zasaženo, dal velitel zozkaz k postupu s nasa-
zenými bajonety.
Roth
Egerer N Nachrichten
Joksch
Cheb
Praha
Rothův dům
16
article
Jen tím způsobem se stalo, že zabráněno
bylo vniknutí zuřiveů do domu Rothova.
Zástupy demonstrantů shlukly se opět
jinde. Zatčeno bylo několik osob, ale na slib,
že půjdou domů, opět propuště ny.
Kde jaký Čech v Chebu tone strachy o ži-
vot, neboť přese všechen výnos Bienerthův píší
zdejší štváčské listy proti Čechům zde usedlým.
Redakcím pomáhá činně náměslék starostův dr.
Bernardin, jenž včera prohlásil, že Rothová
město škodu hradit nebude, poněvadž prý měst-
ská rada ho varovala, aby Čechy do bytu ne-
Jelikož inlervence u okresního hejlmana
Koisra dopadla tak jako předevčírem, telegrafo-
váno do Vídně ministerskému předsedovi, mini-
stru Žáčkovi a poslaneckým klubům za nepro-
dlená ochranná opatření a naléhání na vyhlá-
šení stanného práva nad Chebem.
Zde jde o ochranu služby státních úřad
niků a jsou tedy výjimečná, okamžitá
opatřeni přímo nařlzena zákonyl
bral.
Rothův
Čo
Bienerthův
Čecho
doktor
Bernardin
Rothová
Cheb
Čechy
Vídeň
práv nad Cheb
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 26. ledna.
Slovanské hnutí v Rusku.
V Moskvě konala se důvěrná schůze Spolku
kultury slovanské, na niž přijeli: prof. Zdzie-
chowski a advokát Doboszyúski z Krakova,
redaktor Ludvík Straszewiez z Varšavy a srbský
archimandrit Michal. K návrhu knížete Tru-
beckého schůze vyslovila polským hostům díky
za to, že přítomnosti svou podporují možnost
zblížení rusko-polského. Posl. hosudarstvenné
dumy Lvov mluvil v ten smysl, že je nejvyšší
čas, aby se Rusko zblížilo se Slovany západ
ními, k nimž ale vede most přes otázku pol
skou; dokud otázka ruskopolská nebude vyří
zena, zblížení se západními Slovany nebude
možno.
Krvavá domovní prohlídka ve Vilně.
Š. Z Vilna, 26. ledna. (Zvl. tel. » N. L.«)
Zdejší policie předsevzala bytovou prohlídku
u jistého Eisena, o němž se dověděla, že
přechovává u sebe revoluční prokla-
mace. U Eisena právě bylo přítomno několik
revolucionářů, z nichž Moric Finnberg
střelil dva policisty do života. Přes to revolu-
cionáři byli zjímáni, mezi nimi 19letá gymna-
sistka Esther Chigrinova.
Zdzie
Doboszyúski
Straszewiez
Michal
Posl
Finnberg
Chigrinův
Praha
Rusko
Moskva
Krakov
Varšava
Lvov
Vilno
Slovan západ
18
article
Vojvoda Bogdan Zimonjič umřel.
r. Z Cetyně, 26. ledna. (Zvl. tel. »N. L.«)
Včera zemřel hercegovský vojvoda pop Bogdan
Zimonjič. Od své mladosti zúčastnil se bojů za
osvobození z jařma tureckého. R. 1875 byl
vůdcem povstalců z Gackého pole. Již slavný
Luka Vukalovič vážil si jeho junáctví a v Herce-
govině i na Černé Hoře bylo jeho jméno tal
oblibeno, že bylo všude vyslovováno, kde byla
řeč o nejlepších současných junácích, jako
Marko Miljanov, Peko Pavlovič, Lazar Sočica.
Ilja Plamenac.
K řeči sira Ečuarda Greye.
Velká řeč, kterou pronesl anglický ministn
zabraničních věcí před svými voliči, vzbudila
neobyčejnou pozornost ve Francii. »Le Temps«
jí věnoval úvodní článek, v němž chváli umír-
něný ton výkladu anglického ministra. Sin
Eduard Grey uvital sice s radostí smířlivost, jež
vedla k dohodě rakousko-uhorské, ale míní, že
tato dohoda nestačí k rozluštění krise. Bude
však dbáti o mírný průběh věcí a uskutečnění
konference. Chváli jednotu názorů panující mezi
Vojvoda
Zimonjič
Miljanov
Peka Pavlovič
Sočica
Plamenac
Grey
Černá hoře
Francie
Vukalovič
Ečuarda Grey
Le Temps
19
article
Londýnem, Petrohradem a Paříží. Uznává též
konciliantnost Německa a moudrou rozvahu tu-
recké politiky. »Temps« konstatuje tento střízlivý
optimismus anglického státníka, jež však dosti
rázně dovedl odmítnouti výtky, adresované
z Vídně anglické politice, prohlašuje je za bez-
důvodné. Rakouská politika ovšem musila vyvo-
lati v Londýně nepříznivý dojem. Ve Vídni ne
dbali poměru Anglie a Turecka. Sir Eduard Grey
hájil anglický tisk. Nesouhlasil asi se všemi
články, jež vyšly o politice zahraniční v angli-
ekých žurnálech a revuích za poslední tři mě-
síce, ale mohl se uklidniti vědomím, že ve
videňském tisku objevovaly se projevy ještě
přenáhlenější. Na štěstí však umlkla již pole-
mika rakousko-anglická. Sir Eduard Grey pravil:
»Postavení ministra zahraničních věcí stalo by
se zajímavým od té chvíle, kdy by námořnictví
nemohlo obhájiti zemi proti koalici.« Ministr
potom doložil, že nutno však udržovati armádu
v rozumných mezích. »Temps« pravi, že toto
stanovisko nenalezá souhlasu ve Francii, která,
by si přála, aby Anglie jednou neodpykala lho-
stejnost, s jakou zanedbává svou armádu.
Grey
Londýn
Petrohrad
Paříž
Německo
Vídeň
Anglie
Turecko
Francie
Eduard Grey
20
article
Jmenování ve službách obce pražské.
Vo včerejši schůzi městské rady pražské byli zvo-
leni: mag. sekretářem v VIII. hodn. třídě JUDr
Josef Démal; mag. komisaří v IX. hodn. třído
JUDr. František Vaněk, JUDr. Josef Sommer, JUD
Karel Heller, F. C. Vlk a JUDr. Jan Dvořák; mae
koncipisty v X. třidě; Emanucl Hausik, Jind
Fleissig a Vojtěch Kašpar; inžený r y-a s i s te nty
v X. tř.: Josef Chahol, Boh. Hamrle a Lad. Kyndi
inzenýryelévy s adjutem 1400 K: Karel Léd
Václav Sommer a Frant. Voitl; městskými
okresními lékaři v VIII. tř. hodn.: MUDr. Jan
Buršík a MUDr. Karel Ketlner; měst. ckres. lé-
kaři v IX. tř. hodn.: MUDr. Ladislay Procházka
MUDr. Josef Zafouk; měst. okres. lékaři v X
tř. hodn.: MUD,. Čeněk Moucha a MUDr. Václav
Peyer; měst. zvěrolékařem v VIII. tř. hodn.
Joseí Svoboda; měst zvěrolékaři v IX. tř. hodn.
Frant Dvořáček a Vojlěch Řiha; měst. zvěrolékaři
X. tř. hodn. Jan Paleček a Alois Slavík; účet ní m
oficjály v X. tř. hodn. Kosina Frant., Gregor Jiří
Patzelt Fr., Rippl Karel, Petr Josel, Hlavsa Václava
Hrbek Otokar, účetními akoesisty v XI. ti.: Dlouhý
Ant., Svoboda Pelr, Vaněček Mořic, Beneš Václ.
Gmach Jan, Moc Joseí a Holfmeister Kamil; škol-
ním lékařem pro Libeň byl jmenován p. MUDr
Frant. Brdek; účetními praktikanty s adju-
tem 1000 korun jmenováni: Vosyka Václav, Fryč
Karel, Ledvinka Fr., Gudera Čeněk, Koubek Antonín
a Nebuška Oskari kancel. oficjály v X. t
hodn.: Němeček Arnošt, Šmilauer Zdeněk, Dobrý Jo-
sel a Mašek Ferdinand; kanceléř. akcesisty
v XI. tř. hodn.: Mikšovský Josef, Řehoř Fr., Schoí
Emil, Pechlát Aug, Hubatius Benj., Podubecký Fu-
gen, Brejnik Ant, a Stain Joseřy ka ncleřá řeký mi
praktikanty s adjutem 1000 K: Vaněk Jindř.
Bulír Ant., Straka Frant., Kaufmann Josef, Chládek
Frant., Stehlík Karel, Oban Karel a Win lermann
Ruddoll.
Démal
JUDr
Vaněk
Sommer
Heller
F C
Vlk
Dvořák
Emanucl Hausik
Fleissig
Kašpar
Chahol
Boh
Hamrle
Léda
František
MUDr
Buršík
Ketlner
Ladislay Procházka
Zafouk
Moucha
Peyer
Svoboda
Dvořáček
Vojlěch Řiha
Paleček
Slavík
Kosina
Gregor Patzelt
Rippl
Karel
Josel
Hlavsa
Hrbek
Otokar
Svoboda Pelr
Vaněček
Mořic
Beneš Václ
Brdek
Fryč
Ledvinka
Gudera
Koubek
Antonín
Nebuška Oskari
Šmilauer
Zdeněk
Mašek
Schoe Emil
Pechlát Aug
Hubatius Benj
Brejnik
Stain
Jindřichův
Straka
Kaufmann
Josef
Chládek
Stehlík
Oban Karel
Win
Ruddoll
Francie
Libeň
X třída
Gmach Jan
Joseum
Podubecký f
Bulír Anta
MUDr
Holfmeister Kamil
Vosyka Václav
Němeček Arnošt
Mikšovský Josef
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Konfiskace. Také včerejší večerní vy-
dání „Národních Listů“ propadlo konfiskaci,
již k rozkazu státního návladnictví před 6. ho-
dinou vykonali zřízenci pražské polieie. Závadu
shledána na dvou místech článkové úvahy „Po-
štovní výnos“, zejména v prvním sloupci
druhé strany v celém obsahu stati osmé a ve
stati desáté od slov „Je to ustanoveni... až ne-
slýchané německé zpupnosti.“ Proti této konfi-
skaci podáme námitky, jakmile nám příslušné
soudní usnosení bude doručeno.
— Návštěva irancouzských studentů v Pra
ze a slavnostem kutnohorského dekretu zalezln
také říšským Němcům za nehty. Říšsko-německý
tisk sledoval každý krok representantů sludent
ské unie francouzské s dychtivostí napjatého
zájmu. Neboť nic nehněte Němce, jako vzájem
ná příchylnost a nyní již tolikrát spečetěná
láska česko-francouzská a ještě teď rojí se v ně-
meckém tisku různé pikanteric z pobytu fran
couzských studentů v Praze. Všeněmecký orgár
mnichovský, vypravuje, že francouzští student
musili svou návštěvu zkrátiti na žádost víden
ského vyslanectví francouzské republiky a že
odjeli již v pátek. Pražští vládní funkcionář
prokazovali prý jim veškeré nrožné ochoty. Takt
prý si je dal na českém spolkovém plesu (ne
pochybně „Nár. Besedě“) představiti nejen
místodržitel hrabě Coudenhove, nýbrž i policejmn
ředitel Křikava a imenovitě tento bavil prý se
s nimi téměř nepřetržítě. „To budiž připome
nuto,“ dí mnichovský list, „aby se chování
Němec
Coudenhove
Křikava
Praha
22
article
pražských úřadů oproti říšským německým stu-
dentům postavilo do náležitého světla.“ Za to
je radost říšsko-německého tisku nad chováním
rektorátu vídeňské university k puřížským stu-
dentům všeobecná. Nevíme dosud, jaký dojem
na ně učinila pozornost místodržitelova a poli
cejního ředitele na „Národní Besedě““ a jak
smýšlejí o hranatém chování videňského rektora
který dal pedelům střežiti vchody do auly před
nimi. Jisto je tolik, že před svým vlastním ná-
rodním věďomím mohou francouzští studenti
lépe býti s pražskou a kutnohorskou návštěvou
spokojeni než s loňskou exkursí svých kolegi
do Berlína. Tenkrát byli tito kolegové našicl
hostů při svém návratu z Berlína, když vyprá-
věli o svém slavném přijetí, osloveni v jistém
velmi rozšířeném listě pařížském významnou
otázkou: „A což nazpátek zdali pak
jste jeli přes Štrasburk?“
— „Deutschland“, zasilatelský závod spol-
ku c. k. státních úřadníků rakouských. V
Vídni právě zahájen byl nový zasílatelský závod
který doporučuje se v reklamních cirkulářícl
takto: „P. T. Tímto dáváme k vlídnému vědomí
že jsme pod firmou: „Internationales Transport
Bureau, Deutschland, zasílatelský
závod spolku c. k. státních úřadní
ků v Rakousku“ zřídili obchod dopravn
i pro stěhování nábytku.“ Není snad tento, pre
„Verein der k. k. Staatsbeamten Oesterreichs?
tak významný „infernacionální“ titul vzat ze
známé nacionální písnicky „Deutsehl a nd
Berlín
Štrasburk
Deutschland
Vídeň
Rakousko
národní beseda
spolek c
23
article
Deutschland über Alles“, která s
zpívá také známou nolou ?!
— Odpověď na obvinění českých vůdců ve
Vídni, že obsah poštovního jazykového výnosu
před vydáním znali a ústy dra. Kramáře, jakož
i předáků jiných stran souhlas s ním vyslovili,
v pondělním „Hlasu Národa“ z kruhů poštov-
ních otištěné, nedala na sebe čekati. Včerejší
„Den“, orgán dra. Kramáře, odmítá je velmi
ostře a rozhodně. „Hlasu Národa“ vytýká, že
lže, že šíří „nostydatý klep“ atp. Zaznamená-
váme rádi toto přímé i bezodkladné vyvrácení
zprávy, která byla sehopna způsobiti ve veřej-
ném mínění českém opravdovou bouři. Že by se
„Hlasu Národa“ podařilo dokázati své odvážné
tvrzení, o tom dlužno po. tak důrazném de-
menti pochybovati.
— Osobní. Univ. docent p. MUDr.-O. Kutvirt,
odborný lékař chorob uší, nosu a hltanu, ordinuje
od ledna t. r. v Praze, Václavské nám. 47.
— Úmrtí. V Praze zemřel p. Štěpán Safr, ho-
stinský. Pohteb koná se dnes o V24. nod. odpolední
z ústřední síně v Olšanech. — V Praze VII. zemřela
paní Anna Chrtková v 80. roce věku. Pohřeb je
dnes o 1. hod. z ůstřední síně na břbitově olšan-
ském. — V Jihlavě zemřela 26. ledna paní Alžběta
Sehmolkovů, vdova po p. Karlu Scbmolkovi,
býv. obchodníku v Jihlavě a matka p. M. Schmolky,
majitele firmy Schmolka a Mestitz v Praze-VIII.
Pan Václav Šlechta, restauratér a hotelier v Bu-
benči, včera zemřel. Pohřeb bude v pátek o 1/211.
hod. dopol. z farního chrámu u sv. Golharda v Ba-
benči.
MUDr
Kutvirt
Safr
Chrtková
Alžběta Sehmolkov
Scbmolk
M Schmolka
Šlechta
Golhard
Vídeň
Praha
Václavský já
Olšany
Jihlava
University
Schmolka
Mestitz
Deutschland über Alle
24
article
— K oslavě pamálky dekrelu kutnohorského.
Magister občanského práva Alexander Alexandrovič
Borzenko poslal z Odessy na adresu rektora če-
ské university v Praze následující pozdrav: Mám
čest pozdraviti českou universitu s 500letím úkazu
krále Václava IV. 18. ledna 1409 v Kutné Hořea
přeji, aby oslava jeho památky přispěla k upevnění
kulturné jednoty všech Slovanů.
— Z městské zady pražské. Ve včerejší schůzi
složil měšťanský slib pan Václav Lain, obchodník
z Prahy-VII. — Panu V. Sedláčkovi povolena stavba
čtyřpatrového domu na nároží ulice Sanyirové. —
Vybověno 15u žádostem za přiznání práva domov-
ského dle zákona z roku 1896; 32 žádosti téhož
druhu byly zamítnuty. — Na vědomí vzato sdělení
pana starosty dra. Groše o opalřeních na vy-
dání zákazu nošení barev a odznaků
německých studentů (viz včerejší večerní
vydání »Nár. Listů«). Prohlášení, že jen zákazem
barev bude zjednán v Praze trvalý klid a pořádek,
vyvolalo jednomyslný souhlas rady městské. —
Urganisační komisi příkázán návrh pana Neumanna,
aby na příště byla počítána jednoroční služba vojen-
ská nejen do let k výslužbě, ale i do let k dosažení
určilé stupnice platu. — Pan Peterka žádal, aby se
stala náležitá opatření k zostření služby na měst-
ských vahách, zejména co se týče vážení uhlí; při-
kázáno dozorší komisi nad tržnici. — Dále podal p.
Alexander Alexandrovič Borzenko
Václav Iva
Lain
V Sedláček
Groš
Neumann
Peterek
Odessa
Praha
Kutná Hořea
Sanyirová
25
article
Peterka obšírné a věcné návrby, směřující proti zne-
švařování pražského okolí nevkusnými stavbami;
navrhl zejména, aby někdo z techniků obce pražské
pořádal lidové přednášky o stavbě rodinných domků
a o pokrocích ciziny v tom směru; aby vyprána
byla cena na projekty takových levných a hygieni-
ckých domků různých rozměrů a slohů; reprodukce
schválených projektů aby se dodaly sousedním obcím
a odborným korporacím; dále aby se rozšiřovaly
poučné články toho směru. Návrhy přikázány úřadu
stavebnímu. — Pan dr. Scharf žádal, aby byla vy-
kázána místa pro kluziště u břehu staroměstského
blíže řelězové lávky.
— Posmrtný projev. Ve včerejší schůzi městské
rady pan starosta dr Groš sdělil, že zemtel p. Ant.
Svoboda, obchodník s dřívím, jenž zasedal jako
zástupce Malé strany po jedno období v obecním
zastupitelstvu a jehož milá osobnost všem kolegům
z této působnosti zůstala v dobré paměti. Presidlum
vyslovilo soustrast rodině zesnulého a zaslalo věne
na rakev. Rada městská schválila tato opalření
vzdala zesnulému čest povstáním.
— Slovanská tisková kancelář v Petrohradě. Pan
dr. Ivan Šajkovič zřídil v Petrohradě, Hesckiňt 65,
. 23 »Epo czananckoli nevaru« a žádá slovanské
redakce, nakladatele i spisovatele, kleří si přejí, aby
jejich články a spisy byly ohlašovány v rozmanitých
slovanských listech a překlädány na druhé slovanské
jazyky, zvláště do ruštiny, aby mu posílali na uda-
nou adresu své časopisy a knihy.
doktor
Scharf
Groš
Šajkovič
Epo
Petrohrad
Hesckiňt
26
article
— Z klubů občanských Z klubu voliču
novoměstských. Příští klubovní schůze koná
se v pátek 29. t. m. o 8. hod. vederní »u Choděrů-
a věnována je časové a důležité otázce pražské, totiž:
»Změna volebního řádu do sboru obecních starších
král. hl. města Praby « Rozhovor zahájí ob. st. pan
JUDr. J. Scharf. — Občanská beseda pro
dolejší Nové město v Praze koná ve
čtvrtek dne 28. ledna o 8. hod. večerní ve staročeské
síni pivovaru su Bucků« v Praze na Poříčí členskou
schůzi, ve které přednášeti bude p. inspektor Leopo d
Weigner: »O aktuálních otázkách stavu živnosten-
ského«. — Občanký klub v Karlině žádá,
aby pp. členové klubu za účelem účasti při pohřbu
p. Antonína Vostatka, ředitele okres. hosp. záložny
v Karlíně a dlouholetého člena klubu, pokud možno
v plném počiu dostavili se dnes o 3. hod. odpol.
do ústřední kaple na Olšanech, odkudž pohřeb konán
— Židovské dítě do české školy. Dosud vážnou
překážkou v práci českých židů byla okolnost, že
němečtí židě zřídili na německých školách bohalé
podpůrné fondy, lákajíce tak zvláště chudé dětí na
německé školy, kdežto na českých školách o židovské
děli bylo macešsky postaráno. I v tom směru stane
se nyní náprava. V Praze ustavil se zařizují výbor
ze zástupců všech organisací českožidovských, který
zahájil již energicky sbírku a vymohl schválení sta-
nov spolku pod názvem »Jubilejní fond, spo-
lek ku podpoře nemajetných židov-
ských žáků na českých školáchv Praze“.
Choděra
JUDr
J Scharf
Bucek
Vostatek
Praba
Nová město
Praha
Karlin
Olšany
sbor obecní starý král
Leopo d Weigner
Občanký klub
jubilejní fond
27
article
Ustavující valná hromada koná se ve středu dne
2. února v 8hodin večer v hotelu »Bri-
stol« v Dlouhé tř. Ačkoliv spolek ještě není
ustaven a nezaháhil dosud organisační akci, činí již
dnes jeho čisté jmění téměř 5000 K, takže lze doufati,
že bude moci v nejbližšl době zabájiti pronikavou
podpůrnou činnost na prospěch chudých židovských
dětí na českých školách a v zájmu myšlenky česko-
židovské. Jest jen na přátelích chudé české, židov-
ské mládeže, aby hojnými přibláškami členskýmia
čilou agitací »Jubilejní fond« již v jeho začátcích po-
sílili. Příspěvky členské činí u členů zakládají-
clch jednou pro vždy nejméně 200 K, jež možno
též splatiti ve dvou stejných ročních lhůtách, u členů
skutečných ročně nejméně 20 K, u členů řád-
ných ročně 10 K, u členů činných 5 K a při-
spívajích 2 K. Přihlášky členské přijíma a dolazy
vyřizuje p. dr. V. Tey!z, redaktor »Rozvojee
v Praze, I, Dlouhá tř., 56.
doktor
V Tey
Praha
jubilejní fond
28
article
— Proti zákouu Azmannovu došla nás taková
řada projevů z měst a okresů českých, shodu-
jicích se vesměs v proteslu proti předložení zákona
toho k sankci, že omezujeme se pro naprostý nedo-
statek místa pouze na výňatky z projevů korporací
a městských rad. Tak okresní výbor na Smí-
chově, »jako zákonem povolaný orgán ku projevu
mínění obyvatelstva zastupitelského okresu smíchov.
ského, tlumočí veřejnosti rozhořčení obyvatelstva
okresu nad nedostalkem citu pro právo a spravedl-
nost ve sněmu dolnorakouském a žádá důrazně
vládu, povolanou k hájení ústavy a práv všem
občanům státním úslavou zaručených, aby zákon
sněmem dolnorakouským usnesený císaři k sankci
nepředložila.« — Obecní výbor města Pří-
bora v sezení svém, dne 22. t. m. konaném, »pro-
testuje jednomyslně a co nejrozhodněji proti uzako-
nění dolnorakouským sněmem přijalé Axmannovy
osnovy zákona« a zároveň poukazuje z obecní po-
kladny spolku »Komenský« ve Vídní přispěvek 50 K
pro české školství vídeňské, k čemuž přidáva ne-
jmenovaný člen výboru 10 K. — Okresni výbo
v Pardubicích uvádí v protestu, že »zákon
Azmannův příčí se základním zákonům státoím.
jimiž každému občanu státnímu zaručeno jes« nepo-
rušitelně právo na zachování a pěstování jeho na-
bude.
Axmannův
Komenský
Vídeň
Pardubice
obecní výbor