Strana 2. Číslo 73.

KATOLICKE LISTY.

Dne 16. března 1900.

tu, ve které se sděluje, že vláda jest ochotna pod- porovati žádosti odsouzených z výtržností na Mo- ravě za prominutí trestu, jako již 8 účastníkům trest úplně nebo částečně byl prominut. Z prohlá- šení ministra vysvítá, že vláda nepomýšlí na udě- lení všeobecné amnestie, nýbrž že musí každý od- souzenec podati žádost o milost, o níž se pak rozhodne. O osudu záložníků, odsouzených pro hlá- šení se slůvkem »zde« nestala se dosud ani zmínka (Poslanecká sněmovna. Schůze 45.) Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi o 11. hod 20 minut. Od předsedy ministerstva došel přípis, v němž se žádá, aby byly vykonány volby do delegací. Předseda prohlašuje, že je dá vykonati zítra ze schůzi, jež se bude konati o 6. hod. večer. Ministrem spravedlnosti byla podána osnova zákona o správě přebytků společných sirotčích po- kladen. Ministr financí podal pět osnov zákonů ve pří- čině zcizení nemovitých statků státních. Panská sněmovna sděluje své včerejší usne- sení, že živnostenský výbor nemá býti prohlášen za permanentní a že byl schválen kontingent nováčků na r. 1900. Posl. Swiežy a soudr. podávají pilný návrh ve příčině nouze. Návrhy podali: posl. Cwinklinski a soudruzi ve příčině úpravy služební doby cvičných učitelů a učitelek; poslanec Naxera a soudruzi, aby zru- šen byl zákaz nahlédati do spisů v řízení admini- strativním.

Interpelace podali: posl. Josef Steiner a soudr. ve příčině konfiskační praxe v Praze; poslanec Josef Steiner a soudr. ve příčině konfiskační praxe na Kladně; posl. Sláma a soudr. ve příčině pivovaru v Náchodě; posl. Schlesinger a soudr. pro nepří- stojnosti při placení prací živnostníky konaných stát- ním úřadům; posl. Berner a soudr. ve příčině kon- fiskační praxe v Praze; posl. Holanský a soudruzi stran volby delegáta do české sekce rady zemědělské za politický okres budějovický; posl. Gessmann soudruzi ve příčině rakouských pošt v Turecku; posl. Böheim a soudr. stran vypisování ofert státními dráhami na dodávku materiálu a výstroje; posl. Há- jek a soudr. ve příčině vystavění meziměstského spo- jení telefonního z Písku do Budějovic; posl. Břez- novský a soudruzi pro konfiskační praxi v Čechách posl. Doležal a soudr. pro chování jistého poručíka 3. pluku císařských myslivců; posl. Lorber a sou- druzi v příčině zřízení akademie technických věd, nebo připojení zvláštní třídy k dosavadní akademii věd; posl. Antonín Steiner a soudr. v příčině pod- porování domácího průmyslu chmelového; posl. Sláma a soudr. v záležitosti poddůstojníka Hrušky; poslanec Sláma a soudr. v záležitosti zeměbrance Nováka od 18. pěš. pluku; týž poslanec v příčině konfiskační praxe v Cechách; posl. Krempa a soudruzi, aby prázné byty osvobozeny byly od daně; poslanec Plaček a soudruzi, že se v Čechách používá soudců z lidu u jiných soudů, než pro které byli jmenováni. Posl. Sylvester podotýká v dotazu ku př-dse- dovi železničního výboru, že tento v odpovědi na dotaz posl. Dobernigga zastírá skutečné poměry, nebot

mladočeský klub prý se usnesl prováděti proti inve- stiční předloze vlády obstrukci. Ministr vyučování dr. Hartel odpovídá na řadu interpelací a sice na interpelaci posl. Blanchiniho ve příčině umístění chorvatských škol v Zadru, kde prý již pro příští rok postaráno jest o zlepšení špatných poměrů, pak na interpelaci posl. Schönerera v příčině nepotvrzení volby dra Bernardina do okres. školní rady v Chebu, ve které věci ministerstvo již chebské obci vyhovělo, dále na interpelaci posl. Hořici stran postavení hlavních učitelů na státních přípravkách pro učitele a učitelky a na interpelaci posl. Lecher v příčině ankety ku poradě o organisaci vyšších ob- chodních škol a obchodních akademií, na interpelaci posl. Tanaczkiewicze ve věcech kongruy a konečně na interpelaci posl. Hofera stran obsazení místa učitele hudby na hudební škole v Schönbachu. Ministr zemské obrany hr. Welsersheimb od- pověděl na interpelaci posl. Fischera v příčině lon- ských výtržností ve Fryštáku (v Haliči), že se čet- nictvo dle výsledku vyšetřování chovalo dle předpisu, na interpelaci posl. Rosera a soudr., že se pro vo- jenské potřeby zakupují jen domácí lněné látky dále odpovídá na interpelace posl. Bernera, posl. Krempy v příčině udělení amnestie jistému hulánovi, posl. Resla (v příčině účinkování vojenské hudby v li- necké opeře), posl. Staropinského a soudr., posl. Špind- lera a soudr. (že se amnestie ze dne 2. prosince 1898 vztahovala pouze na trestné činy, pro nedostavení se k odvodu a neposlechnutí svolávacího rozkazu k cvi- čení ve zbrani), posl. Zchetmayera, posl. Znajmirow- ského (že ve shodě s vojenskou správou bylo pro budoucnost upuštěno od konání kontrolních shromáž- dění v nedělích a ve svátky), posl. Gerstmayra, posl.

Hannicha (že zeměbranci za jistých okolností mohou býti déle než 2 leta podrženi v presenční službě), posl. Kittla a soudr. (že ministerstvo vítá dodávky zemědělských výrobků skrze hospodářská skladiště, plní-li se předepsané podmínky) a posl. Vukoviče. Posl. Sylvester táže se, bude-li ještě svolán železniční výbor. Ministr spravedlnosti bar. Spens-Booden od- povídá na interpelaci posl. Pospíšila a soudr. v pří- čině udělení milosti osobám pro výtržnosti na Mo- ravě odsouzeným. Ministr praví, že jest ochoten do- poručiti žádosti, které budou zasluhovati ohledu. V ne- dávné době dostalo 8 osob buď částečnou neb úplnou milost. Posl. Erb táže se předsedy železničního výboru, bude-li tento výbor ještě v tomto zasedání svolán. Předseda železničního výboru posl. Kaftan od- povídá, že v tomto zasedání výbor svolán nebude, poněvadž materiál jest příliš obsáhlý a nemůže býti již projednán. V příštím zasedání bude však výbor svolán ihned. Místopředseda železničního výboru posl. Gtötz praví, že by výbor dávno byl svolal, kdyby to bylo na něm záviselo. Avšak on prý může zakročiti, jen když předseda jest zaneprázněn. Posl. bar. Dípauli podává na to zprávu o usne- sení sociálně-politického výboru stran žádosti, aby byl prohlášen za permanentní. Návrh byl bez debaty zamítnut. Ministr železnic dr. Wittek odpovídá na inter- pelaci posl. kn. Sapiehy v příčině nedostatečného od- vodňování železničních příkopů v Haliči a několik jiných.

Na další interpelace odpovídá ministr financí. Následuje jednání o zprávě výboru pro dobytčí nákazy, stran změny předpisů o dovozu dobytka z Uher. Zpravodaj bar. Skrbenský poukazuje na škody, jež tato polovina říše utrpěla dohodou s Uhry ze dne 21. září 1899. Přes všecky výstrahy trvá dovoz vepřů z Uher dále, a sice následkem láce ano i pře- necháváním vepřů půjčkou. Práva uzavření hranic používá se teprve, když nákaza jest už zavlečena. Totéž platí o nákaze hovězího dobytka. K vůli za- moření uherských vepřů zavřena byla rakouským do- bytkářům pařížská výstava a také Rusko zavřelo proti nám svoje hranice. Řečník žádá, aby návrh vý- boru projednán byl jen se stanoviska národo-hospo- dářského. Posl. Kaiser vyčítá pravici, že zadala zájmy zemědělství na prospěch Uher, a praví, že bude hla- sovati pro návrh výboru. Posl. Pfeifer praví, že chov prasat má dnes největší důležitost tam, kde filoxera zničila vinice.

Chov prasat jest výnosný a vyžaduje málo kapitálu. Dále poukazuje řečník na škody, které vyvolalo pře- hánění prasat z Uher do Italie, a žádá, aby ve smyslu návrhu výboru učiněno bylo s Uhry nové dohodnutí. Posl. Türk poukazuje k tomu, že se činí pře- kážky vývozu prasat do Slezska, a ku škodám, jež vznikají dovozem prasat z Rumunska do Bukoviny. Dále praví, že se vláda ani nepokusí zakročiti u vlády uherské ve smyslu návrhu výboru. Legální návrh ne- může býti ostatně na základě § 14. učiněn. Posl. Lecher praví, že nová konvence sesta- vena jest na základě konvence mezi Rakouskema Německem, ale že neuspokojuje nikoho, ani agrárníky. Jen vědecká kontrola na hranicích může zlu odpomoci. O nějaké obapolnosti nemůže býti řeči, neboť Ra- kousko do Uher dobytek skoro žádný nevyváží. Ny- nější návrh měl býti projednán také ve výboru národo- hospodářském, a tam se otázka ta mohla zamítnutím § VII. odstraniti.

Rokování se pak zakončuje. Posl. Gessmann (gen. řečník proti) shledává, že návrh výboru jest nedostatečný, a kritisuje pak uherské veterinářství. Rečník podává dodatečný návrh. (Souhlas.) Posl. Peschka (gen. řečník pro) praví, že ny- nější konvence poškozuje celý obchod, a nikoli jen zemědělství, a lituje, že ani vláda, ani výbor se ne- vyslovily dosti rázně, kdežto uherský ministr řekl, že vyrovnání stojí a padá s touto dohodou. Řečník od- poruje návrhu posl. dra. Gessmanna, aby vláda až do změny konvence hradila škody, jež vznikají zavlé- káním nákazy z Uher, ze státních prostředků. Ko- nečně žádá, aby se veterinární prohlídky dály již na hranicích, a dovoz prasat aby byl naprosto zapovězen. Ku konci přijímá se návrh výboru. Dodatečný návrh posl. dra. Gessmanna se zamítá. Rokování se přerušuje. Posl. Funke a Kaiser navrhují, aby správa výboru pro pomoc v nouzi dána byla na denní po- řádek zítřejší schůze. Přijímá se. Posl. Pergelt přeje si svolání rozpočtového vý- boru některý den před odročením sněmovny, když tato nekoná schůzi. Posl. dr. Žáček (předseda tohoto výboru) praví, že to nemůže přislíbiti. Posl. Iro jest nespokojen, že předseda nedal čísti nějakou jeho interpelaci, poněvadž ji dosud ne- četl. (Souhlas u Schönererovců.) Místopředseda Prade praví, že o tom zpraví předsedu dra. Fuchse. Ministr obehodu podává předlohu o podom- ním obchodě. Následuje více návrhů, pilných návrhů a inter- pellací. Příští schůze zítra v pátek, v 11 hod. dopol. Na denním pořádku pokračování ve dnešním. Konec schůze ve 4 hodiny 30 minut.

dobně jako zrak skutečný. Náš oslavenec sice nevidí světla denního, neboť jeho oči již vyhasly pro zevnější svět, avšak přes to zachovaly svoji svěžest způsobem duševním. Znáte přece, co se vypravuje o Homé- rovi? — Tento pěvec Illiady a Odyssey také byl zbaven tělesného zraku, ale přes to přese všecko stvořil nesmrtelná díla, která až doposud jsou vzorem nepřekonatelných epických básní. Podobně Beneš Method Kulda. Až do poslední hodiny nezahodil svého zlatého péra, nýbrž používá ho k ozdobě na- šeho básnictví, takže není pouze frází, nazýváme-li jej Nestorem českých básníků. Vždyť jsou známy jeho sbírky básní v posledních letech vydané, epické a hlavně příležitostné a rázu apologetického. Pouze pro užší kruh přátel vydal ještě před měsícem svazeček básní, jež opěvaly příchod jeho krajana z Moravy — nového primasa království českého. — Svým zrakem duševním přehlédá veškeru činnost veřejnou, stopuje ji a raduje se z úspěchů našeho národa i naší strany.

Známý katolický spisovatel francouzský monsignore Segur mohl vykonávati kněžské povinnosti svoje, rozdával na příklad svaté přijímání, ač zbaven byl zraku svého, a přece nikdy sv. hostie nebyla zne- uctěňhapádem k zemi. Také s církevním životem byl Segorddobře obeznámen. Podobně i náš český Segor neusttoé pragovati podle hesla svého zvěčnělého kra- jana. Sitšila luipoli církevním a národním, neboť cír- kev a vlasť jsou dvě sestry a každé z nich náleží půl šhlce] každéqzxnichivšakctaké srdce celé. uesckdyičeský ňárdd yovšech zemích koruny českégiphlížítv Nzstoruočěslich lábiříkův, pronášíme oq modssoavd Avisan oa os nr také my jako zástupcové katolického tisku svoje upřímné blahopřání: Bůh zachovej našeho oslavence, a láska českého lidu nechť jest mu aspoň nepatrnou odměnou za všecky práce a za veškeru činnost, kte- rou si postavil v českém národě památník ceny ne- hynoucí.

Beneš Method Kulda narodil se 16. března 1820 v Ivančicích na Moravě, studoval na gymnasiu v Jihlavě, r. 1839 vstoupil na filosofická studia do Brna, kde také konal studia bohoslovecká; byl vy- svěcen na kněze 6. srpna 1845. Jako kaplan působil v Židlochovicích, pak v Lodenicích, r. 1850 se stal správcem duchovním v cchranovně v Brně, od roku 1859 do r. 1870 působil jako farař v Chlumě v Če- chách, kde byl jmenován tajemníkem a vikářem stříd- nictví sedlčanského, okr. školdozorcem a konsistorním radou. R. 1865 byl zvolen za poslance do zemského sněmu. R. 1870 byl jmenován sídelním kanovníkem na Vyšehradě, a působil jako kníž. arcibiskupský školdozorce. Jeho spisovatelská činnost jest podivu- hodná. R. 1846 vydal první spis »Kořaleční mor«. Jeho nejdůležitějším dílem jsou »Moravské národní pohádky a pověsti z okolí rožnovského« (r. 1854) byl též redaktorem »Moravana« (1851—1860), »Pout- níka«, »Kalendáře Sv.Václavského«, přispíval do růz- ných časopisů, vydal »Životopis Tom. Procházky«, »Svatbu v národě česko-slovanském«, »Církevní rok« a četné básně. Výmluvným životopiscem jeho byl

J. Halouzka. Ze sociálně-politického výboru. Ve výboru sociálně-politického výboru přede- včírem konaném, o němž nás telegrafická zpráva došla teprve po 1. hodině ranní, kdy list se již za- vírá, navrhl poslanec dr. Stojan, aby tento výbor byl permanentním, až by projednal hornickou záležitost. Tento návrh, v pravdé časový a potřebný, byl také přijat 19 hlasy proti 8. Takto stará se ka- tolický kněz jako poslanec o to, aby horníkům bylo skutečně odpomoženo, jak toho zasluhují. Dr. Stojan si získal tím o zájmy hornické nemalou zásluhu. Avšak nestalo se přece podle přání výboru, nebot sněmovna nepřistoupila na tento návrh, poněvadž není vládní předlohou dle řádu jednacího. Předlohy o erárních budovách v Praze a v Plzni. Z Vídně, 15. března. (T. k.) V dnešní schůzi poslanecké sněmovny vláda podala několik osnov zákona o prodeji nemovitého státního majetku, které