ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d5394770-fd97-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 19 celkem · entity: place 20, work 5, person 29, org 3
1 masthead
Číslo 134.
2 masthead
V Praze, dne 17. května 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Redanoe. aamminimtrece xpodice Praha, Pětroosova ulice, číslo 200—1I Nefrankované dopísy se nopřijímají, rukopisy se nevracejí Mexupečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a pří častější insercí po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho dině polední. Jednotlivé číslo ra 8
Praha Pětroosov ulice
5 article KATULILKÉ LIS
KATULILKÉ LIS Telefon redakce č. 1126.
6 article
Přodplatné pro Pralu s donáškou do domu měsíčně . . . .. 2.80 čtyrtletně . .. K 8.40 celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtyrtletně . .. celoročně.. . . K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně .. . K 12.— celoročně.... K 48.— Do Ameriky, Francie. Švýcarska, Italie, Bel- le, Anglie a Ruska: čtvrtletně ... K 13.20 celoročně ... K 52.80 Tolefon redskne č. 112e.
Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Belale Anglie Rusko Italia
7 article
4 hodiny 13 minut ráno. Slunce vychází ve
8 article Slunce zapadá v 7 hodin 40 minut večer.
Slunce zapadá v 7 hodin 40 minut večer. Čtvrtek: Sv. Ubald, biskup. — Sv. Torpes, mučeník. v chrámu Páně Čtyřicetihodinná pobožnost u Nejsv. Trojice v Podskalí od 17.—20. t. m.
Nejsv Podskalí svazek . Ubald svazek . Torpe
9 article Listy z Belgie.
Listy z Belgie. Z Antwer p. (Pův. dop. »K. L. ) L+ 36. V úterý, dne 9. května byla určena přednáška páně Gerlacheova v akademické síni uni- versity lutyšské. Pan Gerlache, jenž, jak známo, konal studijní cestu na jižní pól s lodí »Belgica«, měl před- nášeti o této své cestě. Avšak zlovůlí mladých libe- rálních posluchačův lutyšské university byla tato čistě vědecká (a nikoli politická!) přednáška překa- žena. K 8. hodině vnikl zástup svobodomyslných (liberálních) studentův do universitní budovy a ob- sadil galerie; při tom však již bylo pozoro- vati u něho, že tam nepřišel ani jediný ze zá- stupu toho z touhy po vědě a poučení, soudě tak že sykotu, hvizdotu a výkřiků, podobných úplně k oslímu hýkání, nýbrž za docela jiným účelem. Pan Boremans, správce university, požádal manifestanty, aby slavnostně přivedli pana Gerlache, jak toho za- sluhuje, leč rada jeho byla vypískána. Marně po- koušel se p. Boremans, aby ještě několik slov pro- nesl: hlas jeho zanikal ve vřavě liberálních studen- tův, »vzdělaných« to universitních pánův posluchačův. Konečně opustil síň, v domněnce, že studenti se utiší. Po jeho odhodu začal však u těch svobodomyslných osvícenců ještě větší hlomoz Jeden z těchto liberál- ních studentův vystoupil na řečniště a dával zna- mení, aby se utichlo, poněvadž již za nedlouho vá- žený řečník přednášeti započne. Jiný liberální student žádal, aby prapor katolických studentův ze síně zmizel.
K L Gerlach Boremans Belgie L + 36
10 article
Když se konečně pan Gerlache objevil, byl na oka- mžik všeobecným, abych to po česku vyjádřil, »volá- ním slávy« uvítán, avšak, nastojte, brzy na to počala protidemonstrace, takže pan Gerlache rozhodně nemohl dále přednášeti. Předseda »Mladé katolické stráže«, pan Tschaffen, vítá řečníka srdečně. Jeho slova byla přijata s velikým potleskem. Avšak, poněvadž liberá- lové se zapřisáhli, stůj co stůj, pořádek překaziti, začal pískot poznovu. Předseda oznamuje, že bude nucen schůzi ukončiti a potom hanba že padne na svobodomyslné čili liberály, jelikož povinnosti k po- hostinství a zdvořilosti nohama šlapou. Leč to ne- pomohlo nic a ono hvízdání, pískání a oslovské hý- kání nepřestávalo, byla schůze bez — přednášky- skončena. A proč si počínali liberální studenti z vyso- kých škol tak skandálně. Inu, katoličtí studenti si tuto přednášku vyprosili a její čistý výnos měl býti vě- nován chudině, jižto ošetřují jeptišky a jak je to zde v Belgii obyčejem, byla k tomu veliká uni- versitní síň propůjčena. To nemohli liberálové snésti a po ukončení schůze, mnuli si radostí ruce, že se jim podařilo vědu, snášelivost a dobročin- nosť spoličkovati. Z toho opět vidno, jak »apoštolové světla a vědy« jsou »nóbl« a jací »ničemové«a »tmáři« a jsou ti »nesnášenliví klerikálové!« — Roku 1897 byl v Chauxe-Sprimont založen spolupůsobící spolek, v jehož stanovách bylo, že spolek ten se ni- kdy nebude obírati politikou. Pan farář Spirlet tak velice důvěřoval zakladatelům tohoto »kooperativního«
Gerlach Tschaffen Spirlet Belgie Sprimont
11 article
spolku, že se sám dal za člena zapsati. Minulého téhodne dostal dp. Spirlet písemné pozvání, aby hla- soval pro — socialisty! Hodný tento duchovní pán, by byl z toho hnedle omdlel! An dp. Spirlet nic zlého netušil a jediné časné i věčné dobro svých oveček na zřeteli měl, vykloval se z nestranného spolku spolek socialistický! Pan farář chce nyní z spolku toho vystoupiti, avšak červenáči nechtí jeho vystoupení nyní přijati. A to už je 16,874.320tý dů- kaz o »poctivosti« červených podvodníků! — Zde se pořáde a ustavičně liberálové a socialisté dušují, že nejsou proti náboženství a vždycky najdou se lidé, kteříž tomu věří. A liberální denník »La Réforme« píše: »My, liberálové, nesmíme stanouti před svědo- mím lidským; liberální strana musí, aby si své jméno zasloužila, vésti přímo válku proti Bohu.« A jiný svo- bodomyslný denník, »La Chronique«, praví: »Ano, v Belgii jest svobodomyslná strana (iberální partaj) přímo proti nábo- ženství zařízena«. Liberálové a socialisté, kteří opačně mluví aneb píší, jsou pokrytci. Nyní se zde všecko chystá k vol- bám státním, jež se budou odbývati, jak známo 27. května. »Chceme jiné muže ku státní kase«, zpívají
bůh Belgie spolek socialistický Le Chronique Le Réforme
12 article
protikatolíci ve všech tonech. — »Proč?« táže se lid. Což, opravdu vládli katolíci tak bídně, že mají ustou- piti místo těm »vzorným« svobodomyslným, kteréž od r. 1878 do r. 1884 přivedli Belgii skoro až k ban- krotu? Za 6 let liberálního vladaření nadělali svobo- domyslní 59 milionů franků státního dluhu! Po dvouleté vládě katolíků byla již docílena rovnováha v zemských financích a od roku 1886 byl již po- každé přebytek, čili jak se říká »boni«. Po 14 le- tech má katolická vláda již 131 milion franků pře- bytku. Od roku 1886 mohla, též katolická vláda po- číti s odstraňováním daní, jež přisithila bří jiolbách v roce 1884. Tak mezi jinýt 1. Akoisé naj tuzem- ský tabák, které liberálové výzvedli načl půl cen- timu za rostlinu, což činí asi 2.50 zá 100 kg. suchých listů, byly změněny na právo-fabrikovacía to 15 franků za 100 kilogramů, čímž byla daň roční zmenšena celkem o 400.000 franků. — 2. Dař z cukru, jež za liberálního ministerstva devět milionů franků vynášela, byla zmenšena na 6 milionů. Tedy 3 miliony daní méně. 3. Katolická vláda odstranila zavedenou daň z kávy, což činí opět o 850.000 fr.
Belgie kg
13 article
daní méně. 4. Daně z pojišťování byly odstraněny, což činí ročně 1 milion franků méně daní. 5. Fiskální práva na pronajímání atd. procedurní akta ve vypoví- dání vzdorovitých nájemníků, smlouvy, týkající se za- řízení dělnických bytů a malých majetkův atd. byly značně zmenšeny, čímž daně o 80.000 fr. ročně zmenšeny. 6. Právo kolkové pro žádosti bylo odstraněno, registrační práva na skládané přísahy zmenšena, čímž 100.000 fr. ročně poplatníkům uspořeno. 7. Zmenšené osobních daní ve mnohých případech a odstra- nění osobních daní, jež dříve na dělnických příbyt- cích spočívaly, což činí 1 a půl milionu daní. 8. Od- stranění vedlejších zisků smírčích soudců a pod., jež dříve musilo obecenstvo platiti, jakož i jiná práva a taksy, čímž zmenšeny daně o 700.000 franků. 9. Od- stranění lodních práv jízdních (peníze za topenía pečení), čímž zmenšeny daně o 1,300.000 franků.
14 article
10. Zmenšení kanálních práv, čímž ztratil stát půl milionu franků. 11. Odstranění daní z kakao, čaje starého železa a žesti, zmenšení práv na lité železo, čímž zmenšeny daně o 400.000 fr. 12. Zmenšení práv z dříví a vína o 170.000 fr. 13. Zmenšení neb odstranění práv na různé průmyslové výrobky neb su- roviny. Zmenšení o 80.000 franků. 14. Odstranění platků z alkoholu v průmyslu užívaném, zmenšeno o 600.000 fr. 15. Odstranění práv z cukru, jehož se užívá k dělání konfitúr, čímž ztrácí stát nejméně 1,700.000 fr. stálých příjmů. 16. Dále zvýšil stát obecní důchody o více než 400.000 franků. 17. Od- straněním poplatku zelinářského ztrácí stát ročně 400.000 franků. A o kolik milionů snížil ministr Vanden Peereboom tarify železniční ze zboží? A snížení ceny v 3 třídě na státních drahách, což to není velikým snížením poplatků pro lid? Neskončili bychom ani v 20 číslech, kdybychom měli všecko vy- pisovati a řekneme krátce, že katolíci, kteří v r. 1884 ujali se vlády za heslem zmenšiti daně a poplatky, dostáli slovu a zemi značně pomohli. Co přinese nyní tak zvané »přiměřené zastoupení« (répresentation pro- portionelle), jest trudno věděti a záleží ovšem na ka- tolících, aby byli svorni, jak jsme již minule obšírněji sdělili.
15 title
Zprávy politické.
16 article
V Praze, 16. května.
Praha
17 article
Konference předsedů klubů německých stran levice, kteráž rozmnožila se členy dorozumí- vací komise pro Čechy a Moravu, konala včera o 10. hod. dopolední schůzi. Rokováno bylo hlavně o způsobu, v jakém má býti podáno dobré zdání o vládních osnovách jazykových zákonů. Bylo z té příčiny učiněno zvláštní usnesení. Zvolen pak na jeho základě nejprve podvýbor, kterýž má po ukon- čení svých prací podati konferenci zprávu. Do pod- výboru byli zvoleni poslanci: Pergel, Schückert, Prade, Baernreither, Opitz, Gross, D'Elvert, Götz, Chiari, Lueger, Kaiser, Hochenburger a po případě k zastu- pování tohoto posl. Hofmann z Wellenhofu. Do konference dostavila se deputace plzeň- ských Němců, kteráž podala shromážděným pa- mětní spis o zpětném účinku jazykových vládních zákonů na poměry Němců v soudním okresu plzeň- ském, a žádala za odpomoc. Vojenský výbor uherské delegace ro- koval včera o rozpočtu ministerstva vo- jenství. Zpravodaj del. Münnich vytknul, že v extraordinariu vojenském jest více položek, ohledně jichž ohlášeny jsou pro budoucnost další úvěry. Řečník žádal v tom ohledu za vysvětlení, načež od- poručoval, aby předloha byla schválena. Del. Horanszky položil hlavní váhu na to, aby země jasně byla poučena o vydáních na vojsko. Tázal se, kde je toho příčina, že některé položky extraordinaria občas jsou vynechávány. Přeje si, vi- děti termin, až po který požadavky válečné správy budou uspokojeny a klade za tou příčinou ministru vojenství zvláštní dotaz.
Pergel Schückert Prade Baernreither Opitz Gross Elvert Götz Chiari Lueger Kaiser Hochenburger Hofmann Wellenhof Němec Münnich Čechy Morava
18 article
Také del. Pulszky považuje za hlavní věc, aby delegace přesvědčila se o nejplnější věcnosti roz- počtu a šířila tato přesvědčení. Rečník žádal za po- učení, neznamenají-li zařaděné položky žádných mi- morozpočtových důsledků a zdali nemohla by jimi finanční bilance v budoucnosti býti dotčena, takže by tím dozorčí právo delegací stalo se bezpředmětným. Jsme — pravil řečník — všichni toho přesvědčení, že podle nejnovějších zkušeností při vytvořování branné síly skrbliti se nesmí, avšak právě proto mu- síme věděti, co dlužno považovati za nevyhnutelně nutné. Řečník tázal se ministra vojenství, jaké ná- sledky budou míti loňského roku vynechané, letos však do rozpočtu opětně zařaděné začáteční položky a na jaký vývoj vojenského rozpočtu může býti de- legace připravena. Del. Ernst připojil se k vývodům delegátů Pulszkyho a Horanszkyho. Říšský ministr vojenství svob. pán šl. Krieg- hammer odpověděl nejprve na některé, od více delegátů položené otázky, týkající se toho, proč ne- bylo použito jednotlivých, v rozpočtu pro rok 1899 obsažených úvěrů pro rok 1900 a proč pokračováno v nich nyní pro rok 1901. Ministr poukazoval na to, že již za posledního delegačního zasedání dal pří- slušné vysvětlení, a opakoval, že stalo se to s ohledem na finanční síly obou států a na naléhání finančních ministrů. Odložení použití těchto úvěrů jest možné jak s ohledem na příslušné smlouvy s podnikateli, tak také bez nebezpečí pro pohotovost armády. Ostatně neučinila vojenská správa žádných objed- návek, kterých by delegace neznala, následkem čehož není třeba se obávati případného úvěru dodatečného.
Ernst Horanszky Krieg
19 article
Ministr dodal dále, že jeho jednání a jeho rozpočet byly vždy jasné a otevřené, že ostatně uherský mi- nistr financí vždycky konal přísný dozor a že na berní sílu země brán bývá nejmožnější ohled. Co se týče budoucnosti, není pomýšleno na žádné veliké požadavky. Vyňata jest otázka, týkající se děl, s níž předstoupí před delegace nejspíše v příštím roce. Potom podával ministr vojenství důvěrná sdě- lení o nakupených zásobách vůbec. Co konečně se týče účtů závěrečných, řekl ministr, že tyto právě v posledních dnech značně byly sníženy a že ná- sledkem učiněných opatření dopadnou také v roce následujícím trochu níže a že také nyní jsou jenom následkem nepředvídaného zvýšení cen atd. Tím byla povšechná debata skončena, načež předloha schválena za základ podrobného rokování. Del. Aurel Münich tázal se ministra, proč v akademiích je tak málo míst obsazeno. Také ministr vojenství živě litoval ubývání počtu chovanců v obou akademiích, vyslovil však naději, že novým učebným plánem bude umožněno kadet- ním školám, posílati nejlepší chovance, kteří touží po vyšším vzdělání, na akademii, čímž také tato ka- tegorie dobrodiní akademické výchovy bude moci býti súčastněna. Výbor usnesl se potom na návrh zpravodaje Münicha, aby toto prohlášení ministrovo bylo přibráno do zprávy. Kromě toho byla obnovena také loňská resoluce výboru. Předseda ministerstva Széll žádal výbor, aby svou poradu vzhledem k tomu, že sněmovna posla- necká stala se neschopnou usnášeti se, přerušil. Po- rada byla pak na půl hodiny přerušena. Po opě tném
Münich Széll