1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 5. listopadu 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. HIsty
předplácí ne
v Praze v administraci
st měsíc. . . . . .
s k —
sě čtvrt leta . . ..
s dvojí čenářkou
na mooěsle
na čtnrt lota . . . . 7 K 50
ve Glialkich:
na měske . .
Poštoni
Praha
6
article
3kai
zs čtvrt leta . . ..
s dvejí zisilkoe
8
article
netrt leks . . . K soh
9
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 4. listopadu v 8 hod
24 m. večer. (Pův. telgr. zvl. zpravodaje » Nár
Listů«.) Vláda ruská má k disposiei
svědectví kapitána jisté lodi obchodní,
kterýž viděl Japonce na zá-
hadných lodích v Severním
noři.
Dne 2. listopadu armáda man-
džurská odrazila skvěle dvoje
japonský útok na železnici.
Dne 3. listopadu bylo v Mandžur-
sku vše klidno. Batterie ruské a ja-
ponské svádějí jen řídké přestřelky
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Japonec
Petrohrad
Mandžur
10
article
K jednání o obchodní smlouvu
s Německem.
K jednání o obchodní smlouvu
s Německem.
Původní optimistické zprávy, jež provázely
z Vídně příchod německého státního tajemník
hr. Posadowského, doznaly hned v první spo-
lečné poradě ministrův značného ochlazení.
Hlásalo-li se s jistou bezpečností, že urychlí se
skoncování obchodní smlouvy Rakousko-Uher
ska s Německem, počne-li se poradami minister-
skými, v nichž by se dosáhlo zásadní dohody
a jednotlivých skupinách protichůdných zájmův
hospodářských, načež v odborných poradách se
provedou do podrobností důsledky zásadné do-
hody, souhlasí veškeré zprávy o první společné
poradě ministerské v tom, že záměr tento se
zhatil hned při tomto prvém pokuse a že —
nejbližší společná porada s hr. Posadowským
konati se bude až počátkem přištího téhodne.
Vráceno se pak opět k témuž způsobu po-
nad o jednotlivostech za účastenství odborných
komisařů, v nichž v polovici června vyjednáván
uvízlo. Ač, jak známo, hlavní nesnáze týkají se
pouze skupiny zájmův agrárních, jest nicméni
jisto, že při prvním čtení zůstalo nevyřízeno ke
stu tarifních položek, a znamenají tudíž nové po-
rady odborných referentův vlastně druhé
čtení oboustranných předloh, t. j. projedná
vání každé jednotlivé sporně položky o sobě
Právě tomu ale mělo se vyvarovati urychlovacím
záměrem hr. Posadowského.
Položena-li nová společná porada ministrů
až na příští týden, uplyne více než polovina ze
14denní lhůty, již pro svůj pobyt v Rakousko-
Uhersku německý státní tajemník určil, a není
tudíž divu, mluví-li se již o tom, že by musil
svůj pobyt značně prodloužiti, kdyby úmysl.
skoncovati obchodní smlouvu, chtěl provésti.
Německo
Vídeň
Rakousko
Uhry
Uhersko
11
article
Jest ovšem pravda, že hr. Posadowský, vlastn
tvůrce nového německého tarifu a nejlepši
znatel hospodářské německé politiky, tarifem
tím zahájené, jest nejzpůsobilejší osobou pro
urychlené skoncování obchodní smlouvy.
Připomíná se tu zvláště obdoba s ukonče-
ním smlouvy rusko-německé, jež se podařilo
v Norderneyi ve dvou dnech, ale postavení
smlouvajících stran jest tentokráte valně od-
chylné od postavení Německa a Ruska. Tam
stály proti sobě pouze dvě strany, Rusko pak
mímo to jednalo pod tlakem války s Japonskem.
V jednání Rakousko-Uherska s Německem
jsou vlastně strany tři, a hospodářské zájmy ra-
kouské a uherské namnoze se rozcházejí, tak že
i při zásadném řešení i při jednotlivých polož
kách žádoucí změny vyžadují napřed dohodu
mezi Vídní a Peští. A v tomto ohledu nelze se
oddávati přílišným nadějím.
Rakousko-Uhersko vyjednává na základe
návrhu celního tarifu, kterýž nejenom nemá
parlamentního schválení, ale jehož jednotliv
položky nad to se berou v pochybnost.
Tak praví na př. „Budap. Hirlap“: Něme-
eko chce uvésti nové své obchodní smlouvyv
livot 31. prosincem r. 1905. Nedocílí-li tedy
smlouvy obchodní s Rakousko-Uherskem, jak di-
plomaticky, tak parlamentně do konce letošního
roku, bude nuceno posavadní smlouvu v tétéž
době vypověděti. Provedení obchodní smlouvy
s Rakousko-Uherskem nejen diplomaticky, ale
i parlamentně jest účelem cesty hr. Posadow-
ského, avšak tomuto záměru staví se v cestu ve-
lké překážky. Překážky tyto jsou rázu hospo-
diřského i politického. V německém novém
Německo
Rusko
Japonsko
RakouskoUhersko
Vídeň
Pešť
Rakousko
Uhersko
Hirlap
Nout
12
article
celním tarifu jsou takové položky, jejichž ostře
jest přímo namířeno proti Uhrám. Vyjmenovav
dotyčně položky významu agrárního, hospodář-
ského, pokračuje zminěný časopis: Ještě váž-
nější jsou překážky politické. Celní tarif, na
žehož základě vyjednává Rakousko-Uhersko, jest
prozatím pouhým návrhem. O tomto tarifu ro-
lval sněmovní hospodářský výbor uherskýa
slválil jej sice, ale výbor rady říšské předse-
vl na něm mnoho změn, na něž přistou-
piti vláda uherská odepřela. Vzhle-
den k takovýmto různostem jest velm
těžko provésti na základě pouze zpola hotového
celního tarifu vyjednávání v onom krátkém čase
jejž mu chce věnovati hr. Posadowský. Jakkoliv
tcdy slátníci rakouští a uherští jsou velmi na-
Enéni, vyjíti v ústrety vynikajícímu něme-
tkému státníkovi, nesmějí zapomenouti, že jsou
v sázce takové důležité zájmy, s jejichž obra-
teu veliké ukvapení se nedá spojovati.
Madaři zakládají si hlavně na obraně svého
sdbytu dříví a dobytka do Německa, jež obé
jest ohroženo německým celním tarifem. Změna
dotrčných položek německého celního tarifu a
opravení dohody veterinářské (o dobytčím
noru), jehož v Německu zneužívali proti vý-
vozu dobytka, bude vyžadovati veškeré energie
vlády uherské. O agrární cla povede se
tudíž nejtužš! zápas.
Současně se však činí se strany uherské
pckus, uvaliti břímě obrany agrárních zájmů
na tuto polovinu říše, pokud se týče obilí. Maďař
prý se neoddávají nijakým illusím, že by se dal
sěmecký trh dobyti zpět pro odbyt obilí. Do
Uhry
RakouskoUhersko
Německo
Enén
13
article
Německa jde pouze ječmen ve značném množ-
ství, a tu připadá hlavní podíl na Rakousko, vy-
vážející lepší své druhy ječmene a nahražujíeí
jej doma ječmeny uherskými. Na cle z ječ-
mene mají prý tudiž Maďaři pouze
nepřímý zájem. Ještě více prý to plati
o sladu. Proto soustředí Maďaři veškeré své
síly na obranu vývozu dobytka. Avšak ani tusi
mnoho neslibují, ukazujíce na ono místo mo-
tivů k německému celnímu tarifu, v němž se
praví: Lze předpokládati, že spotřeba masa
v Německu se uhradí vlastní produkcí, když
poměrně jen poněkud se zvýší stav dobytka
v říši německé. Toho se docílí takovou celní
ochranou, kteráž by umožnila německým hospo-
dářům, aby do chovu dobytka umístili víee
kapitálu.
Ještě větší zájem než na vývozu skotu maj
Uhry na vývozu koní a vepřů. Nezdar v obraně
těchto zájmů rovnal by se dle nich takřka úplně
ztrátě tohoto vývozu aspoň na celou dobu trván
nové obchodní smlouvy.
Nuže, právě tyto otázky a úmluva veteri
nářská byly též předmětem první porady jal
ministrů tak odborných referentů, konané ihned
po společné poradě ministrův. Se strany ra
kousko-uherské se žádá, aby naše soustátí ne-
bylo pojato ve všeobecný zákon německý o do
bytčím moru, a aby pro Rakousko-Uhersko se
učinila zvláštní úmluva, ale taková, jež by zne
možnila posavadní německé chikanování. Ně
mecko však trvá na tom, aby v určitých pří
padech mohlo své hranice dovozu dobytka uza-
vříti. Hledají tedy odborní referenti — dosud
ovšem marně — východisko z těchto sporných
hledisk.
Maďar
Německo
Rakousko
RakouskoUhersko
14
article
Pokusil-li se přední list vídeňský šířiti o tétc
první poradě zprávy plné nadějí, dostalo se mu
v zápětí v dnešním „Köl. Ztgu.“ následujíeí
ochlazující sprchy: Sdělení vídeňského listu
o prvních poradách označují se jako optimisti
cká. Hr. Posadowský ihned po srdečném uví
tacím proslovu hr. Goluchowského prohlásil, že
ochota Německa má určité hranice. Ve-
terinářská dohoda by se mohla státi pouz
za tou podminkou, že obehodn
smlouva v ostatním vyhoví něme-
ckým požadavkům a že se zvláště přizná
i právo uzavříti hranice, aby se zabránilo ší-
ření dobytčí nákazy.
Základem každé veterinářské konvence
bude vládě německé bezpodmínečná ve-
terinářsko-policejní ochrana německého dobyt
kářství. Rovněž jest velmi pochybno
zdali německá vládabude o ch otna.
obmeziti celní ochranu německýe
sladoven. Clo ze živého dobytka určí se dle
jeho živé váhy. Rovněž prý jesť naprosto ne-
správné, že Německo chce povoliti snížení cla
na řezané dříví.
Dle tohoto německého vylíčení nevykazuj
první porady přílišnou ochotu hr. Posadow-
ského.
Pro nás pak dle stanoviska, jak je líč
uherské časopisy, jest samozřejmo, že zejmena
veliké břímě obrany vývozu ječmene a sladu
zůstaveno zástupcům Cislajtanic. Toho bysi
měly náležitě povšimnouti zvláště naše kruhy
zemědělské, a vykonati ještě v posledním oka-
mžiku náležitý nátlak na vládu vídeňskou, aby
v obraně tohoto vývozu vyvinula tolik energie
jako ji vyvíjejí Maďaři v obraně dobytkářství.
Na hotové smlouvě obchodní, jak posavadní zku-
šenosti učí, v říšské radě již nijaké podstatné
změny provésti se nedají — nutno tedy hrozí-
címu nebezpečí předejíti, dokud nebude pozdě
Goluchowský
Maďar
Hradec
Německo
15
article
Krvavý boj o vlašskou universit
Krvavý boj o vlašskou universit
v Inšpruku.
Politický život v říši národností počíná se
poslední dobou nápadně často barviti proli
tou krví, pomalu už nebude dne, aby z ně
kterého konce šťastné této monarchie nepřišla
zvěsť se stálou již frází o dlažbě krví zbrocené
Po Linci, Praze, Opavě, Brnu, Ostravě a zase
Praze, Přivozu přišel na řadu Inšpruk a zprávy.
kteréž odtud rozsypaly se o předvčerejším za-
hájení nově otevřené právnické fakulty s vy-
učovaoí řečí vlašskou, jsou podle toho, že lze před-
včerejší srážku mezi vlašskými a
německými studenty prohlásit
za nejprudší a nejkrvavější bitvu
na rakouském válečném poli občanských bojů
tohoto roku. Inšpruku náleží truchlivá zásluha,
že do pouličních zápasů, jimiž od zákona
veřejného řádu opuštěné, svrchovaně neobratnou,
nevášnivě vytrvalou vládou Němeům na pospae
vydané a v zoufalství vehnané neněmecké ná-
rodnosti odrážejí výboj německé, umělými pro-
středky zbujnělé nadutosti, uveden byl poprvé
v hromadné užívání revolver! Do
šlo v Inšpruku ke koncům, k jakým nevyhnu
telně dojíti musilo.
Praha
Opava
Brno
Ostrava
16
article
Zatím, co na jedné straně tyrolským Vla
chům poskytnuta byla splátkou na jejich univer
sitní požadavek právnická fakulta k počátku letoš
ního zimního semestru v Inšpruku installovaná
vydáno na druhé straně z úst předsedy ministe
stva heslo o vládní obraně německé državy.
k níž v Tyrolsku počítají Němci nacionálně ne-
zkrácené držení hlavního města, tak jako pro-
hlašují ve Slezsku Opavu za výhradný nacio-
nální majek německý, přes to, že v Čechách
činí a také do krajnosti provádějí nárok na spolu-
držení Prahy a v Brně tento český nárok po-
tírají až i ostřím policajiskoněmeckých šavli.
V důsledku této své nedůsledné uminěnosti a
v očekávání, že stačí spustiti obvyklou bandur-
skou, aby vláda, vůči každému německému roz-
maru marasticky slabá, dopomohla německému
násili k vítězství, zahájili v Inšpruku známou
svou klackovskou strategií pouliční demonstrace
kteréž v Opavě, Brně a Praze končívají tím,
že policie a všechny možné druhy ozbrojené
Němec
Tyrolsko
Slezsko
Opava
Čechy
Praha
Brno
17
article
moci vystřídají zpupné německé bojovníky a za
ně už ovšem vítězně boj dobojují.
V Inšpruku však se strašně zkl ama
zbujný německý předvoj buršácký
který na italské studenty, ubírající se z hostin
ské slavnosti na oslavu otevření své fakulty
provedl útok v důvěře ve svou převahu a v do
mnění, že se Vlaší dají střískat a policií dome
zahnat. Všechny zprávy tomu nasvědčují,že
vlašští studenti hodlají až do konce splniti při
pověď, danou jak professory, poslanci i předáky
a klidně zachovati se k vyzývavostem něme
ckého tisku, jímž obděláváno bylo německé oby
vatelstvo Inšpruku, tendencí svou dnes všeně
mecky nejfanatičtější. Den zahájení vlašské fa
kulty, jež odbyto s okázalou tichostí uvnitř zd
její budovy na wiltenském předměstí, minu
klidně, ale v noci došli si němečti student
s inšpruckým »jungmannschafiem« k hostine
»U bílého kříže«, kde vlašští studenti konali po
volený komers. Sotva že, a to dávno po půl
noci, vyšli vlašští studenti z hostince nan ulici
začaly po krátké a bouřlivé výměně slov klacký
německých buršáků pracovati.
Jsou však rozdily v temperamentech národ
nosti. Vlaši náležeji náhodou ku plemenům
kteráž považují svou kůži za nedotknutelnou
na buršácké hulvátství odpověděli nad pomyšlen
vážně a osudně — více než 200 výstřeli
revolverových a výsledek oznamují níže po
ložené zevrubné zprávy.
Vlachý
Vlach
18
article
Rozsahem svým a svou všeobecností, ve
doucí až ke vzbouření celého města, k zakro
čení vojska s tragiekým koncem pro jednoho
z německých násilníků, k demolování budov
krátce k rozvoji pouličního boje na celé čáře
náležejí inšprucké události k nejkrásnějším illu
stracím vnitřních poměrů tohoto právního státu
Události ty jsou právě tak poučným
jako smutným dokladem k tomu, že německ
nadutost, nesnášelivost a německý nedostatel
citu právního neobraci se pouze proti snahán
národů německé kulturní gloriole »podřízených«
nýbrž i proti snahám národů kulturně »rovno
cenných«. Jest nepopíratelná souvislost německ
národního odporu proti druhé české un
versitě na Moravě s krvavými událostm
inšpruckými. Tu i tam šílený německý odpou
proti zřízení vysokých škol jinonárodních na
mistech jedině vhodných a možných a tu i tam
pokořující ústup vídeňské vlády před vzteklým
německým komandem, jemuž váha dodávána
surovou hrozbou. V tomto státě jen Němcům
dovoleno zřizovati učiliště všeho druhu, kdese
jim zlíbí, národové ostatní mají ale k tomu
právo jen potud, pokuď k fomu Němci svolía
jen na takových místech, jež vykáže jim německé
souručenstvo. Na Moravě nesmí. býti české uni
versity vůbec, zejmena ne v Brně, ba ani ne
v Olomouci, poněvadž by tim poškozeno bylo
národní a politické poslavení Němců a »vládu
nad stranami«, vláda ke všem národům stejné
»spravedlivá« podřizuje se ochotně tomuto po
velu, neboť je docela v jejích intencích. Vlašská
universita nesmí býti v Terstu a národu slovin
skému nesmí dostati se ani skrovné části vyso
kého učení, za to ale zřízena byla vedle dosa-
vadních čtyř univeršit německých ještě pátá
v Černoveích, tedy v hlavním městě země,
kde žije jenom hrstka Němcův. Pro pa
desát tisíc německých židů v Bukovině zři
zeno nákladem millionů vysoké učení německé.
Němec
Němcův
Morava
Brno
Olomouc
Terst
Bukovina
19
article
pro půldruhého millionu Čechů moravských
pro půldruhého millionu Slovinců však zřízen
university se odpírá. Vlachům aspoň v náhradu
za vysoké učení v Terstu zřídili v Inšpruku
samostatnou fakultu právnickou. Jakých ohledů
také oproti národům neněmeckým v tomto státě
vždyť doznali sami, proč zřídili německou uni
versitu v Černoveích? Ne snad z potřeby kul
turní, ale aby tak jako po Sedanu stala s
universita štrasburská tvrzí německou na nej
krajnějším západě, stala se vysoká škola ve
hlavním městě Bukoviny takovouto tvrzí na nej
krajnějším východě! Horkokrevní Vlachové ne
dají si ovšem libit to, co holubičí Slovánkové
a následek toho střelba a prolitá krev. Ostatně
je dobře a my se svého stanoviska toho neli
tujeme, že také Vlachům dostalo se poučení
co znamená německé právo a co dovede ně
mecká zpupnost. Pánové z jihu byli by málen
zapomněli na dobu, kdy bylo válečným pokři
kem všech Vlachů »Morte ai Tedeschi !« Vždyí
v utlačování národních snah slovanských v ze-
mích slovinských a druhdy také v Dalmaci
ochotně Němcům podávali ruce. Teď klidí za
to vděk.
Krev v Inšpruku prolitá zůstane odtud na
vždy nesmazatelnou skvrnou mezi Italy a Němei
v Rakousku a po politickém přátelství, kteréž
svými lieoměrnými námluvami nastavovali mluvč
německo-liberálních listů i přes universitní roz-
tržku, jest navždy veta dík všeněmecké rozka-
cenosti jindy tak těžkokrevných Tyrolanů, zfa
natisovaných v posledním desítileti velkoněme
ckou propagandou.
Čecho
Vlach
Mort
Tedeschi
Němec
Italos
Terst
Sedan
Bukovina
Rakousko
20
article
Otevření vlašské fakulty
Beze všech okázalosti — z obavy před
demonstracemi rozeštvaných proti Vlachům in-
špruckých Němců — zahájeny dne 3. t. m.
dopoledne přednášky na samostatné vlašské
právnické fakultě v inšpruckém předměstí Wi-
tenu. Ráno posluchači vlašské fakulty uvítal
na nádraží své soudruhy z Vídně, Štyrského
Hradce a Mnichova, kteří přijeli na zahájení
přednášek a ve společném průvodu v počtu asi
160 osob odebrali se bez jakékoli přihody do
Wiltenu do ulice Liebenegské, kde se nacházej
budovy zatímní fakulty. Ačkoli ulice byla jinak
skoro liduprázdná, budova fakulty byla střežena
značným počtem policejních strážníků. Zřídka
přecházeli po ulici vlaští dělníci, s nimiž stu
dující, stojící u oken v budově, vyměňoval
pozdravy.
Vlach
Němec
Vídeň
Mnichov
Wilten
Liebenegský
Štyrský Hradec
21
article
Proděkan nové fakulty, prof. Galante
pozdravil srdečně přibylé cizí akademiky. Osoby
úřadní zahajovací slavnosti se nezúčastnily. Při-
tomni byli jen vlašti řišští poslanci bar. M al
fatti, dr. Conci, prof. Mazzorana
Tambosi a zemský poslanec Pinalli
Proděkan prof. Galante obdržel mnoho pozdrav-
ných telegramů od různých vlašských obcí
korporací, v nichž se projevoval též požadavek.
aby se samostatná vlašská universita zřídila
v Terstu. Když děkan prof. Sartori s pro-
fessorským sborem vstoupil do dvorany, by
uvítán hlučnou ovací. Voláno »evviva J«, tle
skáno a máváno šátky. Proděkan prof. Ga
lante měl pak přednášku o řimském právu
Prvé než mohl začít přednášeti, ozvaly se vý
křiky »Cheeme vlašskou universitu v Terstu !«
»Pryč z Inšpruku!« Prof. Galante uvedi
posluchačům na mysl, že otázka vlašské uni
versity vstupuje zřízením samostatné vlašské
fakulty v novou fasi. Proto přeje vlašské fakultě
klidnou periodu rozvoje a zdaru.
Vzpomněl i svého předchůdce, nyní turinského
professora Paechiona, kterýž působil v Inšpruku
za dob rozčarování a příprav ke zřízení samo
statné fakulty. Po Galantovi promluvil professo
Lorenzori o národním hospodářství a prof
Lanza o státním právě. Novými hlučným
ovacemi se strany studujíeích zakončeno v ko
leji zahájení přednášek.
profesor
Galante
doktor
Conec
Mazzoran
Pinalli
Sartori
Paechion
Galant
Lanza
Terst
Inšpruk
22
article
Večírek u „Bílého kříže“.
Na večer 3. listopadu ohlášen byl v hostine
u »Bílého kříže« večírek na poctu cizích vlaš
ských studujících a jiných vlašských hostů
K 10. hodině přijelo ještě asi 50 vlašských stu
dujících z Vídně, kteří se odebrali taktéž n
večírek. Tam proneseno mnoho řečí; mluvili pro
fessoři vlašské fakulty a poslanci, ovšem též
o thematu samostatné vlašské university. Studu
jící provázeli jich řeči hlučným voláním »Evviva!e
»Chceme vlašskou universitu v Terstu !« Pře
okny hostince shromáždil se za-
tím zástup Němců; ti poslouchali, co se
v hostinci mluví a někteři z nich tvrdili, že stu-
dující volají též »Smrt Němcům!« V něme
ekém zástupu na ulici počalo vříti
a mnozí hrozili holemi do oken
sálu, v němž byli shromáždění Vla-
chové. Vyšlo několik Vlachů na ulici a napo
menulo Němce, aby nerušili jich shromáždění
To podráždilo zástup Němců ještě více a po růz
ných výkřicích s obou stran na Vlachy po
čalo se sypati kamení a hole. Vl
chové ustoupili k hostinci a tu vypálili ně
kolik ran z revolverů do vzduchu
Nastala řež, při níž stříleno již
s obou stran a bylo raněno deset osob
Medik Patscheider byl raněn na levé páži
studující Gustav Sterzinger na hlavě, zá
mečník Leopold Rudolf do břicha, filoso
Oskar Lechleitner na rameni, místodržitel
ský úřadník Karel Berger raněn těžce střelou
která mu projela levou stranou prsou, člen tělo
cvičného spolku A mberg střelou do obou páží
železniční assistent Engelbrech! poraněn
v slabině, strážník Ondřej Wacker na noze
filosof Marius Giris lehce raněn na hlavě
městský lékař dr. Hörzvogl na stebně. Ra
něna i celá řada Vlachů, kteří byli s ostatním
soudruhy odvedeni do budovy soudní.
Němec
Vlach
Patscheider
Sterzinger
Leopold Rudolf
Lechleitner
Berger
Wacker
Giris
doktor
Hörzvogl
Vídeň
Terst
23
article
První pomoc poskytli raněným lékaři, kteř
přibyli na místo výtržností. Teprve potom objevi
se před hostincem u »Bilého kříže« magistrátn
rada dr. Neumer s oddělením městské stráže
a učinil pokus, aby sporné strany od sebe od
trhl. Němci však neposlechli jeho vyzvání a pro-
hlásili, že se musejí pomstiti Vlachům za to, že
do nich stříleli. Zakročila tedy policejní stráž
a zatkla četné Vlachy, kteří byli ozbrojení revol
very. Němci však útočili dále na
stráž i na zatčené Vlachy a zbil
je klacky.
Když výtržnosti nabývaly stále větších
hrozivějších rozměrů, požádal místodržitelza
vojenskou pomoc. Arcikníže Euge
zdráhal se nejprve vyslati vojsko proti výtrž
níkům; teprve když obdržel od mistodržitele
Schwartzenaua písemnou žádost, posla
mn na pomoc oddělení císařských mysliveů.
Vojsko přitáhlo k hostinci teprve o 2. hodině
s půlnoci. Zalím již o půlnoci byl vy-
tlučen od německých studujících
hostinec, v němž trvali Vlachov
a byl učiněn také pokus o rozbití ko-
leje vlašské fakulty.
Bilý
doktor
Neumer
Němec
Vlach
24
article
Ve dvě hodiny s půlnoci přiběhli myslive
klusem od budovy místodržitelské na místo vý
tržnosti a počali vytlačovati davy lidu nasaze-
nými bodáky. Starosta inšprucký Greil prote-
stoval proti použití vojska, ale toto postupovalo
proti výtržníkům. Při té příležitosti byl malíi
Pezzey bodnut do zad a skonal hned
na místě. Také jakýsi studující byl těžce
raněn. Mrtvola maliře Pezzeye odnesena do bu-
dovy místního vojenského velitelství. Pes zabilého
maliře neodloučil se ani od mrtvoly svého pána
a provázel ji až na velitelství.
Když byl zástup Němců vytlačen od ho-
stince »u bílého kříže«, zatčeni všichni Vlachové.
kteří se nacházeli v hostinci, počtem 135
odvedeni pod stráží jedné čety myslivců do
soudní budovy. Teprve pozdě v noci zjednán
na ulicích opět klid, takže vojsko se mohlo
vrátiti do kasáren až ve 4 hodiny ráno.
Pryč s vlašskou fakultou!
Dopoledne dne 4. t. m. výtržnosti na
inšpruckých ulicích započaly znova. V 10 hodin
přitáhli němečtí studující v semknutých řadách
před vlašskou kolej a za křiku »Pryč se zákeř-
níky!« »Pryč s vlašskou baštou!« rozdrtili
kamením okna a dvéře koleje. Policejní stráž
ukázala se proti výtržníkům opět slabou a výtrž-
V arobném prodejir
ranní číslo o sobě . . . ma 8h
. . . . za 2k
odpolední
Ve šlialkách na venkovs
ranní číslo. . . . .
odpolední . . . . . . . . 3h
Inserá t
platí se hotově napřed.
10h
Přeěplacení a lnnerty přijímá zdmini-
strace v Marianské ulici č. a
Tam nacházejí se též redakee
tiskárna a oxpedice „Národnich Listů-
Bukopisy sne nevracsji.
Pezzey
Němec
Vlach
Inserý
vlašský fakulta
25
article
nosti a demonstrace proti Vlachům opakovaly se
na ulicích po celý den dále.
Zatím starosta Greil a jeho náměstek dr.
Erler odebrali se k místodržiteli a žádali,
aby ihned vydal nařízení, že s
vlašská fakulta zavírá. Spolu činili
místodržitele zodpovědným za vojenské zakročení
proti výtržníkům a za smrt malíře Pezzeye.
Místodržitel jim odvětil, že si vyžádal z Vídné
pokyny, jak se má dále zachovati.
Dru. Körbrovi zaslán starostou Greilem
následující telegram: »Obyvatelstvo Inšpruku,
pobouřeno a rozhořčeno násilnostmi vlašských
studentů, jež si vyžádaly za oběť jeden lidský
život a mnohá těžká zranění, žádá, aby se
okamžitě a bezpodmínečně uzavřela vlašská
fakulta a činí vládu zodpovědnou za opakování
výjevů s ještě těžšími následky.«
Další podrobnosti viz v telegrafických
zprávách.
Telegram y-
Fakulty se nezavrou.
Z Vídně, 4. listopadu. Předseda ministerstva
dr. Körber měl dnes odpoledne poradu s mini-
strem vyučování o inšpruckých událostech, o kte-
rých měl tu dobu již obširné zprávy od tyrol-
ského místodržitele. Bylo usneseno, ž-
nezavře se ani německá univer-
sita, ani vlašská právnická fa-
kulta.
Vlach
doktor
Erler
Pezzey
Körber
Greil
Vídeň
vlašský fakulta
26
article
Budova vlašské fakulty spustošena.
Z Inšprnku, 4. listopadu. Dnes odpole-
dne Němci hlavního města tyrolského
spustošili budovu, ve které nalezala
se vlašská právnická fakulta. O 1. ho-
dině tisíc buršáků, měšťanů a děiníků
odebralo se do ulice, ve které fakulta
byla. Za ohlušujícího lomozu vypá-
čena vrata. Sta lidí dralo se otvorem
a hnalo se do poslucháren, kdež roz-
bili všecek nábytek, lavice, skříněa
vytloukli okna a zbořili kamna. Té
roztlonkli náčiní. Všechno leží v tro-
skách. Kdykoliv nějaký předmět letěl na
dlažbu, volali dole buršáci »Heil«. Všecka stráž
byla úplně malomocna. (?) Celé dílo trvalo asi
půl hodiny. Pak bral se dav ulicemi
kde byla italská firma, byla str-
žena. Před zemskou budovou učinili buršáci
projev proti křesťansko sociálnímu členu zem-
ského výboru hraběti Trappovi. Pak ulicí
císařovny Marie Terezie brali se demonstranti
před budovu místodržitelskou. Tam
provolali sabeúg Schwarzenaut. Ka-
meny a hole létaly do oken. Odiud
němečtí demonstranti brali se před
kusárna tyrolských myslivců. Tam se
stala situace hrozivou. Když dav s
přibližil, pohotovost vojenská s
postavila do zbraně. Dav prov-
lával: fuj! Důstojník službu ma-
jíeí rozeslal hlídky, aby demon-
stranty rozehnaly, pří čemž bylo
několik osob zatčeno. Dav demo-
stroval však dále, ale konečně ho
vojsko rozehnalo.
Němec
Trapp
Marie Terezia
Ka
vlašský právnický
27
article
Demolovaný hotel.
Z Inšpruku, 4. listopadu. Italští poslanei
telegraficky požádali vládu za vydatnou ochranu.
V městě je trvalý ruch. Hotely »U bí-
lého kříže« a »U zlaté růže« jsen
úplně demolovány. Němci namalovali
krví kříž na vrata zbořené budovy.
Při útoku vojska před hotelem »U bílého kříže«
mnozí demonstránti, kteří dali se na útěk, byl
ze zadu zraněni bodákem. Vojsko zůstane až
do rána na náměstí. 137 zatčených VIachů
nalezá se ještě ve vazbě v budově
zemského soudu. Velký dav demonstrantu
shlukl se poznovu před budovou tou a volal
tam: »Ven s loupežnými Italy!«
Dopoledne měl rektor Heider poradu
s místodržitelem. Pohřeb zabitého malíře Ge-
czeye bude se konati nejspíše v neděli z
účasti všeho prý německého lidu inšpruckého.
Němečtí buršáci číhají od rána
na vlašské studenty. Vlašský konsumn
spolek a všechny firmy s italskými nápisy mu-
sily snášeti útoky německé
Obyvatelstvo sympatisuje s německými bur-
šáky. Vojsko má pohotovost. Zemský hejíman
dr. Kathrein měl poradu s purkmistrem
Greilem a jeho náměstkem dr. Erlerem
Počet raněných obnáší celkem 30. Mnozí však
se ani nepřihlásili.
Němec
Italos
Heider
doktor
Kathrein
Greil
Erler
28
article
Další projev obecního zastupitelstva
inšpruckého.
Z Inšpruku, 4. listopadu. Obecní zastupi-
telstvo zaslalo dru. Körbrovi tuto depeši:
»Dnes v noci stříleli vlaští studenti na
bezbranné (!) německé občany inšprucké. Tekla
krev. Vojsko napadlo ze zadu bezbranného
občana. Jest obětí vládního umění, které proti
všem námitkám hájí se bodáky.
Rozechvění je ohromné. Neprodlené za-
vření vlašské fakulty a zrušení výnosu, kterým
byla aktivována, bude nejmenší a je
částečnou satisfakcí za neslýchané násil
vlašské.«
Náměstek purkmistrův dr. Erler odjel včera
do Vídně, aby tam zastupoval požadavky něme-
ckého obyvatelstva.
Provolání k lidu.
Z Inšpruku, 4. listopadu. K obyvatelstvu
vydáno toto provolání obecním úřadem:
»Následkem násilí vlašských studentů, kteři
revolvery přepadlí německé obyvatelstvo, jest
toto právem v největším rozechvění. Stalo
se již opatření, aby se dostalo domácímu oby-
vatelstvu ochrany a satisfakce. Občané ! Vyzý-
váte se, abyste přes neslýchané toto násilí ne-
Tekl
doktor
Erler
Vídeň
vlašský fakulta