Dne 14. srpna 1900.

KATOLICKÉ LIY

Číslo 222. Strana 3.

ského zahrála několik skladeb. Stařičký jubilant, k slzám pohnut, několika upřímnými slovy za tuto poctu poděkoval. Druhého dne z rána sjížděli se hosté. Všichni kněží horažďovického vikariátu se svým vikářem, veledůstojným panem arciknězem Františkem Emmrem, se dostavili, k nimž přidružili se vzácní hosté: veledůstojný p. řiditel ústavu učitelek u svaté Anny v Praze Vojt. Pekař, veledůst. p. převor klá- štera ve Lnářích P. Alois Majer Os. A., sekretář c. k. okres. soudu na Král. Vinohradech p. JUD .

JJos. Calumecký a pan Leopsld Řeřábek, kostelník u P. Marie Vítězné v Praze, který jubilantovi před 50. lety v Praze ministroval. V 10 hodin ubíralo se kněžstvo ve slavném průvodu do příbytku jubilára, kde veledůst. p. vikář dojemnými slovy promluvil o významu této slavnosti a na konoc odevzdal gratu- lační adresu vikariátního kněžstva. Po tom za bratry ryt. řádu maltézského přednesl latinskou báseň vele- důstojný p. podpřevor frá. Frant. Ibl, kterou tlumočil přání bratří řádových a tuto latinskou báseň, od něho složenou, se jmény všech bratří řádových v drahocen- ných deskách odevzdal jubilantu zároveň s dekretem, jímž Jeho Milost arcibiskup pražský Lev jmenuje ho svým arcibiskupským notářem. Stařičký jubilant vřele poděkoval, a ihned seřadil se průvod a ubíral se do děkanského chrámu Páně sv. Petra a Pavla. Na ka- zatelnu vystoupil znamenitý kazatel dp. P. Alois Ma- jer, převor řádu sv. Augustina ve Lnářích a slovy dojemnými promluvil o životě a zásluhách oslavence. Po kázání následovala zlatá jubilejní mše sv., při níž za řízení řiditele kůru p. učitele Jakše a za účinko- vání pánů učitelů zapěna slavnostní mše sv. od Ho- ráka. Mše ukončena slavným Te Deum a požehná- ním. Súčastnila se jí městská rada s purkmistrem, členové obecního zastupitelstva, c. k. úředníci s pa- nem okresním soudcem B. Smrčkou, jakož i úředníci velkostatku knížete Kinského. Při hostině na děkan- ství proneseny byly pak skvělé přípitky na jubi- lanta.

Oslava Spasitele našeho, Pána Ježíše Krista na sklonku XIX. století.

Třetí průvod katolických spolků pražských k soše Rodičky Boží na Staroměstské náměstí v Praze

dne 15. srpna 1900

o svátek Nanebevzetí Panny Marie.

J. Katolické spolky mužské i ženské sejdou se v třech hlavních oddílech o půl 5. hod. odpolední na velkém náměstí Staroměstskem před sochou Rodičky Boží a to následujícím způsobem: a) První hlavní oddíl vyjde z Malé Strany od ko- stela sv. Mikuláše o půl 4. hod. odpol, kdež se seřadí katolické spolky z Malé Strany, Smíchova, Košíř a Břev- nova. Průvod půjde od kostela Mosteckou ulicí, přes Karlův most, nabřezím Františkovým, kdež se k němu připojí katolické spolky ze Starého Města (Katolická Beseda. Jednota katol. tovaryšů a III. řád sv. Dominika). Průvod půjde dále Ferdinandovou třídou, Ovocnou ulicí, kdež se připojí III. řád sv. Františka, dále přes Můstek, Železnou ulicí a na Staroměstské náměstí. b) Druhý hlavní oddíl vyjde od kostela sv. Ludmily na Král. Vinohradech o půl 4. hod. Zde se seřací kato- lické spolky z Nového Města pražského a z Vinohrada sice: Marianské kongregace mužů a jinochů a učitelek, katolický jubilejní spolek „Praha“, Marianský spolek kře- sťanských dcer, Jednota katol. mužů a jinochů na Král.

Vinohradech a četné jiné katol. spolky z Nového Města Průved tento půjde Palackého třídou, Václavským ná- městím, kdež se k němu připojí křesťansko-sociální spolek českých žen a dívek, který vyjde z Jindřišské ulice, načež se půjde dále Můstkem, Železnou ulicí na Staroměstské náměstí. c) Třetí oddíl seřadí se na Josefském náměstí, kdež se shromáždí katolické spolky z Karlína, Holešovic a třetí řád sv. Františka u sv. Josefa. Tento průvod vyjde o půl čtvrté hodině směrem přes Josefské náměstí do Celetné ulice a na Staroměstské náměstí. II. Veškeré průvody postaví se na místa, pořadateli jim vykázaná; dp. duchovní a družičky, již s průvody při- šli, odeberou se do chrámu Páně Týnského, kdež sečkají, až půjde vsdp. celebrant. Prapory nechť zanechají u svých spolků.

III. O půl šesté hodině vyjde celebrant, J. M. nej důstojnější pan generální vikář monsign. František Brusák z kostela Týnského s duchovenstvem, před nímž půjdou družičky, a půjde k soše Matky Boží, kdež zpívány budou litanie Loretánské, po nich příslušné modlitby církevní. Na to zapěje se kantata, načež se pobožnost zakončí mo- dlitbou záslibr ou k Panně Marii. Shromáždění účastníci pokleknouce pomodlí se společně tuto záslibnou modlitbu Po té budou se zpívati první tři sloky Marianské písně „Tisíckrát pozdravujeme Tebe“, načež rozchod- Shromáždění račtež dbáti pokynů pořadatelů, kteří budou označeni bílou páskou. Kdo jsi věrným katolikem, súčastni se této Marianské pobožnostii

Zprávy denní. Arcivévoda Rainer do Roudnice. Jak se s námi ze spolehlivého pramene sděluje, zavítá 22. t. m. J. Výs. pan arcivévoda Rainer s chotí do Roudnice ku přátelské návštěvě Jeho Janosti Mořice knížete Lobkowitze, aby mu oplatil časté návštěvy ve Gmundenu a Vídni. Návštěva tato byla již připově- děna na prvé dni srpna, avšak musila býti poodložena následkem žalostné události v Monze, kde J. Výsost zastupoval císaře a krále našeho při pohřebních slav- nostech v Římě. Nádherný palác roudnický, po stránce historické v nejednom směru historický a zajímavý, se pilně opravuje k tomu konci s nemalým nákladem. Obyvatelstvo roudnické i vůkolní hledí s nadšením této vznešené návštěvě vstříc. Vážná choroba barona Sturma. Z Ber- lína se oznamuje, že svob. pán Sturm vážně onemoc- něl. Jeho choroba byla z počátku považována za onemocnění hrtanu, avšak nyní se objevila jako rak zažívacího ústroje. Prine Walesský do Marianských Lá- zní. Jak se oznamuje, přibude princ Walesský dne 21. t. m. do Marianských Lázní, aby se zotavil z své nepatrné choroby, kterou byl stížen.

* Židomil Liebknecht. Sociální demokracie jest židovskou pojišťovnou. Tuto zkušenost opět po- tvrzuje zemřelý generál červené armády Liebknecht. Ve svých vzpomínkách z mládí napsal Liebknecht, že jest židům zavázán vděčností, kterou ukazuje tím, kde může, že vystupuje proti antisemitismu, tomu největšímu »padoušství« nynější doby. Jak známo, byl Liebknecht žákem žida Karla Marxa. O svém rodném městě Giesenu píše Liebknecht, že tamější židé mají v městě nadvládu. Z toho se velmi raduje. Konečně přizvukoval Liebknecht židu Dis raelimu, který pravil, že dvě plemena jsou povolána ku světovládě, plemeno židovské a plemeno anglické. Tyto ukázky stačí, abychom opět viděli, kam pra- cuje sociální demokracie, aby nadělala z křesťan- ských dělníků řady židovských otroků. S tou světo- vládou Angličanů to jde nějak s kopce od té doby, kdy anglický kůň klopýtá v jižní Africe. Co po válce jhoafrické následovati bude pro Anglii, to ovšem nevíme, ale dobrého bude málo. Tím by jedno plemeno bylo odčiněno a na to druhé křivo- nosé dojde snad také jednou. Vždyť stromy nerostou do nebe. Soud dra. Grégra o starokatolickém hnutí. Aby se nám nevytýkalo, že vůči novému hnutí Iškovu jsme strannickými, uvádíme tuto soud dra. Grégra, pronesený dne 22. července t. r. v Ji- lemnici při odhalení pomníku Husova: »My vzdělanci a osvěcenci neposuzujeme a nevážíme člověka dle toho, čemu věří a jakého jest náboženství, k jaké patří církvi, nýbrž dle toho, jaké jsou jeho zásady mravní; vede-li život ctnostný a rozšafný, vykonává-li svědomitě své povinnosti k rodině, k bližnímu svému, k vlasti a národu; slovem, je-li řádným, počestným, učitečným občanem — ať si při tom věří cokoliv, at je při tom náboženského vyznání jakéhokoliv, ať ná- leží k církvi kterékoliv! A proto odmítáme od sebe

veškeré spory a hádky náboženské, a proto odsuzu- jeme s největší rozhodností každý pokus, rozdmychati v národě našem spory náboženské a hoditi pochodeň náboženských svárů a bojů do lidu našeho. Kdo by tak činil, ať patří k církvi kterékoliv, každého tako- vého náboženského fanatika pokládati bychom musili za středověkého tmáře, za rušitele domácího míru, za nepřítele a škůdce národa a vlasti. Na místě otázek náboženských nastoupily dnes jiné: Jiné my- šlénky, jiné ideály a snahy naplňují dnes duši lid- stva a za zcela jinými cíly žene se člověčenstvo na- šeho věku. Hesly těmi jsou: občanská svoboda, ná- rodnost a oprava sociálních poměrů. A tato hesla naplňují též duši národa českého, který jest si dobře vědom své slavné minulosti, svého významu, svého práva, a snaží se vydobýti a domoci se své politické neodvislosti a samostatnosti. I národ český, jsa pro- niknut pokrokem novověké vzdělanosti, zná oceniti největší vymoženost 19. století, občanskou rovnosta svobodu.« Nemají peněz pro kaplany. Píše se nám: V jednom menším okresním městě kraje plzeň- ského letos nevyplácí v berním úřadě remunerece za cesty — protože nemají peněz! Tohle ještě chybělo do věnce nešetrností vůči duchovenstvu! Na otázku, kdy lze si pro peníze přijíti, odpověděno: »Čím déle, tím lépe.« Nejlépe by tedy bylo až den před smrtí. — Co ty ubohé remunerace už natropily kněžstvu skandálů, jest již pode vši kri- tiku! — Jak krásně se to vyjímá, když z berního úřadu vycházejí úředníci, učitelové, pensisté, státní sluhové, invalidi — každý má chráněn svůj příjem nebo remuneraci — a za nimi se nesměle ubírají kaplani — bývalí občané akademičtí, kteří pro ne- dostatek hmotný sami dalekou cestu z šumavských hor k bernímu úřadu konají pro bídný plat, a tu jako vyděděnci slyší: »Pro vás tu nic nemáme.« —

Ponížení většího za svědomitou práci školní si nelze mysliti! Což už opravdu nižší duchovenstvo nemá nikde žádného zastání? Bude brzo zasedání zemského sněmu — stálo by to za interpellaci, abychom z úst povolaných konečně slyšeli, proč stav duchovní, který národu tolik služeb koná, jest tak stále od- strkován a ponižován! * Sjezd německého svazu v Čechách. V neděli večer konala se valná hromada spolku »Bund der Deutschen« v Podmoklí za účastenství 500 členů a delegátů, mezi nimiž byli poslanci Wolf, Pacher a Aigner, starosta podmokelský Dietrich, zá- stupce všeobecného německého šulvereinu z Drážďan a j. Schůzi zahájil předseda dr. Schücker, po té při- vítal všecky starosta Dietrich. Při volbách prošli kandidáti navržení dosavadní správou. Schönererovec Zeidler z Ústí n. L. navrhl, aby do výboru byl zvolen Vogel z Liberce jako náhradou za utrpená příkoří, což však se nestalo. Pozdravné telegramy za- slali Schönerer, dr. Bareuther, Iro a j. Hlučné vý- jevy nastaly při jednání o návrhu skupiny česko- kamenické, aby se konala spolková slavnost společně vždy 21. června, což po prudké debatě bylo přijato. Po té bylo usneseno věnovati 20.000 K německým školám v Orlických horách. Skupiny se vyzývají ke sbírkám. Zahájená sbírka vynesla 230 K. Žajímavé prohlášení učinil a zároveň jako důtku vyslovil Un- rasch, zástupce něm. šulvereinu v Drážďanech, aby Němci v Čechách se učili od říšských krajanů klidu, říšští Němci od českých pak rozohnění. Správa svazu byla ponechána opět v Praze. Před- sedou byl zvolen opět dr. Schücker.

* Německý nápis na české škole. Městská rada v Olomouci se usnesla po vzoru města Brna českou obecní školu opatřiti německým ná- pisem: »Slavische städtische Volksschule«. V če- ských obcích doposud nikde místní obecní školu německou neopatřili českým nápisem. Dou- fáme najisto, — píše brněnský »Hlas« — žesi české obce, v nichž jsou némecké školy, všimnou příkladu Brna a Olomouce a všecky místní ně- mecké školy obecné ihned opatří českými nápisy. * Tábor na Řipu. Dne 26. t. m. o 11. ho- dině dopol. bude se konati tábor lidu na úpatí Řipu u Roudnice. K příjmové dani. Píše se nám: Jako velmi mnohým, tak i mně byla letos zvýšena osobní daň z příjmů. Žádal jsem na c. k. okr. hejtmanství za udání jednotlivých položek, kterými odhadní ko- mise příjem můj zvýšila, výslovně podotknuv, že chci proti vyměření daně odvolání podati. C. k. okr. hejtmanství sdělilo mně výpis základů vyměřovacích, z něhož jsem ni nejmenšího se nedověděl, v jaké výši jednotlivé položky čítány byly. Brzy na to však obdržel jsem platební rozkaz, jimž se mně pro nekolkovanou žádost vyměřuje poplatek per 1 K 20 h. Prosím pp. spolubratrů za laskavého sdělení, zdali i jinde v té příčině podobně se děje, a možno-li a z jakého důvodu podati rekurs proti tomuto vyměření poplatku. * Židé se množí. Dle zdravotní zprávy Liberce konstatovati možno faktum, že u nás velice množí se židé na úkor domácího křesťanského oby- vatelstva. Židé ti ničí přímo obchod a průmysl ka- tolíků. Loni zmenšil se počet katolíků v Liberci o 32, protestantů o 16 osob, za to počet židů zvětšil se o 68 osob. Liberec čítá nyní 32.218 katolíků, 1116 protestantů a 1209 židů.

* Koupě deskového velkostatku. Továr- nici Hiel'e et Dittrich v Krásné Lípě koupili od po- zůstalosti po starohraběti Žibřidu Salm-Reifferscheidovi v zemských deskách zapsaný velkostatek Rohozec a Podbořany s volebním právem v kurii velkých statků nesvěřenských s připojenými statky Širokou Třebčicí, Čeradicemi, Sedlčany a cukrovarem ve Vy- soké Třebušici. Velkostatek Rohozec jinak Rohost aneb Rohožka (Deutsch Rust) zvaný jest od Podbo- řan 2 a půl hodiny jihozápadně vzdálen a patří farou do Nepomyšle. Nade vsí jsou zbytky tvrze Křečova, kolébky to soujmenného rodu vladyckého. Rohozec byl roku 1848 koupen starohrabětem Šalmem Reifferscheidem za 150.000 zl. stříbra, má s Podbo- řany výměru 1778 ha s katastrálním výnosem 72 272 K. — Podbořany (Podersam) jsou od Žatce 3 a čtvrt hodiny jihozápadně vzdáleny. Farní chrám sv. Petra a Pavla pochází z roku 1592. Podbořany byly v druhé polovici 16. století majetkem hraběte Šlika z Posouna, pak Šebestiana z Veitmil, který je Volfovi z Gutšteina prodal. Později byl v jich držení Jetřich z Vicmutu, jemuž pro účastenství ve stavovském povstání konfiskovány, později paní He- leně z Vicmutu za 4019 kop gr. prodány. Roku 1635 byl v jich držení vévoda Saso-Sauenburský Ju- lius Jindřich, který Podbořany značně rozšířené roku 1689 odkázav dceři své provdané později za Ludvíka Viléma Badenského, při kterémž rodu až do roku 1717 zůstaly. Smlouvou dostaly se Podbořady na to ku královské komoře, od níž roku 1837 rytíři