3
masthead
4. července 1900. Číslo 182.
4
article
franeouzské, hlásí se ke svému právu vozíčkáři
z koncese francouzské a musíte přestoupiti na
vozik jiný. Tak se ocitnete před branami čín-
ského města šanghajského.
Několik ospalých vojínů stojí na stráži
Takových bran má Šanghaj sedm. Na noc se
brány zavírají.
Čína se bála čiperných Žapončíků již před
čtyřmi sty lely a proto opevnila pobřežní města.
K Žaponcům přidružila se brzy výbojná Evropa
Zvláštní zápach prozrazoval již z daleka
že jsme před branami čínského města. Uepá
váme nos a vzpomínáme si, že ani židovské
město naší Prahy nevonělo lépe.
Za branou připoutal mě k sobě na chvii
kiang-ku-dži n, doslovně člověk (dži n), jenž
vypovídal věci staré, povídky z lepších časů.
Kolem něho chumáč hlav. Zvědaví posluchač
strkají hlavy dohromady a hltají každé slovo
starověkých pohádek a lidového podání. Sam
neumějí snad číšti a proto obětují rádi mosuzný
plíšek (keš, cjen), jenž platí asi tisícínu na-
šeho zlatého a odměňují. tak pouličního po-
vídkáře. es
Také my jsme opatřeni hojně běžnou tou
minci čínskou. Kapsa se může od nich utrh-
nouti. A ne-li od mosazných kešů, tedy o
střibrných dolarů mexických, jichž jsme vy-
zvedli v šanghajské bance hodný pytlik.
Papírovým penězům Čiňan starověrec ne-
věří a žádá od kupce jen stříbro. Zajdete-lisi
dále do vnitř Činy, třeba se zásobiti něko-
lika tisici keši a kusy slříbra.
K neuvěření! Tak starý svět, ba nejstarš
říše na zeměkouli, ohromná Čina a přece ne-
vydává žádných státních bankovek. Peníze pa-
pírové vydává v Čině několik málo bank sou
kromých.
Sam
Čína
Evropa
Praha
5
article
Běžnou mincí střibrnou na pobřeží čínském
jsou mince cizího státu — dolar mexický.
Ale nemyslete, že jsou papírové peníze
vynálezem pokročilé Evropy. Čína je měla již
mnoho set let před námi. V Evropě byly za-
vedeny asi v 17. století, v Číně již v době,
když se u nás mohlo psáti 806. Říkalo se jim
fei-cjen t. j. létací peníze. Také nápis na
papírových penězích našich: »Padělatelé trestaj
se žalářem a smrlí« není naším vynálezem. V-
straha ta četla se na čínských penězích ve 12.
stoleti. Plotny, jimiž se papírové peníze tiskly
byly dřevěné, pozdějí měděné. Teď vyšly pa
pírové peníze v Číně z mody.
Jedinou minef, která se v Čině razí, jest
nyní mosazný nebo měděný penízek svrchu
jmenovaný. Anglický jeho název cash (keš
je běžný; v Anamě a Kočinčině slove sapeka-
Čínský keš (ejen, čen) jest o něco vétši
nežli naše koruna. Uprostřed má čtyřrohý otvor,
aby se mohl peníz navlékati na šnůrku. Pletenee
kešů podobají se pletencům fiků. Do jednoho
plelence jde 500 nebo 1000 kešů. Ale teprv
1000 takových penízků má do sebe hodnotu
1 mexického dolaru, to jest asi zl. 1.30 dl
našich peněz.
Plelence kešů slovou v Číně mi ny či
kueny. Nynější kese nesou na sohě posud
ráz bývalých kešů. Nápis na nich je týž jako
za starodávna a čle se thung- pao t.j
běžná měna, potom nyen- hao t. j. leto počeo
vladařův.
Asi 1000 čínských cjenů představuje
starou čínskou jednotku peněžní, řečenou tae
a ten rovná se asi 34 gr. ryzího stříbra
V některých provineiích obdržíme za tael ryzího
stříbra 1200—1500 kešů.
Evropa
Čína
cash
6
article
Veliké obnosy vyplácejí se v číně litým
stříbrem. Stříbrné kusy mívají určitou váhu
Chcete-li vyrovnati účet za zboží, uštípnet
z kusu stříbra asi tolik, kolik ho je právě k vy-
rovnání třeba. Malé vážky máte vždycky př
ruce. Také čínský prodavač se bez nich ne-
obejde a zkouší váhu ukrojeného stříbra svým
vlastním závažím. V tom ohledu nabyl již
smutných zkušenosti a proto věří jenom svým
vážkám a svému závaží.
Vědecké výpravy mívají se stříbrem na
cestách veliké potíže, neboť jsou nuceny vléci
s sebou do hor, pustin, dědin a měst bedny
ryzího střibra a několik tisíc plechových cjenů.
Štěstí ještě, že i v poslední činské vsi najde se
vždycky nějaký směnárník, jenž vyzkouší střibro
námi podávané za pomoci dusičné kyseliny a
vymění za drobně keše.
Jiná zvláštnost čínského města jeví se
v koších, rozestavených tu ohde asi tak, jako
je vídáváme v některých sadech. Jsou to koše na
papírové odhazky
Jaký to rozdíl mezi tržištém činskýma
pražským! Nechtěl bych slyšeti soud, jejž b
vyřkl Číňan nad papírovým smetím, rozházeným
kolem našich ovocnářek, zvláště kdyby spatřií
papíry potištěné nebo popsaně. Syn nebeské řiše
byl by jistě uražen, vida, že lidé šlapou po
papíře popsaněm.
Číňan má velikou úctu k pismu a pohlíž-
na tento vynález lidské kultury jako na nej-
světější znaménka. Praví se, že by nejevil tolik
soucitu ani se psem, kdyby mu někdo na ohon
šlápnul, ale zdupe li někdo nohama kus popsa-
ného papíru, toho Číňan nesnese. Mládež vy-
chovává se v té úctě k písmu již od mladosti.
a nápisy tu onde umístěné věšli výstrahu
i prosbu zároveň: Mějte úctu k popsanému pa-
píru! Nepohazujte ho na zem, ale vložte jej do
této schránky!
Číňan
7
article
Místy spatřil jsem i zvláštního sběratele
papírků. Řeklo se mi, že je ve službách jisté
společnosti a ta si vzala za úkol zachraňovat
popsaný papír před zhanobením a zneuetěním.
Citlíví lidé usnadůují práci pouličnímu pa-
pírkáři a zastrkují odhazky do skulin zdí, aby
si jich mohl sběratel snáze povšimnouti.
Na konec ješté o jedné podivnůstce. V čin
ské rodině chystá se veliká slavnost. Hlava ro-
diny bude slaviti co nejdříve šedesáté naroze-
niny. K události tak památné připravují vděční
synové svému olci milou upominku na důkaz
dětinné oddanosti. Z takového projevu ranila by
však evropského tatínka mrtvice: vděční synové
čínšti spořili peníze již po delší dobu, kupovali
po kouscích vonné dřevo santalové a dali z něho
vyhotoviti pro oslavence trvanlivou rakev
Místo pro ni jest již před domácím oltářem bez
toho vyhlédnuto a uprázdněno.
Čiňan hledí smrti vstřie bez bázně jak
fatalista. Ký div, že se čtou na čínských hrob-
kách již jmena také těch osob, které se ješte
těší nejlepšímu zdraví.
J. Kořenský.
V Praze, 3. července.
Evropský názor na události v Číně ovládnu
je dnes násilnou smrtí německého vyslanc
šl. Kettelera. Německo nyní zbrojí více než
zprvu, a řeč německého císaře, sršící místy
choleriekým temporamentem, je způsobilá, by
situaci v Evropě napjala ještě více. Současně
zprávy z dějiště čínských zmatků zvěstují, že
činská vzpoura roste do šíře i do výše.
Stejně zvětšuje se nebezpečí pro vešker
cizí živel v nebeské říši, v první řadě však pro
vojska cizích států. Onehdy ještě kynula na-
děje v mimoválečnou akci státníka Lihunčana.
ale tento muž, zdá se, umiki též. Zlověstných
mraků přibývá; a čim více jich bude, tím
hroznější patrně bude katastrofa.
J Kořenský
Ketteler
Lihunčan
Praha
Čína
Německo
Evropa
8
article
Telegramy.
Z Londýna, 3. července. (C.-B.) V doln
sněmovně sdělil parlamentní podtajemník zahra-
ničného úřadu depeši admirála Bruce
z Taku 30. června ve 4 hod. odpol.: Do Tjen-
cina dorazil prý 29. června po Bdenní cestě
z Pekingu rychlý poselo čínský s depašemi, dle
nichž všichni Evropané jsou ve velké tísnia
pravídelné vojsko čínské zavraždilo německého
vyslance. Spojené mocnosti mají dohromady asi
13.000 mužů. Vojsko následovalo prý tak rychle
za sebou, že admirál neví, co by se mělo ujed-
nat o nové výpravě, neboť zatím není možná.
Z Washingtonu, 3. července. (C. B)
Námořní tajemník Long dostal telegram admi-
rála Kemphffa, jenž oznamuje dle udání rych-
lého posla čínského z Pekingu, že tamější vy-
slanectva jsou obležena, potravy je málo a stav
je zoufalý. Budovy vyslanectva amerického, ho-
landského a italského jsou vypáleny. V Pekingu
je 20.000 mužů, mimo město též 20.000 m.
činského vojska a 5000 mužů táhne na Tjen-
cin, kdo se dosud bojuje. Spojení
s tímto městem po železnici i po voděje
nejisté.
Bruce
Evropan
Long
Kemphff
Londýn
Peking
Washington
9
article
Ze Šanchaje, 3. červenee. (»Daily
Express«.) Všecky kraje jižně od Žluté
řeky (Hoango), jejichž guvernéři jsou v přátel-
ském poměru k mocnostem prostřednietvím kon-
sulův založili mimoúřadně spolek s hilav
ntm městam Nankiinem
Z Koby oznamují, že Ja ponako
mobilisuje da lších 30.000 m. Markýz
Ito vzpírá se této politice, obávaje se srážky
s Ruskem.
sl
Z Jokohamy, 2. července. (C.-B.) Parník
Červeného kříže japonského »Halnaj« odplu
včera do Číny a bude zařízena nemocnice pro
raněné vojáky všech národů.
Z Berlína, 3. červenco. (C.-B.) Zdejši
báňská společnost šantunská dostala depeši, ze
všichni domácí (čínští) horníci přibyli do Kisočau
a že čínské úřady střeží báně dobře.
Německý konsul v Čiťu telegrafoval včera
Provikář Freinadenetz oznamuje z Jen č uc fu,
že úřady vyhnaly tamního missio-
náře a zahájily hned dílo zká zy. Čili je
v největším nebezpečí, guvernár a úřady po-
bádají k bezodkladnému odjezdu. Bez brzké
pomoci nelze zůstati na místě. Čilský guvernér
telegrafoval německému konsulu v Čifu, žev
Čili vypuklo povstání a missio-
náři musili se utéci do přimoří.
Z Wilhelmshafenu, 3. července. (C. -B.
Pro povážlivé poměry ve východní Asii vypraví
se tam dobrovolnická brigáda.
Ito
Šanchaj
Rusko
Jokohama
Čína
Berlín
Čiťu
Čif
Asie
Daily Express
10
article
Německý clsař, přehlížeje vojsko, jež
se má vypraviti do Číny, měl proslov: Do sva-
tého pokoje vržena pochodeň války. J
to, bohužel, očekával! Zločin neslýchaně drzy
a hrozný svou ukrutností byl spáchán a doko-
nán na měm osvědčeném zástupci. Vyslanci
ostatních mocností jsou v nebezpečí života
s nimi druhové, poslaní k jejich ochraně. Možná,
že dnes již dobojovali svůj poslední zápas. Ně-
mecký prapor je pohaněn, německá říše potu-
pena. To vyžaduje přísného potrestání a po-
msty. Poměry změnily se strašně rychlea
nabyly povážlivého rázu, povážlivějšího než byl,
kdy jsem vás povolával do zbraně. Co jsem
doufal napraviti pomocí námořské pěchoty, bude
nyní nesnadnou úlohou, již mohou rozřešit jen
vojska všech civilisovaných států. Již dnes pro-
sil mne náčelník lehkého vojenského loďstva,
abych uvážil výpravu jedné divise. Octnete se
naproti nepříteli, jenž pohrdá smrtí tak, jako
vy. Vycvičeni evropskými důstojníky Číňané
naučili se vládnout evropskou zbraní. Bohudík
Číňan
Čína
11
article
Naši kamarádi z námořské pěchoty a mého
námořnictva, kde se s nimi srazíli, potvrdilia
zachovali staré vojenské heslo německé, bojovali
slavně a vítězně a vykonali svůj úkol. Nyní vy-
sílám vás pomstiti bezpráví a neustanu, doku
némecký prapor — spolu s druhý m
mocnostmi — nebude vláti vítězně nad
čínským a vztýčen na pekingských hrad-
bách, nebudu diktovati mír Číňa-
nům. Buďte dobrými soudruhy se vším voj-
skem, s nimž se tam sejdete: s Rusy, Angli-
čany, Francouzi, s kýmkoliv jiným, neboť bojují
pro svou věc: civilisaci. My myslíme také ještě
na něco vyššího: své náboženatví, svou
obranu a ochranu tamějších svých bratří, již
částečně obětovali život pro svého Spasiťele
myslíme také na svou vojenskou čest, myslím
na ty, kdo bojovali před vámi. Jdéte se starým
heslem braniborských neších předků: Spolehej
na boha, statně se braň a na tom si zakládej
Kdo na boha spolehá, na světě neztralí se.e
Prapory, jež nad vámi vlají, jdou poprve do
ohné. Ať se mi vrátite s čistými, neposkvrně-
nými a bez úhony ! Můj dík, můj zájem, mo-
dlitba a péče bude s vámi a neopustí vás-
S nimi budu vás provázeti.
Rus
Angl
Francouz
12
article
Císař odložil svou cestu na sever
Z Čifu, 2. července večer. (Wolff.) Na
zdejší telegrafní stanici opozdilo se 200
depešl.
n. Z Berlína, 3. července. Svoji řč
k vojákům, kteři odjiždějí do Číny, pronesl
císuř silněji než obvykle. Avšak na místě, kde
se zmiňoval o osudu vyslance Kettelera, třásl
se mu hlas hněvem a rozčilení m.
n. Z Berlína, 3. července. Překvapilo
zde, že císuř užil ve své řeči k vojákům, od-
jíždějícím do Číny, slova válka. Úřadně se
vykládá, že slovo toto nebylo míněno ve smyslu
mezinárodního práva, nýbrž že jím dlužno roz-
uměti pouze vojenské operace. Německá vláda
zaslává i nyní názor, že dělení Číny nebylo by
na místě, ježto je třeba zavésti tam nejprvé
sporádané poměry a ze nyní jde o to, vtrhni dut
do Pekingu a zachrániti tam, co ještě zachrá
niti lze.
n. Z Berlína, 3. července. Císař povoli
rozmluvu hejtmanu mimo službu Dannhauerovi,
který odjíždí do Číny jako zpravodaj zdejšího
listu »Local-Anzeiger«. Císař poukázal na váž-
nost situace a podotkl, že téměř všichni Něme
v Číně mýlili se stran skutečných zamyslů Či-
ňanů, jedině biskup Anzer mýliti se nedala
často pozvedal varovného hlasu.
n. Z Berlína, 2. července. »Lo c al
A nzeigera praví: Ve zdejších vojenských
kruzích počítá se nyní s možností, že brzy vy-
dán bude rozkaz k odjezdu dalších vojskdo
člnských vod. Došlo povšimnutí, že podpluko-
ník Wachs, přidělený pruskému ministerstv
vojenství, který měl na starosti přípravy pro
východní asijskou válečnou výpravu, odjel do
Švýcar, aby tam podal zprávu ministru vojen-
ství, který tam mešká na dovolené.
n. Z Berlína, 3. červénce. Jakmile o
pluje první divise prvního námořního oddělení.
bude míti Německo v Čině 4 válečné lodi,
pancéřový křižák, 3 velké, 3 malé křižáky a4
dělové lodi, celkem tedy 15 válečný c
lodí.
Wolff
Ketteler
Lo
Berlín
Čína
Peking
Německo
LocalAnzeiger
13
article
og
er. Z Paříže, 3. července. »Figaro« do-
vozuje, že vzhledem k situaci v Čině bude ne-
zbytno, by evropské státy přineslý větší obět
než dosud se stalo, chtějí-li rozřešiti činskou
otázku. Hrozi-li se jich, pak musí se na dějišti
objeviti Rusko seavšemi vojsky, jež má po ruce
v severní Asii.ost
a. Z Říma, 3. července. »Tribuna« po-
jednávajíe o událostech v Číně praví, že Evropa,
chráníc svých hmotných a osvětových zájmů,
musí obsaditi Peking, prováděti tam kontrolu.
usaditi se na pobřeží a přičiňovati se o konečné
rozřešení čínské otázky. List navazuje pako na
řeč zahraničního ministra, pronesenou včera
ve sněmovně, a konstatuje, že výklady ty působily
dobrým dojmem na sněmovnu, jéž poznala, že
Italie přes svoji zdrželivost opouští politiku ne-
účasti.
x. Z Londýna, 3. července. S napjetím,
z něhož není vyloučena jakási úzkost, hledíse
zde na kroky Německa, o jaké jde následkem
zavraždění německého vyslance Kettelera. —
»Timess pojednávajíce o válečné náladě Ně
mecka, projevují obavu, by velká akce Německ
nezpůsobila mezi národy závodění, při němž b
Anglie nebyla zastoupena tak, jak vyžadují jej
zájmy.
dserolenim miualt
x. Z Londýna, 3. červenco. Velikou
a trapnou sensaci vyvolaly zdo zprávy došlé
z Pekingu o osudu evropských vyslanců. Po
chybuje se, že pomočným vojům se podař
proniknouti do Pekingu, ježto před ním shro-
mážděno je silné vojsko činské, jež patrně do-
stane rozkaz k pochodu na Tjentsin a Taku.
Osud cizích vyslanců v Pekingu je tedy patrně
zpečetěn. Jedinou pomoc poskytnouti prý mo
hou Japonci, dodají-li v čas na místo potřebné
množství své branné sily.
Z Brusselu, 3. července. Došly sen
zprávy, že v celé severní Číně až k mongol
ským hranicím je povstání.
Figaro
Italia
Ketteler
Timess
Japonec
Paříž
Rusko
Řím
Čína
Evropa
Peking
Londýn
Německo
Anglie
Brusel
14
article
Denní zpravy.
Denní zpravy.
— Čeština u telegrafních úřadů v král.
českém. Známé pražské firmy došel včera tele
gram, napsaný na písmeno takto: »Který da
pest nabisene prima uhli« Firma rozřešila do
daný jí nesmysl následovně: »Který důl jes
nabízené prima uhlí.« Mohla jej rozřešiti, vědono
patrně, oč jdo. Tím však nemůže věc býti od
byta. Každý úřadní a služební výkon musí být
přesný a správný. To je neodbytný požadavel
»spořádané státní správy« — řečeno dle termino-
logie na př. ministr-presidenta dra. Körbra. Zm-
něný nesmyslný telegram je dokladem nespořá-
dané správy. Nepořádek a nesprávnost povstaly
tím způsobem, že úřadník, který telegram pře-
pisoval, beze vší pochyby není mocen českého
jazyka. Jinak, rozuměje češtině, nebyl by př
zdravých smyslech propustil ze svého úřadního
stolu naprostý nesmysl, za nějž by se musi
styděti a za který by zasloužil služební důtku.
Měl-li kdo nepředpojatý dosud pochybnost o otázce
jazykové způsobilosti úřadnictva, případ tuto uve-
dený bude mu zajisté zřetelnou pomůckou.
15
article
— Posl. dr. Stránský promluvil před-
včírem ke svým voličům ve Žďáře. Srdečného
uvítání dostalo se mu na schůzi starostou
města p. Binkem. Vývody druhého místopřed-
sedy říšského klubu poslanců českých provázelo
voličstvo stálými projevy souhlasu. Resoluce
kterou přednesl městský radní pan Apetauer,
vyslovuje souhlas s postupem české delegace
na říšaké radě, protestujíe proti jazykovým před
lohám dra. Körbra a jejich uzákonění pomoe
čl. 14. V resoluci, ve které se žádá, by jazy-
kové záležitosti vyřízeny byly sněmy zemskými,
praví se pak na konec: Žádáme veškeré i-
nitele národní bez ohledu na strany připadně
i taktikou se odchylující, aby za poselatvem
českým stáli jako jeden muž. Každý čin, ano
i pokus ku drobení sil směřující odsuzujeme
již předem jako proradu na českém národu
jeho svatých právech, za něž české poselstv
vede boj.«
— Patronátní poměry v Praze. Z kruhů
kněžských se nám píše v odpověď dopisovateli
»Katol. Listů«: Pravda, byla to demonstrace,
že odpověď katechetů nebyla zaslána »Katol.
Posl
doktor
Stránský
Binek
Apetauer
Žďár
Praha
16
article
Listům«, neboť nikdy jsme nepovažovali »K. I.e
za orgán kléru katolického, nýbrž za orgán tak
zvané vyšší hierarchie, vydržovaný chudým
klérem, ať již oktrojovaným předplacením anebo
nezákonitým strhováním intenci — krátce za
kadidlo, pálené vyšší hierarehii na účet nižšího
kléru. Snad zatím stačí. — Avšak in media
res. Z argumentů pana dopisovatele lze poznati,
že jest to dosti zelený adept sv. theologie, neví
patrně posud, že město »král. Praha« vydržuje
si své školství sama, že tudíž poměr král. hlav.
města je docela jiný, než ostatních měst, že
katecheti voleni a placení jsouce od represen-
tace král. Prahy považují sebe nepředpojatým
právem za klérus kr. hl. města Prahy, čemuž
i nasvědčuje jurisdikce jim daná pro vykoná-
vání kněžských officif, zejmena zpovědní způso-
bilosti pro město celé vůbec. A město Praha,
representace jeho, rozhodla již kolikráte, že
považuje katechety za svůj klérus, zadávajíc
místa katechetů především svým kaplanům
povyšujíc katechety na beneficia farní. Adest
traditio! — A že katecheti dělají novou díu
Praha
17
article
do patronátního práva? Nebesa! Tato díra je
stará, kudy my vcházíme, ale novou je díra
zajisté, kterou by nás pan dopisovatel zvláštní
bratrsky laskavou eskamotáží rád dostal ven.
Proto porovnává postaven katechetů a kaplanů
Chytrák! jako ten poutní žebrák zahrabe zdravé
nohy do písku a křičí: já ubohý mrzák! obe
nohy pryč! Nuže, katechoti se honosí naprostou
samostatností vůči duchovním správcům! Drahý
pane kaplane, kdybyste jim dali byt zadarm
pod střechou fary a kdyby se s vámi směl
děliti o štolu, intence atd., zajisté rádí by snesli
tu přetěžkou subordinaci farní. Ale nihil datur
Ale, abyste byl beze strachu — katecheti mují
svou subordinaci: předně ředitele školy, okres-
ního inspektora, zemského inspektora, to se
strany světské, a za druhé (buďle úplně klidenl)
i se strany eírkevní svého vikáře! A jakého
Není dávno, co se jeden chlubil — známý
řečník klerikální — že popravil kalechetůa
ještě několik popraví! Autodafé moderní ! Že
mají i jiné spontanní dozorce, ráčíte sám pádný
důkaz sebou samým dávati. A že si zahrársj
na professory — to dělá vždyeky žebrota
Chudasové l nechte jim alespoň tu hru ! — A že
mají tolik prázdna? Spočítejte, co prázdna mají
do roka páni kaplani, když skoro všude n
faře jsou dva až tři kaplani a každý má svoj
den — kolik dní v týdnu, v měsíci přijde na
jednoho z nich! — A že je neváže povinnost
k duehovní správě? Miníte-li štolu, intence,
oblace na modlitby atd., díte svatou pravdu.
Al
18
article
V tom ohledu království jejich není z tohol
světn, jako Vaše. Omnia gratia ! Za to zpoví-
dání dítek, třebas až 800, rovněž sv. přijímání,
rovněž zaopatřování, rovněž i pohřbívání —
ale toto gratis, štola připadá těm, kteři jsou
vázáni k duchovní správě. Nečítáte seznam
kléru, že bývají katecheti vráženi tam, kde
bydlí, neslyšel jste nikdy, že kostelník
v Praze, nemoha nalézti p. kaplana, kterýž
měl den, přiběhl ke katechetovi té osady, aby
pospíšil rychle k umírajícímu. Ostatně, jsput
někdy roztomílé seény, když si žádají katecheti
pochovávat své maličké farní osadníky, ane
když si žádají bývalí žáci oddání býti od svýeh
bývalých katechetů!! Máme své kvinkvenálky
máme obstojné výslužné; skutečně, ani jim ne
lze rozumět, těm kalechetům: Datur etnon acci
pitur! Staj co stůj, chtějí být faráři! Patrn
jim tedy o peníze nejde — o co tedy? Nuže.
vydržet to nemohou, čtyřicet let služby a/ to ob
stojné výslužně. Tak, tak, pane drahý, to je to
člápl jste hadu na hlavu! A to je také příčina.
proč se nederete na katechotství. Když člověk
není favorizován, nuže, pak zbývá tohle úločiště
Vaš
Praha
19
article
Vám je mnoho 30 let a katechefům k výsluž
nému je určeno naprosto, bez milosti, bez roz-
citu všem a vždycky 40 let a připočítejte, jak
se stává, že před tím byli ještě kaplany, tenly
po případě 45 a 50 let. Ostatně z tenoru do-
pisu v »Katolických Listech « lze s jistotou sou-
diti, že to psal a psáti mohl jen jeden z mlad-
ších kaplanů pražských, ježto starších až na
jednoho tu není. Panu pisateli připomínáme,že
je to v Praze zjev praobyčejný a skoro pravi-
delný, že teprv v 25 lelech stávali se a stávaj
kaplani, po případě katecheti, faráři; přeje-lisi
tedy pan dopisovatel státi se dříve farářem, snad
po 11 letech, nutno se mu obrátiti na venkov,
anebo jak se to kdesi kdysi stalo, přiměti faráře
intrikami k otrávení se, pak lze třeba i po třech
letech býti už farářem. Experiatur! Co se týče
Tridentina, ať nemá strachu pan dopisovatel, to
rozhodlo věc svou! Ale každá doba najdle své
Tridentinum. Zatím nastaly nové doby, poměry
se změnily. A hle, v panu dopisovateli nalezly
ty nové doby své Tridentinum! Katecheti jsou
sex lex«, musí býti přivtěleni ko svazu farního
duchovenstva, pak nabývají práva kompetence.
Experiatur
Tridentin
Praha
svaz farní duchovenstvo
20
article
Definitum est! Tedy nová osmá svátost, v kteréž
přivtělením k svazu farního duchovenstva na-
bývají katecheti farní moci a milosti, aby farář
ské povinnosti náležitě vykonávali. Ale téch 3
až 40 let čekání na fary vám potom přece zů-
stane. Jak s tím! Jam judicati estis! Ubohé
kádry ecclesine militantis4 A konečně, pano do-
pisovateli, ta otročina tak vám vešla v krev, že
jako policajt voláte na hierarchii, aby jenty
zpropadené katechety řetězy svázala, necítite hnue
nad touto ošklivostí a zlomyslností. Pan dopi-
sovatel příliš nadnáší povinnosti duchovní správy.
21
article
Ale odkud stížnosti vaše, že lidé do kostel
nechodí, se nezpovídají, nechodí dost četně
k sv. svátostem? Zbyly by tedy jen křty, od-
davky a pohřby! Ale odkud i nářky, že jes
málo křtů, málo oddavek a málo i — pohřbů
Anebo proč jsto si vymohli v Praze, že ne-
smějí katecheti vyučovati více než čtyři hodiny
nad počet zákonný? Což kdyby vypsali kate-
cheti cenu na pražského kaplana, který jes
zaneprázdněn duchovní správou tak, že k mimo-
řádnému zaměstnání (jako katechisování za plat
nezbývá mu času? Si universam Pragam trans-
leris, non inveneris! My ignorantes et inea-
paces — vy jediní jste poznali ona tajemství
duchovní správy, vybírání poplatků štolovýcha
nezbývá než oddati se v ortel, jbjž bratrsky
vlídně a s tváří zářící vynášíte nad námi
Svažte je a vyvrzte ven, tam bude pláč a skří
pění zubů! Marně nás pomazával biskup, aby
chom světili a žehnali; marně podával nám po
svátných nádob, abychom konali bohoslužby
marně skládal ruce na hlavu, abychom přijal
moe ducha sv. ! Pro koho? Vždyť nevykoná-
váme žádné duchovní správy. Ona jest pro ná
»hortus conelusus, fons signatuse ! Ona jest
pro nás zájem, před kterým stojí ne sice arch-
anděl s mečem plamenným, ale kaplan patro-
nátní, vysoko nad hlavu zvedající nové jakés
Tridentinum s plamenným pismém ne sice bi-
blickým, ale modernějším: Cave, adsum ! nebo-
po česku: pryč odtud — pražské fary naše
privilegium
Cave
Praha
22
article
— Stávka školních dětí v Mostě vy
pukla, jak se ani jinak očekávati nedalo, v pon-
dělí dne 2. t. m. Stávkuje nyní 500 détí. D
školy chodí jen děti rodičů, kteří jsou podřízen
v různých závodech u nelidských zaměstnava-
telů. Češti rodičové jsou odhodláni, děj sec
děj, svých dětí tak dlouho do školy neposílati
dokud nebudou řádné místnosti pro českou škol
upraveny.
— Tábor lidu na Řipu. Schůze zástupeů
korporaci okresu mělnického nebude konána již
v úterý dne 10. července, nýbrž až v úterý
dne 17. července, poněvadž některé korporace
ještě uraditi se nemohly vo svých schůzíeh
o programu, který pro schůzi společnou jest
připraven.
— Schůze voličů okresu plánického,
konaná dne 1. července 1900 v sále »u krále
Jiřiho« v Plánici, těšila se velice hojnému úča-
stenství voličstva z celého okresu plánickéhoi
z města Plánice. Po uvítání přitomných po-
slanců dra. Dyka a Jos. Kováříka zvolen za
předsedu náměstek okresního starosty pan in-
ženýr Hanzlik, jeho náměstkem starosta města
Plánice pan Mašek. Řeči obou poslanců o pol-
tické situaci, jakož i vylíčení jednání ve šborech
zákonodárných přijaty s nadšením, načež za ne-
utuchajícího souhlasu všech přítomných jedno-
myslně schválena resoluce, navržená tajemníkem
p. Boučkem, kterou dosavadní posťup poselstv
českého se schvaluje a poslancům úplná důvěr
projevuje, v případě potřeby vyzývá se posel-
stvo české, aby užilo i nejostřejších zbraník
obraně práv českého lidu, aby k obnově bývalé
pravice přistoupilo jen tehdáž, bude-li zaručen
podpora spravedlivých požadavků českých všemi
sdruženými stranami pravice.
Dyk
Jos
Kovářík
Mašek
Bouček
Most
Plánice
23
article
— Husovy slavnosti. Učitelské
jednoty »Komenský« pro Prahu
okolí odbor literární uspořádá v sobotu dne
7. t. m. v malém sále Měsťanské besedy o 6.
hod. schůzi. Po zapění husitského chorálu »Kde
jste boží bojovníci« bude přednášeti koli. Ka-
rel Štech: »O významu M. Jan
Husa«. Koll. Frant. Nygrýn bude reci-
tovati některé z »Listů« Husových a úryvky
ze spisů jeho. Sborem »Kdo za pravdu hořis
schůze se ukončí. Učitelstvo pražské a okolnl,
v »Komenském« sdružené, dá jako roku loš-
ského hojnou účastí výraz nezměrné své úcty
k velkému českému reformátoru. — Památk
mučennické smrti Mistra Jana Husa v předveče
výročí jeho upálení dne 5. července t. r. oslaví
městská rada v Nové Pace za účasti
veškerých vlasteneckých spolků s následujícím
pořadem: 1. V 7 hodin večer v sálo hostine
Machova: »O významu Mistra Jana
Husa pro český líd« promluví p. MUDe.
Václav Matýs. 2. V 8 hodin večer seřadění
spolků v parku městské střelnice, lampionový
průvod s hudbou městem k soše Husově. 3.
Položení věnce z národních obětin na pomník.
4. Ohňostroj. 5. Píseň »Kdo jste boží bojov-
nici« zapějí zpěvácké spolky »Hlasoň« a »Vla-
stimil«. 6. Hymnu českého národa zahraje
městská kapela osobním řízením kapelníka p.
Husův
Komenský
Štech
M Hus
František
Nygrýn
Hus
MUD
Matýs
Praha
Ka
Nová Paka
24
article
Hynka Tomáše. 7. Rozchod. V 9 hodin večer
sehrán bude div. společností p. Karla Kaňkov-
ského »Mistr Jan Hus«. — V zděláv ae
odbor »Sokola« v Jindř. Hradei
pořádá 6. t. m. o půl 9. hodině k netění pa-
mátky M. Jana Husa slavnostní schůzi v tělc-
evičně školy chlapocké. — Národní vzdě-
lávací beseda »Havlíček« v Libni
pořádá ve čivrtek dne 5. t. m. o 8. hod. ved.
v místnostech hostince p. Bartůňka přednášku
p. Karla Želenského: »Mistr Jan Hus, jeho
působení a význam v národě«. — Dnes v
středu o 8. hod. večerní koná se veřejná schůz
Politického spolku radi k. pokro-
kového pro král. české v zased ae
sini staroměstské radnice v Praze.
Na programu: »O Mistru Janu Hu-
sovi« promluví pp. Ant. Kalina, okr. taj-
z Blatné a JUDr. J. Kříž. Schůze je vše-
obecně přístupna. — »Sokol« žižko v s ky
oslaví ve čtvrtek dne 5. t. m. za účasti ostat-
ních vlasteneckých spolků žižkovských důstoj-
ným způsobem výroční památku upálení Mistra
Jana Husa ve své tělocvičně přednáškou pan
dra. V. Flajšhansa z Prahy »O životě a půso-
bení mistra Jana«. Před přednáškou zapěje
»Vítkov« „Kdež jste boží bojovníci“, po před-
náčce »Chorál národa českého.« Začátek o půl
8. hod. večerní. Členové dostavtež se v počtu
četném v tmavém úboru. — Tělocvi č na
jednota »Sokol« v Čáslavi uspořádá
k uctění památky nesmrtelného mučedníka Jana
Husa v pondělí dne 9. t. m. v místnostech
Čtenářské besedy slavnost. Slavnostní řeč so
Mistru Janu Husovi« prosloví br. dr. J. E.
Hynk
Karel Kaňkov
Hus
M Hus
Havlíček
Želenský
Hu
Kalina
JUDr
V Flajšhansa
Jan
doktor
Jindřichův
Libeň
Praha
Blatná
Vítkov
Čáslav
Sokol
25
article
Scheiner, starosta »Sokola« pražského a námě-
stek starosty Č. O. S. Vhodné sbory přednes
zpěvácký spolek »Hlahol«, řízením sbormistr
P. J. V. Boka. Recitace listů Husových a při-
ležitostných básní. Začátok v 8 hodin večer.
Vstup volný. — Česká obec sokolská
pro jednoty sokolské v Praze a okoli pořádáv
předvečer upálení kostnického mučedníka dne
5. července o 48. hod. več. »Husův večer « na
staroměstské radnici ve velkém sále. Shro-
máždění zahájí starosta České obce sokolské
br. dr. J. Podlipný a řeč další pronose br.
dr. Scheiner. Jednoty sokolské v Praze a okoli
nechť toho dne upustí od cvičení a zúčastní se
tohoto večera v počtu nejčetnějším. Přístu
úplně volný (bezplatný) každému a proto budiž
pracováno v jednotách sokolských, aby i občan-
stvo přednášky této se zúčastnilo. Mimo člen-
stvo jednot sokolských mohou bráti na před-
nášce též účast ženské odbory sokolských jed-
not a dorost sokolský. Šat občanský, Mimo
řeči výše jmenovaných předáků sokolských za-
péje pěvecký kroužek »Sokola pražského« sbor
a chorál národa českého. — Učitelská jednota
»Komenský« pro Prahu a okoli. Na pamět
Mistra J. Husa uspořádá literární od bo
v sobotu dne 7. t. m. o půl 7. hodině
v malém sále Měšťanské besedy
Praze schůzi. Po zapění husitského chorálu
»Kdo jste boží bojovníci« bude přednášeti »o
významu M. J. Husa« koll. Kurel Štoch. Koll.
Scheiner
P J V Bok
Husův
doktor
J Podlipná
Komenský
J Hus
M J Hus
Kurel
Č . O . S
Praha
Sokol
zpěvácký spolek
Hlahol
sokolský br
26
article
Frant. Nygrýn recitovati bude z »Listů
spisů Husových.« Sborem »Kdo za pravdu
gori« schůze se ukončí. Učitelstvo pražské
okolní dá zajisté hojnou účastí výraz své ne-
změrné úcty k velkému českému reformátoru.
Místní organisace nár.-s ociální pr
Středokluky a okolí pořádá k uctění
památky M. Jana Husa v neděli dne 8. t. m.
v místnostech »u Kozelků« slavnostní schůzi,
na níž promluví »O životě a působení M. Jana
Husa« br. Edv. Šeplavý z Prahy. Po přednášce
koncert. Začátek o 3. hod. odpol. — Čten.
beseda »Hanka« v Milovicíchu
Hořie uspořádá dne 6. t. m. schůzi, na niž
»O významu Mistra Jana Husa« promluví re-
daktor Vlasák. — Vzdělávací odbe
tělocv. jednoty »Sokol« na Měl-
n lce uspořádá k uetění památky mučedníka
kostnického Mistra Jana Husa veřejnou před-
nášku v pátek dne 6. t. m. o 8. hod. večerni
v místnostech br. Jos. Šváchy. Přednášeti bude
František
Nygrýn
Husův
M Hus
Kozelek
Hank
Hus
Vlasák
Švácha
Středokluky
Praha
Milovicích Hořie
organizace národní
Sokol