Strana 2. Číslo 222.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 14. srpna 1900.

obstrukce, což tato učiniti slíbila, avšak dodala, že není naděje, dokud se poměry nezlepší ve prospěch českých požadavkův. Polle vídeňského orgánů hr. Stürgha nemá parlament nadéje na klidnou práci, po- něvadž nemí parlamentní většiny, které však také arci neztrpí. List má za to, že mladočeští poslanci si vyžádají na příštím sjezdu ne práva k obstrukci, nýbrž volné raky. Týž však je přesvědčen, že Mlado- češi mírnou politikou ničeho nesvedou. U Němců naopak prý se poměry zhoršily, k čemuž však není příčiny, poněvadí poměr dra. Körbra k Němcům s nezměnil. Přes to mají listy za to, že misse Kör- brova jest ukončena a že s ním padnou také jeho společníci. Hr. Goluchowski byl přijat v neděli v audienci, kde podával císaři zprávu o zahraničních záležito- stech, zejména o Čině. Po té byl pozván k rodinné císařské tabuli. Maďarské listy tvrdí ještě k rátótské konferenci, že se nejedná o závazné věci, nýbrž pouze o poradu, co by se mělo státi, kdyby se nepodařilo provésti vo- leb do delegací. Zajímavo jest, že sama »Neue Freie Presse« naví si ze spletitých poměrů jiného východiště nežli rozpuštění říšské rady a nových voleb, aby voličové mohli rozhodnouti mezi ní a poslanci, kteří povrhli jejich hospodářským programem. Tím by ovšem ne- bylo nikterak pomoženo straně německé pokrokové, která by podle všeho zmizela s povrchu zemského. Návrhy k úpravě poměrů v Rakousku. Podle uherské korrespondence předseda ministerstva dr. šl. z Körbrů podal mocnáři čtyři návrhy k úpravě vnitřních poměrů: 1. Pro případ svolání říšské rady.

2. Pro rozpuštění říšské rady. 3. Denní pořádek ke zjištění většiny. 4. Návrh k parlamentární většině státních stran, jejíž zásadou bylo by zachovati zájmy státní. Rozhodnutí podá mocnář, a vláda má pro každou záležitost pracovní program. V otázce jazykové před- loží dr. Körber říšské radě zcela nové předlohy. V ra- kouských kruzích prý jest jasno, že podzim přinese veliké, dalekosáhlé změny, v nichž otázka o pracovní zdatnosti říšské rady bude míti pouze podřízenou úlohu. Zanedbávání sněmů zemských. »Plzeňský Obzor« přináší z Prahy zprávu: Jak se dovídáme, učiní sbor důvěrníků svolaný ve dnech záříjových též velmi rozhodné a ostré usnešení na zanedbávání sněmů zemských a jich nesvolávání. Volby v Uhrách. Volby v Uhrách jsou již přede dveřmi, proto všecky strany již nyní začínají pracovati, aby byly připraveny k tomuto rozhodnému boji. Avšak také vláda nemešká, neboť vydala tajný výnos, dle něhož podřízené úřady již nyní mají pra- covati ve prospěch kandidátů vládních. Tento výnos vzbudil v Uhrách nemalé vzrušení, poněvadž tím bylo dokázáno, že vláda zasahuje činně do otázky o svo- bodných volbách. Papežská nunciatura v Německu. Podle zpráv berlínského denníku mezi sv. Otcem a princem Jindřichem za jeho krátkého pobytu v Římě jednalo se o německou nunciaturu. Zdá se, že papež zamýšlí přesídliti nunciaturu papežskou do hlavního města s katolickou dynastií, na př. do Drážďan. Co o tom soudí vláda, dosud jest nejasno.

Liebknechtův pohřeb. Pohřeb Liebknechtův konal se v Berlíně bez nejmenší výtržnosti za úča- stenství asi 100 000 osob. Průvod trval dvě hodiny, špalír byl učiněn ve vzdálenosti 16 km. Hrály pak 4 kapely. Podle zákazu policie nebylo viděti praporů ani odznaků, pouze věnce nejbližších přátel byly ve- zeny na několika vozích. Tisíce věnců, které věno- vali delegáti a spolky, byly již dříve na hřbitov do- praveny. Mezi jinými byl přítomen posl. Daszyňski a dr. Viktor Adler, francouzští, avgličtí, belgičtía jiní zástupci strany. Z jiných strau objevili se pouze dva liberální poslanci. U hrobu mluvili říští poslanci Bebel a Singer, dr. Adler, red. Němec, Francouz Lassargue, Van der Velde z Belgie a jíní. Red. Ně- mec prohlásil, že česká sociální demokracie bude vždy jeduati v duchu Liebknechtově. Týž byl podle vlast- ního doznání židovský, tedy zástupce této stranyu nás se ukázal i so svou stranou býti zřejmým zastam cem židovstva. Ze Srbska. V neděli odejeli královští novo- manželé z Bělehradu do Semendrie na parníku »Ca Nikola«. Ulice, kudy se ubírali, byly okrášleny. Doprovázeli je ministrpresident a metropolita. U sta- nice lodní byl postaven čestný batailon, a za hluč- ných ovací nastal odjezd. Na jiné lodi doprovázeli je členové bělehradské městské rady. Královští novo- manželé setrvají v Ssmendrii 26 dní, načež se ode- berou do Milanovce, kde se královna Draga narodila a dva dni po té do Punjevce, kde jest zámek předků královniných. Anarchistický kongres v Paříži. V nej- bližší době má se konati anarchistický kongres v Pa- říži Za tou příčinou udala belgická vláda jména 30 nebezpečných anarchistů k další kontrole.

Listy z Krajiny. (Původní dopis »Katol. Listů.-) V Lublani, 10. srpna. L 19. Asfaltuje se zde Šelenburgova ulice již asi 6 neděl a práce potrvá ještě asi 3 týdny k ve- liké radosti všech okolních obyvatelů, kteří musí dý- chati neustále mile páchnoucí vůni. Práci převzal I. rak. akciový spolek pro asfaltování a jinde užívá strojů takových, že není smradu. Nejspíše si myslí, proč taková útrata pro Lublaň. Magistrát by mohl ovšem požadovati, by se i zde podobné nářadí uží- valo, ale k čemu se k vůli trochu smradu namáhati. O zemřelém dru. Tučkovi píše »Slov. Narod«: »Tuček pracoval s úspěchem pro svornost a tím mnoho prospěl národním požadavkům. Proto je Tučkova ztráta pro Moravany velmi zlým dopuště- ním.« Tak píše buď redaktor Malovrh anebo Tavčar, a oba pracují jen pro nesvornost v národě. V papírně ve Vevčích se roztahoval sociální de- mokrat Cigler. Nade vše miloval kněze, pro které měl jen epitheton »preklet far.« Dušoval se též, že »farja nebo (nebude) nikoli klical«. (volal) A ejhle! V poledne ještě kněžím nadával a v 6 hodin již po- volali k němu kněze. Všeho do času. V Idrii si prohlížel rtuťové doly jistý pastor z Pruska. Při té příležitosti rozdával brožurky »Kri (krev) Kristusova« a pod., kde se brojí proti zpovědi.

Též jinam se protestantské brožurky posílají, a ne- stane se mu nic, kdyby však něco takového udělal katolický kněz, nastal by jiný vítr. D Bohinje přišel k vůli železnici ž lazniční mi- nistr Wittek V bystřickém kostela se pobožně po- modlil. O liud odešel na Goricko, Nový řeznický most na Resljevi silnici se zač l stavěti. Naž nastojte! Stavební podnikatel požado- val o 30 649 korun 40 hal. více, protože se městský inženýr — zmátl. Tvrdil totiž, že je od františkán- ského mostu až k sv. Petru na břehu Lablaňky samá skála, a zatím je tu hlína. Někdo se o tomto inže- nýrovi vyjádřil takto: Kdyby mu dali ročně 4000 zl. pense, uhospodařili by 10.000 zl. ročné, a páni radní by nemali blamáže 100 let.

Zprávy církevní. Církevní slavnost. Daes konáme památku sv. Eusebia, horlivého kněze, žijícího v druhé po- lovici 4. století v Římě za vlády ariánského císaře Konstantina II. Eusebius brojil nemálo proti učení Ariovu. Císař dal jej uvězniti ve vládní komnatě, kterou však proměnil v kapli a žil oddán modlitbě až do smrti. Církev slaví též památku jiného sv. Eusebia, kněze z 3. století za vlády císaře Diokle- ciána a Maximiána, za něhož podsoupil mučenickou smrt upálením. Úmrtí. Ve Vamberku zemřel v neděli o 10. hodině večer, zaopatřen sv. umírajících, vp. Karel Slonek, tamější kaplan, na úbytě v hrtanu. Pohřeb bude o hodině v úterý. Zesnulý se narodil 1. října 1861 v Chrasti, na kněze byl posvěcen 13. července 1890. R. i, p.

Marianská slavnost v Uh. Brodě. Píše se nám: Při potulkách moravským Slováckem do- spěla družina Čechů do Uh. Brodu, kdež minulou neděli o svátek Panny Marie Sněžné konána slav- nost církevní, která mocným dojmem působila na nás, nepopíratelně dosvědčujíc, jak mocně zakotven kult Marianský v srdci toho dobrého a zbožného lidu Slováckého. Dominikánský chrám Panny Marie v po- slední době opravován jest uvnitř neunavnou péčí vdp. převora P. Augustina Kadlce. Dosud zrestau- rován hlavní oltář s nádherným svatostánkem a dva poboční oltáře, totiž sv. Kříže a Růžencový oltář, kterýžto poslední korunován jest velice zdařilou so- chou Panny Marie Lúrdské. Socha tato byla v ne- děli, 5. srpna svěcena. Z celého Slovácka sešlo se do Uh. Brodu veliké množství lidu, takže rozsáhlý chrám Marianský přeplněn zbožným lidem. Po mo- dlitbě sv. růžence vystoupil na kazatelnu dp. farář z Újezda, který poukázav na šlechetné snahy vdp. převora a podporu lidu o výzdobu chrámu Páně, slovy velice výmluvnými vylíčil Marii Pannu, jekožto Pomocnici křesťanů. Po té posvětil vdp. převor za asistence důst. Otců Dominikánů i řeholních bratřía okolního duchovenstva sochu Panny Marie Lúrdské, která na nosítkách, pečlivou rukou předsedkyně Rů- žencové výrobny urozené pí. bar. Malviny Helversenové ověnčených, před hlavním oltářem byla postavena. Po ukončení obřadu svěcení nesena socha z chrámu ven u velikém průvodu po náměstí Marianském. Poutní vlak z Hronova Náchoda na po- svátný Hostýn a Velehrad na Moravě, pořádán bude ve dnech 24., 25. a 26. srpna t. r. Snížená cena tohoto vlaku stanovena za osobu tam a zpět z Hro- nova ve III. tř. 5 zl. 60 kr., z Náchoda, Václavic, Nového Města n. M., Bohuslavic a Opočna III. tř. 5 zl. 10 k., z Bolehoště a Týniště III. tř. 4 zl. 70 kr.

Dvě dítky ve stáří do 10 let mohou jeti na jeden lístek zmíněné ceny. Legitimace k tomuto vlaku vy- dávají se po 10 kr. v Náchodé na děkanském úřadě, jakož i na každém farním úřadě, kde nutno zároveň s přihláškou ihned celý obnos za osobu hotově slo- žiti. Nesejde-li se určitý počet účastníků do této doby, vypraven bude týž vlak o týden později. Pořadatelé doufají, že tato vlastenecká zbožná pouť na místa každému Čechu památná a svatá na družné naši Mo- ravěnce při tak snížených cenách bude vítána všem a nalezne ohlasu. Přihlášky přijímají se včetně do 18. t. m. Z Horažďovic. Den 5. srpna byl pro staro- slavné město Horažďovice dnem slavným a význam- ným. Slavilť toho dne velezasloužilý duchovní správec a děkan frá Antonín Weiner, kněz řádu maltézského památku svého 50letého kněžství. Ku slavnosti této dostavil se v sobotu odpoledne z Prahy zástupce Jeho Milosti nejdůstojnějšího p. převora souv. vysokéhoa rytířského řádu maltézského veledůstojný pan pod- převor frá. Frant. Ibl s bývalým kaplanem stařičkého jubilára frá. Xaverem Lamačem, nyní kaplanem u P. Marie Vítězné v Praze. Večer téhož dne uspořádán ku poctě jubilára velikolepý lampionový průvod, jemuž v čele kráčela městská rada se starostou p. Eduar- dem Skálou a se všemi členy obecního zastupitelstva. Za obecním zastupitelstvem ubíraly se různé spolky s hudbou a prapory. Na nádvoří děkanském zapěl pěvecký spolek »Prácheň« za řízení sbormistra pana učitele Fišera několik sborů, a hudba spolku veterán-

škeré přeměny příslušné epochy dějinné mají kořeny v cekonomii a ne v ideách a ve filosefii. Jest stále vznikání a zanikání, není stálých pravd a pojmů mimo mathematiku. A tím vyzdvižen prý socialism z fáse utopismu ke konstrukci vědecké.*) Předem ovšem dlužno doznati, že člověk chce též žíti fysicky, a že činnost hospodářská má v ži- votě význam důležtý, ale to vědělo se dávno, a ne- bylo potřebí k tomu tolik posuňků socialistických. Člověk nežije toliko žaludkem, ale také duchem. Žku- šenost a dějiny dosvědčují, že duševní snahy a idee byly mnohem častěji příčinou hospodářských formací a převratů, nežli opačně. Bylyť národové, jejichž vše- cek hospodářský a sociální život určován byl nábo- ženstvím, a křesťanství to bylo, jež v hospodářských poměrech změnilo celou římskou společnost. A mo- žno-li vystihnouti vliv, jaký měli a mají velicí mu- žové pro přítomnost a budoucnost? Vytvořily-li ho- spodářské poměry Napoleona, Cesara, Mohameda nebo Petra Velikého? Právě naopak, mnozí velikáni svojí silou a mocí sami epochálně vtiskli hospodářské změny době, jež jim byla prostřednicí. Vyvozovati tedy vše- chen život lidstva z hospodářských poměrů jako při- činy jedinečné, jest utopická nepravda. Téže kvalifikace zasluhuje též socialistické theo- rema určitě tvrdící, ženení stálých pravd mimo ma- thematické a že jest všechno ve vývojném vznikua zániku. Uznáme-li oprávněnost učení tohoto, uznáme zároveň nemožnost vědy. Věda zajisté potřebuje stá- lých a neproměnných zásad, má-li dojíti určitých vý- sledkův a zákonů. Nemá-li však určitých a stálých *) Die Entwickelung des Socialismus von der Utopie zur Wissenschaft. Engels.

pravd, nemůžeme věřiti ničemu, co se nám pod jménem vědy podává. Pak i socialisté zasazují si ránu smrtel- nou, neboť i jejich stálý vývoj nemůže býti pravdou nezměnnou. A není možno tvrditi, zda vůbec kdy byl, jako není možno usouditi, zda Plato na příklad správně mluvil o svých čtyrech ctnostech. Z téže příčiny ne- mohou socialisté tvrditi, že tak nebo onak budoucí stát jejich bude uspořádán, neboť není stálých zásad a pravd. Skepticismus, pustý jako Sahara, jest důsledkem učení socialistického. Postřehujíce uvedených těžkostí, Marx a Eugels prolomili zadní vrátka připouštějíce nezměnitelné pravdy pro vědy mathematické. Ale i tady chytili se do oka. Majíť vědy mathematické, jako mechanika. fysika, astronomie, mnoho pojmův a zásad společných s ostatními vědami. Za tou příčinou musí se uznati stálé pravdy nejen v mathematice, ale také ve vědách ostatních, a za tou příčinou padá učení o nestálosti pojmů, prav a zásad. Konečně i Marxova nauka nadhodnostní, takto so- cialistická Mekka, jest úplně pobořena všemi zkuše- nostmi národohospodářskými, nemluvě ani o její ne- srovnalostech podrobněji. Pomáhal ji odpravovatii Masaryk ve své »Otázce sociální«, a prudká polemika mezi ním a marxistou Modráčkem jest povědoma. Ze všeho, co posud řečeno, vysvítá neoprávněnost tvrzení »Času«, že filosofický podklad sociální demo- kracie vede ku rozpjetí snah osvětných. Z vědeckých nepravd nemůže prostě vyrůstati osvěta. Jako pozoru- hodnost připojujeme úsudek, který Masaryk pronesl o Beblovi v »Naší nynější krisi«: »Bebel nemá po- nětí, co je pokrok a vývoj.« Když jest takto oceněn Bebel, co potom ti menší ?!