ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d18e3640-fd96-11e8-8d10-5ef3fc9ae867
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 15 celkem · entity: person 55, place 41, org 9, work 3
1 masthead
Strana 2. Císlo 143.
2 masthead
KATOLOK LISTY.
3 masthead
Dne 26 května 1900.
4 article
Uherská delegace schválila ve své plné dnešní schůzi rozpočet společného ministertva financí. Ve schůzi, jíž bude konati zítra odpoledne, rokovati bude o rozpočtu vojenském, úvěru okupačním a rozpočtu námořním. Obě delegace konati budou plenární schůzi nyní den co den a to až do středy. Dne 29. a 30. května konány budou delegační hostiny. Deputace mohamedánských notáblů z Bosny žádala, aby byla přijata v královském hradě v Pešti. Když jí to bylo odepřeno, hodlala na- vštíviti generálního tureckého konsula Lufty beye, ale také tento jí odepřel přijetí. Deputace chtěla si stěžovati na správu ministra Kallaye v Bosně. Německý velevyslanec ve Vídni, hrabě Eulenburg, nastoupil dnes několikatýdenní dovo- lenou a odebral se do Německa. Rakousko-uherská obchodní komora v Paříži uspořádala včera večer za čestného před- sednictví velevyslance hr. Wolkensteina slav- nostní banket, kterého súčastnilo se na 200 osob. Byli mezi nimi také předseda správního soudního dvoru hr. Schönborn, tyrolský místodržitel hr. Merwald, rada při velevyslanectví Dumba, hr, a hraběnka Czerninová, rakouský a uherský ge- nerální komisař, jakož také zástupci cizích výstavních komisatiátův a předseda obchodní komory bar. M or- purgo. Tento pronesl nadšeně přijatý přípitek císaři a králi Františku Josefovu jako zářnému vzoru obě- tovní práce a plnění povinnosti.
bey Kallay Eulenburg Czerninová František Josefův Bosna Pešť Boseň Vídeň Německo Paříž Schönborn
5 article
Německý říšský sněm odebere se nejspíše příští středu na Svatodušní prázdniny, načež hned po svátcích přikročí k rokování o předloze, týkající se loďstva. Skončí podle toho období nynějšího zase- dání říšského německého sněmu nejpozději kolem po- lovice června. Katolický střed nebude podle všeho činiti vyřízení loďstvové předlohy žádné vážné pře- kážky. Souditi lze na to mimo jiné také z přípitku, jejž pronesl o banketu, jejž odbýval katolický střed ve slavnostní dvoraně nové poslanecké sněmovny jeho předseda, hrabě Hompesch. Týž položil zvláštní důraz hlavně na větu: »Na všech jiných (necírkev- ních) polích, ať již jsou jakéhokoliv druhu, při všech požadavcích, které nám budou jak v Prusku tak v říši položeny, musí jako dosud i nadál zůstati na- ším vodítkem: blaho vlasti, štěstí národa, zacho- vání branné moci říši na moři i pev- nině, avšak vždycky pokud je to podmíněno berní poplatností lidu. Národní rumunská slavnost konaná v Bu- kurešti měla velikolepý průběh. Po slavnostních boho- službách v sídelním chrámu, při nichž král, prino Ferdinand s chotí, ministři a hodnostové se súčastnili, vykonal král přehlídku posádky. Princ-následník předvedl králi svoji brigádu. Při slavnostech byli pří- tomni také diplomatický sbor a vojenští zástupcové.
Hompesch Ferdinand Prusko
6 article
Anglická dolní sněmovna přijala zákon, dle něhož mohou i ženy býti voleny do nových munici- pálních rad londýnských čtvrtí. Poměry mezi Londýnem a Petrohradem nejsou asi příliš utěšené. Tvrdí tak aspoň známý londýnský časopis »Daily Express«, že asi před třemi měsíci obrátila se Banka anglická za příčinou výpůjčky 35 mil. lib. šterl. na dobu od tří do šesti měsíců na ruskou vládu. Půjčka tato nemohla býti sehnána, ačkoliv ruský ministr financí dal si všemožnou práci, aby prokázal Anglické bance službu a zásoba zlata, jež chová císařská Ruská banka, bý- vala byla by umožňovala, bez namáhání opatřiti žá- daný obnos. Šl. Witte setkal se však s námitkou, že je sice myšlénka vyššího finančního dorozumění s Anglicken velmi sympatická, že však peníze ne- mohou býti vydány, protože Anglická banka potře- buje jich nejspíše pro účely válečné. Protože však Rusko dalo podnět ku konferenci míru v Haagu, nemůže prý na válečné účely půjčovati peněz. Jest však prý jisto, že finanční ministr Witte, chová k Anglicku vřelé sympatie a přeje si sblížení s An- glickem na základě národohospodářském. Jenom prý chování se cara a tohoto ministra dlužno děkovati, že za poslední protianglické agitace na Rusi nebyly činěny Anglicku v Indii a na hranicích afganských žádné obtíže.
Witt Ana Londýn Petrohrad Rusko Haag Rus Indie dolní sněmovna Daily Express anglický banka
7 article
Britský školský a universitní klub v Nov. Yorku pořádal v sobotu svou obvyklou výroční hostinu. Anglický ministr pro osady Cham- berlain zaslal z té příčiny účastníkům hostiny telegram, v němž lituje, že smýšlení amerického ná- roda jest ohledně anglické války v jižní Africe roz- děleno. Chamberlain praví, že nemůže ani uvěřiti, ž by sympatie, kteréž chovali Britové pro Spojené státy za války španělsko-americké, nebyly nyní opě- továny. Také lord Rosebery zaslal ze stejného podnětu list, v němž prohlašuje, že válka prospěje Spojeným státům zrovna tak, jako Velk. Britanii. Tato jest hotova přinésti všecky oběti a očekává se strany Spojených států blahovůli a mravní podporu. Demise arménsko-pravoslavného pa- triarchy. Porta vynasnažuje se opětně, aby přiměla arménsko-pravoslavného patriarchu monsig. Orma- niana k odvolání demise. Avšak Ormanian nevěří ve vážnost slibů, kteréž se mu činí, dokud skutky nebude přesvědčen, a trvá na své žádosti za propu- štění. Poslední zprávy dí, že patriarcha Ormani an, kterýž byl včera povolán do Ypaláce ildizského, ob- držel tam od prvního tajemníka sultánova ujištění, že sultán vydal rozkaz, aby všecky sporné záležitosti byly vyřízeny po přání patriarchovu. Zároveň dal sultán poznovu vyzvati patriarchu, aby svou demisi odvolal. Následkem toho byla na dnešek svolána smíšená rada, aby oznámila patriarchovi císařská rozhodnutí. Ke hnutí Boxerů v Číně. Generál Yangtu- Tonga, jenž vyslán byl od místokrále Yuluha s voj- skem proti Boxerům, byl dle doslechu při schůce s je- jich vůdci zavražděn. Místokrál odeslal ještě další vojsko.
York Chamberlain Brito Rosebery Port Orm Yangt Cham jižní Afrika spojený stát Británie spojený stát blahovůle Čína Tonga Ormaň an
8 article Zprávy církevní.
Zprávy církevní. Dík sv. Otce Moravanům. Na hold věr- ných Moravanů poslaný od p. dra. Mořice Hrubana za pouti moravské do Ríma, došla náslodující telegra- fická odpověd: »Dr. M. Hruban, Olomouc: Beatissi- mus Pater Moraviae catholicis universis apostolicam benedictionem effuso corde impertitur. M. Card. Ram- polla.« — Sv. Otec všem katolíkům na Moravě z plna srdce uděluje apoštolské požehnání. M. kard. Rampolla. Církevní slavnost. Dnes jest svátek sv. Fi- lipa Neri, zakladatele kongregace Oratoriánů. Svě- tec narodil se ve Florencii r. 1515 z nodičů zámož- ných. Bohosloví a práva studoval v Římě, jenž po- zději stal se stálým bydlištěm jeho. Od mládí skvěl se čistotou mravů, byv zván zdrobnělým jménem: Pippo bono. Horlivostí svojí v službách Božích ještě
Moravan Hruban M Hruban Moraviae svatý . fi Neri Bož Olomouc Beatissi Rama Morava Florencie Řím
9 article
jako laik tisíce vlažných k lásce Boží nadchl. Teprve v 36. roce věku svého dal se posvětiti na kněze, le- kaje se vzíti na se důstojnost sluhy Božího. Shromáždiv kol sebe četné žáky, konal s nimi společně duchovní cvičení a pobožnosti nejprve ve svém bytě soukro- mém, později v prostranné modlitbě (oratorium). Zde vzaly též původ vážné zpěvy na biblické texty, sklá- dané oratoria, v nichž Bach, Händel, Glück, Haydn a j. klassikové složili své skvosty hudebnía v nichž nyní naděje plný abbé Perosi s úspěchem pracuje. Předním žákem světcovým byl známý cír- kevní historik Baronius. Zemřel 26 května ve stáří 80 let. Nová světice. Nová světice Rita z Cassie či Cascie narodila se v městě Poreně blízko Cassie v Umbrii r. 1381 a vyznamenala se příkladným ži- votem jako panna, vdova i jeptiška. V otcovském domě vyznamenávala se zbožností, skromností, po- slušností, přísností vůči sobě a štědrostí k chudým, zbožným rozjímáním a touhou po samotě. Svoji lož- nici proměnila v kapličku. V 18. roce se provdala proti své vůli za muže drsné povahy, jehož rozmary trpělivě snášela. Po smrti jeho vstoupila do kláštera řeholnic sv. Augustina v městě Cassii, kde 44 let v největší zbožnosti a sebezapírání žila, až zemřela. v 74. roce věku svého po dlouhé nemoci. Lid uctíval ji za svatou a pořádal průvody k jejímu hrobu. Kliment XII. ji povýšil za blahoslavenou, Lov XIII. pak minulý čtvrtek za svatou. Trinitáři ve Vídni. Řád Trinitářů, který byl v josefínské době z Rakouska úplně vypuzen, usadil se tyto dny ve Vídni. Zakladatelé řádu toho jsou sv. Jan z Mathy a sv. Felix z Valois.
Bach Händel Glück Haydn Peros Rita Cassie Augustin Jan Felix Porena Umbria Cassius Vídeň Rakousko Matha Valois lov XIII
10 article
Diecessání synoda. »Slovenec« oznamuje, že kníže-biskup lavantský dr. Michael Napotnik vy- psal třetí diecessání synodu, která se bude konati dne 4.“ 5. a 6. září 1900 v chrámu Páné sv. Aloise v Mariboru. Sv. missie. V Uhřiněvsi konali sv. missii tři kněží Redemptoristé od sv. Kajetána z Prahy, vdpp. P. Němec, rektor, P. Soukeník a P. Blažek, od 13. do 21. května včetně. Výsledek byl ve všem ohledu Hospodinem požehnaný. Osadníci farní, jak tříd vzdě- laných, tak dobrý lid obecný, se srdečnou zbožností a ve vzorném pořádku se súčastnili všech nábožen- ských úkonů. Mužné vyznání víry a přijetí svátostí mužů a jinochů učinilo hluboký dojem. Úchvatný byl v neděli průvod missionářského kříže. Ani třetina vě- řících se do kostela nevešla. Celkem přijalo Tělo Páně 2040 osadníků.
doktor Michael Napotnik Němec P Blažek Maribor Praha Páný svatý . Alois Kajetán
11 article Zprávy denní.
Zprávy denní. * Jak se daří rusínským chlopům ve východní Haliči. Pražský orgán mezinárodního proletariátu vrhl se známým sprosťáckým svým způ- sobem v úvodníku dne 24. května na správu statků olomouckého knížete-arcibiskupa, vyličuje, jak prý na statcích těch dělnictvo je vydíráno. Již několikráte byla prolhanost těchto zpráv dokázána. Nyní podáme my pravdivý obraz, kterak židé ve východní Haliči nakládají s ubohými rusínskými chlopy. Jak známo, vzchopili se v některých vesnicích rusínští chlopia stávkují. Samo sebou se rozumí, že starostlivá vláda poslala ihned k udržení pořádku vojsko. Rusínský list »Dílo« píše: Stávka vypukla nejdříve ve vsi Michal- kově. Zde je všeobecným pánem a majitelem buko- III.
Michal Halič
12 article
Velechrám sv. Petra.*)
Petro
13 article
Hledíme ke zpovědnicím, kde vidíme více ka- jícníků. Po sv. zpovědi béře dlouhou tenkou hůlku do ruky a klečícího lehce se jí dotkne na hlavě. což nám připadá nemálo podivným a proto se tá- žeme po příčině. Ochotný průvodce vysvětluje nám. že se tento zvyk odnáší ještě k době pohanské když chtěl pán propustiti otroka, vedl jej na forum a tam prohlásil veřejně, že je svoboden. Při tom mu dal »poslední ránu« jako zevnější znamení svobody. To může se snadno vztahovati v době nové na otroctví hříchu, od něhož hříšníka zpo- vědník osvobozuje a na důkaz toho užívá výše řečeného úkonu. Pro všecky národy jsou tam při- praveny zpovědnice. Prohlížíme si jednotlivé oltáře a obrazy, které nejsou tu malovány, nýbrž upraveny z mosaikya vynikají uměleckým provedením. Pod několika ol- táři byli pochováni papežové a králové, tak na př. pod oltářem sv. Františka papež Lev IX, u sv. Tomáše papež sv. Bonifác IV., na druhé straně opět sv. Lev Veliký, nad oltářem pak prohlížíme mramorový obraz, představující setkání tohoto pa- peže s králem hunnským Attilou. Blíže toho odpo- čívá Lev XII, Jinde opět Pius VII. a VIII kteří tu mají své pomníky a více jiných, jejichž jména nejsou tu označena.
František Lev Tomáš papež svatý . Bonifác svatý . Lev Attila Pius čívat Lev XII
14 article *) Oltářů u sv. Petra jest 30, nikoli 300, jak chybou
*) Oltářů u sv. Petra jest 30, nikoli 300, jak chybou tisku bylo uvedeno. Vůdce nás vede ku prohlídce pokladů — »te- soro« — kde se ukazuje mezi jiným císařská dal- matika, v níž dávní němečtí císařové zpívali evan- gelium při korunovaci. Dále nám ukazují roucha a nádoby posvátné, jichž Pius IX. užíval při svém 50letém jubileu kněžském, drahocenný kalich, jejž daroval portugalský král Lvu VIII. k jeho kněž- skému jubileu, dále různé jiné kalichy a monstrance, mezi nimiž vyniká monstrance kardinála Mathieu a jiné drahocenné památky. Abychom si učinili představu o rozměrech velechrámu a zároveň nabyli jasného rozhledu po celém městě, vystoupíme též na kupoli. Čím výše stoupáme, tím větší podivení nás naplňuje, nebot vidíme tu zbudovanou celou vesnici pro osoby za- městnané při chrámu, zedníky, tesaře, malíře a jiné, kteří se nazvývají hromadně Sanpietrini. Že jest jich mnoho, není třeba uváděti, poněvadž celá stavba, v pravdě monumentální, potřebuje hojně rukou k opravě a udržování. Čítá se jich přes 200. Z prostranství hořejšího pozorujeme pak městoa celé okolí, kterýžto rozhled skutečně jest odměnou za přetrpěnou námahu. Vidíme tu pahorky, na nichž vystavěn byl původní Řím. Před očima na- šima se zdvihá slavný druhdy Kapitol, Quirinal, Esquilin a všecky ostatní. Průvodce nás upozor- ňuje na Pons Marius, kudy přicházely voje za vá- lečných dob a vyjednávaly s Římany, na Pons Mitvius, kde provedeny byly mnohé kruté půtky, Naproti nám v dáli vévodí celému okolí basilika lateránská — ecclesia urbis et orbis — kostel
Pius Lev VIII Mathieu Říman svatý . Petra Řím Kapitol Quirinal Pon Marius Pon Mitvius
15 article
města i světa. Na pravo od ní se prostírají hory Albanské, kde Římané si volili svoje letní sídla; mezi nimi vypíná se nejvýše Castello Gandolfo, bývalé letní sídlo papežské. Pod horami jest je- zero Nemské a Albanské, načež hory se snižují a sbíhají k moři, kde položeno jest Ostium. Nejbliže proti nám zvedá se Janiculus, kde liberálové jako na potupu postavili sochu Gari- baldiovu, která nese hrdý nápis: »O Roma, o morte« — buď Řím, nebo smrt! Na pahrbku tom vysázeny jsou husté pinie; pak dále v pravo vidíme villu Pamfili, naproti pak katakomby sv. Pankráce, odkud vytrhli Garibaldiovci proti Vatikánu, jehož se pak bez boje zmocnili. Opět a opět těká pohled náš po nesčetných kostelích, po Colosseu, Foru a všech jiných památkách, které jsme později všecky zvláště prohlédli. Vy- stupujeme ještě výse, do kopule, kde pějeme zbožnou píseň, jež se rozléhá po prostorách chrá- mových, tak že poutníci dole dlící pohlížejí vzhůru, odkud zpěv přichází. Z nejvyššího bodu vracíme se opět do basi- liky. Myšlénky různé vynořují se v naší hlavě. Kolik milionů lidí zavítalo sem již na toto místo, které jedině zbylo s Vatikánem sv. Otci, když mu bylo uloupeno veškero panství, které měl nad vlastní zemí. Požehnání v pravdě špatné přineslo toto odnětí, neboť po 30 letech Italie vězí v dlu- zích a lid volá pouze „Pane« — chleba, ne již jako staří Římané: »Panem et circenses.«
Říman Castello Gari Rom svatý . Pankrác Řím Vatikán