1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 22. ze
3
masthead
dne 2. ledna 1904.
5
article
= Zachránění italští námořníci. Do námořni
ckého útulku ve Whitechapelu v Londýně přijato
bylo dvanáct italských plavců, kteří anglickým par-
níkem »Evangeline« vyloveni byli z rozbouřeného
moře v Atlantském oceáně, když je byli před tím
některé jiné lodi bezcitně nechaly na lodičkách.
Plavci náleželi ku posádce italské lodi »Famiglia
Cavallo«, jež dne 29. prosince za prudké bouře opu-
stila Port Talbot. Prudkost bouře stále se vzmahala
a loď v boku proražena. Až do 5. ledna udržovala
malá posádka děravou loď čerpáním vody nad hla-
dinou. Když však loď již až po kraj byla potopena,
plul mimo vrak osobní parník, jenž však si ani ne-
povšiml poplašných signálů a plachetní loď zacho-
vala se právě tak. Tři dny a tři noci plynuli ne-
šťastníci v malém člunu na rozbouřeném moři. Je-
diná potrava, trocha puddingu byla mořskou vodou
tak zkažena, že jí nebylo lze požít. Když parník
»Evangeline« nalezl trosečníky, byly nešťastníci ne-
dostatkem potravy a nápoje tak vysíleni, že jen
největším namáháním bylo možno dostati je ze člunu.
V námořnickém útulku v Londýně byli opatřeni no-
vým oděvem a pak posláni do Janova.
= Frédéric Humbert malířem. »Figaro« ozna-
muje: Salon společnosti francouzských umělců, jehož
»zlatým hřebem« minulého roku byly znamenité
umělecké padělky pana Ruchomaského, vystaví le-
tos bezpochyby jako attrakci ještě větší obraz Fré-
dérica Humberta. Manžel »velké Terezy« používá
totiž prázdných chvil ve vězení, aby pracoval na
obraze, který dosud obklopuje velké tajemství. Obraz
musí býti vystaven v saloně, poněvadž medaille, jež
dostal v tomto Salonu r. 1890 a 1892, učinily jej
hors concours a jeho zásilky nejsou podrobeny po-
sudku přijímací poroty. Jméno jeho nalezá se dosud
v seznamu umělců poctěných cenou, jenž tvoří úvod
ke katalogu umělecké společnosti.
Famiglius Cavallo
Talbot
Humbert
Figaro
Ruchomaský
Tereza
Londýn
Janov
Humberto
6
article
= Důstojník raněn od vojínů. Přítel našeho listu
píše nám z Athén: Poslední dny roku slaví křesťané
v Oriantě hazardními hrami v karty a tento zvyk
panuje ve všech třídách. Policisté, když nemohou
hráti sami, tedy nevyrušují jiné hráče a trpí veřejné
herny. Z té příčiny povstalo jich v Athénách více
než průmyslových závodů a všem se daří dobře.
Vynášejí podnikatelům průměrně 30 až 40 procent.
Rozumí se samo sebou, že ve svobodném státě ne-
smí nikdo zkracovati práva na takových zábavách
ani vojínům a proto hrají i ti veřejně. Na Sylvestra
večer sebralo se šest dělníků a čtyři vojínové v jakés
krčmě a když při víně a karbanictví se počali há-
dati, chtěl je mimojdoucí policista rozptýliti. Na
místo by ho uposlechli, vrhli se vojínové na něj.
načež on vytáhl revolver a střelil do větru. To roz-
čililo vojáky tak, že mu vyrazili z ruky revolver
nemilosrdně ho bili. Náhodou šel tudy jakýs podpo-
ručík a vida policistu v nebezpečí života, chtěl vo-
jíny zatknouti, ti se však obrátili proti němu a ztý-
rali ho, vyrazivše mu šavli a rozšlapavše mu čepici.
Jeden z nich střelil po něm i z revolveru, ale na
štěstí ho neporanil. Teprve když se sebralo mnoho
lidí, rozutekli se vojáci, kteří byli ještě v noci za-
tčeni a byly u nich nalezeny revolvery, jež
měli jako soukromé zbraně pro osobní potřebu.
Nemalé pohoršení vyvolali téhož dne dva důstojníci
v hlavní ulici, kde se procházelo tisíce lidí, házejí
Atény
hlaveň ulice
7
article
cích po sobě na drobné kousky rozstříhaný papír, jak
v Italii házejí v masopustě cukrovinkami nebo kvě-
tinami. Oba důstojníci pronásledovali dvě dívky ze
řádných rodin, znepokojujíce je drzým a nestydatým
způsobem, tak že se utekly do jakéhos obchodu. Ale
i tam je následovali kavalíři a tropili sprosté žerty.
Následkem toho majitel krámu ukázal jim dveře a
dal jim na srozuměnou, že je dá vyhoditi, neodej-
dou-li dobrovolně. Vidouce, že personál krámu jest
četný a že by se jim mohlo zle vésti, opustili ko-
nečně krám, ale majitel neuspokojil se tím a udal
je u ministeria. Poznamenati třeba, že důstojníci
nebyli opilí, nýbrž vyvedli sprostotu tuto z pouhé
drzosti.
= Požáry v Tokiu. Z Tokia se oznamuje: Na-
stala zima a s ní doba požárů. »Kadživa Jedo ga
hana«, požár jest květem Tokia, praví staré žapon-
ské přísloví. Není to již ovšem tak zlé od té doby,
co opatřeny moderní stříkačky a řebříky a ředitel
tokijských hasičů vycvičil se v Evropě. Přece však
lze slyšeti takřka každé noci požární poplach. Při
lehké stavbě žaponských bytů nebývají úrazya
ztráty lidských životů vzácností. Tak uhořeli as před
14 dny tři studenti v jednom zdejším pensionátě.
Jakýs nemocný horečkou oběsil se při požáru před
očima zděšených diváků v hořícím domě. Číňané
zde usedlí, kteří zvlášť obratně dovedou »napomáhat
štěstí«, dovedou využitkovati ohně, potřebují-li honem
peněz neb jdou-li obchody špatně. V Yokohamě v li-
stopadu vyhořel jakýs Číňan; bylo to po páté, co
dům jeho s veškerým inventářem lehl popelem. Roz-
umí se, že byl pokaždé pojištěn na značné sumy.
Poznámky časopisů možno si domyslit, ale usvědčit
někoho ze žhářství, jest, jak známo, velmi těžko.
Požár
Číňan
Roza
Tokio
Evropa
hořící dům
8
article
= Že s ním nechtěla tančit. Greensboro, Sev.
Kar., 3. ledna. Během taneční zábavy blíže Mayoden
zastřelena byla slečna M. Martinova jistým Johnem
Gansem pouze z té příčiny, že s ním nechtěla tančit.
Gans byl opilým a proto Martinova obrátila se k
němu zády, když ji o tanec žádal. Beze slova vy-
ňal na to Gans revolver a vystřeliv na dívku.
smrtelně ji poranil. — Kule projela jí prsoma a ne-
bohá za hodinu skonala. Gans dopraven byl do vě-
zení ve Wenthwort, avšak odtamtud dopraven byl
zase sem, ježto panovaly oprávněné obavy, že bude
lynčován.
= Kterak Ize dostat muže. Pěkný výsledek měla
slavnost, jež uspořádána byla v obci Ecaussines,
jižně od Brusselu. V obci bylo velmi málo sňatkůa
děvčata, jež by nerada byla zůstala svobodna, po-
čala se radit, co podniknout. Uznáno jednohlasně, že
nejlepší cestou k srdci venkovských mladíků jest
cesta žaludkem. Děvčata uspořádala tudíž snídani,k
níž pozváni všichni svobodní mužští v obci. Myšlenka
měla rozhodný úspěch, mužští dostavili se ve znač-
ném počtu. Tak velké slavnosti v Ecaussines nikdo
nepamatoval a hoši dali se s velkou chutí častovat.
Po snídani odebrali se hoši s děvčaty na loukua
rozumí se, že se také tančilo. Mladíci záhy jevili
zvláštní oblibu v určitých děvčatech. Avšak tato
jednodenní zábava byla pouhý počátek. Teď teprve
počalo dvoření, došlo k zasnubování a šťastný konec
jest, že 14 z děvčat, jež uspořádala snídani, bude
míti o svatodušní pondělí svatbu. Ostatní děvčata
pak, jichž snahy, ulovit muže, zůstaly prozatím bez
úspěchu, nepozbyla nikterak mysli. Jsou odhodlána
uspořádati novou snídani.
Kara
Gans
Greensboro
Martinov
Ecaussines
Brusel
9
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 15. ledna 1904: Karnetová Tekla; vdova
po obuvníku, 55 roků, 504—I. Freundová Karla, pro-
davačka, 36 roků, 589—I. Tůmová Alžběta, chovanka
v chorobinci, 80 roků, 453—II. Knopová Kateřina,
žebračka, 92 roky, 1180—II. Telschová Karolina, po-
sluhovačka, 68 roků, 248—V. Růžička Jan, bandažista,
57 roků, 128—VI. Rockenbauer Josef, 1 hod., 218—VII.
Dědina Josef, syn pekaře, 8 roků, 714—VII. — Ve
všeobecné nemocnici: Hořický Václav, dělník,
17 roků. Matějka Antonín, obuvník, 43 roky. Mikš
Alois, krejčí, 65 roků. Pihrtova Josefa, služka, 24 roky.
Tvrdková Anna, manželka krejčího, 36 roků. —u
Milosrdných sester: Vlček Josef, pekařský po-
mocník, 30 roků.
Dne 16. ledna 1904: Pospíšilova Antonie, dcer
řezníka, 9 měsíců, 110—I. Kožíšková Kateřina, sou-
kromnice, 85 roků, 529—II. Bergmannova Anna, dcera
majitele obchodní školy, 11/2 roku, 743—I. Arnstein
Emil, kupec, 34 roky, 1638—II. Komárek Jan, syn do-
zorce v donucovací pracovně, 22 dní, 156—IV. — Ve
všeobecné nemocnici: Dacko Pavel, c. k.
poštovní expedient v. v., 66 roků. Panenková Marie,
manželka hlídače, 56 roků. Tomášek Jan, kupec, 56
roků. Kozáková Marie, služka, 28 roků.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
84. hra v předpl.
V pátek 22. ledna.
(4. čtvrtka.)
Pohádka o Honzovi.
Začátek o 7. hod.
Konec po 1/210. hod.
I Freundová
Karel
I Tůmová
Alžběta
Knopová
Kateřina
V Růžička
Jan
Josef
Václav
Matějek
Antonín
Mikš
Alois
Pihrtův
Anna
I Kožíšková
Bergmannův
I Arnstein
Emil
Komárek
Marie
Tomášek
Kozáková
Král
Honz
Praha
Telschová Karolina
národní divadlo . 84
Karnetová Tekla
Vlček Josef
Pospíšilův Antonia
Dacko Pavel
10
article
Lidové divadlo,, Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo,, Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V pátek, 22. ledna.
Začátek o 7. hod.
24. hra v předplacení.
Pohostinská hra slč. M. Jandovy, žákyně operní školy
páně Walersteinovy
Po čtvrté: Krásná Galathea.
Komická opereta o 1 jednání. Napsal Poly Henrion.
Hudbu složil F. šl. ze Suppé. Režisér F. Šípek.
Dirigent E. Starý.
Na to po šesté: »Přástky.«
Hanácký prostonárodní zvyk lidový od F. S. Pro-
cházky. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý
M Jandův
Pol
F Šípek
E Stará
Praha
lidový divadlo
operní škola pán Walersteinův
Krásná Galathea
11
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
V pátek, 22. ledna.
Začátek o 7. hod
39. hra v předplacení (páteční).
Příšery.
Drama o 3 jednáních. Napsal I. Ibsen. Režisér Ant.
Jiřikovský.
na Král
I Ibsen
Antonín
Jiřikovský
Král
Smíchov
Švandův divadlo
12
article
Pištěkovo lidové divadlo vaehradeo
Pištěkovo lidové divadlo vaehradeo
V pátek, 22. ledna.
Začátek o 7. hod-
Lidové představení za poloviční ceny.
V srdci Chicaga.
Činohra o 4 jedn. s předehrou. Napsal R. Alvín.
100 —
R Alvín
Chicago
Pištěkův lidový divadlo
13
article
Budeme míti v rukou i vašeho kočího, jenž umí tak
znamenitě zacházeti s revolverem, i vašeho přítele Heř-
mana z mileauxských dílen. Jest snad denuncovaný po-
lapen, zvíme to v každém případě . . . A polapíme brzy
ještě i celou řadu jiných.
Poněvadž však nechcete zapřísti hovor se mnou
dnes, vrátíme se k věci ještě později. Nyní ale prohléd-
neme si malý onen vak, kterýž vám sloužil za polštář.«
Při slovech těch vězeň pohledl na vak zmíněný,
jenž byl zůstal ležeti v zásuvce.
Pan Cochebois, jenž zrakem svým sledoval zrak
vězňův, prohodil:
»Zajisté jest as zajímavé vše to, co vak ten obsa-
huje.«
Tardin otevřel vak.
Nalezli v něm různé plány pevností, korrespondenei
dosti objemnou a fotografické snímky, uzavřené ve zvláštní
schránce.
Přiblíživ se k plameni jednoho ze světel, koman-
dant Tardin vzkřikl radostně.
Se srdce jakoby mu byl kámen spadl.
»Ejhle zde ty plány! Ejhle zde akta číslo 96
Máme je opět — konečně !«
Náčelník služby bezpečnostní přerušil jej:
»Vidíte tedy, komandante! Neměl-liž jsem pravdu,
když jsem vám říkal: Jen trpělivost! Nyní tedy můžete
býti spokojen!«
»Ano, ano, jsem spokojen! Doufám totiž, že ne-
měli ještě času, poříditi si snímky další.«
Čacký komandant Tardin slzel radostí.
Otřev si rukou zrak, pokračoval
Heř
Cochebois
14
article
Prohlídka sklepa způsobila ale důstojníku rovněž
úplné zklamání.
Tardin, úřadníci a policisté vystoupili tudíž opět do
přízemí a potom do prvního poschodí, ve kterémž nale-
zaly se tři komnaty.
První dvě byly prázdny
V třetí nalezalo se lože bez peřin a slamníku, skřín
zasklená, malý stůl psací, křeslo i stolice.
Z komnaty této vcházelo se do malé toaletní síňky,
kdež zavěšeno bylo několik šatů, aniž ale tyto měly ozna-
čení firmy krejčovy.
Policisté prohledali dále nábytek; nenalezli v něm
než několik kusů prádla, neoznačených však začátečními
písmeny nositele jich.
Náčelník služby bezpečnostní chystal se sestoupiti
opět již do přízemí, když tu připadl na jakousi myšlenku.
Velel agentům:
»Odtáhněte lože do prostředka pokoje a rozdělejte
je — prohlédneme si je dobře !«
Agent jeden nachýlil se a chytil za spodní čásť lože.
K velikému překvapení všech přítomných otevřel se
spodek ten!
Spodní čásť lože obsahovala prostornou skrýš na
způsob tajné zásůvkyl
Uvnitř její objevil se člověk, držící v ruce revolver
Pod hlavou měl položený malý vak.
Skokem vrhl se pan Cochebois na něj a chytil ho
za ruce.
Mezi tím chopili se ho také již agenti a komisař za
hlavu a nohy a docílili tak, že přes zoufalé a prudké
Zaprodáni nopřiteli.
nabitý
Skok
Cochebois