1
masthead
V Praze, ve středu dne 20. ledna
Praha
3
article
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Číslo v Praze za 2n
a na Venkově za 3h
Praha
6
article
LSII.
LSII.
Předpla ceni
a inseráty
přijímáadministrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Dr. Körber a nouzová akce.
Z Vídně, 20. ledna. Všichni officiosové,
mezi nimi vrchní officiosus dr. Körbra, »Neue
Fr. Presse«, kterému v parlamentě říkají říšský
věstník, pokládají včerejší notu »Wiener Abend-
postu«, obsahující odpověď minister-
skému předsedovi na žádost če-
ských agrárnických poslanců a
agrárnických schůzí, žádajících
za zvýšení státní podpory k úlevě
nouze v okresích živelními pohromami postiže-
ných a s volání sněmu králo vs tv
českého v ten rozum, že tato žádost vzne-
sena byla na nepravou adres u a že
má býti podána vlastně poslancům če-
ským. »Fremdenblatt« dodává, že roz po
všisčleské politice jest odpovědí dra.
Körbra objasněn tak, že ho nemůže popříti
žádná strana.
Rozpuštění obecní rady v Terstu.
Z Terstu, 20. ledna. Dekret, kterým se
rozpoušti obecní zastupitelstvo zdejší byl včera
purkmistrovi dodán. Praví se v něm, že ve
smyšlu obecního řádu ponechává se nynější
městská rada v úřadu až do ustavení se měst
ské rady nové. Nové volby budou vypsány ve
4 nedělích.
Proti Derschattově resoluci.
Z Vídně, 20. ledna. Z Inšpruku telegra-
fují: Výbor Spolku německé strany lidové v
Tyrolsku na včerejší schůzi, které předsedal po-
slanec dr. Erler, jednohlasně vyslovil své pře-
svědčení v ten rozum, že známá resolu ce
Derschattova je v odporu se zása-
dami svobodomyslnosti a lidové
strany. Dr. Derschatta může říci Erlovi: »Et tu
Brute. ?
doktor
Körber
Körbr
Neue
Wiener
Derschattův
Erler
Derschatt
Erl
Brutus
Vídeň
Francie . Presse
Terst
spolek německý strana
8
article
Proces arcibiskupa dra. Kohna.
Z Vídně, 20. ledna. Z Říma telegrafují
»Neue Fr. Presse«: Proces olomouckého arci-
biskupa pokračuje klidně. Dlužno dodati,že
nejde tak o proces proti Kohnovi, nýbrž o
vyřízení žalob, které byly podány na správu
arcibiskupských statků. Žaloby povahy nábo-
ženské, jako žaloba, že porušeno by tajemstv
zpovědní, jsou dávno vyřízeny. Bylo
hned po, jejich podání seznáno, že jsou bez-
podstatny-
jonv
Z panovnické rodiny.
Z Vídně, 20. ledna. »Neues W. Journal«
oznamuje: Arcivévoda Ferdinand Karel svěřií
se před Vánocemi své sestře, arcivévodkyni
Kohn
Neue
Ferdinand Karel svěřie
Vídeň
Řím
Francie . Presse
Neue W
9
article
Marii Annunciatě, že chce za choť pojati slečnu
Bertu Czuberovu, nejstarší dceru professora
Czubera na vídeňské technice. Arcivévodkyně
Marie Annunciata zpravila svou matku arcivé-
vodkyni Marii Terezii a matka vyrozuměla o
tom dále ostatní členy rodiny. Jakkoli se staly
pokusy odvrátit arcivévodu od úmyslu jeho,
poněvadž byla obava, že císař nedá nik dy
souhlas k němu, prohlásil arcivévoda, že
je se slečnou Čzuberovou zaje dno
a že jeho úmysl je nezvratný. Hleděl
získati pro sebe bratra arcivévodu Ottona.
Arcivévoda Ferdinand Karel zároveň pro-
hlásil, že je ochoten vzdáti se všech
práv, která mu příslušejí jako členu panovni-
ckého domu; dodal však, že nevěří, že taková
oběť bude na něm žádána. Ve dvorských
kruzích pokládá se pravdě podobným, že
císař svolení své dá.
Otec slečny Berty Czuberovy professor
Czuber k redaktoru jmenovaného listu se vy-
slovil takto: »Nebudete přece ode mne žádat,
abych v těchto věcech dal vám nějakou odpo-
věď. Mám postavení veřejné a jest velmi trapno,
musím-li čísti jméno své v novinách. Trvám
rozhodně na tom, že žádných určitý ch
zpráv nedám. Člověk má být opatrným.
Všechny publikace se mne dotkly náramně ne-
mile. Ruce mé jsou svázány. Nebudu nic vy-
vracet, zůstanu kliden ke všemu, co se věcité
Marie Annunciata
Czuberův
Czuber
Marie Terezia
Čzuberová
Ferdinand Karel
10
article
Z Pešti, 20. ledna. »Pester Lloyd« píše-
Přese všechno officiosní vyvraceni potvrzu je
se ve vážných kruzích plán že-
nitby arcivévody Ferdinanda. Ne-
bude se mu činiti odpor, bude však nucen
vzdáti se všech hodností. Porovnání
s afférou Wölflingovou musí být odmít-
nuto. Uskuteční-li arcivévoda svůj plán a po-
jme-li slečnu Czuberovou za choť, jest to ovšem
mesalliance, ale není zde žádných příčin, proč
by se měl vzdáti arcivévoda svých hod-
ností a práv. Slečna Czuberova náleží vá-
žené rodině a již z toho původu není žádné
příčiny k resignaci.
Naproti tomu vídeňská »Zeit« oznamuje:
Ženitbu arcivévody Ferdinanda Karla od včera
večer možno pokládati za odbytou. Snahám
přátel se podařilo odvrátiti ho od úmyslu,
pojati slečnu Czuberovou, o kterou se ve vší
formě ucházel, za ženu. Bylo třeba velké ná-
mahy. Arcivévoda do včerejška proti všem ná-
mitkám pevně trval na svém stanovisku.
Teprve obnovené úsilí, zvláště se strany
týče.«
Lloyd
Ferdinand
Wölflingův
Czuberův
Karel
Czuberová
Pešť
11
article
jeho bratra arcivévody Ottona působilo tak
mocně na arcivévodu Ferdinanda Karla, že pro-
hlásil, že se vzdává definitivně myšlenky na
sňatek s ní. V pondělí dopoledne byl arcivé-
voda u svého bratra Ottona. Odpoledne téhož
dne odjel. Císař až do té doby nebyl zpraven
o plánech svého synovce. To mělo se státi
arcivévodou Ottonem včera večer, nedošlo-li by
do té doby prohlášení z Práhy úplně uspo-
kojivé.
Rodinná konference konala se již včera u
arcivévodkyně Marie Terezie (matky arcivévodovy).
Bylo usneseno působit také na arcivévodu. Úkol
ten převzal arcivévoda Otto. Rozmluva vedena
telefonicky a trvala přes hodinu.
List dodává, že arcivévoda Ferdinand Karel
s bratrem Ottonem odjede na několik neděl na
Riviéru a věc odbude se obvyklým dementem.
Otton
Ferdinand Karel
Marie Terezia
Otta
12
title
Telegrafické zprávy.
13
article
Vyznamenání.
Vyznamenání.
Z Vídně, 20. ledna. (C.B.) Císař propůjčil
železničnímu ministru šl. Wittkovi a finanč-
nímu ministru dru. šl. Böhmovi- Bawer-
kovi velkokříž řádu Leopoldova s prominu-
tím tax.
Král dánský.
Z Kodaně, 19. ledna. (C.-B.) Král dán-
ský přijel sem dnes večer v průvodu vévod-
kyně z Cumberlanidu, prince Walde-
mara a princezny Waldemarovy. Na
nádraží dostavili se k uvítání ministří a vy-
slanci německý a rakouský. Četné obecenstvo
provolávalo králi hlučně slávu.
Ochrana literárního majetku ve Švédsku.
Ze Štokholmu, 19. ledna. (C.-B.) Říš-
skému sněmu byla dnes předložena osnova zá-
kona o připojení se Švédska k bernské kon-
venci na ochranu majetku literárního.
Chamberlainova obchodní politika. len
Z Londýna, 19. ledna. (C.-B.) Chamber-
lai n promluvil zde dnes řeč o svých obchodně-
polítiekých plánech. Mezi posluchačstvem byli
členové obou sněmoven, vynikající finaněníci a
zástupci obchodního světa.
Přivítán hlučnými a nadšenými projevy, za-
hájil svou řeč slovy: Slyšel jsem tvrditi, že
blahobyt Londýna jest pevně zakořeněn a že-
moje důvody, pro úmysly mé uváděné, jež se
jinde tak osvědčily, nemají zde žádné platnosti.
Názor ten odmítám. Nevěřím, že by mně na-
stal v srdci spojených království, v nervovém
ústředí říše, na něž jsme všichni hrdi, úkol nej-
Wittek
Böhm
Waldemarův
Chamberlainův
Vídeň
Leopoldov
Kodaň
Wald
Švédsko
Londýn
spojený království
14
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Cikán Jožko.
Napsal Viktor Janota.
Jožko
Janota
15
article
„Já nekradu,“ říkával o sobě s pýchou
cikán Jožko, „spíš pán velkomožný notár krade.“
Ten druhý výrok svůj však nepovídal veřejně.
nýbrž jenom ve své hliněné boudě na konci dě-
diny své polonahé manželské polovici a pěti
otrhaným cikáňatům. Cikán Jožko živil sebe
i svou četnou rodinu roztloukáním kamení na
stoliční silnici. Neví se, zdali mu to zaměstnání
tolik vynášelo, ale podivno bylo, že dosti často
vycházel z jeho boudy zápach pečeného masa.
Jednou se stalo, že velkomožný pán notář
šel kolem cikánských bud. Tam upoutala jeho
pozornost dvě cikáňata, jež se velice živě hádala.
„Můj otec je mnohem lepší než tvůj, on nikdy
nic neukradne,“ tvrdilo jedno s důrazem. „To
se ví, co to bylo včera za slepici, co jste
pekli. Tu koupil, ne?
„Devlehereske,*) to byla zdechlá slepice,
dostal ji od sedláka. On nikdy nekrade, říká, že
spíš velkomožný pán notár krade.
Notář přistoupil po chvíli k chlapcům
ptal se obou na jména jich rodičů. Pak obdaroval
*) Bůk ke vll
každého krejcarem a odešel. „Vida, co si cikán
Jožko dovoluje; takový otrhaný pes a já! Špinit
se s ním nebudu, ale uvidíme!“ Markušovský
notář zlobně si odplivl.
„To jsem jich dnes nachytal,“ libovals
cikán Jožko, vylézaje z potoka pod Siklavou ská-
lou, „to bude večeře!
Při tom chvatně jal se sbírati po břehu roz-
házené lesklé pstruhy a svazoval je do roztrhané
haleny.
V tom kde se tu vzal, tu se vzal velkomožný
pán notář. V Jožkovi zatajil se dech.
„Co pak to tu děláš,“ uhodil na Jožku
notář.
„Sbíral jsem v lese houby, velkomožn
pane!“
„A našel jsi nějaké?“: A notář pohledl nan
pátravým zrakem.
Jožko
Devlehereske
Markušovský
Siklavá
Jožka
16
article
„Našel, velkomožný pane, mám je tady
v uzlíku.
„Ukaž, snad je koupím, jsou-li pěkné.“
„Nestojí za to, velkomožný pane,“ odporo-
val Jožko.
„Jen ten uzlík ukaž!“ řekl notář již přís
něji a vytrhl uzlík cikánovi z ruky.
Z uzlíku vykutáleli se lesklí pstruzi.
„A to jsou ty houby! Ale z potoka ! Nevíš,
že jenom, kdo platí taxů, smí je chytat?. Hle,
zloději, který tvrdí o sobě, že nikdy nekrade,
spíš, že někdo jiný!“ pravil notář se zadostuči-
něním v hlase.
C'kán poznal, že je zle. Prosil, ale nebylo
mu to nic platno.
Za nějakou dobu šli si pro Jožku již četníci
a řádně mu po cestě z notářova rozkazu na-
tloukli. Pak ještě seděl tři dni v areště, ježto ne-
mohl zaplatit pokutu. —
Cikán Jožko přemítal o pomstě. Ale na no-
táři těžko se mstít! Až jednoho dne, právě před
svátkem Štěpána krále připadl na jakousi my-
šlénku. S pokornou tváří předstoupil před notáře.
„Já vím, velkomožný pane, že oni budou
mít zejtra hostinu a že budou potřebovat taky
ryby. Kdyby byli tak milostivý a dali vydělat něco
chudému cikánovi, tak bych se za nich zejtra
v kostele pomodlil. Já bych šel a nachytal bych
pár kaprů v grófském*) rybníce. Na noc pak
bych políčil na úhoře. Slitujou se nade mnou a
dají mi něco vydělat, velkomožný pane, abych
měl zejtra na trochu pálenky. Chytit se nedám,
to vědí, já jsem chytrý. Darmo nejsem cikán.“
Notář chvíli přemýšlel, pak svolil. Hostina
bude státi beztoho dosti, aspoň ryby bude míti
skoro zadarmo. Dal mu na jeho žádost svůj vak
na ryby.
Cikán Jožko odešel s plesem v srdci. Jeho
plán se dařil.
*) hrabšeím
Jožko
Štěpán král
Cikán