1
masthead
hodně odmítli každou kandidaturu třídní, pouze
2
article
stavovskou.
Za tou příčinou appellujeme na voliče, by s heslem
»budiž volen
JUDr. Antonín Sobotka,
advokát ve Zbraslavi,«
který po učiněné dohodě stranou svobodomyslnoua
radikální za kandidáta jest navržen, jako jeden muž
k volebnímu osudí se dostavili a pro tohoto kandi-
dáta hlasy své odevzdali, čehož najisto při uvědomě-
losti zdejšího voličstva očekáváme.
Košíře, dne 26. září 1901.
Za »Občanský klub-
Předseda:
Starosta obce :
Zeithamr Ant, m. p.
Frant. Novák m.p
P. T. pánům členům
živnostenských společenstev
volební skupiny
Smíchov — Zbraslav— Beroun — Kladno — Unhošt
V několika málo dnech přistoupíte k volebnímu
osudí a rozhodnete hlasy svými, kdo bude po dobu
6 let Vaším zástupcem na sněmu království českého-
Vědomi jsouce sobě důležitosti volby této, volte
toliko takového kandidáta, jenž jest nezdolného pře-
svědčení státoprávního, kterýž má nejen pevnou vůli.
nýbrž i také schopnosti pro zájmy celého ná
roda i pro hospodářské povznesení veškerých
tříd a stavů jeho pracovati a nikoli jen ve pro-
spěch stavu jednoho a zejmena muže, kterýz má po-
rozumění pro stesky a požadavky stavu řemeslného.
obchodního a živnostenského vůbec.
Dokažte hlasovacím lístkem, že kromě stavů ji-
ných jest zde početný a důležitý stav řemeslníků
živnostníků, kterýž při nejmenším má právě takový
nárok na to, aby se poslanec jím volený i o jeho
zájmy staral a jemu důvěrníkem a rádcem byl.
Kandidátem takovým, v něhož spoleháme, že
starati se bude stejnou měrou i o rozkvět stavu na-
šeho, jest pan
JUDr
Sobotka
František
Novák
Zbraslav
Košíře
Smíchov
Beroun
Kladno
občanský klub
Zeithamr Ant
3
article
JUDr. Antonín Sobotka,
zemský advokát a náměstek starosty města Zbraslavi
jehož volbu Vám — snahy jeho a upřímnou lásku
k lidu z vlastního názoru znajíce — co nejvřeleji
doporučujeme.
Dostavte se k volbě dne 8. října do jednoho, ne-
nechte se nikým přemluviti a napište v zájmu stavu
našeho každý na svůj hlasovací lístek jmeno: JUDr
Antonín Sobotka, advokát ve Zbraslavi.
Alois Novotný,
starosta Společenstva živností obchodních, potravních
a hostinských ve Zbraslaví.
Antonín Krafnetr,
starosta Společenstva smíšených živností v Košířích
František Frolík,
starosta Společenstva živností obchodních a hostin-
ských v Dejvicích.
Václav Vejvoda,
starosta Společenstva různých živností ve Zbraslavi
Václav Ledecký,
tarosta Společenstva různých živností v Modřanech
JUDr
Sobotka
Novotná
Krafnetr
Frolík
Vejvoda
Ledecká
Zbraslav
Košíře
Dejvice
Modřany
JUDr Antonín Sobotka
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německé nebezpečí. Opakujeme
znova a s důrazem: největší chybou bylo by,
kdybychom podceňovali, co dnes v Německu se
děje a chystá a kdybychom slepými byli oproti
tomu, co opovažují se dnes již naši Němci do-
mácí a nač slabá Vídeň bez krve a energie lho-
stejně pohlíží. Představme si jen, jaký pokrok
učinila myšlénka pangermánská v poslední doběl
Co před desíti léty pokládáno bylo za země-
zrádu, co odvážil se jen některý immunitou
chráněný Mladoněmec naznačiti ve volební schůzi,
je dnes předmětem veřejné diskusse. O tom
dnes se mluví, jako o nejvšednější věcia
organické přičlenění k Německu je dnes od-
stavcem programu politických stran,
které zařadují se ne pouze mezi strany »státní«,
nýbrž mezi strany »rakousko-vlastenecké«, mezi
strany způsobilé odchovávati ministry. To jest
dokladem, že přes všechna opáčná tvrzení, Ví-
deň sama spřáteluje se s myšlénkou zacelit
rázem trhlinu z roku 1866 a dátsi
při tom zabezpečit existenci pruskými bajonetty.
Němec
Německo
Vídeň
5
article
Že by to znamenalo zřeknutí se této říše místa v tak
zvaném evropském koncertu — nyní se samo sebou
Však řada různých menších a větších událostí
tomu nasvědčuje, že Vídeň je na nejlepší cestě,
aby i to se stalo. Tolik je jisto, že
po mínění Rakouska Evropa dnes
již se neptá. Rozhodujícím činitelem je
Německo. Vždyť se ví, že Rakousko nemá již
síly říci ne, i kdyby chtělo. Nehledě ani k po-
kořujícím výjevům, jež udáfy se ve Vídni, když
tam přibyli vavřínem ověnčení pruští hrdinové
z Číny, nehledě ani k surovému se chování
Německa k rakouským příslušníkům atd., je
přímo k neuvěření s jakou bezohledností chová
se výtečný soused náš oproti Rakouskuv
otázce celní a nových obchodních smluv
vůbec. I Maďaři, tito staří přítelíčkové Pruska,
dost rozhodně se vzepřeli německé hrabivosti,
naproti tomu v této polovině říše nad vrcholky
stromů všude sváteční klid, tak jako byse
Maďar
Vídeň
Rakousko
Evropa
Německo
Čína
Prusko
6
article
pranic nedělo, jakoby se Německo nechystalo
našemu průmyslu, obchodu, zejmena ale naše-
mu zemědělství zasaditi ránu smrtelnou. Na-
opak: Vodítkem rakouské politiky je pověstné,
arci nešťastné prohlášení ministra Goluchow-
ského, že přátelství Německa s Rakouskem je
příliš solidně založeno, než aby odvislým bylo od
otázek ekonomických, které každý stát upraviti
musí dle své potřeby. Kdyby stalo se, čím Ně-
mecko hrozí, pak bychom se na to podívali,
zdali by diplomatické umění a diplomatická
charnantnost pana hrab. Goluchovského k tomu
stačily udržeti, když ne jinak, aspoň for-
málně toto přátelství. To, co snad by snesla
rychle míjící hrdost Vídně, možno že by
rozbil prokázaný zájem hmotný, ovšem jen
v tom případě, že by měl ještě k tomu dosti
sil. Však klamati se o tom, co se na nás hrne
a těšiti se tím, že s Německem vedeme vlastně
válku již od bitvy na Bílé Hoře, je jakž takž
snesitelný řečnický obrat. Kdo tak mluví, za-
pomíná, na jaké výši Německo dnes je a co
bylo tehdy a zapomíná též, co byla myšlenk
národnostní a čím je dnes.
Goluchow
Německo
Rakousko
Vídeň
Bílá hoře
7
article
— Austria Germanii holdující. Zvláštn
vlak, který vezl z Vídně druhý východoasijský
bataillon německý, odšuměl již předevčírem
z bohumínské stanice a odevzdal matce Ger-
manii rekovné její syny, kteří věrni danému
rozkazu, provedli do Číny »vpád moderních
Hunů« a naučili říši středu německým moresům.
Dostalo se jim povolení, vrátiti se do Německa
spojeneckým Rakouskem a z celého průběhu
jich triumfálního pochodu naší říší bylo patrno,
že nikoli Rakousko jim, ale oni Rakousku pro-
kázali milost, jakouž dosti oceniti nemohl ani
německý tisk ani německý lid, ačkoli se o to
vynasnažili způsobem, abychom tak řekli, zrovna
monumentálním. Bylo to divadlo pro bohy i pro
neněmecké národy v této říši stejně poutavé,
s tím toliko rozdílem, že bohové mají své my-
thologické právo na homerický smích, kdežto
rakouští Slované dokonce žádné příčiny ke
smíchu neměli. Se zatajeným dechem dívali
jsme se na tyto události a nyní, když
minuly, nedostává se nám ani dechuk
řádnému oddechnutí úlevy, neboť to, co jsme
zažili, přesahuje tak vysoko všechny meze toho,
čeho jsme se mohli nadíti. Octli jsme se u sta-
nice rozvoje politických událostí, u kteréž by
bylo zcela omluvitelno, aby se rozum zastavil
na chvilku, a přemýšlel o »modrém divu«, jak
Hun
Slovan
Vídeň
Gera
Čína
Německo
Rakousko
Austria
8
article
Berlíňané říkají. To nebyla pouhá zdvořilost.
kteráž stupňuje se v Rakousku vůči Prušákům
při všech příležitostech daleko za meze mezi-
národních zvyklostí, to byla hotová prostrace,
kteráž německým lidem Vídně byla přichystána
pruským vojákům, kteří teprve v Rakousku do-
zvěděli se k nemalému svému úžasu o ohrom-
ných vítězstvích a chrabrostech, jichž se v Číně
dopustili. Na každé stanici, na kteréž zvláštní
jich vlak zastavil, bylo jim to vštěpováno vzlet-
nými oslavovateli výborností pruské armády, ra-
kouskými generály a štábními důstojníky, mezi
nimiž jest už pramálo těch, kdož se o tom na
vlastní oči přesvědčili. Ale tradice jest tak
mocná, že i nynější generace byla plna chválya
uznání i obdivu vůči pruským podmanitelům Číny,
jimž podařilo se napraviti chybu přírody a čínské
lebky tak, že od nynějška na několik set let
zcela podle přání císaře Viléma II. žádný Číňan
nebude s to podívati se na Němce křivě. Něco
potěšitelného zajisté vězí ve zjevech, kteréž
provázely vítěznou jízdu pruského vojska Ra-
kouskem. Kdo by si byl troufal představiti
v mysli své kdy onen velkolepý obraz té idv-
lické mohutnosti, jaký se odehrál v ohromných
místnostech přerovského nádraží, kde seděli
pruští vojíni u 29 stolů po 28 místech, tisknouce
k statečným hrudím rakouskými válečnými me-
daillemi ozdobeným hanácké buchty — jak
něžná to reminiscence — předložené jim při-
sluhujícími dragony 10. pluku, zatím co ve
vedlejší čekárně vyšší třídy sedělo pruské i ra-
kouské důstojnictvo, vyměňujíc na vzájem při-
pitky šumné ohnivosti! Pak prý není krev
hustší než voda! Nezapomenutelné dojmy od-
nesou si pruští důstojníci z Rakouska, budou
to dojmy rozhodné superiority, neboť kde
kdo se vynasnažil, aby jim je vštípil.
Berlíňan
Vilém II
Číňan
Němec
Rakousko
Prušák
Vídeň
Čína
9
article
Rozumí se, že reservní city, kteréž my-
slící živlové mezi německými důstojníky s se-
bou odvážejí nebyly projeveny v oficiálních pří-
pitcích ani ve Vídni ani na nádražích morav-
ských. Úvahy soudných Němců nejsou také ulo-
ženy v jásotných článcích německých úvodníků,
ale tu a tam proniká již leccos z ironie, jaká
pociťována na straně oslavenců už za dnů ví-
deňské slávy. »Vojenský dekorační styl Novo-
pruska byl také přenesen nyní do Vídně« píše
feuilletonový dopisovatel »Frankf. Ztgu.« Vídeň
nachází se na několik dní v kouzlu pruské pa-
rády . . . Nejkrásnější ozdobou ulic, jimiž táhlo
pruské vojsko, byly — Vídeňačky. Tyto Víde-
ňačky v nepřehledných davech přišly dnes, aby
po »Frycínkovi« a »Rosenmontagu« (narážka na
vojenské veselohry německé) viděli zas jednou
skutečné pruské důstojníky — toužebné zraky
jim svítily, tváře v horoucím růměnci očekávání,
smysly jich obráceny k příchozím lieutenantům,
nepřehledné, stě snané řady krasa-
vic každého stavu, v kočárech, taxametrech, na
žebřících, v oknech, na střechách, na prkén-
kách na rychlo na prázdné sudy položených, na
tribunách všeho druhu. Dopisovatel líčí výjevy
při triumfálním vjezdu Prusů do Vídně, zmiňuje
se o řeči purkmistra Luegra i pokračuje: Major
Němec
Vídeňačka
Rosenmontago
Prus
Major
Vídeň
10
article
Forster, vůdce pruského bataillonu, slaven jest
v Rakousku nyní netoliko jako statečný vojín,
nýbrž jak toho vyžaduje nová doba i jako řízný
řečník. Číňané vždy ještě za včas
utekli před německým vojskem,
takže je důstojníci nikdy řádně
ani osloviti nemohli. Tím spíše nyní
přichází mladopruská výmluvno st
německých vůdců ke cti od té doby, co
v Terstu přistáli. Ovšem naděje něžných žen,
že na bodácích východo-asijského bataillonu
budou čínské hlavy tkvěti byla zklamána, také
nebyly žádné čínské copy mezi lid plný očeká-
vání rozhazovány. Za zvučné hudby, kteráž
byla z Berlína do Vídně ku skvělému při-
jetí vyslána, táhli obdivem zahrnovaní uli-
cemi, ani jednomu však z chrabrých vojínů
těch nevisel od řemene čínský skalp. Moje
sousedka na tribuně byla by ráda viděla
aspoň kapku vzácné čínské krve na šatu prv-
ských vojáků — než ku překvapení všech byl
bataillon nastrčen do uniforem zcela nových, za
slaných jim vstříc do Terstu, jednobarevných,
šedých, šerých od širáku až k botám..« Nelze
napsati jizlivější ironie na válečné výkony a ví-
tězné činy v Číně, jichž prý se drahocenní naši
spojenci dopustili a jimž přece v první řadě,
soudě dle četných přípitků, oslava tato platila.
Forster
Číňan
Rakousko
Terst
Berlín
Vídeň
Čína
11
article
Jak známo, panuje v té příčině v Německu do-
cela jiný názor o slávě německých zbraní na
nejzazším východě a pramalé nadšení budí mezi
Němci pomyšlení na náklady s čínskou výpravou
spojené. Snad jim bude úlevou, že aspoň za
čtyři dny sleveny útraty tyto, pokud se týče
aspoň 2. vých. as. bataillonu. Také Vídeň ne-
přišla zkrátka... Skvostná jest následující
pointa feuilletonisty »F. Ztgu«: »Tam dole
v Prateru bude po několik dnů veselo ; dojde
tam k silnému pobratření a pose-
stření. Obyvatelstvo obklopuje a provází v těs-
ných skupinách jednotlivé německé vojáky na
jich procházkách nejinak, než jakoby to byli —
Číňané.«
— Osobní. Absolvovaný gymnasista pan
Vojtěch Holub z Labského Týnce v Čechách,
byl říšským ministerstvem vojenství jmenován elevem
při c. a k. námořním komisariatu.
Němec
Číňan
Holub
Německo
Vídeň
Prater
Labský Týnec
Čechy
12
article
— Úmrtí. Dnes ráno zemřel probošt vyšehrad-
ský a zemský prelát Thdr. Antonín Lenz. Narodil
se 20. února 1829 v Netolicích, gymnasium studoval
v Č. Budějovicích, kde později vstoupil do theologi-
ckého semináře; na kněze vysvěcen 23. července
1854. V roce 1861 povolán biskupem Jirsíkem za pro-
fessora dogmatiky na bohos ovecký ústav v Č. Bu-
dějovicích, kde v r. 1866 dosáhl hodnosti doktora
theologie. Vydal řadu pojednání a spisů polemických.
V roce 1882 byl dr. Lenz instalován kanovníkem ka-
pitoly vyšehradské, r. 1887 jmenován proboštem a
pak zvolen poslancem na sněm král. českého, r. 1889
jmenován doživotním členem panské sněmovny a
před několika lety stal se předsedou církevního du-
chovního soudu v Praze. Probošt Lenz byl několik
týdnů těžkou chorobou upoután na lože. Pohřeb bude
se konati v pátek dopoledne. — V oné paní, která
včera večer v městském sadě byla stížena mrtvicía
záhy zemřela, zjištěna dnes ráno paní Antonie
Frýdlová, maj. pekařství a domu v Sokolské tř., 9. —
V Křečhoři zemřel dne 1. října po delší nemoci pan
Jan Ev. Eybl, vikář a farář, arcibiskupský notář,
člen okresní školní rady, spisovatel, čestný občan
Milína, Chocenic a Břežan atd. v 61. roce věku
svého. Pohřeb konán bude ve čtvrtek dne 3. října
o 10. hodině dopolední z farní budovy na místní
hřbitov.
Lenz
Jirsík
Probošt Lenz
Frýdlová
Jan
Eva
Eybl
Netolice
Č . Budějovice
Č . bu
Praha
Křečhoř
Milín
Chocenice
Břežany
panská sněmovna
13
article
— Státní průmyslová škola na Smíchově
byla dnes dopoledne slavnostním způsobem vysvě-
cena P. Švehlou. Ke slavnosti té dostavili se ze-
jmena pp. vicepresident místodržitelství král. českého
dv. rada Dörfl, místodržit. rada S chedle, vrch. sta-
vební rada Vomáčka, stavební rada Krch, ředitel
státní průmyslové školy pardubické Fialka, ředitel
pražské průmyslové školy vládní rada Černý, ře-
ditel smíchovské školy Hercig, starosta smíchovský
Elhenický s náměstkem drem. Štěpničko u,
inspektor staveb inženýr Frič, řed. Kořenský.
řad. Jarolímek, řed. Starý, řed. Bílý, řed.
Grešl a učitelské sbory průmyslových škol pražské
a smíchovské a zástupci různých středních škol praž-
ských a předměstských.
P Švehla
Dörfl
Vomáčka
Krch
Černá
Elhenická
Štěpnička
Frič
Kořenský
Jarolímek
Grešl
státní průmyslový škola na Smíchov
státní průmyslový škola pardubický Fialka
pražský průmyslový škola
smíchovský škola Hercig