ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 cff8acb0-66ef-11dc-8e0a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 9 celkem · entity: person 42, place 25, org 3, work 1
1 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Z Vídně, 2. října. (C.-B.) »Wienen Zeitung« oznamuje: Císař jmenoval řád- ného professora na universitě v Bernu dra. Emila Freymonda řádným professorem románské filologie na německé universitě v Praze. Z Cařihradu, 1. října. (C.-B.) »Agence de Constantinople« jest zmocněna prohlásiti, že jest stav věcí v Muši a Sasunu zcela normální a že se v Muši nestalo nic, co by opodstatňovalo zprávu některých časopisů. že tamější Arméni, aby se zabezpečili před ustavičným pronásledováním, na pra- voslavnou víru přestoupi li. Z Říma, 1. října. (C.-B.) Ruský kníže Nakachidže byl dnes pro nedovolený návrat odsouzen na dvacet dní do vězení. Válka jihoafrická. Z Melmouthu, 1. října. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje: Ztráty Bur při útoku na tvrz »Itala« odhadují se na 500 mužů. Boj trval devatenáct hodin. Burové byli po dva dny zaměstnáni pochová- váním svých mrtvých. Boje zúčastnili se také generál Louis Botha a velitelé Grabel ar Emmelt, Anhauser, Oppermann Seholz a Fodgieter. Tři posledně jme- novaní velitelé padli. Boj u tvrzi »Prospekt« trval dese hodina skončil odražením Burů.
Freymonda jít Constantinople Sasun Armén Nakachidža Italos Burová Both Oppermann Seholz Fodgieter Vídeň Bern Praha Cařihrad Muša Řím Melmouth Reut Grabel ar Emmelt Anhauser Prospekta Wienen Zeitung
2 article Volební ruch.
Volební ruch. Voličská schůze ve Slaném. (Původní zpráva.) Městská rada ve Slaném svolala na pátek 27. m. m. sehůzi městských voličů do sálu Občanské záložny. Četně navštívené schůzi předsedal starosta města p. Ant. Formánek a byli jí přítomni městská rada, členové obec. zastupitelstva, živnostníci, obchodníci, učitelé vůbec intelligence různých oborů. Když před- sedající pan starosta Ant. Formánek uvítal po- slance a přítomné, ujal se slova říšský poslanec r. z. s. pan Václav Hrubý z Opavy. V líčil podrobně význam nastávajících sněmovních voleb pro věci národní; vývody jeho, sympa ticky přijaté, vrcholily v důkazu škodlivosti vy- tváření proudů stavovských, jejichž zápas stran- nický vrhá stíny své zvláště na nej ohroženější půdu národní, do Slez- ska; řečník uvádí, že strannické hnutí stavov- ské ve Slezsku podlamuje sílu dosud jednot ného zápasu národního tím způsobem, že mnohé mandáty dosud v rukou českých se nalezající rozkolem uvedeným jsou ohroženy. Pan posl. Hrubý praví dále, že kompro- missy uzavřené se stranou národní a radikální, jsou odpovědí na kompromiss historické šlechty s německým velkostatkem a vybízeje ke sdru- žení všech sil, odsuzuje strannickost v mnohých zápasech politických, dokládaje: Když strany v Čechách spolu zápasí, my ve Slezsku prvn cítíme ty rány na svém těle. Po řeči této po- tleskem provázené dotkl se pan Procház ka, obchodník ve Slaném, stručnou poznámkou po- vahy národnostního a hospodářského zápasu, načež pan dr. Ladislav Dvořák po delš věcné řeči promluvil o politických poměrech,o příštích úkolech sněmovních i dosavadní své činnosti.
Formánek Antonín Hrubá Procház doktor Dvořák Slaný Opava Slezsko Čechy
3 article
Řečník uvádí, že dnešní situaci dosud vti- skuje ráz zrušení jazykových nařízení, protože osudný krok tento nevyvolal na straně německé to utišení, v něž doufaly rozhodující kruhy, svo- lujíce ke zrušení jazykových nařízení, nýbrž posílil slábnoucí již a s beznadějností zápasu již počítající hnuti proti rovnoprávnosti jazy- kové, jež pojednou vyvrcholilo v revolu čn zápas Všeněmců proti základním podminkám existence našeho ná- roda a státu rakouského. Místo uklidnění očekávaného opanoval pole vášnivý fanatismus zášti národnostní, místo uspokojení z vítězství nabytého vede mass německé lačnost splnění nových poža- davků bez konce, místo očekávaného smí- ření národnostního, hlásá se stranami něme- ckými heslo ke germanisaci našeho národaa státoprávnímu a hospodářskému přivtělení státn rakouského k říši německé. Vítězství Všeněmců slilo německé strany v jednu útočnou kohortu a změnilo pojmy o důslednosti politického pro- gramu jednotlivých německých stran tou měrou, že německá strana pokroková svůj svato- dušní program, kterým přiznávala českým okresům českou vnitřní řeč úřadní, opustila ve svém nedávném volebním provolání, jehož strannický zápas v našem království podrazi [tužbou jest dojíti germanisace Cech německou státní řečí a rozdělením království. Při tom jest zajímavo, že Němci ve svém fanatismu zášti národnostní přehlížejí, že po- žadavky Všeněmců po politickém a ho- spodářském přimknutí k Německu odporují prospěchům Němeů rakouský ch.
Němec Německo
4 article
Němci vidouce svůj ideál, jak i dr. Eppin- ger ve své poslední řeči přiznal, v bratrské po- moci Pruska, a planouce horečnou touhou, aby prostředkem nadvlády pruské dobyli nadvlády nad rakouskými Slovany a zvláště Čechy, pře- hlížejí, že tím kopou hrob i samostat- nosti svého politického posta- vení v Rakousku a naprosto zapomínají, že politické přičlenění Rakouska k říši německé musilo by v samém německém lidu vyvolat ostřejší separatistické snahy, než jaké způsobilo r. 1870 spojení Bavorska, Würtemberska, Badenskaa Saska s formálně rovnocenným Pruskem, nebot pro přimknutí Němců rakouských k říši ně- mecké nemluví ani historie, ani hospodářské prospěchy, jaké přece působily u států dříve uvedených. Prusko v politickém směru jest moderním státem macchiavellismu, který pod rouškou jednoty národní chce roz- šířit své území zrovna tak na újmu ná- rodností neněmeckých, jako vlastních rodáků německých. A co se hospodářského mo- mentu týče, nemohly doznat snahy po vytvoření celní unie s Německem břitčího odsouzení a ne- mohly býti provázeny výsměchem sarkastičtějším, než se stalo na nedávném sjezdu vratislavském vynikajícím pruským politickým oekonomem drem. Vossbergem - Rekowem, který v poradě o chystaných vodních stavbách kon- statoval, že uvedená celní unie by s ice Ně- mecku a zvláště Prusku prospěla, že však nelze očekávati, že by Rakousko bylo tak krátkozraké samo pracovalo pro zrušení cel- ních hranic s Německem, poněvadž znamenalo by to zkázu a débacle jeho předních průmyslových odvětví, jak podnikatelů tak děl- nictva, zvláště v průmyslu železářském a textil- ním, jež jsou převahou v rukou německýcha jež neobstály by konkurrenci s neobyčejně vy- vinutým průmyslem pruským v těchto odvětvích.
Němec Eppin Rekow Prusek Prusko Čechy Rakousko Bavorsko Würtembersko Badenskao Sasko Německo
5 article
To uvádím proto, pokračuje řečník, poněvadz z toho jest více než jasno, že politickým i ho- spodářským snahám Všeněmců může býti s úspě- chem čeleno i se stanoviska čistě něme- ckých zájmů. A tu nastává otázka, zda využitkoval této výhodné situace onen činitel, jemuž především musí záležeti na integritě státu a blahu jeho národů? Ptáte se, pánové, zajisté vším právem, zda a jakým způsobem těchto účinných zbraní užila proti rozkladnému útoku Všeněmců vláda a její předseda pan dr. z Körbrů? Jest tragickou vinou pana ministerského předsedy, že v této historické chvíli, kdy jemu bylo nutno říci bud: ano, ne b ne, kdy šlo o to zaujati zásadní po- stavení proti proudu země- zrádnému, kdy musí býti vyloučeno každé kompromissování a každý ústupek, že on nejen vyjednával se Všeněmci, nýbrž že i nepopíra- telnými a nepopíranými ústupky snažil se získati jejich blahovolnost. Pan dr. Körber udržel se sice jako ministr, ale jest patrno, že kdyby byl jednal jako rakouský ministr, nestál by sice dne kde stojí, ale historie tohoto státu i jeho !, kda by jeho odhodlání byla musila zachovati čestnějši vzpomínku, než dnes neb zejtra učiní. Pan dr. Körber svým smiřováním a urovnáváním protiv jen za tím účelem, aby den za dnem mohl vlásti, přivedl věci právě v opačný extrém, neboť mluvilo-li se při počátku jeho vlády o usmíření národnostních protiv, jest dnes jasno, že s pychem německým, který chce německou státní němčinu, který volá po rozdělení Čech, aby pro Prusko pracoval. není možno žádného dohodnutí a žádného vyjednávání!
doktor Körber Körbr Čechy Prusko
6 article
Poměry našeho národa dnes jsou takové, že všechen zájem a každý dech organismu ná- rodního musí býti obrácen k odvrácení nebez- pečenství na nás se hrnoucího. Stojíme s a m v tomto zápase a proto umlknětež boje stran- nické, jež zvláště dnes podstatně by seslabily energii a vzmach síly národní. Tento politický důvod vedl k dohodě volební se stranou národní a radikální. Nejde o pojištění sil k vo- lebnímu zápasu proti stranám jiným, nýbrž o odpověď na kompromiss s ústa- vověrným velkostatkem a na příliš důvěřivé přání pana dra. Körbra, by
7 article
nohy delegaci české a zatemnil oči národu na- šemu, by v celé bujaré síle neobrátil se proti tomu proudu, jenž usiluje o jeho kulturní a politické podmanění. Řečník promlouvá dále o potěšitelném zjevu, že již tato dohoda přispěla k zachování jistého zvýšeného niveau strannických zápasů volebních a dokládá: Co mysliti měl si náš průměrný če- ský člověk o povaze strannického zápasu, který veden byl proti muži tak vynikajících vlast- ností, jakým byl zesnulý dr. Josef Kaizl. U hrobu jeho otevřeného s úctou sklonily své prapory všecky téměř naše strany. Zdaž nebylo možno, aby již za života jeho byl ušetřen muži tomuto mnohý tvrdý a bolestný osten, který ve strannické zášti byl vbodán v jeho duši tak citlivou a něžnou. I ten, kdo nestál na stejné čáře politické taktiky s ním, měl si připome- nouti slova, jež pronesl Peel o Palmerstonovi: »Bojujeme proti němu, ale jsme hrdi na něhos P. dr. Ladislav Dvořák zmiňuje se dále o proudech stavovských a vzpomínaje památ- ného usnesení živnostnictva českého, jež při- hlížejíc k celkové politické situaci národa svého, odmítlo před rokem drem. Luegrem fedrovaný pokus zvířiti známým návrhem na opravu živnostenského řádu stavovskou otázku i v kruzích živnostenských, vyslovuje přesvědčení, že i proud stavovský v rolnictvu vzbuzený, jest pomíjejícím zjevem bez naděje na úspěchy v budoucnosti. Řečník dotýká se dále nejbližších úkolů sněmu a své činnosti sně- movní, načež končí svou řeč déle než 1 hodinu trvající za všeobecného souhlasu a potlesku přítomných.
doktor Kaizl Peel Palmerston Dvořák
8 article
Dotazy ku přítomným poslancům přednesli potom pp. Neubert, majitel knihtiskárny, Scheinpflug, JUDr. Hohlweg, advokát a K. V. Sedláček, městský radní. Když k nim jak pan dr. Ladislav Dvořák, tak pan Václav Hrubý za souhlasu interpel- lantův odpověděli, navrhl pan městský radní Duras přijetí této resoluce: »My shromáždění voličové král. města Slaného, vyslechnuvše zprávy svých pánů po- slanců, rady Václava Hrubého a dra. Ladislava Dvořáka, vyslovujeme jim oběma úplnou důvěru a prohlašujeme pana JUDra. Ladi- slava Dvořáka, dosavadního zemského poslance, za kandidáta poslanectví pro nastáva- jící volbu do sněmu za městskou skupinu naši a zavazujeme se, že všemi silami o jeho opětné zvolení se přičiníme. Soustavný útok německých stran na zákony zaručenou rovnoprávnost jazyka našeho a na státoprávní jednotu nedílného krá- lovství českého vybízí sám všechny členy ná- roda našeho, aby k odražení požadavku německé státní řeči a rozdělení království českého spojili se všichni v jednotný obranný šik ku záchraně vlasti, kterým by za- žehnány byly zhoubné proudy sta- vovského třídění a osobní politiky., Předsedající pan starosta Formánek konstatoval ke konci velmi zdařilé a animované této schůze, jež trvala od 48. do 1311. hodiny večer, že resoluce přijata byla všemi hla sy proti jednomu (hlasu radikálního pokrokáře).
Neubert Scheinpflug JUDr Hohlweg K V Sedláček doktor Dvořák Hrubá Hrubý Formánek Slaný
9 article
Že Železného Brodu. Říšský poslanec pan dr. Karel Kramář svolal na den 28. září t. r. do Železného Brodu schůzi voličů, na které se představil jako kandidát poslanectví na sněm král. českého. Schůze byla velmi četně navštívena, zejmena zástupci venkova. Za před- sedu schůze byl zvolen p. Kotrba, starosta města Železného Brodu. Pan posl. dr. Kramář označil v úvodu své řeči dnešní politickou situaci za velice vážnou, ba kritickou. Není zvyklý vyličovati situaci ani v barvách růžových ani ve zbytečně temných, ale jest zvyklý říci pravdu, pravdu otevřenou, bez ohledu, zda-li mu to přinese přízeň či nepřízeň. Dnešní stav české politiky je třeba uvažo- vati se stanoviska dvojího. Po vydání jazykových nařízení přistoupily t. zv. umírněné německé strany k vládě a žádaly, aby zrušila jazyková nařízení, že nastane v německém lidu klid a pustému řádění Všeněmců že bude učiněna přítrž. Vláda poslechla, zrušila jazyková nařízení bez veškeré kompensace a zasadila tak českému národu ránu, která se nedá zapomenouti. Nicméně ten osudný krok ze dne 17. října zůstal na německé strany bez účinku. Ba na- opak! Zpychly ještě více, Všeněmci nabyli tím půdy a jejich pustý a zemězrádný program při- jímají ostatní strany německé za svůj. Dnes i ten ústavověrný velkostatek a levice v panské
doktor Kramář Kotrba Železný Brod