1
masthead
7. ledna 1908. Číslo 6.
4
article
učitelů, jichž služně p. učitel Beneš v přů-
měrný počel tento nezabral; — a tak mu zbyl
nčitelé mladší přirozeně s menšími kvinkve
nálkami, než jaké mají starší učitelky, jimž
dávno slušelo být řídícími. Z téhož důvodu má i je-
dinká pražská řídící učitelka o 50 K vyšší kvin-
kvenálky, než průměrně mají 24 řídicí učitel
pražští.
Výčilky svoje skončil p. Beneš závěrem: »V žád-
ném jiném stavu není podobného zjeva: Úřadnice
i dělnice mají nižší mzdu než úřadníci a dělníci.«
K tomu referentka odpovídá: »A necítí p.
Beneš, že to jest k hanbě organisaci, jež trpí
takové bezpráví? Nechápe, že to je palčivý zlo-
řád, který škodi mužům tak jako ženám, že je t
zbytek starých názorů, že je to skvrna o sví-
cené doby?
Národní učitel, jenž má být světlem, muž, k terý
přísahal na program strany, jež má zá-
kladním postulátem svým zrovnoprávnění ženy, ten
je schopen odvolávati se na kruto
křivdu, která se děje ženám vrstev jiných
aby mohlna základě jí křivditi učítel
kám? (Bouřlivý potlesk.)
A člověk, který takto nazírá na cenu práce žen,
ten chtěl by učiti na dívči škole? K čemu
by vychoval nám naše dívky? To je nebezpečí
které hrozi a proti kterému se stavíme a státi
budeme pevně, neodvratně, ať se to komu líbí
nebo ne!« (Dlouhotrvající, bouřlivý souhlas.)
Druhou mluvčí byla starostka Jednoty učitelek
v Čechách sl. Božena Zelinkova, která promluvila
o volné konkurenci učitelů a učitelek.
Stav učitelek v Čechách tsní a omezuji zvláště tři
nerozřešené olázky, které stojí učitelkám v cestě
jako nepřekročitelné hráze; od jejich splnění závisí
jich zdar a uspokojení. Jest to zabezpečení učitelek
při školství čili jinak řečeno: zavedení opravdu
volné konkurence, která by byla volnou i pro
ně, dále dosažení volebního práva a zru-
šení celibátu.
Beneš
Zelinkův
Čechy
5
article
Učitelé žádají, aby byla do školní praxe uvedena
zásada, dle níž by na dívčích školách soulěžili
učitelé i učitelky, a tomu říkují volná konku-
rence. Řečnice popírá správnost pojmenování toho
dovozujíc, že za nynějších poměrů při školství, kdy
nčitelky připuštěny jsou k vyučování hochů jen
6—8letých, nemohou s učiteli žádati o místa na
školách chlapeckých a smlšených, kde jsou jenom
výminečně ustanovovány zatímně.
Dokud platí nynější zákony školní, nelze při
sloupiti na požadavek učitelů, jejž zovou volnou
konkurencí; jest volností jen pro ně, ale ne pro uči-
telky, které jsouce zákonem omezeny, na školách chlap
a smíšených s nimi soutěžiti by nemohly.
Dle nejnovější statistiky o slavu národního škol
ství jsou v Čechách 343 školy měšťanské; z těch 201
chlapecká, 142 divčí; všech tříd 1261. Na těch učí
1259 učitelů = 72.77%, 471 učitelek = 27.23%. Obec-
ných škol jest 3220; 204 chlapecké, 192 divčí, 2735
smíšených o 10.390 třídách; na těch uči 8673 učitele
= 83 a 1774 učitelky = 17 9%.
Účitelům jest k obsazení ponecháno 405 ško
chlapeckých se všemi místy vedoucími, na 2735 ško-
lách smíšených téměř všechna místa s naproste
všemi vedoucimi, na 334 školách dívěích jsou čelně
dosazení a až na pranepatrné výjimky mají i tu všechna
místa vedouci (na př. na 142 měšť. dlvčích školách
jsou 134 ředitelé a 8 ředitelek)
A ještě o zbývající místa učitelé Bojují. Ovšem
vlivy jejich jsou mocnější: jsout voliči a dovedou si
získati ohledů v místě i u školních úřadů. O mista
řoditelská na divčích školách sváději se pravé boje.
Systemisuje-li zemská školní rada místo pro ředitel-
ku, odvolávají se městské a místní školní rady vli-
vem kolegů k ministerstvu. Nejnověji se tak stalo
v Turnově a Jičině.
Čechy
Turnov
8673 učitel
6
article
Při obsazování, na místě jedině správných důvo-
dův a to kvalifikace služební a vzděla-
nostní, uvádějí se se strany učitelův nejvice
osobní poměry. V jiných stavech nikomu ani
nenapadne postup urychlovati takovými ohledy.
když se místo ředilelské vypíše pro obojí kompelenci
dostanou je téměř napořád muži. V posledních 10
letech vypsáno tak 27 míst vedoucích na obecných
školách, 53 na měšťanských; z 80 míst dostaly uči-
telky 3 místal
Učitelé dožadují se volně konkurence i při ob
sazování míst učitelských. Řečnice uvádí jako příklad
rekursy města Pardubic a Loun proti systemisován
míst pro učitelky.
Kdyby měly býti nepříznivě pro učitelky vyří-
zeny, zmizel by slav učitelek v Čechách. Na dívě-
školy hlásili by se z opatrné taktiky vesměs starš
páni, s kterými by učitelky počtem let služebních
konkurovati nemohly; odchodem jich ze škol chla-
peckých uprázdňovala by se mista mladším kolegům
s nimiž by učitelky opět nemohly závoditi, jelikož
by se jednalo o školy chlapecké.
Učitelky prohlašují, že se nestaví zásadně prol
požadavku volné konkurence a nebudou se jí obá-
vati, když budou mít stejná práva s uči-
teli. (Souhlas.)
Až budou moci žádati o všecka místa na
všech školách, přijmou volné soutěžení s kolegy
Začíná se mluviti o koedukaci na měšť. školách. Věč-
ná škoda, že za nynějších poměrů školských, pro
razí-li, přinese učitelkám záhubu!
Loun
Pardubice
Čechy
7
article
Učilelky touží po stejných právech, nechť veřej-
nost a poslanci na ně nezapomínají. V rukou jejich
leží i ostatní dva požadavky učitelek: volební právo
a zrušení celihátu.
Žádaji vzhledem k tomu změny § 2. lit. g)a
§ 5. řádu volebního pro obce král. če-
ského ze dne 16./4. 1864, i změnu volebního řádu
města Prahy ze dne 27./4. 1850, aby všem učitel-
kám dopřáno bylo voliti do II. sboru a to přímo, ni-
koli plnomocenstvím! Apelují na poslance, aby zru
šením pout celibátu učinili učitelky lidmi volnými
svobodnými a neodvislými!
Navrhuje, by vzhledem k tomu přijata byla
resoluce:
»Poněvadž pro učitelstvo obojího pohlaví v král
českém jsou platny tytéž zákony, odmílám
tvrzení, jakoby služvé naše převyšovalo služné
kolegů; mámeť s nimi stejné základní služné, stejné
aktivní přidavky, při téže době služební tytéž kvin-
kvenálky. Žádáme všecky pp. poslance české na
sněmu i na řišské radě, aby vlivem svým způsobili
by v přechodné dubě, pokud zákony školními nebude
učitelkám poskytnuta možnost žádati o všecka
místa na všech školách, kdy jedině bude možno
prováděti spravedlivou volnou konkurenci, do té
doby, aby byla místa vedoucí, i učitelská na
dívčích školách systemisována a obsa zo-
vána silami ženský mi;
aby učitelkám jako ženám inteligentním přiřknut
bylo právo volebnl, jehož odepření trpce poci-
ťují jako degradaci a pohanu
aby jim dopřáno bylo volnosti zruše ním
celibat u«.
Praha
8
article
Resoluce byla jednomyslně přijata.
Sl. Zd. Wiedermannova, starostka Jednoty mo
ravských učitelek, tlumočila pozdrav učitelek z Ma-
ravy, jež stejně trpí pod útlakem, byť v jiné
formč. Odsuzuje nájezdy p. uč. Beneše, jež nejsou
důstojny člověka pokrokového a spravedíivého. Uji-
štuje, že učitelky moravské jsou s českými za jedne
a budou vždy s českými učiteikami souběžně po-
stupovati.
Sl. řed. B. Sokolova z Prahy zdůráznila potřebo
výchovy dívek jakožto budoucích matek a hospodyi
a žádala, by vedeny byly k samostatnosti a způso
bilosti živiti sebe nebo přispívati k zvýšení blaho-
bytu rodiny Budiž v nich každým dnem posilováno
vědomí národní a buzen zájem také pro otázký
politické, jež týkají se žen tak jako mužů.
Paní J. Danešová, bývalá učitelka cvičné školy.
přináší pozdrav Ústředního spolku českých žen
prohlašuje, že ve vzájemné součinnosti ženských
spolků spočívá jich hlavní síla.
Sl. uč. Flaminkova projevuje sympatie Ženského
klubu českého se snahami učitelek a slib pomoei
v práci vždy a na každém místě.
Pak jako učitelka upozorňuje, že názor na vý
chovu dívčí, zřejmý z prvé partie přednášky sl. řed
Sokolovy, nekryje se s názory všech učitelek, an
ne s názory dnešního ženského hnutí, jeh
v řadách mladších učitelek má hojně stoupenkyň.
Zdeněk
Wiedermannův
Beneš
J Danešová
Flaminkův
Sokolův
Ma
B . Sokolov
Praha
9
article
Není pro zvláštní výchovu dívek; nejlepší
byla by výchova společná; výchova slejná
obou pohaví jest prostou nulností
Neníť dnes vůbec možno vytýkati zvláštní vlast
nosti mužů, zvláštní žen: dnes nelze Hici. co zena
jesť a čím by byla, kdyby byla vychována v samo-
statnou osobnost, člověka, charakter
když dosud byla vychována jen k tomu, aby žila pro
druhého.
Prvním krokem k zrovnoprávnění ženy s mužem
jest zrovnoprávnění dívky s hochem již v domácnosti
Myslí, že na prvém místě třeba v ženě vypě-
stovati lidské sebevědomí; že třeba vycho-
vati v ženách lidi a ne pohlaví poddané.
Ke konci promlouvá i jménem „Výboru pro vo-
lební právo žen“: Učitelky mají právo po-
slance zemského voliti přímo, podobně
ostatní poplatnice, platící aspoň 8 K daní.
Radí, by ujaly se učitelky chutě práce teď před
volbami únorovými, Jakmile budou známi kandidáti
ať podají kandidátu svého okresu jako voličky dotaz
písemný, jak stojí k 3 stěžejním, dnes prohlášeným
požadavkům učitelek a k požadavku zrovnoprávněn
a zrovnocenění ženy vůbec
Pak ať se účastní voličských schůzí a vyžádaj
si tam odpovědi, kdyby ji nedostaly písemně.
Konečně by šly všecky samy volit a tak
čile k tomu působily, by ostatní voličky v místě
volily.
Upozorňuje na pelice za volební právo žen
v Praze vyložené k podpisu v kanceláři Ženského
klubu českého, a na články v „Časopise Učitelek“
jež poslouží k důkladné informaci o volebním právu
učitelek a jeho významu i vykonávání
Praha
10
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 6. ledna. (K vyjádřen
vrchního zemského soudu v Če-
chách.) Většina vídeňských listů otiskla bez
poznámky nedělní vyjádření presidia vrchního
zemského soudu pro království české o tom, že
druhé rozhodnutí vrchního soudu o spor-
ných otázkách chebských nikterak
neruší rozhodnutí prvého, v němž nařízeno
chebskému soudu, aby české podání přijal a
česky vyřídil. Jen »Zeit« přičinil k vyjádření
tomu úvod, ve kterém píše:
»Postup, v němž se zalíbilo jednomu soudu.
musí způsobiti na německé straně oprávněný
rozlad. Dojímáť podivně, když se soud poušt
do veřejného výkladu své judikatury. A ještě
více nulno vytknouti, že při této příležitosti vý-
slovně hájí jiné své rozhodnuti. V tomto při-
padě jeví se ono vyjádření jako polemika s cheb-
skými soudy, jež, jak známo, ve svých rozsud-
cích trvaji na německé jednojazyčnosti. Ne-
zvyklý případ, že pražský vrchní zemský soud
překročiv meze, dané soudcům, vměšuje se v
prospěch jedné národní strany do politického
jazykového sporu, ukazuje, k jakým zmatkům
již přivedl jazykový boj v Čechách. Jest čas.
aby se nějakým dorozumivacím aktem pro bu-
doucnost znemožnily takové neutěšené při-
pady«.
Nechtějíce nikterak bráti v ochranu praž
ský vrehní zemský soud, připomínáme toliko,
že zasluhuje-li v tomto připadě kdo výtku, jsou
to soudy chebské, které proti přesnému zněn
platných zákonů odmilají a limine česká
podání.
V Praze, 6. ledna (Změna na stole
bánském.) Zdá se, že dr. Rakodezay sám
už pokládá za marné své snahy, oživiti starou
maďaronskou národní stranu chorratskou a že
dnové jeho neslavného úřadování jsou sečteni.
doktor
Rakodezay
Praha
Čechy
11
article
Národní strana neodvážila se, jak jsme již sdě-
lili, přijati Rakodezayův program beze změny
zejména ústy býv. ministra Tomašiče doplnil
jej některými odstavci, týkajícími se práv ja
zyka chorvatského a domnělé státní »jednoty«
uhersko-chorvatské. V této opravené formě Ra-
kodezayův vládní program nedošel však sou-
hlasu vlády uherské a dr. Rakodez ay
podal dne 1. ledna demisi. Po dru.
Rakodezayovi vstupuje do popředí bar. Pave
Rauch, jejž dr. Wekerle měl už dávno v zá-
sobě. Včera měl dr. Wekerle slyšení u panov-
nika a hned po něm přijat bar. Pavel Rauch,
jenž pobyl u panovnika půl hodiny. Vrátiv s
se ze slyšení, sdělil novinářům, že jeho audi-
encs měla ráz výhradně informativný. Panovník
ho vyzval, aby mu vyložil plán, dle něhož
chce rozuzliti chorvatskou krisi. Poněvadž ko-
nečné rozhodnuti se ještě nestalo, nemůže prý
sděliti podrobnosti svého plánu, ale zůstane v
Vídni, aby mohl ihned vyhověti, povolá-li ho
panovník znova ke slyšení.
Dle zpráv, došlých ze Záhřeba z kruhů
bar. Rauchovi blízkých, příšti chorvatský bán
vypracoval samoslatný program, jejž předloži
dru. Wekerlovi a v němž činí také návrhy na
obsazení míst odborných přednostů a vrchníeh
županů. Za bar. Rauchem stoji ona část býv.
národní strany, jež odmilla účastenství v pora
dách, svolaných Rakodezayem a drem. Tomaši
čem, s jichž programem bar. Rauch nesouhlasl.
Rakodezayův
Tomašič
doktor
Rakodez
Pave Rauch
Wekerle
Pavel Rauch
Rauch
Vídeň
Záhřeb
12
article
Bar. Pavel Rauch je synem bývalého
bána Levína Raucha, jenž úřadoval v létech
šddesátých, když se upravovalo uher - chorvatské
vyrovnání z r. 1868. Bar. Pavel Rauch je dok-
lorem práv a chválí se jeho vzdělání a politická
vyspělost. Za vlády hr. Khuena- Hedervára držel
se v ústraní, nesouhlase s tehdejším násilným
režimem v Chorvatsku. Kandidátem bánské hod-
nosti byl už za vlády Banffovy, ale odmítl ji.
poněvadž uherská vláda vykládala vyrovnání
v neprospěch Chorvatska. Za loňské rozpočtové
debaty ujal se v chorvatském sněmě slova
promluvil řeč, která učinila celkem dobrý dojem
a byla již tehdy pokládána za programovou ře
příštiho bána.
V Praze, 6. ledna. (Stav rakouskéh
středního školství.) Dle uveřejněných
právě úřadních výkazů jsou nyní v Rakousku
254 gymnasia a reál. gymnasia a 137 reálek
Dle zemi je v Čechách 67 gymnasií, n
Moravě 30, ve Slezsku 7, v Haliči 55.
v Bukovině 8, v Doln. Rakousích 35, v Horn
Rakousích 8, v Solnohradsku 2, v Tyrolsku
Vorariberku 12, ve Štyrsku 9, v Korutanech3.
v Kraňsku 6, na Přimoři 7 a v Dalmacii5
Reálek je v Čechách 42, na Moravě 33
ve Slezsku 4, v Haliči 11, v Bukovině1
v Doln. Rakousích 21. v Horn. Rakouslch2,
v Solnohradsku 1, v Tyrolsku a Vorarlberku5,
ve Štyrsku 7, v Korutanech 1, v Kraňsku 2,
na Přimoří 5 a v Dalmacii 2. Dle j a z y ka
je českých gymnasií 52 (v Čechách 35, na
Moravě 16, ve Slezsku 1), polských 49
(v Haliči 48, ve Slezsku 1), ruských 6,
srbskochorvatských 5 (v Istrii 1,v
Dalmacii 4), čistě slovinské ani jedno.
Německých je 123, vlašských 6
Tyrolsku 2, na Přímoří 3, v Dalmacii 1), ru-
munské také ani jedno. Utrakvisti-
ckých (německo-slovinských, německo-ruskýeh
a německo-rumunských v Kraňsku a v Buko-
vině) je 13. Z reálek je českých 43 (v Če-
chách 26, na Mloravě 17), polskýc h 11.
Pavel Rauch
Rauch
Horn
Chorvatsko
Praha
Rakousko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina 8
Rakousy
Horn Rakousy
Solnohradsko 2
Štyrsko
Korutany
Kraňsko
Dalmacie
Bukovina 1
Solnohradsko
Tyrolsko
Vorarlberk
Slezsko 1
Istria
Dalmacie 1
Buka
Tyrolsko Vorariberk
Přimor 7
13
article
ruská a slovinská ani jedna, srb-
skochorvatská jedna; německých je
77, vlašských 4, utrakvistická (ně-
mecko-slovinská v Kraňrku) 1.
Gymnasia navštěvuje 89.432 žáků a ž
kyň, reálky 45.494. V Čech ách je na če-
ských školách žáků 9904, na německých 6996
na Moravě na českých ústavech 4699, na
německých 3439 žáků. Na českých reálkách
je v Čechách 9977, na Moravě 4582 žáků, na
německých reálkách v Čechách 5065, na Mo-
ravě 4180 žáků.
Nově letos zřízena česká reálka v Libni
druhá česká reálka v Brně. V Haliči zřízenatr
nová polská gymnasia (v Přemyšli, ve Stanisla-
vově a Trembovli). Do státní správy převzato
české obecní gymnasium v Rokycanech a česká
matiční reálka v Olomouci, pak německé obecní
gymnasium v Karl. Varech a německá zemská
reálka v Prostějově. Německé gymnasium v Bro
dech změněno v polské.
Čo
Trembovel
Morava
Čechy
Libeň
Brno
Halič
Přemyšl
Stanislo
Rokycany
Olomouc
Prostějov
14
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Schůze důvěrníků okresů karlínského, bran
dýsského, žižkovského, vinohradského, nusel
ského a vršovického za účelem ustanovení kan-
didatury pro volby do sněmu království českého
konala se za přítomnosti 73 účastníků v klubu
národní strany svobodomyslné a byly při schůz
té zastoupeny všechny příslušné okresy četnými
vynikajícími muži. Když podali pp. dr. Mudryeh
a dr. O. Havelka zprávu o jednání s jinými stra-
nami národními v příčině dohody, ujal se slova
dr. Josef Herold a opětně žádal, aby již do
sněmu kandidován nebyl. Za důvod uvedl, že
jako předseda „Národní rady“ chce býti mimo
politický boj a že chce každým způsobem zame-
ziti, aby, domáhaje se všestranného sjednocení
národa, nebyla jeho osoba předmětem zápasu
volebního. Na to ujali se slova pp. V. Karbu
z Král. Vinobradů, ředitel Řezníček z Vršo-
vic, MUDr. Vorlíček z Labského Kostelce.
měst. radní Šál ze Žižkova, MUDr. Mudrych
z Podolí, řídící učitel Černý z Dáblic, starosta
Vavřinec z Hrdlořez, náměstek starosty Mu-
žík z Nuslí, J. Kotland, městský radní ze
Žižkova, starosta Varhout z Krče, Josei
doktor
Mudryeh
Havelka
Josef Herold
V Karba
Král
Řezníček
Vorlíček
MUDr
Mudrych
Černá
Vavřinec
J Kotland
Varhout
Vršo
Labský Kostelec
Žižkov
Podolí
Hrdlořezy
Nusle
Krč
15
article
Fořt z Král. Vinohradů, starosta B. Herold
z Vršovic a inž. Hnilička z Bráníka, kteří
voměs žádali, aby dr. Herold opětně
kandidaturu do sněmu pro tuto vo-
lební skupinu, tak rozsáhlou, velikou
tak významnou přijal. Všichni řečníci shodo-
vali se v tom, že za nynějších poměrů, vzhle-
dem k důležitosti budoucího zasedání sněmu,
zejména vzhledem na řešení otázky české n
sněmu království českého jest nezbytně potřebí,
aby sila tak vynikající a zejména tak zkušená
a znalá poměrů českých, jako dr. Herold, i na
dále spolupůsobila při řešení důležitých otázek,
jež sněmu království českého očekávají. Vši-
chni přítomní ubezpečovali dra. Herolda, že se
těší v okresu nejenom důvěře a náklonnosti při-
vrženců strany svobodomyslné, nýbrž i ostatních
stran politických a že jest tudíž jeho vlastene-
ckou povinností, aby kandidaturu i tentokráte
přijal, že se všichni o to zasadí, aby volba jeho
stala se skvělou mmanifestací. Když pak návrh
MUDra. Vorlíčka z Labského Kostelce, aby
dr. Josef Herold byl prohlášen za kandidála na
sněm zemský, jednomyslně a za nadše-
ných projevů shromážděním byl přijat, pro-
hlásil dr. Herold, ačkoliv důvody, které uvedl
ještě dále platí, že se podvoluje této
vůli důvěrníků, předpokládaje, že se podaří.
aspoň v tomto okresu zameziti ostrý boj a zápas.
Král
Herold
Ing
Hnilička
doktor
Mudra
Vorlíček
Josef Herold
Vršovice
Bráník
Labský Kostelec
16
article
Prohlášení to bylo uvítáno se všeobecným sou-
hlasem a přikročeno ihned ke zřízení vo-
lebního komitétu pro celý okres, v jehož
čelo postaven starosta Žižkova p. Gustav Žák.
a k utvoření volebních komitétů v jednotlivýcl
městech, po případě skupinách několika obeí
Z Tábora. Zástupcové městských rad
a společenstev za volební skupinu Tábor, So-
běslav, Pelhřimov, Kamenice n. L. konal
schůzi dne 29. prosince 1907 v Táboře
usnesli se jednomyslně voliti opět za poslanee
do zemského sněmu dosavadního poslance pana
dra. Aloisa Kotrbelce, advokáta a sta-
rostu města Tábora.
Žižkův
Gustav
Kotrbelec
Tábor
Pelhřimov
městský rada
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jest filialka o. k. korespondenční kan
celáře institucí justiční správy, jejímž prostřed-
nietvím vynášejí se nálezy aneb odůvodňovae
dodatky k nálezům a rozhodnutím vrch. zem-
ského soudu? Tato otázka vším právem může
býti položena vůči zprávě, naznačenou filinlkou
pražským a jiným listům rozeslané v odvolac
záležitosti dra. Šebesty, v niž vrchní zemský
soud, jak známo, odepřel všechen „dohledaei
úkon“. Zpráva, označená jako pochodící „z in-
formované strany“, za níž vrchního zemského
soudu teprve dohadováno, na konec ujišťuje, že
zmíněným usnesením vrchního zemského soudu
není dotčen názor, projevený dřívějším usnese-
ním vrchního zemského soudu, že totiž chebský
okresní soud jest povinen přijímati česká podání
poněvadž prý usnesení toto neobsahuje „nija
kého rozhodnutí se zřetelem na jazyko vo
otázku“. Odmitne-li se stížnost, podaná na
porušení jazykového práva, a řekne-li se potom,
že odmítnutím tímto jazykové právo dotčeno ne
bylo, pak se takovýmto výkladem zahajuje velm
důstojně masopustní období, a potom netřeba
se divit, schovává-li vrchní zemský soud tvář-
nost svou do nezodpovědné masky c. k. filiálky
Šebesta
18
article
Okr. soud chebský jest povinen přijímati česko
žaloby, podání a rovněž i krajský soud ehebský
a má je vyřizovati také v jazyce podání, poně-
vadž zákony a min. nařízení jsou platná v celén
království českém, ale když okresní aneb krajský
soud chebský tak neučiní, a podatel či stěžn-
vutel domáhá se dozoru vrch. zemského soudu.
odmítne tento dozorčí úkon, v domnění, že se
nodotkl v ničem jazykového práva! Ale na místě
aby výslovné takové podotknutí učinil ve svém
usneseni, intimovaném stěžovateli, v tom smy-
slu, že se jazykové právo tím formálně právo-
platným rozhodnutím neporušuje, a že soudy
chebské jsou povinny ku přijímání a českému
vyřizování českých podání, oznamuje vrchní
zemský soud, anebo někdo jím informovaný ta-
kevý dodatek c. k. koresp. kanceláří, českým
listům, z nichž se patrně stěžovatel dozví, že
jeho jazykové právo bylo vlastně zašlápnuto, ni
koli však — dotčeno! Státy na takovém právním
bezpečí založené a dozorem k němu zabezpe-
čené, vyskytují se snad v „Gulliverových ce-
stách“, ale v XX. století střízlivé skutečnosti?
Gulliverův
19
article
Takovým způsobem nachází se český národ
každý jeho příslušník i v uzavřeném území ně
meckém ovšem v plném majetku svých jazyko
vých práv, nikoli však v jich uživání
neboť jich plnění ponecháno jest úplně na vůl
chebských instancí. Vrchní zemský soud umývá
si ruce, ale Krista dává přece jen křižovati k li-
bosti Wenzeslausu Kajfášovi v Třebenicích.
Neboť plní se doslova, co jsme vždycky tvrdili,
svrchovanou institucí soudní v Čechách jeso
„Volksrat“ a jeho edikty jsou v Čechách roz-
hodující — nikoli vrchního zemského soudu
který má odvahu jenom na české právní prakti-
kanty, nikoli však na německé adjunkty!
— Školní rada Vojtěch Lešetický mrtev
V neděli dne 5. ledna t. r. skonal na Král
Vinohradech v požehnaném věku 78 let školní
rada pan Vojtěch Lešetický, býv. ředite
státního ústavu učitelského v Hradci Králové.
Krist
Vojtěch lešetický
Třebenice
Čechy
Hradec Králové
Wenzeslaus Kajfáš
Královský Vinohrady
20
article
Zvěčnělý narodil se 24. dubna 1830 v Neto-
licích, studoval gymnasium v Budějovicích
v Písku, byl pak na universitě pražské, načež
stal se vychovatelem v rodině bar. Podstatského-
Tonserna. Od r. 1858 supploval na české reálce
v Praze, odkud r. 1860 povolán za profesora
na českou reálku do Písku, již od r. 1862 —70
také řídil. Roku 1870 jmenován ředitelem učit
ústavu v Král. Hradcí (do r. 1897) a zároveň
inspektorem okresu pardubického, později in-
spektorem městského okresu královéhradeckého
a předsedou zkušební komise pro školy měšt
a obecné (do r. 1898). Po 40letém učitelování
a ředitelování odebral se r. 1898 na odpočinek
a vyznamenán byl pro zásluhy o české školstv
titulem školního rady, načež přestěhoval se na
Král. Vinohrady. V lelech 50. vydal V. Leše-
tický na svůj náklad dva svazky básní »Hynek
a Rachel« a »Písně a ballady« (obě v Praze
1858). R. 1860 spojivše se profesoři gymnasia
a škol reálných v Pisku, založili první vyšší
dívčí školu českou, čehož se Lešetický horlivě
účastnil a napsal ku potřebě školy té »Nauku
o slohu« (2. vyd. Praha, 1873). Jako horlivý
včelař založil v lelech 60. s několika dobrými
včelaři píseckého kraje Jednotu včelařskou
v Písku, kteráž posud trvá a o zvelebení vče-
lařství získala si nemalých zásluh. Po několik
let měl na reálných školách píseckých přednášky
o včelařství za hojného účastenství žákův
ostatního obecenstra. Aby přispěl ke zvelebení
včelařství také literárně, sepsal knihu »Rozumové
včelařství« (»Rolník nového věku« sv. 39, 1871).
V letech 60. spolčil se v Písku s několika sou-
druhy — drem. J. Pažoutem, Vojt. Janotou.
Podstatský
Tonserna
Král
Hradce
V Leš
Hynek
Ráchel
J Pažout
Janota
Neto
Budějovice
Písek
Praha
Pisco
21
article
Edv. Erbenem a j. — k vydáváni zábavně po-
učných knih pro dívky pod názvem »Zlatá kniha
divek českých« (Zlatých klasů a Zlatých listků)
R. 1886 vydal knížečku »Opatrovny a škola
mateřská v Hradci Králové«. Vodle těchto samo
statných prací psal Lešetický také hojně do
časopisů. R. 1859 účastnil se vydávání alma
nachu »Kytice«, v němž uveřejnil řadu sonetů
Přispíval do »Diblika«, »Zlatých klasů«, do
»Lumíra«, »Školy a živola«, do »Naučného
Slovnika«, v Písku do »Otavana«, »Listů vče-
lařských« a j. Čest jeho památce! Pohřeb koná
se ve středu dne 8. ledna o 3. hod. odpol
z kaple sv. Václava na hřbitově vinohradském.
Povozy budou státi o půl 3. hod. odpol, před
domem smutku č. 1121 (v Máchově ul. č. 2a)
na Král. Vinohradech. Věncově dary se s díkem
odmítají. Dle přání zesnulého budiž na míste
jich příspěvek věnován pro chudou mládež če-
ských obecných škol vinohradských.
Erben
Lumír
svatý . Václav
Král
Hradec Králové
Písek
Otavan
Máchův ulice
zlatý kniha divka
22
article
— Osobní. Kníže Jiří Lobkovic byl v so-
botu přijat císařem v soukromém slyšení. Dnes vrátii
se koíže do Prahy. — Ministr krajan Prášek přijel
včera v poledne s chotí z Řivna do Prahy a odjel
poledním rychlikem společ. státní dráhy do Vídně. —
Ministr Peschka odjel včera z Prahy do Vídně.
— Osobní z pošty. Vřadění vrchních radů po-
štovních v hodnosti a s názvem dvorních radů Alois
Wonaska v Praze a Ferdinand Havrdy ve Vídni
osobně do V. třídy pořadní bylo od císaře schváleno
— Poštovní radové s názvem a hodností vrchníh
radů Emil rytíř Froschmair a Adolf Wach
v Praze jmenováni byli vrchními rady s přijmy dle
VI. třidy pořadní. — Výplatní ředitel pokladny v Brne
Jan Vláčilík dán byl po vlastní žádosti trvale n
odpočinek. — V účetním a účtárném, minister
stvu obchodu podřízeném úřadnictvu jmenování byli
revidenty oficialové Karel Pichl, Karel Pohl, Jan
Planička, Adolf Mejstřík, Karel Minařík; účetním
oficialy asistenti: Josef Hludec, Kamil Haluška
Josef Michálek, Max Svoboda, Jan Mrázek, Jan Matu
lík, Fr. Řezníček; účetními asistenty prakti
kanti Frant Straka, Oldřich Mazáč. Olakar N o vák
Otakar Svěrák, Frant. Šelina, Jan Brychta, Arnoš
Skácelik, Ain Pohloudek, Karel Farsa, Vikla Kobližek
Josef Bubeníček, Karel Vilím, Frant. Kupka, Frant
Lavička. Josef Suchý, Petr Javůrek.
— Úmrti. V Hostinném zemřel ve věku 80 le
pan Edmund Protiwenski, městský revírnik
otec vrchního polic. komisaře p. Fr. Protivenského.
Pohřben byl v neděli v Hostinném. — V neděli dne
5. t. m. tiše zesnula paní Kateřina Zelená
vdova po zvěčnělém gymn. řediteli Václavu Zeleném
a matka předčasně zemřelého spisovatele dra V.
Lobkovic
Prášek
Peschek
Wonaska
Havrda
Emil
Froschmair
Wach
Vláčilík
Pichl
Pohl
Planička
Mejstřík
Minařík
Hludec
Haluška
Michálek
Svoboda
Mrázek
lík
Řezníček
Straka
Mazáč
Svěrák
František
Brychta
Arnoš Skácelik
Pohloudek
Farsa
Vikl
Bubeníček
Karel Vilím
Kupka
Lavička
Suchá
Javůrek
Úmrt
Protiwenski
Zelená
Zelený
Praha
Vídeň
Francie
dvorní rada
23
article
Vlad. Zeleného. Vzácná paní náležela do krubu
oněch vlasteneckých dam, které vždy ochotně věnují
služby své i obecnému dobru; účasínila se s paní
Riegrovou při zakládání městské průmyslové školy
působila ve spolku sv. Ludmily a v komitétu pro
dozor nad industriálním vyučováním na školách mě
sťanských. Zemřela ve stáří 75 let, sdilejíc domác
nost s poslední dcerou svou, pí. Boženou Augustino
vou, chotí univ. profesora. Pohřeb koná se ve středu
dne 8. t. m. o 10. hod. na staroslavný Vyšehrad
Budiž čest památce její
— Převezení tělesných oslalků zesnulého zem
ského poslance pana dra. Vojtěcha Horáka z Prahy
do Pardubic stalo se včera o 9. hodině dopoledn
z kaple chrámu u sv. Štěpána na hoř. Novém městé
pražském do Pardubic. Rakev spočívala na kalafalku
k němuž kromě jiných položen byl nádherný věne
od Klubu poslanců národní strany svobodomyslné
Církevních obřadů z příbozenstva zúčastnili se te lár
zesuulého továrník pan Bělský, dále bratr a sestra
zvěčnělého, za Klub poslanců národní strany svo
bodomyslné pp. V. Němec, dr. Schauer a P'. F. Krejeí
dále posl. J. Jirousek, dr. Vladimir a Ctibor Škar
dové, dvorní rada Budecius, soudní sekretář Volenee
deputace Jednoty samosprávných úřadníků, dr. Voja
ček z Pardubic, ředitel měšťanské školy v Kolině p
Svoboda a j. Výkrop vykonal P. Kuchynka z Par
dubie. — Po obřadech byla rakev složena do
furgonu a průvod ubíral se k Hybernské ulici, kde
rakev vložena do železničního vagonu. Dneso
2. hod. odpolední bude posl. dr. V. Horák na pardu-
bickém břbitově k věčnému a klidnému odpočinku
pochován.
— Jubilenm pěších pluků. Pěší pluky č. 102
91 slaví dnes 25letou pamatku svého založení. O9.
hod, dopol. konaly se slavnostní bohoslužby u sv.
Vlad
Riegrův
Božena Augustin
Horák
Štěpán
Bělský
doktor
Schauer
J Jirousek
Vladimir
Škar
Budecius
Voja
Kuchynka
V Horák
Praha
Pardubice
Kolina p Svoboda
hybernský ulice
spolek svatý . Ludmila
24
article
Ignáce za přílomosti velícího generála bar. Czibulky
a generality
— Sdružení českých praklických a odborných
lékařů v Praze a okoli koná dnes 7. ledna o 1/28
hod. več. členskou schůzi v hotelu »Paříž«. Na pro-
gramu jejím jest jednání »O úpravě poměru Sdružen
k tuhé organisaci, lékařské, se zvláštním zřetelen
k valné hromadě Ústřední jednoty čes. lékařů, svo-
lané na 9. leden«; návrh normálního tarilu lékal
ského pro Prahu a volné návrby. Vzhledem k tomu
že organisace českých lékařů způsobí nejen v Praze,
nýbrž i na venkově veliké změny jako nutné dů-
sledky, je v zájmu každého českého lékaře pražského
i předměstského, aby záby poznal základy pražské
organisace, aby eventuálné svou vinou nepřišel ke
škodě. Výbor doufá, že každý český lěkař v Praze
a předměstí se na tuto schůzi dostaví a pokud není
dosud členem, za člena se přihlásí. Činnost organi-
sační mezi Sdružením a Spolkem českých lékařu
v Praze je upravena; výbor proto žádá všecky členy
Sdružení, aby reversy podepsané, pokud nebyly dosud
odeslány, byly odevzdávány výboru Sdružení, jež je
dodá do ústředí organisace.
— Organisace vojenských oddělení se strojovýml
puškami. V nejbližší době definitivně zavedena budou
ve vojště rakouském oddělení se strojovými puškami
a to u pěchoty, myslivců a jízdy. Každý pluk me
býti vyzbrojen třemi strojovými puškami.
Ignác
Czibulka
Praha
Paříž
spolek český lékařít
25
article
— Obrázky na zamrzlé Vltavě. Rozhodnutí
městské rady pražské (k doporučení hospodářské ko-
mise), aby dvě nejrozsáhlejší prostranství na za-
mrzlé hladině Vltavy byla úplně bezplatně pone-
chána bruslícím, měla v zápětí nebývalou návštěvu
vltavského ledu. V neděli už záhy z rána putovali
malí i odrostlí bruslaři na led a projížděli se vesele.
Zajisté pouhým nedopatřením se stalo, že obecní
orgánové nepostaraly se také o bezpečný přechod
přes vysekaná místa. Když někomu povolím bez-
platný vstup, musím ovšem také postarati se, aby
se na vykázané místo dostal. Řáno byl přechod po
několika prkénkách, odpoledne lávka se bořila do
vody — snad někde v obecním dvoře mají důkladné
fošny! Mládež se ovšem na pohodlný vstup nechlí-
žela, také přes vysekaná místa přeskakovala, aby se
na kluziště dříve dostala. Bruslířů bylo několik tisíc
na zamrzlé řece u mostu Palackého. Několik pěších
»jedno a dvouspřežních« bodrých synů Podskali pro-
jiždělo se sáňkami. Začasté byla pozornosť brusliřů
obrácena na bezděčné koupele. Celá řada bruslicích
dostala se totiž do mrzutého styku s vodou. Pod-
skaláci provedli přípravy k nakládání ledu a kdokoli
nebyl náležitě pozorným, spadl do prohlubně. Na
štěstí nikdo se neutopil, každý byl včas na povrch
vytažen a chvatně do postele dopraven. Ú Palackého
mostu spadla do vody dívka svátečně ustrojená a
k ní nahrnulo se tolik diváků, že nastalo nebezpečí
proboření. Policista musil zakročit, aby diváky do
bezpečí uvedl. Na dolejší náplavce smíchovské pro-
bořil se devítiletý synek koláře Stanislav Dřízal ze
Smíchova č. 940. Sklepník Rudolf Michálek z č. 517
na Smíchově hošika zachránil. Rolník Josef Budil
z Bučovic u Votic ubíral se po zamrzlé Vitavé od
Karlova mostu směrem k Lužické ulici na Malé straně.
Bruslíř
Palacký
Ú Palacký
Dřízal
Michálek
Budil
Vltava
Smíchov
Bučovice
Votice
Karlův most
26
article
Nedaleko břehu vstoupil na kus ledu a nešťastnou
náhodou se probořil až po prsa. Rolník vypracoval
se sám na břeh a odjel ke svým příbuzným ve Sme-
čkách. — Také řada drobných nehod se na ledě při-
hodila. Paní Barbora Šmídová, 43letá manželka bra-
šnáře z Benediktské ulice, doprovázela své dvě dítky
na led. Neznámý bruslíř vrazil do ní a paní Šmídová
zlomila levou ruku. Na záchranné slanici lékař pan
dr. Schulz dal zraněné obvaz. — Mráz, dva dny pa-
nující, v neděli se zmírnil a včera rtuť v teploměru
vystoupila až na jeden stupeň pod bodem mrazu.
Šmídová
doktor
Schulz
Mráz
Sme
benediktský ulice
27
article
Práce s nakládáním ledu byly včera zahájeny.
— Prší! Mráz dlouho nepotrval. Včera se zna-
čněji oteplilo a dnes ráno vystoupil sloupek rtuti
teploměru nad bod mrazu. A při této teplotě spustil
se v Praze vydatný dešť! Na náplavkách nastal velký
shon, aby lednice alespoň částečně se naplnily.
— Vstup na led na řece Vltavě — dle vyhlášky
policejního ředitelství — mimo bezplatná, radou král.
hlavn. města Prahy vykázaná, jakož i ostatní úřadně
povolena kluziště a přechody, jest za účelem zame-
zení nehod přísně zakázán. Kdo proti zákazu tomu
jedná, dopoušti se přestupku dle § 338. tr. zák.
— Odvoz vltavského ledu. Včera odvezlo se 3248
vozů ledu. Led jest 14 cm silný, avšak neodporu-
čuje se obecenstvu, aby ve velkých massách navšté-
vovalo led.
— Jeden z rádců lupičs Edmunda Wasiňského při-
vezen z Haliče do Prahy. Ještě jedna vzpomínka vy-
nořoje se v historii lupiče Edmunda Wastňského.
Týká se čiena rumunské herecké spotecností Jířfho
Kostury. Jak policie zvěděla o jeho jménu ? Když
služka Aloisie Sludničkova přišla do bezpečnostního
oddělení a přinesla sensační podrobnosti o vrahu
Wasiňském a jeho společnicích, byla v jejich bytěv
Libušině ulici v Žižkově vykonána domovní pro-
hlidka. V kamnech nalezeno mnoho popelu po spá-
lených papírech a ze zbytků zjištěna částečná ko-
respondence. Tak nalezen zejměna dopis herce Ji-
řího Kostury a po tomto Kosturovi zahájeno
pátrání. Kostura byl zatčen v Kolomyji, právě když
se vracel ze Stanislavova. Popíral, že měl nějaké
styky s Wasiňským. Pokládal prý ho za spravedlivé-
ho muže a v dobrém úmyslu prý mu opatřil situační
plány stanislavovské banky. Policie vyslovila však
náhled, že Kostura dobře věděl o lupičské činnosti
Mráz
Wasiňský
Wastňský
Jířf Kostur
Sludničkův
Kostur
Praha
Vltava
Halič
Libušin ulice
Žižkov
Kolomýt
Stanislavův
rada král
centimetr
28
article
Wasiňského a že mu situační plán proto opatřil,
aby se Wasiňski náležitě připravil k loupeži. To
všechno mělo být vyšetřeno u zemského soudu ve
Lvově, kde se schytaní lupiči nalezají ve vazbě. Ná-
sledkem nevysvětlitelného nedorozumění však se
stalo, že Jiří Kostura v neděli vece
z nenadání oet! se v Praze. V Kolomyji
dopustili se nějakého přehmatu, že Kosturu místo do
Lvova vypravili do Praby. Omyl byl vysvětlen a už
také do Prahy bylo telegrafováno, aby Kostura byl
neprodleně vrácen do Lvova. Kosturu přivezli v ne-
děli večer do Prahy dva četníci. Aby transport ne
vzbudil velkou pozornost v ulicích, vsedli č Iníei
s Kosturou do drožky a odvezli ho k trestnímu
soudu, kde nezvaný a neočekávaný host ovšem
vzbudil vzrušení. Ubytovali ovšem Kosturu, který se
do Lvova sveze nejspíš s lupičem Adamským.
Kostur
Adamská
Lvov
Praha
Kolomýt
Praba
29
article
— Služka v nleknutí mohla uhořet. Obyvatelé
domu č. 3 v Lazarské ulici na hoř. Novém městě
pražském spozorovali v neděli dopoledne, že po-
vstal oheň v kuchyni jednoho příbytku. Sběnti se na
pavlač a zpozorovali, že plameny jsou čím dále tim
mohutnějši. K nemalému překvapení zahlédli v ku-
chyni služku Františku Kadečkovou, kterou marně
sousedé vyzývali, aby otevřela a oprchla. Trvalo
drahaou chvili, než služka, na rukou značně popá-
tená, z kuchyně uprchla. Lékař p. dr. Reichert
služce na popáleniny přiložil obvazy a dal ji dopra-
vit do všeobecné nemocnice. Oheň zachvátil postel a
koš a byl pak za přispění sousedů uhašen. Z po-
čátku vyslovena domněnka, že služka, na níž v po-
slední době byla znatelná trudnomysinost. provedla
sebevražedný pokus a že se chtěla upálit. Včera do-
poledne byla Kadečková ve všeobecné nemocnici po-
licejním úřadníkem vyslechnuta a popřela s rozhod-
no ti jakýkoli úmysl sebsvražedný. Vyprávěla, že
náhodou rozlila lh, který se po odhození surky
vzňal. Vyšlehnuvší plameny tak nesmírně ji pole-
kaly, že se nemohla drahnou chvili ani vzpama-
tovati.
Kadečkův
doktor
Reichert
Kadečková
30
article
— Povodeň v »Bohemii« Po půlnoci na včerej-
šek praskla roura vodovodu v jed se z postranních
m'stností závodu lirmy A. Haase v Anenské ulici.
kde se připravuje »Bohemie«. Unikající veda způso-
bla tak značný šumol, že ho zaslechla kolemjdouci
policejní hlid a. Po vzbuzení domovnika vyšetrována
příčina šumotu a jakmile se zjistilo, že časť stro-
jovny už je zaplavena, neprodieně zaražen přitok
vody. Včasným zakročením by! záved uchráněn pie
značnější škodou.
— Ci jsou pušky? V Zirlu v Tyrolsku ukradi
jistý nástrojař z 5iiitenwaldu v B vořici dvě lo-
vecké pušky a zanesl si je domů. Na žádost rakou-
ského četnictva bylo obydil zlodějovo v Ml Ilenwaldě
po bavorsku úřadně pruhledáno a obě ukradené
pušky skutečně také nalezeny; zloděj pak odevzdan
soudu na potrestání. Tím byla první časť cele udá-
fosti správně vyřízena. Nyní však zažádal okradený
u okres. soudu v Telísu (v Tyrolsau), aby mu bylo
vrácení obou ukradených pušek vymoženo a soud
jmenovaný neinil po žadosti Vyřízení dostalo se mu
z celního úřadu v Mittenwaldě, ale jakého! Sdělnje
se, že pušky ty byly do Bavor zlodějem vpašo-
vány, vpašované však věci propadaji die zákona
státu, je tudíž bavorský stát nynějším pravoplatným
vlastníkem obou oněcl pušek a tím též nemohou
býti více vráceny. O soudu v Telfsu není ještě
známo, jak a co s odpovědí učinil.
— Domovník náhle zemřel. Méstský okresní
lékař p. dr. Lokay byl o půlnoci na včerejšek povo-
lán do domu č. p. 1023 na Florenci v Praze — II.,
kde se těžce rozstonal 43letý jirchářský pomocník
domovnk Frant. Hercík. Než sa lékař dostavil, do-
movník zemřel. Mrtvola převezena do pathologi-
ckého ústavu.
A Haas
Bavor
doktor
Lokay
František
Hercík
anenský ulice
Tyrolsko
Telís
Telfs
Florenc
Praha
Bohemia
II