2
masthead
NARODNI LISTY.
3
masthead
10. května 1904. Cislo
4
article
Dr. Goldberger navrhuje tedy poslední lhůtu pro
záložnu, aby svým povinnostem učinila zadost a sice
do 18. června 1904. — Dr. Meissner vyslovuje se
proti lhůtě a proti hlasování. Vylýká, že záložna
stále uplácí. — Dr. Reiss: Nikoli záložna, to
platím já ze svého! (Veselost. Hlas: Kdo pak vám to
uvěři!)
Soudní komisař dává na to hlasovati o tom,
který zástupce věřitelů je pro povolení lhůty záložně
a který je pro uvalení konkursu.
Propovolenílhůty do 18. června hlaso-
vali advokáti pp. dr. Baštýř, dr. Bendiener, dr. Ca-
sanova, dr. Duschenes, dr. Eisner, dr. Jar. Fantl, d
Frankl, dr. Fuhrich, dr. Ginz, dr. L. a B. Goldberger
dr. Jirásek, dr. Chlistovský, dr. Klíma, dr. Koref, dr
Kresl, dr. Draždák, dr. O. Lichtenstern, dr. Heitler,
dr. Maz., dr. Novák, dr. Perner, dr. Popper (za jinou
pohledávku byl proli), dr. Pospíšil, dr. Popel, d
Roček, dr. Sabath, dr. Stelzer, dr. Václ. Šulc a dr.
Tieltrunk.
Pro vyhlášení konkursu hlasovali advo-
káti dr. O. Beckmann, dr. Gutfreund, dr. Kaufmann.
dr. Hahn, dr. Löwy, dr. Malý, dr. Meissner, dr. Mo-
scheles, dr. Pevný, dr. Popper, dr. Reiner, dr.S
Reiner, dr. Satiler, dr. Scharí, dr. Schmolka, dr. Skall.
dr. Jul. Wiener a dr. Lichtenstern.
Mezi hlasováním oznámil dr. Vondruška soud-
nímu komisaři, že transakce záložny je zdařena.
doktor
Goldberger
Meissner
Reiss
Baštýř
Bendiener
Ca
Duschenes
Eisner
Jar
Fantl
Frankl
Fuhrich
Ginz
Jirásek
Chlistovský
Klím
Koref
Kresl
Draždák
Lichtenstern
Heitler
Maza
Novák
Perner
Popper
Pospíšil
Popel
Roček
Sabath
Stelzer
Václ
Šulc
Tieltrunk
Beckmann
Gutfreund
Kaufmann
Hahn
Löw
Malá
molybden
Pevná
Reiner
Satiler
Scharí
Schmolka
Skall
Jula
Wiener
Vondruška
5
article
Při protokolování hlasování uvedeno, že pro pří-
pad nevyhovění žádosti za odročení jsou všichni ad-
vokáti pro vyhlášení konkursu.
Soudní komisař p. rada Müldner oznamuje, že
o celém jednání podá zprávu konkursnímu senátu a
za půl hodiny že oznámí výsledek. Jednání o 1 hod.
odpol. přerušeno a za půl hodiny na dveřích soudního
sálu byla vyvěšena tabulkla s tímto oznámením:
„Usnesení senátní ve věci proti sv.-václavské záložně
v Praze bude vyhlášeno ústně dnes o 1/46. hod. odpol.“
O 1/46. hod. odpol. přišel do soudní síně, k to-
muto jednání civilním senátem propůjčené, soudní
komisař rada p. Müldner a prohlásil přítomným ad-
vokátům toto usnesení konkursního senátu:
1. Návrhu více věřitelů, aby dnešní rok za účelem
předložení dalších dokladů záložnou svato-václavskou
odročen byl na 18. června a aby lhůta tato povolena
byla jakožto poslední — se nevyhovuje.
2. O návrhu věřitelů vymahajících, aby na jmění
záložny sv.václavské vyhlášen byl konkurs, roz-
hodne soud po provedeném šetření o
tom, je-li tu dotyčných náležitostí zákonných a dle
výsledku šetření toho vezme při tom náležitý zřetel
k výtkám a přednesením jednotlivých věřitelů.
Müldner
Praha
6
article
Důvody: Při roku uhražovacím jest na dluž-
níkovi, pokud věřitele, úhrady žádající, nezajistil, aby
předložil seznam svého jmění a dluhů a prokázal,
že jest s to, aby veškeré své věřitele uspokojil a náleží
soudu, aby z povinnosti úřadu vyšetřil v řízení ne-
sporném, zdaž jest u dlužníka nemožnost placenía
zdaž jest tu případnosti, ve které by dlužník sám dle
§ 62. odst. 1. konk. řádu žádati měl za prohlášení
konkursu. Zástupci záložny sv.-václavské při roku
uhražovacím trvají na tom, že jmění záložny převy-
šuje dluhy její veškeré a na důkaz tohoto tvrzení
svého předložili bilanci s doklady k jednotlivým jejím
položkám a podali v tom směru jednotlivé vysvětlivky.
Správnost dolčených tvrzení, dekladů a vysvětlivek
dlužnice vzata byla v odpor jednollivými věřiteli a
náleží tudíž soudu, aby vhodným způsobem a to v ří-
zení nesporném v lom směru potřebné šelření konal
a dle výsledku jeho o návrzích za prohlášení konkursu
rozhodl. Za tohoto stavu věci a vzhledem k ustanovení
§ 63. konk. řádu nebylo vyhověno odročovacímu ná-
vrhu, který ostatně všeobecného souhlasu nedošel.“
Z přítomných advokátů žádný neprohlásil, že
proti tomuto usnesení bude si stěžovati. Kteří z práv-
ních zástupců vkladatelů při prohlášení tohoto usne-
sení nebyli přítomni, těm bude dodáno usnesení pl-
semně. V právnických kruzích vysloven náhled, že
situace záložny není nikterak růžovou. Soud konkursní
oznámené šetření vykoná velmi záhy. Zástupcové
záložny slíbili, že rovněž všemožně postarají se, aby
vymahající věřitelé byli upokojeni.
svatý
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Parlament pro — národní dorozumění
Ohromující blesk ducha nějakého prý »vynika
jícího parlamentníka německé pokrokové strany«
zasvitl z nedělního »Pilsner Tagblattu«. V ne
obyčejně významné úpravě uveřejňuje totiž lis
pana Schreinera na úvodním místě pod titulem
»Dorozumívací parlament« novou prý myšlénku
ke zjednání národního dorozumění v Čechách
Poněvadž k tomuto dorozumění poslanecká sně-
movna nestačí, pro dědičné prý zatížení všech
poslanců chauvinismem, jest prý nutno sáhnout
k novému instrumentu a tím má býti zřízení
— nového parlamentu s jedinou a výhradnou
úlohou porady o zásadách národnostního doroz-
umění v Čechách. Bez ohledu na trvání dosa-
vadních říšských a zemských mandátů v Če-
chách, aniž by platnost jich jakýmkoli způsobem
byla zkracována, mají se vykonati volby na
základě platného volebního práva říšského z
všecky kurie. Mužové, z této volby vyšli, necht
prý pak ze svého středu zvoli výbor 12 Čechů
Schreiner
Čecho
Čechy
Pilsner Tagblatt
8
article
a 12 Němců, »s neobmezeným právem autonomně
nesporně a způsobem bezpodmínečně závazným
zjistiti zásady dorozumění«. Takto získaný
elaborát tvořil by prý »i nstr u men
míru« národnostního dorozumění, nepod-
léhající žádnému přezkoušen
nebo změnám. To stačí ke charakteristice
plzeňského návrhu, kterýž s veškerou vážnost
probírá i detaily pasivního volebního práva smi-
řovacího parlamentu, do něhož by voleni býti
směli jenom mužové nejméně 45 let staří, schladlé
již krve, a jen tací, kteří neměli s politikou jakživi
co činiti, ať jakýmkoli způsobem, jako politi-
kově, žurnalisté, obecní úřadníci atd. Jiných
obtíží navrhovatel nezná, jedné vyjímaje, kterak
se mají volby vykonati. Poněvadž není naděje,
že by se říšská rada usnesla na příslušném
ústavním zákoně, mohlo prý by se to státi
jenom cestou nařízení. Na tomto příkladě, svěd-
čícím duši jinak rozhodně ušlechtilé, možno
zříti, kterak do opravdy genialita s pošetilostí
blízko jest spřízněna — nesluší-li ovšem zřídla
stručně tu vyložené smířlivé spekulace hledati
v nikdy nezasychajícím plzeňském prazdroji
poznání dobra i zla, zvláště oné chvíle vytrva-
lého jeho požitku, kdy dostavují se chvíle,
v nichž by člověk objímal celý svět! Jinak
všechna česť nezištnosti pana navrhovatele, kterýž
následkem svých styků s »Pils. Tagblattem« a
svého doznaného příslušenství k německo-pokro-
kové straně, sám nikdy by se státi nemohl
členem takového parlamentu, tudiž ani jedním
z dvanácti apoštolů míru.
Němec
9
article
— Sokolský výlet do Prachatic zakázán
Štvanice německého tisku v Plzni a v Budějo-
vicích došla konečně sluchu, včera přinesly ve-
černíky pražského kasina veškeré Němectvo
oblažující telegram z Prachatic: »Sokolský vý-
let do Prachatic k Letnicím chystaný byl zdej-
ším okresním hejtmanstvím zakázán.« — K zá-
kazu tomu sděluje se nám z Budějovic: So-
kolská župa Husova usnesla se uspořádatio
letošních sváteích svatodušních výlet do Pra-
chatic, vyhovujíc pozvání tamější sokolské jed-
noty. Však v neděli došlo starostu župy pana
JUDra. Jos. Hezkého, advokáta v Č. Budě-
jovicích, vyrozumění od c. k.“ okresního hejt-
manství prachatického, že výlet sokolský do
Prachatic se zakazuje — z ohledů na ve-
řejné blaho a rozechvění obyvatelstva. K udá-
losti se ještě vrátíme.
Husův
JUDr
Prachatice
Budějo
Budějovice
Č . Buda
10
article
— Král. česká společnost náuk konala dne
4. t. m. mimořádnou schůzi, zvláště za tím
účelem, aby rozhodla o pracích, za minulý rok
podaných k soutěži jubilejního fondu. Předloženo
bylo celkem vědeckých pojednání pět, z nichžto
však tři dle pečlivých odborných posudků ne-
vyhovovala přísným stanovám jubilejního fondu
a musila býti zamítnuta. Byly to práce: 1. „Kos-
mický zákon sluneční“ s heslem Stálo st;
2. „Chimera a sofista“ s heslem Chimera;
3. „Práce a prameny historické ze zrušených
klášterů českých“ s heslem Poznej sebe
sama. O druhé z těchto prací vyžádána byla
výminečně dobrá zdání tří odborníků, ale
všecka souhlasně dílo zamítala. Za to oběma
zbývajícím pracím přiřčena jest cena a usne-
seno dáti je do tisku na náklad jubilejního fondu.
Jsou to pojednání: 1. „O původu Kijovských
listů a Pražských zlomků, a o bohemismechv
starších církevně slovanských památkách vů-
bec“ s heslem Kdo hledá, najde, posou-
zeno od professorů dv. rady J. Gebaura a dra.
Fr. Pastrnka; 2. „České Středohoří; studie
fytogeografická“ s heslem Passibus am-
biguis fortuna volubilis errat, po-
souzeno od professorů dra. Jos. Velenovského
dra. Boh. Němce. Když otevřeny byly obálky
s příslušnými hosly, ukázalo se, že pisatelem
filologické práce je prof. dr. Václ. Vondrák
ve Vídni, botanické assistent botanického ústavu
české university Karel Domin. Rukopisy za-
mitnutých prací vydají se v kanceláři Král. če-
ské společnosti náuk v Praze, č. 561—I., v úřad-
ních hodinách za vrácený přijímací list od hlav-
ního tajemníka. — Zároveň se tímto připomíná,
že na rok 1904 vypsána jest z jubilejního fondu
seutěž nová, jejížto lhůta dopadne dne 31. pro-
since o 5. hod. odpol. Páni členové Král. české
společnosti náuk se žádají, aby se dne 16.
Král
Chimera
J Gebaura
František
Pastrnek
Passibus
Němec
profesor
doktor
Václ
Vondrák
Domin
Český středohoří
Vídeň
Praha
botanický ústav český univerzita
11
article
května o 10. hod. dopol. v hojném počtu zúčast
nili přeneseni ostatků básníka Jana Kollára ze
staroměstské radnice do Olšan.
— Klub národní strany svobodomyslné.
Ve schůzi správního výboru, konané dne 30
dubna, usneseno vzdáti díky redakci »Národních
Listů« za ochotné uveřejnění všech zpráv kla-
bovních. Za zástupce výboru v pracovní ko-
misi živnostensko-obchodní zvolen p. Václav
Němec, v pracovní komisi soukromých úřad-
níků p. Josef Macháček, v pracovní
komisi školské p. prof. dr. K. Veselík,
v pracovní komisi národohospodářské p. Leo
Bondy. Správní výbor hodlá uspořádati v při-
hodné době letos též schůze na venkově.
— Kluby občanské. Občanský klub
na Smíchově koná ve středu dne 11. t. m.
o 8. hodině večerní v hořejších místnostech
akcionářského pivovaru na Smíchově člen-
skou schůzi. Na programu nalezá se
rozhovor o místních otázkách. Hojné úča
stenství pp. členů žádouci.
— Sociálně-demokratický skandál ve »Va
riétě«. Ve včerejším čísle našeho listu v první
denní zprávě pod záhlavím »Sociálně-demokra-
tický skandál ve Variété« na 19. a 20. řádku
státi má správně »skutečnými sociálními demo-
kraty prokleti« na místě »prokletými«.
Kollár
Václav Němec
Macháček
profesor
doktor
K Veselík
Bond
Olšany
Smíchov
Virginie
12
article
— Osobní. Nově zvolení starostové okresních
zastupitelstev, opočenského rolník Jan Dvoř ák
z Pohoře a kladenského MUDr. Jaroslav Hruška,
měšťanosta na Kladně, byli od císaře potvrzeni. —
Inženýr pan Miloslav V. Blabol z Jinců, podrobií
se dne 7. t. m. druhé stální zkoušce z odboru stroj-
ního inženýrství a uznán byl způsobilým. — Inžený
pan Karel Gabrie! ze Smíchova, podrobil se dne
6. t. m. na české technice odborné státní zkoušce z
stavebního inženýrství a uznán způsobilým. — Pan
JUDr. Jaroslav Ponec, kandidát notářství na Smí-
chově, zapsán byl do seznamu obbájců ve věcech
trestních.
— Promoce. Pan MUC. Jaroslav Hovorka
z Král. Vinohradů bude ve středu dne 11. o půl 1.
hod. na c. k. české université na doktora veškerého
lékařství veřejně povýšen.
— Úmrtí. V Koceradech zemřel minulou neděli
po půl noci po delší nemoci, raněn byv po druhě
mrtvicí, pan dr. František Šlechla, v 56 roce
věku svého. Vzorný jeho život věnován byl jen
vědě a umění. Pohřeb konati se bude dnes o 10. ho-
dině dopol. z domu smutku č. 17 v Choceradech na
tamější hřbitov. — V Hluboké zemřel včera rada
zem. soudu pan František Čiňovský, rodák
z Dobrovice, ve stáří 53 let. Zesnulý byl upřímným
uvědomělým Čechem a všude, kde působil, byl
oblíben pro svou milou povahu. Tělesná sehránka
zesnulého bude zejtra o 2. hod. odpol. v Hluboké
vykropena, pak do Nymburka převezena, kde bude
ve středu dne 11. t. m. o 4. hod. odpol. z kaple sv.
Jana na nymburský hřbitov sv. Jiří k věčnému od-
počinku uložena. — Z Č. Budějovic se nám píše:
V neděli ráno zemřel zde náhle kalecheta zdejších
českých měšťanských škol P. Josef Čurda u věku
41 let. Byl upřímným českým pracovníkem. Pohřeb
konati se bude dnes o 3. hod. odpol.
Jan dvořit
MUDr
Hruška
V Blabol
Gabrie
JUDr
Ponec
Hovorka
Král
doktor
Šlechl
Čiňovský
Čecho
Jiří
P Čurda
Pohora
Kladno
Jince
Smíchov
Chocerady
Dobrovice
Nymburk
Č . Budějovice
kaple svatý . Jan
13
article
— Jubilenm. Správní rada Prvního českého c. k.
priv. ústavu ke vzáj. pojištění proti škodám z ohně
a krupobití v Praze oslavila včera výročí 25lelé zá-
služné činnosti svého člena, jakož i člena ředitelstva
p. Viléma Tomsy, jemuž u přítomnosti všech
členů správní rady předsedou jejím msgrem. Ant.
Horou podána byla skvostná, akad. malířem p. Pavlem
Körbrem a knihařem p. Ed. Fleissigem umělecky zho-
tovená adresa uznání za platné služby po celý ten
čas ústavu věnované. Po vřelém proslovení pana před-
sedy, který ocenil vzácné jubileum pana Vil. Tomsy,
vzdalo veškeré úřadnictvo zastoupené přednosty a re-
presentanty všech oddělení ústy tajemníka ústavu
p. Ant. K. Nového panu jubilanlovi svůj srdečný, vdě-
kem provázený hold a svá upřímná blahopřání. Pro-
jevy správní rady i úřadnictva byly panem jubilan-
tem vděčně a s poděkováním přijaty.
— Pohřeb důstojníka-sebevraha. Včera, kdy měl
poručík řadové lodi Jindřich Dolcini slaviti sňatek se
slečnou Costi alle Cattene — byla mrtvola jeho pře-
vezena z Prahy do Ilalie. Jak z dřívějších zpráv
pešich povědomo, poručík Dolcini po návštěvě rodiny
své nevěsty vrátil se do hotelu a zastřelil se. Včera
odpoledne konal se pohřeb sebevraha z vojenské ne-
mocnice na Karlově náměstí. Zůčastnila se pohřbu ge-
neralita s velícím generálem a četní důstojníci pražské
posádky, půl setniny pěš. pluku č. 73 a kapela pěš.
pluku č. 11. Mrtvola odvezena na Františkovo nádraží
a vložena do železničního vagonu. Při výkropu kapela
zahrála italskou hymnu a vojáci vypálili salvu. Tě-
lesné ostatky převezeny do Mentone v Italii.
Tomsa
Hora
Pavel Körbr
Ed
Fleissig
Dolcini
Cost
Praha
Karlov náměstí
Františkův nádraží
Menton
Italia
14
article
— Občenský klub v Praze VIII. Od ustavujíeí
schůze výbor konal dvě schůze výboru, 21. dubna
a 5. května a poradní schůzi s členy odhadní komise
pro osobní daň. Z usnesení těchto schůzí zažádalo
změnu stanov na prospěch rozšíření výboru, sestavil
poradní komisi školskou, stavební a živnostenskou.
usnesl se o založení voličského katastru a jeho pře-
hledného vedení a vydal tiskem zprávu klubovní za
rok 1903. Osobně i pisemně intervenoval od 7. dubna
t. r. klub ve 12 záležitostech obecních a veřejných.
V poradě s pp. členy komise pro odhad osobní daně
byla učiněna řada velice prospěšných snesení v zá-
jmu občanstva v osmé části i jest na tomto, aby
z usnesení oněch v klubu těžilo. Kdo není členem,
staň se jím u vlastním zájmu co nejdříve. Klub v Libni
nastoupil právě dvacátou ročnici svého působení a
občanstvo libeňské jubileum to nejlépe oslaví hojným
přistupováním ke klubu. Členem jeho může se státi
každý svéprávný občan; přihlášky písemně i ústní
lze činiti v každé schůzi výboru. Mimořádná valná
hromada s rozhovorem o parcellačních poplatcích bude
svolána co nejdříve.
— Filantropická družina koná výborovou i člen-
skou schůzi v pátek dne 13. května o 5. hod. odpol
v budově vyšší dívčí školy. Uctěna bude při této schůzi
památka velikého Čecha Františka Palackého promlu-
vou sl. Terézy Haissingrovy. Před schůzi přijímají se
přihlášky nových členek a příspěvky členské
pro rok 1904.
Čecho
Palacký
Teréza Haissingrův
Libeň
Občenský klub v Praga
15
article
— K soutěži návrhů na stavbu budovy vyššího
gymnasia v Benešově se pp. podatelé návrhů žádají,
aby si do 15. května t. r. své projekty u městského
úřadu v Benešově vyzvedli, jinak budou dány do skla-
diště bez záruky za jich poškození neb ztrátu.
— Slavnosť řemeslnictva českého, jež ve dnech
14. a 15. srpna t. 1. uspořádána bude na výstavišti
ve prospěch zbudování representačního domu řemesl-
nického v Praze, nejen že vzbudila ve společenstvech
a korporacích řemeslnických nejživější zájem a čilé
účastenství, ale i převzetím protektorátu sl. radou
král. hlav. města Prahy doznala významné morální
podpory, jakožto jeden z nejdůležitějších společen-
ských podníků našich. Vzhledem k tomu, že témět
veškeré korporace jmenovaly již delegáty své, koná
sednesv úterý dne 10. května ustavující
schůze výboru slavnostního a konsti-
tuování jednotlivých odborů. Schůze koná
se přesně o 8. hod. večerní v Řemeslnicko-živnostenské
besedě pražské a jest Uřeba, by se delegáti do této i
budoucích schůzí v plném počtu dostavili, aby přípravy
ke slavnosti rázně v před pokračovati mohly
— Ve prospěch českých škol v Dolních Rakousíc
jako náhradu spolku „Pokroku“ ve Vídn
za neslýchaný, lidstva nedůstojný, v pravdě bestiální
útok, jejž podnikla smečka individuí z tábora adlerov-
sko-soukupovského proti ušlechtilým snahám vídeň-
ského spolku dne 7. května 1904 v Praze ve „Varičtě“
složili v naší administraci pp. Frant. Oleszkiewicz
účetní, 10 K, Jar. Tužil, úřadník, Karlín, 5 K, Jose
Malík, úřadník, Žižkov, 1 K, V. Hodek, úřadník, Karlín.
František
Jose Malík
V Hodek
Benešov
Praha
Karlín
5 K
Žižkov
16
article
4 K, Th. Weinzetlel, úřadník, Karlín, 2 K, Jar. Hásek
a Jan Tumpach, úř., Karlín, 1 K, Králíček Emil, úř.
Karlín, 1 K, Utěšil Rud., úřadník, Karlín, 1 K, Karel
Hon, Karlín, 1 K, V. P., Karlín, 2 K, N. N. 2 K, Te
Blechová 4 K, Josef Znojemský 2 K, V. Š. 1 K, A. K
1 K, F. Doležal 20 hal., R. Teplý 1 K, p. T. z Karlína
1 K, celkem tedy 40 K 20 hal.
— Jarní výstava »Manesa« v pavilloně pod za-
hradou Kinských otevřena jest denně od 9. hodiny
ranní do 7. hod. večer za vstupné 1 K. Studentské
spolkové a dělnické lístky na průkaz legitimace 6
hal. Výstava bude koncem května (dne 29.) uzavřen
a jest na všech, kdož zajímají se o české umění,
aby neopomennli salony její navštíviti.
Hásek
Tumpach
Králíček
Emil
Hon
N N
Josef znojemský
F Doležal
R Teplá
Kinská
Karlín
T Blechová 4 K
1 K
17
article
— Přednášky. Přednáška paní Phdr. Babákové
»O mravním významu ženského hnutí« koná se dnes
v úterý o 8. hod. večer v sále Českoslovanské ob-
chodnické besedy v Jerusalemské ul. čís. 7. Vstup
každému volný. — Jedním z nejpozoruhodnějších
objevů nové doby je nález látek radiových, jež vy-
dávají bez patrného úbytku hmoty energii světelnou
a tepelnou. Objev tento vzbudil pochopilelný rozruch
a živý zájem kruhů odborných chemíků a fysiků
i širší veřejnosti. Pro ženy zvlášť je zajímavou
okolnost, že na objevu i na dalších vědeckých pra-
cech má důležitý podíl žena, rodem Slovanka, paní
Skodovská Curieová, o jejímž vědeckém díle promfuví
v Ústředním spolku českých žen dne 10.
května paní Phdr. Věra Babáková. Přednáška koná
se dnes o 1/25. hod. odpol. v místnostech Ženského
klubu v Jungmannově tř. č. 7. Vstup každému volný
— Ženský klub český zúčastnil se důstojnýma
vynikajícím způsobem posmrtné oslavy dra
Ant. Dvořáka. Zvláštní deputace (pf. A. Slaví-
ková a odborná učitelka Bož. Tesařová) vyslovila ro-
dině zesnulého hluboce cítěnou soustrasť a odevzdala
choti zemřetého písemné osvědčení za celý Ženský
klub český a za všecky ženské spolky v něm sou-
středěné. V pátek dne 6. května konal se v Ženském
klubu debatní večírek »O obchodu s dět mi
děvčaty, jakož io snahách pro jeho po
tlačení«, Debatu zahějil p. J. O. Kralovee
člen ligy pro p tlačení obchodu s dětmi a děvčaty.
Phdr Babák
Slovanka
Skodovská Curieová
Phdr
Babáková
Antonín
Dvořák
Bož
Tesařová
J O
Jungmannův třída
18
article
Naznačil historický vývin otrokářství vůbec, zotročo-
vání pak žen a dětí zvlášlě, načež přešel na smutn
existenční poměry doby přitomné, které jsou hlavní
příčinou, že děti a ženy vrhány jsou v jícen dema
ralisace a veškerých hrůz z ní vyplývajících. Pro
mluviv o obchodu s dětmi ve světových městech
dotkl se obchodu tohoto i v Praze a zajisté že nej-
bolestnější dojem vzbudila slova jeho u přitomných
když dokládal, že i u nás ubohé tyto 14. nebo 15
leté »bílé« otrokyně jsou zorganisovány. Přešed pal
na obchod s děvčaty, dokazoval fakty, že tento ob-
chod je internacionální, dobře zorganisovaný, jehož
členově vládnou značným kapitálem a provozují jej
nejen en gross, ale i en detail a to jistými určitým
směry. Promluviv o kongessech, konaných ža pří-
činou odstranění této hnisající rány lidské společ-
nosti, uvedl, jakým způsobem pečovati by měli stal,
korporace, i jednotlivci o nápravu smutných lěchl
poměrů. Slečna Karla Máchova žaluje rovněž m
sociální poměry doby přítomné, které neuznávajia
poetivé ženské práce, odměňují tuto výdělkem kb
votu nestačujícím a tak vrhají ženu v náruč prost-
tuce. Hlavní však vinu toho nese celá lidská spolet
nost, která má jinou morálku pro ženu a jinou pr
muže, opovržením stíhá ženu prostituovanou, kdell
Máchův
Praha
19
article
muži vše dovoluje. A přece právě mnohem větší vie
nese muž, který zvířecí své sobeckosti dovede oběl
vati i nevinné dílě, proto že je to dítě cizí, mui
kterýž by byl s to zabiti toho, kdo by vlastní jeb
dítě nebo ženu podobným způsobem zneuctil. Řel
nice žádá aby zřizovány byly útulky a polepšovn
pro děti, aby děti, předvedené na policejní komisa
ství, nebyly ponechávány ve společnosti lidí dosp
lých a podrobovány lékařské prohlídce s dospěiýai
prostitutkami. Za příčinou preventivní snahy pro p-
tlačení tohoto zla žádá zlepšení sociálních poměrů,
zvýšení hospodářského niveau, pak vyšší vzdělání
lidu obecného, ale na prvém místě: stejnou morálku
pro muže jako pro ženu. Slečna Božena Tesařova
vidí příčinu těchto neblahých poměrů jednak v při-
lišné touze a snaze po požitcích všeho druhu, v nicht
naše mládež nyní vyrůstá, jednak ve stále vzrůsta-
jící nemravnosti mužů. Přeje si změnu nynějšího vy-
chovávacího systému v rodinách i ve školách, by
dívky od matek skromněji a v menších nárocích po
luxu a požitcích byly vychovávány a aby dospívajícl
dívce ve škole bylo pověděno vše, čeho jí v kriti-
ckém věku nejvíce jest třeba. Vždyť často klesaji
ubozí tvorové z nevědomosti. Jest třeba, aby zvýšen
byl morální stav naší mládeže mužské i ženské,
o což pečovati jest především matkám, neboť škol
by nestačila tam, kde rodina by dílo její kazila. Ze
smutných fakt, kde nemorálnost mužů jest příčinou
zkázy nevinné mládeže, vysvítá, že hlavní kořen zl
tkví ve stále větší demoralisaci pohlaví mužského.
Tesařův
20
article
Řečnice přeje si, aby ženy konečně dosáhly práva
zákonodárného, neboť pokud ženy samy
nebudou moci a směti rozhodovati o právních svých
poměrech, potud zákony nikdy nebudou přizpůsobo-
vány těmto nejpalčivějším otázkám a nejnaléhavějším
potřebám žen. — Hojné účastenství obecenstva př
debatním večírku jest důkazem, že thema vzato
z vážné a upřímné snaby prospěti tam, kde toho
nejvíce jest zapotřebí, budí živý zájem v naší spo-
lečnosti, která uznává nutnost, vyhojiti tuto nejbo-
lestnější ránu v sociálním životě ženském a zjednati
tím i nápravu celé lidské společnosti. — V pátek dne
13. května o 7. hod. je večírek s přednáškou MUD.
A. Honzákové »0 nemocech ženskýche
Po přednášce volný rozhovor.
— Národ Moravě a sobě. Na stavbu českého
Národního divadla v Brně přispěli dále sbírce
pražské pp.: inženýr Eduard Bernard 100 K, Frant.
Hubáček, městský rada, majítel domů 50 K, Alex.
Glückselig, ředitel dolů společnosti buštěhradsko-
kladenské 50 K, damská beseda v Praze 25 K, ře-
ditel Antonín Kukla 10 K, P. Fr. Motys 10 K, po
5 K pp. Jos. Bobek, pokladník magistrátní úřadovny,
P. Ferd. Černovský, katecheta průmyslové školy,
Karel Fischer, magistrátní officiál, Jan Villmes,
vrch. pošt. officiál na Král. Vinohradech, po 4 K:
pp. Josef Havránek, řídicí učitel, sl. Alžběta Huba-
lová, učitelka, Al. Pekárek, pošt. assistent v Karlíně
a sl. A. Pölzelbauerova, učitelka; po 2 K: sl. sbor
pěstounek opatrovny u sv. Štěpána, pp. Ant. Hau-
rath, magistrátní kancelista a Jaroslav Sýkora,
úřadník Zemské banky. Mimo Prahu přispěli: Spo-
řitelna ve Vlašimi 100 K, Občanská záložna v Čer-
veném Kostelci 30 K a Okresní hospodářská záložna
v Novém Městě n. Met. 6 K.
A Honzák
František
Hubáček
Alex
Glückselig
Kukla
Motys
Bobek
P Ferd
Fischer
Villmes
Král
Havránek
Hub
Pekárek
A Pölzelbauerův
Štěpán
Sýkora
Morava
Praha
Karlín
Hau
Vlašim
Čer
Nový město můj
Met
český národní divadlo v Brno
Eduard Bernard 100
katecheta průmyslový škola
Spo
okresní hospodářský záložna
21
article
— Dnes jest schůzka ochotných a Prahy znalých
lidí, kteří zdarma budou prováděti ve dnech svato-
janských venkovany, kteří, neznajíce Prahy, bez cíle
v ní bloudí. Ústřední vzdělavací sbor, který vycházky
ty chce pořádati, počítá především na ochotné student-
stvo, které rádo se vždy k drobné práci národní hlásl.
Schůzka je dnes 10. května přesně v 8 hod. v ho-
stinci „u Sedlerů“ na Karlově náměstí (vchod do sátu),
kde budou průvodcům dány informace a stanoven
přesný program na 15. a 16. května.
— Proti dovozu uherské monky. Společenstvo
mlynářů v Přibrami pořádá dne 12. května po 2. hod.
odpolední v hotelu p. Buchara poradu mlynářů proli
dovozu uherské mouky.
— Na vzdělání českých dítek Ústřední Matici
školské dne 7 května 1904 přispěli: Ch., učitelv
Moravanech 2 K, občanská záložna v Loukově 20 K,
hosté »u Sedlářů« v Kroměříži 50 K, Rich. Dostál,
kaplan v Trnávce u Mor. Třebové 12 K, společnost
»našich pánů« v Žamberku 50 K, Antonín Plecitý
na Král. Vinohradech 2 K, Leopold Veselý, rada
zem. soudu na Král. Vinohradech, 4 K, odbor Ú. N.
šk. ve Zlíně K 50.14, odbor Ú. M. šk. v Pisku
1000 K, odbor Ú. M. šk. v Boskovicích 4 K, odbor
Ú M. šk. v Benešově u Prahy za hosty su Ngrina«
200 K, z pokladničky č. 785 v Praze K 6.30, z téže
K 6.80.
— Stavehníce praktikantů více míst s roční pod-
porou 1200 K a 1000 K obsadí se při stavební službě
státní v království českém. Žádosti do 14 dnů místo-
držitelskému předsednictvu.
— Zubní technika živností svobodnou. Správní
scud rozhodl, že zubní technika jest živností svobod-
nou a že § 5. ministerského nařízení ze dne 20. května
1892 není tudíž závazným a pozbývá platnosti
— Dozvuky překaženého představení „Pokroku
v divadle „Variété“. Člen činohry Národního divadla
p. K. Želenský podal prostřednictvím svého právního
Ch
Moravan
Sedlář
Rich
Dostál
Mor
Plecitá
Král
Veselá
Ú N
Stavehnit
K Želenský
Praha
Karlov náměstí
Přibry
Buchara
Loukov
Kroměříž
Trnávka
Žamberk
Zlín
Pisco
Boskovice
Benešov
národní divadlo
Ú M
22
article
větším dílem v nějaké službě se nalézajících.
O Vímaru přesvědčil jsem se nejen z nejstarších
listin ale i vlastní očividnosti, že se toto město
původně Vinar, Vinary jmenovalo od vinic a vi-
nařův víno tam vyvodivších a prodávavších. Tato
částka měsla posavad se ukazuje, a » Weinberg“,
»Weinplatz« jmenuje. Pravdu toho potvrzuje
latinské jméno »Vinariensis«. O prázdninách
konal jsem vycházky do všech okolních, vzhle-
dem na Slavjanskou historii aneb mythologii pa-
mátných měst. Radegast jest dosti chatrná ves-
nice s obličeji slavjanskými. Nejvíce znělek
prvního zpěvu Slávy Dcery povstalo na těchto
mých vycházkách a procházkách, v těchto há-
jich, lukách a zahradách okoli Jenského.
(Buršovský život v Jeně.) Jena
rojila se již zástupy žákův, kterých se tehdáž
na tisíce bylo shromáždilo. Na druhý neb třeti
den vedlo nás veliké množství do Kunice, kde
první komers držán býti měl. Náměstí Jenské
čiverhranné jest, po něm se hemží ustavičně
hromady buršův. Někdy ve dne a zvláště večer
udělají studenti řetěz chytice se za ruce od jed-
noho konce ke druhému pocházejíce tak vzhůru
dolů a zpívajíce národní písně zvláště onu » Was
ist der Deutschen Vaterland?« Rapér má témět
každý burš, a často i na náměstí šermují. Vůkol
Weinberg
Weinplatz
Sláva dcera
Jenski
žákův
Vinary
Jena
Kunice
23
article
Jeny jsou blízké vesnice a v nich téměř všudy
plesovny v háji aneb v sadě; tu ve dnech svá-
tečních a nedělních všecko plno, studenti, ves-
ničané a vesničanky míchají se tu obyčejně ve
svorném a pokojném spolku. Jináče jest tos
měšťany, kteří zde v řeči buršovské filistery
slují. Já však měl jsem přístup v Jeně i do t-
kovýchto domů. Stolař Mošovský Starke pochá-
zel z Jeny a psal rodičům svým skrze mne li-
sty. Měšťan v Jeně jest věru bídné před buršem
se ponižující a od něho visící stvoření, proto
v Jeně vlastně řikaje žádného měšťanského ži-
vota neni, an pohlcen jest od života akademi-
ckého. Zaikají-li ale předce někdy rvačky mezi
burši a měšťany aneb tovaryši a řemeslníky, za-
vzní i hned stračné »Bursche heraus« po celé
Jeně a v tom okamžení celé město se třese,
nebo žákovstvo ozbrojené táhne tam a jistolně
zvítězí. Při zniklém ohni na př. aneb při vyob-
cování burše každý burš má v ruce tak řečený
»Ziegenhaimer« t. j. hůl sukovitou opálenou
z tvrdého dřeva, jež při vesnici Ziegenheim
roste. Tímto kyjem bije o dlažbu, což strašný
podzemní zvuk a ohlas po celém městě se roz-
léhající vydává. Každý burš prvního roku jme-
nuje se liškou (Fuchs) s jakýmsi opovržením.
Cestování takovýchto akademiků, anobrž
jiných profesorův a vzdělancův v Němeích jest
velmi snadné, laciné a pohodlné. V Uhřích, když
kdo na druhou třeti vesníci cestuje, tu již mu-
sejí býti koně, vůz, pohonič, truhly, kufrya
Bůh ví jaková zavazadla. Německý pocestný ve-
zme na hřbet strojný ranec, v němž nejpotřeb-
nější věci sám sobě nese, putuje od východu
na západ, spokojen s dosti prostičkou živností.
Stolař Mošovský
Fuchs
Jena
Uhry
24
article
Čím se stává, že v Němcích zvláště ve mladosti
všecko cestuje do Švýcar, do Vlach, k Balti-
ckému moři atd.
(Studie.) Svoboda tělesná i duchovní
universitského života v Jeně přivedla ducha
mého do stavu jakési nejistoty, těkavosti a po-
všechnosti. Všecko jsem chtěl slyšeti, všecky
vědy poznati a vyčerpati, všech profesorův po-
sluchačem býti. Proto navštěvoval jsem v prvním
půlletí i pytvu a to jak lidskou tak i zvířeci.
Později však cítil jsem, že tato těkavost a roz-
tržitost nevede k cíli, stáhl jsem plachty na ko-
rábu mého učení, obmeziv se na theologii, filo-
sofii, historii, přírodovědu a filologii. Mrtvina
prešpurská co mumie v paměti mé ležící, teprv
zde dostavši život, začala hýbati se a dýchati.
Tři professorové v Jeně nejsílněji účinko-
vali na mého ducha: Luden, Oken a Fries. Lu-
den měl mezi všemi professory nejprostrannější
posluchárnu a největší počet posluchačů. V létě
taková tíseň a tlačenice byla, že jsme sotva dý-
chati mohli a pot s čela se nám cedil. U Lu-
dena slyšel jsem spolu s Benediktím nejen celý
všeobecný dějepis, ale obzvláště i dějiny něme-
ckého národa. Již v onéno první zpozoroval
jsem tu i tam nějakou strannost při Ludenovi,
ale v dějinách německého národa proměnila se
tato strannost na zmatek germánských a slav-
janských živlův, jmenovitě mythologie obou ná-
rodův. Nespokojen Tacitem a Caesarem, u nichž
se krátké zprávy o germánských modlách nalé
zají, chtěl toto pole ku prospěchu svého ná-
rodu rozšířiti, proto vzal útočiště své k Ada-
movi Bremenskému, Saxovi Grammatikovi, Hel-
moldtovi, k Ditmarovi a jiným, a co tito o Slav-
janech vypravují, to on potahoval, aspoň z větš
Němec
Vlach
Balti
Fries
Tacitus
Caesar
Bremenský
Sax Grammaticus
Ditmar
Jena
Ada
Hela
25
article
částky i na Němce. Já po zkončené hodině no-
moha se déle zdržeti, šel jsem na přátelskou
soukromou rozmluvu k Ludenovi a přednesl
jemu vlídně mé slavjanské o tom domněnía
jako protestování. Já již tudy měl jsem výtahy
a dílem i sama díla z těchto spisovatelův, pro-
čež nemluvil jsem na zdař bůh, řka: »vždyť tu
všudy výslovně stoji Slávi, Vendi, Obotrite, Pome-
rani, Polabi atd. anobrž sama jména bohův: Svato-
vit, Radegast, Svatobor, Henil, Hmil atd. jen ze
slavjanské, nikoli z německé řeči vysvětlovati
se dají. Pan Luden dlouho byl na rozpacích a
vymlouval se všelijak, konečně však uznal, že
on slavské řeči tolik povědom není, že budoucně
na tento článek své historie bedlivější pozornost
a kritiku obrátí. I stalo se v samém skutku.
Němec
bůh
Vend
Obotrite
Pome
Luden
Henit
Radegast
Svatobor
26
article
Druhý mně památný muž v Jeně byl Oken
ačkoli náboženstvi katolického, však jeden z nej-
volnomyslnějších mudrců. U něho slyšel jsem
filosofii přírody a historii přírody (přírodopis)
Dlouho jsem se nemohl vpraviti do jeho způ-
sobu mluvení a myšlení; bylť mi opravdivým
sphinxem plným pohádek, ale pomalu vyjasnila
se obloha mysli a oči mých a spatřil jsem n
něm v samém skutku jednoho z nejhlubších
zpytatelův přírody a z největších mužův našeho
věku. Luden byl muž světa, uhlazených mravův,
vlidných poklon, správné libozvučné řeči: Oken
byl muž školy, nedbalých mravův, nevytřelé řeči,
často zanedbaného roucha. Jeho kathedra zdála
se býti sud Diogenův a přece snad nikde větši
tichost a pozornost nepanovala, jako v jeho po-
sluchárně; jen škoda, přeškoda, že nás tak
málo Uhrův mezi jeho posluchači bylo, anť větši
počet jen na tak řečené chlebové nauky a vědy
se obmezil. Dvě hodiny ale obzvláště miu
Okena nezapomenutelné zůstanou. Jedna, ve
které nám vykládal stvoření světa a obzvláště
povstání naší slunečné soustavy s jejími plane-
tami a měsíci, a pak povstání člověka z vody
u břehu mořského. Zdálo se mi, jakobych byl
očitým svědkem tvůrce býval v tu dobu, když
tyto věci tvořil. Arci že při tom i mnoho poesie
a fantasie bylo, mně ale právě to se libilo, žev
zreadle těchto tak vznešené věci tak krásněa
zřetelně vysvětlovati uměl.
Jako Harms mé theologické zásady a zá-
pasy mezi supernaturalismem a rationalismem
do rovnováhy uvésti pomáhal: tak Fries urovnal
Luden
Diogenův
Uhrův
Fries
Jena
27
article
a smířil mé mudrcké náhledy, které se dlouho
chvěly mezi Okenským materialismem, Šellingov-
ským a Fichtovským idealismem a Kantovským
suchým materialismem. Jeho hlavní cil a snaž-
nost, kteráž se mu i výborně zdařila, byla:
náboženství, mravnost a krasoumu jednou vidou
spojiti, totiž vidou krásy duše. Jeho spisy, jme-
novitě: znání, věření a tušení účinkují tiše, ale
hluboce a blaze na každou čistou duši. Jeho
posluchárna bývala přeplněna.
(Wolfgang Göthe.) Sotvy že jsem s
v Jeně osadil a poohledl, první má práce byla
uviděti a poznati nejen professory ale i jiné
slavné tam žijící muže, aneb aspoň jejich po-
mníky a domy, kde bydleli a pracovali. Náhoda
pak tomu chtěla, že p. Wolfgang Göthe neda-
leko od nás bydlel, jemu tedy bylo prvnímu
moje navštíveni obětováno. Byl jsem tam nej-
prvé s Mažárim potom častěji sám. Ponejprv
nechal nás v předním pokoji něco čekati, pokud
se prý oblekl a připravil. I předstoupil před
nás tento německý Jupiter s nádhernou zdvoři-
lostí a s odměřenými kroky i slovy. I pan Göthe
byl toho domnění, že v uherské krajině pouzí
Maďarové bydlejí, pročež i nás za Maďary měl.
Göth
Maďarová
Maďar
Jena
28
article
Když já ale proti tomu protestoval jsem. řka
»Pano, já jsem Slovák, aneb cheete-li Slavjan,
tento pak můj druh jest Polomaďar Poloněmecs,
zasmál se pan Göthe hlasitě nad touto mou
upřímností, pročež obrátiv se ke mně, důvěrně
prosil mě, abych mu několik slovenských ná-
rodních písní opatřil a přeložil, anť prý slyšel
mnoho o jejich mnohosti i o jejich kráse. As
za měsíe potkal jsem pana Götheho v knížee
zahradě na procházce, ihned ke mně kroky
obrátě vylál mi: »Co dělají Slovenské Zpěvanky?«
Já vymluviv se nedostatkem času s počátkem
roku universitského, slíbil i zplnil jsem to, jak
mile se první nahrnuté práce umenšily. Některé
z nich od něho metricky přepracované vyšlyv
časopise od něho vydávaném. Při druhé a ná-
sledujících návštěvách složiv již Göthe celese
sebe ministra a dvořana zdál se více býti patri-
archou a otcem.
Göthe žil v bezmanželství aneb radějiv
mimořádném manželství, které jen pozdějia
jako z přimušení řádným se stalo; syn Götheho
byl pijan a výstupník. Já bych všecko byl muži
tomuto odpustil; ale že v Sensenheimě jednu
Slovák
Slavjan
Göth
Göthe
29
article
nevinnou duši, Frideriku Brionovu, dceru pa-
storovu, nejprve nešťastnou učiniv a pak ji se-
děti nechal a do zoufání uvalil, to vždy těžce
na srdci mi leželo. Při velikých mužích nerádi
největší velikosti, totiž mravnosti, pohřešujeme;
křehkosti a lehkomyslnosti, kterýmiž snad jen
sobě samým uškodili, jim promijíme, nemrav-
nosti, bychomť i chtěli, prominouti a za nie dr-
žeti nesmíme.
(Souboj.) Ne beze studu přistupuji k to-
muto článku a výstupu akademického života;
avšak mlčením pominouti jej ani nemohu, ant
všem mým akademickým druhům krom toho
znám jest, ani nechci, anť k úplnosti života
k upřímnosti duše přináleží.
Brionův
30
article
Napřed však vyznati musím, že já i před-
tím i potom souboj zatracoval jsem a zatracuji,
co bláznovství, a však zkusil jsem předce, že
se nalezají doby a poměry v životě lidském,
kde pěstní právo, jediné právo, a vlastní dosti-
učinění jediné možné dostiučinění jest. K tomu
nenáviděl jsem od narození hluboce všeliké
před jinými se uponižování a červíčkování. Jsou
svazkové a společnosti, kde chabost největší po-
tupa jest, kde naši čest hájiti a bezpečnost
sobě opatřiti jináče nemůžeme než skrze osobní
smělost a neohroženost, skrze kterou i skulkem
hotovi jsme to dokázati, že nám čest a hodnost
lidská dražší jest nežli sám tělesný život. V ta-
kových okolnostech postaven jest, aspoň z
mého času postaven byl, každý mladík v aka-
demii jenské...«
Soudruh Jan Benedikti Kollára urazil, však
byv vyzván, po dalším jednání odprosil.
»Podivná věc, že jsme potom s panem
Benediktim skutečně dobrými přáteli se stali,
obzvláště proto, že mezi všemi Uhry v Jene
jenom my dva opravdoví milovníci a pěstitel
literatury česko-slovenské jsme byli. On a já
zarazili jsme tak řečené besedy česko-slovenské
v jeho příbytku, čítali jsme šestidílnou bibl
in 8., kterou on měl, přinášeli jsme práce vše-
liké a vůbec cvičili se jaks taks v mateřčině.
Ale bohužel nedlouho trvala u ostatních Slo-
váků tato horlivost, zůstali jsme konečně
téměř jen my dva, čítajíce také i polské a ruské
knihy . . «
Jan
Benedikt
Kollár
Benedikti