1
article
ním radou a vrchní inženýr Vojtěch Gross
stavebním radou ve službě státních staveb
ve Slezsku.
Po píseckém procesu.
Z Vídně, 17. listopadu. Okresn
hejtman v Písku zaslal vůči zprávám,
že zakročil u dra. Baxy, aby konejšil lid
tuto úřadní opravu: »Tyto údaje jsou úplne
nepravdivy. Nevyhledal jsem ani dra
Baxu, ani jsem ho nepožádal za intervenci
Musím tedy takové zprávy prohlásiti za my-
stifikaci a tendenční výmysl. —
Místodržitelský rada Frenzl.«
Gross
Baxa
Frenzl
Slezsko
Vídeň
Písek
2
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 17. listopadu. (C.-B.) »W ie-
ner Zeitung« oznamuje: Ministr pro
kultus a vyučování jmenoval professora aka-
demického gymnasia v Praze, Josefa Tře-
sohlavého okresním školním inspekto-
rem pro české školy školního okresu suši-
ckého.
Z Vídně, 17. listopadu. (C.-B.) »W ie-
ner Zeitung« oznamuje: Ministersky
předseda jakožto správce ministerstva vnitra
schválil změnu stanov »Kolínské továrnya
raffinerie na lih a draslo«, dle kteréž se —
mimo jiné — sídlo této akciové společnosti
překládá do Prahy.
Josef
Vídeň
Praha
W ie
3
article
Z Vídně, 17. listopadu. (C.-B.) Wie-
ner Zeitung« oznamuje: Ministr pro
kultus a vyučování schválil stanovy komise
pro vydávání listin a korrespon-
dencí pro novější dějiny Rakou-
ska. Tato, ministrovi vyučování podřízená
komise má za úkol, aby ve veřejných i sou
kromých archivech složené listiny, akta, kor
respondence a pramenový materiál výhledá
vala, sbírala a přiměřeným způsobem uveřej
ňovala. Komise sestává nejméně z 12 členů
mezi nimiž se nalezají přednosta ústavu pro
rakouský dějezpyt, dále pak (po jednom) zá-
stupcové ministerstva vyučování a akademie
věd ve Vídni. Členy komise jmenuje na 5 let
ministr vyučování. Mimo jiné byli do komise
povoláni dr. Jaroslav Goll, řádný professor
české university v Praze, ministr dr. Rezek
a dr. Otakar Weber, řadný professor ně-
mecké university v Praze.
Z Pešti, 17. listopadu. (C.-B.) Liberální
klub poslanecké sněmovny nominoval na své
včerojší porade poslance Belu Talianaa
Gabriela Daniela za místopředsedy posla
necké sněmovny. Na včerejší schůzi Ugro
novy frakce strany neodvislosti ohlásili posl.
Geza Polonyi a Karel Szallai, že vy
stupují ze strany.
Z Brusselu, 17. listopadu. (C. -B.) Dle
zpráv »Indep. Belge« z Petrohradu, přibyla
belgická missie za vedení set-
níka Tiva v dobrém stavu do Urgy
v Mongolsku. Táž navrátí se přes Rusko
zpět do Evropy.
doktor
Goll
Rezek
Weber
Bela Talianaa
Gabriel Daniel
Polonyi
Szallai
Indep
Belge
Vídeň
Pešť
Brusel
Petrohrad
Mongolsko
Rusko
Evropa
ner Zeitung
akademie věda
český univerzita v Praga
mecký univerzita v Praga
poslanecký sněmovna
necký sněmovna
4
article
Ze Záhřeba, 16. listopadu. (C.-B.)
Posl. Bresztyenszky podal pilný
návrh, v němž se žádá inartikulace dekla-
race arcivévody Františka Ferdi-
nanda do zákonů chorvatských podobným
způsobem, jako se stalo v Uhrách. Na-
vrhovatel odůvodnil pilnosť tím, že o Chor-
vatsku nestala se v deklaraci žádná zmínka
a že Chorvatsko při renunciaci nespolu-
působilo, ačkoliv má dle svého práva nárok
spolupůsobiti při úpravě dědické po-
sloupnosti. Posl. Tomšič vyslovil se proti
pilnosti, protože prý bude deklarace jako
společný zákon beztoho sněmu předložena.
Renunciace je prý vnitřním aktem pa-
novnické rodiny a hr. Khuen Heder-
vary byl při tomto aktu přítomen jako
bán chorvatský.
Posl. Frank vyslovil svůj podiv nad
tím, že koalice podala návrh, příčící se
zájmům Chorvatska. (Velký hluk na levici.)
Bedekovič řítí se na posl. Franka.
Derenčin volá: Nejsme žádnými země-
zrádci. Hluk stále rostl, takže
musil president schůzi pře-
rušíti.
Posl
Ferdi
Tomšič
Franco
Záhřeb
Uhry
Chorvatsko
Khuen Heder
5
article
Po opětném zahájení schůze dovozoval
posl. Frank, že by se inartikulací dekla-
race o následnictví na trůně popřela práva
Chorvatska na přímé vyjednávání s dynastií,
poněvadž deklarace uznává jen uherskou
pragmatickou sankci. Posl. Smičikl a
citoval staré dokumenty, z nichž je patrno,
že Chorvatsko posuzovalo vždy samo mož-
nost dědičnosti. Bán Khuen-Hederváry
pravil, že pokládá pilnost za zbytečnou, po-
něvadž předpoklad, že se o záležitosti té
nebude mluviti, jest nepřípadný. Návrh od-
káže se výboru a tam se projedná. Pokud
se týče jeho přítomnosti při renunciaci, byl
tam jako bán. Pilnost byla na to za-
mítnuta a návrh přikázán výboru.
Z Bukurešti, 16. listopadu. (C.-B.)
Proces Michajljanův. Achim Petev tvrdí, že
Dimitrov mu řekl, že Sarafov mu nařídil,
aby Michajljana zavraždil. Dimitrov při-
pouští, že to řekl, ale není prý to pravda.
Bogdanov se nepamatuje, že by byl se Sa-
rafovem v Bukurešti mluvil o komplotu proti
králi Karlovi. Ve vyšetřování řekl prý to
pouze, protože od vyšetřujícího soudce byl
k tomu donucen. Obzalovaný Karambulev
to popírá; Bosňakov, jakož i Bogdanov vy-
povídají, že attentát na krále Karla dal se
snadno provésti, neboť král téměř bez prů-
vodu ulicemi promenoval. Sdělení presiden-
tovo, že Bogdanov mu sám sdělil, že král
byl 18. prosince 1899 od Popa Arsova a
Bosňakova na Dumbrovickém nábřeží pro-
následován, způsobilo hluboké vzrušení.
Z přečteného protokolu o konfrontaci obža-
lovaných vysvítá, že se všichni přiznali.
Potom zahájen výslech svědků, v němž
zejtra bude pokračováno.
Frank
Posl
Khuen
Hedervára
Dimitrov
Michajljan
Karel
Bosňakov
Arsův
Chorvatsko
Bukurešť
Achim
6
article
ván dr. Bedř. hrabě Schönborn. Za něho
zejmena od doby punktací zhoršily se poměry
pro český živel a jmenovaný ministr vydáním
svých ordonancí r. 1890 zasadil české justici
ránu, ze které se již nevzpamatovala.
Po presidentu vrchního soudu baronu T e-
mnitschkovi, německém byrokratu, stal
se presidentem baron Rumler, muž vzácné
objektivnosti a energie, který, seč byl, dbalo
to, aby rovné právo obou zemských jazyků zá-
kony zaručené nebylo pouhou mrtvou literou.
Nové zhoršení nastalo za ministra hr. Glei-
spacha, za něhož v ministerstvu spravedl-
nosti vzrůstala moc známého sekčního chefa
dra. Kleina, který usiloval o seslabení če-
ského živlu v soudnictví a odstranění barona
Rumlera z Prahy. Posice barona Rumlera byla
však tak silna, že se nepodařilo vídeňským na-
šim přátelům ji zviklati, konflikt mezi ministrem
a vrchním presidentem urovnán tím, že tento
vyznamenán vysokým řádem a slíbil na čas
v úřadě svém setrvati.
Když však hraběte Gleispacha vystřídal mi-
nistr dr. Ruber, byl již skutečným pánem
v ministerstvu dr. Klein, který snažil se kde
mohl český živel v soudnictví seslabovati a t. zv.
německé uzavřené území od českých úřadníků
očisťovati. Jen nevšední ostražitost dvou před-
ních poslanců českých překážela snahám pana
dra. Kleina a jim jest děkovati, že v letech
1897—99 nebyly ztráty české větší, než jakými
skutečně byly.
Po odchodu barona Rumlera do výslužby
podařilo se vlivu českých poslanců, že jmenován
byl presidentem vrchního zemského soudu Čech
p. František Jansa. V době vlády hrab.
doktor
Bedř
Schönborn
Rumler
Klein
rubrum
Čo
Jansa
Praha
T emnitschk
7
article
Thuna zdálo se, že jmenovaný vědom je svých
povinnosti jako náčelník soudnictví v království
českém a že pečuje o to, aby oběma národům
a jich jazykům měřeno bylo stejným loktem.
Obrat loňského podzimu nastalý učinil však ve
vrchním presidentu velikou změnu. Ač smutně
známý jeho výnos spočíval na ordonanci mini-
stra Kindingera, přece v Čechách způsobilo ve-
liké rozhořčení, že Čech Jansa nedovedl auto-
rity svého úřadu použíti k obhájení zákonné
rovnosti jazyka většiny. Po nějakou dobu —
nikoli bez zásluhy Jansovy — zachovalo se uží-
vání češtiny v judikatuře, kdežto v ad-
ministrativě němčina pomalu opanovala vý-
hradné pole.
Thun
Čo
Jansa
Jansův
Čechy
8
article
Od leta vlívem ministra barona Spensa
z práva češtiny tajnými fermány byla osekávána
haluz za haluzí a český vrchní president po-
droboval se rozkazům, jež platným zákonům
odporují. Vzdor tomu všemu nepřestávala bouře
v německých časopisech proti českému regimu
u vrchního soudu a ministr baron Spens od
letošních prázdnin nalehal na presidenta Jansu,
by šel do výslužby. Týž dle telefonické zprávy
z Vídně, ve včerejším odpoledníku uveřejněné,
po delším váhání podlehl tlaku a navrátil se
z Vídně do Prahy jako bývalý president vrch.
soudu. Baron Spens usiluje, aby ihned jme-
nován byl nástupce, za kterého po protekci
barona Chlumeckého vyhlédnut president
zem. soudu Wessely v Brně, který
jest spolehlivým stranníkem německých liberálů.
Po 20 letech vydává vídeňská vláda
českou justici do rukou přívržence strany, která
ve spojení s Wolfem a Schönererem stará seo
upevnění Rakouska. Může se ministerská rada,
v jejíž čele stojí šl. z Körbrů, který pořád
ujišťuje veřejnost neutralitou a objektivností,
odhodlati ke skutku, národnost českou tak
hrubě urážejícímu?
Nejbližší dny přinesou nám odpověď. Dle
ní poznáme, může-li Čech býti jen jako úřad-
ník a ne jako zástupce politický se ctí setrvati
v nynějším ministerstvu.
Spensa
Jansa
Baron
Chlumecký
Wessel
Wolf
Vídeň
Praha
Brno
Rakousko
Čechy
9
article
dveří, tatínkovi s očí, ale ten se ani neohlédl
sňal pušku se zdi, povzdechl si a zase ji po-
věsil. Pak praštiv dveřmi, šel na dvůr. Fantasie
přenesla ho v duchu v širé zasněžené pole,
kudy dříve tak často chodíval.
Sníh jiskří se a chrupe pod nohama, mě-
síc modrým světlem polévá brázdami zvlněné
pole, a tu a tam stojící, jako postříbřený šípek.
Tam »remísek« a k němu se všech stran za-
ječí stopa. Pes cupe ostražitě vedle — tu za-
staví se, zbystří sluchy a již ani zvednutou
nožku na zem nepoloží, stojí jako socha! —
Vřelý tiskne dlaně, jakoby v nich pušku cítil.
Probudil se ze svého snění a chvatně vešel do
světnice, sňal pušku a vyčistil ji pečlivě.
Odpoledne stál u plotu dvora a hleděl do
neurčita. Pozvání v kapse, puška připravenaa
musí zůstat doma! Kasal ho zve, »vlastně nic
mi neudělal, vším jsem vinen jenom sám —a
já mu za to před policajtem vynadal!« A Vřelý
zaklel, odplivl si a stál dále v sebe zabrán.
»Pane Vřelý, máte jít, pan starosta tamhle
čeká,« hlásil před ním se objevivší strážník.
Vřelý skočil, dvěma kroky byl doma, strhl
pušku a již uháněl. »Muži, muži, kam tak
letíš?e volala za nim žena.
»Nech mě, já musím k panu starostovi,
on čeká.«
Na cestě potkal ho známý a volal: »Hej
Vřelý! Kam s tou flintou?«
»K starostovi! Čeká na mne!« zněla od-
pověd a Vřelý dorazíl na »bělidlo« s jiskřícím
zrakem a zdál se být o celou hlavu větší.
Julie Vlasáková.
Kasal
Vlasáková
10
article
Poměry justice v král. českém.
Poměry justice v král. českém.
V době regimu ústaváckých vlád v letec
60. a 70tých bylo o to bezpečně postaráno
aby žádný Čech nedosáhl v justici čelného úřadu
a místa nejdůležitější byla stále obsazována spo-
lehlivými německými stranníky. Výteční soud-
cové české národnosti plahočili se v potu tváře
při okresních soudech a nanejvýš několik z nich
stalo se rady při soudech krajských. Poslední
»politický« presídent vrchního zemského soudu,
baron Streit, znám byl široko daleko svou
»kaprálskou holi«, s podřízenými úřadníkya
zejmena Čechy jednáno bylo jako s nevolníky.
Když ministr baron Pražák stal se správ-
cem ministerstva spravedlnosti, zlepšily se po-
měry pro české úřadnictvo tím způsobem, že
Češi nebyli z postupu vylučováni a že přiroze-
ným vývojem věcí gremia sborových soudů v
českých městech i vrchního zemského soudu
v království českém byla většinou obsazena
Čechy. Při tom bylo svědomitě k tomu přihlí-
ženo, by při všech soudech úřadnictvo bylo
mocno obou zemských jazyků. Mladí auskul-
tanti Němci učili se češtině a kdyby krátkou
dobu systém byl zůstal zachován, bývala by
otázka jazyková byla rozřešena klidně.
Jakkoli baron Pražák šetřil všech ohledů
k Němcům, napínali tito všechny síly, aby zba-
vili se jeho činnosti v ministerstvu spravedlnosti.
Když na sklonku let osmdesátých hrabě Taaffe
zcela zřetelně klonil se k levici, byl první obětí,
Němcům vydanou, baron Pražák, jemuž správa
justice odňata a ministrem spravedlnosti jmeno-
Streit
Čecho
Pražák
Čech
Němec
Taaff
Čechy
11
article
Upřímné slovo o pokračovacích
školách pražských.
Upřímné slovo o pokračovacích
školách pražských.
Vnější poměry pražských pokračovacích
škol živnostenských v poslední době se zlepšily:
Jejich ředitel p. Karel Bulíř po 40leté službě
na škole obecné dán byl do výslužby, takže
na dále živnostenským školám, jichž ří-
zení si ponechal, výhradně bude moci se
oddávati. Týž byl zvolen do obecního zastupi-
telstva obce pražské, takže bude moci bez-
prostředně ve prospěch jich působiti na
místech, kam dosud jenom nepřímo zasahoval.
Již nyní navrhuje se pro školy živnostenské
značně zvětšený příspěvek obce, odkud bu-
dou musiti se zvýšiti příspěvky ostatních kor-
porací, na ně přispivajících, takže konečně po
Bulíř