ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 c8fb33d0-75a2-11dc-8785-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 130, place 68, org 20, work 5
1 masthead
1. května 1908 Číslo 120.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
zek, představující německé lajtnanty, večeřícív hotelu, a pod obrázkem byla slova: »Hotel Central — v neděli večeře — nejjemnější pu- blikum — toť se ví, že lajtnanti při tom — pět kusů — dva a dvacet dragounů, lepší regi- ment — vyšší platí — účet předložen — tu kypí německá krev — francouzský účet, neslý- cháno! — drzost, sprostota, urážka — to ž zde v Německu? — německý účet chceme, ne- vzdělaný číšníku! — takový francouzský kluk — neví, co Němci jsou — to raděj neplatím — napsati křídou: měli jsme nejprv kaviár atd. atd. — teď rozuměl, chlape, he? — pašol !« Jiná karikatura Zislinova týkala se učitelův obecných škol, kteří žádali ve zvláštní resoluei za přídavek výslovně proto, že se přičinilio »germanisaci země«. Zislin označil slova ta z pruský servilism a za podlízání. Kromě toho otiskl Zislin v době procesu Molikova s Har- denem obrázek, na němž starší pán něžně ob- jímal šiji hochovu. Nad obrázkem byl nápis »Die Kultursprache« a) pod ním: »Sprechen sie deutsch?« Ačkoliv Zislin dokázal, že škaredá seéna ona v hotelu Central skutečně se udala, odsou- zen byl pro urážku 22. pluku dragounského na osm měsíců do vězení, tiskař a expedient k za- placení pokuty po 100 markách, protože »pohor- šení« rozšiřovali. Tak vysoko cení se tedy čest německého lajtnanta tak zvanými neodvislými soudci. Číšníci cení ji ovšem, jak scéna v ho- telu Central ukázala, poněkud jinak — podle účtů nezaplacených.
Němec Německo Haro Central
5 article
K pověstem o zavraždění Raisulia. Zavraždění marockého bandity velikého slohu zdá se býti jistým již, ač nedošlo ještě zpráv autentických. Pověsti, došlé do Tangeru, tvrdí, že zavražděn byl na blizku Tazerontu. Vlákán byl do zálohy, kterouž mu nastražil kmen Lekhmů. Kmen ten pozval jej, aby zúčastnil se slavnosti při jistých náboženských obřadech Při návratu ze slavnosti této byl Raisuli něko- lika muži kmenu od zadu znenadání zastřelen Na zvěst tu oddechnou si oba maročtí sultánové Ale v Evropě želeti bude po něm známý »tichý společník« jeho výbojných podniků. Cisař Vilém proti Heineovi. Pomník, kterýž císařovna Alžběta dala zři- diti ve svém Achilleionu na Korfu, byl ně- meckému císaři trnem v oku, sotva že or nádherný zámek tento koupil. Nevěděl, jak se zbaviti pohledu na tohoto básníka revolučního, kterýž alespoň ve verších svých házel veškerá tehdejší německá knížata spolková, Hohen- zollerů nevyjímaje, do jednoho koše jako nečisté smetí. Konečně připadl na myšlenku, že na místě, kde pomnik stojí, zřídí chrámek na paměť císařovny Alžběty. Chrám stavěti má profesor Herter v Berlině, kterýž prý ale o tom dosud nic neví. V Berlině ovšem zpráva sama způsobila velikou sensaci. Jméno veliké ctitelky Heineovy má býti prostředkem k jeho potupení. Jsou mnozí, kteři tento chrám pokládati budou spíše za znesvěcení nežli posvěcení památky nešťastné ženy.
Vilém Heine Alžběta Korf Tanger Evropa Berlín Hohen Heineův
6 article Reforma bytová.
Reforma bytová. Český zemský spolek pro reformu bylovou v král českém pořádal v úterý 28. dubna ve velké dvoraně Měšťanské besedy o 7. hodině večerní veřejnou schůz s programem »Reforma bytová a zastavení fortifikač- ních pozemků v Praze«. Místopředseda spolku pan dr. Lošťák vylíčiv ve své zahajovací řeči, jaké vlivy spoluúčinkovaly na vzniknutí onoho zla bytového. které dnes tak těžce leží na všech větších městech a naznačiv několika slovy, co se všechno dnes na jeho odstranění podniká, uvítal zástupce c. k. místo- držitelství dvor. radu pana dra. Pelce, zástupce zem ského výboru král. českého radu dra. Frantu a zá- stupce pražské městské rady pp. cís. radu A. No- votného, dra. Podlipného a inženýra Zvěřinu a vy- zval shromáždění k volbě předsednictva. K návrhu pana Jaroše zvolen předsedou schůze pan dr Lošťák. místopředsedou rada zemského výboru pan dr. Krejčí zapisovatelem pan Bajaja. Pomocí obrázků ukázal pan architekt Štěrba ve své velmi poulavé přednášce. co všechno podniká spekulace, aby učinila blahodárný stavební ruch na periferii města naprosto nemožný.
doktor Lošťák Pelc Franta Podlipný Zvěřina Jaroš Krejčí Bajaja Štěrba Praha ský výbor král městský rada
7 article V těch nejvzdálenějších místech nalézáme již dnes
V těch nejvzdálenějších místech nalézáme již dnes s Almou, kterou už známe z prvního aktu Autor, klerý má snad vážnější literární aspi race, nedá se bohdá zmásti přátelským přijetím svého dramatického pokusu, který je od začátku až do konce naivním omylem. Hra studentských, tedy vzdělaných ochot- níků má do sebe vždycky jakýsi půvab a může zajímati spíš, než průměrná hra routinérů. Po této stránce i v souboru studentských ochotníků kteří páně Vyskočilovu pokusu věnovali čest provození, našel se nejeden zajímavý moment Až budou slečny Dočkalova a Smolova inteligentní žačky paní Danzerové a p. Želen- ského, mít příležitost zkusiti se ve vděčnějšíeh a obsažnějších rolich, jistě na sebe obě upo- zorní velmi příznivě.
Alma Vyskočilův Dočkalův Smolův Danzer
8 article Hudba.
Hudba. + Koncert soukromého spolku ku pod- porování domácích chudých v Praz uvedl k nám tenoristu tak vysokých kvalit uměle- ckých, s jakými se jen zřídka zvláště u tohoto druhu hlasu setkáváme, jemuž většinou dostačí pro jeho vzácnost již jen pouhý materiál k úspěchu. Komorní pěvec Felix Senius z Petrohradu má ten skvostný materiál v hrdle, ale i mnohem více, veliké umění zpěvní. Jeho hlas jest ohebný, měkký, sladký, opo- jivě libezný tenor, který však i síly, ba mohutnosti a největšího citového vzrušení je schopen. Výšky zní lehce a sytě, je však tento ušlechtilý hlas i v celém svém ostatním rozsahu vyrovnán, a tóny jeho ozý- vají se pružně, spojují se zaokrouhleně, bez trhlin hran. Orgán, jenž prošel znamenitou školou a se svými přednostmi fysickými sdružuje i výhodu slavné tradice vlašské. Jak zapěl proslulou arii »Un' aura amorosa« z Mozartovy buffy »Takové jsou všecky«, bylo ukázkou klassického přednesu tak skvělou, že obecenstvo cítilo se jako přenešeno do jiných světů, očarováno. V následující pak arii z Donizettiova »Nápoje lásky«, kterou zpívá Nemorinb, a která při veškeré jednoduchosti, či právě pro ni, s tím sladkým průvodem harfy a v koloritu výborně zachyceným zpěvem fagotu náleží k nejdistingovanějším inspi- racím Donizettiho, pěvec ještě jen mocněji uplatnil krásu svého belcanta.
Senius Mozartův Petrohrad Donizettiov
9 article
Avšak i moderní písně, Griegův »Sen«, Kamilla Horna »Jen jednou rci«, Nápravníkova z široka me- lodická romance »Já plakal ve sně« a přidaná píseř Čajkovského, kterouž rovněž zpíval rusky (předchoz písně zapěl německy a prvé dvě arie vlasky), uká- zaly jej pěvcem veliké inteligence, jenž dovede se pohroužiti celým bohatým citem do přednášených písní a oduševniti jejich výraz. Úspěch komorního pěvce Fel. Seniusa byl dle toho také jednomyslný. skvělý. — Ostatní čásť pořadu obstaral orchestr kon- servatoře. Sehrál vedením ředitele Jindřicha
Griegův Sen Nápravníkův Čajkovský Jindřich Kamill Horno Ilodická romance
10 article
stavby, které předpokládají, že tam v nejkratší době povstane velkoměsto. A to vše jen za tím účelem aby se zde ceny pozemků vyhnaly do výše a ně kolik jednotlivců se obohatilo. Tím jest ovšem již předem znemožněno, aby zd bylo stavěno ve smyslu zdravého bydlení v úzkén styku s přírodou. Škody, které tím obci samé po- vstávají, jsou nedohledné. Obec musí v takovýcl místech poříditi kanalisaci a komunikaci a neučiní- tak, pak jsou tato místa zdrojem, odkud vycház všechna ta olrava, která bezohledně hlodá na zdrav obyvatelstva velkoměstského. Dr. Záveský mluví o reformě bylové, poukazuje k tomu, že ozdravění nynějších poměrů na trhu s po- zemky stavebními jest možné za platnosti dnešních stavebních řádů jen za spolupůsobení obce při r gulování cen slavebních pozemků tím, že vhodní pozemky zkoupí v čas a prodá je přímo stavebníkům Obec karlínská zde učinila příklad následování hod ný. Obec pražská má o pozemcích, které získala o eráru plány, které odpovídají zdravému zastavění Jest však potřebí, aby se provedem těchto pláno také uskulečnilo. Tato veřejná schůze má býti pro- jevem souhlasu s těmilo krásnými plány obce praž- ské a zároveň poukazem, že snahy, které by se sna proti nim měly uplatňovati, se budou pomocí veřej- ného mínění v čas paralysovati.
doktor Záveský
11 article
Navrhuje resoluci: „Veřejná schůze, konaná dne 28. dubna 190 v místnostech Měšťanské besedy pražské, usnesla se po vyslechnutí referentů v záležitosti zastavění forti- fikačních pozemků pražských a v otázce nutné re formy bytové na tomto projevu: 1. Návrh na zastavění pozemků, vypracovaný městským stavebním úřadem, se schvaluje. Všichní členové sboru obecních starších, jimž rozkvět králov- ského hlavního města a zdraví obyvatelstva jeho leží na srdci, se žádají co nejdůtklivěji, aby projek tento podporovali a pozemky tyto před bezohlednou stavební spekulaci chránili.
12 article
2. Aby zamezeno bylo další znešvařoväní okol pražského, budiž zemský výbor odůvodněným podá- ním požádán, aby nepovoloval regulaci pozemků s fortifikacemi sousedících, dále regulaci Malých Ho- lešovic, Troje, Podhoří a Šárky před zajištěním r- cionálních zákonných podmínek zaslavovacích. 3 Obec pražská se žádá, aby koupené pozemky ponechala ve svých rukou a prodávala je za pod- mínek, předem stanovených, veřejně vyhlášených sice, pokud možná za cenu mírnou, jen přímo sla- vebníkům. V kupních smlouvách budiž cestou vou- kromoprávnou zajištěno, že pozemky směji se jen zastaviti způsobem určeným. 4. Obec smíchovská se žádí, aby nedovolovala znešvaření stavebních pozemků, sousedících s Pe- třinem. 5. Obec karlínská se žádá, aby pozemky strašni- cké rovněž ponechala ve svých rukou a prodávalaje stavebním družstvům neb jednollivcům výhradně jen na stavbu rodinných domků v zahrádkách, při čemž budiž zvláštní zřetel brán na dělnictvo a nižší úřad- nictvo. 6. Obec pražská se žádá, aby spolu se Spolkem pro reformu bytovou požádala korporace duchovní jež jsou majiteli rozsáhlých pozemků slavebních v okolí pražském, aby pozemky ty za ceny přiměření přenechaly jen obci k racionálnímu zastavění. Resoluce byla schválena s dodatky p. red. Va- vřinka, který žádal, aby spolek pro reformu bytovou prosadil u městské rady, aby zamezila stavění měst kasáren na Hradčanech a dra. Meisnera, by se při fortifikačních pozemcích bral zřetel ke stavbě děl- nických domků. Schůze skončena o 111/K hod. v noci
Malá Šárek Meisner Trója Virginie Hradčany spolek pro reforma
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Za příčinou vyžádaného prázdna v den I. května technickými per- sonály všech novinářských závodů pražských, nevyjde dnes 1. května 1908 odpolední vydání, ani dne 2. května ranní vydání »Národních Listů«. Příští číslo »Národních Listů« vyjde dne 2. května 1908 v obvyklou hodinu polední ve velkém formátě. — Ministerstvo obchodu dekretuje pro Cmunt úřadní němčinu. Pražská firma K. K zaslala nedávno svému odběrateli do Cmuntu kávu a přiložila k zásilce svůj český složnílí stek. Když odběratel chtěl na tento lístek ode- slati peníze, odepřel poštovní úřadník v Cmuntu přijati český složní lístek, ačkoli se tak posu vždy bez závady dělo. Pražská firma podalu na to stižnost k ministerstvu obchodu v těchto dnech jí došlo vyřízení, v němž s praví, že počínání úřadníkovo je správné, poněvadž v Cmuntu je s úřadní řečí pouze němčina. — C tomu řekne J. Ex. český ministr obchodu dr Fiedler? Zdali pak dojde i na to tak rychle z Kanů opět brilantně, ba ve volbě temp, řekl bych, ještě přiléhavěji Smetanovu »Vllavu«, v níž mladý orchestr dovede fascinovati sladěností a svě- žestí svého zvuku. Jindřich z Ksánů očividně koncer za koncertem zdomácňuje více na podiu, pohyby jeho se uvolňují a nabývají suggestivnosti ke vzletu a mohutným akcentům, při lom blahodárně působí na rovnováhu orchestrálního tělesa klid, plynouci z naprostého ovládání partitury a dovolující při akribii studia místy, jako na začátku básně, omeziti užívání taktovky na minimální, sotva pozorovatelné. Také temperamentní a v provedení velmi přehledne opakování symfonie d-moll od Césara Franka staví Jindřicha z Kažnů do řad našich dirigentů nej- lepších.
Fiedler Smetanův Vllav Jindřich Franco Cmunt Kažn
14 article
Krátkost koncertu umožnila mi navštíviti ještě téhož večera Gounodova »Fausta« v Narodnín divadle. Vystoupil v něm pan Henryk Dr ze wiecki, a druhé toto vystoupení dopadlo pro pěv celkem příznivěji. Nejvíce líbila se kavatina v z hradní scéně. V hlavních rysech nezměnilo se však nic z charakteristiky podané předešle. + Z Olomouce. Veliký úspěch »Faustova pro- klelí« přiměl »Žerotín« k tomu, aby koncert dne 20. dubna opakoval. Provedení bylo možno-li ještě dokonalejší, úspěch ještě imposantnější. Po koncertu byl na oslavu večírek, který svým pořadem a úča- slenstvím stal se druhým koncertem, neméně skvě- lým a animovaným. Abychom oceňovali zde znovu umělecké výkony pražských hostů pí. Tůmové a Kli- menta, bylo by snad zbytečným, ale zmínky zaslu- huje pro pozornost a nadšení, které v publiku čelném a vybraném vzbudil přednes Trnečkovy fransskripee na Smetanovu Vltavu p. Václavem Kličkou od Měst- ského divadla v Plzni. Nádberný tón, skvělá tech- nika a pravá hudebnost pojí se tu v takový celek,ž bouře pochvaly nebrala konce, až vynutila si několik přídavku. + Památku Svalopluka Čecha oslaví studentstvo středoškolské v sobotu dne 2. května o 3. hod. odp. ve velkém sále Národního domu na Král. Vinohra- dech. Přednášku o Svatopluku Čechovi prosloví prot.
Gounodův Faust Henryk doktor Faustův Tůma Trnečkův Smetanův Klička Čecho Král Olomouc Žerotín Vltava Plzeň Narodnín divadlo Ktmento
15 article
Fr. Sekanina. Písně na slova Čechova od K. Knittla a J. B. Foerstra zapěje koncertní pěvkyně sl. Zvolská a Kovařovicův melodram »Loutkářův sirotek« před- nese sl. A. Smolova za doprovodu p. K. B. Jiráka. Ostatní čísla programu, sbory od Smetany a K. Weise přednese jednak studentský mužský sbora damský sbor »Minervy«, řízením kol. Zd. Knittla. recitace pak provedou slečna Smolova a pan Kro- páček, žáci K. Želenského a sl. Houzova, posluchačka »Minervy«. Při velmi nízkých cenách (čísl. sed. 1 K. nečísl, sedadlo 50 b, k stání 20 b) doufá se, že nejen z řad studentstva, ale i širšího obecenstva pro- jevena bude největší účast. Zbytek vstupenek možno koupiti u prof. p. Fr. Stýbla, Táborská ul. 9. + Koncerty moravských učitelů v Paříži (Corr. Tch.) Jak již bylo referováno, koncerty ty po stránce hudební slavily pravé triumfy. Odborný divadelní list »Comoedia« přináší jeho odpověď, jako na první dotaz náš v při- čině telegrafních tarifů? Či nedojde vůbec jako nepřišel už výklad k nařízení min. rady Wag nera o vyvěšování výhradně německých tarifo v »čístě německých městech« ?l — Denunciací českých soudců pro vnitřní české dopisování snaží se Němcům zalíbiti také přednosta okresního soudu v Mostě, rada Josel Scholz, který studoval české gymnasium v Hradci Králové a po dlouhá léta působil u českých soudů ve Vlašimi a v Kamenici nad Lipou. Pan rada Scholz dal nalitografovati (l) a německým referentům svého soudu rozděliti za účelem denunco ván formuláře v tomto doslovném znění:
František Sekanina Čechův K Knittl Foerstr Kovařovicův A Smolův Jirák Smetan K Weis Minerva Zdeněk Knittl K Želenský Stýblo Němec Josel Scholz Scholz Smolov Francie Táborská ulice Paříž Hradec Králové Vlašim okresní soud v Most koncert moravský
16 article
An das k. k. Kreisgerichts-Praesidium in Brüx Aufsichtsbeschwerde des k. k. Bezirksgerichles Brüx gegen das k. k. Bezirksgerichť in . . . Trotzdem feststeht, dass sich die Ge- richte im inneren Dienste und im Verkehre unter- einander ausschliesslich der deutschen Sprache zu bedienen haben, ist unter Geschäftszahl . . . diein tschechischer Sprache verfasste Zuschrift des k. k. . . . gerichtes in . . . Abteilung vom . . . 1908 Geschäftszahl . . . hier eingelangt. K. k. Bozírkagericht Brüx, am 1908. Ableilung C. k. presidiu krajského soudu v Mostě. Dohledací stížnost c. k. okr. soudu v Mostě na c. k. okr. soud v . .. Přes to, že pevně stanoveno (Il), že soudy mají ve vzájemném styku užívati výhradně německého jazyka, došel sem pod č. j. . . . v jazyce českém sepsaný přípis c. k. . . . soudu . . . od dělení ze dne . . . 1908 č. j.
Most Bezirksgerichle Brüx Verkehre unter Bozírkagericht Brüx Ableilung C krajský soud v Most
17 article
C. k. okr. soud v Mostě, 1908. odd. dne Pan rada Scholz jest důvěrným přítelem pana rady Ludvíka Kohna, člena onoho re- kursního senátu mosteckého, jenž prohlásil češtinu za řeč u okresního soudu v Chomutově neobvyklou. Radu Kohna považovati sluší za hlavního strůjce zdejší německé zášti proti češtině; tento pán hledí různé překážky své kariéry odstraniti a svým okázalým nepřátelstvím vůči češtině zalibiti se vedlejší německé vládě v Čechách. Upozorňujeme také pány poslance na to, že tento rada Kohn uchází se o radovské místo v Praze. Chce snad své »německé« ná- zory také v Praze šířiti — jest totiž důvěrným přítelem mosteckého dra. Herolda. Patrně v srozumění s radou Kohnem chtěl se vyzname- nati také pan rada Scholz. Obrat, nastalý v ná- zorech vrchního zemského soudu poučí snad tyto pány o vratkosti slávy, kterou založiti s chtěli na podkladě protizákonnéml — Češti poštovní úřadníci žádají za ochranu proti útokům německé žurnalistiky.
Scholz rada Kohn Herold Most Chomutov Čechy Praha
18 article
Předsednietvo spolku c. k. poštovních úřadniko v král. českém zaslalo včera Národnímu klubu ve Vídni, Klubu státoprávních poslanců českých, Klubu českých poslanců sociálně-demokratických, dále ministrovi obchodu dru. J. Fiedlerovi ministrovi krajanu K. Práškovi telegrafickou žádost, v níž prosí snažně jménem svých členů za účinnou ochranu a přispění proti neslýcha- ným útokům německé žurnalistiky na zdatnost stavovskou českého poštovního úřadnictva, čer- paným z tendenčních a nepravdivých zprávo německo-brodském případě. »České poštovn úřadnictvo — uvádí se v depeši dále — bylo. jest a bude si vždy vědomo svého důležitého poslání na poli obchodu, průmyslu a dopravy a podřizuje vždy a ve všem svoje, byť i vyšš city národní ohledům služebním a nevyhnutelne přesnosti v poštovní dopravě. Vídeňské úřadni- ctvo vlakových pošt nemá však na zřeteli v prvé řadě zájmy dopravní, jak dokázalo v Německém Brodě, kde proti přesnému znění služební in strukce dalo vyložiti přijaté již závěry poštovn jedině z toho důvodu, že byly opatřeny českým nápisem«.
J Fiedler K Prášek Vídeň německý Brod spolek c
19 article
— Poradní sbor okresních výborů če- ských. Na základě usnesení přípravného komi- tétu organisace českých okresních výborů má se konati sjezd delegátů českých okresů v ne děli dne 31. května 1908. Program sjezdu ustanoven byl takto: Dne 30. května večen v Národním domě na Král. Vinohradech přá- pravé chvalozpěvy na učitele moravské a v sa mých superlativech mluví o jejich »instrumen- tálním ideálu«, o »zázračném jejich zpěvném umění«, praví, že »po stránce technické kázeř hlasivek a vyspělost hrdelní nikdy tak daleko nedospěla«, uvádí, že jejich zpěv »uskutečňoval rozkošné efekty smyčcového kvarteta« a obdi vuje se tomu, že i nejméně zručný z účitelo moravských »má v hrdle flélnu, klarinet, hoboj. trombon, basu, lesní roh, turecký buben a nej jemnější rejstřík harmonia«. Též i jiné listy po chvalně se zmiňují o neobyčejném úspěchu mo ravských pěvců, někteří hudební referenti slibují podati později svůj odborný úsudek, ale i mim tyto čistě odberné kruhy vzbudily tyto české koncerty mocný ohlas v celé francouzské veřej- nosti, zejmena, když nám vždy sympatická rad- nice pařížská svým slavnostním a zároveň srdeč- ným uvitáním našim krajanům v tomto míliono- vém městě razila cestu a připravila půdu. Jest to zase jeden z úspěchů důsledně a systema ticky pěstovaných styků česko francouzských dlužno zde konstatovati, že o tyto styky naše pražská radnice má největší zásluhy.
okresní výbor če národní dům na Královský lesní roh
20 article
S jiné strany se sděluje: Ve čtvrtek dne 30. dubna bylo pěvecké sdružení učitelů mo ravských, vedené sbormistrem svým prof. Ferd Vachem, přijato od presidenta a městské rady v Nancy na radnici tamější. Starosta měst praž ských dr. K. Groš zaslal k slavnosti této podobně jako k slavnostnímu přijetí na radnici pařížské presidentům municipální rady v Paříži a Naney telegram, v němž vřelými slovy poděkoval za přátelské a pohostinné přijetí, připravené našim krajanům ve Francii. — O úspěších pěvců na- šich v Paříži, zejmena o koncertech v Troca déru a v divadle Chátelet přinášejí obšírné zprávy časopisy pařížské, zejména »Figaro« a »Gaulois«; píší, že účin vystoupení našich zpě- váků byl velkolepý a hluboký a že sbor pade- sáti účinkujících činil čistotou a jistou intonae přednášených skladeb dojem velkých varhan. Koncerty v divadle Chatelet a v divadle Sary Bernhardtové byly provázeny informační před- náškou prof. Hanticha z Prahy, který výpravu pěvců moravských provázl. telský večer delegátů. Dne 31. května o 9. ho- dině dopol. schůze v zasedací síni staroměstské radnice v Praze; ve schůzi té projedná se volba poradního sboru. Okresy, které hodlají ke statutu podati své návrhy a dosud tak ne- učinily, nechť tak učiní nejposléze 8 dní před konáním sjezdu. Dne 31. května společná ná- vštěva jubilejní výstavy. Sjezd bude se konat bez dalšího vyčkávání přístupu okresů dosud nepřihlášených; k informaci se uvádí, že ze 128 okresů českých a smíšených přistoupilo až dosud k organisaci 90 okresů, 7 ponechává rozhodnutí okresnímu zastupitelstvu, 4 prohlá- sily, že vůbec nepřistoupí, 25 okresů na dvoj výzvu k přistoupení vůbec ještě neodpovědělo a 2 okresy zaujaly stanovisko vyčkávací.
Ferd Vach K Groš Figaro Gaulois Hantich Nancy Paříž Francie Praha Chátelet Sara Bernhardt staroměstský radnice
21 article
— Právo jazyka českého ve Slezsku? Dne 9 března 1904 podal dr. František Hodáč, advo kát v Brně, jménem záložny Cyrillo-Methoděj ské u c. k. krajského soudu v Těšín česky sepsanou žalobu směneční o za placení 4920 K csc. na osobu jazyka německéh vťbec neznalou. K té žalobě dal tento krajský soud, podepsaný drem. Nedopilem, platební roz kaz ze dne 12. února 1904 č. j. Cv. 120/4 jen jazykem německým, aniž by byl aspo u znal odůvodniti, proč nevydává pla tební rozkaz jazykem českým k žalobě české- K stížnosti, proti tomu podané, v níž na- vrhoval stěžovatel, aby rozkaz platební k če ské jeho žalobě byl vydán v řeči české, c.k mor. slez. vrehní soud zemský v Brně vyda rozhodnutí své na prvním místě jazykem něme ekým a na druhém místě též jazykem českým ze dne 11. března 1904 č. j. R. I. 30/4/6, pode psané Malym, jímž nevyhověl té stížnost z těchto důvodů: Po stránce jazykové budiž po dotčeno, že nevyhovělo se snad z důvod zásadních, nýbrž jen proto, že kance lářský pomocník, jenž v dotyčném se- nátě jest ustanoven a příslušnými vyhotoveními pověřen, českého jazyka neovládá dle jazykových předpisů, pro Slez- sko platných, mají se vydávati vyřízení toliko dle možnosti v obvyklých tam jazycích slovanských. Na ná vrh exekuční, jazykem českým po daný, pak na základě onoho rozkazu plateb- ního drem. Hodáčem c. k. krajský soud v Těšíné usnesením jazykem německým vydaným ze dne 27. února 1904 č. j. Cw. 120/4/4 povolil exe- kuci a c. k. okresní soud v Bohumíně úko ny exekuční předsevzal dne 2. března 1904 přes to, že žádost podána byla česky.
doktor Hodáč Nedopil Malý Slezsko Brno Cyrilla Těšín Bohumín
22 article
i v pozemkové knize jazykem německým. N to vše stěžoval si dr. Hodáč m. noe. RRozhod- nutím ze dne 8. dubna 1904 č. j. R. I. 53/4/19 c. k. mor. slez. (podpis „Maly“) vrchní soud zemský v Brně nevyhověl stížno stem do toho rušení práva jazykovéh z těchto důvodů: „Vzhledem ke zvláštním jazykovým poměrům ve Slezsku vzhledem k jazykovým předpisům pro tuto zem vydaným lze zde tolik poukázati na předcházející vyřízení vrch. zem soudu v téže věci vydané ze dne 11. březn 1904 č. j. R. I. 30/4/6. Nemůže tudíž vrchn zemský soud peřadem instaneí z uvede ných důvodů, jakož i, pokud nebude pro- kázána dostatočná jazyková způsobilos dotyčných úřadníků a zřízeneů.
Hodáč Brno Slezsko
23 article
vydati změňující rozhodnutí a proto není též příčiny, proč by se svého stano v i s k jako úřad dozorčí vydal změňující příka vůči okresnímu soudu v Bohumíně, který n základě německého požádání za výkon exekuce, jež k němu došlo, další opatření v tomže jazyce vydal. Dr. Hodáč m. noe. podal dne 14. dubna 1904 u e. k. ministerstva prán dozorčí stížnost na všechny tyto soudy, dovo zovav: Důvodem čl. 2. uvoz. zák. k civilníme řádu soudnímu a novému řádu exekučnímu jest dle § 13. obecného řádu soudního (starého u soudů řečí jednací, v níž jest vyřizovati po dání, řeč v zemi obvyklá. Za takovou uznáví nařízení ministerstva práv ze dne 12. říjnn 1882 č. 1584 v obvodu c. k. krajského soudu v Těšíně řeč českou a řeč polskou. Byl ted- německým vyřízením české žaloby a rozhodnu tím stižnost proti tomu podanou zamítajícím po rušen nejen čl. 19. zákl. zák. stát., nýbrž do cela jasné ustanovení zákonů v řízení soudnín platných. To uznal ve svém rozhod nutí v zásadě sám vrchní soud zem- ský. Okolnost, že kancelářský pomocník u c.k krajského soudu v Těšíně neovládá jazyka če- ského, kterou jej omlouvá c. k. mor. sl. vrchn soud. zemský, dovolávaje se jakýchsi ve řejnosti neznámých předpisů ja- zykových pro vévodství slezské.
doktor Hodáč Bohumín Těšín nařízený ministerstvo práv
24 article
není dostatečnou příčinou k tomu hrubému po- rušení zákona, naopak jest z odůvodnění tako- vého zřejmý nedostatek vůle úřad vati jazykem českým, anoť nestává i kterak nedostatku schopných úřadníků, znalých jazyka českého, jichž umístěním v dotyčných soudních kancelářích odpadla by ta c. k. sou- dů tak nedůstojná výmluva. V dů sledcích svého zákonu se přičícího názoru vy řídil c. k. krajský soud v Těšíně i český návrh exokuční německy a vyřizuje c. k. okresní sou v Bohumíně povolení té exekuce, vykonal je ně mecky i v pozemkové knize a vyřídil německy také české návrhy přímo u něho podané tak pod č. j. E. 236/4/6. Nelze očekávati, že by bez dů- tklivého upozornění c. k. ministrem c. k. soudy výše jmenované zákonný postup zachovaly. Jed- nání všech těch c. k. soudů zde líčené jesti s to- aby vážně otřásalo důvěru v ne- strannost a neodvislost c. k. soudů. nehledě ke škodám hmotným, jež pro občanstvo jazyka německéh neznalé takovým jednáním mohou vzniknouti. Taktéž jeví se ve snadnosti. s jakou dovedl c. k. mor. sl. vrchní soud se přenésti přese stížnost, neudav důvedů ze zá- kona plynoucích a vyřídiv sám českou stížnost v prvé řadě jazykem německým, na druhém pak místě jazykem českým, nedostatek vážnosti. Stě žovatel navrhl, aby všem těm soudům dáno bylo důkladné poučení, že jich postup nebyl v záko nech odůvodněn, by předsednictvům c. k. kraj ského soudu v Těšíně a c. k. mor. sl. vrchníh soudu zem. v Brně bylo vytknuto, že nevydala zákonné důvody svých usnesení, a by oběma těm soudům bylo uloženo zákonité jednání ve vě- cech správné a zvláště bezodkladné nahražen čského jazyka neznalých a proto jazykově ne- schopných úřadníků pomocných silami úplně způsobilými, jakož i vyřizování podání českých
Těšín Bohumín Brno
25 article
jazykem českým. Od r. 1904 podnes ček dr. Hodáč na vyřízení té stížnosti marně. — Z Mostu. (Národnostní poměry.) V ny- nějším kritickém stadiu jazykové otázky v Če- chách dlužno upozorniti na nedostatek národ- ního uvědomění našeho lidu na Mostecku. Zdej- ší Čechové, dovolávajíce se svého práva na sou- dě, netrvají na užívání českého jazyka při po- dáních, při jednání před soudem a vynášení soudních rozhodnutí. Mostecko je průměrně asi ze 40%% české. Jsou tu obce s ohromnými če- skými většinami a jiné se silnými menšinami.
doktor Hodáč Čecho Most Mostecko
26 article
Při krajském i okresním soudě v Mostě vystu- pují české strany denně v takovém množství, že líčení česká neb aspoň smíšená nabý vají často převahy. Však advokáti české klienty zastupující a českými penězi placení napořád uživají v podáních i v jednání před soudem němčiny a jich čeští klienti nemají ani tolik národní hrdosti a tolik sebevědomí, aby na zá- stupci za své penize žádali respektování své ma- teřštiny. Smutno je poslouchati takové české líčení, kde žalobce i žalovaný, ba i svědková jsou Češi. Žaloba podána jest a přednáší se ně- mecky, protokolování děje se německy, advokáti návrhy své přednášejí německy bez ohledu, zda klient jejich jim rozumí. Smutno je poslouchati ty Čecháčky, když snaží se mluviti lámanou němčinou, snad v domnění, že vyhrají, ukáží-li svou ubohou znalost samospasitelné. Úzasem naplňuje posluchače, když Čech na otázku soud- covu, „ehce-li vypovídati česky nebo německy“, odpovídá, že jest mu to jedno. Líčení provádí se pak ovšem německy, leč že některý Čech při největší ochotě promluviti německy řádně ne- dovede, a na obličeji jeho viděti je, že naprosto nechápe, oč se jedná. Jednání se ukončí, roz- sudek se vynáší německy, a české strany ani nevědí, jak to s nimi dopadlo. Teprve potom je- jich advokát lámanou češtinou jim vysvětluje výsledek. Tak málo respektují zdejší advokáti národnost svých českých klientů a to vlastní vinou Čechů. Jediný odcházející dr. Horlivý sna- žil se na soudě uplatňovati češtinu, pokud úplná neznalost češtiny některých německých soudeů to přímo neznemožňovala. Oproti tomu je v Mo- stě 15 advokátů, hlásících se vesměs k Němcům, kteří mají množství českých klientů. Však ani jediný z nich, ač přijímá zastupo- váníČechů a přijímá české pení ze.
Čech Čecháček Čo Čecho Němec Čechy
27 article
nepodá na soud spisu, jazykem če- ským sepsaněho. Mnozí z těchto advokáto nejsou vůbec češtiny znalí, ostatní jen velmi nedokonale, až na nepatrné výjimky. Však na soudě ani ti, kteří aspoň poněkud češtinu ovlá- dají, neužívají řeči svých klientů, leč jen tehdy, obracejí-li se přímo ke svým klientům němčiny naprosto neznalým. Je snad něco smutné pravdy na tom, co poznamenaly zdejší noviny „Brüx. Ztg.“ k odchodu dra. Horlivého, že nebylu totiž jeho kancelář Čechy dostatečně podporována. Nelze zajisté na českém advokátu žádati, aby vydržoval kancelář pro Čechy, kteří jdou k če- skému advokátu jen proto, že očekávají — bez- platné zastupování, kdežto čeští klienti, mající peníze v rukou, plní kanceláře německých ad- vokátů. Tak, bohužel, podporují zdejší Čechové své národnostní odpůrce, nemající k nim ani tolik slušného ohledu, aby jejich řeč respekto- vali. V době, kdy zdejší „Brüx. Volksztg.“ hlásá bezohledný vyhlazovací boj proti všemu české- mu, nutno zdejšímu českému lidu připomenouti tuto jeho národní chabost a důrazně žádati, aby v každém případě obracel se na českého advo- káta (po odchodu dra. Horlivého dr. Bendl)a nejvýš jen na ty z advokátů německých, kteří češtiny úplně jsou moeni a oehotni budou ve styku s klientem i před úřady česky jednati.
Čecho doktor Bendl Brüx Čechy
28 article
Každý strach z užívání češtiny před soudem je zbytečný, téměř všichni soudcové zdejší znají česky, někteří výtečně, ač to zakrývají. Čestí advokáti z jiných měst, jsou-li nucení do Mostu substituovati, nechť obracejí se pouze na zdej- šího českého advokáta, neboť jsou zná- my případy, že zdejší němečtí advokáti českým advokátem v záležitosti české strany substituo- vaní před soudem německy jednali. — Smyšlená tvrzení. Z Vídně, 30. dubna. Posl. dr. Jos. Fořt, ministr obchodu mim službu, žádá nás, abychom konstatovali, ž všechna tvrzení, v »N. Fr. Pr.« o něm uveřej- něná, jsou planým a číročirým výmyslem. — Osobní. Za starostu okresního zastupitelstva novostrašeckého zvolený rolník Josel Lech- ner v Lánech byl od císařa potvrzen. — Četnický strážmistr Frant. Brvxy a šikovatelé pomocníci Frant. Mart. Vondrouš a Jan Ligora jmeno- váni byli místodržitelskými kancelisty. — Pan MUDr. Edvard Cmunt, bývalý řídíci lékař lázní v Bran- dýse n. Orlicí, jmenován byl inspekčním lékařem ústavu pro vodoléčbu a elektrotherspii v Luhačovi- cích, kdež zahájí praxi 1. května t.r. — Rodinné zprávy. Pan Vratislav Čerm ák, c. a k. poručik v záloze a stalkář v Tuchoměřicích u Prahy a slečna Žofička Chadrabova, dcera statkáře a starosty z Drobovic u Čáslavi, slavili man- želský sňatek dne 23. dubna t. r. v chrámu Marie Sněžné v Praze. — Pan Bohusl. Koníček, úřadník městské spořitelny pražské, s chotí svou Anči roz. Nesvadbovou, slavili v těchto dnech svůj sňatek manželský.
Posl doktor Jos Josel František Mart Vondrouš Ligora MUDr Cmunt Čerm Chadrabův Marie Bohusl Anča Nesvadbův Most Vídeň Francie Lány Bran Orlice Luhač Tuchoměřice Praha Drobovice u Čáslav
29 article
— O stavu knížete Jiřího Lobkovice sděluje se ze sanatoria dra. Hausmana: Temperatura ve středu ve 4 hod. odp. 36.6, tepů 68, dechů 24. Noc úplně klidná. Ve čtvrtek ráno: temp. 36.6, tepů 66, dochů 24. Kníže posazen do lenošky, ve které strávil cel- kem 6 hodin. Subjektivní stav dobrý, nálada knížete klidná. Celkový stav zcela uspokojivý. V Praze, dne 30. dubna 1908 o 1 hod. odpol. Prof. dr. O. Kukula Dr. Mrázek. Dr. Hausman. — Slav nemocného poslance dra. Herolda byl včera tento: teplota ráno 38.0, od 10. hod. dopol. do 3. hod. odpol. 37.5, o 6. hod. 38.5, večer 37 .6 tepů 84, dechů 20. Rozsah erysípelu byl celkem ne- změněn, intensita okresů starých značně se zmen- šila. Celkový stav byl lepší, chuť k jídlu mírná. — Z kruhů lékařských. Pan prof. MUDr. Heve- roch přesídlil do Křemencové ulice č. 1. (nároží Myslikovy ul.) a ordinuje od 8.—9. a od 3. — 4. hod. —Zubní lékař p. dr. Boh. Procházka ordinuje od 1. května v Praze na Perštýně č. 17.
Lobkovic Kníže profesor doktor Kukula Mrázek Hausman Herold MUDr Heve Boh Praha Myslikův ulice Perštýn
30 article
— Úmrtí. Dne 28. dubna zemřel po delší, trapně nemoci v Bludově na Moravě všeobecně známý pan Ant. Šimůnek, řezník, uzenář a hostinský v 56. roce věku svého. Pro své dobré srdce a milou po- vahu byl všeobecně oblíben. Pochován bude dnes v pátek 1. května o 10. hod. dopolední — I americký ministr je k tomu vhod, aby špinil Čechy. Vídeňský »Zeit« uveřejňuje interview s ame- rickým ministrem vnějších věcí Rootem, ve kterém vyjádřil se prý takto o přistěhovalcích: »Vzhledem k otázce přistěhovalecké Spojené státy jsou nyní v postavení římského císařství, do něhož vpadli bar- baři a je zaplavili, hledajíce obohacení. Barbaři — Sarmaté, Dakové, Avarové atd. byli náramně chu- dobní a bohaté kraje římského císařství s jejich vy- sokou kulturou neodolatelně je lákaly. Titíž ná- rodové míním tytéž země, kteréž vysílaly barbary k Římu — Chorvati, Češi, Slováci, Rumuní, Poláci,
Antonín Šimůnek Čecho Sarmat Avar Chorvat Čech Slovák Polák Bludov Morava spojený stát Řím