3
masthead
1. května. 1908 Císlo 120.
Císlo 120
4
article
na mylném předpokladě, myslí-li se, že jest úmysl
věnovati reservní fend jiným účelům, nežli je určeno
ve slanovách.
Ministr železnic dr. Derschatta odpověděl na
Sylvestrův dotaz po dostavění turské dráhy, že lhůlu.
stanovenou pro dokončení stavby, totiž 1. říjen 1908.
bude dle všeho možná zachovati při všech otevřenýeh
tratích, naproti tomu však stavba turského tunelu
se zdržuje přes to, že se usiluje o zrychlení tune-
lových slaveb.
Ministr zeměbrany Georgi odpověděl na dola
Tomáškův po samovraždě dragouna Vališe u 6.
dragounského pluku, že soudním šetřením byla zj-
štěna jako důvod samovraždy nechut k službě, ale
byla částečně způsobena tím, že jednotliví předsta-
vení s ním jednali „způsobem porušujícím předpisy“
Jeden strážmistr byl pro zločin překročení služeb-
ních předpisů odsouzen do zostřeného žaláře na
4 neděle, jeden desálník k degradaci na dragouna
do zostřeného žaláře na 6 nedl
— na Hribarův po spílání mužsívu 4. země-
Eraneckého pěšího pluku, že důstojník v jednem pří
padě pronesl výroky způsobem naprosto nepřípust-
ným, které mohly by býti vysvětleny předpojatost
proti slovinskému národu, začež byl též vrchnín
velitelstvím zeměbrany v disciplinární cestě náležite
pohnán k zodpovědnosti.
Posl. Pacher a spol. podali tento pilny
návrh: Vláda se vyzývá, aby ihned zrušila proti-
zákonné rozhodnutí, porušující právo soudců zkou-
mati právní platnost nařízení a vydané za správy
vicepresidenta dvor. rady Rinesche u vrch. zem
soudu v Praze ve příčině uživání jazyků u soudů
v německém území jůzykovém v Čecbách a aby zmí-
něného úřadníka pohnala k zodpovědnosti.
Derschatt
Sylvestrův
George
Tomáškův
Vališ
Hribarův
Posl
Pacher
Praha
Rinesche u vrch
5
article
Vláda se dále vyzývá, aby ihned učinila vhodná
opatření ke zjednání zákonného pořádku ve službě
poštovní v Čechách, zvlášť aby učinila přítrž pře-
hmatům nynějšího přednosty presidiální kanceláře
ministerstva obchodu odborového rady dra. Žampa-
cha a tím zbavila poštovnictví strannického vlivu
aby českou vládu vedlejší u pražského poštovníhe
ředitelství odstranila a aby zrušila rozdělení poštov-
ních ambulancí v dopravě z Čech do Čech, zavedení
pouze za českonárodními bojovnými účely, aby opě
uvedla v plnou platnost zákonné předpisy o výhrad-
ném používání jazyka německého jako vnitřního
jazyka služebního ve službě poštovní a aby poru-
šení toho co nejpřísněji trestala.
Posl. Rieger navrhuje, aby schůze tiskového
výboru byly veřejnými.
Tento návrh se schvaluje
Posl. Pacher vzpemíná v dolazu k předsedov
svě interpelace ze schůze 10. t. m. na celou vládu
po svévolném zavádění vnitřní české úřadní řeč
stálními úřady v Čechách. Poněvadž zodpovědění to-
hoto dotazu je nutno již se zřetelem k tomu, aby
veřejnost věděla, zda je v Čechách ještě vláda,
zda provádění zákonů je ponecháno libovůli českých
stran a českých úladníků, vznáší řečník k předsedovi
dotaz, chce-li min. předsodu přiměti k brzkému zod-
povědění télo interpelace. (Hlučná pochvala u ně-
meckých liberžlů.)
Posl. inž. Neumann: „Také my chceme, ab
se lento dotaz zodpověděll
Posl. Ed. Stransky: „Poslodní Postwenze
v Čechách má více moci, než ministr obchodu!“
Posl. Neumann: „Preč Wenzel, proč ne
Michl?
Žampa
Posl
Rieger
Pacher
Ing
Wenzel
Michl
Čechy
Neumann
Poslodní Postwenza
6
article
Předseda prohlašuje, že sděli obsah tohol
dolazu min, předsedovi
Posl. Choc zmiňuje se o důtce, která mu byln
dnes dána prý pro urážku českého místodežitele. Ne-
bude se s předsedou hádati, má-li právo hájiti místo-
držitele, anebo, má-li místodržitel právo dělatsi
v Čechách, co chce, a také porušovati zákony. Neni
od předsedy kolegiálním jednáním oproti českému
místopředsedovi Žáčkovi, prohlašuje-li předseda, a
Žáček slíbil k jeho dotazu učiniti o něm vládě sdě-
lení, že přes to vládě o tom sdělení neučinil. To bu-
diž českému náměstku pro budoucnost poučením, že
si má vymoci lepší a bezpečnější postavení v pre-
sidiu. Ve věci samé ptá se předsedy, chce-li ostatni
členy přodsednictva chrániti a šetřiti, pokud jde
jejich projevy, s přodsednického křesla
Předseda dr. Weiskirchner: Mistopředseda
dr. Žáček učinil v poslední schůzi toto prohlášení.
aniž by rozuměl dolazu posl. Choce. Nemohu vládě
sděliti, že si jeden poslanec přeje zpolíčkovati če-
ského mistodržitele. To vládě nesdělím. (Hlučná po-
chvala a potlesk. Hlučné výkřiky rozhořčení mezi
českými radikály a odpor posl. Choce)
Předseda: Prosím, pane poslanče Chioci,
klid. Poličky nejsou politickými argumenty
Příští schůze bude v pondělí odpoledne
Posl
Choc
Žáček
doktor
Weiskirchner
Chioc
Čechy
Polička
Mistopředsed doktor
7
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 30. dubna. (K. k)
V užším výboru pro ochranu horníků dv. rada
Honan včera prohlásil naproti hornickému listu
„Glück auf!“, že nevykonává jednostranně vliv na
rokování užšího výboru. K projednávaným předlohám
nepostavil se ani na prospěch báňských podnikatelů,
kni horniků-
Posl. Cinger uznal nesprávnost onoho vy-
líčení.
Předseda dr. Licht vyslovil díky užšího vý.
Boru báňské sekci za rychlé poskytnutí materialií
Honan
Posl
Cinger
doktor
Licht
Vídeň
Bor
Glück auf
8
article
týkajícícl se osnov zákonů ve příčině zkrácení doby
šichty rozšíření nedělního klidu a p. a sdělil, že bán-
ská společenstva jmenovala již z obou skupin dele-
gáty do ankety a jednotlivé sbory již zaslaly písemná
vyjádření k dotazníku po placení mzdy v hornictví
Učiněna usnesení o rozšíření kruhu expertů. Bu-
de vypracován dotazník pro novou látku, které s
nyní anketě dostalo a ujednán ve schůzi užšího vý
boru příští týden.
Právní výbor vyřídil dnes návrh dra. Sylveslr
a sp. o vydání zákona ve příčině náhrady výloh ob
hájcům svazku manželského a ve příčině ručení zá-
stupců stran za poplatky.
Návrh přijat v tomto znění: § 1. Výlohy obhájce
v řízení, konaném za tím účelem, aby manželstv
prohlášenc bylo neplatným, nebo rozvedeným, maj
býti nahrazeny manželem, jenž byl prohlášen, vin-
ným. Jsou-li oba manželé prohlášeni vinnými, nebo
není-li žádný prohlášen vinným, anebo, zjistí-lis
vyšetřováním zavedeným na podnět úřadu neplatnost
manželství, mají oba manželé rukou nerozdílnou
nahraditi výlohy obhájce. Je-li žádost za prohlá šení
manželství neplatným nebo rozvedeným odvolána
nebo zamítnuta, má navrhovatel — a byl-li podán
návrh oběma manželi, mají oba rukou nerozdilnou
nahraditi výlohy obhájce. V případě uvedeném v § 9
zák. ze dne 16. února 1883 ř. z. č. 20. je povine
platiti výlohy pozůstalý manžel.
§ 2. Zástupce, ustanovený některou stranou
neručí za poplatky svědkům, odborníkům, poplatky
komisní a cestovní, v soudním řízení vzniknuvší
leč že by toto ručení výslovně převzal.
Zpravodajem pro sněmovnu byl jmenován posl
dr. Ofner.
doktor
Ofner
9
article
V rozpočtovém výboru prohlásil posl. Koli
scher svým a jménem jiných, že židovští poslane
ohražují se bez rozdilu národnosti a stran proti ka-
ždému pokusu, zkrátiti možnost, příslušející všem
státním občanům, používati dle potřeby veřejných
škol, zvláště škol středních.
Tosl. dr. Sylvestr praví, že má býti podáno
ještě 21 referátů, takže nebylo by již možno projed-
nati rezpočet do konce května. Bylo by dobře, pro
jednati zbývající ještě položky sumárně, než upu-
stiti od řádného vyřízení rozpočtu a poříditi opět jen
rozpocel zatímný. Poslanci měli by se při zbývajícíe
ještě položkách ve svých řečech co možná omeziti.
Předseda dr. Chiari chce vyhověti podnětům
dohodne se s členy konference klubovních předsedů.
Bel. Staněk pokračoval ve svém referátu
tit. „Obecné školy“, vybízeje k větší podpoř
zemědělského pokračovacího školství. Navrhl reso-
luci, aby vláda do rozpočiu na rok 1909 vložila
500.000 K a učinila přípravné práce, aby zeměděl-
ské pokračevací školy mohly zahájiti činnost. Stěžuje
si na nedostatečné místnosti čes. ústavu pro vzdělán
učitelek v Brně a navrhuje resoluci, aby vláda vř-
novala větší pozornost zřizování ústavu pro hlucho-
němé a požadovala dodatečný úvěr 1 milionu n
rok 1903 ku podpoře školních staveb.
Tosl
doktor
Sylvestr
Chiari
Bela
Staněk
Brno
10
article
Posl. Klofáč protestoval proti postálnění obec
ného školství. Občanská práva učitelů nejsou r-
spektována. Stát nesmí ve svém vlastním zájmu sní-
žiti školní docházku na 7 roků. Ustanovení o men-
šinových školách se vládními orgány bezohledně po-
rušují. Zvláště ve Slezsku jest česká a polská mládež
soustavně poněmčována. Brojí proti tomu, že ne-
dávno byly záležitosti menšinového školství přiká-
zány z plena zem. škol. rady v Čechách užšímu vý-
boru, jehož jediným účelem jest, aby české menši-
navé školy byly zničeny. Česká škola Komenského
ve Vídni nemá práva veřejnosti, ač loto právo bylo
přiznáno dokence i židovským školám. Trvá na tom
aby byly ve Vídni zřízeny české státní školy a aby
byřo zatím přiznáno právo vořejnosti soukromým
školám spolku Komenského. Nynější slav ohecného
školství neuspokojuje. Škola úpí pod nátlakem kleri-
kalismu, byrokratismu a centralismu. Školství mus
býti zřízeno na národním základě a proto musí být
v min. vyučování národonostní odbory.
Posl
Klofáč
Slezsko
Čechy
Vídeň
Český škola Komenský
spolek Komenský
11
article
Posl. Steinwender myslí, nebude-li se po-
kračovati v rozprvě o rozpočtu, nebude vyřízen dů-
ležitý finanční zákon a nebude učiněno opatřen
o části přebytku rozpočtového v obnosu 16 mil.
za rok 1906. V příčině školství přeje si řečník, aby
pokračovací školy byly povinně organisovány
Posl. Malik prohlásil, že říšský zákon o obec-
ném školství nesmí býti změněn, avšak vešker
břemena nesmějí se přesunovati na země a obce
Podal resoluci, by vláda poslarala se, aby stát pře-
vztl co nejdříve polovinu platů učitelů na obecných
školách.
Posl. Holmann-Wellenhof přimlouvalse
za zlízení IV. kursu na měšťanských školách a na-
vrhl příslušnou reseluci.
Posl. Schlegel je proli změně říš. zákon
o obec. školách, poněvadž platí netolíko a. zájmu
učitelů, nýbrž i v zájmu obyvatelstva.
Posl. Walcher navrhl, aby s návštěvou pokra-
čovacích škol začalo se po 7—8leté školní dochá zc
Posl. ryt. Onciul zminil se o školských po-
měrech v Bukovině.
Posl. Seitz pravíl, že třeba zavěsti zákon, sl
novící naprosto světskou, od každé církve a nábožen-
ské společnosti neodvislou školu. Brojil proti nucen
účasti na náboženském vyučování a navrhl různ
reformy obecného školství.
Příští schůze bude v pondělí dopoledne
Posl
Malik
Holmann
Schlegel
Seitz
Bukovina
12
article
Předseda dr. Chiari pozval členy výboru k ne-
závazné poradě o urychlení rozpočtové debaty na
pondělí o 1/410 hod.
Legitimační výbor schválil protestovanou volb
posl. Bjeladinoviče.
Posl. Loewenstein vzdal se referátu o vol-
bě posl. Daszynského, pročež zvolen zpravoda jen
posl. Battaglia,
Pretestovaná volba posl. OBerleith ner
(ref. Stölzl) byla schválena
Posl. Eldersch podal minoritní návrh, aby
volba tato byla prohlášena za neplatnou.
Chiari
Posl
Loewenstein
Battaglia
Pretestovaná
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 30. dubna. (Parlament
jazykový spor.) Vyhlídky do nastávajíeí
kampaně říšské rady jsou neutěšené — tak
asi zní úsudek listů různých stran a jazyků.
které úvodem k dnešnímu zahájení poslanecké
sněmovny napsaly úvahu. »Arb. Zíg.«, jenž se
obává, že česko-německý jazykový spor učin
poslaneckou sněmovnu opět nedělnou, ukazuje
přímo na vládu jako hlavního vinníka, jenž
široké vrstvy lidové uspokojuje planými sliby,
o řádnou práci v parlamentě se nestará, nýbrž
dbá jen o to, aby se pomocí vládní většiny
promrakaly předlohy, jichž potřebuje vláda k
své existenci. Pessimisticky hledí na parlament
i listy polské. »Nov. Ref.« tvrdí, že se z
velikonočních prázdnin nad parlamentem na-
shromáždilo tolik třaskavin, že těžko rozhod-
nouti, vyletí li do povětří vláda, neb parlament
nebo snad jen někteří ministři a strany z
nimi stojící. Záchranou může se státi pouz
letošní panovnické jubileum, které nepři pouští
aby se prvý parlament, vyšlý ze všeobecných
voleb, provedených na nádlak samého panov
níka, rozpustil a celý stát se vydal rozčilujíeí
volební agilaci.
Praha
poslanecký sněmovna
14
article
I krakovský list vidí hlavní nebezpeč
v česko-německém sporu, nebezpečí nejen pro
parlament, nýbrž pro obyvatelstvo celého státu,
jemuž záleží na dělnosti parlamentu. Ukazuje
se při télo příležitosti znovu, jak škodlivé bylo
pro celý stát, že se česko - německý spor pře-
nesl do parlamentu. »Kdyby tento spor — praví
»N. R.« — zůstal na území zemském a strany
hledaly dorozumění a cestu k uklizení sporu
na půdě českého sněmu, snad by dnes už ne-
bylo česko-německé otázky. Jakmile se bojiště
přeneslo do Vídně, parlament se stal bezmoe-
ným a spor se jen zosiřil.« Poláci nebudou prj
následovati Němců, svůj spor s Rusy do Vídné
nepfenesou, nýbrž pokusi se o dohodu s nimí
doma na sněmě haličském.
V Praze, 29. dubna. (K řesťanšt
sociálové a úřadnická revolta.
Polák
Němec
Rus
Vídeň
Praha
15
article
Jeden z německých radikálů, posl. ryt. Mühl
werl, napsal tylo dni, že německo-nacionální
politika v Rakousku dodělala se v posledníeh
lelech největšího úspěchu tím, že přinutila kr
sťanské sociály, aby změnili své stanovisko
k otázkám národním, aby se veřejně přiznali
ke svěmu němectví. Křesťanští sociálové v po-
slední době nejen že nezadávají v ničem ostat
ním německým stranám, kdykoli běží o potírán
práv našeho jazyka, nýbrž snaží se je z pra-
vidla přetrumfnouti. Zvlášíě výbojně vedes
v tom vzhledě Patzeltova »W. Deut. Korresp.«.
V nejnovějším čísle zuří na české úřadníky, že
se osmělili zaváděti via facti vnitřní úřadní če-
štinu. »Je — prý — zjevno, že jednají proti
platným nařízením. Není nijakého nařízení, tím
méně zákona, jejž by mohli uvésti pro plat-
nost české vnitřní úřadní řeči. Na místo práva
a zákona vstoupila bezohledná politická agitace
To, co provádějí nyní čeští úřadníci, jest zjevná
vzpoura proti právu a zákonu, jest posměch
státní moci, k němuž je svádí jich političu
vůdcové. Bude-li k tomu vláda mlčky i nadále
přihlížeti, dá tím úplnou volnost neposlušnosti
úřadnictva a výsledkem bude bezuzdná zvůle
v úřadech.«
Tak vida! Dokud chebský Freyer a jeho
následovníci přímo šlapali po platném Stremay-
rovu nařízení a vláda mlčky přihližela k jejich
řádění, vše bylo v pořádku a nebylo nebezpečí
že v úřadech zavládne bezuzdná zvůle. A přece
Němci pro svou výhradní vnitřní úřadní něm-
činu v Čechách nemají ani stopy nějakého zá-
kona, kdežto rovnoprávnost češtiny s němčinou
je zaručena platnými dosud zákony od r. 1627
počínaje až do prosincové ústavy. Mluví-li
»W. D. K.« o politických vůdcích, svádějícíeh
úřadníky, projevuje zrovna božský dar zapo-
menutí, neboť neví už pranic o rozkazech ně-
mecké národní rady a dra. Václ. Titty.
Mühl werl
Patzeltův
W Deut
Freyer
Němec
Václ
Rakousko
Čechy
mecký národní rada
16
article
Ze Záhřoba, 28. dubna. (Mstiv ost bar.
Raucha.) V rozhodnutí chorvatské vlády, do-
daném prof. Šurminu, jímž se mu sděluje.
že se dává na trvalý odpočinek, ač je m
teprve 41 let, oznamuje se mu mimo jiné, ž
zemská pokladna obdržela poukaz, by se mu kon-
cem dubna přestalo vypláceti služné. Pense
bude mu prý vyměřena, až potřebnými listinam
prokáže, na jakou pensi má právo.
Kromě prof. Šurmina a dra. Manojlo-
viče, který má býti ze státní služby, pro
puštěn vůbec bez pense, mají býti z university
vypuzeni ještě profesoři dr. Bauer. dr. Frn
Vrbanič a dr. Sišič, vesměs poslanci
členové chorvatsko-srbské koalice.
Po profesorech a jiných zemských úřadní
cích má se dostati náležité odměny též oposič-
nému tísku, který dle odhadu bar. Raucha je
vinen všim zlem v Chorvatsku. Hned, jak se stal
bánem, žádal v Pešti za dovolení, aby směl.
jako kdysi hr. Khuen-Hedérváry, zastaviti ne
dávno teprve obnoveny zákon o svobodě tisku
V Pešti mu řekli, že to nyní už nejde, Proto
činí pešťské vládě nový návrh, aby se oposič
ným novinám odňalo právo na časopisecké po-
štovní známky a přinutily se rozesílati poštou
noviny pod křižovou páskou, jako jiné tiskopisy
Až by se oposičné listy finančně zakrvácely, daly
by mstivému bánovi pokoj.
Rauch
Šurmin
profesor
doktor
Bauer
Frn Vrbanič
Sišič
Khuen
Hedérvára
Chorvatsko
Pešť
17
article
Ze Záhřeba, 28. dubna. (Z tábera sta
čevičovců.) Skupina Starčevičova, jež s
odloučila od fmnkovců, navrhla v poslední spo
lečné schůzi čisté strany práva resoluci, ve kte-
ré se vzpomíná výroku nebožtíka Ante Starče-
viče: „Nemůže-li politická strana svůj program
úplně provésti, má se připojiti k mužům, kteří
třebas na základě jiného programu pracují pro
dobro vlasti a zlo od ní odrážejí.“ Stojíc na ta-
kovém stanovisku, strana bude nejrozhodněji vy
stupovati proti bar. Rauchovi jako exponentu
pešťské vlády v Záhřebě. V nynějším rozšlapá
vání t. zv. velkosrbské myšlenky spatřujo
pouze manevr, kterým se má jedna čásť oby
vatelstva odstraniti od boje za ony zbytky práva.
které Chorvatsku ještě zůstaly, slovem že se
tímto manevrem mají rozeštvati jednotlivé opo
sičné strany mezi sebou.
Tato rosoluce, jak známo, byla frankove
zamítnuta a nastal rozkol. Dr. Mile Star če
vič vyslovil pak redaktoru „Obzoru“ své mi
nění v ten smysl, že věc mu jde nad osoby
má za svou povinnost chovati se přátelsky k
každé straně, která opravdově pracuje pro blah
Chorvatska. Ačkoli jsme byli odpůrci rěcké re-
soluce — pravil dále — nemohli jsme přeee
odsuzovati neb aspoň neschvalovati boj chu
vatsko-srbské koalice proti železniční pragma
tice, neboť jazyk je veliká posvátnost celého n
roda a v obraně proti maďarskému násili má
státi svorně celý národ. — Odstěpenci vydávaj
už svůj vlastní denník „Hrvatska Sloboda“
v němž odhalují přátelské styky dra. Frank
s bar. Rauchem a jinými členy nynější mad
ronské vlády.
Starčevičův
Rauch
doktor
Mil
Hrvatska Sloboda
Záhřeb
Chorvatsko
Ant Starč
18
title
Politické zprávy zahraničné.
19
article
V Praze, 30. dubna.
Praha
20
article
Svoboda universitního učení dle ruského poněti
V Moskvě r. 1905 gen. Šaňavský odkáza
800 000 rublů na zřízení svobodné university
tam. Tato universita má poskytovati úplnou svo-
bodu učitelům i posluchačům. Učit může kdo
chce a čemu chce — předpokládá se, že po-
sluchači se pohrnou jen k nejlepším učítelům
a prostřední nebo spatní že sami budou musit
kathedry opustit, protože nebude, komu by před-
nášeli. Také posluchači budou míti nezkrácenou
svobodu ve volbě učitelů a předmětů. Nebude
se žádati, aby se posluchači vykázali vysvědče-
ním znalosti, nikdo jich nebude zkoušet, nebude
Moskva
svobodný univerzita
21
article
žádného platu za učení a žádně kontroly, ch
dí-li kdo do přednášek.
Odkazatel vzložil na město Moskvu, aby
závěť jeho uskutečnilo. Ministerstvo vyučování
nedávno rozhodlo, že volná universita moskevská
nemůže býti zřízena docela podle idey gen. Še-
ňavského a předepsala jistá omezení. Obecní
zastupitelstvo moskevské bylo velmi nespokojeno
když bylo o rozhodnutí vlády uvědomeno.
Na universitě kazaňské je zapsáno velmí
mnoho mimořádných posluchaček, jež s
nyní přihláslly k řádným zkouškám. Profe-
soři se zdráhali je zkoušeti, ale studenti se ener-
gicky ujali svých mimořádných kolegyň, bom-
bardujíce zkoušející profesory, kteří byli donu-
ceni uchýliti se se zkoušenci do místností, uza-
vřených kovanými dveřmi. Dav studentů zaháji
pravidelné oblehání profesorů, kteříž telegra
ficky oznámili vládě, co se děje. Vláda odpo-
věděla, že mimořádné posluchačky nesmějí být
zkoušeny, nemajíce předepsané přípravy. Když
to oznámeno studentům, všichni šmahem se pra-
hlásili za solidárné s mimořádnými kolegyněmi
a že se žádný zkouškám nepodrobl. Zmocnili s
pak numismatického musea a z ného si uči-
nili tvrz.
Co dál, není známo
Clemenceau v Londýně
Francouzský ministerský předseda Clemen
ceau zúčastnív se pohřbu Campbella Banner-
mana, vrátil se z Londýna opět do Paříže. Me
porady o běžných politických otázkách s n-
vým premierem Asquithem i se státním tajem-
níkem Greyem a prohlásil zpravodajům, že s vý-
sledkem porad těch je naprosto uspokojen. Tvrí
se, že Clemencenua vedla do Londýna obava, ž
nový anglický premier odbočí od směru frankc
filského, i snaha odvrátiti jej od toho
Odkazatel
Clemenceau
Asquith
Grey
Clemencenu
Moskva
Londýn
Paříž
Campbell Bannerman
22
article
Hrozící válka na východě — Obrovské převraly
dynastické. — Tajný spolek rusko japonský
Milánský »Corriere della Sera«, list snad
v Ilalii nejseriosnější, obdržel od svého dopiso-
vatele Barsina, výtečného znalce poměrů vý-
chodoasijských, kterýž dli té doby v Novém
Yorku, zprávy telegrafické, že situace na
dálném východě stala se nejhrozivější.
Právě proto — telegrafuje dopisovatel — Roo-
seveit žádal za rychlou stavbu čtyř obrněne
zvláštním poselstvím, protože poměry na východě
staly se nenadále velmi hrozivými. Spor mezi Čí-
nou a Japonskem značí dnes již pro Ja-
ponce ohromné hospodářské poško-
zení. Boykot rozšiřuje se z Kantonu rychle po
celé Číně, lodím japonským odpírají se náklady.
čínské banky a podniky odmítají japonské pe-
níze a šeky. Japonsko prodělavši právě těžkou
krisi hospodářskou, nesnese dlouho akce té, jež
ničí jeho vývoz, naléhá dnes již na čínskou
vládu, ale marně a bude tak dohnáno k vážné
akci. Nad to třeba počítati i s okamžikem
úmrui čínské císařovny-matky.
Roa
východ
Nový York
Japonsko
Čína
Corriere della Ser
23
article
Japonsko zbrojí obrovsky, aby
vykořistilo velikých vnitřních zmatku
i obrovských převratů dynastických.
jež Číně nadejdou po smrti císařovny.
Ač Japonsko zbrojení ještě ne
ukončilo, chce, ohroženo jsou
uzavřením čínských trhů, u dálost
urychliti. Situace Japonska sama
žene je k násilí. To všechno Roosevelt vl.
A veliká vážnost situace zjevila se mu nejlép
případem v Charbinu: americký konsul ode-
přel uznati ruskou autoritu nad Mandžurskem.
ale japonští diplomaté přidali se na stranu
Ruska. Ve Washingtonu zvěděli tak poprn
o tajné dohodě mezi Ruskem a Japonskem.
V amerických kruzích doufají prý však, že v-
liké loďstvo tichomořské i ostatní zbrojení ame-
rické bojechtivost japonskou poněkud utlumi.
Přes to pracuje se na opevňován
Filipin se zimničnou rychlostí.
Za karikaturu německé kultury — osm měsíců
vězení.
Ilustrátor a vydavatel elsaského satyrického
listu »Dur's Elsas«, Jindřich Zislin, otiskl obrá-
Zislin
Japonsko
Charbin
Rusko
Washington
Filipíny
Dura ' s
24
article
— Pokolení skrčených koster byl lid usedlý
a pospolitý, provozoval orbu, choval dobytek, nalé
záme rozsáhlé jeho osady v severních Čechách . .
Zcela jiný lid objevil se v Čechách jižních,v
lesích i na pastvinách nalézáme po něm skupiny
mobyl, objemné hrobky ve stínu hvozdů . . . Na
území skrčených koster objeví se pojednou nove
pokolení s úplně vyvinutým obřadem pohřeb
ním .. —
Tak z dokumentů svého »archivu hrobů« vyčítá
badatel události a poměry dob dávno zapadlých
o kterých žádná paměť v knihách a listinách se ne
zachovalal
— A ten lid v zemi usedlý, který pěstoval orbu
a ten »zeela jiný«, který se náhle objevil na jihu
po němž mobyly zbyly a to třetí snové pokolení«,
které pojednou se objevuje s vyvinutým obřadem ..
jaké byly národnosťi?..
Badatel je přísný muž, střízlivý a melhodický
Nepospíchá tuze s odpovědl!
Z předmětů nalezených možno souditi na stav
kultury, na dobu a stupeň vývoje, na způsob obřadu
a vyznání, na povolání a zaměstnání, z tvarů lebek
a rozměrů kostí, lze snad příbližně určit nebožlíkovu
ragu. Ale — národnost? Vyhrabaná kosť nebo
spona, kladivo nebo meč, komu náležely: Slovanu.
Germanu či Keltovi? Dnes ještě mladá věda neod
povídá na otázku nejvíe naléhavou, ale nevzdává s
naděje a vyzývá k další úsilovné práci.
German
Kelt
Čechy
Slovan
26
article
* Stanisl. Tomaszewski: Mapa Polsk
Tiskem litografického ústavu Ferčin. Dědka v Praze.
St. Tomaszewski vydával v Bydhošti polský lidový
list, ale na 200 procesů, které mu pruská vláda uva-
lila na kik, přinutilo ho, že se přestěhoval do Kra-
kova a tam pokračuje ve vydávání národních děl pro
své krajany v Prusku. K takovým dílům náleží právi
jím vydaná „Mapa Polski“, provedená ve velikém
formátě úhledně, přesně a jasně v pražském ústavě
Dědkově. Mapa Tomaszewského představuje říši pol
skou za největšího rozsahu, kdy se jeji hranice do-
týkaly na západě Štětína a na východě sáhaly az za
Smolensk. Vydavatel poznamenává, že je to mapo
říše polské z doby Jana III. Soběského, obránce
Němců (Vídně) před poturčením a vydává se na pa-
mátku zákonů o vyvlastnění polské půdy a zákazu
polských řečí, právě schválených pruským a něme-
ckým sněmem. Nehledě k tomu, že za Jana Sobě-
ského Polsko na východě nesá halo až za Smolensk
a že k němu v ty doby nepatřilo také Slezsko a ze-
jména hrabství kladské, které se dostalo na mapu
asi omylem, jest mapa Tomaszewského vhodnou po-
můckou pro každého, kdo se obírá dějinami pol-
skými. Pro Poláky, u nichž jest historismus velice
rozvit a kteří jsou právem hrdi na svou velikou mi-
nulost, bude tato mapa krásnou památkou. Jet i rám
mapy vhodně ozdoben znaky všech bývalých voje-
vodství království polského, jakož i znaky panovni-
ckých rodů polských a prázdná místa po straně ma-
py vyplněna podobiznami všech nvnějších polských
poslanců v ruské dumě, němockém říšském sněm
i naší říšské radě.
Tomaszewský
Dědkův
Jan III
Němec
Sobě
Polák
Praha
St
Bydhošť
Prusko
Štětín
Smolensk
Vídeň
Polsko
Slezsko
Ferčin
27
article
* Josef Jan Svátek: „Napříč Italií“. V k
misi knihkupectví Řivnáčova, cena 1 K 50 h. Dne
již netřeba ani doporučovati cestopisné causerie
Svátkovy. Jsou dobře známy a tak pochvalně posou
zeny, že stačí jen upozoriti, že některá z nich vyšla
Všem, kdož touží po Ralii, ať skulkem či jen duchem
stane se tato nejnovější kniha Svátkova nepostráda-
telným průvodcem, který je nejen poučí, ale i v nut-
nou poelickou náladu uvede, jim všechny krásy Iialie
osvětlí a konečně i rozmarně pobaví! „Napříč Italil
řadí se zcela důstojně nejen svou vnitřní cenou, ale
i svým ladným zevnějškem ke všem dosavadním
cestopisným pracím Svátkovým.
„Zlatá Praha“, velký obrázkový týdenní
v nakladatelství J. Oty v Praze, v čisle 32. přináší
řadu zdařile reprodukovaných uměleckých obrazů
starších mistrů. („Plen města““ A. van Italemia, „Ale-
goric“ od K. Škréty, „Krajina“ od J. Penta, „Podo-
bizna“ od Führicha, Kubíkova kopie starého obrazu
„Alchymista“). Beletristická část vyniká i tentokrále
mnohými příspěvky skutečné lilerámí ceny a přináží
zajímavé články a posudky z kruhů uměleckých
společenských „Zlatá Praha“ je listem rodinným, vy
rovná se časopisům světových literatur, ale nahraditi
může každý ilustrovaný list německý, bez tak často
našim národním snahám neprátelský. Redaktory
„Zlaté Prahy“ jsou A. B. Dostál a Viktor Olíva. Sou
časně vyšlo 5. číslo „Výslavního časopisu Zlaté Pn-
hy“ a přináší články z letošní jubilejní výstavy, kler
doprovázejí obrázky. Predplatné K 1.50; abonen
„Zlaté Prahy“ jej dostávají zdarma
* Z nakladatelství Jos. R. Vílímka v Praze
Spisy Emíla Zoly počaly právě vycházeli v nove
ilustrované sbírce čelby „Slavní autoři literatur svě
tových“. Sešit za 20 hal.
Svátek
Řivnáčův
Svátkův
Ota
A Italemia
K Škréta
Führich
Kubíkův
A B
Dostál
Olív
R Vílímek
Emíla Zola
Praha
Podo
Jos
Italia
zlatý Pnha
28
article
Duže nezakotvené. Napsal Felix Těver. K 3.—
váz. K 4.50.
Cikánský poklad. Napsal P. Perault. Z frane
přeležil prof. Fr. Sekanina. S původ. franc. ilustra-
cemi a kresbami St. Hudečka. K 2.50, váz. K 4.—
Modrý závoj. Napsala Flor. Montgomery. Přelo-
žila Povla Moudrá. S ilustracemi Něnc. Černého
K 2.50, váz. K 4.—
Bublinky. Napsal Oldř. S. Koslelecký. S čelným
ilustracemi Jos. Friedricha. Sešit 30h.
Sny jarních nocí. Napsala Marie Calma. S kres
bami Věnc. Černého. Seš. 12 h.
Za humny. Napsal V. Beneš. S kresba mi s
Hudečka. Právě vyšel sešit 2.
Divy neznámého světa. Napsal J. Houdek.
Spiny F. X. Svobody zahájeny románem „Srdc
její zkvélalo vždy dvěma květy“, jehož vyšel práv
seš. 7 za 80 hal.
Pohádka lesní samoly. Na Duhově. Napsal Jan
Klecanda. Vyšel sešit 7. za 30 hal.
Svělem antomobilem. Z Pekina do Paříže v 6
dnech. Napsal L. Barzini. Autor překlad prof. Er. Po
vera. Vyšel 19. sešit. 48 hal.
Garibaldi, bohatýr svobody. Napsal K. Tům
21. sešit s ilustr. St. Hudečka. Šešit 18 h.
Těver
Sekanina
Hudeček
Montgomery
Povel Moudrá
S Koslelecký
Friedrich
Calma
Černý
V Beneš
J Houdek
Svoboda
Jan
L Barzini
Garibaldi
Francie
Paříž
St . Hudeček
Flore
lesní samola
29
article
Paměti detektiva Sherlocka Holmesa. (Plukov
níkův hřích.) Druhé ilustrované vydání. Vyšel 6. seši
za 24 hal.
Cestopisné romány drs. K. Maye. (Ilustrovano
vydání) Seš. 173. přináší počátek II. dílu II. vydán
románu „Vinnetou“. Sešit 32 h
Byl jednou jeden král... Vybrané pohádky vý
chodních národů. Vypravuje J. K. Landa. S četným
ilustracemi. Seš. 20. za 20 h.
* Žlnté hnutí. Prostředek k ullačení vlivu sociál
ně-demokratického. Nákladem časopisu „Die Arbeit
(Heřman Kepp) ve Vídni. — M. Kurt: Básně. Ná-
kladem moravsko-slezské revue v Mor. Ostravě. —
Josef Holý: Skokády. II. vydání. Nákladem Mo
ravsko-slezské revue v Mor. Ostravě. — Roman
Cikhart: Svatopluk Čech. Vydáno jako rukopisní
přednáška k oslavám Čechovým s podobiznou a pod-
pisem básníka. Cena 20 h. Vydal knihkupec V. Ša-
fránek v Táboře. Nákladem vlastním. — Henr
George: Sociální problém. Přeložil dr. Jar. Frančk
(Otázky a názory XXII.) Nákladem Jana Laichtera
na Král. Vinohradech. Cena 3 K. — Leon Bour
gecise: Solidarila. Přeložil Ant. Uhlíř. (Otázky
názory XXIII.) Nákladem Jana Laichtera na Král
Vinohradech. — 70 dokladů e tom, že Bacon psa
Shakespeara. Cena 25 hal. Nákladem Jindřicha L -
renza v Třebíči. — Prof. Josef Kubín: Promluvy
francouzsko-české. Nákladem Jindřicha Lorenze
Trebiči. — Karel Eichner: Obrázkové dějiny ná-
roda českého. Nákladem Jindřicha Lorenze v Tř-
bíči. — Pařiž. Průvodce po Paříži. S nejběžnějším
frásemi. Na základě vlastních zkušeností a pokynů
jiných sestavil v Poříži žijící Čech. Náklaďem Jindř.
Sherlock Holmesa
Vinnetou
Landa
Heřman Kepp
Holá
Skokáda
Cikhart
Čo
Čechův
V Š
Laichter
Král
Leon
Antonín
Bacon
Shakespeare
L renzo
profesor
Kubín
Lorenz
Eichner
Náklaď
Vídeň
Morava
Ostrava
Tábor
Třebíč
Paříž
Královský Vinohrady
dr
30
article
Lorenze v Třebíčí. — J. H. Orlieký: Poutí po
zeměkouli. (Univerální knihovny č. 14.) Cena 20 h.
Nákladem Jindřicha Lorenze v Třebíči. — Karel
Babánek. Zaváté cesty. Nákladem E. Weinf urtera
v Praze. — Fr. Resch: Religion und Wissenschaft
Kirche und Schule. Zum čsterreichischen Katholiken-
tag und seinen Folgen. Nákladem a tiskom Osvalda
Mutze v Lipsku. — Bellmannův 10kr. Kurýr pro Če-
chy, Moravu i Slezsko. Se železniční mapou. Cena
20 h. XXV. ročník. Tiskem a nákladem Karla Bel
manna v Praze.
Lorenz
Orlieký
Babánek
E Weinf
Osvald Mutz
Bellmannův
Karel Bela
Třebíč
Praha
Francie
Lipsko
Morava
Slezsko
Religion und Wissenschaft Kirche und Schule
tag und seinen Folgen
31
title
Dramatické umění.
32
article
Všichni tři. Komédie o jednom dějstvu
Všichni tři. Komédie o jednom dějstvu
Napsal M. Kurt. Režisér Jakub Seifert.
Hostinský pokojík a balkónem, vyblídka do
zahrady, prostřený stůl, u stolu mladý párek.
Několik úvodních slov, nějaké cinknutí přiboru.
sklinky a víte už polovic, čeho třeha. Paní Lol
má svoji povinnost manželskou, ale tak, za zády
svého manžela, si přílepšuje.
A ješté nějaké zacinknuti příborul
— A máš-li pak mne vskutku ráda, Lo
linko?
Komédie
Seifert
Lola
Lo linka
33
article
A paní Lolínka něhyplna:
A paní Lolínka něhyplna:
— Ach, Jeronýme, jen tebe! Jen febe ! ..
A od svého talíře svému protějšku rovnou
na klín! A ramena kolem šíje! A polibek za
polibkem
A prach a broky! Románek začíná, kde
jiní — konči! Oč se máte ještě zajímati?
Leda snad o to, co — předeházelo?
A hnedle se dovítel
Klep na dvéře! Pan manžel snad? Ješte
ne! Strpení trochu! Návštěva ! Jeronýmův přítel.
pan Tužín! Vrací se z ciziny. Náhoda ho sem
zavála právě teď! Něco formalit“! Nový přichoz
a panička měří se trochu nápadně. Větříte člo-
věčinu! A vskutku, nemýlili jste se! Paní Lol
se brzo porouči a pan Tužín vypravuje. Pře
rokem, než odjel, měl se slečnou Lolou románek.
Právě v tomhle pokojí s balkonem, s vyhlidkou
do zahrady, si to spolu důkladně pověděli
Jenže mladý muž neměl peněz a slečna Lolink
se tedy provdala za staršího, třipatrového do-
mácího pána.
Skupina! Prodloužená tvář pana Jeronýma
Teď by snad mohí vstoupit pan manžel!
A už je venku slyšet jeho hlas! Hledá
svou ženušku. Slyšel, že tu večeři s panem
Jeronýmem. Je mile překvapen, že se mýlil.
— Račte s námi povečeřetl
— Milerádl
Proč by nepovečeřel? Je tu tak příjemno
A zvláštní věe! Právě v tomhle pokoji s bal
konem a s vyhlidkou do zahrady také par
Benýšek asi před rokem zahějil svoji známos
s paní Lolou!
Lolínka
Jeroným
Jeronýmův
Lola
Tužín
Lolink
Tužín
34
article
— Jenom, aby Lolinka se nedověděla, že
jsem — ji měl v podezření ! ..
A když se tak sešli, mohou sí spolu vesel
připit — všickni tři! —
Hra má velikou přednost! Všecko jde ráz
na ráz. Nemá-li autor jiné ambice, než, buď jak
buď, na půl hodinky zabavít diváka: možno mu
dosvědčit, že vytknutému úkolu plně dostál.
Ovšem má i souhra svoji zásluhu! Obst
rali ji svižně pánové Seifert, Schlaghammer
Želenský, Lola, paní Červená.
+ Scena academica Svazu českoslovan-
ského studentstva: »Jenda«. Všední bistorie
o třech dějstvích. Napsal Q. Ml. Vyskočil
28. dubna.
V Národním domě vinohradském sebrál
studentští ochotníci dramatický pokus svého k-
legy autora, který v poslední době několik
beletristickými pracemi na sebe obrátil pozor-
nost a byl dokonce částí kritiky uvítán velmi
sympaticky. Jeho tříaktová dramatická práce
má děj dosti chudý a strukturu takřka primi-
tivní. První akt je hotovou kopil Svobodových
»Směrů života«: Jenda Konrád, student, který
sedm let v Praze nestuduje a utahuje rodiče
na upadajícím statku, je na pokraji zkázy.
Katastrofu dovršuje rozluka s povrchní milenkou
Almou, která zradí jeho čistou lásku, a Jend
začne pít. Po prohýřeném večeru vrací se domů
a zde čeká jej matka s přibuzným klerikem,
přinášejíc mu zprávu, že otec ze zármutku n
ním zemřel. V zoufalství chce Jenda skočiti
s okna, ale zadrží jej a odvádějí domů na ves.
Lolinka
Obst
Seifert
Schlaghammer Želenský
Lolo
Jenda
Vyskočil
Svobodův
Jenda Konrád
Praha
Červená
Scen academica svaz
národní dům
Alma
35
article
Po přestálé nemoci a krisi duševní se Jend
umoudří, zanechá studií a ožení se s prostým
selským děvčetem Aničkou, přítelkyni svého
mládí. Stane se sedlákem, zvelebí zanedbané
hospodářství a všecko by bylo v nejlepším po-
řádku, kdyby se démon Alma z čista jasn
ještě jednou neobjevila ve třetím aktě. S ja-
kýmsi záhadným společníkem v kočáře zahnán
je bouřkou do jejich statku, a Anička umíná
strachy, aby jí Jendu znova neodloudila. Alm
sehraje Jendovi hotovou svůdnickou seěnu
z Przybyszewského, ale ten statečně odolá.
protože v kritickém okamžiku se probudí jeho
třiletý klouček v kolébce a volá tatínka. Po
bouřce se vyjasnilo, nevítaní hosté se zdvořile
poroučejí a mladé štěsti je zachráněno bohd
na vždycky.
Celá tato bistorie, na štěstí krátká, je po
divná směs realismu a lyriky: realismu s f-
gurkami čistě Svobodovskými, a lyriky šťastně
naivní. Ale všechen ten realism, zdánlivně všední,
je vlastně velmi nevšední a nereální. Tak v prv-
ním aktě dostal student Jenda ještě odpoledne
posledních dvacet zlatek z domova a večer už
přijede matka do Prahy, staví se cestou pro pana
majstra v semináři, přijde s ním k Jendovi do
bytu, čeká na jeho příchod a teprve, když ten
se opilý vráti z pitky domů, sděluje oběma
užaslým mladíkům, že otec zemřel . . . Druhý
akt má pouze jednu scénu, hrající v časném
jaře v zahradě kvetoucích třešní. Že jsou tady
také už bujné keře nádherně rozkvetlých růzí,
by ani tak nevadilo; horší jest, že Jenda vy-
práví Aničce znovu podrobnou historii své lásky
Anička
Alma
Jenda
Przybyszewský
Praha