ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c8304cb0-668e-11dc-976e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 34, person 121, org 10, work 2
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, v úterý dne 27. února 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 57.
4 article
Na rauní a odpol. l4st předplácí se v Praze v adi ninisfrael zs pěsi sk = n llros lieta s dvolí donáškoe ss niísoe n čirit leta l v slianšeh- nně . . . . 2 K 80h Požtent n plee ko nant l s drojí risilkoa a nsiiek ::::ikdi n ans kela
Praha
5 article Na kom vina?
Na kom vina? Od chvíle, kdy klub poslancův našeho národa jednomyslně se rozhodl, že proti vládě p. Körbrově, která neoděinil v nejmenším křivdu nám Čechům v říjnu min. roku učiněnou, postaví se do nej rozhodnějšího odporu, ba dle da- ních poměrů v parlamentě i do obstru kce. —od chvíle té sápou se na nás nejen ofſiciosově, ae i bývalí němečtí obstrukčníci od »Neue Freie Presse« až do té Stürgkhovy »Mon- tgspresse« jako sršáni. Konečně postihli pravého škůdce a kazi- níra všeho cislajtánského blaha. Rájem síru by mohla býti Cislajtanie, kdyby jen lch kletých Mladočechů v ní nebylo. My uedáme ani Němcům ani říši pokoje. Všem hlíme vodu a dobrý rozmar svými nezříze- sími požadavky, svou panstvílačností, svou trdošijnou nepovolností. Armádu ohrožu- jeme svým velezrádným »zde«, stát ohrožu- eme svým požadavkem české korunovace, Némce svým domáháním se rovnoprávnosti jzyka českého s německým ve správě zem českých. — Už před desíti léty mohlo být vyrovnání, hásné plenerovské vyrovnání s námi »ho bovo«. Ale my mladočeští paličáci svévolné jme se mu opřeli až prasklo; a odtud zl a zle; marně proti nám udělali již za Taaff dobří Němci na říšské radě s Poláky kartel, — nešlo to, marně nás sevřeli dlou- bým výminečným stavem, — marně proti nám sroubili německo-polsko-klerikální koalici Windischgrätzovu, nešlo to. — Po desíti letech jsme sice přišli na konference, ale hned jsme na nich žádali míti také Slezsko a přeli se s Němci o každý paragraf, možná-li tedy s námi jakého pořízení? A nyní, jedva jsme vkročili do svolaného cislajtánského parlamentu, opět činíme obtíže, ohlašujíc nejrozhodnější odpor, ba i obstrukci, dokud nám nebude vrácena vnitřní úřadní čeština.
Körbrův Čecho Stürgkhův Mona Cislajtanie Němec Taaff Polák Windischgrätzův Slezsko Neue Frei Presse
6 article
Tedy zase podmínka nemožná, nesplni- telná, jako všecky předchozí od autonomie až po státní právo české. Viděl-liž svět za- rytějších, tvrdošíjnějších Němců? — Ano. my jsme vším vinni! Že nemůže cislajtán- ský parlamentarism od tří let z místa, že stíhá krise krisi, že všechno vázne a chu- raví, že nedošlo k obnovení obchodních smluv s Uhrami, že se »smiřovací« konfe- rence rozsmířily v dým, že nejchytřejší mi- nistři nevědí kudy kam, že se již mluví o rozpuštění parlamentu, ba i o absolutismu: za to za všechno můžeme jenom my, Če- chové, na nás padniž všechna zodpovědnost, všechna vina za neštěstí minulé i budoucí. — Proč pak se nedáme a nepodložíme? Tak nás popelcuje jako zatvrzelé hříš- níky, tak nás straší »mementem mori« již dnes officiósní a německo-ůstavác ky tisk, ač má sám ještě do červena na- běhlé nevyspalé oči od těch orgií svéh dvouletého obstrukčního ma so pu stu . . . Mohli bychom se celé té nechutné maso pustní frašce, při níž jde ctihodným ofíi- ciósům jen o rychlé promrskání zákona o rekrutýrce, voleb delegačních a uherského vyrovnání, německým ústavákům ale zase jen o důkladné očernění nás nahoře, — věru vysmáti, kdyby nás nezatrudil v tom skřek slabých du š v našem českém táboře, které polekané a poděšené tou hrozebnou vřavou nepřátel, dostávají strach z věcí příštích a za jedno s vídeňskými officiósy naše poslance zapří sahají, aby se chránilí přiostřiti opposici svou až do obstrukce, poněvadž by tím od- pudili od nás Poláky i Tyroláky, rozbil pravici a naší věc v parlamentě vídeňském osamotili, čímž dovedli prý by konečně to. po čem od časů Taaffových touží a dycht němečtí levičáci: rozklad a pád autonomi- stické většiny na radě říšské.
Němec Polák Tyrolák Taaffův Uhry
7 article
Jsou to orgány staročeský c punktátorů a orgány klerikálů mo- ravských, jež zakřikují naše poslance, aby se neodvažovali nejrozhodnějšího odporu proti panujícímu systému, volajíce na ně »Hlasem« brněnským: »Odpovědnost za případný rozklad pravice a všecko, co následovat potom bude, po nesou mladočeští poslanci.« — »Budivoj«, list blízký princi dr. Bedřichu Schwarzenbergovi, zrazuje před obstrukcí jež v zápětí by mohla míti povolání mini sterstva protičeského na velikou škodu měst smíšených a Čechů v uzavřeném území.« »Hlas Národa« pak dokonce běduje »Chováním Mladočechů jest ohro- ženo nejen další trvání pravice, nýbrž iparlament. Bystřejší hlasy na pravici poukazují k tomu, že by měli Míladočešt nyní ponechati obstrukci socialistům a ně- meckým souručencům a nebrati na sebe zodpovědnost za rozehnání parlamentu. Vůdcové pravice pozasta- vují se nad tím, že Mladočeši ne- chápou, kam věci dospívají. Celá pravice a celé ministerstvo včera žasly, když Schönererián Türk proje- voval mladočeské obstrukci své sympatiea když jí sliboval podporu. Sympatisuje-li s obstrukcí strana, která otevřeně hlásá vy- hlazení českého národa a připojení Čech k Prusku, pak přece by měli po- slanci čeští uznati, čí zájmy ob- strukce obstarává a pro koho pracuje.« Nuže, abychom odbyli hned tu historii Türkovu. Pravda, tento schönererovec nabízel nám chvástavě svou pomoc, kterou však již dnes naši patřičně s díky odmítli, aby
Hlas doktor Schwarzenberg Čecho Schönererián Türk Türkův Čechy Prusko
8 article
pravice a páni ministři nepotřebovali příliš dlouho užásati. A však že tentýž schö- nererovec Türk ve své řeči dne 24. t. m. hájil naprostou jednotu ra- kouské armády na základě pří sně německém, že nesmírně z veli čo- val afféru »zde« a hleděl štvát dynastické kruhy proti nám Čechům a Slo- vanům — nad tím se pravice a páni mi- nistři nezamyslili, nad tímto vysoce významným a výmluvným skutkem ne žasli? .. A nyní k té »odpovědnosti« naší za rozklad a rozbití pravice. K čemu byla roku 1879 za Taaffa pra- vice zorganisována? Aby národům to- hoto soustátí vydobývala své právnolst a svézákonnost jejich vlastí, tedy federační zřízen Rakouska a zároveň v ohledu národním a jazykovém úplnou poctivou rovnoprávnost. Po 21 let nevydobyla však svou posavadní umírněnou methodou ná- rodům slovanským ani autonomie, ani rovno- právnosti; naopak dopustila, aby národu našemu ještě bylo vzato dobré jeho právo, jež si sám byl vydobyl. Když tedy nyní národ český domáhá se uskuteč- nění rovného práva i autonomie vlastí svých, tedy uskutečnění programu pravice rozhodně, opravdově, zbra- němi, které má za nejúčinnější: sluší se tu naň křičet: ustaň, ať nerozbiješ pra- vici, poněvadž tato nemíní to s auto- nomií a rovným právem národů slovanských tak upíímně, tak věrně a opravdově jako ty!? Kdo že rozbíjí pravici: ten, kdo po ctivě usiluje po 20letém trpělivém, ale mar- ném čekání o konečné provedení jej vlastního pospolitého programu či ten, kdo chce sloužit dále vládě centra- listické, nejevící vůle ni odhodlanosti dopomoci nám k našemu rovnému právu. nadtož k autonomii našich vlastí. Zřejmo zajisté, na koho tu před soudem dějin padá odpovědnost za rozbití pravicel
Čecho Taaff Rakousko
9 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze třicátá šestá.) Ve Vídni, 26. února. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Starý účastník polského povstání říkal »Revoluce se neohlašují, revoluce se dělají!e Stejně mohlo by se říci sociálním demokratům: »Revolty v parlamentě se neopovídají, nýbrž dělají.« Hlučně bylo voláno do všech konců světa, že počátek schůze dnešní bude takový jako onen listopadový den roku 1897, kdy pan Daszyňski se 13 svými soudruhy opanoval tri- bunu praesidiální a na ní usedl. Nebude-li prý jim učiněno praesidiem po vůli dobrovolně nevezmou-li se předem na přetřes pilně návrhy ve příčině stávky uhlokopů podané, že par Verkauf a jeho kollegové všeliké jiné roko- vání násilně zmaří. Vnější scenerie nasvědčovala předpovědi hrozbě té. Nával do zasedací sině a napjel v ní bylo takové, jaké bývá za největších sen- sací. Lože byly plny. Také diplomatická. Mezi členy panské sněmovny seděl dr. Rieger. Gal- lerie jen se černaly. Několik set lidí se do budovy nedostalo. Shlukli se u vehodu, kdeje rozháněla policie, jež byla palác sněmovní ob- kličila hustým řetězem. Nad hlavními vraty visela cedule s nápisem: »Všecka sedadla roze- brána.« Jako nad pokladnou divadla, je-li na repertoiru nějaká attrakce. Svaz sociálně-demokratických poslanců ko- nal sice poradu, nebyl však schopný k usnášení Patrně dlí někteři členové ještě mezi stávkují- cími uhlokopy. V červeném sále, který byl dříve hovornou, sešli se vůdcové strany sociálně-demo kratické, pokud nejsou poslanci Ministři vkročili do sálu, nežli jednání byl zahájeno, všichni. Dr. Körber měl napřed roz hovor s drem. Grossem, pak s drem. Pacákem.
Daszyňski Rieger Gal doktor Körber Gross Pacák Vídeň poslanecký sněmovna panská sněmovna svaz sociálnodemokratický ko
10 article
Obecenstvo bylo zklamáno. Přišlo být svědkem bouřlivé attaky, provázené obligátní palbou. Nedošlo však ani k šarvátce. Solva president dr. Fuchs udělil generální důtku všem. kdož minule provinili se proti »přísnému pokoj a pořádku parlamentnímu« a speciální posl Leop. Steinerovi za to, že nazval účastníky ně mecké obstrukce »zločinci, hodnými, by je vzal das«, navrhl posl. Zeller prioritu rozpravy o návrzích, čelících ke zkrácení pracovní doby v uhelných dolech. Byla zamitnuta. Jen 197 poslanců se zúčast nilo hlasování. 228 bylo nepřitomno, 124 jieh bylo proti ní, 73 pro ni. Veškeré občanské strany levice byly rozbity, nevyjímaje ani ant- semity. V menšině zůstali: vši ch n Čechové, Polák Stapiúski, Srb Kvěkvič, Chorvaté Spinčič a Bianchini, Slovinec Krek němečtí nacionálové Kaiser, Riegler, Heoger, Drexel a Wolfhardt, antisemitě Bielohlawek, Schlesinger, Loser, Axmann, Schneider, Leop. Steiner a Wedral, pokrokovci Roser, Bohaty, Fr. Steiner, Bendel a Röhling, liberálové Karreis, Rosehmann a Straucher a Schönererovci Iroa Hofer. Konservativní velkostatkáři vyšli, Klidně a mlčky snesli socia- listé, že přešlo se k pokračování v debatě o letošním odvodu. — — Lože počaly se prázdniti, na galleriích však obe- censtvo setrvalo. Jeden úspěch, zajisté cenný, mají žaloby českého poselstva na vojenskou správu proná- šené ve sborech zákonodárných: docházejí po slechu a pozornosti všech stran a také na kře- slech vládních. Pociťuje se zajisté, že nejde o věc nepatrnou neho maroliu, nýbrž o vážnou důležitost, která dolýká se nejcitlivější stránky národního cítění.
doktor Fuchs Steiner Zeller Čecho Polák Stapiúski Srb Kvěkvič Chorvat Spinčič Bianchini Slovinec Krek Kaiser Riegler Heoger Drexel Wolfhardt Bielohlawek Schlesinger Loser Axmann Schneider Leop Wedral Roser Bohata František Bendel Röhling Karreis Rosehmann Straucher Schönererovec Iro Hofer
11 article
Velký byl věnec poslanců, kteří sledovali dvouhodinný výklad posl. Hořice. Dovedl promluviti zajímavým a poutavým způsobema tenorem nejrozhodnějším. Provedl široké srov- nání mezi postupem, jakým se nakládá v armádě s našinci, a jakým s Němci. Netvrdil pouze, že se s Čechy jinak jedná, nýbrž dotvrdil také vý roky své frappaniními doklady, které budily hlu boký rozruch. Řekl vše, co tou dobou má český lid na srdci, a řekl také, co by mohlo a mělo býti. Byl to výkon netoliko kritický, nýbrž také positivní, tak že nikdo nemůže říci, že česká strana ve sněmovně poslanecké je čirou negací. Ani tam, kde by — jako ve věcech vojenskýeh — mohla přestati na roli žalobkyně. Era hr. Clara byla mimořádná také tím že nikdo nechtě! — nikdo v levo, nikdo v pravo — navrhovati konec debaty. To se nyní změ nilo. Měly pravdu »Národní Listy«, když v ne děli napsaly, že kolo polské preten duje na vedení vládních stran. Klotura spuštěna dnes poprvé za vlády Körbrovy na podnět p. Jaworského Pan předseda kola polského nesvolá v výkonný výbor pravice, a je již v čele většiny kombinované, ve které jsou strany bývalé německé obstrukcel Nová koalice se tedy již vyklubává na světlo dennl.
Němec Era Claro Klotura Jaworský Hořice Čechy
12 article
Jak osud s lidmi hrá! Není tomu dávno, co p. Vladimír Gniewosz, major ve výslužbě, bil se s K. H. Wolfem. Dnes tomuto členu polské delegace — němečtí nacioná- lové dvakráte provolali » heil !« V odměnu za to, že vzdal chválu němčině a uzna obecné její právo. Tento Polák je »stará vojna« Není tedy divno, že velebil armádu a její důle- žitost. Někdy tak činil; ovšem tak, že odezvou byla Ilučná veselost. Na př., když mluvi o službě důstojníků a jejich těžkých manévrech — v noci . . . Sněmovna se při tom bavila výtečně a prominula mu, co by jinému byl zazlila. Za každě vlády opakuje posl. Biankin stesk, že chorvatský živel je v marině poni žován naproli vlašskému a maďarskému. Dne opět. Ale co platny ustavíčné ty nářky a výtky Pranic. V nepřízni proti nejvěrnějším strážcům monarchie na jihu je setrvačnost a důslednost, které v zájmu státním dlužno jen litovati, která se jednou těžce vymstl. Ve věcné opravě odpověděl posl. Dole- žal ministru hr. Welsershei mbovi jmenem všech poslanců českých odbyl Schöne- rerovce Türka, který v pátek jim nabí z e svou a svých přátel pomoc. Věru jenom z naivnosti nebo ze zlomyslnosti mohlo se zroditi nařčení, že poslanci čeští. jsou ve spolku nebo dokonce v nevolnictvu Schöne rerove.
Gniewosz Wolf Polák Schön Türek Dolo
13 article
Zákon o letošním kontingentu je nyní ve výboru. Tak záhy, jak sobě přeje pan Welsers- heim, z něho se asi nevráti. Pilné návrhy stran stávky uhlokopů podane nebyly dojednány a nepřikázány — jak sociální demokraté veleli — ještě výboru, jakkoli jin věnováno čtyři a půl hodiny. Mluvčí českého klubu, dr. Sláma, nalez vřelá, sympatická slova pro hladovící české děl níky v jejich nerovném boji za lepší existenei Bičoval řiznou satyrou byrokratický apparát který léta prozahálev, nyní teprve, v osmém týdnu stávky, slibuje —— studovat otázku haví skou, a jehož veškeré umění záleží jen v opi sování zákonů z Německa. Pádnými ranami bil do tradicionálního sy stému, reformy odkládati do nekonečna. Ukáza na dlouholeté chyby vlád rakouských, páchan nejen na lidu dělném, nýbrž i na řemeslnickém na průmyslu a zemědělství, a ukázal k tomu že vláda, jsouc donucena parlamenlem, podala zákon upravující platy státním sluhům, neposta- rala se však současně, by královstvím a zemím věnována byla státní subvence pro nutné zvýšení platův učitelských, čímž byl opět způsoben so ciální nepoměr. Čeká snad vláda, až učitelstvo bude stávkovat, nebo až přijdou prodlužená krá lovství a země do veřejné exekuční liciface?
Welsers doktor Sláma Německo
14 article
Vzpomínaje slibů, které vláda činí dělní- kům, zvolal dr. Sláma: »Jak mají dělníci vě řiti přípověděm vládním, vědili, že sliby, dan celému národu nebyly dodrženy, zvědili,ze také vyplněné sliby zase byly odvolány? Věru. nyní v Čechách každému jen se vysmějí, kde by chtěl i jen slůvku některé vlády rakousk věřiti a dojde snad k tomu, že vládní sliby budou se gruntovně vtělovat na budovu řišské rady nebo na jiné budovy státhír Vyličiv drasticky, eo vše vlády zavinily v uhelné pánvi ostravsko-karvínské, demáhialse spozemštění dolův uhelných neb aspoň rýchléh zákona, by vláda mohla stanoviti ceny uhli chrániti obecenstvo před vyděračstvím. Naléhai na brzké postátnění dráh v zemích českých, by se mohly jednotně upraviti sazby. Řeč, kterou napjatě poslouchali a hlučným souhlasem provázeli četní poslanci všech stran politiekých — také ministří, mezi nimi pan Körber, byli mezi posluchači — doznala vel- kého úspěchu. Dru. Slámovi bylo hojně gratu- lováno. Dr. K örber, který do debaty zasáhl ně kolikařádkovou řečí, nemluvil již o žádné úpravě normální pracovní doby v dolech, o žádné lhot do podzimka, o legislativní akci v té příčině o žádných ohledech na soutěž ciziny při řešení osmihodinné šichty. Prohlásil jen a toliko, že co bar. d'Elvert na smírčím soudě v Těšíně slíbil, vláda také splní a že bude práce výbo- rové podporovati ze všech sil. Podivno: socíalistě, kteří v pátek byli by málem bar. Giovanelliho umlčeli, jeho kollegovi z ministerstva vnitra tleskali nadšeně. V parlamentě byly rozšiřovány po celý večer pověsti, že sociální demokraté uspořádají hromadnou procházku kol sněmovního paláce. Tento byl celý obstoupen policii. Pověsti však ukázaly se bezpodstatnými. O 111. hod. noční schůze pro neschop nost sněmovny k usnášení byla skončena.
Sláma Körber Elvert Čechy Těšín
15 article
Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi ve 3.10 hod odpol. a hned na samém počátku oslovil shromážděné poslance: »Ciění pánové! Byli jsme všichni v této sně movně svědky událostí, jichž musíme hluboce žele a které dle mého skulečného přesvědčení byly velice zahanbující. Bohuželí nejsem s to, abych jednollivé pány, již spolupůsobili, volal k pořádku, neboť steno- grafický zápisník poslední schůze nemá o tom vý- slovné poznámky. Ale proto přece musím vysloviti hluboké politování a požádali všecky pány bez roz- dílu důtklivě, by chovali se příště v télo sněmovně tak, abych nebyl nucen volati je k pořádku. Kdyby se takové výstupy ve sněmovně opakovaly, obával bych se skutečně, že veta je po parlamentarismu v Rakousku. Avšak, pánové, o jedné věci musím se zminit zvláší. Posl. L. Steiner vyjádřil se ve své řeč- »Prohlašuji bez obalu, že po léla se zde nic nepra covalo, tak notoričtí zástupci lidu, již překážejí suěmovní práci, měli by se poslati k čertu!« Pänové takovou řeč jsme ve sněmovně jaště neslyšeli. Žel že musím volati posl. L. Steinera k pořádku a t všim právem Ministr financi podal dodatek k rozpočt na r. 1900 a zaslal přípis, jímž odvolává se před- loha finančního zákona pro r. 1899 s příslušnými před- běžnými rozpočty a preliminářem investičním. Komise přo kontrolu státního dluhu předložila závěrečnou zprávu o použiti zlatých mincí ko runní měny, jež spolucpatrovala. Zemský trestní soud vídeňský dopsal v immu nitní záležitosti posl. Mittermavera.
doktor Fuchs Posl L Steiner Pänová Rakousko Ciění pán
16 article
Posl. dr. Dyk podává pilný návrh na udě lení státní podpory rolnicivu, živelními pohromam alíženému v obcích Bezděkově a Dubové Lhote v okresu klatovském, v obci Kokořově v okresu ne- pomuckém a v Mitově v okresu blovickém. Návrh jako pilný bez debaty příkázán rozpočto- vému výboru. Jiné návrhy podali poslanci: Gessma n a sp. na vydání zákona, jimž zapovídá se židůn obchod s náboženskými předměty křesťanskými: — Lorher a sp. na zlepšení hodnoslních poměrů kan- celářských úřadniků při politických úřadech. Posl. dr. Dyk podává dotaz na ministra vni- tra ve příčině nevyplácení státních podpor obcím St- poklasům, Zborovu, Rohozné a Žinkovu, ke kterým vláda dle usnesení sněmovny z r. 1899 byla vyzvána a dotazuje se po příčině průtahu, po případě vyzývá vládu k rychlému vyplacení podpor Jiné dotazy podali poslanci: Weisskir ch ne a sp. po vydání materiálu, jejž sebrali živnostenšt inspektoři o domácím prámyslu v Rakousku; — Gregorec a sp. ve svém dotazu žádali většt zřetel na Slovince při obsazovění soudcovských míst v obvodu vrchního zemského soudu štyrsko- hradeckého: — Peschka a sp. po kartelu továr- níků superfesfalův a usnadnění koupě strojeného hnojiva v cizině: — Hybeš a sp. po poměrech posunovačů vagonů u rak.-uher. společnosti státní železnice: — Berner a sp. po jednání vítkovických železáren, aby dostaly dodávky pro státní železnice. K návrhu posl. Drexela některé návrhy na zlepšení poměrů učitelstva na školách národních a měšťanských přikazuje se rozpočtovému výboru bez 1. čtení. Posl. Zeller navrhuje, aby se přešlo hned k rokování o pilných navrzích stran hornické stávky a žádá, by se zjistil poměr hlasů, avšak jeh návrh propadl 124 proti 73 hlasům. Přechäzí se k dennímu pořádku, na němžje 1. člení branecké předlohy.
Posl doktor Dyk Žinkův Slovinec Peschek Hybeš Berner Drexel Zeller Bezděkov Kokořov Stpoklas Zborov Rohozná Rakousko Dub Lhote
17 article
Poslanec Hořica: My budeme hlasovati pro předloze nikoliv proto, že jsme nepřáteli armády nýbrž proto, že máme důvodné příčiny, býti ne spokojenými s poměry varmádě. (Sou hlas u Čechů.) Ministr zeměbrany mluvil s takovým přesvěd čením a tak vroucím a srdečným hlasem k nám, že by jeho řeč zasluhovala, by v první řadě slyšána byla armádou samou. Nechceme brániti zdatnost naší armády, avšak kdo chce řádné funkci její v do- bách válečných, nesmí zabíjetí v míru jejího ducha a otravovati srdce národů. (Hlučná pochvala u Čechů. Technická schopnost sama nedostačuje v době ne- hezpečí. Pravil-li hrabě Welsersheim, že armádaj daleka politických, národních a sociálních zápasů. nelze totéž řící o jednotlivých příslušnících armády a také nikoliv o vysoce postavených funk- cionářích, kteří za posledních 30 let, od té doby co máme všeobecnou brannou povin- nost, osvědčují smýšlení a prováděj skutky, proti kterým musí národ ná co nejrozhodněji protestovaři a které lze vysloviti v ten rozum, že posádky v če- ských městech jsou takřka posádkami ne- přátelskými, ježto na důstojnický sbor shor působí se tou měrou, že chová se tak jakoby byl v zemi nepřátelské. (Souhlas u Čechů.) Důstojníci pruští u nás roku 1866 ne- způsobili v srdcích obyvatelstva takové trpkosti jakou působí dnes chování rakouskýci důstojníků vůči českému lidu. (Pochvala Čechů.) Po většině mladí panáčkov osvědčují takové nenávistné opovrho- vání českým lidem, že je to krajní měrou po- litování hodno.
Hořica Čecho Welsersheim
18 article
Přede dvěma lely — bylo to v době německ obstrukce — důslojnický sbor byl zván do měšťnn- ského pivovaru v Plzni. Když byli odešli velcí páni zůstal jeden kadet a ten pronesl zdravici kterou ukončil slovy: »Ať žije obstrukeel A příslušníci armády připlli kadetovi volajíce: »Pryč s Čeehy!« (Hlučné hlasy Slyštel u Čechů.) Noviny, kde tato zprává byla uve- řejněna, byly vojenským úřadům zaslány, ale zpráv la nebyla jimi vyvrácena, naopak dva mě- síce potom při postupu listopadovém onen kadet stal se poručíkem. (Bouřlivé hlasy: Slyšte u Čecho. My přejeme důstojníkům zlepšení jich platův. ale chováme přesvědčení, že jsou jiné stavy, kter po stránce výchovné státu konají leps služby, na příklad učitelé, a ti že jso zanedbáváni. Ministr tu řekl, že armáda nepodala žádných petic, neagitovala a nepřijímala žádných resoluci Tážu se: Což pak důstojnický sbor vůbec může pe- lice podávati? Co se však týče agitací, pravím, že armáda skutečně agiluje. Mám na to svědka. ministra vojenství pana Krieghammra, který v svém výnosu ze dne 28. ledna mimo jiné pravil »Za příčinou shromáždění aktivních důstojníků jsou velileové povínni jim dětklivě vytknouti, že nepopí ratelně ochabnuti v dosavadním korrektním postupu důstojníků je hlubokého politování hodno. Účasť důstojníků při tomto trapném vyličování hmolného jich stavu v novinách, skrovná zdrželivost důstojníků při výkladu jejich vlastních tužeb a zále žitostí v místnostech veřejných všeho druhu, převa- hou bezměrné a bezforemné kritiky: vše to jsou zjevy, že ton agitační a tendenční bez
Čecho Krieghammra Plzeň Čeeha Slyštel slyšet u Čecho
20 article
ohlednosti, který proniká veškerým naším ve řejným životem, nyní počíná vnikati do kruhů na šeho důstojnického sboru, který byl jindy přistupen jenom mravům nejlepším. Ministr tudiž napomenul důstojníky, by nezapo mípali, že pravý genileman musí sobě sice osvojii velké vymoženosti nově doby, že však se musí vy- varovati jejich kalu Pochybená výchova vojenského mužstva mnoho- násobena je pochybenou taklikou naší armády, jež přiděluje k vojsku důstojníky neschopn dorozuměti se s mužstvem. (Pochvalau Čechů). Mluvi-hi český důstojník v če- ském městě s českým lidem česky, po- šlou ho do Kološváru, Tarnopole ne bo ještě dále. Důstojnická tabule zavedena za tím účelem, by aráda nemusila se tuze stýkati s »ošun- tělým fitistrem«, aby zůstal zachován duch, jaký za starých dob býval, za oněch starých dob, kdy stal se důstojníkem ten, kdo se choval zvláště slušně důstojně. Důstojníci měli tehda ušlechtilost ve smý- šlení, byli to lidé, kterým tuze záleželo na jejich po- stavení a kteří potom skutečně stali se nástrojemv rukou svých představených. Před r. 1848 nemohlo ovšem býti řeči o politických proudech mezi muž stvem, ale v oné době nebylo také politických proudů v občanstvu. Nyní však poměry se změnily. Máme všeobecnou brannou povinnost, máme všeobecnou školní povinnost, mužstvo má národní cit a s timlo národním citem vojenská správa musí počítati. Tlakem a donucováním nikdy nedosahlo se ničeho. Tlakem český národ jen tvrdl a roztál jen tenkrát, vyšlo-li se mu vstříc: ale vycházelo se mu v ústrety jen málo kdy a proto český národ stal se tak tvrdým
Čecho Mluvi Tarnopol
21 article
Řečník uvádí potom četné případy na doklad, že českému národu v armádě proti německému děje se újma. V Praze je dovoleno důstojníkům cho- diti do německého kasina, kde sbíhají se všecky niti německé politiky, ale navště vov at české místnosti je jim zakázáno. (Slyšte Slvšte! u Čechů). Když však jeden nadporučík při císařské slavnosti, která se konala v německém ka- sině na rozkaz plukovníkův, se nedosta- vil, byl přesazen do Uher (Hlučné »Slyštele u Čechů) a tak týrán, že se potom zastře- lil. (Opětné projovy nevole u Čechů). Posl. dr. Šílený (k ministru zeměhrany) Dejte to vyšelřit, Excellence ! Nejsem generálem také si jím nepřeju býti (Veselost na českých lavi- cích), ale tak na mne volala Jeho Excellence! Místopředseda Lupul: Upokojte se, nemáte nyní slovol Posl. Hořica (k Šílenému): Tak tedy nejsi generálem 1 (Hlučná veselost na lavicích českých.) Posl. dr. Šílený: Nikoli, ten nebude míti ode mne pokoj. dokud to neodvolá! Ať je to kdykoli, to je mně jedno ! káždý se má zde chovati slušně, tak Jeho Excellencel Posl. Hořica (pokračuje): Z otázky »zde« byl konstruován z lo čin (Souhlas na lavicích če- ských), politická afféra (Opětná pochvalau Čechů), nejen proti českému národu, nýbrž také politická afféra, kterou chtěli zníčiti nynější české poslan ce.
Čecho Posl doktor šílený Hořica Excellencel Posl Praha Uhry slyšet Slvšte
22 article
(Hlučný souhlas u Čechů.) Z vojenského služebního řádu je patrno, že mužstvo má býti o něm poučo- váno důstojníky způsobem vhodným. Jak se to al může státí, jestliže důstojník řeči mužstva ne- rozumí? Služební řád vojenský žádá, by s podřízenými důstojníci jednali blahovolně a spravedlivě. Ze slov »zde« však byla učiněna afféra. Jaký význam má znalost mateřského jazyka mužstva pro důstojníky, je z toho patrno, že v rozhodujících bit- vách je mužstvo povzbuzováno jen mateřským jazykem. Řečník uvádí případy, kde vojíni byli vedení do bitvy slovy: »Vojácí ! Ne- zapomeňte, že jste Čechové a potomci ne- přemožitelných Husitůl« V jiném případ zvolal na ně generál: »Hanáci, držte sel- Hlasy na českých lavicích: To je napsáno na stuze praporul Posl. Doležal: To bylo už sňato Posl. dr. Šílený: O to by se měli páni gene- rálové staraty Posl. Hořica (pokračuje): Nemohu věřit, že tato stuha s 24. praporu hanáckého byla sňata. T by znamenalo vyrvati si vlastní vnitřno- sti, kdyby se dakověto věci v armádě děly.
Čecho Hanák Posl Doležal doktor Hořica
23 article
Posl. dr. Šílený: Proti vojákům se štve nej- horším způsobem Posl. Hořica (pokračuje): Ve služebním řádu se předpisuje, že tresty nemají býti nikdy povahy osobní a nikdy vycházeti z nenávisti. Těmto předpi- sům příčí se rozsudky kyjovské, ke vzpouře je třeba ozbrojení. Záložníci však, kteří se hlásili »zde«, byl ozbrojeni jenom Posí. Holanský; Deštníky! (Hlučná vese- lost. Posl. Hořica: ... kontrolními knížkami Jak možno zodpovědět před bohem, kon struovnti z alféry »zde« vzpouru a pak lidi pokutovati takovýmito tresty? Působ se tak na mysli lidí, aby všech do- brých svých sil užili v zájmu služby (Pochvala u Čechů.) Jaké svědomí mohou míti ti, kteří dokonce na místech nejvyšších zcela zbytečným způsobem afféru »zde« vylíčili v do bě tak nebezpečné jako vzpouru a že ji nafoukli na afféru státní? Český lid ve své převážné většině smýšlí rovalisticky již proto, že založii svojí existenci na státním právu. Panov- ník nemůže přijíti do kontrolních schůzí, by se po- díval, co se tam děje, ale žádati lze, aby mu každý poctivě a s náležitou šlechetností podával o nás zprávy. (Hlučná pochvala u Čechů.) Jak máme věřit slovům ministrovým o »lásce nás všech k českému národur, k »lidem povidlovýme!? (Veselost.) Armáda nechí je poslušna ministra a vzdá se veškeré nená- visti proti českému národu, která skutečně je ve všech jejích kruzích pěstována.
Posl doktor Hořica Čecho Panovo
24 article
Rečník stěžuje si potom na způsob, jak nakládá se nyní se slarými vysloužilými důstojníky při pře- měně některých institucí armádních a polemisuje pak s poslední fečí posl. Türka. Praví: »Nemohu posl. Türkovi prominouti, že sám nabízel svou po- moc v obstrukci. (Hlučná veselost.) Naše obstrukc má jiné eíle a vyžaduje také jiných prostředsů. Tento poslanec účel své obstrukce projevil vždy zvláštní přímostí. Mluvíl-li posl. Türk o Burech jako malém a zdatném národě, klerý nečhice býti vypleněn lüpičským národem, ať si vzpomene, jak Rakousko r. 1864 spojilo se s Pruskem, aby po- mohlo vypleniti hodný a pracovitý národ dánský My jsme se v letech 1864—1866 ničemu nenaučili a vešli jsme opět ve trojspolek, který skutečně, jak posl. Türk se domnívá, jednou může být uvolněn jenom zbraněmi. Český národ o tom ví a mý při- pravujeme se k tomuto boji. To je společný zájem čoského národa s armádou a se státem. Tento boj o existenci monarchie provedeme až do poslední kapky své krve. Doufali jsme, že Rusko dvojspolkem s Francií prokáže Rakousku stejnou službu proti Prusku, jakou prokázalo r. 1849 Rakousku proti Maďarům, ale tato naděje posunuta hodně daleko. Řeč, kterou měl veledušný president franeouzské sněmovny při svém vstupu do akademie, je svě- dectvím, že ve Francii roste vědomí diplematické této situace. President francouzské sněmovny po- jednal zevrubně o existenci Rakouska, kteroužto otázku chce míti rozřešenu v našem smyslu. Jsme mu povinni díkem a trváme na tomto rozřešení, protože jsme svojí existenci připoutání k Rakousku Bojujeme za svoji sílu, která je zároveň podmínkou existence říše. Druhý však činitel dvojspolku Rusko, pohříchu v Evropě promluvilo jinak. Svoji
Türek Bure Ruska Maďar Rakousko Prusko Francie Rusko Evropa franeouzský sněmovna