ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 c7e60360-75db-11dc-b26f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 110, place 64, work 2, org 16
1 masthead
27. března 1907..
2 masthead
Číslo 85
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 3.
5 article
podporovat, co vlastně neexistuje? V německých mě- stech stát podává pomocnou ruku. Řečník vyložil polom, kterak zemský výbor pečuje o odborné škol- štví a o musea. Dodal k tomu: Je velmi zajímavo. že při 21milionovém schodku ukládají se zemskému výboru nejnákladnější úkoly, jako by rozpočtová ko- mise necítila, že je povolána jako odborný orgán. aby radila, jak se má při zemském schodku hospo- dařiti. Musi se ovšem otevřeně uznati, že činnost technologického musea v Praze vzbuzuje opravdový obdiv. Řečník polemisoval potom s jednotlivými řeč- níky německými, kteří mluvili o maloživnostenské dotaci. Potom pravil: Byl zde učiněn návrh, aby do- lace maloživnostenské a podpory nouzové děleny byly podle klíče 1/4 : 1/4. Není třeba zde vážně zabývati se statistikou, jak ji vypracoval prof Rauchberg a Wieser. Statistika tato jest sdělána tendenčně k účelům politi- ckým. Klič věcně pak není odůvodněn. Dlužno při- pomenouti, že dnes nejedná se o to, aby dotace 500.000 K ku podpoře živnostnictva byla povolena. nýbrž o podminky, jak se jí má používati. To se již stalo. Pan Glöckner rovněž vytýkal zemskému výboru, že tuto dotaci zašantročil jubilejnímu fondu Bylo by lépe, kdyby tento pán lépe se informoval aby potom se neblamoval. Rovněž tvrdil, že zemský výbor byl povinen tuto dotaci rozděliti živnostnictvu. které krupobitím a suchem r. 1903/4 škodu utrpělo Kdyby se vypsala cena na plán tohoto rozdělení, myslím, že by ji nedostal ani pan Glöckner. Pánové Glöckner a Kasper hájí slejné rozdělení této dotace.
Rauchberg Wieser Glöckner Kasper Praha
6 article
Krupobití a sucho poškodily nejvíce krajiny české, ale rovnoprávnost byla by porušena, kdyby odškodné dostali pouze Češi. Těžké jednání v otázkách věc- ných, když se přesunou na pole politické. Řečník prohlásil na konec, že musí hlasovati proti resolucím, jež se strany německé byly navrženy. Zmíniv se o útocích naň v poslední době podniknutých, pravil řečník, že pokládá pod svou důstojnost na ně zde od- povídati. Pracoval vždy svědomitě v oboru živno- stenském i rolnickém, čehož důkazem jsou mnchá souhlasná uznání, jichž se mu dostalo. (Výborně Potlesk.) Posl. Maštálka navrhl konec debaty. Návrh byl přijat a generálními řečníky zvoleni proti posl. dr. Trost, pro posl. dr. Ronz. Posl. dr. Trost (Všeněmec) mluvil o udalostech v Aši a pravil, že nestalo se žádné platné usnesení aby známé ličení ašské se konalo jazykem českým. Šlo jen o jeho odročení pro nepřítomnost českého zapisovatele. Ve věci zakročil nepříslušným způso bem president vrchního zemského soudu pražského je to neslýchaný skandál, co on provedl. Potom vykládal řečník, kterak Němci jsou v roz- počtu zemském zanedbáváni. To si Němci nedají již libit a proti české moci postaví svoje násilí. J otázka, kdo bude zničen dříve, zda český nebo ně- mecký národ.
Čech Posl Maštálek doktor Trost Ronz Němec Aš J otázka
7 article
Posl. Ronz (generální řečník pro) konstatoval, že jednotlivá odvětví průmyslová mají již své odborné školství, jen průmysl mlynářský, který čítá na př. v Čechách přes 6000 závodů a jenž zaměstnává přes 15.000 lidí, nemá dosud žádné školy. Mlynářské kor- porace uvažovaly o této otázce na svých schůzích. ale do dnešního dne marně se dožadovaly od vlády splnění tohoto požadavku. Jměnem českých mlynářů a mlynářských dělníků apeloval pak řečník na sněm aby podporoval vyplnění tohoto spravedlivého poža- davku mlynářstva a navrhl tuto resoluci: »Zemskému výboru se ukládá, požádati vysokou c. k. vládu, aby opětovaným žádostem mlynářských korporací a děl- níků mlynářských za zřízení školy mlynářské Praze vyhověla a toto učiliště přičlenčním k země- dělskému oddělení vysoké školy technické aktivovala. Návrh byl dostatečně podporován, Posl. Anýž (ve věcné opravě): Konstatuji, že všechno to, co řekl p. dr. Trost, mohl si dovoliti jen laskavostí nejv. maršálka, protože jako právník ví, že jednaci řád při debatě o živnostenské otázce ne- připouští obšírných výkladů o nějaké aféře ašské.
Posl Anýž doktor Trost Čechy zřízený škola mlynářský Praga vysoký škola
8 article
Věcně konstatují, že je nesmírnou nestydatostí a opo- vážlivostí mluviti zde ve sněmu o českém národ způsobem, jako by byl méně cenným než národ ně mecký (Výborně! Hlučná pochvala.). Pan dr. Trost učinil již při povšechném rokování poznámku, že se Němci nechodí k nám »nažrat« jako naši lidé do jich území. Naši lidě, jdou-li k vám, musí si trpce chleba vydělávat, oni vás musí živit a získávají vám jmění. Víme, že často potom vracejí se zpět ožebra- čeni a vyhnáni z bytů. Konstatuji dále věcně, že dr. Trost neměl práva mluvit o přelíčení v Aši způsobem, jako by bylo opovážlivostí, když český člověk žádá za české pře ličení. Takovým způsobem nesmí býti zneužíváno sněmu tohoto království. Také je hrubou lži tvrzení že se dáváme vámi vydržovati a že žijeme na vaše útraty. My od vás ničeho nechceme, leč právo spravedlnost (Bouřlivá pochvala na českých la- vicích.).
doktor Trost Němec Aš
9 article
Zpravodajové menšinových vot vzdali se slova Zpravodaj posl. dr. Fiedler vzdal- se rovněž zá věrečného slova. Při hlasování o kapitole V. zamitnuta byla ob minoritní vota a kapitola V. přijata celá dle zprávy komise rozpočtové. Potom bylo jednání přerušeno. Nejvyšší maršálek zemský oznámil, že posl. Fr Staněk písemně se vzdal mandátu. Příští schůze zejtra ve středu, dne 27. t.m o 10. hod. dopoledne. Na jednacím pořadu jsou nevyřízené předměty dosavadního jednacího pořadn, dále pak zpráva ko mise pro záležitosti Zemské banky o změně čl. 49 stanov Zemské banky, dále několik zpráv ústnícha to komise pro záležitosti zemědělské o žádosti ř- ditele rolnické školy v Čes. Budějovicích Karla Ko- šťála za vpočtení služebních let; dále netištěná zpráva legitimačního výboru o žádostech soudů za vydání poslanců: Holanského, Filípa, Macháčka a Sandner ke stihání, potom zpráva komise rozpočtové o zále- žitostech melioračních o meliorování pozemků vod- ním družstem v Starém Plesu, o úpravě potoka My sliveckého, o meliorování pozemků vodním družstvem v Dolních Měcholupech, o melioraci pozemků vodním družstvem v Dörnsdorfu v okresu přísečnickém,o úpravě potoku Saubachu, o úpravě potoku Střibrného o úpravě potoku Aubachu, o subvenci na další práce zahajovací při potoku rakovnickém, o meliorování pozemků vodním družstvem v Chotuticích a postačí-li čas, druhé čtení zprávy komise pro veřejné práce podporování železnic nižšího řádu. Schůze skončena o 7. hod. 45 min. večer.
doktor Fiedler Staněk ko Filíp Macháček Sandner Čes . Budějovice Dolní Měcholupy Dörnsdorf Chotutice Saubach Aubach
10 article
Depulace města Zásmuk, starosta pan Ant. Šal a radní pan Liska, byla včera ve sněmovně, žádajíc subvenci na zřízení vodovodu v Zásmukách. Depu- tace jednala o této věci s poslanci drem. Škardou Adámkem, drem. Ulrichem, drem. Fiedlerem, drem. Werunským a posl. Práškem. — V minulých dnech požádal »Svaz česko-slovanského studenistva« pí semně všechny profesory českých vysokých škei pražských, kteří zasedají ve snému král. českého. za podporu žádosti »Svazu« o subvenci. »Svaz«, jak ze zpráv denních listů známo, podal žádost za sub venci zemskou již roku 1905, ale byl sopominut v le tošním rozpočtu. Žádá proto o doplnění rozpočtu zařaděním subvence. Podána též subsidiární žádosl více než 20 spolků studentských ku podpoře télo žá dosti za změnu ro-počtu. Poznámka. Návrh poslance Krejčíka, v minulé schůzi sněmu rozdaný (o němž v »Nár. Listech« se stala zmínka), obsahuje požadavek, aby v Praze bylo zřízeno samostatné oddělení c. k. poštovní spořitelny pro království české. Z komisi zemského sněmu. Komise legitimační. (Planá schůze.) Komise legitimačního výboru měla schůzi před sezením sněmovním. Posl. Sandne jako zpravodaj navrhuje, aby posl. Stein pro urážku na cti a vyhrůžku se nevydával. Posl. dr. Slá m projevil jisté pochybnosti o návrhu na nevydání. Na to následkem zahájení plenární schůze sněmu odročeno bylo jednání na dobu polední přestávky. Do této odročené schůze nedostavil se žádný z ně- meckých členů legitimačního výboru, ani zpravodai posl. Sandner, pročež schůze pro nedostatečný počel přitomných se bez usnášení rozešla.
Antonín Lisek doktor Škarda Adámek Ulrich Fiedler Prášek Krejčík Posl Stein Slý Zásmuky Šala Praha spolek studentský
11 article Předseda posl. dr. Podlipný poděkoval do
Předseda posl. dr. Podlipný poděkoval do stavivším se členům a prohlásil, že byla to poslední schůze legitimačního výboru v tomto zasedání. Komise pro záležitosti okresnía obecní. (Formální vyřízení různých petic. — Užívání pře bytků sirotčích pokladen. — Hrazení věcných ná- kladů na školy měšťanské.) Komise pro záležitosti okresní obecní konala schůzi dnes před zasedáním sněmu za předsednictví dra. Schauera. Posl. Trauzel přednesl žádost obce Vejprt za zřízení zvláštního okresního zastupitelstva ve Vej prtech a navrhl, aby žádost odstoupena byla zem. výboru ke konání šelření, což přijato. Posl. dr. Steidl referoval o četných peti- cích nemocničních lěkařů za upraven jich služebních poměrů. Vzhledem k tomu že nemohla zpráva pro krátkost času již dána být do tisku, navrhl, aby zpráva zemskému výboru vrá cena byla, aby ji zem. výbor ve smyslu názorů vy slovených v komisi po případě doplnil, do tisku da a ve příštím zasedání sněmovním komisí znovu předložil, což přija to. Posl. dr. Steidl referoval o žádosti městské rady v Chlumci n. C. za náhradu zaniklých ošetřo vacích výloh cestou milosti, což odstoupeno zem výboru. Posl. Posselt přednáší návrh o petici města
doktor Podlipná Schauer Posl Steidl Posselt Vejprty Chlumec
12 article
Teplic za vydání zákona zemského, jímž se jistá část města k účelům asanačním osvobozuje od při rážek zemských. Odstoupeno zem. výboru k šetřen a podání návrhů. Na to ujal se předsednictví dr. Funke a rele roval posl. dr. Schauer o pelici Čechů v Liberci shromážděných na schůzi lidu dne 3. března 1907 aby vydán byl zem. zákon, jímž by vlastnictví praž ského hradu královského bylo připsáno v deskách zemských koruně české. Posl. dr. Schauer na vrhoval vzhledem k tomu, že zem. výbor již podl návrhu dra. Mirosl. Stráneckého z roku 190z otázkou touto se zabýval a k vyzvání jeho odborníc prof. dr. Čelakovský, prof. dr. Riegr, dr. J. Kalousek a dv. rada Stupecký své dobrozdání ve věci té již podali, aby petice tato odstoupena byla zem. výboru, by k ní zřetel vzal při připravování dotyčného návrhu pro sněm. O věci té rozpředla se velmi živá debata, v níž se zúčastnili dr. Herrmann, dr. Funke, bar. Brandt. Posselt, Ronz, dr. Zimmer, Kožmina zpravodaj dr. Schauer. Při hlasování byl návrh posl. dra. Herrmanna zamítnut a návrh zpravodaje přijat.
doktor Funke Schauer Čecho Posl Stránecký profesor Čelakovský Riegr J Kalousek Stupecký Herrmann Brandt Posselt Ronz Zimmer Kožmin Teplice Liberec
13 article
Posl. dr. Zimmer referoval o druhé zprávě zemského výboru o upotřebení přebylků sirotčích pokladen, věnovaných sirotčímu fondu zemskému a navrhl, aby zpráva tato byla vzata na vědomí a aby vyzvána byla vláda, by zákon ze dne 3. června 191. jehož platnost potrvá do r. 1910, byl po uplynuti této doby na další čas rozšířen. Naproti tomu učiníl posl. Glöckner dodatečný návrh, by zemský výbon byl vyzván, aby jednotlivých přebytků upolřeboval pro jednotlivé okresy v tom poměru, v jakém z těchto okresů přijmy plynou do zemského fondu. Návrh posl. dra Zimmra jednomyslně přijal. Na to referoval posl. dr. ryt. Weltrubsk o zprávě zemského výboru o navrhovaných změnách zákona v příčině hrazení věcných nákladů na školy měšťanské. Po návrhu jeho vzata byla na vědom zpráva zemského výboru, jež vrcholí v návrhu, by zůstalo při dosavadních zákonnitých ustanovenich. Při ukončení schůze byly předsedovi posl. dru Schauerovi za objektivní a účinné řízení schůzt vzdány jednomyslně díky.
Posl doktor Zimmer Zimmra Schauer
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 25. března. (Ministr Prad o situaci v Čechách.) Z rozmluvy, kterou měl vídeňský zpravodaj „P. L.“ s německým mi nistrem krajanem J. Pradem, dovídáme se že sněm království českého byl letos svolán ben souhlasu p. Prada a jen na zakročení mlado- českých poslanců a sice prý jen proto, aby se sněm mohl vysloviti, ať už kladně nebo záporně. o volební povinnosti. Ale právě toto rozhodnut mladočeští poslanci zmařili „studenou obstrukeí hned ve výboru, jejž svou nepřítomnosli činil neschopným usnášeti se. Nepokoj, jenž se v po- sledním týdnu objevil ve sněmu na německýci lavicích, vznikl prý následkem předlohy, týka jící se platů samosprávných okresních úřadníků. poněvadž se předloha dává zemskému výboru ve své většině českému, příliš veliká inge- rence na okresní úřadníky i v okresích něme- ckých. Otázka okresních úřadníků souvisi však s úřadnickou otázkou vůbec a úřadnická otázka jest na ten čas v Čechách nejpalčivější. Pan Prade zmiňuje se pak o německém požadavku. aby v německých okresích byli jen němečti úřadnici, že německý živel mezi úřadnictvem jest už po dvě desetiletí zatlačován, že ze 478 soudních adjunktů, kteří čekají na povýšení jsou pouze 62 Němci, a ti by musili přeskočit množství českých adjunktů, aby se mohli státi soudci v německém kraji. Čechové toho dopu- stiti nechtějí, trvajíce na tom, aby se postup dál dle statusu; ale od svého odporu budou pry nu- ceni upustiti, přejí-li si, aby se úřadnická otázk rozřešila klidně.
Prado P L Prade Čecho Praha Čechy Prado
15 article
V další části rozhovoru ministr Prade pře- šel ku přištímu, podzimnímu zasedání českého sněmu, jež bude věnováno změně zemského zři zení a volebního řádu sněmovního. Výsledek podzimního sněmování bude prý takový. Poně- vadž všeobecné volební právo při volbách sně- movních je vyloučenc, zřídí se jen nová, děl- nická kurie a volební okresy se nově roz děli. Na sněmu budou pak čtyři kurie: če- ská, německá, velkostatkářská dělnická. Poněvadž počet německých po- slanců se poměrně zmenší a následkem toho jin nebude možno odchodem ze sněmovny zmařit projednání nevýhodných pro ně předloh, budou žádati, aby německá kurie obdržela prá v veta. O to bude nutno vyjednávati před pod- zimním zasedáním a za té přiležitosti Němci bu- dou žádati, aby se jim zákonem zabezpečilo při- měřené jich politickému významu, jich hospo- dářské a poplatní síle zastoupení v zemském vý- boru, ve sněmovních komisích a v zemských ústavech, tak aby nebyli na přiště odkázáni na milost české sněmovní většiny. Bude to prý zna- menitý pokrok, poněvadž se splní oprávněně přání Němců a odstraní se panující zlořád (D).
Němec
16 article
Aby se zmenšily třecí plochy mezi Němci Čechy, dobře by bylo dále, aby se provedla změna v zemské správě tím, že by se ob- novily staré krajské vlády, jež bývaly v Čechách ode dávna a dobře se osvědčily. Jen že by nové kraje musily býti dle přání ministra Prada národně jednolité, čímž prý by se také usnadnilo řešení otázek národně-politi ckých. Dorozumívací konference, na které ostat ně nikdo nyní nepomýšlí, nepovedou nikdy k cíl a proto prý nezbývá nic jiného, než krok z krokem zmenšovati třeci plochy a jen tím způso bem možno dojíti jakéhosi modu vivendi mez oběma národnostmi v Čechách. Nového ministr Prade celkem neřekl nie vše, co tu uvedl, jsou stará, známá přání če ských Němcň a není na konec s podivením, že je ohřívá jich ministr krajan, jemuž jde o to., aby v Čechách byli spokojeni Němci. Jinak panu Pradovi ovšem málo na tom záleží, že jako rakousky ministr jest povinen dbáti, aby
Němec Prad Čechy Prado
17 article
vodle Němců byli v tomto státě spokojeni t ak ostatní národově. V Praze, 25. března. (Nové minister skě konference.) Za příčinou posledního slyšení ministrů dra. Wekerla a bar. Becka panovníka vznikly poplašné pověsti, že zmar vyrovnacího vyjednávání povede k ministerské krisi buď v Pešti, neb ve Vídni a že dokonce už i podány demisse. Pověsti takové šířeny hlavně v Pešti a proto také v nedělních listech peštských co nejrozhodněji dementovány. Vídeň- ský zpravodaj »Pester Lloydu« upozorňuje ve svém dopise, že se vyjednává pravidelně dále a po velkonocích bude se ve Vídni pokračovat tam, kde se přestalo v Pešti. Dne 8. dubna přijedou uherští ministři do Ví- dné, aby spřádali nit vyrovnání dále, jak se počalo v Pešti za posledních ministerských po- rad. Tato nit se ani nepřetrhla, ani se nebude spřádati z jiného konce. Bude se — praví — prostě vyjednávati dále, poněvadž se zatím s r- kouské strany propracují také se stránky tech nické někteřé látky, jež byly v Pešti již dů kladně projednány. O tom, že by vyjednávání bylo rozbito a vyrovnání se následkem toho ocitlo v krisi, a že dokonce ve spojení s tím nastala ministerská krise ať si v Rakousku, nebo v Uhrách, nemůže býti řeči právě tak, jako jsou bezdůvodny pověsti, že uherský ministerský předseda navrhuje, aby se počalo vyjednávat na jiném podkladě a že z požadavku toho čin kabinetní otázku. Dalším důkazem toho, že nen řeči o ministerské krisi, jest sobotní rakouská ministerská rada, jež se konala za nepřítomnost ministrů obchodu Fořta a železnic, Derschatty kteři jsou oba podstatně zúčastněni v nynějším vyjednávání a jistě by v ministerské radě ne- seházeli, kdyby skutečně hrozila jakákoli krise zaviněná vyrovnáním.
Němec Beck Praha Pešť Vídeň Rakousko Uhry Pester Lloyd
18 title
Politické zprávy zahraničně.
19 title
V Praze, 26. března.
Praha
20 article Z okupovaných zemí.
Z okupovaných zemí. »Něco se chystá,« píše sarajevská »Srbská Riječ«. V Zenici se pozoruje jakési jitření mezi dělníky. Kteří jsou mezi nimi cizinci, na kvap se stěhují, proto že se — jak se na tamějšlm trhu šeptá — něčeho bojí. Čeho? To snad věd ti, kdo jim dali pokyn, aby se vystěhovali. Právě takové slechy docházejí ze Zavido- viče, kde obě tamější veliké firmy propustily mnoho cizích dělníků, kteří se buď již vystěho- vali, anabo si vážou raneček, Mnozí byli obesláni na okresní hejtmanství, ale co jim tam řekli a nač se jich ptali, je tajemstvím. Žandarmerie v Zavidoviči je rozmnožena. Mezi tím se dějí v okupovaných zemích mnohé věci, které je třeba znáti. Na př.: Nevesiňský lesní úřad nařídil jedenácti- leté Soce, dceři Iije Samatoviče z Bojiště, aby se dostavila s jinými do Bišiny na zemskou robotu. Otec dcerušku zadržel doma a poslal o tom zprávu do novin. Když noticka byla oti- štěna, lesní správce Teller obeslal dívčina otc k sobě a diktoval mu pokutu K 4.80 za to, že jeho dcera na robotu nepřišla. Otec prohlásil, že ani pokuty nezaplatí, ani dceru na robotu ne- pošle. Lesní správce za to Iliju Samatoviče za- hrnul nadávkami. Ilija zachoval klid a odešel k soudei, aby na Tellera podal žalobu. Soudce odpověděl: »Ta věc patři adjunktovi a ne mně!e Ilija šel k adjunktovi, jenž řekl: »Ta věc ne patři mně, nýbrž soudci!«. Ilija se odebral na okresní hejtmanství, aby tam žaloval na lesního správce. Tam mu řekli: »Pan okresní hejtman právě se odebral na dovolenou!« »Již tu nikdo neslyší žalob člověka utiště- ného do boha samého,« povzdechl si Ilija a še domů, aby sehnal pokutu, kterou mu diktovai lesní správce.
Iij Samatovič Teller Samatovič Ilija Zavidovič
21 article
Zlořády v německé správě. V Düsseldorfu suspendován byl z úřadu rada zemského soudu Theissen za uveřejnění brožury »Neschopno a nedůstojno«, jež se za- bývá zlořády v justici. Hlavní řízení proti býv. guvernéru kame- runskému Pultkamerovi koná se 25. dubna před diseiplinární komorou v Postupimi. Žalobu zastupovati bude jeden rada komorního soudu. Šl. Puttkamer jest obviněn mimo mnohé jiné přehmaty osadě kamerunské též z toho, že vy- dával jistou dámu z polosvěta za sestřenku svou a že dal vystaviti průvodní list na falešné jméno. K úmrti »spoluvladaře« prince Arenberga. Prine Arenberg, jenž zemřel v ponděli v Krefeldu, byl intimním přitelem Bülowa byl pokládán dlouho za nejvlivnější hlavu »kleri- kální« vlády. Byl nejen hostem vílaným v sa lonech kaneléřových, nýbrž i pilným navštěvo- vatelem zahraničného úřadu i znal diplomatick novinky i plány lépe než mnohý zodpovědný ředitel německé politiky zahraniční. Tvrdilo se o něm též, že v době otázky marocké hleděl vehnati Německo do konfliktu s Francii, aby se této pomstil za její politiku protiklerikální; jist jest ale pouze, že podporoval všemožně bojov ného p. Tattenbacha, zástupce německého v Ma rokku. Také na německou politiku osadní vy konával princ Arenberg značný vliv.
Arenberg Bülow Düsseldorf Postupim Krefeld Německo Francie Ma Prine Arenberg
22 article
Anglo-španělsko-francouzská dohoda Právním zástupcem Španělska na hasgské konferenci byl jmenován londýnský španělský vyslanec. To znamená, že Španělsko na konferenci té vstoupí úplně do šlépějí Anglie. Také při schůzce obou panovníků v Kartageně má býti dohoda anglo- španělská okázale projevena. Nepochybně zúčastn se vedle ministerského předsedy též minist vnějších záležitostí. V Kartageně konají se pří- pravy k nejnádhernějšímu uvítání Eduarda VII Připluje prý tam i 12 anglických lodí válečných. Soudi se, že oba panovníci pojednají o otáze odzbrojení. Španělsko jest prý získáno úplně pro anglické návrhy; vliv Anglie na politiku španělskou od svatby královy jest vůbec ne- popíratelný. K dohodě pojí se i Francie. Eduard VII. odjede do Karlageny skorem de- monstrativně z francouzského válečného přístavu Toulonu a navštíví na obrněnci » Suffren« velitele středomořského loďstva francouzského Foucharda
Eduard Eduard VII Španělsko Anglie Francie Toulon
23 article
K nové úpravě platů a služebnich poměrů kancelářských pomocníků pomocných pracovníků a kancelář- ských pomocnic. Z kruhů interesovaných se nám píše : Služební a platové poměry pomocného úřadnictva státního doznaly v době poslední častých i pronikavých změn. Úsilím organisačního hnutí i přičiněním po- slanců říšských podařilo se vynutití na ministerstvu. že bedlivější pozornost věnovalo otázce této. Již prvním nařízením ze dne 19. července 1902 ř. z. č 145 došlo k první úpravě platové a k částečnému upravení poměrů služebních. Spokojenosí nařízení toto však v řady naše nepřineslo! Hnutí stavovské znovu se rozmohlo a vrcholilo ve snaze, aby slu- žební i platové poměry upraveny byly zákonem ! Na- děje z počátku dosti byly značné, poněvadž i značná část říšských poslanců věci naší se ujala a energi- cky ve prospěch naší věci pracovala. Bohužel, že ani sympatie postánců řšských, ani naše schůze, resoluce a pelice nedovedly přemocí odpor vlády. zvlášť odpor ministra vojenství proti zákonité upravé.
24 article
Navrhované zákony opětně padly a rozpočtový výbor a parlament neučinily nic více než že odhlasovaly resoluci, aby vláda aspoň nařízením opravila slálé ty nedostatky nařízení m nulých. Vládě ponechána tím plná moc, aby učinila co za dobté uzná a vláda také plné té moci použila. Nařízením ze dne 15. čer- vence 1906 ř. z. č. 141 provedena byla první »oprava« nařízení tak jak se očekávalo nedostatečně a když potom poslanci, z nichž na prvním místě jmenovat nutno dra. Klumpara naší věci znovu vřele se ujali. došlo tylo dny k »opravě« nové a dne 24. března 1907, ř. z. č. 88 spatřila světlo svět úprava nová, na kterou v posledních dnech s touhou největší čekáno bylo!
Klumpar
25 article
Všem kancelářským pomocníkům přináší zvýšení platů o 80 K ročně a v nové třídě pak, která zří zena byla pro Prahu, Brno, Krakov. Lvov, Štyrský Hradec a Terst, zvýšeny byly platy ještě zvlášť a sie pro ty, kdo slouží od 3 do 6 let o 60 K, kdo slouží od 6 do 10 let o 80 K a kdo slouží přes 10 let o 120 K. Posavádní titul kancelářský pomocník udělen kancelářským pomocným pracovnikům a těm, kdož až posud kancelářskými pomocníky se jmenovali, udělen titul nový »kancelářský oficiante! Tím veškeré ty dary vyčerpány. Onen § 29., výpověď be udání důvodů, zůstal na dále v plat- nosti, ustanovení, že kancelářský po- mocník stonati smí jen tři po případě šest měsíců a že po době té může býti propuštěn, ustanovení, že jedli povolán ke cvičení vojenskému nemusí dostat celý plat — toho všeho nová »úprava« se ne- dotkla. Celá řada drobnějších požadav ko jako: diéty a odměny při komisích úprava dovolené, zálohy na služné, uni- forma atd. to vše odloženo. Ani po 20 aní po 30 služeb. létech nemůže a nemá právo nikdo z nás říci, že jest delinitivním služebníkem státním. Kancelářským pomocným pracovníkům dostalo se novou úpravou přídavku 60, 40 atd. haléřů denně, ale nedostalo s jim toho, po čem hlavně touha jejich se nesla, totiž aby skutečně po třech letech musili býti jmenováni — kancelářskými oficianty! Znovu bude jim nntno 5, 6i více let živořiti při nuzném platu a znovu uníkati jim budou léta jež při včasném jmenování mohla jim již býti počítána do pense.
Praha Brno Krakov Lvov Terst Štyrský Hradec
26 article
Ještě »lépe« novou úpravou pochodily kancelář ské pomocnice. Kancelářským pomocným pracovni- cím dostalo se těchže platů denních jako silám muž ským; těchže titulů jako nám, officiantkám všal platů menších. V prvních třídách však tak malých. že sotva některá pracovnice toužiti bude, aby dříve než po devíti letech stala se ofhiciantkou. Kancelář ská pomocnice v I. třídě dostane denního platu 3 K 20 hal. — ročně 1168 K po odečtení kolků na kvi tování platů ročně 4 K 56 hal., zůstane jí platu 1163 K 44 hal. Stane-li se officiantkou, dostane 1170 K a odečte l se poplatek do pense a kolky ročně 31 K 56 hal. zbude 1138 K 41 bal. i bude míti o 25 K menší plat než dostávala jako pomocnice na denní plat. Kancelářská pomocnice v II. třídě má denně 3 K ročně 1095 K, po odečtení kolku na kvitování ročně 4 K 53 hal., má ročně 1090 K 44. Stane- li se officiantkou, má ročně 1100 K, odečte li se poplatel pensijní a kolky ročně 31 K 56 hal., zbude 1068 44 hal. a bude tedy míti o 28 K menší plat než dostá vala jako pomocnice na denní plat! Ze všeho toho vidno, že nejdůleži tější body veškerých těch našich snak a tužeb zůstaly opětně vězeti ve fasci klech ministerských kanceláří, že všechny ty petice. prosby a resoluce a všechna ta úsilovná námaha jednotlivých poslanců zůstala nepovšimnuta.
27 article
Jasně vysvítá z výsledku těchto našich zápasů. že služební poměr náš, tento nejvý- značnější bod všech našich snah upra- ven býti musí parlamentem, má-l vůbec upraven býti. Vláda tak sotva kdy učiní! A má-li tak učiniti parlament, musí tento parlament otázce naší úplně rozuměti, musí touhy a tužby naše znáti a musí býti jednotliví poslanci otázce naší poučení. A to stane se jen tehdy, zůčastní-li se pomocné úřadni- ctvo s plným vědomím nastávajlcích voleb do říšské rady, jež konají se na základě všeobecného, tajného, rovnéh hlasovacího prá va. Nejen však v Čechách, ale i na Moravě a v ze- mích ostatních. Není třeba vystupovati se zvláštním kandidaty, speciálně jako stav zvláštní — ale přec tak, aby ti kandidáti, jež máme podporovati, tak otázky naší se všímali! Svobodomyslní poslanci čeští učinili pro naši věc tolik, že není třeba utíkati se pod ochranná křídla strany jiné. Jména jako dr Klumpar, Maštálka, dr. Kramař, dr. Pacák a j. jsou jména jistě našich dobrých přátel! Musíme pracovati k tomu, aby takových přišlo do parlamentu více důrazně musíme i na schůzich volebních manifestovati požadavky svými. Ale ted, kdy se bude vo- liti — a ne po volbách! Činí tak všechny stavy, proč bychom tak neučinili my. Podle toho, jak která strana, jak který stav zúčastní se voleb — podle toho měří a cení se jeho vyspělost a inteli gence! Chceme, nebo máme býti na posledním místě? Dle všeho se zdá tak. Vzhůru, přátelé, chce- te-li, aby příšti parlament o vás věděl, vás znal vzhůru ku práci.
Klumpar Maštálek doktor kramařit Pacák Čechy Morava
28 article Volební ruch.
Volební ruch. Rozpínavost klerikálů. Na Podřipsku, ktor známo bylo snad dříve svojí svobodomyslnosti daři se volební agitace klerikálům dobře. Pra- cují svým způsobem s kazatelen, odkud tak snadno může kněz tomu „uvědomělému“ lidu vykládati své názory a jiné strany bez ohražení může poškozovati. Píše se nám z Brozan u Roud nice: Přímo neuvěřitelné, jak zdejši lid, který tak rád hraje si na uvědomělý, plní kostel, aby vyslechl kázání misionářů a fanaticky se zúčast- ňoval průvodů, jež vypadají přímo modlářsky Do zdejší obce byli povoláni (místním kaplanem 2 misionáři, kteří dříve uspořádali v sousední farní obci Chotěšově řadu kázání a večerní dů- věrnou schůzi. U nás působili bezmála týden, výsledek je zřejmý. Denně byla večerní pobož- nost s kázáním, střídavě pro jinochy, muže ženy, kde ztepali misionáři kde co, jen práe klerikálů vychvalujíce. Naše „uvědomělé“ ob- čanstvo plnilo kostel, aby vyslechlo to bezcenné jezovitské povidání, na němž vychvalovány tal staré časy za vlády klerikálů, doporučován k čet bě „Čech“, a haněno vše trochu pokrokovější Na památku misií kupoval si lid bezcenné různe trety, ovšem na popud s kazatelny, od kramářů kteří rozbili své stany na hřbitově, u samých kostelních dveří. Pro snadnější odbyt toho škváru oznámil kněz při kázání, že ke kone misii budou nakoupené předměty posvěceny
Brozan Roud Čo Podřipsko Chotěšov
29 article
Kdyby se mělo tak někdy vybrat na nějakou ná- rodní loterii 120 zl., jako denně tržili kramáří, to by bylo nářku a vytáčeni! V neděli odpoledne uspořádali kněží průvod, jehož zúčastnilo se té- měř všechno občanstvo, i přespolní. Na jeden den večer svolali misionáři důvěrnou schůzi do hostince, aby mohli tomu připravenému lidu při- pomenut ještě, jak jest se mu nyní chovati. Snad zúmyslně volí si misionáři čistě rolnické kraje, kde doufají, že spíše se dá agitovat ku příštím volbám, poněvadž v průmyslových krajích by jim mnohem uvědomělejší a pokrokovější dělni- ctvo jistě tak nesedlo na vějíčku, jako na Pod- řipsku. (V Libochovicích bylo na důvěrné schů- zi, kterou večer svolal páter Jemelka [na Čáslav- sku chce kandidovat], na 700 osob.) Reklamací v Praze bylo do včerejška po- dáno 20.000. Za účelem rychlého vyřízení mani- pulace byl počet presidiálních sil z 8 zvýšen na 18. Národní klub „Král. Vyšehrad“ vyzývá dů- tklivě v poslední chvíli veškeré přívržence stra- ny národní svobodomyslné i strany národní, aby reklamovali své právo volební. V kanceláři vo- lební, v hostinei „Malý Koutek“ v Botičské ul. (vedle školy Děkanky), kde mohou nahlédnouti v seznamy voličské a předloží-li zároveň nějaký doklad o stáří, obstará reklamace klub. Rekla- mační lhůta končí dnešním dnem a proto jest již nejvyšší čas pro každého, kdo dosud rekla- mačního práva nepoužil, aby tak učinil.
Jemelka Král Rekl Libochovice Čáslav Praha Vyšehrad národní klub
30 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — K příslušníkům národní strany svobodo- myslné vznáší se tuto žádost či spíše upozor- nění obsahu, lze říci, že vůči nastávajícím vol- bám vlastně samozřejmého. Týká se volebního fondu, a týká se těch stoupenců národní strany svobodomyslné, kteří zaujímajíce vynikající spo- lečenské postavení i v ohledu hmotném, zajisté nebudou váhati, aby svému příslušenství k straně a svému zájmu na zdaru voleb dodali váhy náležitými přispěvky k volební pokladně. Nadšení, kteréž provázelo předvolební sjezd strany, bylo úctyhodným a velmi nadějným do- kladem o vzplanutí bývalé a neměnitelné vše- národní přízně k národní straně svobodomyslné a právě podle míry toho vysokého všeobecného nadšení pro stranu a jej! volební program lze očekávati, že provolání o příspěvky pro vo- lební fond strany bude porozuměno jakožto vy- zvání k činu všenárodní platnosti, nutnému pro všechen český lid právě jako nutnou jest jediná jeho, celý český lid objímací strana, a jako nut- ným jest její volební zdar, závislý jako každý boj i od válečného pokladu. Myslíme, že netřeba plýtvati slovy a že stačí dodati: Přispěvky na volební fond přijímá administrace našeho listu a pan JUDr. K. Černohorský, advokát, Vodi- čkova ulice, čís. 14. — Z Dobrušky. Slavnému klubu českýel říšských poslanců ve Vídni! Obecní zastupitel- stvo města Dobrušky přijalo ve své mimeřádné schůzi dne 28. ledna s velkým povděkem zprá- vu o konečném povolení stát. subvence 120.000 korun na naši lokální dráhu Opočno-Dobruškaa usneslo se jednomyslně na tom, vám, velectění pánové, projeviti nejsrdečnější dík za neúmor- nou snahu, s jakou jste záležitost našt dráhy neustále podporovali a ji k dobrému konci při- vedli. Račte přijmouti ujištění naši vděčné uzna losti. Městská rada v Dobrušce, 30. ledna 1907.
JUDr K Černohorský Dobruška Vídeň Opočno Dobruškao národní strana svoboda
31 article
Starosta: E. Žižka. — Z Musea královstvi českého. Valné shiro- máždění Společnosti Musea království českého konati se bude dne 25. dubna o 5. hod. odpol v budově musejní s přednáškou p. prof. PhDra Jos. Lad. Píče: „O vědeckých úkolech velikýoh museí vůbec a našeho národního musea zvlá- ště.“ — Pp. členové společnosti se žádají, aby se valného shromáždění zúčastnili v počtu co nejhojnějším. — Z Národní rady české. Dnes ve středu odpoledne koná se v zasedací síni Národní rady české schůze přehlížitelské komise. — V 5 hod. odpoledne koná se v téže místnosti schůze prae- sidiální komise Národní rady české. Na zejtřek (čtvrtek dne 28. března.) svolán jest na 1/45. ho- dinu odpol. ústřední výbor Národní rady české.
E Žižek profesor PhDr Píč muzeum království národní rada
32 article
— Úmrti. V neděli dne 24. t. m. zemřel ve věku 27 let pan Josef Lelaut, řádný člen »Typografi- cké besedy«, spolku »Typografia« a redaktor »Télo- cvičného ruchu«. Pohřhen byl včera odpoledne na hřbitov olšanský. — Vrchní úřadník pan Hanuš Berchtold, dlouholetý pokladník pro cenné pa- píry při Zemské bance království českého, včera ráno po dlouhé vleklé nemoci skonal. Narodil se roku 1861, absolvovav reálku, byl posluchačem české techniky, načež přijat byl roku 1881 do služeb poji- šťovací společnosti »Rakouský Fěnix«. Odtud roku 1891 přestoupil do Zemské banky, která v něm ztrácí přičinlivého a spolehlivého pracovníka, úřad- nictvo pak kolegu nad jiné milého a přítele vždy upřímného. Pražská společnost, zejména sportovní kruhy, oželí v něm roztomilého druha. Krutě stíženy jsou úmrtím jeho choť i stařičká matka, jež oplakává v něm jediné své dítě. — V ponděli zemřela v Ho- stivici vdova pí. B. Veselá. Pohřeb koná se tam dnes o 11. hod. dopol. — Dne 10. března zemřel v Jindř. Hradci po krátké nemoci archeolog pan Jindřich Richlý, dopisující člen České akademie pro vědy, slovesnost a umění a Král. české společ- nosti nank v Praze, c. k. konservator atd.
Lelaut Berchtold Richlá Král Olšanský Jindřichův Hradec Praha spolek » Typografia Český akademie
33 article
— Ze staroměstské radnice. Na Velký páteka Bilou sobotu nařízeno v úřadovnách obce pražské úřadování pouze dopoledne, podací protokoly ote- vřeny však budou do 2 hod. odpol. — Oslava pana Veselického v Londýně. Známý ruský žurnalista, londýnský dopisovatel »Nového Vremena«, p. Veselický, slavil tyto dny své 10letě jubileum jako předseda »Spolku zahraničních žurna- listů v Londýně« a 40leté jubileum své novinářské činnosti. Za tou příčinou »Klub zahraničného tiskue uspořádal 20. t. m. skvělou hostinu na podest oslaven- covu v »Grafton Galleries«. Banketu předsedal for Burnhaus a v komitétu nalézali se četní politi- kové a novináři angličtí i zástupci cizích národů. mimo jiné kníže A. Dolgoruký a hrab Lützow. — Styky česko - anglické. »Halilax Erenin Courier« uveřejnil referát o zajímavé přednášce M. Josefa Lustiga z Bradfordu: »Vzpomin ky z Čech«, konané v halifaxském zahraničném krou- žku. Přednášející mluvil o českém hnutí husitském, o stycích tehdejší doby mezi Čechy a Anglil. Řečník uvedl dále, že po bitvě na Bílé Hoře množství Čechů vystěhovalo se do Anglie a projevil přesvědčení, že mnozí z jeho posluchačů jsou potomky českých emigrantů. Přednášející stručně vylíčil české znovu- zřízení, český život politický a kulturní a vzbudil velký souhlas svým poutavým výkladem české otázky. Jmenování ve službách obce pražské. Ve včerejší schůzi městské rady pražské bylo usneseno učinit sboru obecních starších návrh na jmenování presidiálního tajemníka pana Otokara Borůvky magistrátním radou. — Dále byli zvoleni : magistrát-
Veselický Burnhaus A Dolgoruká Lützow M Lustig Čecho Borůvka staroměstský radnice Londýn Nový Vremen Bradford Čechy Bílá hoře Anglie Grafton Gallery Halilax Erenin Courier