ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c7dcdba0-75db-11dc-a00f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 28, person 55, org 3
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve středu 27. března 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 85.
4 article
Fa ranní a odpol. Iisty přodl plácí ne v Praze v adnllni nhol, nčmtjat. .. 4rojí donsnk ntiaa . : vo slialkác uněse . . roštou nrtki. ' . : v drojí slslnno laešní číslo pro Prahu la o 10 stranách.
Praha
5 article Zemědělské reformy v Anglii
Zemědělské reformy v Anglii Žádný jiný stát evropský nejeví tak pěíkré společenské rozdíly jako Anglie Vedl cbrovských latifundií jen málo vlastních rol- tíků a za to masy bezzemků, odkázaný na nájem půdy velkostatkářské. Vedle obrov- ských přelidněných měst — vylidňující renkov, vedle kolosální fabrikace a mohu ného obchodu bídně živořící miliony lidí, jimž je proslulý anglický »standard of life věcí neznámou a kteří nevědí, kam by večer položili hlavy své a jak nasytiti ráno prázdný žaludek. Dle výkazů chudinských pochovává se v Londýně každý čtvrtý zemřelý nákla dem ústavů dobročinných. Předseda jednoh z chudinských sborů, Propert, prohlašuje že nic tak smutného ve světě nepoznal, jako jest anglická chudina, jíž se čítá v Londýne na sta tisíců a v každém důležitějším pro rinčním anglickém městě po desetitisících. Přes četné chudinské ústavy zápasí lid bez pomocně, aby uhájil život svůj a své rodiny a s hrůzou pozoruje, jak příjem jeho klesa a výlohy na životní potřeby vzrůstají. Po rovnávaje společenské poměry v dnešní A glii s dobou klesajícího Říma za císařství. sbledává hlavní příčiny tohoto vývoje v po- chybeném směru anglického zákonodárství, jež čím dále tím více lidu zbavuje zaměst nání (legislate him out of employment). Na- sledkem toho připadá stále více lidí za břímě státu. »A rozhlížímli se,« praví, »po moři našeho pauperismu, opět a opět si kladu otázku, bude-li britský parlament mou- dřejší než byl římský senát? A anglický parlament není k podobným zjevům hluchý a slepý a nynější liberáln vláda zahájila již svou činnost ve směru kterýž jediný může časem svým přispěti k danově otřesené společenské rovnováhy.
Anglie Londýn Řím
6 article
»Návrat k půdě« stává se i v současn Anglii heslem dne. Ježto největší překážkou upravení země- délských poměrů v Anglii jest sněmovna lordů a v ní zasedající hlavní držitelé půdu anglické, pojala nynější vláda na přednín místé do svého programu »opravu sněmovny lordů«, ale pojala tuto úlohu ve smyslu da lekosáhlejším než se z počátku za to měl kdy se zdálo, že jde vládě pouze o obm zení výsad horní sněmovny a jiný způsoh účastenství v ní. Vláda počala tento zápas tím, že jednak se přiblížila programu irské samosprávy jednak připravila řadu zákonů, jejichž úče lem je vytvořiti střední stav zemědělský ježto umožňují získání pevnější držby po zemkové, než jakou poskytují dosavadní ná- jemné poměry. Dne 19. března podal státní tajemník pro Skotsko John Sinclair první takový návrh ve příčině Skotska, kdež jsou vedle Irsk nejméně utěšené poměry zemědělské; proto domnívá se vláda, že úmysl její narazítu na nejmenší odpor. Tímto návrhem připra- vuje si zároveň náladu pro opravy samo správné v Irsku. V liberální straně uvítán byl návr s největší radostí, ježto čtyři pětiny jej stoupenců jsou přesvědčeni, že otázky země- dělské musí se postaviti nyní v Anglii v po- předí všeho zákonodárství, aby se upevnila důvěra veřejného mínění v opravné snahy její
Sinclair Anglie Skotsko Irsko horní sněmovna
7 article
Počátek nové úpravy zemědělství v Skotsku spadá do roku 1886, kdy zvláště přičiněním prof. Blackie z university edin- burské anglická veřejnost byla upozorněna na to, jak pustnou hory skotské a vylidňují se tamní údolí. Tak zvanou »Croster bille přispělo se k záchraně mizících malorolníků. Avšak zákon ten se týkal pouze jedné části Skotska, kdežto nynějším návrhem se plat- nost jeho rozšiřuje na celou zemi. Cel Skotsko měnilo se znenáhla v honitby a zá- vodiště, a jak Sinclair uvádí, odňato tam bylo, za posledních dvacet let sportem 100000 akrů půdy — zemědělství. Více než pětina povrchu Skotska jest nyní dle něho v moci několika milovníků štvanie zvěře. Dle návrhu Sinclairova věnuje vláda an- glická ročně na půldruhého milionu korun na získání větších statků a rozdělení jich na malé usedlosti a na stavbu hospodář- ských budov na nich. Statky, kteréž nemají větší rozlohy než 150 akrů (akr něco více než čtyři desetiny hektaru) nebudou dále dě- leny. Kdyby se nenašlo dosti dobrovolných nabídek větších statků, můze se za určitých podmínek přikročiti k nucené parcelacia pokud by tím posavadní výnos pachtu statku klesl, dostane se majiteli odškodnění. Takto získané malostatky zůstanou sice též v ná jemném poměru, ale nájemné se bude sta- noviti na určitou řadu let zvláštními komi- semi, nájemce může pro případ smrti jme novati svého nástupce, jehož potvrzení rovněž závisí na oné komisi.
profesor Blackie Sinclair Sinclairův Skotsko
8 article
Jest tedy zákon Sinclairův opatrným přechodem od volného poměru nájemného k trvalé držbě takto nabyýtých pozemků »Národ,« praví výborný týdenník »Nation«. smá právo naléhati na to, aby se s půdou nenakládalo jako s věcí, jež je mu úplně lhostejnou, a jakoby mu na tom pranic ne- záleželo, zdali slouží výživě lidu nebo zá- bavě a hře. A zájmy zemědělské musí se u nás pěstovati právě tak, jako pěstují s téměř v každé civilisované zemi, totiz: jako veliká a trvalá důležitost národní. Zároveň se očekává, že vláda po veliko- nočních svátcích předloží podobný zákon o zřizování malých usedlostí i pro ostatní Anglii. Vláda jest přesvědčena, že ani všickni posavadní držitelé půdy nebudou zákonu činili oposici, protože valná čásť jejich po- zemků zůstává nyní ležetí ladem a nájemci z nichprchají. V tomto návrhu se pomýšlí jak na nabývání vlastnictví malousedlostí tak na upravení jejich trvalého nájmu. Use- dlost o sedmi akrech pokládá se za dosta- tečnou k uživení rodiny, vedle toho se však připustí i menší rozměr, aby se získali děl- níci pro zemědělství. V čele akce postaven bude úřad zemědělský a jemu k ruce létací komise, jejichž úkolem bude vyhledávati po- třebné pozemky. I nákup pozemků i trvalé nájmy budou podminečně nucené; nájmy jež by po uplynutí určité doby přestaly tak že by pozemky spadly zpět na původ ního majitele, budou vyloučeny. Jak vidno, jsou oba návrhy v zásadě stejné. Malých držitelů pozemků do pěti akrů bylo v Anglii a Skotsku v r. 1906 cel- kem 109749 a ubylo jich za desetiletí o r. 1895 do r. 1906 celkem 8119. Není pochyby, že zamýšlenými zákon se zasahuje značné do práv velkostatkářů, ale nelze přehlednouti, že ani držitelé domů nejsou naprosto volni ve svých disposicích,
Sinclairův Anglie Skotsko
9 article NIi
NIi Jana jim jak stavební tak zdravotní a jiná ustanovení ukládají nemalá obmezení — z důvodů zájmů veřejných. Anglické návrhy zemědělské pak opírají se o existenční zá jmy národa vůbec Ve své podstatě jsou pak pokus v ni třní kolonisace, jaká se od let již za úča- stenství vlády provádí v Uhrách a o nížse od několika let mluví i u nás, aniž byse od slov bylo přikročilo k činu. A přece se stejně i u nás naříká na vylidňování venkova, na hromadění obyva- telstva ve velikých městech, na špatné vy- hlídky v povoláních se studiemi souvisících a o ztrátách na národním majetku nejen vystěhovalectvím vzcházejících. Anglický pokus nové úpravy otázky držení půdy jest spolu dokladem, že otázka ta nezmítá jen Rusko a Rumunsko, ale že rozprostírá a hlásí se po vší Evropě!
Jan Uhry Rusko Rumunsko Evropa
10 title
Sněm království českého.
11 article V Praze, 26. března.
V Praze, 26. března. Za zdánlivého klidu zabájena dnes roz- počtová debata podrobná. Půjde li to tak, jako při první kapitole — tak zněl úsudek vše- obecný, nebude sněm hotov s rozpočtem ani za týden. K položce »Zemaký erár« přihlásil se totiž celá řada řečníků a nemůže se tvrditi, že by to byla bývala pouhá choutka mluviti. jež poslance přiměla ujati se slova. Šlo tu návrh minoritní na zbudování nové s ně- movny a věru, že již nejvyšší čas pomyslit aby parlamentní reprešentaci království českéh a úřadovnám zemského výboru dostalo se sluš- ných ubikaci. Does je »zemský dům« eměsiee starých, účelům moderního úřadu naprosto ne hovicích domů, jejich zřízení stálo by milion a adapíace rovněž miliony. A přece to nen nic jiného než červotočina a blok myšáren, tét země nedůstojných. Němci ve svém nep řátelství k autonomi, ke sněmu a vůbec ku Praze, ovšem se vzpírají stavbě nové, že činí tak i velkostatkáři, dá s vysvětliti jedině tím, že nejrozhodnějším odpůr- cem novostavby je sám nejvyššt maršálek, jemuž za to též děkovati lze, že fagada musejní cihlová a jako činžák omítnutá, plodí ostudu jejíž oprava způsobila již třetí rok po skončené musejní stavbě náklad těměř sto tisíe zlatých.
Does Němec Praha
12 article
Poslanci Maštálka a dr. P in k a plaidovali horlivě pro novoslavbu, dr. Pinkas mímo to se přimlouval, aby budova sněmovnl zůstala na Malé straně. Posl. dr. Roček po- užil přiležitosti té k delší řeči, která jakkoli s předmětu, o kterýž šlo, vlastně jen z dalel týkala, nebyla přes to promluvena nadarmo. Posl. dr. Kaftan s velikou rozhodnosti na- léhal na to, aby nedůstojnému umistění sněmu a nejvyšsího autonomního úřadu učiněn byl konec. Poukázal mezi jiným k zajímavému faktu. že přes všechno úsili nemohla rozpoč- tová komise zjistiti, co stály bu- dovy, jež zemský výbor k ůčelům správy zemské zakoupil a co stála adaptace budov těchto. To ovšem zvláštní je pořádek a divíme se, že rozpočtová komise a třeba i její minorita, ne- dovedla si vynutiti příslušná data. Přísedici zemského výboru pan P. Buri an přimlouval se velice rozhodně za rozmnoženl míst úřadnických, kdežto dr. Reini ger. jak již připomenuto, jménem Němců prohlásil se s velikým důrazem proti jakékoli nové stavbě. Tomu rozumíme, nerozumíme ale velkostatká- rům, kterí již trvají ve věci té jen na stano- visku finančním, zapomněli vyvrátiti pravdu, ž za to, co stály baráky průběhem minulých dva- ceti let zemí zakoupené a co stála jejich úprava, mohla býti zřízena velká, krásná, nádherná bu- dova zemská. Přísedící zemského výboru hrab V. Sehönborn polemisoval s posl. drem Bachmannem pokud se týče zemského úřadni- ctva a pokud jde o domnělé skřiv d y«, jež prý se dějí při tom kompetentům německým.
Maštálek doktor Pinkas Posl Roček Kaftan Rein ger Němec V Sehönborn Bachmann
13 article
Hrabě Sehönborn dokázal, že v jeho odboru — v železničném — z přihlásivších se Němeů bylo přijato 50 proc. — bylo jich ovšem jen 6 — kdežto Čechů pouze 22 proc. Toť se ví, že prohlásil se pan hrabě proti stavbě nové sněmovny, poněvadž prý toho nedovoluje finanční stav země. Směšným učinil se pověstný již dvorní rada Bachmann, jenž na doložené, dokázaně faktum, že Němci do zemských služeb se nehlásí, proto že nemohou býti také uslanoveni, neměl jiného vysvětlení, než že prý Němci při českosti zem- ské správy »o stýchají« se hlásiti. Po d- razném doslovu hájitele vota menšinověho posl. Ma štálky votum to hlasy německými a velkostatkářskými zamitnuto, ovšem že jenom dle enunciace nejvyššího maršálka, kdežto dle sčítání poslanců českých návrh minoritní byl přijat, neboť páni zástupci velkých statků, snad v tušení věcí, jež se odvrátiti nedají, odvykají nápadně pracím sněmovním a do sehůzi vůbee nechodl. Při kapitole zemědělstv í rozpředla se opět živá dobata. Zahájil ji důkladnou řečl posl. Barták. Dokazoval, že nejsou opráv- něny výtky, učiněné zemědělcům, jakoby oni odnesli větší podíl z podpor zemských, řečnlk dokazoval opak, že poměrně byli mnohem lépe na tom živnostníci. Velmi důrazně hájil posl. Barták stranu svobodomyslnou proti útokům agrárníků, i dokazoval, co strana svobodomyslná u porovnání se stavy ostatními učinila pro země- dělce a že bezdůvodně, nespravedlivé jsou útoky na tuto stranu.
Sehönborn Něme Čecho Bachmann Němec Barták Ma
14 article
Potom promluvil poprvé na sněmu ně- mecký velkostatkář hrabě Frant. Deym, po- tomek staré české rodiny šlechtické. V první polovině řečí dokazoval, jak se znamenitě osvěd- čilo rozdělení zemědělské rady. Na konec pak povzneseným hlasem prohlásil, že Némiei nedají se zlskati ničím pro uzdra- vení financí zemských, dokud ne- bude splněn kardinální požada- vek jejich: národnostní roztržen zemé. Takovým pánům dobrovolně postoupili tak zvaní shistorieu« velkostatkári 21 zemských mandátů. Aristokrat ! Šlechtic ! Člověk, jenž pro země- zrádné eile kořistiti chce z finanční bídy této země a domnívá se, že ti, kteří ji milují, po- voli, aby byla roztržena! A to všechno k vůli tomu, že má zálusk na mandát do říšské rady a tím se vplížiti chce ve přízeň velectěných voličů. Na to není jiné odpovědi, než pověstným Greuttorovým citoslovcem. Přisedící zemského výboru posl. A dá m ek zbičoval tohoto čistého pána, jenž s jakýmsi hra- bětem Kolovratem vytáhi do volební kam- paně, aby ulovili mandát, tak důkladně, že brz se z toho nevzpamatuje. Páni se s tim trháním náramně mýli, tak to nepůjde, jak si mysll. Pojednav o bídě, jakouž zakouší dnes rolník s hospodářskou čeledí a jak těžce laboruje s nedostatkem zemědělského rolnictva, protestoval velmi rozhodně proti trhanství Deymově též posl. Blahov ec. Jako generální řečník při této kapitole proti posl. K alina urgoval konečné rozřešen
František Deym Greuttorův Kolovrat Páňa Deymův Némiei
15 article
v drobném prodcji l . . . . l k ve aliakách na venko a nnío čislo, ápslední. : . . . . . . Inseráty plati so hotově napřel placení a dnserty strice v Marianl lidninl- rem nachšsejí se t4t redak takárna a ekpsdlcn Národnieh Tistás, Rekojly s kevrao t
Národnieh Tistás Rekojl
16 article
otázky, komu že náleží královský hrad v Praze i učinil v ohledu tom návrh resoluce, jež byla podporována. Ve věcné poznámce konstatoval prine Ferd. Lobkovic, že hrabě Deym je čle- nem ústavupěrného velkostatku a nikoli konser- vativního, a škklub konservativním že jsou Češí i Němci bez rozdilu nejrozhodnějšími od- půrci jakéhokoli dělení království českého. Sněmovní tatrman dr. S chreine r do- mnival se míti povinnost obhájiti Němce a od- raziti útok posl. Blahovce, jenž bez obalu řekl pánům, že rozdělení země, pro něž. Němci tak náramně nyní horují, neznamená nic jiného, než preparaci »německých. Čech« pro Prusko. Veliké gaudium způsobil Němcům posl. Kalina, jenž zmýliv se chtěl na základě jidelního listku z němo- ckého kasina dokázati, že posl. Blahovec panslva přiliš se nedotknul, když mu imputoval zvlástní. lásku ke králi pruskému. Na zmíněném jídelním lístku byla totiž podobizna eísaře Viléma II. s označením: »Zum Geburtstage u n s e r es Kaisers« (k narozeninám našeho cisaře). Posl. Kalina domníval se, že je to totiž nor- mální listek z kasina. Bylo to ovšem »menu« z večera, kterou v kasině uspořádala na počest narozenin Vilémových zdejší německá kolonie. Zajimavo, že nejvíce protestovali a bouřili proti »insinuaci« páně Kalinově ti, kteří ve Vídní při každé přiležitosti řvou — jinak se nedá způsob jejich projevu označití: Hoch Hohenzollernl
Lobkovic Deym Němec doktor Blahovec Kalina Vilém II Posl Praha Čechy Prusko Blahovec Zum Geburtstage Vídeň
17 article
Nejvyšší maršálek zemský zahájil sezení o 10, hod 25 min. dopol. Zástupci vlády: místodržitel v král. českém Hir. Coudenhove a dvorní rada Vojáček. Galerie navštíveny velice hojně. Petie podáno bylo 29, mezi nimi 12 za zřízení vyššího státního zymnasia v Pardubicích (podány posl, drem. Horákem). Došlých zpisů bylo 27, mezi nimi zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského výboru o způsobu úhrady příspěvku státního melioračního fondu k úpra- vě hoř. Labe a hoř. Úpy, — zpráva komise rozpočiové o zprávě zemského výboru o žádosti městské obce nelolické za poskytnutí zemské podpory na zřízení obecního vodovodu — zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského výboru, týkající se udělení podpory pro vodovod města Benešova u Prahy — zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osno- vou zákona o povolení zemské subvence na další prá- ce zahrázovací na stržích a přítocích rakovnického potoka v okresu křivoklátském — zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zá- kona o úpravě potoka Jilemky obcí jilemnickou — a netištěná zpráva komise pro úpravu poměrů úřadníků okresních výborů o změně §§ 42.—45. osnovy zá- kona, kterým se upravují služební poměry úřadníků při okresních výborech v království českém, Návzhy a dolazy.
Coudenhove Pardubice Úpa Benešov Praha Jilemka
18 article
Posl. Laub a soudr. podali návrh na zřiízení mezis měslského telefonního spojení ve vých. Čechách. Ominvy. Poslanec ministr dr. Pacák omluvil se pro dnešní a zejtřejší schůzi. Jednací pořad. Potom přešlo se k jednacímu pořadu k pokračo- vání ve druhém čtení zprávy komise rozpočlové o zprávě zemského výboru s rozpočlem zemským na Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že podrobne rokevání bude provedeno v deseti skupinách, a že- návrhy a resoluce, podané k jednotlivým skupiná m, budou přikázány rozpočtové komisi. Posl. Kalina ohradil se proti tomu, aby resoluce příkázány byly komisi rozpočtové a žádal, aby ná- vrhy, na nichž se sněm usnese, byly přikazován ku projednání přímo zemskému výboru. Dle jednacího řádu ohlásil proti prohlášení nejv. maršálka prolest. Nejvyšší maršálek zemský prohlásil, že přikazo- vání návrhů, podaných v rozpočtově debatě, komisi rozpočtové je dlouholelým zvykem, a že zvyk tento zaveden byl pouze ve prospěch navrhovatelů, ježto by jinak návrhy nemohly býti sněmem vyřízeny a musily by dle jednacího řádu pokládány býti za sa- mostatné. Protest posl. Kaliny vzal na vědomí. Zpravodaj posl. dr. Fiedler podal pak úvodní zprávu k podrobnému rokování o skupině I. „Zemský
Posl Laub Čech Pacák Kalina doktor Fiedler
19 title
FEUILLETON
20 article Z lidumilných kapitol.
Z lidumilných kapitol. Tajná policie nemá u nás mnoho přátel. Ai detektivní noveliy Conana Dovla jí asi valně ne- prospěly. Přílis nám ji zprotivila především poli- tika: v dějinách našeho mnoholetého národníh i sociálního boje zapsala se způsobem, který ji několika ještě pokolením bude představovati v barvách nejskaredějších. A kdyby ani toho ne- bylo: kdož dovede se nadchnouti pro životn činnost, jejímiž hlavními prostředky jsou lest přetvářka a jež má za přední účel, uvésti lidi — třebaže provinilé — před soudní tribunál, do žaláře, na šibenicil Rekněte: Nutné potrestání zločinců, učiněn jich neškodnými, odstrašováni, časem i vrácen urvaného majetku atd. Ale nechť kdo staví seb výše tyto úkoly s právního stanoviska, s čistě lidského není detektivství přece svůdné. Neupí- rámí, že by za jiných podmínek mohlo vábít i lidi nejlepší. V mé obraznosti mihá se „tajný“ zcela jiného rázu, geniální Sherlock Hlolmes dobročinnosti, jehož důvtipu neužívá přísná pani
Conan Hlolmes
21 article
Justicie, nýbrž vlídná signora Caritá. On sice také bojuje proti spatným lidem, ale ne aby je uvedl do rukou trestající spravedlnosti, nýbrž aby z předu mařil jejich zlé záměry. Každeu chvili — na příklad — čteme nýňi o malém mučenníku, který byl surově utýrán bezcitným rodiči; soustavné dábelské trýznění trvalo mě- síce i leta, avšak úřady neměly o něm tušení; až teprve když lékař ohledal malou mrtvolu, vzrušily se policie, soudy, obecenstvo. Útlocitné sousedky přinášejí kvití do pěkné rakvičky, po- řizené z příspěvků dobrých srdcí, všichni v domě klnou ukrutným katanům, předstihujíce se v li- čení hrozných podrobností, které již delší dobu na vlastní oči vídali, nářků a dopadajících ran. kleré slýchali. Již často chtěli zakročiti — al víte, jak téžko je člověku vtírati se do cizí do- mácnosti. Sherlock Holmes milosrdnosti nebyl by se toho štítil: byl by slídil po cizích chod- bách, vyzvídal, naslouchal u dveří — a snad b
Holmes
22 article
jeho příčiněním vůbec nebylo došlo k malé, ra- nami poseté mrtvole, k soucitným a rozhorčeným projevům sousedstva, vzrušující lokálce a sen- sačnímu přelíčení. A snad by ho sama polici za to pochválila, i kdyby při svém slídění byl přeslechl nějaký trestuhodný výrok o vrchnost nebo náboženství. Pochybuji, že nynější policie čte s náležitou pozorností inseráty a zvětři-li v nich dost malou čertovinu, že pošle ihned své tajné, aby se při- hlásili o krásné místo bez práce s větší kauci nebo aby poznali lidumilné osoby, které se na- bízejí přijmouti dítko za vlastní, bude-li jim v- placeno několik set jednou pro vždy atd. ata- Jistě by tím soudům bylo uspořeno mnoho doda- tečné marné práce. Sherloek Holmes dobročin- nosti by studoval ovšem zvláště „ůpěnlivé pro- sby“ Malého oznamovatele a nelenil by si p- hlédnouti vlastníma očima na všechny útrapy tam vylíčené. Nedal by se klamati žádným na- učeným skuhráním, ani vypočteným dojmem ze- vnějším; ale zase pokud se týče bídy pravé, sku- tečně, nečekal by ani na prosby veřejné a sou- kromé, nýbrž sám by se snažil vyslidit její dusné brlohy i na pohled bozvadné- úkryty.
Sherloek Holmes
23 article
Ovšem, tajnou policii takového druhu neza- vedla si dosud žádná říše, vyjma snad šťastnou Utopii. A přece soudím, že by nebylo utopickou myšlenkou, aby státní celek sám ujal se dobro- činnosti, aby ji konal ne jako úkol vedlejší, pod- řízený, odbývaný nesoustavně a nedostatečně. uboliým zákonodárném příštipkářstvím, jen t k mimochodem a spíše ut aliquid fecisse videntu — nýbrž aby ji pojal jako jeden ze svých úkol hlavních, stejné důležitosti, jakou na příklau nyní přikládá obraně proti zevnějšímu nepříjeli. A snad by si lépe posloužil, kdyby větší ještě náklad a energii nežli proti sokům cizím, věno- val na potírání vnitřního nepřitele, pauperismu Možno doufati, že se tak časem stan opravdu. Leckterá socialně-politická theorne. která ještě nedávno byla odkazována do utopie jako zpozdilý vrtoch bláhových snílků a zbrklých fantastů, z čista jasna stala se skutečností, neb alespoň nabývá den ke dni makavějších obrysů; není tedy vyloučeno, že se ještě dožijeme doby kdy stát sám a výhradně vezme na sebe starost o své chudé, uzná za svoji čelnou a svatou po- vinnost, aby se postaral o výdělek každému, kla chce pracovati, a pečoval o výživu všech, kd pracovati nemohou, kdy nadobro vykoření v svém územi všechnu bídu, vymýtí samo slov almužny a žebroty, odstraní všeliké projevy sou- kromé lidumilnosti, zkrátka, vyhradí dobročin- nost sobě samému abych tak řekl jako zvlástní monopol —
24 article
Slyším, slyším, pane vtipálku, co mi nahla šeptáte, že stát zajisté dříve zavede ještě některé jiné monopoly, jako sirkový, petrolejový, pohled- nicový atd. Znám dobře sám i jiné vážné ná- mitky, jako hned tu, že by se ani pro české chudé nedoporučovalo zcentralisování liduml- nosti ve Vídni. Vím také, že vůbec i po vše- obecném volebním právu máme ještě hezký kou sek k sestátnění dobročinnosti a že půjdeme k předu jen pomaloučku, polehoučku, jako dopo- sud, rozptýlenými krůčky rozmanitých instanci, tu státní správy, tu zemí, tu obeí, tu stavovských a jiných organisací, ohřívárnami a stravovnam ústavy polévkovými a pro bezplatné opatřování práce, útulnami atd. atd. Sláva bohu i za každy takový krůček! Přece i tímto způsobem pro mnohé je zajištěna pomoc v nejhorší tísni.
Vídeň
25 article
Ze vedle toho dosti zbývá případů bídy, čou- hajících neútěšně značnými mezerami v té ne- soustavné síti nynějších filanthropických zaři- zení — kdož by pochyboval?! Čtěte si jen ony žalostné, prosebné inseráty v Malém oznamova teli! Zajisté je v nich ledaco nepravdivo, neb alespoň zveličeno a křiklavou barvou natřeno ale čtete jich také dosti, jež vás dojímají při- zvukem nevylhaného zoufalství a z jejichž ob- sahu rázem chápete, proč tito inserátoví proseb- níci odhodlali se k útoku na soucit širokého obe- censtva. Na příklad: tu ten churavý otec četné nezaopatřené rodiny snad by se mohl obrátit na svou domovskou obec (vzpomínáte na páteční žebráky!) a snad by mohl dosáhnouti pro své dítky přijetí do veřejných dobročinných ústavů; ale drží se křečovitě toho koutku, nechť sebe bídnějšího, jejž nazývá svou domácnosti, živou mocí nemůže se rozloučiti se svým rodinným kruhem, doufá, že přece jen doba nejkrutějsí nouze mine a nebude třeba odhodlati se k nej- horšímu... Ano, tov právě smutné, že zákonem stano- vená pomoc jeví se mnohdy jako nejhorší a že k nadějím v jiné veřejné podpory třeba tak často přidati slovo „snad“. Teprve kdyby společnost prohlásila, ze má náležité placenou práni, nebo slušnou, dostatečnou pomoc prc každého bez vý- jimky — teprve pak mohla by prohlašovati že- brotu zlořádem a mluviti o nevhodnosti almužny.
26 article
Do té doby pro lidi měkkých srdei neni žád- ného vykoupení. Nechť sebe důkladněji uvažujl o vadnosti rozličných oněch způsobů, kterými se nyní vyhledává a prokazuje soukromá dobročin- nost, způsobů, jež prosebníkovi přinášejí útrapy, ponížení, namnoze i mravní zkázu a dárce při tom zůstavují v pochybnosti, činí-li skutečně dobro, poskytuje-li pomoci tém, kterým opravdu náleží, nepodporuje-li naopak jen podvod a jiné mravní zlo — což to všechno naplat! Skřehlá dětská ruka zatřepetá se před tebou v zimní metelici — znáš dobře všechno, co se uvádí proti žebroté dítek, pravíš si, že- snad kořist toh malého žebráka poslouží jen pijácké vášní spust- lého otce; ale ta fialová ručka tak se třese zi- mou a vrátí-li se prázdná, snad čekají doma dítko nemilosrdné rány! Stránka úpěnlivých in- serátů den co den stiská tvé měkké srdce — víš, že každý z nich není doslova pravdivý, že by se i jinak ledacos mohlo namítati; ale tyto inseráty jsou zde, den co den objevují se za němého svo- lení veřejné správy, hez protestu různých dobro- činných organisací, a nelze pochybovati, že j v nich alespoň část ukrutné pravdy! Ozve se ne- smělé zaťukání a k tobě vchází vyzáblý člověk v ošumělém obleku se známou historií o hladu a marném hledání místa — tolikrát jsi byl okla- mán tou historií, že již je uměním potlačiti trpký úsměv nevěry, ale přece, přece jen je možno, že tentokrát bys jím chuďasovi krutě ukřivdilí A kdybys mu alespoň mohl říci, kde by našel zaměstnání, kam jinam by se měl obrátit o po- moc nebo platnou radu!
27 article
Vídám ovšem tu a tam na dveřích amulety, ehránící proti takovým návštěvám. Bývá to prostě tabulka s oznámením, že majitel plati de toho neb onoho ústavu pro podporování chu- dých. To je sice útlocitnější, než řízný ferman pana domácího „žebrota se zde zapovídá“; avšak lidumilné korporace na oněch tabulkách vyznačené mívají obyčejně obmezenou působ- nost, pečujíce na příklad jen o místní chudé a p. Přichází mi na mysl, že by ubohým soukro- mým dobrodincům spíše prospělo společné zří- zení jakéhos ústředního orgánu, k němuž by mohli odkazovati své klienty — rozumí se: ni- koli jen proto, aby se jich lacino zbavili. Ta ústřední kancelář měla by náležitý — přehled chudinských zařízení, jehož se obyčejně jedno- tlivci nedostává: věděla by, že na příklad žadatel může se prostě obrátit k té neb ons stavovské či odborné organisaci, může hledati podpory u toho neb onoho ústavu pro takové pří- pady již založeného, a teprve kdyby mu ne- mohla ukázati pomoc jinde, sama by se ohlédla po vhodném pro něho místě, nebo by mu podle. uznání vypomohla z pokladny spolkové. A při tom by vyšetřením skutečných poměrů každého žadatele mohla zabraňovati, aby obolem dobro- činnosti nepodporovaly se zebrota řemeslnáa podvod.
28 article
Vždyť jsme si to myslili — slyším v duchu čtenářstvo — tedy návrh! Jako by o ty byla nouze! Nový spolek a k tomu ústřední — ja- koby se těmi nebyl beztoho pytel roztrhnul! — Shora vytýkáš ledabylé filanthropické příštipkář- ství a na konee přicháziš sám s příštipkem přímo směšným! Toť byl tedy účel všeho tvého roz- umování, úvodícího na mysl Shakespearovo: „Dobrý stařec, rád povídá —r Nebudu se brániti. Na omluvu uvádím jen, že předmět, o kterém jsem pojednal, je neob- sáhlý jako moře, že z něho budou čerpány ještě nosmírné spousty úvah a návrhů moudřejších, ale za nynějšího stavu věcí že nikterak neškodí, obrací-li k němu časem zřetel povolanějších čini- telů třeba jen dětinská hra, nabírající z oceanu krůpěj malichernou lasturou. A konečně: I shovívavé vyslechnutí „dobrých starců, kteří rádi povídají,“ možno snad vřaditi Boh. Děčan. mezi skutky lidumilné.
Shakespearův Děčan