Strana 6. Číslo 107.

KATOLICK

LISTY.

Dne 20. dubna 1900

jedna z řečených vyhlášek na zdi byla připevněna, poněvadž se obávali, že horníci, až vyhlášku zpozo- rují, strhnou ji se zdi. Skutečně ve 2 hodiny po půl- noci šel Podaný okolo vyhlášky a posvítiv si na ní, strhl ji se zdi. Starosta a revisor, kteří to viděli, při- stoupili k Podanému a vyzvali jej, aby šel s nimi na obecní úřad. Podaný, znaje jejich úřední postavení, ubíral se z počátku s nimi, ale když zaslechl blížící se kroky několika horníků ze Lhoty, počal na ně křičeti: »Kamarádi, pojďte mi na pomoc!« Na tento pokřik přiběhlo více horníků, avšak vidouce, že re- visor Pavelka ozbrojen jest puškou, zastavili se a ne- podnikli ničeho na osvobození obviněného Podaného.

Starosta Ransdorf prohlásil pak těmto horníkům, že jest obecním starostou a že vykonává svůj úřada vyzval je, aby mu oznámili svá jména. Když tomuto vyžvání nebylo vyhověno, uchopil starosta Ransdorf jednoho z horníků, totiž Švejcara, a vyzval jej, aby s ním šel na obecní úřad, by se také jeho jméno zjistilo. Avšak v tom bratr obviněného, Váolav Švej- car, strčil starostu do prsou, aby bratra svého vyprostil což se mu také podařilo, ale starosta znova chopil Josefa Švejcara, aby jej odvedl, Václav Švejcar pak opětně strčil do starosty a vyprostil svého bratra po druhé. Starosta chopil tedy také Václava a vyzval jej, aby i on šel s ním na obecní úřad, což zase pře- kazil Josef Švejcar strčiv starostu do prsou tak, že Václava pustiti musil. Proto byli oba obviněni ze zlo- činu veřejného násilí. Jan Podaný přiznává se k tomu, že vyhlášku se zdi strhl, ale zapírá, že by byl ně- koho proti starostovi a policejnímu revisoru na pomoc vybízel, Václav a Josef Švejcar zapírají, že by byli na starostu násilně ruku vztáhli. Obžaloba zněla také na přečin shluknutí a na přestupek poškození cizého majetku. Nicméně dopadlo to pro obviněné dosti pří- znivě. Byliť odsouzeni: Podaný pouze na 14 dnů, kdežto Švejcarové dostali po 10 dnech do vězení s týdenními posty.

Válka v jižní Afrlce. Na bojišti jihoafrickém jest od několika dní nápadně klidno, buď proto, že obě strany potře- bují odpočinku, nebo snad se chystají k větším podnikům a pro tyto sbírají síly. Možná však také, že vláda anglická mnohé údalosti umlčuje, poněvadž jí nejsou příznivé. V popředí rozpravy nalézá se nyní otázka, jaké naděje jsou, že Evropa podnikne něco na prospěch těžce zkoušených obránců svojí vlasti a tu lze říci, že dnes už zmi- zela téměř každá naděje na nějaké zakročení evropských vlád. Samo Rusko dalo již také indi- rektní odpověď v tom smyslu, a sice ústy svého finančního ministra, jenž k sobě povolal petro- hradské bankéře a jim oznámil, že není příčiny k obavám před zápletkami. Ostatní dali odmítavou odpověď přímo vládám obou republik a tak zbývá Boerům již jen jediná naděje, totiž vlastní jejich zdatnost, která by mohla míti v zápětí zemdlení Anglie a tím i obrat ve smýšlení tamních voličů. Tážeme-li se, co jest příčinou této neochoty dopomoci k vítězství naprostému právu, nalezneme odpověď v celé situaci světa. Veškeré vlády, které by mohly na prospěch Boerů intervenovati, plavou týmž proudem jako Anglie a považují za vrchol svého poslání zabírati ozbrojenou rukou zámořské krajiny, některé z nich pak nad to tak jsou proslulé nešetřením, ano přímo šlapáním práv slabých ná- rodů, že nevíme věru, jak by mohly bez uzardění volati Anglii jménem lidskosti a spravedlnosti k pořádku. Vzpomeňmež jenom, jak zachází Německo s Poláky, Dány a Francouzi, a jak jedná Rusko s Poláky a Fíny. Od mocností toho druhu nelze věru nic jiného očekávati, než co se právě děje.

Další příčinou nehybnosti vlád jsou asi zájmy velkokapitalistů. Velký kapitál, representovaný ve- likými bankami, má na celém světě asi stejné zájmy a co leží v zájmu bursy londýnské, leží také v zájmu všech ostatních burs, tyto pak mají na politiku vlád vliv, který nelze podceňovati. ze chování vlád evropských sluší vykládati tímto způ- sobem a ne strachem před námořní mocí Anglie, leží na bíledni. Kdyby těch zájmů nebylo, pak by vlády mohly aspoň důstojnou společnou manifestací dovolávati se lepších instinktů Anglie. Když r. 1863 zuřilo povstání v Polsku, po- daly evropské moci během roku neméně než tři kollektivní noty ruské vládě, nic se na to neohlíže- jíce, že ruská vláda na to ohledu nebere, nebo že jest Rusko mocným státem, nyní však nepodá se už námitky ani sultánovi v Cařihradě, když před okny velevyslanectev vraždí se křesťanské ženya děti a když by postačila společná lodní demon- strace, aby bylo vynuceno ku př. nastoupení jiného sultána, čímž by se pro budoucí časy vraždění vládou organisované jistě zamezilo. Příčinou všeho jsou tedy prostě jen ty různé nešťastné zájmy,

které zatlačily pojmy o právu, jako bejlí potlačuje pšenici. Přes všecko to však přece ještě nad koneč- ným zakročením ve prospěch Boerů nezoufáme. V Americe mu zlatá strana sice nepřeje, ale strana demokratická, v jejíž čelo staví se admirál Dewey, zdá se býti nakloněna k akci a boerská otázka má veliký vliv na agitace ve prospěch presidenta. Ve Francii po čas výstavy nehnou prstem, ale až bude po výstavě, pak nejspíše oposiční strany přeruší svoje mlčení a vznikne agitace pro zakročení, Boerové pak se asi jistě do podzimka udrží. Konečně však také veřejné mínění má přece jenom vliv rozhodnutí vlád a nejen velký kapitál a všelijaké zájmy a možná proto, že dříve nebo později nastane takový obrat, jako za času řeckého boje za svobodu, kdy vlády, jež nejprvé proti Ře- kům zaujaly zjevně nepřátelské stanovisko, na ko- nec pod nátlakem hlasů národů zakročily v jejich prospěch společně brannou mocí na zemi i na moři. Následkem několikadenních lijáků jest dle zpráv z Londýna vojenské ležení u Bloemfonteinu skoro úplně zaplaveno. Jednotlivá oddělení vojska neměla ani stanů, ač by tyto jen malé ochrany po- skytovaly. V polní nemocnici bloemfonteinské leží vojáci většinou onemocnělí tyfem. — Z Norwal Pontu se oznamuje, že se tam více dam vzpírá vyzvání, aby se do Anglie vrátily a že trvají na tom, že k návštěvě mužů, bratří a t. p. budou na cestě do Bloemfonteinu pokračovati.

Z Londýna, 19. dubna. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Maseru ze dne 18. t. m., že tamní kra- jina trpí velice prudkými dešti. Všecky řeky se roz- vodnily, půda jest rozmočena a zákopy plné vody. Z Londýna, 18. dubna. (T. k) »Evaning Standard« sděluje, že generál Warren byl odvolán. Vojenský úřad odpírá jakékoliv podání zpráv o tom. Z Londýna, 19. dubna. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z King Williamstownu ze včerejška: »Mer- kury« dozvěděl prý se od uprchlíků z Transvaalu, že v Johannesburgu konají se přípravy, ku zničení tamních dolů dynamitem. List domnívá se, že trans- vaalská vláda hodlá tím postrašiti Francii a Německo a přiměti je, aby se zastaly svých akcionářů. Z Pretorie, 18. dubna. (T. k.) [Zpráva »Reu- terovy kanceláře«.] Velitel Froneman oznamuje, že zahnal 400 mužů přes řeku směrem k Alíwvalu, mnoho osob zajal a že vozy a dobytek ukořistil. Most u Bethulie byl Vyhozen do povětří. Z Kapského Města, 18. dubna. (T. k.) Nový železniční most u Bethulie bude koncem tohoto týdne odevzdán dopravě. — Portugalsko odmítlo s díkem nabídku Transvaalska na zapůjčení onoho obnosu, který Portugalsko dle rozhodčího nálezu delagojského má zaplatit. — Transvaalská vláda chce podat proti deportaci zajatcůna Sv. Helenu protest. — Státní sekretář prohlásil zpravodaji, že vláda na zničení dolů se neusnesla.

Ze sněmů. Z Brna, 19. dubna. (T. k.) Mezi inter- pelacemi nalézá se interpelace bar. Pražáka a soudr. v příčině spravedlivého provedení příštího sčítání lidu v Brně, dále posl. dra. Šíleného v příčině ochrany české národnosti v Jihlavě a zakročení proti týrání českých dětí německými. Posl. Hůlka žádá v interpelaci, aby s ohledem na zavlékání moru vepřového dobytka z Uher v uplynulé zimě byl dovoz hovězího a vepřového dobytka určeného k chovu naprosto zapovězen, a aby vláda zaplatila škody zavlékáním moru vzniklé ze státní pokladny. Při poradě o rozpočtu pro zemské reálky do- šlo k bouřlivým výstupům, a to následkem výroku zpravodaje posl. Brandhubera, že ne jako zpravodaj, ale jako poslanec za město Olomoue nemůže nahlédnouti potřebu zřízení české reálky v Olomouci. Čeští poslanci vyjádřili svoji náladu tím, že k jejich žádosti musilo se konati hned 4 hlasování dle jmen. Při poradě o zákonu o obecných školách opa- kovaly se bouřlivé scény, když posl. Götz hájil právo zpravodaje k vyslovení osobního náhledu. Z Brna, 19. dubna. (T. k.) Posl. Brand- huber podával zprávu o rozpočtu pro zemské reálky a gymnasia na r. 1900 a navrhoval povo- lení zemského příspěvku 1,111.616 korun, jakoži resoluci, kterou se vláda žádá o převzetí zemských středních škol, nebo jedné jich části do státní správy.

Posl. Vychodil stěžoval si do odstrkování českých reálných škol a navrhoval resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby zřídila v Olomouci českou reálku. Posl. baron Pražák mluvil v témž smyslu a litoval, že se stavba nových českých škol v Brně protahuje. Řečník prohlásil jménem če- ského klubu, že týž učiní vše, aby vládu přiměl k plnění její povinnosti. Domnívá-li se vláda, že protahováním stavby může na české poslance na říšské radě učiniti nátlak, aby povolili investiční půjčku, jest tento počet naprosto chybný, tím více, poněvadž prostředky na stavbu oněch škol jsou již povoleny. Řečník navrhuje resoluci v příčině pro- vedení těchto staveb a postupného přejímání škol soukromými spolky vydržovaných. Posl. dr. Ší- lený poukazuje na nutnost vyučo- vání ruštině na středních školácha praví, že v Německu učí se mnozí do- brovolně rusky, zde však že se to po- važuje za panslavismus. Navržené reso- luce přikazují se výborům. Na to mluvil zpravodaj Brandhuber a udaly se výše uvedené scény. Posl. Pavlica a Rozkošný podali pilný návrh na podporu obce Domunína, poškozené značně po- souváním půdy. Návrh se přikazuje finančnímu výboru. Z Vídně, 19. dubna. (T. k.) Školní výbor dolnorakouského sněmu povolil k návrhu poslance Schmolka dvě stipendia po 300 kor. pro od- bornou školu tkalcovskou v N. Bystřici na školní leta 1900—1901 a 1901—1902.

Telegramy. Papežská allocuce. Z Říma, 19. dubna. (T. k.) V tajné kon- sistoři, odbývané dnes dopoledne, pronesl papež allocuci stran nastávající kanonisace blahoslavených Delasalle a Rita da Časpia a praekonisoval ně- kolik biskupů, mezi nimi Karla Čákyho pro Vácov a Rubiana pro Amasii. Na to následovala veřejná konsistoř, které byli přítomni také diplo- maté, vysoká šlechta a preláti. Konsistoriální zá- stupcové mluvili pro kanonisaci výše uvedených blahoslavených. Papež na to udělil požehnánía odebral se pak do trůnního sálu, kde přijal nové biskupy. Jeho Svatost těší se nejlepšímu zdraví. Švédsko zbrojí. Ze Štokholmu, 19. dubna. (T. k.) Ve spo- lečné poradě obou sněmoven povolil říšský sněm 3 miliony korun na opatření náboje a ručnic, 12 milionů na nová děla a 320.000 korun pro dobrovolné spolky střelců. Dále souhlasil říšský sněm se zvýšením vydání na nové loďstvo na 17,250.000 korun pro rok 1901.

Milanova obět. Z Bělehradu, 19. dubna. (T. k.) Někdejší radikální ministr Taušanovič byl dnes bělehradským soudem obžalován z krádeže a padělání. (Ve vinu Taušanovičovu ovšem nikdo nevěří. Red) Povstání Ašantů. Z Londýna, 19. dubna. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Akkry z 18. t. m.: Jak se sem dzna- muje, žádá guvernér Hodgson odeslání všeho vojska, jež jest po ruce. Cumasi jest těsně obleženo. Jestli se vyproštění opozdí, stane se situace velmi vážnou. Turecko a Amerika. Z Nov. Yorku, 19. dubna. (T. k.) Vyslanec Spojených obcí severoamerických Straus, jenž se právě nalézá v Novém Yorku, prohlásil vůči ji- stému zpravodaji, že mezi Tureckem a Amerikou nastanou, pakli sultán nesplní svůj vládě americké daný slib, velmi vážné poměry. Požadavky ame- rické vlády byly tureckým ministrem zahraničních záležitostí Tewfikem pašou a ministerskou radou dopodrobna v úvahu vzaty a sultánovi podána zpráva, v níž se zaplacení obnosu odporučuje. Rusko a Korea. Z Yokohamy, 19. dubna. (T. k.) Dle zpráv ze Soěulu panuje mezi ruským vyslancema korejskou vládou dosud jakési napjetí v příčině požadavku pronajmutí území v Massampu Rusku. Má se za to, že Rusko nyní požaduje větší plochy. Z Kodaně, 19. dubna. (T. k.) Princ Wales- ský odjel dnes přes Kolín n. R., Brusel a Calais do Londýna.« Král a královna doprovázeli prince až do Roskildy, kde složili věnce na hrobě krá- lovny Louisy. Z Caříhradu, 18. dubna. (T. k.) »Agence Constantinople« ujišťuje vůči jiným zprávám, že bazar v Ipeku je otevřen, spojení mezi Ipekema Mitrowicou nepřerušeno a že místní úřady s úspě- chem pečují o zachování pořádku.

Zprávy hospodářské. Státní pomoc rolnictvu v krajinách ži- velními nehodami stížených. Návrh, jejž v tomto ohledu podali na sněmu král. českého posl. Horák a soudr., zní: Slavný sněme račižs