Str. 416.

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Ročník XXVI.

sledkem živelních pohrom (v rozhovor uvede p J.U.C. Fr. Nuc v Kostelci). 2. Volné návrhy. Hosp. spolek v Jaroměři pořádati bude v neděli dne 19./5. o 21/2 h. odpůldne valnou schůzi v Černožicích v hostinci p. J. Berana. Pořad: 1. Přijímání členů a vybírání příspěvků. 2. O po- třebě odborvého vzdělání dcer rolníků (promluví pí M. Trachtová, řiditelka hospodyňské školy ve Stěžerách). 3. Volné návrhy. Valná hromada sdružení českých země- dělců koná se 16./5. o 101/2 h. dop. v místnostech pivovaru Kličkova u „bílé labutě“ na Poříčí v Praze. Pořad: 1. Zahájení schůze 2. Jednatelská zpráva (přednese poslanec a tajemník p. Hrubý). 3 Otázka pojišťování v zemědělství (promluví p. dr. Horáček, docent na c. k. české universitě). Spolek pro zvelebení zahradnictvía chovu hosp. zvířectva ve vých. Čechách odbývá valnou schůzi v neděli 19./5. ve Lhotě Úřetické v hostinci p. Šmahy. Program: 1. Úprava domácích zahrad. 2. Chov vepřového dobytka. 3. Škůdcové hospodáře. 4. Volné návrhy. Selská jednota pro Moravu vybízí a zve ve- škero moravské rolnictvo na neděli 19. t. m. do Přerova k důležité schůzi všech českých interes- sentů v otázce projektovaných vodních drah. Vy- zýváme rolnictvo, aby se v ten den co nejčetněji dostavilo do Přerova a jednání o stavbě průplavů se súčastnilo. Nesmíme zapomínati, že kanál du- najsko oderský bude míti veliký význam a daleko- sáhlé následky pro celou naši zemi a zejména pro lid rolnický. Proto, rolníci, sejděme se co nejčetněji a pojednejme o otázce, pro nás důleži- tosti životní. PAAAAAAA

Zvědy a odpovědi. Odpověď na dotaz čís 176: Kde lze kou- piti čistokrevné saanské kozy? Odpovídám, že kozy ty chovám, z nichž bych 1 kozla a 1 kozu odprodal. J Dvořák, rolník Nosálovice, p. Vyškov. Čís. 200. Zdaž hořčice bílá mohla by se síti do směsky, která určena jest k sušení na seno, po případě do řídkého jetele a kdy by se směla síti, jak by z ní bylo seno živné neb užitečné? MI. T. Viš. Odpověď: Pro svůj rychlý vývin, nehodí se bílá hořčice se žádnou obvyklou rostlinou do směsky, krom pohanky, poněvadž ku př. s ovsem a vikví seta byla by již zdřevnatělá, kdy by oves a vikev teprvé byly k sekání. Z téhož dúvodu nehodí se ani do jetele. Avšak nyní jest jetel již značně povyrostlý, a proto byste mohl, je-li řídký, do něho stříknouti hořčice. Musí býti ale zavláčen. Tu by jetel i hořčice asi stejně dospěly a docílilo by se dobré a živné seno. Čís. 201. Míním skropiti 15% roztokem zelené skalice ohnici v zasetém ovse; prosím o radu. jest-li neuškodím červenému jeteli. Fr. K. H. Odpověď: Jeli červený jetel vzešlý, pak mu rozhodně roztokem zelené skalice ublížíte, třebas by úplně zničen nebyl. Udělejte pokus jen na malé ploše. Zkuste též postříkati roztokem ledku, jenž ovsu dobře poslouží a má týž účinek jako skalice zelená; učiňte též pokus na malé ploše. Čís. 202. Obdržel jsem zásylku supperfosfatu, který byl v nekrytém vagonu plachtou přikryt. Následkem špatného přikrytí superfosfat mezi do- pravou zmokl a zvlhnuul. Prosím o sdělení jakou škodu, co se týče hodnoty, jsem utrpěl.v. C. v p.

Odpověď: Jest-li že ze superfosfatu nic ne- vyteklo, pak mu zvlhnutí pranic neuškodilo a na hodnotě ničeho neztratil, leda že jest rozhazování horší a pak, že pytle se rozpadnou. Nejlépe jest jej znovu vysušiti. Čís. 203. Loni v květnu koupil jsem statek, při němž bylo 132 měr roli a luk. Polnosti byly pro- najaty 5 nájemcům. V červenci oznámil jsem ná- jemcům písemně, že míním pole sám obdělávati. aby mně sdělili, zda od nájmu odstoupí; dotaz zaslal jsem jim po poslu obecním. Jeden ná- jemce napsal, že odstupuje a ostatní 4 zkázali. že nemají se mnou co jednati, že si to vyjednají s tím, kdo jim pole pronajal. Při tom nechali pole ležet ladem a neučinili nic ani s rolem ani s vyjednáváním. Když jsem viděl, že nikdo neoře a že pole zarůstá bejlím, dal jsem pole zorati a poněvadž se ani po tom nikdo nehlásil, osil jsem asi 15 měr ozimem. Letos začátkem dubna oral jsem, hnojil a chystal k setí. Dne 10. dubna dostal jsem předvolání k právnímu zástupci, že někteří nájemcové žádají pole zpět a náhradu. Já nechtě se pouštět do soudu, slíbil jsem, žese s nimi vyrovnám. — Táži se: mohou nájemci žádati pole zpět, když se o ně 10 měsíců nestarali a A. K. v Š. na k. nechali je ležeti ladem? Odpověď: Nezdá se nám býti vše, co píšete, zrovna tak jak se to skutečně stalo; snad některou závažnou podmínku zamlčujete. Bez pochyby, že jste statek koupil s podmínkou, že se s nájemci vyrovnáte a pak Jste měl tu věc jinak provésti. Nyní jest tak zamotaná, že musíte si vzíti bystrého advokáta. Jedním právním pilířem jest ustanovení, že kup ruší nájem a nájemci zcela sprá ně Vám vzkázali, že nemají s Vami co jednati, že si svou věc pohledají na tom, kdo jim pole pronajal.

Jest-li Jste tedy výslovně toto vykonání s ná- jemci na sebe nevzal, potřeboval Jste jen — chtěl-li Jste vzíti úsedlost do své režie — ná- jemcům zdčliti, že po sklizni (1. října 1900) sám pole osévati budete. Jest-li Jste ale vyrovnání s nájemci vzal na sebe, pak se raději vyrovnejte neb neztrácí nikdo práva nájemného, když 10 měsíců o pole se nestará — ba může nechat pole po celou dobu pachtovní ladem ležeti a nesmí se mu vzíti, nebylo-li to v podmínkách pachtov- ních výslovně stanoveno. Čís. 204. Mám luka, které hraničí s lesy velko- statku. Vyrostlé kmeny jsou takřka zároveň mez- níky, tak že všecky, někde i celé koruny stromů vyčnívají do mého pozemku. Mohu stromy pod- seknouti aneb jen suky co vyčnívají do mého po- zemku odsekati? Jak daleko může velkostatek od sousedícího pozemku lesní stromy vysazovati? S K. N. J. Odpověď: Co vniká spodem do Vašeho po- zemku, kořeny, neb větve které visí nad vaší pů- dou, můžete odstraniti a pro sebe zužitkovati. Celý strom ale podseknouti nesmíte. Nejlépe udě- láte, když hákem větve a suky olámete. raY .

Trh pražský ze dne 7. května 1901. Obili. Na pražské plodinové burse byla po- ptávka na dnešním hlavním trhu mdlá, ale ceny posledního trhu zůstaly v platnosti a také i směr je ustálený. — Pšenice těšila se malé poptávce, kupci a mlýny podávaly vlastníkům ceny, na které nebylo lze přistoupiti a z té příčiny nebylo mnoho obratů uzavřeno. Na základě příznivějších zpráv z Vídně i Pešti uhájila však pšenice poslední ceny; docílila dnes nejvyšší ceny K 8.85. — Žito nezměnilo ceny ani směr. Mlynáři chovali se dnes zdrženlivě v nákupu a stěžují si na špatný obchod, a následkem toho došlo k nepatrným uzávěrkám. Žito prodáno za nejvyšší cenu K 8.90. — Ječmen má již nepatrnou poptávku, ceny přede- šlého týdne uhájily se a docílil nejvyšší ceny K 8.70. — Oves měl dnes klidnější a ustálený směr.

Ačkoli poptávka rovnala se nabídce, ceny tím nic nezískaly; docílil dnes nejvyšší ceny K 7.25. Na pražské burse prodávalo se 50 kg transito: Pšenice: česká 76—80 kg těžká K 8.65—8.90. uherská 76—80 kg těžká K 8.65—9.10. Žito: české 72—74 kg těžké K 8.821/2— 8.95, uher- ské 72—74 kg těžké K 0.00—9.05. J ečmen: výběr 8.60—8.70 K, I. jak. 8.30—8.40 K střední 8.00—8.15 K, obchodní 7 90—7. 95 K, Oves: rychlík 7.40—7.50 K, bílý 7.25—7.35 K. merkantilní 7.15—7.20 K, k setí 7.35—7.50 K Zemčata 50 kg: k jídlu 2.30—2.50 K. Luštěniny. Ža 50 kg: Fazole k vaření 9.50 až 10.50 K, hrách k vaření žlutý 9.50—11.25 K. zelený 13.25—13.50 K, čočka 12.00—15.00 K. Růsná semena. Za 50 kg: Řepka zimní 00.00 až 00.00 K, mák modrý český 25.00—26.00 K, ru- ský 23.50—24.00 K, kmín český 36.00—38.00 K. — Jetel červený 46 až 52 K, bílý 35—60 K. Krmiva. Za 50 kg: Seno lisované K 3.50 a 3.70; sláma cepy mlácená 3.60—3.80 K, sláma ku krmení 2.80—3.00, sláma ku stlaní 250—2.70 K. Kukuřice 6.95—7.00 K, vikev 9.25—9.30 K, boby 0.00—0.00 K. Otruby pšeničné za 100 kg 11.40 až 11.50 K, žitné 12—12.20 K. Pokrutiny na celé vagony za 50 kg 8.00—8.25 K Cukr. Šurovina. Prudká hausse nemohla se dlouho udržovati, i musila brzy nastati reakce. To se také stalo. ač současně oznámeno nové zlepšení cen v Americe. — Bílé zboží. Raffi- náda je velmi pevného směru, ceny nezměněné. Surovina Ima výroba základ 88% rendementu promptní dodávka: Ústí nad Labem 25.20 až 25.25 K, Praha 24.35—24.40 K, Kolín 24.05—24.10 K. Dodávka na červen Ústí n. L. 23.90—23.95 K. — Rafin. z boží. Praha: Promptní rafináda

dle jakosti 84.00—84.50 K pilé 83.50—84.— K, concassé 84—84.50 K. Kostky rovnané 45 K, mou- čka v pytlích 85—85.50 84—84.50 K. K. Segmenty Melasa. Základ 42x Bé. a 50% polar. dle sta- nice a dodávky: neosmosovaná 6.40—6.60 K. Líh. Líh z brambor: Za 10.000 1 kontingent. (mimo daň) z Prahy peníze 38.60 K, zb. 38.80 K. Sušená čekanka za 50 kg 8.00—8.25 K. Bramborový škrob. Konečně nastalo zlepšení tím, že se nejen zarazil sestup, nýbrž se směr obrátil do vzestupu. Budoucnost zboží leží v o- tázce, jak dopadne sklizeň bramborů a zdaž za- staví se nadvýroba. Ale domácí konsum stále ro- ste, a možně, že snad aspoň po této stránce nastane nějaké zotavení. Ceny škrobu se nezmě- nily, moučka o 1 K. Dobytek. Krmný dobytek český prodal se 1 kg za 58—76 h, výminečně za 82 h, polský a uherský prodal se 1 kg za 50—67 h. — Skopců zabitých 1 kg za 0.72—1.00 K, telat zabitých 1.00 až 1.20 K, výminečně 1.28 K (po srážce 7 kg na kuse); prasat: českých 0 80—1.16 K, polských 0.91 až 1.08 K, bagounův uherských 1.10—1.12 K.- Masa hovězího prodal se 1 kg předního za 0.48 až 0.88 K, prima 1.08 K; zadního 1 kg za 0 52—1.08 K, prima 1.28 K. — Vepřového masa prodal se 1 kg: českého za 0 90—1.16 K, polského za 0 92—1.08 K. Trh chrudimský ze dne 4. května 1901. 1 hl: pšenice 12.00 —14.20 K, žita 12.00—12.70 K, ječmene 9.80—10.00 K, ovsa 6.70—7.20 K, hrachu 13 20 K, vikve 14.50 K, zemáků 2.20 —2.40 K; 100 kg: sena lučního 7.60—8.40 K, jetelového 9.00—10.00 K, slámy dlouhé 7.20—8 K, jetelového semene čer- veného 100 K, 1 kg másla čerstvého 2.08 K, sádla 1.52 K, masa hovězího 1.28 K, tvarohu 34 h kopa vajec 2.60 K; pár kuřat 2.00 K, ho- loubat 1 K, husa 3.30 K; litr piva domácího 28h. ececereeeeecean

Uprázněná hosp. místa. Přijmou se: Hospodář. správce k samostatnému vedení většího dvora v středních Čechách. Žádosti pod značkou „Tüchtig u. energisch 2419“ na admín. časopisu Wiener landwirth. Zeitung ve Vídni. Hosp. adjunkt obou jazyků mocen, v cukro- varnickém hospodářství pp. J. Latzela a spol. ve Vel. Pavlovicích, na Moravě. Důchodní, kat., obchodně v dvojitém kněh- vedení vzdělán. Žádosti s referencemi do 10./5. na ředitelství velkostatku Tšemin, p. Tučkov. Hosp. správce s praxí, pro nájem panství v Uhrách. Žadatelé mateřštiny znalí nechť po- dají žádosti s opisy vysvědčení anon. exped. Rud. Moose ve Vídni I., Seilerstrasse 2., pod zn. 2009.

Jaký vliv mělo by zrušeni vývozních premií eukerních na zemědělství? Přednesl p. Karel Eger, ředitel cukrovaru a ekonomie v Oužicích, na valné hromadě spolku cukrovarníků středních Čech, dne 17. března 1901. III. O významu a zrušení vývozních premií. Zavedení vývozních premií cukerních stalo se nejen z ohledu na industrii samu, nýbrž hlavně za příčinou podpory zemědělství, za příčinou udržení řepařství. Snahou bylo dopomáhati cukerní industrii k rozkvětu a učiniti ji konkurence schopnou na tržištích světových; proto byly z počátku po- skytovány vývozní premie beze všeho obmezení, když však následkem zvětšených výrob obnos za vývozní premie vyplacený abnormálně stoupal, ba i důchod z cukerní daně vnitrozemské po- hlcoval, byly tyto zredukovány a pomýšlí se nyní na jich úplné zrušení. Až do roku 1883 bylo Rakousko, na prvním místě mezi evropskými státy, cukr vyrábějícími; od těch dob se posice jeho bohužel značně v ne- prospěch změnila, neboť Německo dnes dvoj- násobné množství co Rakousko vyrábí a Francie, následkem svých ohromných premií, z místa čtvrtého letos na druhé postoupila. Rusko, zem to ve kteréž veškeré podmínky k dalšímu neobmezenému vzrůstu cukerní indu- strie se nacházejí a kdež výroba cukru také rapidně stoupá, používá největší vývozní premie. Ve Francii, kde jest premie pateronásobně vyšší, než u nás, zvýšila se produkce během pěti roků dvojnásobně; pouze Rakousko zůstává při své produkci asi 101/2 mil. q, poněvadž má vývozní premii nejmenší a poněvadž mimo toho ja kožto