1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 9. března 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
před plácí se
v Praze v administraei
na miěsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškoe
na dtnt leta . . . . 7 k 60h
ve flalch: 2 K 30
na ně-io-
Pošteu:
měsl
n . . . : koi
s drejí slallko-
ja měsín
na čtvit leta . . . . 11 K s0n
Praha
5
article
Od Schmerlinga až ke Körbrovi
Od Schmerlinga až ke Körbrovi
Ostřeji než katastrofální porážky vojska ra-
kouského u Magenty a u Solferina ozářily dvě
sensační samovraždy, totiž samovražda rakou-
ského ministra financi bar. Brucka a samovražda
rakouského generála Eynattenna onu děsnou pro
past, na jejížto pokraj dovlekl říši rakouskou pro
dlením desíti let četnicko-ministerský absolutis
mus Bachův a jeho poněmčující centralisace.
Pouhým zázrakem monarchie habsburská vy
vázla tenkráte ze záhuby. Ten zázrak provedi
diplom říjnový. Všichni národové rakouští
hlavně pak Slované a mezi nimi v první řadě
Čechové, oddechli si a počali pohlížeti s plnou
důvěrou v lepší, šťastnější budoucnost této říše
Slyšeliť krásná slova o historicko-politických in-
dividualitách, za vlády Bachovy tak krutě po-
píraných a poškozovaných. Byliť povoláni k sou-
činnosti s korunou v zákonodárství státním i zem-
ském, jakož i k dozoru nad finančním hospodář-
stvím v říši. Ale tyto krásné naděje netrvaly an
plné čtyři měsíce a důvěra národův, že Rakousko
konečně v ústrojí svém a ve své správě dá ne-
porušený průchod právu a spravedlnosti, byla
zklamána nadobro.
Provádění diplomu říjnového byloť, bohu-
žel, odevzdáno člověku, jenž měl na mysli
všechno jiné, než aby právům historicko-politi-
ckých individualit, z nichž soustátí habsburské
záleží, stalo se zadost a aby všichni národové
bez rozdílu mohli se cíliti v tomto soustátí ob-
čany stejně oprávněnými a šťastnými.
Schmerling
Bruck
Bachův
Slovan
Čecho
bůh
Rakousko
6
article
Rytíř Antonín Schmerling s několika svým
věrnými spolupracovníky v kancelářích minister-
ských neměl potřeby ani plných čtyř měsícův,
aby porušil co nejhruběji hlavní zásadu vši
ústavnosti, dle které zastupitelstvo ústavní i na
sněmích zemských i na říšské radě má býti věr-
ným obrazem skutečných poměrův statistických,
co se týče počtu obyvatelstva dle národnosti i dle
jeho síly berní. Ale měl aspoň tolik respektu
k této zásadě, že ji hleděl umělým způsobem
zastřít a zfalšovat. K tomu cíli vynalezl zcela
novou nauku o zastupitelstvu ústavním, nauku,
dle něho pojmenovanou, zastoupení zá-
jmův. Kdo po čtyřiačtyřiceti letech z občanův
rakouských ještě dnes by uznával takovýto zá-
klad pro sestavení representace ústavní, za
správný, postačitelný a spravedlivý? Kdo ze
součastníkův našich, kteří byli a jsou svědky
novodobého, mohutného proudění hospodář-
ského a sociálního, ještě by pohlížel vážně a bez
ironie na Schmerlingovu zásadu o zastoupení
zájmův? Však sám tvůrce této nauky, dávno od-
klizené a odplavené, sestrojil si tu formuli jen
za tím účelem, aby německé menšině, kdekoliv
jevila a jeví se na sněmích zemských a zárovei
v parlamentě vídeňském, pomohl k většině.
Zjednati osmi millionům Němcům rakouským čí-
selnou převahu, politickou, ústavní a státní moe
nad patnácti milliony Slovanů, tenť byl jediný
účel volebních řádův únorových, nikoliv pravá,
neporušená a nezkrácená ústavnost, která by
říši rakouskou pro všechny další doby zachránila
od katastrof a vřadila ji mezi státy právní, nýbrž
péče o prospěchy Němectva v této říši vedly
Schmerlinga při sestavování volebních řádův,
kteréž, bohužel, ihned byly oktrojovány jako
platný zákon už pro nejbližší volby do sněmův
zemských a do říšské rady vídeňské.
Rytíř
Schmerling
Schmerlingův
Němec
7
article
Zklamání hlavně národa českého, vzniklé
z únorovky, bylo ve všech směrech až příliš odů-
vodněno. Dovedlť toho Schmerling svou volební
algebrou, že v Čechách dvoutřetinová většina
slovanská oetla se v politickém poručnictví jedno-
třetinové menšiny německé a na Moravě že to
vypadalo ještě hůře, když tam tříčtvrtinová vět-
šina slovanská vydána byla v moc jedné čtvrtiny
německé.
Ale opakujeme, že tyto volební partyky
nátisky Schmerling vykonal jen za tím účelem
aby německé menšině faktičké a přirozené, zjed
nal nadvládu nad přirozenou a faktickou vět
šinou českou, a aby tím způsobem zachránil pro
své Němce aspoň formální platnost zásady, že
uživají na sněmích zemských a v parlamentě
vídeňském práv většiny.
Sedmnáct let trval se strany národa českého
krutý zápas proti nespravedlivostem a neústav-
nostem volebních řádův únorových. Největší mu-
žové národa českého, v popředí jejich sám
František Palacký, potírali nesprávnosti těchto
volebních řádů nejpádnějšími důkazy číselnými
a ohnivou výmluvností na sněmích zemských
na říšské radě. Ovšem marně, poněvadž Schmer-
ling v každé opravě svých partyk volebních viděl
poškození Němectva, kteréž pro něho v Rakou-
sku bylo živlem nejcennějším. Bohužel, že po
odstranění únorovky ani nepokusili se ministři
Schmerling
Palacká
Čechy
Morava
8
article
Richard Belcredi, Alfréd Potocki a Karel Hohen-
wart, kteří přece měli dobré vědomí, že všechno
zlo v ústrojí státním a především v životě ná-
roda českého plyne z tohoto pramene. Nejvíce
jest litovati, že hrabě Richard Beleredi, byv po-
volán v čelo vlády a přesvědčiv panovníka o nut-
nosti, aby ústava na čas byla zastavena, při té
příležitosti ani se nepokusil o sestavení spra-
vedlivějších volebních řádův. Toť Němci, jak-
mile zase dosáhli moci vládní, nebyli tak ostý-
chaví a využitkovali svého postavení a své doby,
aby právům jednotlivých království a národů slo-
vanských zasadili ránu ještě bolestnější, než pod
kterou trpěli únorovkou. Ministrovi Herbstov
pranic nepřekáželo, že se jedná o nové oktrojo-
váni na úkor samosprávy, zejmena zemí koruny
české, když vymohl na panovníkovi potvrzen
oktrojovaného zákona o volbách přímých do říš
ské rady, čímž odstraněna byla nenáviděna
u všech Němcův svrchovanost sněmův zem-
ských, zejmena sněmu českého a moravského
nad říšskou radou.
Volební řády únorové trvaly ve své svrcho-
vané nespravedlivosti k národu českému napořád
za všech ministerstev, jež od roku 1867 až do
roku 1877 ve Vídni se vystřídala. Za ministra
Taaffa stala se v nich jen tím nebezpečnější
změna, že teto státník užíval jich v praxi jako
Belcredi
Potocki
Hohen
Beleredi
Němec
Herbstov
Taaff
Vídeň
9
article
pohodlné houpačky, na které rozestavoval par-
lamentní a národní strany dle svých neupřímných
plánův. Za něho přestalo se vůbec už mluvit
o potřebě, aby volební řády únorové byly opra-
veny podle práva a spravedlnosti, zejmena k ná-
rodu českému.
Hrabě Taaffe dokázal, že i ústavní většinu
dovede udělati v parlamentě a na sněmích zem-
ských služebnou menšině, ovšem menšině ně-
mecké.
Taaff
10
article
Z pětadvacetileté praxe svých předchůdcův
nynější ministerský předsede dr. Körber vybrals
naučení, že netřeba, aby si trápil hlavu, mají-l
Němci v ústavních sborech většinu nebo men-
šinu, všechno záleží na tom, aby dostali do ru-
kou moc, aby byli živlem panujícím nad ná-
rody slovanskými, především nad národem če-
ským, ať nabudou té moci způsobem ústavným
nebo protiústavným, zákonným nebo nezákon-
V této stránce dr. Körber velmi podstatně
rozchází se se Schmerlingem. Tento vytknulsi
za účel, opatřiti umělým způsobem většinu v za-
stupitelstvech ústavních. Dr. Körber nedbá vů-
bec žádných volebních řádův, nestará seo
ústavní formy, pro něho neexistuje už dávno zá-
sada, podle které v parlamentě a na sněmích
většina má rozhodující moc nad menšinou. On
sám, jsa ministrem neústavním a neparlament-
ním, nemá pro řády ústavní ani nejmenších ohle-
dův, jej vede všude a ve všem jediný zřetel, do-
pomáhati Němcům v Rakousku beze všeho
chledu na konečné cíle jejich politické, ku
moci vždy větší a větší. Tak jako Schmerling
z plnosti práv království a národa českého plnými
hrstmi dával politické presenty tehdejším Něm-
cům, tak dr. Körber zasypává je nadbytkem pří
zně a podpory ve všem, kdekoliv jen je to možno
dělat v moci administrativní na škodu naši.
Shodujeť se dr. Körber s rytířem Schmer-
lingem také v tom, že pro něho rozkvět a pro-
spěch Němectva v Rakousku na úkor hlavně ná-
roda českého jest jediným nejvyšším zájmem
ústavním.
ným.
doktor
Körber
Němec
Schmerling
Schmer
Rakousko
Německo
12
article
Poslanecká sněmovna.
z Vídně, 8. března.
Poslanecká sněmovna.
z Vídně, 8. března.
Schůze 236.
Vídeň
13
article
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Na počátku bylo slovo. Měl je dr. Körber
ale nedlouho. Mluvil dnes krátce, jen 15 minut.
Ani ty nebyl by vyplnil, kdyby nebyli prodlou-
žili jeho výklady, sahájící od Asie až po ty
rolské Roveredo, projektované sídlo nové vlašské
university, Všeněmci a posl. dr. Lecher svým
výkřiky. Nebýti těchto, byla by řeč minister-
ského předsedy uplynula beze všeho dojmu.
Byla krotkou a chabou, nemajíc žádného hrotu
a vyzněla vlappell ku práci. Nikdo nehlesl, když
domluvil a jest proto smělým falšováním sku-
tečnosti, je li ve stenografiekém protokole za-
znamenán projev: »Hlučná pochvala.«
Rozboru kritického vývody chefa vlády ne-
zasluhují, hlavně z té příčiny, že v českém
lidu a jeho poselstvu pozbylo veškeré ceny vše,
co vláda povídá, slibuje a vykládá, že český
národ, jeho zástupci, nedají na nie, leč na po
sitivní a hotové skutky.
Dr. Kramář navrhl o proslovu Körbrov
rozpravu. Tento návrh přijat hlasy Čechů, Slo-
vinců, Chorvatů, Poláků, německých lidovců
Všeněmců. Když hr. Vetter oznámil výsledek
hlasování, přihnal se na praesidium hr. Dubsky
a křičel: »To bylo hlasování! Totéž jako
návrhu hr. Falkenhayna«. Německý nacionál
posl. Erb pak sápal se na hr. Vettra: »Dol
s tím presidentem! Pryč s tím neschopným
presidentem!« Nemůže býti nižádné pochyby.
že zahájena jest proti hr. Vettrovi, který vy-
loučil češtinu z protokolů sněmovních, soustavná
akce Němců. Vede se mu jako jeho předchůde
hr. Fr. Coroninovi. Roku 1879 zvolen byí
tento presidentem hlasy všech stran, ale za ne-
dlouho levice svými nájezdy vypudila jej z křesla
presidiálního. Historie opakuje se v Rakousku
Hr. Vetter zasypán bude nevděkem německých
stran, kterým slouží.
Körber
doktor
Lecher
Kramář
rozprava
Čecho
Chorvat
Polák
Vetter
Vettr
Němec
František
Coronin
Asie
Dubsko
Rakousko
Hradec
14
article
Od 212. do 45. četly se pilně návrhy
prosté návrhy, dotazy v doslovném znění. Za-
pisovatelé při této funkci seděli, jen Moravané.
německý lidovec Albrecht a P. Stojan stáli
Při lektuře bavili se četnými episodami, které
vzbudily veselý ohlas v posluchačstvu, jež kon-
trolovalo, zdali se skutečně také vše čte.
Posl. dr. Dvořák podal pilný návrh
velké důležitosti pro všechny kraje a města
poslední katastrofou živelní postižená. Akce
státní k úlevě nouze byla totiž jednak povahy
subvenční, jinak záleží ve slevě daní. V tomto
druhém směru trpí však předem živnostnictv
a obchodnictvo, majitelé pozemků i domů v mě-
stech postižených, protože dle dosavadního stavu
zákonodárství lze jen nedokonalou měrou z dů-
vodu poslední katastrofy docilili odpisu dane
výdělkové, osobní z příjmů, kdežto na dani
domovní jest odpis téměř vyloučen.
Proto stalo se drem Dvořákem, co nepo-
píratelně měla učiniti vláda paragrafem 14.
v době, kdy akci k úlevě nouze zahájila: po
skytnouti totiž zvláštním zákonem úlevu poplat
nictvu. V horlivé pěči o poškozené kraje učini
zástupce písecké skupiny seč byly jeho síly
Jest nyní na stranách sněmovny a na vládě
aby zákon českým klubem navržený stal se c
nejdřive skutkem.
Bylo již 46, když ujal se slova posl. dr.
Šílený, by odůvodnil svůj pilný návrh, podaný
ve příčině násilností, na Češích spáchaných dne
17. srpna 1902 u příležitosti sokolského sjezdu
v Jihlavě. Jakkoliv sněmovna byla již unavena,
měl přece moravský poslanec neobyčejně hojně
posluchačstva, kleré sledovalo jeho výklady
Moravan
Albrecht
Posl
doktor
Dvořák
Čech
Jihlava
strana sněmovna
zákon český klub
15
article
hodně kriticky přiostřené a prudce namířené
proti nynějšímu systému a jeho vykonávání. Pr
tom mluvčí z markrabství pronesl leckteré perné
slovo o posledních událostech pražských. Řeč
jeho, jakkoliv týkala se událostí, které sběhly
se před půl druhým rokem, měla ráz naprosto
aktuální. Trvala celou hodinu a provázena byla
hlučným potleskem všech poslaneů českých.
Z Vídně, 8. března. (C.- B.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.1
hod., oznamuje, že říšská rada byla svolána a vítá
poslance. Sděluje, že za příčinou úmrtí arcikněžny
Klotildy vyslovil císaři a arciknížeti Josefovi i jeho
choti nejhlubší soustrast sněmovny a oznamuje je
jich díky. Věnuje vřelé vzpomínky zesnulým poslan
cům sv. p. Sedlnitzkému a ryt. Dierzerovi.
Nově zvolení poslanci Baumgartner, Č
pera, Staněk a hr. Sternberg skládají slib
Mezi došlými spisy je průkaz o hospodář
ství se státním melioračním fondem v r. 1902,cí
sařské nařízení o zatímním rozpočtu od 1. ledna do
30. června t. r., o upravení obchodních styků s Italií
a Mexikem, další platnosti zákona o podporování
obchodního námořnictva a několik menších zákonů
místního rázu.
V immunitních záležitostech došly přípisy
od krajského soudu v Olomouci za vydání posl
Reichstädtra, od okr. soudu ve Žďáře za vy-
dání posl. Heimricha, v obou případech pro
urážku na cti, od okr. soudu v Pizni za vydání
posl Fresla pro přestupek dle čl. 19. a 21. tisk.
zák., okr. soudu trutnovský odvolává svou žádost
za vydání posl. Kaspera. Zemský trestní soud
v Brně oznamuje, že rozsudek, kterým posl. Hybeš
byl odsouzen dle čl. 493. tr. z. do prostého vězení
na 6 neděl, zostřeného postem každých 14 dní, na-
byl nyní platnosti.
Vetter
Klotilda
Josef
Sedlnitzký
Baumgartner
Staněk
Fresl
Kasper
Hybeš
Vídeň
Mexiko
Olomouc
Žďár
Brno
státní meliorační fond
16
article
M.-p. dr. Körber praví ve svém proslovu, že o
posledního zasedání říšské rady vypusla rusko-
japonská vojna. Rak. uh. říše, jež považuje zacho-
vání světového míru za hlavní úlohu všech států
lituje této události a zachová k oběma válčicím
stranám náležitou neutrali tu.
O balkánských věcech jest úplná shoda s Ru
skem a oprávněna naděje, že po provedení reforem
v makedonských krajích nastane trvalé upokojen
mysli.
Lituje, že z dychlivosti po sensačních zprávách
a z mrzkých sobětných důvodů rozšiřují se znepo-
kojivé zvěsti, jimž věřívá se — třeba jen na chvíli
— v širších kruzích a lím způsobuje se nemalá
škoda. Parlamentní kontrola a vlastní zodpovědnost
přiměla vládu již dávno odložiti zbytečné tajemnůst-
kářství a poučit obecenstvo hned o všelikém hro-
zivém nebezpečí. Nevydají-li se takové zprávy, oby
vatelstvo nemá prý příčiny k obavám.
Doporučoval by nepředpojatost povolaným kru-
hům vzhledem k uzavření nových obchodních smluv
s cizími státy. Konstauje shodu v zásadách obou
vlád, jež vědí, že ochrana výroby jednoho i druhého
státu prospěje nejdůležitějším zájmům říše. V země
dělském oboru obojí přání berou se týmž směrem.
souhlas vlády rozumí se teda sám sebou Avšal
tské o průmyslu a obchodu mají svorně náhl dy
že — mají-li tyto třídy nésti velká berní břemena
prospívati, musí se sláti v příštích smluvách při
měřená opatření.
doktor
Körber
17
article
Cizí vlády jsou ocholny vyjednati nové smlouvy
avšak nesmíme si tajiti nesnáze při vyjednávání
Každý stát žádá nějaké výhody pro svou výrobu
Proto bude třeba velké mírnosti v podrobu stech
aby se dosáhlo celku — obchodních smluv. Jsou
nezbytnou podmínkou veškerého světového hospo-
dářství a proto doufáme ve vzájemný ohled. Při-
jmeme každou slušnou smlouvu; která by však byla
pouze na náš vrub, ne.
V oboru vnitřních záležitostí ohlašuje, že ministi
vyučování podá předlohu o zřízení právnické fakulty
v Roveredě. (Slyšte! Slyšte!) Poměry v Inšpruku
byly nesnesitelny. Vláda uvažovala zrale, kde fa-
kultu zříditi. Její zřízení v jmenovaném městě jest
oprávněno všeobecným národním vzplanutím. Ne
mohli jsme zvoliti místo, kde by ústav byl zase
vyvolal národní agitace. (Výkřiky.) Roveredo je ra-
kouské město s vlašským obyvatelstvem v čistě
vlašském krají. Skrovný objem města a pokojné
obchodní a průmyslové obyvatelstvo svědčí našemu
rozhodnutí. Mnohé slavné university v Němcíeh
jsou také v menších městech a také v Italii. V Ro-
veredu je vyšší gymnasium a reálka a vlašský ústav
pro vzdělání učitelek. Právnická fakulta může tam
také prospivati. Troufá, že Vlaši budou spokojeni
s volbou tohoto města.
Ministerský předseda zmiňuje se o předlobách.
tak rozpočtu na r. 1904, jehož parlamentní provedení
nepovažovala by prý vláda za politický zisk, ale za
povinnost sněmovny naproti ohroženému pořádku
v říšských financích. Vláda nedopustí, aby oslabo-
vání trvalo dále nebo pokladní hotovosti se zdražo-
valy. Nebude-li úhrady, musí se výdaje přízpůsobiti
tomu, co je. (Výkřiky.) Musí sejíti s vydání, jež by
vzdor vší důležitosti a prospěšnosti pro veškeré oby-
telstvo uhradili se nemohla. Již teď nemohla se pro-
váděti dále nouzová akce.
Vlach
Rovereda
právnický fakulta
všeobecný národní vzplanutí
18
article
Mezi opozděnými předlohami je také celní tarií
jenž by měl býti pevným podkladem při všelikém
vyjednávání, dále celní a obchodní spolek, jenž má
býti na delší dobu regulativem hospodářství každého
poplatníka. Dále připomíná nevyřízený tiskový zákon
a konstatuja, že třeba schválit asi 70 císařských na-
řízení (Výkřiky), také takové, jež týkají se důležilých
hospodářských a průmyslových záležitostí jako liho-
vého kontingentu, cukerní otázky, zamezení moru
mezi vepřovým dobytkem. Dále není schváleno cís.
nařízení o berních výhodách pro Lublaň po země-
třesení v roce 1895. Není projednána 101 předloha
(hospodářské a sociální), 9 usnešení panské sně-
movny, 3 výroční zprávy kontrolní komise státního
dluhu. Věru, toť obraz mrtvého města parlamentního
(Souhlas a výkřiky. Předseda zvoní.)
Dnes prosí vláda sněmovnu mým prostředni-
ctvím za povolení braneckého kontingentu letošního
vzhledem k politické siluaci, jež — ač není naší říši
hrozivou — vyžaduje přece, aby všecky vojenské
záležitosti byly spořádány. Také obyvatelstvo oče-
kává, že bude se míti slušný zřetel na jeho největší
břímě. Odkládaný odvod způsobuje velké škody a to
by se nemělo opakovati. Na tom záleží také dovo-
lené v čas žní. (Posl. Iro: Obyvatelstvo nechce, aby
je měli za blázna! Vezměte karabáč na Čechy
Hluk a opětné výkřiky Irovy a Malikovy. Předseda
žádá, by bylo ticho.)
Ministerský předseda opakuje, že povolen
branců je nejprvnější povinností sněmovny. Nevyři-
řízené předlohy vypočetl, nové budou následovati.
Posl
Čecho
Irův
Malikův
Lublaň
19
article
Vláda koná svou povinnost, starajíc se o jejich vy-
řízení. Nechceme zpronevěřiti se svým zásadám
proto také — třeba vyzýváni — vystříháme se všeliké
repliky na kritiky a všeliké provokace.
Připomíná jen, že vše nutí k rozhodnutí.
Všecky kmeny v Rakousku smýšlejí národně. Jest
jim to ke cti. Avšak jen duchovní a hmotné bohat-
ství přispívá, aby národy mohly zbudovati trvalé
pomníky své sily. Stát zůstane vždy dosti silným
aby mohl odmítnouti neoprávněné požadavky. Je to
pravdou, že k osvědčení největšího národního smý-
šlení je třeba obětovati pokrok ve všech oborech
také tam, kde všichni zabezpečení národové spo-
lečně mohou a mají zápoliti stejnou energil? Ná-
rodní věrnost a kulturní pokrok jsou duchy času a
ústava naše otvírá jim dráhu. (Výkřiky.) Na pra-
covním stole před vámi leží národní stla a blahoby
národů, leží vnitřní mlr-
Předseda: Poslanec dr. Kramář má slovo
chce učiniti formální návrh. (Hlučné výkříky mez
Všeněmci.)
Poslanec dr. Kramář: Vývody předsedy mini
sterstva nevynikají z rámce obyčejných frásí, a
bychom — jak sám řekl — v tak vážné době bývali
očekávali zcela jiná slova. Neřekl nám nic nového,
ale výkřiky za jeho řeči projevovaly vůli sněmovny
zahájit o ní debatu. (Hlučné výkřiky posl. Ira a Ma-
lika a výkřiky Všeněmců: Jednací řád !) Této debaty
je třeba tím spíše, protože předseda ministerstva
dnes ubezpečoval! . ..
doktor
Kramář
Ir
Rakousko
Ma
20
article
Předseda: Prosím, račte omezili se a podat
formální návrh.
Poslanec dr. Kramář: Věru došlo to již daleko
v této sněmovně, když poslanec Iro staví se za an-
děla strážce jednacího řádu. To je více, než člověl
s klidem sněsti může. (Ustavičné výkřiky a hluk
mezi Všeněmci.) Předseda ministerstva řekl, že ne-
bude odpovídati na nájezdy a útoky, činěné na jeho
vládu, nechtěje prý obnovovati vášnivou debatu.
(Opětné výkřiky mezi Všeněmci.)
Předseda vyzývá poslance dra. Kramáře, aby
podal svůj formální návrh.
Posl. dr. Kramář: Připustíte, že vím, co jednac
řád dovoluje. Učiním návrh, avšak musím jej též odů-
vodniti. (Ustavičné výkřiky mezi Všeněmci.) Nebojíme
se vládní odpovědi a proto navrhuji, aby v příští
schůzi zahájila se debata o prohlášení ministerského
předsedy. (Pochvala mezi Čechy; ustavičné výkřiky
a hluk mezi Všeněmci.)
Předseda vyzývá poslance, aby šli na svá
místa, že se bude hlasovati. (Ustavičný hluk. Steln
a Iro pokřikují. Opětný hluk.)
Kramářův návrh na zahájení debaty o prohlášení
ministerského předsedy byl přijat. (Výkřiky a hluk.)
Čicu se došlé spisy doslova.
Posl. dr. Pacák, har. Pražák a zoudr. podávaj
tento pilný návrh:
Opětovně udály se případy, že k vyřízení zále-
žitosti právní, u některého soudu v král. českém zahá-
jené, musil býti ustanoven soudce od soudu jiného
poněvadž nižádný z funkcionářů soudcovských u ono-
ho soudu zřízených české řeči nebyl mocen.
Tak stalo se na př. u okr. soudu ve Vyšším Brodě
v záležitosti Jakuba Máchy proti Ant. Todovi peto
80 K, k jíž vyřízení byl vyslán soudní sekretář Bosák
z Budějovic, poněvadž — jak okresní soud ve Vyš.
doktor
Kramář
Posl
Pacák
Mácha
Antonín
Bosák
Čechy
vysoký Brod
Budějovice
21
article
Brodě sám v usnesení stranám, doručeném z 5. ledna
1904 čl. I. 66/3-3, konstatoval — ani tamější před-
nosta soudu ani samosoudce, vedoucí oddělení II..
nebyli pro úplnou neznalost jazyka českého k vyřízen
této záležitosti způsobilými.
Poněvadž poměry tyto nejen odporují zák. před-
pisům, nýbrž i znemožňují správný výkon služby.
poněvadž dále toto obsazení soudcovských míst oso-
bami jazykově nekvalifikovanými strany poškozuje
i pokladny státní, která nese náklady vyslání soudce
cizího k soudu příslušnému, se dotýká, navrhuje se
Sněmovna račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá
I. aby zajistila ustanovením úřad-
níků jazykově způsobilých u všech
soudů a úřadů v Čechách i na Moravě
bezvadné provádění zásady, že práv
při všech úřadech obou oněch zemí jak
v řeči české, tak i německé může hle-
dáno a musí nalezeno býli;
II. aby učinila opatření, by, kde trva
jící stav personální tomuto požadavku
nevyhovuje. nutnými změnami perso-
nálními ihned zjednána byla náprava
Posl. dr. Lad. Dvořák a soudr. podali tento pilný
návrh:
Slavná sněmovno, račiž se usněsti o tomto návrhu
zákona:
Zákon ze dne ....... o odpisu neb slevě dan
z důvodu živelních škod z r. 1903. Se souhlasem obou
sněmoven rady říšské vidí se mi naříditi, jak násle-
duje:
§ 1. Poplatníkům, stiženým v r. 1903 živelním
pohromami, má se z daní pozemkové, domovní, vše-
obecné výdělkové a osobní z příjmu kvota, vypadající
na druhé pololetí 1903 vždy dle stupně snížení výnosu
příslušného objektu, resp. dle stupně výloh, učiněných
k odstranění následkův oněch škod, zcela nebo z části
odepsati.
Posl
doktor
Lada
Dvořák
Brod
Čechy
Morava
22
article
§ 2. Ve případech, kde Bez zavinění poplatníkov
nebylo lze do konce r. 1903 odstraniti následky škod
může se odpis nebo sleva uvedených daní také pro
r. 1904 povoliti.
§ 3. Také v příčině daní předepsaných těmto po
platníkům mohou k nekolkovaným žádostem povoleny
býti lhůty, a to nehledě ke splatnosti daní
§ 4. Tento zákon nabude platnosti dnem prohlá-
§ 5. Mému finančnímu ministru se ukládá, aby
tento zákon provedl.
Tento návrh budiž jako pilný se všemi zkralkam
jednacího řádu projednán.
Posl. dr. Fiedler podal pilný návrh na změnu
předpisu § 194. cís. patentu ze dne 9. srpna 1851
ř. z. č. 208, v příčině sirotčí jistoty pr
vklady spořitelní
Další pilné návrhy podali poslanci Köni g
sp. na změnu zákona o agrárních operacích : —
Ryba a spol. na stanovení lhůty, kdy bude předlo-
žena výborová zpráva a novém tiskovém zákoně
— Fresl a spol. ve věcech nouze.
Prosté návrhy podali poslanci Nowak a sp.a
Schücker a spol. ve věcech vybírání veřejných
dávek a důchodů; Noske a spol. na zákon vymě-
řování poplatků pro otevřené společnosti obchodní.
Dotazy podali poslanci Brdlík a Dyk v při-
ině neoprávněného zasahování do záležitosti trest-
ního stihání Taschka a soudr. v Budějovicích pro
známé defraudace v pivovaře budějovickém.
Posl. dr. Fiedler podal tylo do t a zy
1. na ministra obchodu, vytýkaje nedosta-
tečnost místností poštovního úřadu
v Karlíně se žádostí, aby stala se v té příčině
náprava a rozmnožen byl počet úřadníků na
poště té;
2. na ministra vnitra, aby upuštěno bylo od na-
řízení politických úřadů, kterými nařizuje se ne-
mocenským pokladnám, aby reservní své
fondy ukládaly do spořitelen jen do výše 1050 K
3. na ministra financí, aby poučeny byly finančn
úřady, že nemají odmítati spořitelní vkladn
knížky, užívá-li se těchto k složení kauci.
Posl
doktor
Fiedler
Köni
Ryba
Fresl
Nowak
Brdlík
Dyk
Budějovice
Karlín
23
article
Další dotazy podali poslanci: Kittel a sp. p
složení vyvlastňovacích komisí a upravení výkupného
řízení, — po šetření dobrozdání zemědělských korpo-
rací při ročním stanovení úrokové míry pro kapitali-
sování zemědělských pozemků vrchními zemskými
soudy; — Karbus a sp. po trestním a disciplinár
ním vyšetřování univ. prof. dra. Pavla Dittricha
v Praze jako důvěrníka dělnické úrazovny pro krá-
lovství české; — Lindner a sp. po obsazování
úřadnických a j. míst při státních dráhách v ně-
meckých krajích Čechy; — Albrecht a sp. po
chování se českých soudců v německých městech
v Čechách: — L. Steiner a sp. po nejistotě cel-
ního poměru s Italií; — Schüeker a sp. po
obsazení uprázdněných soudcovských míst v Čecbách;
— Bendel a spol. po postupu českého odboru
zemské školní rady pro Čechy v okresu budějovi-
ckém: — Hauck a spol. po postátnění Hermannovy
hutě; — Ryba a spol. po přesazení českých úřad-
níků od podmokelské pošty do českých krajin; —
Schuhmeier a spol. po dovozu zámořského
masa do Vídně; — Breiter a spol. po novinových
pověstech o mobilisaci a jejích příčinách; — Cho
a spol. po bratrských pokladnách české báňskéa
pražské železářské společnosti na Kladně a po na -
kládání s dělnictvem při kladení druhých kolejí na
tratí z atičan do Vršovic na dráze Františka Josef
šení
Kittel
Karbus
profesor
doktor
Pavel Dittrich
Lindner
Albrecht
L Steiner
Hermannův
Ryba
František Josef
Praha
Čechy
Čecby
Vídeň
Kladno
Vršovice
24
article
V drobném prodeji:
ranní číslo o sobě . . . za 8h
od poledni
. . . . za t
Ve slialkách na venkorša
ranní čhlo. . . . ..
odpolední . . . . . . . . 3 h
Inserát
plati se hotevě 1spřeě.
Fředplacení a inserty přijomná s dnial.
strace v Marinnské ulicdi č. s.
Tas nacházojí se těž redakce.
tiskárna a eapedice „Národnich Listá“,
Rukopisy su novrncnjl.
Národnich Listat
25
article
Po posledních udalostech v král. hlav. městě
Praze posl. dr. Baxa podal dotaz na m. p. Körbra.
V něm zmiňuje se nejprvé o provádění t. zv. bumlu
německými sudenty na nejživější ulici pražské. Jak
se ukázalo, mají tyto bumly ráz provokativní, ne-
hledě ani k tomu, že tím velice trpí i obchodníci
a živnostníci, kteří stěžují si, že následkem toho
obecenstvo raději se vybýbá této třídě a tím že oni
valně jsou poškozováni.
Ale tyto bumly odporují ustanovení § 3. zák
z 15. list. 1867 č. 135, neboť bumly se provádějí en
masse v řadách, jsou to tedy průvody v pravém
smyslu slova, ovšem průvody nedovolné.
Vzdor tomu nemělo dosud pražské polic. ředitel-
ství tolik zmužilosti, aby tyto nezákonné a provo-
kační průvody zakázalo.
České obecenstvo si celkem málo všímalo těchto
provokací. Teprvé rvačky, které se v únoru 1904 při
bumlu mezi samými německými studenty přihodily.
upozornily českou veřejnost na tyto provokacní
průvody.
doktor
Baxa
Körbr
Praha
26
article
Při rvačkách německých studentů nezakročovala
policie s tou přísností, jako se stalo na týchž mí-
stech, když se jednalo o české obecenstvo.
V dotazu se obšírně posuzují jednání pražské
policie a pražského zemského trestního soudu v při-
čině posuzování deliktů, kdykoli se jedná o české
demonstranty.
Co pro Němce je pouhý přestupek, to se proti
Čechu užije jako zločin veřejného násilí § 85. a ná-
sledující tr. zák. Zde provozuje policie,
návladnictví i trestní soud nejhrubši
nespravedlnost a strannictví proti če-
ské národnosti.
Pokud se týče událostí 28. února a 6. března
nelze vůbec mluviti o nějaké demonstraci z české
strany. Že české obecenstvo naplňuje hlavní třídy
svého hlavního města, že po případě zpívá české
písně, není přece demonstrací. Jinak tomu bylo na
straně německé. Jednání německých studentů směřo-
valo k tomu, vyprovokovatí české obecenstvo. Ta to
provokace byla však od vlády nejen
dovolena, ale přímo vyvolána.
Němec
Čech
27
article
Od vlády Körbrovy byly vydány přímé rozkazy
na pražské policejní ředitelství, aby toto nejen ve-
řejný průvod německých sludentů, tak zvaný buml
povolilo, ale aby s užitím sesílené moci policejnía
moci vojenské provokaci jejich podporovalo. Aby
tuto provokaci mohli němečtí studenti provésti, mu-
silo více než 1000 strážníků a dokonce i vojsko jim
býti postaveno do služeb.
Kdežto rektoři obou vysokých škol českých
napomínali české studenty k mirnosti, vyzýval rekto
německé university své studentstvo přímo k prove-
dení provokace.
A že byla se strany německého studentstva
provokace připravována, o tom svědčí zpívání ně-
mecké hynshy »Wacht am Rhein« na nejživější ulici
pražské.
A k vůli takové provokaci musilo
býti použito polici a vojska — proti
českému obyvatelstvu.
Je to hanbou pro c. a k. vojsko, že se
ho užívá k takovým ůčelům a nejvyšší
velitel vojska by měl dobře uvážiti,
zdali je radno používati vojska proti
bezbrannému obyvatelstvu za úče-
lem tím, aby provokatérské agitaci
německé sloužilo.
Taková tažení nepřinesou rakouské armádě
mnoho slávy.
Víme, že se 6. března nejen německému student-
stvu, ale přímo min. Körbrovi o to jed-
nalo, aby byly v Praze velké výtržnosti
vyvolány. Jen za tím účelem dal min. Körber
rozkaz, že se buml musí provésti a že k provedení
toho musí býti i policie i vojsko nápomocno.
Že při této příležitosti bylo dovoleno polici
použiti všech způsobů brutality, nespravedlivého
zalýkání a pod. netřeba vylíčovati, ač neplatí to
arciť o všech zřízencích.
Körbrův
Körber
Praha
Wacht be Rhein
28
article
Poněvadž víme, že nedělní provokace německých
studentů v Praze se dála s vědomím a přímo pod
ochranou min. Körbra, tážeme se:
Chceli min. vnitra dr. Körber jím
dovolené a jím dokonce vyvolané pro-
vokace německého studentstva v Praze
zastaviti, pražské obecenstvo od ta-
kovýchto agitací na dále ušetřiti a
podřízeným orgánům naříditi, aby
těmto protičeským demonstracím
provokacím rychlý konec učinili?
Poslanci Březnovský, inž. Kaflan, dr. Pantáček
a spol. podávají ve přičině nedělních buršáckých vý-
tržností Na přikopě v Praze tento pilný návrh:
Klid a pořádek v král. hlavním městé Praze byl v po-
slední době rušen způsobem povážlivým živly, které
si obraly za úkol, klidné spolužití českého a něme-
ckého obyvatelstva v Praze znemožňovati. Velký
počet německých buršů s barevnými čapkami pořádal
po několik neděl a svátků v nejživější třídě pražské
Na příkopě tak zvané bumly, kterými volná chůze
citelně se omezuje a které daly podnět ku prudkým
výstupům, jež dosáhly poslední neděle vrcholea
zavdaly úřadu bezpečnosti příčinu k rozvinutí velké
vojenské moci.
Aby král. hlavní město Praha byla na příště
takového rušení pořádku veřejného ušetřena, činíme
návrh: Sněmovna račiž se usnésti: Vláda se vyzývá,
aby neprodleně vykonala nestranné a přísné šetření
v tom směro, aby se odkryly motivy a původy zmí-
něných buršáckých bumlů německými studenty v po-
slední době ostentativně pořádaných, jakož aby od-
klidily se příčiny tohoto politování hodného porušo-
vání veřejného pokoje a řádu.
Další dotazy po těcliže událoslech podali posl.
doktor
Körber
Březnovská
Ing
Pantáček
Praha
29
article
Bareuther (uveřejnili jsme již včera), dále dr-
Kindermann a spol., tážíce se, jak chová se
vláda k nenávisti Čechů proti německému obyva-
telstvu pražskému a co myslí o vychvalování »ha-
nebnosti české luzy« českými novinami a dosavad-
ním hanebném chováni se »Prag. Abendblattu«, zda
příslušné úřady, zvláště policejní ředitelství v Praze
dostačí a co hodlá vláda učinit, aby poskytla něme-
ckým studentům náležitou ochranu.
Posl. dr. Schücker a spol. v téže věci ptají se,
není li třeba nejostřejších opatření a vydatné pěče,
aby německému obyvatelstvu v Praze dostalo se ná-
ležité zákonné ochrny a vinníci násilností byli
přísně potrestáni.
Posl. Schreiter a sp. by rádi věděli, po-
staral li se předseda ministerstva, aby se budoucně
neopakovaly projevy české nenávisti k Němcům a
pražští Němci byli náležitě chráněni, kdyby se chy-
staly takové události jako v r. 1897 a přičinil-li se,
aby pražští buršáci dle zaručeného práva mohli no-
siti své barvy a nebyli obtěžování českou brutálností.
Čtení došlých spisů trvalo do 4.15 hod. odpol.,
načež rokovalo se o pilném návrhu posl. dra. Šíle-
ného a sp.
o událostech za sokolské slavnosti v Jihlavě dne 17.
srpna 1902.
Kindermann
Čecho
Praga
Posl
doktor
Schücker
Němec
Šíl
Praha
Jihlava
30
article
Posl. dr. Šílený: V Rakousku správce vniterní
politiky jest pod tlakem části německé menšiny. Jí
k vůli šlape se právo majority nohama, zásady ma-
jority a tím i veškerá práce v parlamentě činí se
nemožnou. V télo době Rakousko uchází se o přízeň
Slovanů zahraničních, avšak tuzemští Slované ve
vlastní zemi jsou jako pariové. Německé násilnosti
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se množí. Ně-
mecké výtržnosti seznali jsme v neděli v Praze způ-
sobem nejvydatnějším. Tyto výtržposti nabubřeny
byly na velkou politickou událost a nemíneme se
s pravdou, řekneme-li, že byly ode dávna připraveny.
(Souhlas.) Důsledky jich padají zpět na pořadatele,
Posl
doktor
Slovan
Rakousko
Čechy
Morava
Slezsko
Praha