ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c53e7ce0-8f08-11dd-a5fc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 34, person 82, org 13
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 10. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 9.
4 article
V drobném prodejir ranni čislo o sobě . . na Sh večerni . . . . . . . za 4h Va fHálkách na venkově ranní čislo . . . . . .. J večerni . . . . . . . . Bh Insorátv platí se holově napšoš. Předplacení a innorty jim administrace v Marinnské ul., a. Tam nscházejí se táž redakce, tisárna a sxpedle „Národnich Listů“ Rukopisy se novraceit Telefon „Národních Listů“, Redakces a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory meziměstské 1061. — Administrace, expedice obchodní tiskárna 1062. Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venko o 12 stranách.
J večerni Virginie Marinnský ulice Praha Redakce
5 article Nová německá podmínka.
Nová německá podmínka. Včera večer vyšel v „N. Fr. Presse od poslance dra. Turnwalda o obno- vení česko-německých vyrovnávacích po- rad projev, jenž současně reaguje také na vánoční článek dra. Kramáře, uveřej- něný v našem listě. Formou konciliantní. tonem však dosti pessimistickým resumuje tu autor události, které se od léta v če- sko-německém sporu, jmenovitě pokud jest předmětem vyjednávání, sběhly, zkoumá, pokud nynější situace přináší nové důvody. buď pro, anebo proti tomu, aby se v jed- nání pokračovalo, a vyslovuje hned pře- dem největší pochyby o tom, má-li samo opětné zahájení porad za nynějších pomě- rů příznivé vyhlídky. Uznává rád důvody. které pro česko-německé sblížení nově u- vedl dr. Kramář. Souhlasí s ním a prohla- šuje, že v Čechách se všech stran považuje se za správné jeho očekávání, že česko-ně- mecké vyrovnání mělo by za následek u- tvoření takové většiny na říšské radě, kte- rá by v kulturním a hospodářském zájmu Čechů i Němců dovedla s úspěchem čeliti zástupcům ostatních passivních zemí, a při- pojuje k tomu ještě přesvědčení, že mír mezi oběma národy urovnal by také cestu nerušenému vývoji všech národohospodář- ských poměrů v Čechách. Je-li úlohou všech přátel míru v Čechách pracovati pro vyrovnání především tím, že posunou do popředí zájmy a síly, které oba v králov- ství Českém bydlící kmeny vskutku nutí ke zblížení a na venek je při všem dosa- vadním odporu Němců proti českému stát- nímu právu opravdu činí jediným politi- ckým národem, pak je uznání a souhlas dra. Turnwalda svědectvím, že z české strany bylo takto použito motivů skutečně vhodných a účinných.
Čecho Němec Čechy
6 article
Ale dr. Turnwald, jenž dovedl takto mluviti o velmi příznivých účincích česko- německého smíru, nemůže o sobě říci, že by pro něj opravdu pracoval tak, jak by toho dílo, ve svých následcích tak blaho- dárné, zasluhovalo. To proto ne, poněvadž hledá vůči vyrovnání obtíže tam, kde nejsou, a vymýšlí pro jeho uskutečnění no- vé podmínky, které se mu ve skutečnosti staví v cestu. Dr. Turnwald především zmiňuje se okolnosti, která ovšem vyrovnání opravdu není na prospěch. Souvisí to s malou po- hotovosti, se kterou do česko-německého vyjednávání vstupuje vláda. Z německé strany bylo na ni učiněno vyzvání, aby ob- jasnila svoje stanovisko vůči úpravě jazy- kové otázky u státních úřadů, a v dů- sledku toho pracuje prý se teď v mi- nisterstvu vnitra velmi pilně na příslušném návrhu zákona. Když bude hotov, musí ještě prodělati celou křižovou cestu, tal že čekati na něj znamenalo by odklad vy- jednávání na neurčito. Z toho dr. Turn- wald, ač jistě přesvědčen o nemožnost svého stanoviska, nedovozuje, že vyjedna- vači si musejí pomocí sami, nýbrž chce, aby se tedy jednalo o věcech, které nále- žejí před kompetenci sněmu, jinými slovy o těch, na kterých záleží jenom Němcům. Avšak ani s těmito záležitostmi není zase docela spokojen, nýbrž klade jménem Němců nový a docela nepochopitelný po- žadavek, aby se jim napřed Čechové zavá- zali, že nebudou jednání protahovati po- dáváním nových návrhů, na příklad návrhu na reformu volebního řádu. Ko- nečně žádá ještě, aby Čechové, chtějí-li alespoň umožniti příměří, přestali proti Němcům operovati námitkou roztržení zrady země. To však považuje sám za do- cela vyloučeno.
Turnwald doktor Němec Čecho ko
7 article
A za stejně vyloučený považujeme jeho první požadavek my. Řeforma voleb- ního řádu náleží k první smluvené části souboru sporných záležitostí a nemůže te- dy býti z něho vylučována. To konstato- val veřejně hrabě Clam, předseda národ- ně-politické komise, a to musí býti známo každému, kdo sleduje veřejné projevy. Pan dr. Turnwald nemá tolik moci, aby nám mohl klásti podmínky, na je- jichž základě do vyjednávání smím nebo nesmíme jít. Z naší strany byla dosud vždy zachována zásada, dodržet smluvený postup, my však navzájem žádá- me, aby se tomu Němci rovněž nevyhýbali. Podmínka, kterou p. dr. Turnwald klade nasvědčuje však, že na německé straně ta- kové tendence jsou. Je-li tomu tak, lituje- me toho, musíme to však vzhledem k dal- šimu osudu vyrovnání uložit právě tam. kde už máme schovaný pověstný výnos Hochenburgrův. Rozbije-li se vyrovnání. nebude vina na nás, nýbrž na těch, kdo po- rušili pravidla poprvé tím, že nedrželi své- ho ministra, po druhé tím, že vymýšlejí no- vé podmínky. To se české straně vytknouti nedá.
doktor Turnwald Němec Hochenburgrův
8 article Ze školské komise sněmovní. (Původní zpráva „Nár. Listů“)
Ze školské komise sněmovní. (Původní zpráva „Nár. Listů“) Dne 12. prosince m. r. konala se schůze plen permanentní školské komise sněmovní, kterážt schůze způsobila v učitelstvu veliký rozruch svým usnosením, aby zpravodajský komitét na základě červencového usnesení komise připravil jí nejen maximální, nýbrž také minimální variantu pro zlep- šení učitelských platů. V druhé polovici loňskéhe prosince a také ještě v lednu tedy zpravodajský komitét zasedal, aby sestavil žádanou minimálni variantu. S jakým výsledkem, je známo. Ve včerejší plenární schůzi školské komise odevzdal jí zpravodajský komitét tuto svoji zprá- vu. Je z ní vidno, že komitét vyblásil číselné část textu osnovy zákona o nové úpravě právních po- měrů učitelstva na školách obecných a měšťa- ských za maximální variantu, z níž potom, sníživ některé položky, utvořil variantu minimální Maximální varianta navrhuje zlepšení požitk učitelstva úhrnem o 26,883.000 K, a to zlepšení požítků učitelstva literního o 21,485. 00 korun; zlepšení požitků učitelek ženských prací ruč ních o 1,298.000 K zvýšení různých odměn o 470.000 K. zvýšení odměn za zastupování o 150.000 K zvýšení zemského příspěvku Praze a Liberci hraženého zemským fondem (ž4 nákladu) o 480.000 korun a na pensijní fond učitelský výdaj větší o 3 mi- liony korun.
Praha Liberec
9 article
Varianta minimální snižuje aktivní přídavel pro síly vedoucí na polovinu, čímž se maximální varianta zmenšuje o 4.445.000 K, a osobní přída- vek pro učitele škol měšťanských stanoví částkou 250 K, čímž by se ušetřilo dalších 20.000 K, takže minimální varinnta obsahuje zvýšení hmotných po- žitků učitelstva o 22,418.000 K (t. j. o 4.465.000 menší než varianta maximální). K vůli informaci dlužno zaznamenati, že zem- ský rozpočet král. Českého na rok 1912 vypočetí potřebu na veřejné národní školy na 48,981.278 K Včerejší schůze komise vzala zprávu zpravo- dajského komitétu ihned v rozpravu celkovou podrobnou, o niž Pražská sněmovní korresponden vydala včera tuto zprávu: Plenární schůze permanentní komise školské konala se dnes o 11. hod. dopolední za předsed- nictví cís. rady posl. Leglera a za přílomnosti zástupců vlády pp. dvorního rady a vicepresidenta vemské školní rady dra. Golla, dvorního rady Campla a místodržitelského rady Šindeláře Zemský výbor zastupovali zemský rada dr. Pi- lař a účetní revident Bydžovský. JJako za- pisovatel fungoval zemský místotajemník dr Sokol. Po úvodu zpravodaje M orawtze ve smoyslu litografované zprávy, rozdané členům komise škol- ské, přednesi spoluzpravodaj posl. mag. rada Kafka detailní referát, v němž objasnil rozdí mezi nejvyšlí částkou na zlepšení platů učitelstva 26,883.000 K a mezi částkou 22,418.000 K, na kte- rou bude možno snížiti podané návrhy. Spoluzpravodaj upozorňuje, že návrh osnovy zákona odchyluje se od zásadníh usnesení sněmovní komise školské v tom směru, že řídícím sílám navrhuje se celý akti- vítní přídavek a nikoliv jen poloviční. Celkové výsledky ciferní služného učitelstva jeví se dle návrhu komitétu referentů takto:
Goll Bydžovský Sokol Kafka Campl Šindelář
10 article
Konečné služně učitele měšťanské školy bude činiti . K 6104.— učitele obecné školy . . . . . . . K 4760.— ředitele měšťanské školy . . . . . K 7704.— řídícího učitele . . . . . . . . . K 6210.— při čemž bere se za základ plný aktivitní pří- davek pro státní úřadníky a prvá třída tohote přídavku. Služné učitelstva dle návrhů referentů převyšuje tudíž příslušné hodnost n třídy státního úřadnictva, a to plat učitelů škol obecných a měšťanských přesahuj IX. a VIII. tř. hodnostní o přídavek osobn a služné ředitele školy měšťanské v I. třídě aktivity rovná se VII. tříd ě hodnostní státníh úřadníka. Spoluzpravodaj končí návrhem, aby plenum školské komise přikročilo ihned ku projednáván a schvalování paragrafované osnovy zákona. Posl. Novák přiznává, že ref. komitét absol- voval se vší svědomitostí úkol školskou komisí na něho vznesený. S povděkem zaznamenává, že poslední předložená zpráva po mnohé stránce značně přibližuje se k snahám poslo nci a grárními
Posl Novák obecný škola
11 title
FEUILLETON.
12 article Na Kykladách a Sporadách.
Na Kykladách a Sporadách. Jest všeobecný zvyk, že každý host utra dekaru (8 hal.). Hosté činí uzavřené kroužky Členové střídají se v placení. Hostinský se an neptá, kolik kdo utratil. Kolik hostí, tolik dekar. Sklenička koňaku (masticha) nebo je- den lukumi (zvláštní druh cukroví z jílu, cu- kru a smůly z mastixu), toť obyčejná objed- návka. Hostinskému jest nositi sklenice vody zapalovati dýmky dřevěným uhlem (spirta. sirky jsou mu drahé) a vůbec býti stále jako na hřebíčku. To jsou hostinští v Athénách na jiné úrovní. V tamější kavárně na náměstí Svornosti stojí hrniček kávy s „baksisi“ právě jednu drachmu (korunu). A vrchní číšníl- (pallikari) ani úsměvem nepoděkuje, nýbrž tváří se, že udílí milost, bera peníze. Ve spo- řivosti jsou i ostrované i Athéňaně mistry. Z 2 haléře dostaneš 3 archy papíru nebo 3 péra. gymnasisté a jiní studenti nosí přes šat ještě vrchní kartounový oděv jako u nás medikové při sekci. Matematika jest nejhlavnějším před- mětem v každé škole. Laskavostí ministra vy- učování dostalo se mi dovolení býti přítomnu vyučování v celé Helladě. A opravdu, prvním předmětem byla všude věda Eukleidova stará řečtina vzadu. Šetřiti jest heslem směro- datným dnes jako v době klasické. Alkaio
Eukleidův Kyklady Sporady Atény Hellas
13 title
) Víz feuilletony „Nár. Listů““ ze dne 2.,
14 article
v komisi projevovaným. Vítá především, že zpráva obsahuje návrh na poskytnutí neztenčeného akti- vitního přídavku osobám vedoucím a má za to. že jenom na takový způsob může býti odstra- něna nespravedlnost, že by snad řidíci učitelé jak na obecných, tak na měšť. školách a správ- cové škol jednotřídních za všechnu svoji zodpo- vědnost a přenesenou na ně značnou působnost byli na právech svých zkracováni. Řečník těžee nese, že ani tato zpráva neupoušti od onoho ška- tulkování při jednání o aktivitním přídavku. Je o tom přesvědčen, že čim více tříd aktivitních přídavků bude zavedeno, tím více nespokojenost- a hořkosti mezi samým učitelstvem to zanechat- musí. Učitelstvo, jak městské, tak i venkovské má stejné poslání a na vlas stejné povinnosti, groto zástupci agrární se vší upřímnosti vyslovil se a i při této příležitosti se vyslovují pro jed- notný akt. přídavek. Projevuje se pro zahájení podrobného jednán a vyhražuje si pro zástupce agrární při meritu samotném zaujmouti k naznačeným bodům určitá stanoviska. Posl. Klořáč v delší řeči prohlašuje, že je sy toho, aby se o úpravě platů učitelských jednale pořád jen akademicky, když anarchie, která n sněmu král. Českého zavládla a veškerou činnost jeho zničila a zejmena těžce zemské linance po- škodila, činí nemožným praktické, skutečné pro- vedení veškerých usnesení školské komise. Jestliže Němci myslí to poctivě s učitelstvem, musí nej- dříve nechati obstrukce a vtarati se o to, aby stst při projednávání maléhoi velkého finančního plánu dostatečně přispěl k sanování zemských finane král. Českého a tím k úpravé platů učitelských.
Posl Němec školský komise
15 article
Strany mají to v oci. Sněm zemský je bezmocný. politické poměry ubily kompefenci i jiných člnitelu. Proto musí mluviti školská komise, neohlížejíc se na podřizené lormálni okolnosti. Otázku učitel- ských platů nesmíme spojovati s t. zv. smiřovač- kami. Potřebujeme pořádek v zemi a ve financích a je dobře. Nechceme útisk Němců, ale nesneseme ponížení svého. Nechte sněm pracovat sporné věci vyřídíme, ale nejdřív je třeba. abychom využitkovali situace, kterou nám skýtá sanování financí na radě říšské. Chci. abychom o úpravě platů učítelských pořád ne- jednali, nýbrž ji i řešili, a proto předkládám — vědom si jsa v našich abnormálních poměree různých formálních pochybností — následujíeí návrhy: „Školská komise žádá veškeré poslanecké klu- by, zastupující král. České na radě říšské, aby finanční reformy na radě říšské připustily jenom tenkrát, když budou upraveny tak, aby jimi sol- časně dostatečně sanovány byly finance král Českého a tím opatřeny byly prostředky k úpravě platů učitelských. Na konec posl. Klofáč lituje, že subkomitét zmrzačil nejcennější usnesení školské komise, po- kud se týká delinitivy Posl. probošt dr. Burian v zásadě klade důra na dělnost zem. sněmu, ježto jedině dělný sněm může opatřiti nutné prostřed- ky finanční, tak aby žádosti učitelstva za zlepšení jeho hmotných poměrů mohlo s vyhověti poctivě, upřímně a — rychlel Z- roveň ohlašuje některé dodatečné návrhy při jed- nání meritornim.
Němec Klofáč Posl doktor Burian školský komise
16 article
Posl. dr. Koldinský pravil, že souhlasí nejpříznivější, pokndmož-o, Jpravou učitelakých plat Vidí však tom odpor když se na německé straně úpravě této přeje. avšak od obstrukce se neupouští, a bez dělně- ho sněmu k úpravě dojiti se nemůže. Poněvadž je pan předseda školské komise zástup- cem finančního referenta v zemském výboru, čine na něho dotaz, jestli může země bez dělne- ho sněmu opatřiti potřebné úhrady, a když ne- může, táže se ho jako předáka německých zem- ských poslanců, zda lze očekávati, že se od obstrukce ustoupí a tak se stane sněm dělným a úprava učitelských platů se tím umožní Předseda posl. Legler odpovídá, že považuje jednání v komisi školské za naprosto nutné, aby se konečně vědělo, co se má pro učitelstvo státi. Nejpřirozenější cestou pro ře- šení otázky úpravy platů učitel- ských je ovšem vyrovnání a uspoř- dání zem. financí. Mezi svazy německých českých poslanců zemských byla také nadhozena otázka, nedala-li by se otázka úpravy platů uči- telských ze souboru vyrovnání vylou- čiti. Po té stránce však nedošlo se ješt k dohodě. Komise školská musí však nezbytně dojíti k cíli, má-li splniti úkol, zákonem jí a per- maneneí její uložený.
Posl doktor Koldinská
17 article
Posl. Kloiáč energicky protestuje proti tomu aby z otázky sporných otázek mezi Čechy a Něme činěn byl bič na školskou komisi a na učitelstvo Němci nechtějí kapitulovati před českou obstruke ve Vídni a my v Praze. Obstrukce u nás je ho- spodářským zločinem proti oběma národnostem V komisi jedná se nám o hčitele, o jejich sociáln bídu. Vylučme ji ze všeho sporného komplexu starejme se jen o sanování zemských finane a o dělný sněm, a je dobře. Ostatní je komedie neboť jednáme jen teoreticky, nestarajíce se o to jak opatříti prostředky. Učitelská otázka je pr mne otázkou financí a n e politickou volá: chrčinata aněr (peníze jsou muž), Ana- kreon míní, že za penězi vše se hrne a vypo- čítává, které ctnosti musí penězům ustoupiti a tak to jde až k Thukydydovi. I dnes vola časopis „Asty“: „Všichni skláníme kolen před zlatem“ a v stejné melodii pějí listy ostatní. Pro cizince jest ovšem první cnost Řeků vůbec filaxenia — láska k cizincům čil pohostinnost. V té příčině dlužno mi dáti Ře- kům chválu neobmezenou. Kdo byl doporučen může býti jist, že jeho patronus učiní, seč jen jeho síly jsou, aby pobyt jeho mu všemožně zpříjemnil. A přátelský svazek ten trvá, i kdyí host Řecko opustil. Dlouho ještě korespondo val jsem se svými přáteli na ostrovech Egcj ských. Jejich ryzost a upřímnost charakteriso- vala se význačně v listě, který mi zaslal ředi- tel pošty v Tině: „Příteli profesore! Nepište o novinách ve vlasti své. Píšte jenom příště Jsem zdráv.
Posl Němec Řek Čechy Vídeň Praha Asta Řecko Ana
18 article
Západní Evropa sype síru a oheň na ubohé Řeky. Toje tím, že učenci její nebyli desetilet mezi obecným lidem švého vlastního národa a neznají vůbec jeho života. O Řecích pal utvořili si fikci na základě studií antických spisovatelů a diví se, že skutečnost nesrovná- vá se s jejich představou. Cítí se deprimo- vány; malichernou nepřijemnost zveličí a zge- neralisují. Nikoliv. V přelstívání, v zákeřnictví má západní Evropa prioritu. Byl jsem prvním Čechem, který ty ostrovy Egejské prostudo- val. Náred náš byl jim znám dle jména. I nejobšírnější učebnice zeměpisu měly jen Praga, Karlsbadi, Marienbadi, Teplitz Kladnou. Rakušan, Austriakos, byl jim „Jer- manos, Proto i čech byl jim tolik, jako Ně- Předseda posl. Legler odvolává se ke školské komisi, zdali návrh posl. Klofáče je přípustný. Posl. Kloláč přiznává formální pochybnosti. ale když už žádný orgán nefunguje, musí v te době, kdy ve Vídni jedná se o velké finanční re- formy, ozvati se komise školská. Konečně učitel- ská sociální otázka jde nad formálnosti. Posl. Trojan uznává, že bez dělného snč- mu nedojde k úpravě platů učitel- ských a chová určité pochybnosti, že k těto dělnosti v blízké době dojde při stanovisku, jež značná část německých poslanců k vyrovnání a tím k dělnosti zemského sněmu za- ujímá. Přes to však jest proti veškerému průtahu v projednávání zákona o úpravě platů uěitelských a přímlouvá se za to, aby návrh referenty učiněný byl hned podrobně a ciferně projednán a finanční komisi odevzdán, aby vyhledala pro usne- sení komise potřebnou úhradu. Posl. Meixner vyhražuje si zaujmouti stano- vísko k jednotlivým paragrafům v rokování po- drobném.
Řek Čecho Praga Teplitz Rakušan Austriakos Jer manos Klofáč Posl Trojan Meixner Evropa Vídeň Karlsbadi
19 article
Posl. dr. Koldinský vyslovuje se proti ná- zoru předsedovu, že návrh posl. Klofáče považuje za politický a nepřipustný, a žádá, aby se o jeho návrhu připustilo meritorní hlasování; pro- hlašuje však, že bude proti návrhu hlasovati, po- něvadž školská komise jako taková, s politickým kluby na radě říšské vyjednávati nemůže a nen k temu také kompetentní. Posl. bar. Brand meritorně s návrhem souhlasí ale z formálních důvodů bude hlasovat proti němu Posl, Hejser míní, že školská komise není kom- petentní pro návrh posl. Klofáče hlasovati. Totéž praví i posl. Keller. Posl. Kložáč znova žádá, aby Němci na návri jeho nehleděli předpojatě, nýbrž se zřetelem na věc, a aby formální zřetele nestavěly se nad me- ritum. Posl. Novák pravil: aby při návrhu Klofáčově neukazovalo se na formální pochybnosti, navrhuji. aby školská komise svou povinnost konala nepří- mo, a sice aby působila při projednávání finančních reforem ve Vídni prostřednictvím zem. výboru. Při hlasování pro návrh posl. Klofáče hlaso- valo 6 členů, pro návrh Novákův 7. Proti návrhu posl. Klofáče hlasovali poslan němečtí, velkostatkářští a posl. dr. Koldínský, prot návrhu Novákovu poslanci němečtí a velkostat- kářští. Na to byla zpráva komitětu referentského při- jata za podklad podrobného roko- vání. §§ 1. až 16. byly přijaty nezměněně Pouze při § 10. navrhl posl. Novák, aby okresní školní rada, vykonávajíc právo presentační, sdě- lila místní školní radě důvody v tom případě, že by neřídila se návrhem místní školní rady. Návrh ten přijímá se 10 hlasy proti 9. Rov- něž přijat byl návrh posl. bar. Branda, aby vláda byla otázána, nečiní-li proti změně § 10. n- mitky. Příští schůze komise školské koná se pátek 10. t. m. o 11. ho d. dop.
Posl doktor Koldinská Klofáč bar Brand Hejser Keller Němec Novák Klofáčův Novákův Koldínský Vídeň
20 title
Politický přehled.
21 article Země české.
Země české. Resoluce sjezdu české strany pokrokové. Podrážděná odpověd „Času“ na naše po- známky k resoluci sjezdu české strany pokro- kové svědčí sice o jeho excitaci, ale nedoví- dáme se z ní, co bychom byli rádí věděli, t.j návod, kterak uskutečniti poža- davky resoluce, pokud se týká vy- rovnání v Čechách, beze zmaru vyrov- nání a hlavně, aniž by se takticky zavdal Něm- cům podnět k obvinění Čechů z tohoto zmaru. Tvrdíme ještě jednou, že vyrovnání, jak je žádá resoluce, je nedosažitelným, poněvadž nedozní souhlasu Němců, a tvrdíme dále, že to autou resoluce a ještě také většina sjezdu velmi do- bře vědí a především to ví posl. dr. Masaryk. Hlavní známkou demagogie jest, líčiti věcí nedosažitelné, tak jakoby byly dosažitelnya tvářiti se, že nic jí k tomu neschází než veden a rozhodování. V tom smyslu jest vůdce české strany pokrokové demagogem stejně jako vůdce strany národně sociální — to není drzý vtip, ale krutá pravda! Nic na tom faktu ne- mění úvaha dra. Rašína o všeob. volebnín právu do sněmu, kteréž dr. Rašín nezavrhova jako český požadavek zásadní, o němž všal uvažoval se stanoviska vhodnosti pro bezod- kladnou reformu zemského řádu volebního vzhledem k nebezpečím hrozicím i zemskému parlamentu z něho. Na konec zbývá vyvrátit domněnku „Času“, že dr. Gallas, redak tor „Přehledu“, jest mouchou, kterou „mladočeský
Čecho Němec doktor Masaryk Rašín Gallas Čechy Německo
22 article
mec, jsa přece Rakušanem. A bylo třeba vzít na pomoc tisk, aby se jim vyložilo, že ani lo- gická figura „barbara“, ani „darii“ nehodí se pro tento případ a že Čech a Němec jsou dva různí národové. Z dějin našich věděli málo. Však ani nám nejsou známi ani dle jména je- jich moderní hrdinové Ipsilantis. Kanaris Miaulis, Mauromichalis, Kolokotronis, Diako Karaiskakis atd., kteří se vyznamenali v bo- jích za jejich osvobození z despotismu ture- ckého. Velká část jich pochází z ostrovů Egej- ských, jichž obyvatelstvo dodnes vyniká mravní velikostí i horlivostí v práci. Ženy ple- tou hedvábí neb bavlnu, muží dobývaji mra- mor bílý (Paros) neb zelenavý (Tinos). Spořivost obyvatelstva ostrovního jeví se i při pohřbech. Rakev je tam společná. Mrtvo- la, zaobalena v bílé plátno, donesena jest na hřbitov, kámen společného všem hrobu se od- valí, mrtvé tělo v plátně se tam vpustí, rakev se odnese opět do města. Za rok je z mrtvoly prach, jenž se smíchá s prachem mrtvol jiných. Není bez zajímavosti, že kněží řečtí, jsou- ce pravoslavní, studií nemají žádných. Le- který prý ani neumí číst. Jednoduchost jest ve všech domech i v těch, které jsou mramo- rem zdobeny. Obrazů téměř neni. Je-li někde některý obrázek, bývá za ním zastrčena vět- vička olivy. V malých domcích není oken Dvéře se odšoupnou a okno hotovo. Dlouh mladost překvapuje. V 60 ba 80 letech, jak veselí se tam ze života, kdy v našem severu už dávno apathie. V trpké škole života ne- přišli o jarou mysl. Mnozí prý až 130 let do- sahují. Viděl jsem obličeje samá vráska, že se ani obličeji lidskému nepodobaly. Vzpomínám s vděčností a láskou na svůj
Rakušan Němec Kolokotronis Čechy Paros Kanaris Miaulis Mauromichalis Diaka Karaiskakis
23 article
Naranní a večerní list předplácí sat V Prase v administracii na měslo. ... 2 K — h va ivi leta ....6 K — roit donájkon! s měslo. .. . . 2 K náčtvrt lola:. ..7 Kai ve lIálkách na měsic . . . . . 2 K 80 k Poštont na měsle. . . . . . s na čtvtt lea . . . . 9 K e0 k dvoji zásilkou a měsle na čtvrt ieta . . . 1 k
24 article
čert lapá“. Spíše náleží dr. Gallas k onomu tahu kosů, který jednoho krásného dne zdvihl se z realistické jeřabiny a ulétl „vyběrači kosů“ do dálky, z níž není návratu. Nebýti tehdejší secese nynějších stoupenců „Přehle- du“, nikdy nemohla dojíti tříkrálová resoluce prof. Masaryka většiny na sjezdu důvěrníků jeho strany. Za jakých podmínek ručí Němci v Rakousku za cenu spolku s Německem? Max J. Siegel shrnul do „Trautenauer Wo- chenblattu“ pod záhlaví „Spolková věrnost a cena spolku“ citáty z pozdravů, jež telegra- fisté centrál hlavních měst německých o syl- vestrovské půlnoci vyměnili, a v nichž se mno- ho mluví o věrnosti Nibelungů k Rakousku,o nastávajícím roce vítězství, o válce národů. Trutnovský šriftlajtr k tomuto výlevu po- litiky u drátu přičinil nálev politiky ze džbán- ku, a napsal mezi jiným: „Po všech těchto spontanních projevech pra- vého porozumění pro pojem spojenecké věrnosti (telegrafistů z Mnichova a Drážďan) namítá se otázka, zdali my Němci v Rakousku jsme také s to, abychom převzali záruky za cenu spolkovou, která by vyvážila tato ideální ujištění citu sounáležitosti. Za stát jako takový bude každému rakouskému Němci za těžko, bez- výjimečně přisvědčiti, neboť dosud scházi každý praktický příklad důkazu takové ceny. Teprve potom, až podunajská monarchie bezpodmí- nečně vyhradí a přizná německému národu vrchnopanství nad ostatní- mi národy tohoto státu, budou moci Němci v Ostmarce převzíti záruku za cenu tohoto spojenectví Kolik let je asi tomuto Maxu J. Siege- lovi?!
Gallas profesor Masaryk Němec J Siegel Maxa J Siege Rakousko Německo Mnichov Drážďany Trautenauer wo
25 article Posl. dr. Stölzel o politíce německo-nacio- nálního Verbandu.
Posl. dr. Stölzel o politíce německo-nacio- nálního Verbandu. V „Reichenb. d. Volksztg.“ setkáváme se s článkem říš. a zem. poslance, náměstka zem. hejtmana v Solnohradsku, dra. Artura Stölzla, kterým odpovídá na otázku nadpisu: „Provo- zujeme-li německo-nacionální politiku“. Úva- ha zabývá se výtkami, kteréž v té příčině byly činěny německo-nacionálnímu Verbandu, jenž prý provozuje příliš státní politiku a ukazuje — — příliš ochoty ostatním národnostem. Ke konci článku čteme tyto názory: „Zde na domácí německé zemi, za věrnosti domovině a německé dynastii jedná se o to, za- chovati německý svéráz a stát zachovati ně- meckému duchu a německý duch státu. Žádné- mu, kdo jasně vidí, nemůže zůstati tajno, že se to nemůže státi divokým bojem proti ostatním národům ve státě. Nesmíme žádati porobu ostatních, my nežádáme a nepo- třebujeme, jestliže vždycky splníme svou povin- nost oproti státu a svému národu Šalmaj, natřena černo-červeně-zlatě, na poslech speciálně v alpských zemíchl
Posl doktor Stölzel V Reichenb Stölzl Solnohradsko Provo
26 article
Z Moravy. Dne 5. ledna 1913.
Morava
27 article
(Zvědavci. — Jak vyhrává lidovopo- kroková strana. — Rohrer ml. — Ho- donín. Už jsou zase netrpěliví, ti naši lidovopokroko- věagrární tajemníci a jich společnost. Známé ko- respondenění bureau, vynálezce to „váženého čle- na agrární rodiny, vruha Tomana“, rozeslalo v ne- dostatku jiného materiálu po věrných orgánech politika „velké linie“ říkání o nové straně morav- ské, pro kterou vynalezlo název „strana práce“. Je před zemskými volbami a tu mnozí mají strach o mandát a mnozí by ho rádi dostači. Už to měl dr. Stránský tak pěkně upečeno v troubě pod po- kličkou, a teď by mu měla do toho „vlízt“ nová strana. To se nesmí stát. Proto dostalo bureau od „váženého člena atd.“ rozkaz, potírat ne Mladoče- chy, nýbrž tu novou stranu práce. Ti Mladočeší nějak netáhnou, totiž nelze je nijak vyplenit. Po- čestné bureau, jemuž do slušných velkých listův Čechách je přístup znemožněn, se činí. Vymýšlí, co „vtipná“ hlava jeho dovede. Ta nová „strana práce“ prý „lže programy“. Ale chasničku, vždyt jste ještě ten program nečetl, jak to můžete tedy tvrditi? O těch, kdo tu stranu zakládají, prý si ještě promluví a jejich hospodářství postaví do nej- ostřejšího světla! Kdo by to byl řekl, že to burenu Tomanovo je tak vševědoucí, že všechno víl A kdo by byl řekl, že jeho lidovopokrový kolega má takové vlohy, že vypátral, kterak nová strana bude miti ne denník, ne obdenník, nýbrž jen týdenník. a že ho bude tisknout až v Blansku, v tiskárně, pobyt na Kykladách i Sporadách. Malarie, úběl mramoru, stálá velká vedra měla ovšem zhoubný vliv v hygienický můj stav. Ale všu- de jsem byl vítán s náručí otevřenou srdečně a upřímně a zasypáván všemožnou pozorností
Toman Stránský Tomanův Čechy Blansko Kyklady
28 article
Jelikož průměrná teplota roku (20° C) jest vysoká, není třeba ztráty tělesné teploty nahražovati jídlem, teplotou chemickou, není třeba topit — kamna tam neznáma. Živobytí pohodlné a levné. Za 8 hal. kilo ryb. Hrst fíků, kus chleba, trochu oliv — denní potra- vou. Bohatší třída má své pilafi — rýži s ma- sem skopovým. Tolstoj uvádí pět podmínek, za nichž může býti člověk šťasten. Všech pět mají obyvatelé egejští v míře svrchované. Žijí stále na ňadrech volné, krásné, štědré pří- rody, pod stále jasným blankytem, ve věčném jaře, u klínu nádherného oceánu, jejž všichni zbožňují, žijí dlouho, kvetouce zdravím a bu- jarostí. Práce nemá tam té bledé utrápené tváře jako na severu, nýbrž je spíše hroua zábavou. A přece se neciti šťastnými. „C vám chybí k úplnému štěstí?“ „Nemáme pe- něz.“ „A kdybyste je měli?“ „Byli bychom šťastni.“ „A proč nejste šťastní hned, bez peněz, když jich k ničemu nepotřebujete?“ Mimoděk vstoupila mi při podobných scé- nách na mysl slova Euripidova: Stín je osu- dem smrtelníků. Žádný smrtelník na zemi šťasten není. Když zdar mu kyne, může býti někdo šťastnější nad jiné, ale šťasten není.“ František Jezdinský. *) Po odeslání této práce naší rodakci dostal nutor s kompetentního místa autentické prohlášení. že četné pokusy s vedním proutkem, konané na ostrově Lošině a istrijském pobřeží, měly výsledek příznivý.
Tolstoj Euripidův Jezdinský Lošina