1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 10. ledna 1913.
Praha
4
article
V drobném prodejir
ranni čislo o sobě . . na Sh
večerni . . . . . . . za 4h
Va fHálkách na venkově
ranní čislo . . . . . .. J
večerni . . . . . . . . Bh
Insorátv
platí se holově napšoš.
Předplacení a innorty
jim
administrace v Marinnské ul., a.
Tam nscházejí se táž
redakce, tisárna a sxpedle
„Národnich Listů“
Rukopisy se novraceit
Telefon „Národních Listů“,
Redakces a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Administrace, expedice
obchodní tiskárna 1062.
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venko
o 12 stranách.
J večerni
Virginie
Marinnský ulice
Praha
Redakce
5
article
Nová německá podmínka.
Nová německá podmínka.
Včera večer vyšel v „N. Fr. Presse
od poslance dra. Turnwalda o obno-
vení česko-německých vyrovnávacích po-
rad projev, jenž současně reaguje také na
vánoční článek dra. Kramáře, uveřej-
něný v našem listě. Formou konciliantní.
tonem však dosti pessimistickým resumuje
tu autor události, které se od léta v če-
sko-německém sporu, jmenovitě pokud jest
předmětem vyjednávání, sběhly, zkoumá,
pokud nynější situace přináší nové důvody.
buď pro, anebo proti tomu, aby se v jed-
nání pokračovalo, a vyslovuje hned pře-
dem největší pochyby o tom, má-li samo
opětné zahájení porad za nynějších pomě-
rů příznivé vyhlídky. Uznává rád důvody.
které pro česko-německé sblížení nově u-
vedl dr. Kramář. Souhlasí s ním a prohla-
šuje, že v Čechách se všech stran považuje
se za správné jeho očekávání, že česko-ně-
mecké vyrovnání mělo by za následek u-
tvoření takové většiny na říšské radě, kte-
rá by v kulturním a hospodářském zájmu
Čechů i Němců dovedla s úspěchem čeliti
zástupcům ostatních passivních zemí, a při-
pojuje k tomu ještě přesvědčení, že mír
mezi oběma národy urovnal by také cestu
nerušenému vývoji všech národohospodář-
ských poměrů v Čechách. Je-li úlohou
všech přátel míru v Čechách pracovati pro
vyrovnání především tím, že posunou do
popředí zájmy a síly, které oba v králov-
ství Českém bydlící kmeny vskutku nutí
ke zblížení a na venek je při všem dosa-
vadním odporu Němců proti českému stát-
nímu právu opravdu činí jediným politi-
ckým národem, pak je uznání a souhlas
dra. Turnwalda svědectvím, že z české
strany bylo takto použito motivů skutečně
vhodných a účinných.
Čecho
Němec
Čechy
6
article
Ale dr. Turnwald, jenž dovedl takto
mluviti o velmi příznivých účincích česko-
německého smíru, nemůže o sobě říci, že
by pro něj opravdu pracoval tak, jak by
toho dílo, ve svých následcích tak blaho-
dárné, zasluhovalo. To proto ne, poněvadž
hledá vůči vyrovnání obtíže tam, kde
nejsou, a vymýšlí pro jeho uskutečnění no-
vé podmínky, které se mu ve skutečnosti
staví v cestu.
Dr. Turnwald především zmiňuje se
okolnosti, která ovšem vyrovnání opravdu
není na prospěch. Souvisí to s malou po-
hotovosti, se kterou do česko-německého
vyjednávání vstupuje vláda. Z německé
strany bylo na ni učiněno vyzvání, aby ob-
jasnila svoje stanovisko vůči úpravě jazy-
kové otázky u státních úřadů, a v dů-
sledku toho pracuje prý se teď v mi-
nisterstvu vnitra velmi pilně na příslušném
návrhu zákona. Když bude hotov, musí
ještě prodělati celou křižovou cestu, tal
že čekati na něj znamenalo by odklad vy-
jednávání na neurčito. Z toho dr. Turn-
wald, ač jistě přesvědčen o nemožnost
svého stanoviska, nedovozuje, že vyjedna-
vači si musejí pomocí sami, nýbrž chce,
aby se tedy jednalo o věcech, které nále-
žejí před kompetenci sněmu, jinými slovy
o těch, na kterých záleží jenom Němcům.
Avšak ani s těmito záležitostmi není zase
docela spokojen, nýbrž klade jménem
Němců nový a docela nepochopitelný po-
žadavek, aby se jim napřed Čechové zavá-
zali, že nebudou jednání protahovati po-
dáváním nových návrhů, na příklad návrhu
na reformu volebního řádu. Ko-
nečně žádá ještě, aby Čechové, chtějí-li
alespoň umožniti příměří, přestali proti
Němcům operovati námitkou roztržení
zrady země. To však považuje sám za do-
cela vyloučeno.
Turnwald
doktor
Němec
Čecho
ko
7
article
A za stejně vyloučený považujeme
jeho první požadavek my. Řeforma voleb-
ního řádu náleží k první smluvené části
souboru sporných záležitostí a nemůže te-
dy býti z něho vylučována. To konstato-
val veřejně hrabě Clam, předseda národ-
ně-politické komise, a to musí býti známo
každému, kdo sleduje veřejné projevy.
Pan dr. Turnwald nemá tolik moci, aby
nám mohl klásti podmínky, na je-
jichž základě do vyjednávání smím
nebo nesmíme jít. Z naší strany byla
dosud vždy zachována zásada, dodržet
smluvený postup, my však navzájem žádá-
me, aby se tomu Němci rovněž nevyhýbali.
Podmínka, kterou p. dr. Turnwald klade
nasvědčuje však, že na německé straně ta-
kové tendence jsou. Je-li tomu tak, lituje-
me toho, musíme to však vzhledem k dal-
šimu osudu vyrovnání uložit právě tam.
kde už máme schovaný pověstný výnos
Hochenburgrův. Rozbije-li se vyrovnání.
nebude vina na nás, nýbrž na těch, kdo po-
rušili pravidla poprvé tím, že nedrželi své-
ho ministra, po druhé tím, že vymýšlejí no-
vé podmínky. To se české straně vytknouti
nedá.
doktor
Turnwald
Němec
Hochenburgrův
8
article
Ze školské komise sněmovní.
(Původní zpráva „Nár. Listů“)
Ze školské komise sněmovní.
(Původní zpráva „Nár. Listů“)
Dne 12. prosince m. r. konala se schůze plen
permanentní školské komise sněmovní, kterážt
schůze způsobila v učitelstvu veliký rozruch svým
usnosením, aby zpravodajský komitét na základě
červencového usnesení komise připravil jí nejen
maximální, nýbrž také minimální variantu pro zlep-
šení učitelských platů. V druhé polovici loňskéhe
prosince a také ještě v lednu tedy zpravodajský
komitét zasedal, aby sestavil žádanou minimálni
variantu. S jakým výsledkem, je známo.
Ve včerejší plenární schůzi školské komise
odevzdal jí zpravodajský komitét tuto svoji zprá-
vu. Je z ní vidno, že komitét vyblásil číselné část
textu osnovy zákona o nové úpravě právních po-
měrů učitelstva na školách obecných a měšťa-
ských za maximální variantu, z níž potom, sníživ
některé položky, utvořil variantu minimální
Maximální varianta navrhuje zlepšení požitk
učitelstva úhrnem o 26,883.000 K, a to
zlepšení požítků učitelstva literního o 21,485. 00
korun;
zlepšení požitků učitelek ženských prací ruč
ních o 1,298.000 K
zvýšení různých odměn o 470.000 K.
zvýšení odměn za zastupování o 150.000 K
zvýšení zemského příspěvku Praze a Liberci
hraženého zemským fondem (ž4 nákladu) o 480.000
korun a
na pensijní fond učitelský výdaj větší o 3 mi-
liony korun.
Praha
Liberec
9
article
Varianta minimální snižuje aktivní přídavel
pro síly vedoucí na polovinu, čímž se maximální
varianta zmenšuje o 4.445.000 K, a osobní přída-
vek pro učitele škol měšťanských stanoví částkou
250 K, čímž by se ušetřilo dalších 20.000 K, takže
minimální varinnta obsahuje zvýšení hmotných po-
žitků učitelstva o 22,418.000 K (t. j. o 4.465.000
menší než varianta maximální).
K vůli informaci dlužno zaznamenati, že zem-
ský rozpočet král. Českého na rok 1912 vypočetí
potřebu na veřejné národní školy na 48,981.278 K
Včerejší schůze komise vzala zprávu zpravo-
dajského komitétu ihned v rozpravu celkovou
podrobnou, o niž Pražská sněmovní korresponden
vydala včera tuto zprávu:
Plenární schůze permanentní komise školské
konala se dnes o 11. hod. dopolední za předsed-
nictví cís. rady posl. Leglera a za přílomnosti
zástupců vlády pp. dvorního rady a vicepresidenta
vemské školní rady dra. Golla, dvorního rady
Campla a místodržitelského rady Šindeláře
Zemský výbor zastupovali zemský rada dr. Pi-
lař a účetní revident Bydžovský. JJako za-
pisovatel fungoval zemský místotajemník dr
Sokol.
Po úvodu zpravodaje M orawtze ve smoyslu
litografované zprávy, rozdané členům komise škol-
ské, přednesi spoluzpravodaj posl. mag. rada
Kafka detailní referát, v němž objasnil rozdí
mezi nejvyšlí částkou na zlepšení platů učitelstva
26,883.000 K a mezi částkou 22,418.000 K, na kte-
rou bude možno snížiti podané návrhy.
Spoluzpravodaj upozorňuje, že návrh osnovy
zákona odchyluje se od zásadníh
usnesení sněmovní komise školské v tom
směru, že řídícím sílám navrhuje se celý akti-
vítní přídavek a nikoliv jen poloviční. Celkové
výsledky ciferní služného učitelstva jeví se dle
návrhu komitétu referentů takto:
Goll
Bydžovský
Sokol
Kafka
Campl
Šindelář
10
article
Konečné služně
učitele měšťanské školy bude činiti . K 6104.—
učitele obecné školy . . . . . . . K 4760.—
ředitele měšťanské školy . . . . . K 7704.—
řídícího učitele . . . . . . . . . K 6210.—
při čemž bere se za základ plný aktivitní pří-
davek pro státní úřadníky a prvá třída tohote
přídavku.
Služné učitelstva dle návrhů referentů
převyšuje tudíž příslušné hodnost n
třídy státního úřadnictva, a to plat
učitelů škol obecných a měšťanských přesahuj
IX. a VIII. tř. hodnostní o přídavek osobn
a služné ředitele školy měšťanské v I. třídě
aktivity rovná se VII. tříd ě hodnostní státníh
úřadníka.
Spoluzpravodaj končí návrhem, aby plenum
školské komise přikročilo ihned ku projednáván
a schvalování paragrafované osnovy zákona.
Posl. Novák přiznává, že ref. komitét absol-
voval se vší svědomitostí úkol školskou komisí
na něho vznesený. S povděkem zaznamenává, že
poslední předložená zpráva po mnohé stránce
značně přibližuje se k snahám poslo nci a grárními
Posl
Novák
obecný škola
12
article
Na Kykladách a Sporadách.
Na Kykladách a Sporadách.
Jest všeobecný zvyk, že každý host utra
dekaru (8 hal.). Hosté činí uzavřené kroužky
Členové střídají se v placení. Hostinský se an
neptá, kolik kdo utratil. Kolik hostí, tolik
dekar. Sklenička koňaku (masticha) nebo je-
den lukumi (zvláštní druh cukroví z jílu, cu-
kru a smůly z mastixu), toť obyčejná objed-
návka. Hostinskému jest nositi sklenice vody
zapalovati dýmky dřevěným uhlem (spirta.
sirky jsou mu drahé) a vůbec býti stále jako
na hřebíčku. To jsou hostinští v Athénách na
jiné úrovní. V tamější kavárně na náměstí
Svornosti stojí hrniček kávy s „baksisi“ právě
jednu drachmu (korunu). A vrchní číšníl-
(pallikari) ani úsměvem nepoděkuje, nýbrž
tváří se, že udílí milost, bera peníze. Ve spo-
řivosti jsou i ostrované i Athéňaně mistry. Z
2 haléře dostaneš 3 archy papíru nebo 3 péra.
gymnasisté a jiní studenti nosí přes šat ještě
vrchní kartounový oděv jako u nás medikové
při sekci. Matematika jest nejhlavnějším před-
mětem v každé škole. Laskavostí ministra vy-
učování dostalo se mi dovolení býti přítomnu
vyučování v celé Helladě. A opravdu, prvním
předmětem byla všude věda Eukleidova
stará řečtina vzadu. Šetřiti jest heslem směro-
datným dnes jako v době klasické. Alkaio
Eukleidův
Kyklady
Sporady
Atény
Hellas
13
title
) Víz feuilletony „Nár. Listů““ ze dne 2.,
14
article
v komisi projevovaným. Vítá především, že zpráva
obsahuje návrh na poskytnutí neztenčeného akti-
vitního přídavku osobám vedoucím a má za to.
že jenom na takový způsob může býti odstra-
něna nespravedlnost, že by snad řidíci učitelé
jak na obecných, tak na měšť. školách a správ-
cové škol jednotřídních za všechnu svoji zodpo-
vědnost a přenesenou na ně značnou působnost
byli na právech svých zkracováni. Řečník těžee
nese, že ani tato zpráva neupoušti od onoho ška-
tulkování při jednání o aktivitním přídavku. Je
o tom přesvědčen, že čim více tříd aktivitních
přídavků bude zavedeno, tím více nespokojenost-
a hořkosti mezi samým učitelstvem to zanechat-
musí. Učitelstvo, jak městské, tak i venkovské
má stejné poslání a na vlas stejné povinnosti,
groto zástupci agrární se vší upřímnosti vyslovil
se a i při této příležitosti se vyslovují pro jed-
notný akt. přídavek.
Projevuje se pro zahájení podrobného jednán
a vyhražuje si pro zástupce agrární při meritu
samotném zaujmouti k naznačeným bodům určitá
stanoviska.
Posl. Klořáč v delší řeči prohlašuje, že je sy
toho, aby se o úpravě platů učitelských jednale
pořád jen akademicky, když anarchie, která n
sněmu král. Českého zavládla a veškerou činnost
jeho zničila a zejmena těžce zemské linance po-
škodila, činí nemožným praktické, skutečné pro-
vedení veškerých usnesení školské komise. Jestliže
Němci myslí to poctivě s učitelstvem, musí nej-
dříve nechati obstrukce a vtarati se o to, aby stst
při projednávání maléhoi velkého finančního plánu
dostatečně přispěl k sanování zemských finane
král. Českého a tím k úpravé platů učitelských.
Posl
Němec
školský komise
15
article
Strany mají to v oci. Sněm zemský je bezmocný.
politické poměry ubily kompefenci i jiných člnitelu.
Proto musí mluviti školská komise, neohlížejíc se
na podřizené lormálni okolnosti. Otázku učitel-
ských platů nesmíme spojovati s t. zv. smiřovač-
kami. Potřebujeme pořádek v zemi a ve financích
a je dobře. Nechceme útisk Němců, ale nesneseme
ponížení svého. Nechte sněm pracovat
sporné věci vyřídíme, ale nejdřív je třeba.
abychom využitkovali situace, kterou nám
skýtá sanování financí na radě říšské. Chci.
abychom o úpravě platů učítelských pořád ne-
jednali, nýbrž ji i řešili, a proto předkládám —
vědom si jsa v našich abnormálních poměree
různých formálních pochybností — následujíeí
návrhy:
„Školská komise žádá veškeré poslanecké klu-
by, zastupující král. České na radě říšské, aby
finanční reformy na radě říšské připustily jenom
tenkrát, když budou upraveny tak, aby jimi sol-
časně dostatečně sanovány byly finance král
Českého a tím opatřeny byly prostředky k úpravě
platů učitelských.
Na konec posl. Klofáč lituje, že subkomitét
zmrzačil nejcennější usnesení školské komise, po-
kud se týká delinitivy
Posl. probošt dr. Burian v zásadě klade důra
na dělnost zem. sněmu, ježto jedině dělný
sněm může opatřiti nutné prostřed-
ky finanční, tak aby žádosti učitelstva
za zlepšení jeho hmotných poměrů mohlo s
vyhověti poctivě, upřímně a — rychlel Z-
roveň ohlašuje některé dodatečné návrhy při jed-
nání meritornim.
Němec
Klofáč
Posl
doktor
Burian
školský komise
16
article
Posl. dr. Koldinský pravil, že souhlasí
nejpříznivější, pokndmož-o, Jpravou
učitelakých plat Vidí však tom odpor
když se na německé straně úpravě této přeje.
avšak od obstrukce se neupouští, a bez dělně-
ho sněmu k úpravě dojiti se nemůže.
Poněvadž je pan předseda školské komise zástup-
cem finančního referenta v zemském výboru, čine
na něho dotaz, jestli může země bez dělne-
ho sněmu opatřiti potřebné úhrady, a když ne-
může, táže se ho jako předáka německých zem-
ských poslanců, zda lze očekávati, že se
od obstrukce ustoupí a tak se stane sněm
dělným a úprava učitelských platů se tím umožní
Předseda posl. Legler odpovídá, že považuje
jednání v komisi školské za naprosto nutné, aby
se konečně vědělo, co se má pro učitelstvo
státi. Nejpřirozenější cestou pro ře-
šení otázky úpravy platů učitel-
ských je ovšem vyrovnání a uspoř-
dání zem. financí. Mezi svazy německých
českých poslanců zemských byla také nadhozena
otázka, nedala-li by se otázka úpravy platů uči-
telských ze souboru vyrovnání vylou-
čiti. Po té stránce však nedošlo se ješt
k dohodě. Komise školská musí však nezbytně
dojíti k cíli, má-li splniti úkol, zákonem jí a per-
maneneí její uložený.
Posl
doktor
Koldinská
17
article
Posl. Kloiáč energicky protestuje proti tomu
aby z otázky sporných otázek mezi Čechy a Něme
činěn byl bič na školskou komisi a na učitelstvo
Němci nechtějí kapitulovati před českou obstruke
ve Vídni a my v Praze. Obstrukce u nás je ho-
spodářským zločinem proti oběma národnostem
V komisi jedná se nám o hčitele, o jejich sociáln
bídu. Vylučme ji ze všeho sporného komplexu
starejme se jen o sanování zemských finane
a o dělný sněm, a je dobře. Ostatní je komedie
neboť jednáme jen teoreticky, nestarajíce se o to
jak opatříti prostředky. Učitelská otázka je pr
mne otázkou financí a n e politickou
volá: chrčinata aněr (peníze jsou muž), Ana-
kreon míní, že za penězi vše se hrne a vypo-
čítává, které ctnosti musí penězům ustoupiti
a tak to jde až k Thukydydovi. I dnes vola
časopis „Asty“: „Všichni skláníme kolen
před zlatem“ a v stejné melodii pějí listy
ostatní. Pro cizince jest ovšem první cnost
Řeků vůbec filaxenia — láska k cizincům čil
pohostinnost. V té příčině dlužno mi dáti Ře-
kům chválu neobmezenou. Kdo byl doporučen
může býti jist, že jeho patronus učiní, seč jen
jeho síly jsou, aby pobyt jeho mu všemožně
zpříjemnil. A přátelský svazek ten trvá, i kdyí
host Řecko opustil. Dlouho ještě korespondo
val jsem se svými přáteli na ostrovech Egcj
ských.
Jejich ryzost a upřímnost charakteriso-
vala se význačně v listě, který mi zaslal ředi-
tel pošty v Tině: „Příteli profesore! Nepište
o novinách ve vlasti své. Píšte jenom příště
Jsem zdráv.
Posl
Němec
Řek
Čechy
Vídeň
Praha
Asta
Řecko
Ana
18
article
Západní Evropa sype síru a oheň na ubohé
Řeky. Toje tím, že učenci její nebyli desetilet
mezi obecným lidem švého vlastního národa
a neznají vůbec jeho života. O Řecích pal
utvořili si fikci na základě studií antických
spisovatelů a diví se, že skutečnost nesrovná-
vá se s jejich představou. Cítí se deprimo-
vány; malichernou nepřijemnost zveličí a zge-
neralisují. Nikoliv. V přelstívání, v zákeřnictví
má západní Evropa prioritu. Byl jsem prvním
Čechem, který ty ostrovy Egejské prostudo-
val. Náred náš byl jim znám dle jména.
I nejobšírnější učebnice zeměpisu měly
jen Praga, Karlsbadi, Marienbadi, Teplitz
Kladnou. Rakušan, Austriakos, byl jim „Jer-
manos, Proto i čech byl jim tolik, jako Ně-
Předseda posl. Legler odvolává se ke školské
komisi, zdali návrh posl. Klofáče je přípustný.
Posl. Kloláč přiznává formální pochybnosti.
ale když už žádný orgán nefunguje, musí v te
době, kdy ve Vídni jedná se o velké finanční re-
formy, ozvati se komise školská. Konečně učitel-
ská sociální otázka jde nad formálnosti.
Posl. Trojan uznává, že bez dělného snč-
mu nedojde k úpravě platů učitel-
ských a chová určité pochybnosti, že k
těto dělnosti v blízké době dojde při
stanovisku, jež značná část německých poslanců
k vyrovnání a tím k dělnosti zemského sněmu za-
ujímá. Přes to však jest proti veškerému průtahu
v projednávání zákona o úpravě platů uěitelských
a přímlouvá se za to, aby návrh referenty učiněný
byl hned podrobně a ciferně projednán a finanční
komisi odevzdán, aby vyhledala pro usne-
sení komise potřebnou úhradu.
Posl. Meixner vyhražuje si zaujmouti stano-
vísko k jednotlivým paragrafům v rokování po-
drobném.
Řek
Čecho
Praga
Teplitz
Rakušan
Austriakos
Jer manos
Klofáč
Posl
Trojan
Meixner
Evropa
Vídeň
Karlsbadi
19
article
Posl. dr. Koldinský vyslovuje se proti ná-
zoru předsedovu, že návrh posl. Klofáče považuje
za politický a nepřipustný, a žádá, aby se o jeho
návrhu připustilo meritorní hlasování; pro-
hlašuje však, že bude proti návrhu hlasovati, po-
něvadž školská komise jako taková, s politickým
kluby na radě říšské vyjednávati nemůže a nen
k temu také kompetentní.
Posl. bar. Brand meritorně s návrhem souhlasí
ale z formálních důvodů bude hlasovat proti němu
Posl, Hejser míní, že školská komise není kom-
petentní pro návrh posl. Klofáče hlasovati.
Totéž praví i posl. Keller.
Posl. Kložáč znova žádá, aby Němci na návri
jeho nehleděli předpojatě, nýbrž se zřetelem na
věc, a aby formální zřetele nestavěly se nad me-
ritum.
Posl. Novák pravil: aby při návrhu Klofáčově
neukazovalo se na formální pochybnosti, navrhuji.
aby školská komise svou povinnost konala nepří-
mo, a sice aby působila při projednávání finančních
reforem ve Vídni prostřednictvím zem. výboru.
Při hlasování pro návrh posl. Klofáče hlaso-
valo 6 členů, pro návrh Novákův 7.
Proti návrhu posl. Klofáče hlasovali poslan
němečtí, velkostatkářští a posl. dr. Koldínský, prot
návrhu Novákovu poslanci němečtí a velkostat-
kářští.
Na to byla zpráva komitětu referentského při-
jata za podklad podrobného roko-
vání.
§§ 1. až 16. byly přijaty nezměněně
Pouze při § 10. navrhl posl. Novák, aby okresní
školní rada, vykonávajíc právo presentační, sdě-
lila místní školní radě důvody v tom případě, že
by neřídila se návrhem místní školní rady.
Návrh ten přijímá se 10 hlasy proti 9. Rov-
něž přijat byl návrh posl. bar. Branda, aby
vláda byla otázána, nečiní-li proti změně § 10. n-
mitky.
Příští schůze komise školské koná se
pátek 10. t. m. o 11. ho d. dop.
Posl
doktor
Koldinská
Klofáč
bar
Brand
Hejser
Keller
Němec
Novák
Klofáčův
Novákův
Koldínský
Vídeň
20
title
Politický přehled.
21
article
Země české.
Země české.
Resoluce sjezdu české strany pokrokové.
Podrážděná odpověd „Času“ na naše po-
známky k resoluci sjezdu české strany pokro-
kové svědčí sice o jeho excitaci, ale nedoví-
dáme se z ní, co bychom byli rádí věděli, t.j
návod, kterak uskutečniti poža-
davky resoluce, pokud se týká vy-
rovnání v Čechách, beze zmaru vyrov-
nání a hlavně, aniž by se takticky zavdal Něm-
cům podnět k obvinění Čechů z tohoto zmaru.
Tvrdíme ještě jednou, že vyrovnání, jak je žádá
resoluce, je nedosažitelným, poněvadž nedozní
souhlasu Němců, a tvrdíme dále, že to autou
resoluce a ještě také většina sjezdu velmi do-
bře vědí a především to ví posl. dr. Masaryk.
Hlavní známkou demagogie jest, líčiti věcí
nedosažitelné, tak jakoby byly dosažitelnya
tvářiti se, že nic jí k tomu neschází než veden
a rozhodování. V tom smyslu jest vůdce české
strany pokrokové demagogem stejně jako
vůdce strany národně sociální — to není drzý
vtip, ale krutá pravda! Nic na tom faktu ne-
mění úvaha dra. Rašína o všeob. volebnín
právu do sněmu, kteréž dr. Rašín nezavrhova
jako český požadavek zásadní, o němž všal
uvažoval se stanoviska vhodnosti pro bezod-
kladnou reformu zemského řádu volebního
vzhledem k nebezpečím hrozicím i zemskému
parlamentu z něho. Na konec zbývá vyvrátit
domněnku „Času“, že dr. Gallas, redak tor
„Přehledu“, jest mouchou, kterou „mladočeský
Čecho
Němec
doktor
Masaryk
Rašín
Gallas
Čechy
Německo
22
article
mec, jsa přece Rakušanem. A bylo třeba vzít
na pomoc tisk, aby se jim vyložilo, že ani lo-
gická figura „barbara“, ani „darii“ nehodí se
pro tento případ a že Čech a Němec jsou dva
různí národové. Z dějin našich věděli málo.
Však ani nám nejsou známi ani dle jména je-
jich moderní hrdinové Ipsilantis. Kanaris
Miaulis, Mauromichalis, Kolokotronis, Diako
Karaiskakis atd., kteří se vyznamenali v bo-
jích za jejich osvobození z despotismu ture-
ckého. Velká část jich pochází z ostrovů Egej-
ských, jichž obyvatelstvo dodnes vyniká
mravní velikostí i horlivostí v práci. Ženy ple-
tou hedvábí neb bavlnu, muží dobývaji mra-
mor bílý (Paros) neb zelenavý (Tinos).
Spořivost obyvatelstva ostrovního jeví se
i při pohřbech. Rakev je tam společná. Mrtvo-
la, zaobalena v bílé plátno, donesena jest na
hřbitov, kámen společného všem hrobu se od-
valí, mrtvé tělo v plátně se tam vpustí, rakev
se odnese opět do města. Za rok je z mrtvoly
prach, jenž se smíchá s prachem mrtvol jiných.
Není bez zajímavosti, že kněží řečtí, jsou-
ce pravoslavní, studií nemají žádných. Le-
který prý ani neumí číst. Jednoduchost jest
ve všech domech i v těch, které jsou mramo-
rem zdobeny. Obrazů téměř neni. Je-li někde
některý obrázek, bývá za ním zastrčena vět-
vička olivy. V malých domcích není oken
Dvéře se odšoupnou a okno hotovo. Dlouh
mladost překvapuje. V 60 ba 80 letech, jak
veselí se tam ze života, kdy v našem severu
už dávno apathie. V trpké škole života ne-
přišli o jarou mysl. Mnozí prý až 130 let do-
sahují. Viděl jsem obličeje samá vráska, že se
ani obličeji lidskému nepodobaly.
Vzpomínám s vděčností a láskou na svůj
Rakušan
Němec
Kolokotronis
Čechy
Paros
Kanaris Miaulis
Mauromichalis
Diaka Karaiskakis
23
article
Naranní a večerní list
předplácí sat
V Prase v administracii
na měslo. ... 2 K — h
va ivi leta ....6 K —
roit donájkon!
s měslo. .. . . 2 K
náčtvrt lola:. ..7 Kai
ve lIálkách
na měsic . . . . . 2 K 80 k
Poštont
na měsle. . . . . . s
na čtvtt lea . . . . 9 K e0 k
dvoji zásilkou
a měsle
na čtvrt ieta . . . 1 k
24
article
čert lapá“. Spíše náleží dr. Gallas k onomu
tahu kosů, který jednoho krásného dne zdvihl
se z realistické jeřabiny a ulétl „vyběrači
kosů“ do dálky, z níž není návratu. Nebýti
tehdejší secese nynějších stoupenců „Přehle-
du“, nikdy nemohla dojíti tříkrálová resoluce
prof. Masaryka většiny na sjezdu důvěrníků
jeho strany.
Za jakých podmínek ručí Němci v Rakousku
za cenu spolku s Německem?
Max J. Siegel shrnul do „Trautenauer Wo-
chenblattu“ pod záhlaví „Spolková věrnost a
cena spolku“ citáty z pozdravů, jež telegra-
fisté centrál hlavních měst německých o syl-
vestrovské půlnoci vyměnili, a v nichž se mno-
ho mluví o věrnosti Nibelungů k Rakousku,o
nastávajícím roce vítězství, o válce národů.
Trutnovský šriftlajtr k tomuto výlevu po-
litiky u drátu přičinil nálev politiky ze džbán-
ku, a napsal mezi jiným:
„Po všech těchto spontanních projevech pra-
vého porozumění pro pojem spojenecké věrnosti
(telegrafistů z Mnichova a Drážďan) namítá se
otázka, zdali my Němci v Rakousku
jsme také s to, abychom převzali záruky za
cenu spolkovou, která by vyvážila tato ideální
ujištění citu sounáležitosti. Za stát jako takový
bude každému rakouskému Němci za těžko, bez-
výjimečně přisvědčiti, neboť dosud scházi každý
praktický příklad důkazu takové ceny. Teprve
potom, až podunajská monarchie bezpodmí-
nečně vyhradí a přizná německému
národu vrchnopanství nad ostatní-
mi národy tohoto státu, budou moci
Němci v Ostmarce převzíti záruku
za cenu tohoto spojenectví
Kolik let je asi tomuto Maxu J. Siege-
lovi?!
Gallas
profesor
Masaryk
Němec
J Siegel
Maxa
J Siege
Rakousko
Německo
Mnichov
Drážďany
Trautenauer wo
25
article
Posl. dr. Stölzel o politíce německo-nacio-
nálního Verbandu.
Posl. dr. Stölzel o politíce německo-nacio-
nálního Verbandu.
V „Reichenb. d. Volksztg.“ setkáváme se
s článkem říš. a zem. poslance, náměstka zem.
hejtmana v Solnohradsku, dra. Artura Stölzla,
kterým odpovídá na otázku nadpisu: „Provo-
zujeme-li německo-nacionální politiku“. Úva-
ha zabývá se výtkami, kteréž v té příčině byly
činěny německo-nacionálnímu Verbandu, jenž
prý provozuje příliš státní politiku a ukazuje
— — příliš ochoty ostatním národnostem. Ke
konci článku čteme tyto názory:
„Zde na domácí německé zemi, za věrnosti
domovině a německé dynastii jedná se o to, za-
chovati německý svéráz a stát zachovati ně-
meckému duchu a německý duch státu. Žádné-
mu, kdo jasně vidí, nemůže zůstati tajno, že se
to nemůže státi divokým bojem proti
ostatním národům ve státě. Nesmíme
žádati porobu ostatních, my nežádáme a nepo-
třebujeme, jestliže vždycky splníme svou povin-
nost oproti státu a svému národu
Šalmaj, natřena černo-červeně-zlatě, na
poslech speciálně v alpských zemíchl
Posl
doktor
Stölzel
V Reichenb
Stölzl
Solnohradsko
Provo
26
article
Z Moravy.
Dne 5. ledna 1913.
Morava
27
article
(Zvědavci. — Jak vyhrává lidovopo-
kroková strana. — Rohrer ml. — Ho-
donín.
Už jsou zase netrpěliví, ti naši lidovopokroko-
věagrární tajemníci a jich společnost. Známé ko-
respondenění bureau, vynálezce to „váženého čle-
na agrární rodiny, vruha Tomana“, rozeslalo v ne-
dostatku jiného materiálu po věrných orgánech
politika „velké linie“ říkání o nové straně morav-
ské, pro kterou vynalezlo název „strana práce“.
Je před zemskými volbami a tu mnozí mají strach
o mandát a mnozí by ho rádi dostači. Už to měl
dr. Stránský tak pěkně upečeno v troubě pod po-
kličkou, a teď by mu měla do toho „vlízt“ nová
strana. To se nesmí stát. Proto dostalo bureau od
„váženého člena atd.“ rozkaz, potírat ne Mladoče-
chy, nýbrž tu novou stranu práce. Ti Mladočeší
nějak netáhnou, totiž nelze je nijak vyplenit. Po-
čestné bureau, jemuž do slušných velkých listův
Čechách je přístup znemožněn, se činí. Vymýšlí,
co „vtipná“ hlava jeho dovede. Ta nová „strana
práce“ prý „lže programy“. Ale chasničku, vždyt
jste ještě ten program nečetl, jak to můžete tedy
tvrditi? O těch, kdo tu stranu zakládají, prý si
ještě promluví a jejich hospodářství postaví do nej-
ostřejšího světla! Kdo by to byl řekl, že to burenu
Tomanovo je tak vševědoucí, že všechno víl A
kdo by byl řekl, že jeho lidovopokrový kolega má
takové vlohy, že vypátral, kterak nová strana bude
miti ne denník, ne obdenník, nýbrž jen týdenník.
a že ho bude tisknout až v Blansku, v tiskárně,
pobyt na Kykladách i Sporadách. Malarie,
úběl mramoru, stálá velká vedra měla ovšem
zhoubný vliv v hygienický můj stav. Ale všu-
de jsem byl vítán s náručí otevřenou srdečně
a upřímně a zasypáván všemožnou pozorností
Toman
Stránský
Tomanův
Čechy
Blansko
Kyklady
28
article
Jelikož průměrná teplota roku (20° C)
jest vysoká, není třeba ztráty tělesné teploty
nahražovati jídlem, teplotou chemickou, není
třeba topit — kamna tam neznáma. Živobytí
pohodlné a levné. Za 8 hal. kilo ryb. Hrst
fíků, kus chleba, trochu oliv — denní potra-
vou. Bohatší třída má své pilafi — rýži s ma-
sem skopovým. Tolstoj uvádí pět podmínek,
za nichž může býti člověk šťasten. Všech pět
mají obyvatelé egejští v míře svrchované. Žijí
stále na ňadrech volné, krásné, štědré pří-
rody, pod stále jasným blankytem, ve věčném
jaře, u klínu nádherného oceánu, jejž všichni
zbožňují, žijí dlouho, kvetouce zdravím a bu-
jarostí. Práce nemá tam té bledé utrápené
tváře jako na severu, nýbrž je spíše hroua
zábavou. A přece se neciti šťastnými. „C
vám chybí k úplnému štěstí?“ „Nemáme pe-
něz.“ „A kdybyste je měli?“ „Byli bychom
šťastni.“ „A proč nejste šťastní hned, bez
peněz, když jich k ničemu nepotřebujete?“
Mimoděk vstoupila mi při podobných scé-
nách na mysl slova Euripidova: Stín je osu-
dem smrtelníků. Žádný smrtelník na zemi
šťasten není. Když zdar mu kyne, může býti
někdo šťastnější nad jiné, ale šťasten není.“
František Jezdinský.
*) Po odeslání této práce naší rodakci dostal
nutor s kompetentního místa autentické prohlášení.
že četné pokusy s vedním proutkem, konané na
ostrově Lošině a istrijském pobřeží, měly výsledek
příznivý.
Tolstoj
Euripidův
Jezdinský
Lošina