Strana 2. Číslo 108

KATOLICKR LISTY.

Dne 21. dubna 1900

otázku uhelnou, která mysli celé říše zajímá a od jejíž zdárného rozřešení závisí budoucnost, ano i exi- stence našeho průmyslu, našeho vývozu a naše schop- nost soutěže s cizinou. Posl. dr. Šíl: Ona se nestará o nic jiného než o vojáčky) Posl. Kaftan: To připouští dvojí výklad. Bud vláda nehodlá hospodářský program na říšské radě tak velikolepě rozvinutý provádět, anebo cítí nedo- statek sil, aby výstřelkům zejména v obchodě uhlím se objevivším patřičně čelila. Řečník zmiňuje se o eminentně hospodářské povaze svého návrhu a kritisuje stanovisko poslanců strany německé k němu. Vzpomíná, že z této strany svého času obrátili se poslanci proti jeho návrhu na zave- dení zemské dávky z uhlí, poněvadž prý čelil proti Němcům, ježto hnědé uhlí dobývá se v krajinách ně- meckých; po té rozšířil však navrhovatel návrh i na uhlí kamenné, které se dobývá v krajích českých, ale poslanci němečtí byli také proti tomu. Na to se zabývá řečník úvahami jednotlivých řečníků, jež v de- batě slova se uchopili. Především obrací se k vývodům posl. Stracheho, který, ač proti lichvě hřímal a mnohé zajímavé do- klady o její výstřelcích uvedl, k návrhu řečníkovu postavil se odmítavě a lekal se jeho příchuti státo- právní, pravě, že zavání »Verwenzelungstheorií«.

(K německým poslancům): Jest to, zdá se, onen duch Bankův, který se vám vždycky zjeví, když se jedná o prostředky, kterými by mohla země v otázkách ho- spodářských býti posilněna. Vy posilujete raději cen- tralistickou moc vlády, ačkoliv dobře víte, že ona v otázce uhelné nedovedla se vzchopiti k činu žád- nému. Měli byste pomoci povznésti význam této rodné země, v níž oba národy žijí, stejně trpí a strádají následkem uměle konstruované odvislosti království českého od Vídně. Ve Vídni ovšem krisi uhelnou ne- pocítili. Ta doléhala s plnou svou prudkostí jen na toto království. Jest to pochopitelno. Vídeň rozkládá se kolem dvorského hradu, kam vede dosti ušlapa- ných cestiček, po nichž by se mohly různé stesky na chování se uhelných velkoobchodníků do vnitř do- stati. To by pak mohlo míti následky, které by byly uhelným velkoobchodníkům nepříjemné.

My již jsme poněkud dále a o nás platí ruské přísloví: »Bůh jest vysoko a car jest daleko!« (Vý- borně!) Dají-li si naši krajané a německý průmysl lí- biti, aby byl ochromován, dobře, ale my si to líbiti nedáme, my nedopustíme, aby ty poklady, v zemi naší uložené, lichvářským způsobem zbytečně byly zdra- žovány. Na to řečník odmítá výtku posl. dr. Leitnera, jakoby návrh jeho (řečníkův) z právnických důvodů byl monstrosní. Vyvrácí také námitky ostatních řeč- níků, kteří proti jeho návrhu se vyslovili, a ukazuje k loupeživému dolování v Čechách, proti němuž již dlouho se brání. U nás prohlašoval se zákaz vývozu uhlí z Čech do ciziny za porušení celní a obchodní smlouvy, za věc nemožnou, ale vizme, kterak mluvilo se o té věci v pruském sněmu, kde sama vláda vy- slovila se pro stížení vývozu německého uhlí do ci- ziny. Příčiny, proč návrh na pozemštění obchodu uhlím nezamlouvá se posl. dru. Fořtovi, jsou prý bez podstaty a jeho návrh, způsobiti státními doly soukromým dolům konkurenci, jest mnohem riskant- nější, než návrh posl. Kaftana. Spotřeby obyvatelstva zdražily se v posledních letech měrou úžasnoua k tomu přistoupilo ještě zdražení uhlí. Posl. dr. Fořt uvedl, že uhelného monopolu na státu nedosáhneme.

V tom ohledu jest i řečník pessimistou, ale ne- nahlíží, proč by si sněm měl dáti vyraziti z rukou zbraň, kterou mu článek 19. zems. zř. poskytuje, proč by si měl dáti vzíti iniciativu a proč by si měl sám bráti víru v proveditelnost tohoto návrhu, když tato proveditelnost zde skutečně jest. Na to praví řečník, k německým poslancům obrácen: Nemůžete se diviti, že bažíme po podobné politické samostatnosti království českého, jako ji dosáhli Uhři. Co od těch dob se stalo v Uhrách v ohledu hospodářském, velmi dobře víte a cítíme to všickni. Co bychom mohli spo- lačnou svornou prací v této zemi dosáhnouti! Jsem přesvědčen, že bychom v průběhu 10 let z této krásné země mohli učiniti druhou Belgii. (Výborně!) Nejsme vinni my toho, (Tak jest!) že nemůžeme k tomu do- spěti. My chceme děliti se s vámi poctivě, upřímně o rovnoprávnost a rovnocennost v této zemi, vy však bažíte po nadvládě a superioritě a v tom ohledu se nikdy nesrovnáme, v tom ohledu není žádného usmí- ření. Proto musíme, bohužel, dále společně trpětia musíme se dáti vyssávati dvěma neb třemi kapitalisty a při tom klidně přihlížeti, jak ty poklady, které pří- roda ve prospěch této země a jejího obyvatelstva do lůna jejího vložila, za nepatrnou cenu pryč se odvá- žejí k zvelebení průmyslu cizího a na úkor průmyslu našeho. Řečník připojuje se ve formálním ohledu k ná- vrhu posl. dr. Fořta, aby návrh jeho byl přikázán nejen komisi rozpočtové, ale i komisi národohospo- dářské. (Výborně! Hlučný potlesk. Řečníku se s mnoha stran blahopřeje.)

Posl. dr. Baxa odmítá tvrzení posl. Hořici, jakoby on (dr. Baxa) neúčastnil se náležitě sezení sněmovních jako nepravdivé a konstatuje, že od té doby, co je poslancem, pouze dvakráte byl ne- přítomen. Přechází se k hlasování. Předmětem hla- sování je jednak formální návrh posl. Pachera, aby návrh posl. Kaftana přikázán byl samostatné 24členné komisi, a aby jí po případě uložena byla osmidenní lhůta a dále návrh posl. Fořta na přikázání návrhu komisi národohospodářské a rozpočtové, se kterýmž návrhem navrhovatel se konformoval. Nejdříve hlasuje se o návrhu posl. Pachera, a to k podnětu posl. Geblera dle jmén. Návrh posl. Pachera se hlasováním dle jmén 106 hlasy proti 33 zamítá. Návrh posl. Kaftana přikazuje se pak obyčej- ným hlasováním komisi rozpočtové a ná- rodohospodářské. Posl. Heinzel podával pak zprávu komise roz- počtové o návrhu poslanců Antonína Steinera (Kadaň) a soudr. ohledně povolení státních po- mocí rolníkům v Rudohoří a žádal za její schválení. Posl. Steiner (z Kadaně) a posl. Albl uka- zují k trudnému stavu rolnictva vůbec a v Rudohoří zvláště a přimlouvají se za návrhy rozpočtové ko- mise. Vedle toho měl by se zakázati termínový ob- chod obilím. Ruský chmel platí daleko menší clo než chmel žatecký. Zlatá měna poměry pro rolníka zhoršila. Vláda měla by zakročiti také proti železář- ským kartelům. Posl. Steiner (z Mostu) poukazuje k nedosta- tečným podporám rolnictvu se strany vlády. Za to však obchod dobytkem krutě se obmezuje. Německo dovoz rakouského dobytka všemožně stěžuje. Statky nic více nenesou, protože se platí veliká daň a ži- velní pohromy ničí úrodu. Řečník stěžuje si na špatné šetření škod orgány vládními.

Posl. Jos. Horák: Kdo zná činnost naší strany, musí říci, že po celou dobu svého trvání hleděla se vždy přičiniti způsobem poctivým, aby jedenkráte otázka zemědělská, o které jsme přesvědčeni, že všechny tíží a že jest národohospodářským neštěstím naším, byla řádným způsobem rozřešena. Bohužel, není to však lze docíliti pro naše politické poměry, ve kterých žijeme, nejen v naší vlasti, nýbrž v celé říši. Způsob, jak se nyní postupuje, rolnictvu nepo- může; jest to jen prodloužení krise zemědělské, které propadá celá říše rakousko uherská. Nesčetné návrhy, které byly zde podány na úlevu tísně hospodářské, dokazují nejlépe, že v celých Čechách ve veliké vět- šině trvá tíseň zemědělská a že se rolnictvu vede velmi bídně. Není možno, aby návrh, který se právě projednával a pro který budeme hlasovati, rolnictvu pomohl. Rolnictvu se pomůže zejména úlevami ber- ními a cestou legislativní. Cestou svépomoci po- může si rolnictvo samo. Jest zajímavo, že v návrzích letos podaných nežádá se podpora na zemi, nýbrž na státu. Jest to charakteristické a měli bychomsi z toho vzíti příklad, abychom se již jednou postarali o rozřešení sporné otázky mezi naší vlastí a Vídní, mezi centralismem a autonomií, abychom mohli pro naší vlast tolik finanční síly opatřiti, abychom se ne- musili utíkati k Vídni. Prohlašuji, že pro návrh ko- mise i pro návrh posledního pana řečníka budeme hlasovati. (Výborně! Výborně !) Posl. dr. Jan Dvořák: Kdyby chtěli zástup- cové němečtí skutečně nouzi odpomoci, musili by se s námi spojiti k radikálním prostředkům, ku kterým bychom mohli dospěti, kdybychom chtěli na společné půdě naší vlasti řešiti otázky hospodářské ve velkém.

Lituji, že pro své politické názory nechcete s námi na tomto sl. sněmu nalézti společnou půdu a že pořád vidíte před sebou jen státní právo, jež jest vám něčím tak hrozným, že se nechápete kardinál- ních prostředků, jimiž lze pomoci našim zemědělcům. Němečtí páni kollegové by měli přijíti k tomuto po- znání, že novými smlouvami s německou říší bude obmezen vývoz našich produktů do Německa. Otázek takové důležitosti jest však více. Používám této příle- žitosti, abych apeloval na vás (řečník obrací se k po- slancům německým), abyste netoliko v otázkách, kde již bída vzešla, se dovolávali naší pomoci, nýbrž abyste se s námi spojili k akci mnohem produktiv- nější v otázkách, kde bychom mohli vládu přinutiti, aby konala svou povinnost vůči zemědělstvu v král. českém. Bohdá, že pak uzná vaše voličstvo i oby- vatelstvo, že jste našli konečně mnoho společného š námi a že jest dobře, abyste příště raději vyhledá- vali v tomto království půdu nám společnou a ne- lpěli na otázkách, které nás rozlišují, jest katastrofa valící se na nás jako lavina a neučiníme-li v čas strže, smete veškeré poplatnictvo tohoto království do propasti. (Výborně! Výborně! Potlesk.) Posl. Schreiner prohlašuje, že Němci chtějí se sejíti v hospodářských otázkách s Čechy, ale v ná- rodních a politických otázkách mají cíl svůj vlastní a o státním českém právu nechtějí ani slyšet. Nato

řečník tvrdil, že čeští poslanci zadali hospodářské zájmy při posledním vyrovnání s Uhrami. Posl. dr. Jan Dvořák: Překvapilo mne opravdu velice, že vyslovením slova »státní právo« najednou vznikla tak veliká bouře na druhé straně a podnítila proti nám nové vlnobití. Přece mluvilo se zde jen o otázkách hospodářských a pokud bylo proneseno státní právo, nebylo přece žádným způsobem míněno tak, že byste vy měli v tomto království zaujmouti nějakou úlohu vám nedůstojnou a že byste neměli býti stejnoprávnými v dobývání výhod pro zeměděl- ství, jako my. Na to řečník vyvrací výčitku, že by čeští poslanci dopouštěli se nedůsledností a končí: Buďme si upřímni. Chcete-li někdy něco vytýkati, vezměte si dřívo zrcadlo, podívejte se, jaká jest vaše tvář! (Výborně! výborně!) Vinníkem ohledně Uher nebyli zástupci čeští, nýbrž zástupci strany vaší. (Vý- borně! Výborně! Hlučný potlesk.) Posl. dr. Pacák: Posl. dr. Schreiner byl tak laskav, že přišel opět se starou výčitkou, že prý my jsme za jazyková nařízení hlasovali pro rakousko- uherské vyrovnání a zapomíná (řečník obrací se k ně- meckým poslancům), že vy jste za zrušení jazykových nařízení za Claryho pro rakousko-uherské vyrovnání hlasovali a nejen to, že jste se od prvopočátku přes naše společné usnesení se pro rakousko-uherské vy- rovnání exponovali. Rozpomeňte se jen na onu nepo- přenou zprávu novinářskou, že jste vyslali za změny konstelace politické nebožtíka p. Schlesingera k panu místodržiteli s oznámením, že dáváte své hlasy pro

rakousko-uherské vyrovnání k disposici (Hlučné vo- lání: Slyšte! Slyšte!), v době tehdejší, kdy my zde na obou stranách učinili ono známé usnesení ve pří- čině tohoto vyrovnání. Nebudu vám vyčítati Stein- wendra; ten patří na jiné konto, ale to jest histori- cká nepravda, jako bychom my se byli za jazyková nařízení vůbec k nějakému hlasování zavázali. Ba- deni dal nám jazyková nařízení jako most, který by k nám vedl a při tom měl na zřeteli, abyste vnitřní úřední řeči české nemohli proti nám užívati jako po- žadavku kompensačního, nýbrž abychom stáli pares proti pares. Když se jednalo o rakousko-uherské vy- rovnání, tu stalo se v klubu našem usnesení, které šlo všemi novinami, že my budeme moci na rakousko- uherské vyrovnání přistoupiti jen tehdá, když vyjde z výboru zlepšeno a když nám to politické poměry dovolí. (Tak jest! Hlučný souhlas.) Vy jste to byli, kteří jste hlasování o vyrovnání zmařili a vy jste zajisté tomu článku 14. blahořečili, že mohlo býti vyrovnání skoncováno bez vás. Když padla jazyková nařízení proti všemu právu, když autorita státní submitovala před násilím a nastoupil váš Clary, jenž byl mužem z vaší krve, stalo se, že vy, kteří jste byli tygry proti rakousko-uherskému vyrovnání, jste nás ve výboru nutili, pamatujte si, že jste chtěli vší silou přiměti nás k povolení přika- zovacího zákona a kvoty. (Hlučné volání: Ano, tak jest!) Posl. dr. Brzorád: To dr. Schreiner neví. Posl. Jaroš: Teď ať dává pozor pan dr.

Schreiner ! (Vzrušení.) Posl. dr. Paeák: Rozpomeňte se na onu schůzi, kde jste nás chtěli vší mocí donutiti, abychom rakousko-uherské vyrovnání resp. přikazovací ! zákon udělali. A jak to bylo, když se dělala kvota? (Nové vzrušení na českých lavicích. Hlasy: Ano! Slyšte!) My byli proti tomu, aby se opět stanovila kvota, která by neznamenala žádné zlepšení proti dosavad- nímu stavu, my jsme byli pro to, aby jednání v kvotové deputaci se přerušilo. Naši zástupci konečně z ní odešli. Tu pak to byl p. dr. Menger, který jel do Uher, který to jednání na škodu naší poloviny říše učinil. (Mocné vzrušení na lavicích českých. Volá se: Tak jest! Hanba! Ano, to byl váš Menger! Nepokoj!) Proto přestaňte s tím vyčítáním hospodářských ne- konsekvencí. Tyto nekonsekvence budou se tak dlouho dostavovati, dokud obě strany nenahlédnou že našich sporů se se strany Uher zneužívá se v náš neprospěch. Klíč k tomu leží ve vašich rukou a ten jest: spravedlivost proti nám a nikoliv hegemonie. (Hlučný souhlas.) Dokud to obě strany nenahlédnou, dotud bu- deme se potkávati s hospodářskými nekonsekvencemi, neboť nebude lze jinak, než otázky hospodářské říditi dle poměrů národních a politických. (Hlučný potlesk u poslanců českých.) Po závěrečném doslovu posl. Heinzla návrh komise se přijímá. Nejv. maršálek zemský přistupuje k ukon- čení schůze. Posl. Böns podává návrh na podporu obcí, v okresu Ústí n. Labem, jež letos byly posti ženy povodněmi. Posl. Hyrš a soudr. podávají návrh zákona o zamezení a potlačení plícní nákazy u hovězího do- bytka, a návrh stran udělení státní podpory a po- shovění daní obcím Knik, Zbožice a Rožnák v okresu německobrodském, postiženým krupobitím.