3
masthead
22. prosince 1903.
5
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 21. prosince.
Olevře-li se Rusko židovským obchodním
cestujícím?
„Berliner Tageblatt“, jenž si vytknul z
úkol stéci násep, kterým ruské zákony překážej
vyvolenému národu rozběhnouti se ze západn
Evropy do celého Ruska evropského i asijského.
odporuje „Novému Vremeni“, jež upozornile
Židy, že v Rusku musejí se spravovati ruským
zákony a ty každému Židu bez rozdílu, ruskému
jako neruskému, dovolují zdržovati se pouze
v jisté vyměřené části ruské říše.
Žid
Praha
Rusko
Evropa
Berliner Tageblatt
6
article
„Berliner Tageblatt“ odpověděl, že „ruské
zákony platí pro Rusy, ale nikoli pro Němee;
němečti Židé mají právo žíti všude v Německu
a to jim dává právo žíti také všude v Rusku,
kdekoli se jim líbí.“
Na to „Novoje Vremja“ chladně: „Němečt
Židé doufají, že jim hr. Bülow při zdělávání
nové obchodní smlouvy s Ruskem vymůže, aby
se jim a při té příležitosti jejich souvěrcům v
Rusku celé Rusko otevřelo. My však myslíme.
že hr. Bülow nebude na tom nejen trvati, nýbrž
ani mluviti. Jemu jako kaneléři je výborně
známo, že podle mezinárodního práva každýci
zinec musí se v cizím státě spravovati jeho zá
kony a to bez podmínky. Proto Žid, byť cizinee
musí v Rusku býti poslušen toho zákona, který
se týká Židů ruských. Náš zákon nedovoluje Ži
dům bydleti všude v Rusku. Ať jsou z Německa,
nebo z Francie, nebo z Ameriky, zákon nedělá
s nimi vyjímky. Domnívá se snad „Berliner
Tagebl.“, že Rusko k vůli německým Židům ten
zákon zruší? Židé jsou velmi mocni v Německu
ale německá vláda sotva se osmělí k vůli nim
učiniti kroky, které odporují zásadám mezinárod-
ního práva, čímž by poškodila poměr mezi do
brými sousedy. Nechť si němečtí obchodní ce-
stující jezdí po Rusku do vůle, ale nechť budou
křesťané. A Židé mohou jezditi po Rakousku,
Francii, Italii, Anglii, Americe, Australii, třeba
po měsíci, jenom ne po Rusku. Rusko má dosti
svých Židů.
Rus
Novoj Vremja
Bülow
Žid
Německo
Rusko
Francie
Amerika
Rakousko
Anglie
Austrálie
Berliner Tageblatt
Berliner Tageblishing
7
article
Emigrace Poláků do Ruska.
„Galičanin“ konstatuje, že polské emi-
grace z Haliče do Ruska stále přibývá přes to,
že Poláci všem a všude hlásají, že jsou v Rusku
strašně pronásledováni, dodávajíce nezřídka, že
ani v tatarském robství nebylo jim hůře, nežli
pod ruským jhem. A přece opouštějí Halič, tu
„jodinou svobodnou a šťastnou zemi“ a odchá-
zeji do Ruska! Do Ruska se stěhují z Haliče
polští spisovatelé, žurnalisté, malíři, kupci, ře-
meslníci atd. Patrně jest jim pod „moskevským
knutem“ mnohem lépe, než v Haliči. Mezi emi-
granty je také p. Kazimír Bartoševič, bývalý pol
ský redaktor a člen městské rady krakovské.
Odešel do Varšavy za spolupracovníka polského
listu „Goniec“, jehož redaktor mu dává 600 rub
měsíčně
Mitropolit Firmilijan.
Jméno skopského mitropolita Firmili jana
Dražiče, jenž včera v Bělehradě zemřel, utkvělo
čtenářům novin v dobré paměti. V posledních
létech bylo často jmenováno, ano jednou po
delší dobu denně se v listech vyskytovalo. Bylo
to tehdy, když cařihradský patriarchát jej zvolil
za srbského mitropolita ve Skoplji, ale Porla
pro odpor Bulharů zdržovala jeho potvrzení. Ko-
nečně zaujal svůj úřad na palčivé půdě skopské,
Všechen srbský národ to považoval za velký
svůj úspěch a jméno mitropolita Firmilijana bylo
mezi Srby jedním z nejpopulárnějších. Dlouho
však Firmilijan, jenž byl stejně vynikajícím
bohoslovcem, jako ohnivým a rázným vlasten-
cem, na svém místě nevytrval.
Polák
Bartoševič
Firmilijan
Dražič
Porla
Bulhar
Srba
Rusko
Halič
Varšava
Bělehrad
ko
8
article
Již v květnu t. r. onemocněl. Vraceje se
z Cařihradu, najednou znamenal, že levá noha
mu odpírá službu. Jedva se vrátil do Skoplje,
povolal k sobě tamní lékaře, dra. Šuškalovičea
dra. Popoviče, k nimž se přidal osobní lékai
Hilmi paše, Řek. Konsilium jejich rozpoznalo
že je to částečná mrtvice. Později onemocněly
mu ledviny a plíce. Nemocen odebral se do Běle-
hradu, zdaž by u tamních lékařů nenašla se po-
moc. Lékaři neodstupovali od jeho lože ani
dnem, ani nocí, ale pomoci již nebylo. Mezitím
ochromila mu i pravá noha a znenáhla celé tělo
Dobrý dojem činilo v Bělehradě, že turecký
vyslanec Feti paša stále se po stavu nemocného
poptával a několikrát jej navštívil.
Firmilijan Dražič za mladých let studoval
v Praze filosofii, vládl dokonale českým jazykem
a byl jedním z nejupřímnějších přátel českého
národa ve světě slovanském. Posledním účastím,
jež projevil Čechům, byl přípis, jejž poslal jmé-
nem svým a srbské pravoslavné obce skopské
k Husovým slavnostem. Přípis byl otištěn v na-
šem listě.
Bulharské válečně přípravy.
Bulharská vláda požádala národní sobrání
o mimořádný úvěr 25 mill. fr. na zbrojení. Hlav
ním důvodem bylo přiznání ministra vojenství
že Bulharsko nebylo k válce připraveno tak, jak
se dosud tvářilo, a to že třeba rychle napraviti.
Tento důvod účinkoval i na opposici, jež po něm
také pro mimořádný úvěr hlasovala, ale s pod-
mínkou, že o jeho upotřebení bude národnímu
sobrání složen počet.
Popovič
Hilmi
Řek
Firmilijan
Čecho
Husův
Cařihrad
Skoplje
Bělehrad
Praha
Bulharsko
Bělahrad
9
article
Podotknouti sluší, že pověsti o výtečném,
ba nedostižném ozbrojení Bulharska byly vesměs
do světa pouštěny z Vídně. Průhledným úče
lem jejich bylo svésti horkokrevné Bulhary
k nerovné válce. A povíme své přesvěd-
čení, že v tom napomáhala i nynější stambulov
ská vláda, jež bude zdokonalovati zbrojení ted
když už jest pozdě.
Z Bulharska docházejí zprávy, že smýšlen
obyvatelstva nikterak není optimistické, naopak
Optimisté nesedí ani v redakcích vládních listův
několi optimisticky píšou.
Jiné zprávy z jihu mluví o velikém znepo
kojení mezí jižními Slovany, nevyjímaje prohlé
davějších Chorvatů, jež vzbudily pověsti, že Ra
kousko na jaře přikročí k okupaci Makedonie.
Všichni předvídají, že by se tím Makedonie do-
stala z deště pod okap a že by rakouská oku-
pace Makedonie pouze předcházela příval něme
cké povodně na celý Balkán.
Bulharšti klackáři poslanci v národním sobrání
Při debatě o odpovědi na trůnní řeč vůdce
klackářů, ministr Petkov, tak se zapomněl, že
nazval rusofily „koupenými ruskými špiony“
bývalému předsedovi rusofilského ministerstva
dru. Danevu, pohrozil pěstí, řka, že by patři
do „černé džamie“ (sofijského kriminálu). Ruso-
fil posl. Christov přihlásil se o slovo, aby prote-
stoval proti tak surovým výpadům. Obdržev je.
zdvihl se na tribunu. Tu jeden z klackářů po-
slanců, Jonov, uchopil sklenici vody, stojící na
tribuně, a mrštil jí na hlavu Christova. Ruso-
filové vyskočili a ohradili Christova svými těly.
Ministr Petkov neměl toho dosti a rozpaloval
vášně klaekářů ještě víe, přímo je vybízeje, aby
s rusofily-opponenty naložili po osvědčeném
klackářském obyčeji. Nieméně se tenkrát obešlo
bez krveprolití, protože rusofilové ani se hrozeb
nezalekli, ani se nedali strhnouti k prvé ráně
Zůstalo pouze při skandálu.
Bulhar
Chorvat
Petkov
Christov
Christův
Bulharsko
Vídeň
Makedonie
Balkán
Slovan
10
article
Stambulovština.
V Sofii to začíná jako v létech osmdesátých
když odtud vyhazovali kde jakého Rusa a kosti
svých ruských osvoboditelů z bojišť prodávali
na spodium.
Dopisovatel „Nového Vremene“, p. Kirillov
stal se předmětem novinových i pouičných ná-
jezdů. „Novoje Vremja“ za tou příčinou po-
sílá do Sofie následující napomenutí:
„Nevíme, čemu se více diviti: tomu-li, že
v sofijských redakcích nevědí, co pan Kirillov
pro makedonské hnutí učinil, seznamuje s ním
čtenáře „Nového Vremene“, či lehkomyslnosti
makedonských vůdců, kteří dávají příliš mnoho
zvůle živlům sobě podčiněným na sofijských
ulicích. V každém případě neuškodí připome-
nouti pánům ředitelům makedonského hnutí,
kdyby se náš dopisovatel stal obětí jejich drzé
štvanice za pravdivé svoje zprávy, že by zodpo-
vědnosť padla na makedonskou organisaci. Necho
pp. makedonští vůdcové vážně o tom přemý
šlejí.“
Rus
Kirillov
Nový Vremen
Sofie
Novoj Vremja
11
article
Bulharská universita.
Dne 9. t. m. oslavena byla v Sofii památka
založení bulharské university před 15 léty
Rektor prof. Toodorov měl slavnostní řeč, v niž
nakreslil historii bulharského vysokého učení.
Bylo založeno r. 1888 v podobě ročního vyššího
pedagogického kursu s 8 professory a 48 studu-
jícími a za 15 let proměnilo se v universitu se
třemi fakultami; historicko-filologickou, právni-
ckou a fysicko-mathematickou. Za tu dobu, plnou
politických bouří, bulharská universita musila
přemoci neuvěřitelné překážky, až se jí podařilo
zakořeniti se doma a dobyti si slušného jména
v evropském učeném světě. V minulém roce
jeden z professorů, Ljubomír Miletič, původem
Makedonec, byl zvolen za člena carské akademie
v Petrohradě. Dvě tomu léta, co byly připuštěny
na universitu ženské. V nynějším roce má 772
posluchačů, z nichž 89 ženských; professorů
48, z nichž 14 řádných. Za celou dobu jejího
trvání absolvovalo bulharskou universitu 845
osob, z nich značná část z Makedonie. Knihovna
universitní má cenu 300.000 fr., botanická za-
hrada 50.000 fr., vědecký kabinet 500.000fr
Dosavadni budova nestačuje velkému počtu
studentů. Bulharský millionář Evlogij Georgiev
jenž před několika léty zemřel v Bukurešti, od-
kázal na zbudování bulharské university veliký
kapitál. Ke stavbě bude brzy přikročeno.
Rektor
profesor
Toodorov
Ljubomír Miletič
Makedonec
Evlogij Georgiev
Sofie
Petrohrad
Makedonie
Bukurešť
12
article
Hrozivé položení na Dálném Východě.
Dnešek zas jednou přinesl z Tokia a Petro-
hradu poplašné zprávy. Dokonce prý položení
nebylo dosud tak hrozivé, jako nyní. Čásť váleč-
ného loďstva japonského vyplula dne 16. t. m.
ze Saseba a pluje dle pověsti přímo na Koreu.
Japonsko úřadně tento pohyb svého loďstva při-
znává, avšak vysvětluje jej jako následek ma-
nevrů. Název z brusu nový. V Evropě dosud ta-
kové manevry nazýváme „nepřátelským vpá-
dem“. Proslýchalo se již před delší dobou, že
Japonsko Rusku formálně války nevypoví, nýbrž
vpadne na Koreu a tím Rusko vyzve. Zdá se, že
tento fakt máme před sebou.
Tokio
Sasebo
Korea
Japonsko
Evropa
Rusko
Petrahrad
13
article
Bez výpovědi byla r. 1897 zahájena válka
řecko-turecká. Stane-li se tento způsob započeti
války obvyklým, dostaneme se v době, kdy se
tolik mluví a sní o věčném míru, do periody
mezinárodního zákeřnictví, jež v konci konců
promění se ve všeobecnou, chaotickou řežbu
států, národů, stavů, stran, společností.
Z Tientsinu oznamují, že tamní obchody
jsou velmi znepokojeny, neboť obdržely od svých
korrespondentů z Japonska zprávy, že Japonsko
je k válce připraveno a celý národ je pro ni
nadšen jako jeden muž.
Z Petrohradu telegrafují do londýnského
„Daily Telegraphu“, že jsou tam překvapeni
jednáním Japonska, jež zamítlo primitivne
požadavky Ruska.
Z Korey oznámili telegraficky do New-
Yorku, že také Rusko jest na válku připravene
a pevně odhodláno Japonce z Korey vypuditi
nedopustiti zabrání ani jediného bodu.
Demonstrace proti Rakousku v Italii.
Při obnově přednášek svých na universitě
římské byl professor Gubernatis, jenž, jak známo,
byl rakouskou policií nedávno donucen Inšpruk
opustit, uvílán množstvím studentů voláním
»slávy!« a četnými hlasy »Abasso l'Austria !«
Gubernatis poděkovav za demonstraci, přednášel
pak o Petrarkovi. Po skončené přednášce opa-
kovaly se demonstrace; studentstvo kvapilo také
za povozem professorovým a chtělo mu koně
vypřáhnouti. Policejní kordon na náměstí sv.
Eustacha zabránil ale tomu. Jiná čásť studentův
zůstala ve dvoře universitním. Sludent jeden,
prý Tersťan, vytáhl z kapsy jistou podobiznu,
jež spálena byla zároveň s jedním listem ně
meckým. Italské úřady telegram o této scéně
nepropustily.
Japonec
Gubernatis
Petrarka
Eustach
Tientsin
Japonsko
Petrohrad
Rusko
Korea
NewYork
Rakousko
Daily Telegraph
Austria
14
article
Následník německý v nemilosti u Viléma mI.
Pařížské »Patrii« oznamuje se z Berlína
»Nová neshoda vznikla mezi Vilémem II. a nej
starším synem jeho, nedávno potrestaným již do-
mácím vězením za to, že zúčastnil se dostihů
vojenských. Tentokráte pohněval korunní prin
otce svého tím, že přílomen byl představení
jistého dramatu, k němuž látka čerpána byla
z protimilitaristického a protidynastického románu,
jenž letos pod titulem »Jena neb Sedan« byl
uveřejněn a nemalou sensaci působil. Vojen-
ské úřady daly vojínům a důstojníkům posádky
příkaz, by nenavštěvovali divadlo Lessingovo,
v němž se hraje kus ten, obsahující prudké
útoky na srmádu německou, i na systém monar-
chistický. Zvěděv, že dědic trůnu, ač důstojník,
v divadle přece byl, Vilém II. velice se rozlitii
a předvolal jej k sobě. Odehrála se bouřlivá
scéna, při níž následník oproti otci vystoupil po
dobně asi jako on sám někdy proti Bedřichu II
Jest neznámo ještě, jaký trest tentokráte nešťast
níka stihne. Důstojník princi přidělený, jenž ho
do divadla provázel, potrestán byl již svými před
stavenými důtkou a třemi dny kasárníka.«
Vilém
Lessingův
Vilém II
II
Berlín
Jena
Sedan
Patria
15
article
Sňatek sestry prelendentovy.
Z Paříže ohlašuje se pro Štědrý večer za-
snoubení krále španělského Alfonsa XIII. s prin
ceznou orleanskou Louisou, nejmladší sestrou
vévody Orleanského, pretendenta na trůn fran-
couzský. Protože král jest teprve 171g roku stár.
princezna ale již 21 let, dlužno zprávu tu ovšem
s reservou přijmouti. Francouzská republika ne
viděla by ráda asi sestru pretendentovu na trůnu
státu sousedního.
Za Nigru — Tittoni.
V Římě tvrdí, že pro vyslanecké místo ve
Vídni místo odstupujícího chorého hr. Nigry
jest vyhlédnut nový italský ministr vnějších věcí
Tittoni. Nedávná austrofilská řeč ministra toho
v parlamentu italském byla by tedy bývala jen
úvodem k této karriéře na Dunaji.
Alfonso XIII
Louisa
Orleanský
Tittoni
Paříž
Řím
Vídeň
Dunaj
16
article
Povinnost branná v Anglii.
Povinnost branná v Anglii.
V anglickém ministerstvu vojenství cbystá
se dle některých zpráv londýnských předloha,
kterou se zavádí povinná služba ve vojsku
pro muže od 18—22 let staré. V prvém roce
trvati má služba 2 měsíce, v každém dalším
roce ale jen po 14 dnech. Soudí se, že by tak
ročně bylo 1,650.000 mužů pod prapory, z nichž
304.000 prvého ročníku cvičebního.
Australské volby.
Výsledek voleb do obou sněmoven parla-
mentu austrálského, jež dělnické straně přinesly
pronikavé úspěchy, zvláště následkem volebního
práva žen, jsme již číselně sdělili. Nyní dodává
se, že prvním následkem voleb těch bude zvýšení
cel oproti cizině bez snížení cel vůči zemi mate
ské. Jestiť v parlamentu nyní za pomoci strany
dělnické silná většina ochranářská, jež hledí do-
mácí výrobu a tím i mzdy dělnické chrániti proti
cizí soutěži.
Konflikt panamský.
Také jiho-amerieká republika Peru uznala
nyní ofieiálně Panamu. Oproti tomu usnesl se
senát Spojených státův, vzíti znovu v úvahu,
má-li býti potvrzeno jmenování vyslance Unie
pro Panamu, Buchanana, jenž tam ostatně zatím
byl už odjel. Usnesení to jest novým příznakem
pro opposičníky budoucího senátu proti Roose
veltovi. V senátu tom, jak známo, mají silný vliv
také stoupenci průplavu nicaragujského na rozdi
od průplavu panamského.
Vojsko Spojených států obsadilo mimo Pa
namu a Kolon i všechny ostatní důležitější pří
stavy nové republiky. Velitel loďstva Unie dosta
rozkaz, aby se obmezil jen na defensivu a aby
vyčkal, zdali Kolumbie bude míti skutečně troufa
lost, odštěpený stát napadnouti.
Buchanan
Anglie
Panama
spojený státův
spojený stát
nový republika
Kolumbie
Unia pro Panama
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
V den štědrovečerní, ve čtvrtek
dne 24. prosince t. r., číslo odpo-
lední nevyjde. Pro páteční ranní
číslo bude typografická práce ve
čtvrtek dne 24. prosince t. r. již
o 5. hod. odpol. ukončena. Inseráty
pro toto vánoční číslo přijímati
bude naše administrace ve čtvrtek
jen do 3. hod. odpol. Po svátcích
vánočních vyjde číslo „Národních
Listů“ v neděli dne 27. t. m. v ob-
vyklou hodinu ranní.
— Zemský výbor a Němci. Nebyly to prvn
štvavé hlasy, jež z tábora německého rozletěly
se po světě politickém, aby ukázaly, jak »český
zemský výbor« Němce utlačuje a jaká křivda
se jim v zemském hospodářství činí. Ukázali
jsme onehdy na základě číslic v zemském roz-
počtu, že nemůže býti větší nepravdy, než jaká
je obsažena v ostouzení výboru zemského, že
by jednal národně jednostranně, nespravedlivě
a na úkor Němců. Naopak. Z konkretních číslie,
jež jsme uvedli, patrno a nade vše jasno, že
zemský výbor nynější vždy je spíše odhodlán
křivdy dopustiti se na nás, než na Němcích.
A na tom trváme a trvati budeme, dokud Němei
nedokáží rovněž číselně, že věc se tak nemáa
že je pravda, co oni tvrdí, co tvrdili, vášní zml-
táni, ve svých poznámkách při řeči dra. Kra-
máře němečtí delegáti dr. Pergelt a Kliemann.
Němec
Němei
doktor
Pergelt
Kliemann
18
article
Jeden z nich zvolal na dra. Kramáře: »T
je vrchol nestoudnosti, mluviti o rovném právu
u zemského výboru!« — Druhý křičel: »Vždye
jsou tam celkem dva němečtí úřadnící.«
Připomínáme na výkřik první, že ne-
stoudností a bezednou prolhano-
stí je tvrditi, že zemský výbo
rovnoprávnosti nešetří. Naopak, zem-
ský výbor a všechny úřady od něho odvislé
a jemu podřízené chovají se s takovou úzkostli-
vostí, pokud jde o jazyková práva, že mnohdy
až ta jejich svědomitost směšnou se zdá. Vždyt
se v okalí zemského domu posmívají lidé i těm
sluhům, že nedovedou ve výčepu objednat skle-
nici plzeňského jinak než rovnoprávně: »Jednu
Plzeň, ein Pilsner!« — Nechť také se nám
předloží akt nějaký, kterým by strana byl
národně urážena neb aspoň v citech nemile
dotknuta. S jakou přesností ponechává zemský
výbor v různých projevech svých střídavě před-
nost němčině a potom češtině. Že jsou u zem-
ského výboru zaměstnáni téměř jen Čechové, je
sice pravda, ale z jakých důvodů se stalo, že
v úřadech zemských nalezli jen Čechové útulku
Proto, že z Němců pro nezpu-
sobilost úřadovati v jazyku čelském
po lěta nikdo již se nehlásí.
Jest přece spravedlivým požadavkem, aby úřadník
zemský vyznal se v obou zemských jazycích
se stejnou dovedností, aby dovedl sepsati právě
tak bezvadný koncept český jako německý. Kdo
ale dnes z německých mladých pánův by to
dovedl? My takových pánů, kteří německya
Čecho
Němec
SF Pilsner
19
article
česky umějí stejně dokonale, máme ale ještě
dost, leč i u nás počet jejich čím dále tím více
se sevrká. A jaké je složení zemského výboru?
Zasedá tam dnes pět pánů, jejichž obcovacía
rodinná řeč jest německá, jeden, o němž
domníváme se, že i v soukromém životě je tak
rovnoprávným jako v úřadě a pouze tři páni,
kteří rození jsou Čechové a česky všude mluví.
K první kategorii náležejí pp. dr. Werunsky,
dr. Eppinger, dr. Pražák, hr. Schönborn a Urban,
jenž je sice pouze náhradníkem, jenž ale úřaduje
téměř permanentně. Jediným »rovnoprávným«,
však ve skutečnosti dojista víe německýmje
kníže Lobkovie. A kdo spravuje ressort nej-
důležitější, ressort finanční? Pan Urba
s panem Werunským. Finanční ministři
jsou Němci a Némci dělají obstru ke il
— Hofovým skandálem jest nadtisk, jímž
opatřila dráha »Rakovník-Louny« obálky své ko
respondence. Zníť do písmeny takto:
Dráha Rakovnek-Louny. — Eisenbahn Rakonitz-
Čecho
doktor
Werunsky
Eppinger
Pražák
Schönborn
Urban
Urba
Němec
Hofův
Rakovník
Louny
Eisenbahn Rakonitz
22
article
Wien) VI. Getreidemarkt
Wien) VI. Getreidemarkt
Kdyby se sl. správa jmenované dráhy uměla sty-
děti, vhodila by celou zásobu svých obálek jedno-
duše do pece a dala by si natisknouti nové, i ze-
ptala by se dříve ovšem, jak se jmenuje koneční
stanice jejího dopravního podniku po česku a jak
se česky píše sídlo jejího ředitelství. Véděti by
toměla, neboť dráha Rakovník Louny leží i běží
v Čechách.
— Na české firmy a podníky docházejí
jako každoročně, tak i letos prosebné oběžníky
a letáky různých dobročinných, školských a vy-
chovávacích ústavů německých, jichž účel
sám sebou může býti dobrý, ano šlechetný, kteréž
však nemohou činiti nárok na český ohled a při-
spění, dokud není postaráno o odstranění bídy
a strádání českých dětí v Čechách. Tak uchází
se u českých lidí o přispěvek komitét pro vy-
držování německé útulny pro hochy v Breiten-
feldu ve Vídní. Podobné prosby dlužno bezpod-
mínečně odmítnouti. Ústřední Matice školská má
letos stotisícový deficit, do její pokladny náležeji
všechny peníze, jež našineům vybývají, možno-li
tak říci. Neboť letošní stav Matice je takový, ž
právem činí nároky i na příspěvky skládané
s osobním odřikáním dárcovým.
— »Bitva u Slavkova dne 2. prosinc
1805, ve kteréž 40.000 udatných bojovníků —
Francouzů, Rakušanů (l) a Rusů — smrt na-
lezlo, jest všeobecně známa! Dosud se však
nikdo nenašel, kdo by těmto příslušníkům tři
velmocí postavil ve Slavkově pomník« — až
konečně letošního roku vystoupil na světlo boží
velkolepý vykonavatel tohoto úkolu — pan
Francouz
Rakušan
Rus
Rakovník
Čechy
Breiten
Vídeň
Slavkov
23
article
»Johann Dostal, Redakteur und Kommandant
des I. Wiener Kriegerkorps«. Postavil se v čelo
komitétu pro postavení válečného pomníku
v »Austerlitz« a pod jeho komandem stojí čle-
nové komitétu Emerich Valníček, »Kanfmann
und Bürgermeister in Austerlitz«, Jakob Zá-
vodný, »Hausbesitzer und Vorstand des Militär-
Veteranen-Vereines in Austerlitz« a kromě těchto
pánů ještě Alois Bilek, Anton Stojar, Franz
Jiličik, Theodor Košvic, Em. Spáčil, Jakob
Veselka, vesměs buď »Hausbesitzři« aneb
»Ausschussmitgliedi« veteránského spolkuv
»Austerlitzi« či okolí. Komitét nevydal jiného,
leč německého provolání, z něhož citovali
jsme úvodní slova a tímo výhradné německým
provoláním obrací se na české adresy — věe
jenom na Moravě možná — i s výhradně ně-
meckými podpisy slavkovských notabilit, pomá-
hajících redaktoru a veliteli I. vídeňského spolku
»válečníků« k lehké slávě a 40.000, u Slav-
kova před sto lety zahynulým bojovníkům snad
k lehčímu odpočinku. Nehledě ani k tomu, že
výhradně německé provolání jest urážkou české
veřejnosti a českého kraje slavkovského, sluš
zajisté nvážiti, je-li k tomu vhodná doba, aby
se stavěly pomníky, byť světodějným událostem,
když přítomné časy vykazují přebytkům národ-
ního jmění zvláště na Moravě účely mnohem
bližší a přeevším — národní!
Dostal
Valníček
Zá
Bilek
Stojar
Jiličik
Košvic
em
Spáčil
Veselka
Austerlitz
Morava
Redakteur und Kommandant desátník I . Wiener Kriegerkorps
Kanfmann und Bürgermeister in Austerlitz
Hausbesitzer und Vorstand desátník Militär
Vereine in Austerlitz
Hausbesitzř « aneb » Ausschussmitgliedi
24
article
— »Servus — Isidor.« Švarnou historku
vypráví divadelní rubrika »Zvonu«. Na diva-
delní ceduli pražského zemského divadla něme-
ckého, ohlašující provozování Mirbeauovy komedie
»Les affaires sont les affaires«, po německu »Ge-
schäft ist Geschäft«, přezvána byla hlavní osoba
»Francois« na místě původního jména
»Isidor«. Dlužno podotknouti, že tento Isidor
představuje ve hře Mirbeanově největšího vydři-
ducha, švindléře a prospěcháře, který nešetr
k vůli »Geschäftu« ani vlastní krve. A pan ře-
ditel Neumann docela v důsledcích hesla »Ge-
schäft ist Geschäft« tomuto chlapíkovi nemohl
ponechati přece jméno Isidor...! Zvláště
k vůli »realistickým« návštěvníkům německého
divadla.
Isidor
Mirbeauův
Francois
Neumann
zemský divadlo
Les affaires
25
article
— Důstojnické zkoušky z českého jazyka.
Jak se nám sděluje, dlel v minulých dnech
v Praze generálmajor Přeifer a zkoušel, zda
důstojníci u českých pluků aneb u pluk
s převážnou většinou českých vojínů jsou mocni
jazyka českého. Zkoušky dopadly velmi smutně.
Až na nepatrné procento důstojníci neznali če-
sky. Jak se dále dovídáme, budou se zkoušky
ty ve shodě se známým ustanovením vojenským
za půl roku opakovati a v této lhůtě mají si
důstojníci osvojiti znalost českého jazyka.
— Z Kněževse u Rakovníka. Poslanci
dru. Kramářovi za statečné hájení našich práv
náš vřelý upřímný dík. Za svobodomyslné ob-
čanstvo v Kněževsi u Rakovníka: František
Patrák.
— Z Německého Brodu zaslán byl posl.
dru. Kramářovi telegram: Městská rada německo-
brodská vzdává Vám za mužně promluvená
slova srdečný dík a vyslovuje Vám upřímný
souhlas a důvěru. Dr. Šubrt, starosta.
— Z Vídně. Delegáta dra. Kramáře
došly dále tyto telegrafické projevy: Z Tá-
bora. Městská rada táborská vzdává díky
svému poslanci za neohroženou obranu našeho
národa. Setunský, nám. starosty. — Z Kutné
Hory. Jménem městské rady a celé Kutné
Hory děkuji Vám za mužná a otevřená slova,
Mluvil jste nám ze srdce. Jan Macháček, sta-
rosta. — Z Přibyslavi. Za statečné há-
jení práv našeho národa v delegacích srdečné
díky. Obecní zastupitetstvo. — Z Jilemnice.
Za Vaše mužná slova, pronesená ke králi če-
skému, srdečné diky. Branští.
— Jmenování v radě zemědělské pro král. české
Ústřední sbor rady zemědělské pro král. české v se-
zení dne 21. listopadu t. r. konaném udělil v sou-
Přeifer
Kramář
Patrák
doktor
Šubrt
Macháček
Praha
Kněževes
Rakovník
německý Brod
Vídeň
Kutná Hora
Přibyslav
Jilemnice
rada zemědělský pro král
Z Tábor
26
article
hlasu s příslušným usnesením zemského výboru král.
českého vrchnímu inženýru B. Trojanovi titul staveb-
ního rady a osobní přídavek. Na základě usnesení
výboru zemského postoupili do vyšší třídy služného
vrchní inženýři F. Tomeš a Jan Staněk, dále inženýři
M. Jehlička, Č. Kašpar a B. Klicman; titulární inže-
nýři F. Bouda a B. Křivanec jmenováni inženýry.
Officiál technického oddělení František Klaban po-
výšen za adjunkta rady zemědělské při témže od-
dělení.
— Rodinné zprávy. Dne 20. prosince slavil pan
Otakar Fantl, obchodník v Praze, se slč. Evženií
Auerovou sňatek manželský
— Úmrti. V neděli dne 20. t. m. zemřela na
Smíchově po dlouhém utrpení paní Leopoldina
Šlechtová-Všehrdská ze Všehrd a z Hro-
chova, rozená Jeniková Zásadská z Gamsendorfo,
vdova po velkoprůmyslníkovi a býv. majiteli firmy
P. A. Šlechta a syn v Lomnici nad Pop. Zesuula
byla dámou duchem i srdcem stejně vynikající, která
těšila se v nejširších kruzích všeobecné úctě a váž-
nosti. Tělesná schránka zemřelé byla po vykro ení
v domě smutku převezena do Lomnice n. Pop, kde
dne 23. t. m. do rodinné hrobky k věčnému odpo-
činku uložena bude.
— Z české techniky. Inženýr p. Jos. Machač
z Prahy podrobil se v těchto dnech druhé (odborné)
státní zkoušce ze stavby strojů a uznán způso-
bilým.
Trojan
Tomeš
Staněk
Kašpar
Klicman
F Bouda
B Křivanec
Klaban
Fantl
Auerův
Šlechtová
Jeniková
Šlechta
Pop
Machač
Praha
Smíchov
Všehrdy
Gamsendorfo
Lomnice
zemský výbor král
P . A
27
article
— Ze zemského výboru král. českéhio. Ve schůzi
dne 16. prosince stanovena byla v souhlasu s c. k.
místodržitelstvím ošetřovací taxa pro v. v. nemocnice
v Jaroměři, Příbrami, Rumburce a Budějovicích. Zem-
ské školní radě vysloven souhlas s přenesením kate-
chetského místa ve Vysočanech ze škol obecních na
školy měšťanské, s přeměnou celoroční expositury ve
Zdislavicích ve školu samostatnou, se zřízením zatím.
pohoček při obec. školách v Mlazicích a v Krupce, se
zřizováním nadpočetných míst učiteiských na rozší-
řených školách měšťanských pro hochy, se zřízením
samostatné školy obecné ve Zbuchu a zat. mista ka-
techety při II. obecné škole v Král. Dvoře. Schválen
byl slosovací plán ředitelstva hypoteční banky král.
českého slosování 31/2, 4 a 5% zástavních listů hyp.
banky, jež ustanovena jsou na leden 1904.
Král
Jaroměř
Příbram
Rumburk
Budějovice
Zdislavice
Mlazice
Krupec
28
article
— Okresní zastupitelstvo žižkovské konalo včera
odpoledne řádnou schůzi za předsednictví úřadujícího
náměstka p. Gustava Žáka. Týž sdělil, že starosta
okresu p. Žďárský na neurčitou dobu nastoupil dovo-
lenou. Dále sdělil, že novými členy zastupitelstva stali
se pp. Jan Šára a Josef Pazderka. Po přečtení zprávy
o činnosti okresního výboru vyřízen byl rozpočst
okresu žižkovského na rok 1904. Při položce „vy-
dání správní“ povstala delší rozprava proto, že v po-
ložce té byl obsažer obnos 1000 K jako paušál pro
ob resního starostu. Pan Tožička navrhoval, aby
obnos tento byl škrtnut, poněvadž se naleznou mnozi
členové zastupitelstva, kteří čestný ten úřad budou za-
stávati úplně zdarma, Při té příležitosti navrhoval řeč-
ník, aby starosta p. Žďárský byl vyzvůn, aby se místa
starosty vzdal. Úřadující náměstek p. Zák pravil, že
již v okresním výboru vyslovil se pro to, aby paušál
strosty byl škrtnut. Míní, že obecní starosta nemá
býti zároveň starostou okresu (Hlučný souhlas.) a při
budoucích volbách bude domáhati se toho, aby nejen
starosta ale i náměstek nebyl v okresu totožný s obec-
ními funkcionáři. Jen z toho důvodu, aby příští sta-
rosta nemohl říci, že bývalý starosta měl paušál na
hotové výlohy a nový starosta že paušál ten nemá,
Gustav
Šára
Pazderka
Tožička
Žďárský
29
article
ponechán byl obnos 1000 K v rozpočtu. Pan Toži-
čka navrhoval, aby se paušál ten škrtl. Pan Jelinek
zmínil se o tom, že náhrady ze komis, dostávají také
členové okresního výboru a prohlašuje, že se to ne-
srovnává s čestným úřadem. Kdo chce čestný úřad
zastávati, nechť to činí zdarma! Pan Šára při-
mlouval se za to, aby škrtnutá položka pro okresního
starostu byla věnována na stipendium pro žáka střed-
ní školy žižkovské. Pan Kapr doporučoval návrh, aby
čienové okresního výboru funkce své u okresu pro-
váděli zdarma Při hlasování přijat návrh, aby pau-
šál pro starostu okresu žižkovského v obnosu 1000 K
byl škrinut. — Dále usneslo se zastupitelstvo, aby
zrušeny byly diéty pro členy zaslupitelstva při komi-
sích. Předsedající p. Žák upozornil, že bude nutno
změniti jednací řád okresního zastupitelstva, poně-
vadž dle tohoto řádu mají členové na náhradu hoto-
vých výloh právo. Pan Tožička žádal, aby hlaso-
váno bylo o tom, aby starosta p. Ždárský byl vy-
zván ke složení svého úřadu. Pan Weiler miní,
že zastupitelstvo nemá práva učiniti takové usnesení.
Olasy: Máme k tomu právo!) Pan dr. Brabec k do-
tazu, co o tom soudí, sděluje, že nic určitého řád
okresní o tom neobsahuje a doporučuje, aby návrh
byl podán při volných návrzích. Pan náměstek Žák
předčítá dotyčná ustanovení okresníhe výborua
z toho vysvitá, že zastupitelstvo může hlasováním
rozhodnouti o tom, zda se některý návrh připouští
k rokování či nic. Pan Kapr doporučuje, aby se po-
sečkalo, až jak dopadne vyšetřování, proti p. Žďár-
skému zahájené. Pan Tožička uvádí, že kdo beře
úplatky, není čestným mužem a to se dokázalo o p.
Ždárském a proto nepatří do čestného zastupitelstva.
Tož
Jelinek
Šára
Kapr
Žák
Tožička
Ždárský
Weiler
doktor
Brabec
Žďár
30
article
Pan Šmídl podporuje názor, aby se věc tato vyřídila
při rozpočtu, poněvadž při tozpočtu ve všech korpo-
racích pronášeny jsou nejrozmanitější názory. Řečník
žádá, aby se na starostu působilo buď soukromě neb
úřadně, aby se úřadu svého vzdal. Vyžaduje toho čest
naše i česť zastupitelstva. V hospodářském odboru
bylo protokolárně konstatováno, že starosta Žďárský
bral úplatky. Dokud Zďárský bude členem zastupi-
telstva, řečník nebude hlasovati pro rozpočet. Ná-
městek p. Žák dává hlasovati o tom, zda má býti
starosta p. Žďárský požádán, aby z úřadu svého od-
stoupil. Návrh tento byl přijat 14 hlasy ze 27 (pro
návrh hlasovali pp. Bursík, Tožička, Rous, Šmídl, Je-
línek, Rada, Rosenzweig, dr. Zelenka, Vacek, dr. Ko-
týnek, Baroubek, Praus, Knobloch a Kurc). Po sdě-
lení výsledku hlasování zvolal p. Tožička: „Děkuji,
pánové, že jste tak hájili čest našeho města!“ — Po-
tom dále vyřizován rozpočet okresní. Obsahuje vydá-
ní 94.234 K, příjem 356 K. K uhražení schodku usne-
seno vypsati 132% přirážku okresní. — Schválen byl
návrh, aby lékaři pp. MUDři. Er. Vlasák a V. Michal
a pak Fr. Kňourek, správec, byli jmenováni defini-
tivními při okresní nemocnici vinohradsko-žižkovské.
— Dále vyřízeny drobné správní záležitosti.
Šmídl
Žďárský
Žák
Bursík
Tožička
Rous
Rosenzweig
doktor
Zelenka
Vacek
ko
Baroubek
Praus
Knobloch
Kurc
Vlasák
Kňourek
Francie
31
article
— Pan E. St. Vráz překvapil přátele své do-
pisy z Rio de Janeira datovanými z konce listo-
padu. Jest tedy opět na cestě a to velice zajímavé,
podaří-li se mu plán, větší ovšem nežli finanční jeho
ministr mu povoluje. Hodlá toliž neunavný cesto-
vatel navštíviti nejdůležitější pobřežní a nitrozemní
body republik: Uraguaye, Argentiny, Chile, Bolivie,
jižního Peru, Ecuadoru, zvláště pak Patagonii, Obnivou
zemi a úžinu Magellanovu. Z Paragnaye hodlá uči-
niti »výlet« do Velkého Chaca. Účel cesty jest hlavně
tten, by doplnil sí cestovatel z autopsie obraz světa,
jak ho chce, dostačí-li síly, předvěsti ve svém ná-
zorném podniku »Orbis piclus«. Nelze zatím nežli
mu přáti všeho zdaru na jeho cestách. Prostředky
nutné doufá získati některými přednáškami v jazyku
španělském v čelnějších městech jmenovaných re-
publik. Snad najde se u nás nějaký způsob usnad-
niti mu velkolepou cestu. Či necháme strádati nej-
podnikavějšího z českých cestovatelů
— Srbský časopis v Praze. V nejbližší době
začne vycházeli v Praze srbský iliustrovaný týdenník
»Hyerponan Tacnk«. Za úkol si vytkl sledovati
literární a kulturní ruch svěla slovanského a na
prvním místě seznamovati srbský národ s českým
životem; též obchodnímu a průmyslovému oboru
bude věnována zvláštní pozornost. Aby se napo-
mohlo srbsko-českým stykům obchodním, bude při-
nášeti inserty srbských a českých firem. Adressa:
Administrace časopisu »Ilustrovani Glasnik«, Král.
Vráz
Magellanův
piclus
Král
Rio jít Janeiro
Argentina
Chile
Bolívie
Peru
Patagonie
Velký Chaco
Praha
Hyerponany Tacnk
Ilustrovaň Glasnik
32
article
Vinohrady.
— Odovzdání zlaté záslužní medaille obce praž-
ské stalo se včera slovutné umělkyni paní Otilii
Sklenářové-Malé. Do jejího bytu dostavil se
první náměstek starosty král. hlav. města Prahy pan
dr. Karel Groš a takto oslovil jubilantku českého
dramatického umění: „Sbor obecních starších usnesl
se jednohlasně, aby Vám, milostivá pani, bylo udě-
leno nejvyšší vyznamenání, jímž královská Praha
poctíti může ty, kteří vynikajícím způsobem o naše
město se zasloužili a udělil vám zlatou medailli
záslužnou. Praha vzdává takto hold nehynoucím
zásluhám, jakých Jste si získala svojí téměř půl=
staletou činností ve službách umění nám všem dra-
hého Národního divadla. Výkony Vašeho nejčistšího
Sklenář
doktor
Groš
Praha
národní divadlo