ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c2543930-70ea-11dc-afc2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 141, place 95, work 13, org 14
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
22. prosince 1903.
4 masthead
Císlo 349.
5 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. prosince. Olevře-li se Rusko židovským obchodním cestujícím? „Berliner Tageblatt“, jenž si vytknul z úkol stéci násep, kterým ruské zákony překážej vyvolenému národu rozběhnouti se ze západn Evropy do celého Ruska evropského i asijského. odporuje „Novému Vremeni“, jež upozornile Židy, že v Rusku musejí se spravovati ruským zákony a ty každému Židu bez rozdílu, ruskému jako neruskému, dovolují zdržovati se pouze v jisté vyměřené části ruské říše.
Žid Praha Rusko Evropa Berliner Tageblatt
6 article
„Berliner Tageblatt“ odpověděl, že „ruské zákony platí pro Rusy, ale nikoli pro Němee; němečti Židé mají právo žíti všude v Německu a to jim dává právo žíti také všude v Rusku, kdekoli se jim líbí.“ Na to „Novoje Vremja“ chladně: „Němečt Židé doufají, že jim hr. Bülow při zdělávání nové obchodní smlouvy s Ruskem vymůže, aby se jim a při té příležitosti jejich souvěrcům v Rusku celé Rusko otevřelo. My však myslíme. že hr. Bülow nebude na tom nejen trvati, nýbrž ani mluviti. Jemu jako kaneléři je výborně známo, že podle mezinárodního práva každýci zinec musí se v cizím státě spravovati jeho zá kony a to bez podmínky. Proto Žid, byť cizinee musí v Rusku býti poslušen toho zákona, který se týká Židů ruských. Náš zákon nedovoluje Ži dům bydleti všude v Rusku. Ať jsou z Německa, nebo z Francie, nebo z Ameriky, zákon nedělá s nimi vyjímky. Domnívá se snad „Berliner Tagebl.“, že Rusko k vůli německým Židům ten zákon zruší? Židé jsou velmi mocni v Německu ale německá vláda sotva se osmělí k vůli nim učiniti kroky, které odporují zásadám mezinárod- ního práva, čímž by poškodila poměr mezi do brými sousedy. Nechť si němečtí obchodní ce- stující jezdí po Rusku do vůle, ale nechť budou křesťané. A Židé mohou jezditi po Rakousku, Francii, Italii, Anglii, Americe, Australii, třeba po měsíci, jenom ne po Rusku. Rusko má dosti svých Židů.
Rus Novoj Vremja Bülow Žid Německo Rusko Francie Amerika Rakousko Anglie Austrálie Berliner Tageblatt Berliner Tageblishing
7 article
Emigrace Poláků do Ruska. „Galičanin“ konstatuje, že polské emi- grace z Haliče do Ruska stále přibývá přes to, že Poláci všem a všude hlásají, že jsou v Rusku strašně pronásledováni, dodávajíce nezřídka, že ani v tatarském robství nebylo jim hůře, nežli pod ruským jhem. A přece opouštějí Halič, tu „jodinou svobodnou a šťastnou zemi“ a odchá- zeji do Ruska! Do Ruska se stěhují z Haliče polští spisovatelé, žurnalisté, malíři, kupci, ře- meslníci atd. Patrně jest jim pod „moskevským knutem“ mnohem lépe, než v Haliči. Mezi emi- granty je také p. Kazimír Bartoševič, bývalý pol ský redaktor a člen městské rady krakovské. Odešel do Varšavy za spolupracovníka polského listu „Goniec“, jehož redaktor mu dává 600 rub měsíčně Mitropolit Firmilijan. Jméno skopského mitropolita Firmili jana Dražiče, jenž včera v Bělehradě zemřel, utkvělo čtenářům novin v dobré paměti. V posledních létech bylo často jmenováno, ano jednou po delší dobu denně se v listech vyskytovalo. Bylo to tehdy, když cařihradský patriarchát jej zvolil za srbského mitropolita ve Skoplji, ale Porla pro odpor Bulharů zdržovala jeho potvrzení. Ko- nečně zaujal svůj úřad na palčivé půdě skopské, Všechen srbský národ to považoval za velký svůj úspěch a jméno mitropolita Firmilijana bylo mezi Srby jedním z nejpopulárnějších. Dlouho však Firmilijan, jenž byl stejně vynikajícím bohoslovcem, jako ohnivým a rázným vlasten- cem, na svém místě nevytrval.
Polák Bartoševič Firmilijan Dražič Porla Bulhar Srba Rusko Halič Varšava Bělehrad ko
8 article
Již v květnu t. r. onemocněl. Vraceje se z Cařihradu, najednou znamenal, že levá noha mu odpírá službu. Jedva se vrátil do Skoplje, povolal k sobě tamní lékaře, dra. Šuškalovičea dra. Popoviče, k nimž se přidal osobní lékai Hilmi paše, Řek. Konsilium jejich rozpoznalo že je to částečná mrtvice. Později onemocněly mu ledviny a plíce. Nemocen odebral se do Běle- hradu, zdaž by u tamních lékařů nenašla se po- moc. Lékaři neodstupovali od jeho lože ani dnem, ani nocí, ale pomoci již nebylo. Mezitím ochromila mu i pravá noha a znenáhla celé tělo Dobrý dojem činilo v Bělehradě, že turecký vyslanec Feti paša stále se po stavu nemocného poptával a několikrát jej navštívil. Firmilijan Dražič za mladých let studoval v Praze filosofii, vládl dokonale českým jazykem a byl jedním z nejupřímnějších přátel českého národa ve světě slovanském. Posledním účastím, jež projevil Čechům, byl přípis, jejž poslal jmé- nem svým a srbské pravoslavné obce skopské k Husovým slavnostem. Přípis byl otištěn v na- šem listě. Bulharské válečně přípravy. Bulharská vláda požádala národní sobrání o mimořádný úvěr 25 mill. fr. na zbrojení. Hlav ním důvodem bylo přiznání ministra vojenství že Bulharsko nebylo k válce připraveno tak, jak se dosud tvářilo, a to že třeba rychle napraviti. Tento důvod účinkoval i na opposici, jež po něm také pro mimořádný úvěr hlasovala, ale s pod- mínkou, že o jeho upotřebení bude národnímu sobrání složen počet.
Popovič Hilmi Řek Firmilijan Čecho Husův Cařihrad Skoplje Bělehrad Praha Bulharsko Bělahrad
9 article
Podotknouti sluší, že pověsti o výtečném, ba nedostižném ozbrojení Bulharska byly vesměs do světa pouštěny z Vídně. Průhledným úče lem jejich bylo svésti horkokrevné Bulhary k nerovné válce. A povíme své přesvěd- čení, že v tom napomáhala i nynější stambulov ská vláda, jež bude zdokonalovati zbrojení ted když už jest pozdě. Z Bulharska docházejí zprávy, že smýšlen obyvatelstva nikterak není optimistické, naopak Optimisté nesedí ani v redakcích vládních listův několi optimisticky píšou. Jiné zprávy z jihu mluví o velikém znepo kojení mezí jižními Slovany, nevyjímaje prohlé davějších Chorvatů, jež vzbudily pověsti, že Ra kousko na jaře přikročí k okupaci Makedonie. Všichni předvídají, že by se tím Makedonie do- stala z deště pod okap a že by rakouská oku- pace Makedonie pouze předcházela příval něme cké povodně na celý Balkán. Bulharšti klackáři poslanci v národním sobrání Při debatě o odpovědi na trůnní řeč vůdce klackářů, ministr Petkov, tak se zapomněl, že nazval rusofily „koupenými ruskými špiony“ bývalému předsedovi rusofilského ministerstva dru. Danevu, pohrozil pěstí, řka, že by patři do „černé džamie“ (sofijského kriminálu). Ruso- fil posl. Christov přihlásil se o slovo, aby prote- stoval proti tak surovým výpadům. Obdržev je. zdvihl se na tribunu. Tu jeden z klackářů po- slanců, Jonov, uchopil sklenici vody, stojící na tribuně, a mrštil jí na hlavu Christova. Ruso- filové vyskočili a ohradili Christova svými těly. Ministr Petkov neměl toho dosti a rozpaloval vášně klaekářů ještě víe, přímo je vybízeje, aby s rusofily-opponenty naložili po osvědčeném klackářském obyčeji. Nieméně se tenkrát obešlo bez krveprolití, protože rusofilové ani se hrozeb nezalekli, ani se nedali strhnouti k prvé ráně Zůstalo pouze při skandálu.
Bulhar Chorvat Petkov Christov Christův Bulharsko Vídeň Makedonie Balkán Slovan
10 article
Stambulovština. V Sofii to začíná jako v létech osmdesátých když odtud vyhazovali kde jakého Rusa a kosti svých ruských osvoboditelů z bojišť prodávali na spodium. Dopisovatel „Nového Vremene“, p. Kirillov stal se předmětem novinových i pouičných ná- jezdů. „Novoje Vremja“ za tou příčinou po- sílá do Sofie následující napomenutí: „Nevíme, čemu se více diviti: tomu-li, že v sofijských redakcích nevědí, co pan Kirillov pro makedonské hnutí učinil, seznamuje s ním čtenáře „Nového Vremene“, či lehkomyslnosti makedonských vůdců, kteří dávají příliš mnoho zvůle živlům sobě podčiněným na sofijských ulicích. V každém případě neuškodí připome- nouti pánům ředitelům makedonského hnutí, kdyby se náš dopisovatel stal obětí jejich drzé štvanice za pravdivé svoje zprávy, že by zodpo- vědnosť padla na makedonskou organisaci. Necho pp. makedonští vůdcové vážně o tom přemý šlejí.“
Rus Kirillov Nový Vremen Sofie Novoj Vremja
11 article
Bulharská universita. Dne 9. t. m. oslavena byla v Sofii památka založení bulharské university před 15 léty Rektor prof. Toodorov měl slavnostní řeč, v niž nakreslil historii bulharského vysokého učení. Bylo založeno r. 1888 v podobě ročního vyššího pedagogického kursu s 8 professory a 48 studu- jícími a za 15 let proměnilo se v universitu se třemi fakultami; historicko-filologickou, právni- ckou a fysicko-mathematickou. Za tu dobu, plnou politických bouří, bulharská universita musila přemoci neuvěřitelné překážky, až se jí podařilo zakořeniti se doma a dobyti si slušného jména v evropském učeném světě. V minulém roce jeden z professorů, Ljubomír Miletič, původem Makedonec, byl zvolen za člena carské akademie v Petrohradě. Dvě tomu léta, co byly připuštěny na universitu ženské. V nynějším roce má 772 posluchačů, z nichž 89 ženských; professorů 48, z nichž 14 řádných. Za celou dobu jejího trvání absolvovalo bulharskou universitu 845 osob, z nich značná část z Makedonie. Knihovna universitní má cenu 300.000 fr., botanická za- hrada 50.000 fr., vědecký kabinet 500.000fr Dosavadni budova nestačuje velkému počtu studentů. Bulharský millionář Evlogij Georgiev jenž před několika léty zemřel v Bukurešti, od- kázal na zbudování bulharské university veliký kapitál. Ke stavbě bude brzy přikročeno.
Rektor profesor Toodorov Ljubomír Miletič Makedonec Evlogij Georgiev Sofie Petrohrad Makedonie Bukurešť
12 article
Hrozivé položení na Dálném Východě. Dnešek zas jednou přinesl z Tokia a Petro- hradu poplašné zprávy. Dokonce prý položení nebylo dosud tak hrozivé, jako nyní. Čásť váleč- ného loďstva japonského vyplula dne 16. t. m. ze Saseba a pluje dle pověsti přímo na Koreu. Japonsko úřadně tento pohyb svého loďstva při- znává, avšak vysvětluje jej jako následek ma- nevrů. Název z brusu nový. V Evropě dosud ta- kové manevry nazýváme „nepřátelským vpá- dem“. Proslýchalo se již před delší dobou, že Japonsko Rusku formálně války nevypoví, nýbrž vpadne na Koreu a tím Rusko vyzve. Zdá se, že tento fakt máme před sebou.
Tokio Sasebo Korea Japonsko Evropa Rusko Petrahrad
13 article
Bez výpovědi byla r. 1897 zahájena válka řecko-turecká. Stane-li se tento způsob započeti války obvyklým, dostaneme se v době, kdy se tolik mluví a sní o věčném míru, do periody mezinárodního zákeřnictví, jež v konci konců promění se ve všeobecnou, chaotickou řežbu států, národů, stavů, stran, společností. Z Tientsinu oznamují, že tamní obchody jsou velmi znepokojeny, neboť obdržely od svých korrespondentů z Japonska zprávy, že Japonsko je k válce připraveno a celý národ je pro ni nadšen jako jeden muž. Z Petrohradu telegrafují do londýnského „Daily Telegraphu“, že jsou tam překvapeni jednáním Japonska, jež zamítlo primitivne požadavky Ruska. Z Korey oznámili telegraficky do New- Yorku, že také Rusko jest na válku připravene a pevně odhodláno Japonce z Korey vypuditi nedopustiti zabrání ani jediného bodu. Demonstrace proti Rakousku v Italii. Při obnově přednášek svých na universitě římské byl professor Gubernatis, jenž, jak známo, byl rakouskou policií nedávno donucen Inšpruk opustit, uvílán množstvím studentů voláním »slávy!« a četnými hlasy »Abasso l'Austria !« Gubernatis poděkovav za demonstraci, přednášel pak o Petrarkovi. Po skončené přednášce opa- kovaly se demonstrace; studentstvo kvapilo také za povozem professorovým a chtělo mu koně vypřáhnouti. Policejní kordon na náměstí sv. Eustacha zabránil ale tomu. Jiná čásť studentův zůstala ve dvoře universitním. Sludent jeden, prý Tersťan, vytáhl z kapsy jistou podobiznu, jež spálena byla zároveň s jedním listem ně meckým. Italské úřady telegram o této scéně nepropustily.
Japonec Gubernatis Petrarka Eustach Tientsin Japonsko Petrohrad Rusko Korea NewYork Rakousko Daily Telegraph Austria
14 article
Následník německý v nemilosti u Viléma mI. Pařížské »Patrii« oznamuje se z Berlína »Nová neshoda vznikla mezi Vilémem II. a nej starším synem jeho, nedávno potrestaným již do- mácím vězením za to, že zúčastnil se dostihů vojenských. Tentokráte pohněval korunní prin otce svého tím, že přílomen byl představení jistého dramatu, k němuž látka čerpána byla z protimilitaristického a protidynastického románu, jenž letos pod titulem »Jena neb Sedan« byl uveřejněn a nemalou sensaci působil. Vojen- ské úřady daly vojínům a důstojníkům posádky příkaz, by nenavštěvovali divadlo Lessingovo, v němž se hraje kus ten, obsahující prudké útoky na srmádu německou, i na systém monar- chistický. Zvěděv, že dědic trůnu, ač důstojník, v divadle přece byl, Vilém II. velice se rozlitii a předvolal jej k sobě. Odehrála se bouřlivá scéna, při níž následník oproti otci vystoupil po dobně asi jako on sám někdy proti Bedřichu II Jest neznámo ještě, jaký trest tentokráte nešťast níka stihne. Důstojník princi přidělený, jenž ho do divadla provázel, potrestán byl již svými před stavenými důtkou a třemi dny kasárníka.«
Vilém Lessingův Vilém II II Berlín Jena Sedan Patria
15 article
Sňatek sestry prelendentovy. Z Paříže ohlašuje se pro Štědrý večer za- snoubení krále španělského Alfonsa XIII. s prin ceznou orleanskou Louisou, nejmladší sestrou vévody Orleanského, pretendenta na trůn fran- couzský. Protože král jest teprve 171g roku stár. princezna ale již 21 let, dlužno zprávu tu ovšem s reservou přijmouti. Francouzská republika ne viděla by ráda asi sestru pretendentovu na trůnu státu sousedního. Za Nigru — Tittoni. V Římě tvrdí, že pro vyslanecké místo ve Vídni místo odstupujícího chorého hr. Nigry jest vyhlédnut nový italský ministr vnějších věcí Tittoni. Nedávná austrofilská řeč ministra toho v parlamentu italském byla by tedy bývala jen úvodem k této karriéře na Dunaji.
Alfonso XIII Louisa Orleanský Tittoni Paříž Řím Vídeň Dunaj
16 article Povinnost branná v Anglii.
Povinnost branná v Anglii. V anglickém ministerstvu vojenství cbystá se dle některých zpráv londýnských předloha, kterou se zavádí povinná služba ve vojsku pro muže od 18—22 let staré. V prvém roce trvati má služba 2 měsíce, v každém dalším roce ale jen po 14 dnech. Soudí se, že by tak ročně bylo 1,650.000 mužů pod prapory, z nichž 304.000 prvého ročníku cvičebního. Australské volby. Výsledek voleb do obou sněmoven parla- mentu austrálského, jež dělnické straně přinesly pronikavé úspěchy, zvláště následkem volebního práva žen, jsme již číselně sdělili. Nyní dodává se, že prvním následkem voleb těch bude zvýšení cel oproti cizině bez snížení cel vůči zemi mate ské. Jestiť v parlamentu nyní za pomoci strany dělnické silná většina ochranářská, jež hledí do- mácí výrobu a tím i mzdy dělnické chrániti proti cizí soutěži. Konflikt panamský. Také jiho-amerieká republika Peru uznala nyní ofieiálně Panamu. Oproti tomu usnesl se senát Spojených státův, vzíti znovu v úvahu, má-li býti potvrzeno jmenování vyslance Unie pro Panamu, Buchanana, jenž tam ostatně zatím byl už odjel. Usnesení to jest novým příznakem pro opposičníky budoucího senátu proti Roose veltovi. V senátu tom, jak známo, mají silný vliv také stoupenci průplavu nicaragujského na rozdi od průplavu panamského. Vojsko Spojených států obsadilo mimo Pa namu a Kolon i všechny ostatní důležitější pří stavy nové republiky. Velitel loďstva Unie dosta rozkaz, aby se obmezil jen na defensivu a aby vyčkal, zdali Kolumbie bude míti skutečně troufa lost, odštěpený stát napadnouti.
Buchanan Anglie Panama spojený státův spojený stát nový republika Kolumbie Unia pro Panama
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. V den štědrovečerní, ve čtvrtek dne 24. prosince t. r., číslo odpo- lední nevyjde. Pro páteční ranní číslo bude typografická práce ve čtvrtek dne 24. prosince t. r. již o 5. hod. odpol. ukončena. Inseráty pro toto vánoční číslo přijímati bude naše administrace ve čtvrtek jen do 3. hod. odpol. Po svátcích vánočních vyjde číslo „Národních Listů“ v neděli dne 27. t. m. v ob- vyklou hodinu ranní. — Zemský výbor a Němci. Nebyly to prvn štvavé hlasy, jež z tábora německého rozletěly se po světě politickém, aby ukázaly, jak »český zemský výbor« Němce utlačuje a jaká křivda se jim v zemském hospodářství činí. Ukázali jsme onehdy na základě číslic v zemském roz- počtu, že nemůže býti větší nepravdy, než jaká je obsažena v ostouzení výboru zemského, že by jednal národně jednostranně, nespravedlivě a na úkor Němců. Naopak. Z konkretních číslie, jež jsme uvedli, patrno a nade vše jasno, že zemský výbor nynější vždy je spíše odhodlán křivdy dopustiti se na nás, než na Němcích. A na tom trváme a trvati budeme, dokud Němei nedokáží rovněž číselně, že věc se tak nemáa že je pravda, co oni tvrdí, co tvrdili, vášní zml- táni, ve svých poznámkách při řeči dra. Kra- máře němečtí delegáti dr. Pergelt a Kliemann.
Němec Němei doktor Pergelt Kliemann
18 article
Jeden z nich zvolal na dra. Kramáře: »T je vrchol nestoudnosti, mluviti o rovném právu u zemského výboru!« — Druhý křičel: »Vždye jsou tam celkem dva němečtí úřadnící.« Připomínáme na výkřik první, že ne- stoudností a bezednou prolhano- stí je tvrditi, že zemský výbo rovnoprávnosti nešetří. Naopak, zem- ský výbor a všechny úřady od něho odvislé a jemu podřízené chovají se s takovou úzkostli- vostí, pokud jde o jazyková práva, že mnohdy až ta jejich svědomitost směšnou se zdá. Vždyt se v okalí zemského domu posmívají lidé i těm sluhům, že nedovedou ve výčepu objednat skle- nici plzeňského jinak než rovnoprávně: »Jednu Plzeň, ein Pilsner!« — Nechť také se nám předloží akt nějaký, kterým by strana byl národně urážena neb aspoň v citech nemile dotknuta. S jakou přesností ponechává zemský výbor v různých projevech svých střídavě před- nost němčině a potom češtině. Že jsou u zem- ského výboru zaměstnáni téměř jen Čechové, je sice pravda, ale z jakých důvodů se stalo, že v úřadech zemských nalezli jen Čechové útulku Proto, že z Němců pro nezpu- sobilost úřadovati v jazyku čelském po lěta nikdo již se nehlásí. Jest přece spravedlivým požadavkem, aby úřadník zemský vyznal se v obou zemských jazycích se stejnou dovedností, aby dovedl sepsati právě tak bezvadný koncept český jako německý. Kdo ale dnes z německých mladých pánův by to dovedl? My takových pánů, kteří německya
Čecho Němec SF Pilsner
19 article
česky umějí stejně dokonale, máme ale ještě dost, leč i u nás počet jejich čím dále tím více se sevrká. A jaké je složení zemského výboru? Zasedá tam dnes pět pánů, jejichž obcovacía rodinná řeč jest německá, jeden, o němž domníváme se, že i v soukromém životě je tak rovnoprávným jako v úřadě a pouze tři páni, kteří rození jsou Čechové a česky všude mluví. K první kategorii náležejí pp. dr. Werunsky, dr. Eppinger, dr. Pražák, hr. Schönborn a Urban, jenž je sice pouze náhradníkem, jenž ale úřaduje téměř permanentně. Jediným »rovnoprávným«, však ve skutečnosti dojista víe německýmje kníže Lobkovie. A kdo spravuje ressort nej- důležitější, ressort finanční? Pan Urba s panem Werunským. Finanční ministři jsou Němci a Némci dělají obstru ke il — Hofovým skandálem jest nadtisk, jímž opatřila dráha »Rakovník-Louny« obálky své ko respondence. Zníť do písmeny takto: Dráha Rakovnek-Louny. — Eisenbahn Rakonitz-
Čecho doktor Werunsky Eppinger Pražák Schönborn Urban Urba Němec Hofův Rakovník Louny Eisenbahn Rakonitz
22 article Wien) VI. Getreidemarkt
Wien) VI. Getreidemarkt Kdyby se sl. správa jmenované dráhy uměla sty- děti, vhodila by celou zásobu svých obálek jedno- duše do pece a dala by si natisknouti nové, i ze- ptala by se dříve ovšem, jak se jmenuje koneční stanice jejího dopravního podniku po česku a jak se česky píše sídlo jejího ředitelství. Véděti by toměla, neboť dráha Rakovník Louny leží i běží v Čechách. — Na české firmy a podníky docházejí jako každoročně, tak i letos prosebné oběžníky a letáky různých dobročinných, školských a vy- chovávacích ústavů německých, jichž účel sám sebou může býti dobrý, ano šlechetný, kteréž však nemohou činiti nárok na český ohled a při- spění, dokud není postaráno o odstranění bídy a strádání českých dětí v Čechách. Tak uchází se u českých lidí o přispěvek komitét pro vy- držování německé útulny pro hochy v Breiten- feldu ve Vídní. Podobné prosby dlužno bezpod- mínečně odmítnouti. Ústřední Matice školská má letos stotisícový deficit, do její pokladny náležeji všechny peníze, jež našineům vybývají, možno-li tak říci. Neboť letošní stav Matice je takový, ž právem činí nároky i na příspěvky skládané s osobním odřikáním dárcovým. — »Bitva u Slavkova dne 2. prosinc 1805, ve kteréž 40.000 udatných bojovníků — Francouzů, Rakušanů (l) a Rusů — smrt na- lezlo, jest všeobecně známa! Dosud se však nikdo nenašel, kdo by těmto příslušníkům tři velmocí postavil ve Slavkově pomník« — až konečně letošního roku vystoupil na světlo boží velkolepý vykonavatel tohoto úkolu — pan
Francouz Rakušan Rus Rakovník Čechy Breiten Vídeň Slavkov
23 article
»Johann Dostal, Redakteur und Kommandant des I. Wiener Kriegerkorps«. Postavil se v čelo komitétu pro postavení válečného pomníku v »Austerlitz« a pod jeho komandem stojí čle- nové komitétu Emerich Valníček, »Kanfmann und Bürgermeister in Austerlitz«, Jakob Zá- vodný, »Hausbesitzer und Vorstand des Militär- Veteranen-Vereines in Austerlitz« a kromě těchto pánů ještě Alois Bilek, Anton Stojar, Franz Jiličik, Theodor Košvic, Em. Spáčil, Jakob Veselka, vesměs buď »Hausbesitzři« aneb »Ausschussmitgliedi« veteránského spolkuv »Austerlitzi« či okolí. Komitét nevydal jiného, leč německého provolání, z něhož citovali jsme úvodní slova a tímo výhradné německým provoláním obrací se na české adresy — věe jenom na Moravě možná — i s výhradně ně- meckými podpisy slavkovských notabilit, pomá- hajících redaktoru a veliteli I. vídeňského spolku »válečníků« k lehké slávě a 40.000, u Slav- kova před sto lety zahynulým bojovníkům snad k lehčímu odpočinku. Nehledě ani k tomu, že výhradně německé provolání jest urážkou české veřejnosti a českého kraje slavkovského, sluš zajisté nvážiti, je-li k tomu vhodná doba, aby se stavěly pomníky, byť světodějným událostem, když přítomné časy vykazují přebytkům národ- ního jmění zvláště na Moravě účely mnohem bližší a přeevším — národní!
Dostal Valníček Zá Bilek Stojar Jiličik Košvic em Spáčil Veselka Austerlitz Morava Redakteur und Kommandant desátník I . Wiener Kriegerkorps Kanfmann und Bürgermeister in Austerlitz Hausbesitzer und Vorstand desátník Militär Vereine in Austerlitz Hausbesitzř « aneb » Ausschussmitgliedi
24 article
— »Servus — Isidor.« Švarnou historku vypráví divadelní rubrika »Zvonu«. Na diva- delní ceduli pražského zemského divadla něme- ckého, ohlašující provozování Mirbeauovy komedie »Les affaires sont les affaires«, po německu »Ge- schäft ist Geschäft«, přezvána byla hlavní osoba »Francois« na místě původního jména »Isidor«. Dlužno podotknouti, že tento Isidor představuje ve hře Mirbeanově největšího vydři- ducha, švindléře a prospěcháře, který nešetr k vůli »Geschäftu« ani vlastní krve. A pan ře- ditel Neumann docela v důsledcích hesla »Ge- schäft ist Geschäft« tomuto chlapíkovi nemohl ponechati přece jméno Isidor...! Zvláště k vůli »realistickým« návštěvníkům německého divadla.
Isidor Mirbeauův Francois Neumann zemský divadlo Les affaires
25 article
— Důstojnické zkoušky z českého jazyka. Jak se nám sděluje, dlel v minulých dnech v Praze generálmajor Přeifer a zkoušel, zda důstojníci u českých pluků aneb u pluk s převážnou většinou českých vojínů jsou mocni jazyka českého. Zkoušky dopadly velmi smutně. Až na nepatrné procento důstojníci neznali če- sky. Jak se dále dovídáme, budou se zkoušky ty ve shodě se známým ustanovením vojenským za půl roku opakovati a v této lhůtě mají si důstojníci osvojiti znalost českého jazyka. — Z Kněževse u Rakovníka. Poslanci dru. Kramářovi za statečné hájení našich práv náš vřelý upřímný dík. Za svobodomyslné ob- čanstvo v Kněževsi u Rakovníka: František Patrák. — Z Německého Brodu zaslán byl posl. dru. Kramářovi telegram: Městská rada německo- brodská vzdává Vám za mužně promluvená slova srdečný dík a vyslovuje Vám upřímný souhlas a důvěru. Dr. Šubrt, starosta. — Z Vídně. Delegáta dra. Kramáře došly dále tyto telegrafické projevy: Z Tá- bora. Městská rada táborská vzdává díky svému poslanci za neohroženou obranu našeho národa. Setunský, nám. starosty. — Z Kutné Hory. Jménem městské rady a celé Kutné Hory děkuji Vám za mužná a otevřená slova, Mluvil jste nám ze srdce. Jan Macháček, sta- rosta. — Z Přibyslavi. Za statečné há- jení práv našeho národa v delegacích srdečné díky. Obecní zastupitetstvo. — Z Jilemnice. Za Vaše mužná slova, pronesená ke králi če- skému, srdečné diky. Branští. — Jmenování v radě zemědělské pro král. české Ústřední sbor rady zemědělské pro král. české v se- zení dne 21. listopadu t. r. konaném udělil v sou-
Přeifer Kramář Patrák doktor Šubrt Macháček Praha Kněževes Rakovník německý Brod Vídeň Kutná Hora Přibyslav Jilemnice rada zemědělský pro král Z Tábor
26 article
hlasu s příslušným usnesením zemského výboru král. českého vrchnímu inženýru B. Trojanovi titul staveb- ního rady a osobní přídavek. Na základě usnesení výboru zemského postoupili do vyšší třídy služného vrchní inženýři F. Tomeš a Jan Staněk, dále inženýři M. Jehlička, Č. Kašpar a B. Klicman; titulární inže- nýři F. Bouda a B. Křivanec jmenováni inženýry. Officiál technického oddělení František Klaban po- výšen za adjunkta rady zemědělské při témže od- dělení. — Rodinné zprávy. Dne 20. prosince slavil pan Otakar Fantl, obchodník v Praze, se slč. Evženií Auerovou sňatek manželský — Úmrti. V neděli dne 20. t. m. zemřela na Smíchově po dlouhém utrpení paní Leopoldina Šlechtová-Všehrdská ze Všehrd a z Hro- chova, rozená Jeniková Zásadská z Gamsendorfo, vdova po velkoprůmyslníkovi a býv. majiteli firmy P. A. Šlechta a syn v Lomnici nad Pop. Zesuula byla dámou duchem i srdcem stejně vynikající, která těšila se v nejširších kruzích všeobecné úctě a váž- nosti. Tělesná schránka zemřelé byla po vykro ení v domě smutku převezena do Lomnice n. Pop, kde dne 23. t. m. do rodinné hrobky k věčnému odpo- činku uložena bude. — Z české techniky. Inženýr p. Jos. Machač z Prahy podrobil se v těchto dnech druhé (odborné) státní zkoušce ze stavby strojů a uznán způso- bilým.
Trojan Tomeš Staněk Kašpar Klicman F Bouda B Křivanec Klaban Fantl Auerův Šlechtová Jeniková Šlechta Pop Machač Praha Smíchov Všehrdy Gamsendorfo Lomnice zemský výbor král P . A
27 article
— Ze zemského výboru král. českéhio. Ve schůzi dne 16. prosince stanovena byla v souhlasu s c. k. místodržitelstvím ošetřovací taxa pro v. v. nemocnice v Jaroměři, Příbrami, Rumburce a Budějovicích. Zem- ské školní radě vysloven souhlas s přenesením kate- chetského místa ve Vysočanech ze škol obecních na školy měšťanské, s přeměnou celoroční expositury ve Zdislavicích ve školu samostatnou, se zřízením zatím. pohoček při obec. školách v Mlazicích a v Krupce, se zřizováním nadpočetných míst učiteiských na rozší- řených školách měšťanských pro hochy, se zřízením samostatné školy obecné ve Zbuchu a zat. mista ka- techety při II. obecné škole v Král. Dvoře. Schválen byl slosovací plán ředitelstva hypoteční banky král. českého slosování 31/2, 4 a 5% zástavních listů hyp. banky, jež ustanovena jsou na leden 1904.
Král Jaroměř Příbram Rumburk Budějovice Zdislavice Mlazice Krupec
28 article
— Okresní zastupitelstvo žižkovské konalo včera odpoledne řádnou schůzi za předsednictví úřadujícího náměstka p. Gustava Žáka. Týž sdělil, že starosta okresu p. Žďárský na neurčitou dobu nastoupil dovo- lenou. Dále sdělil, že novými členy zastupitelstva stali se pp. Jan Šára a Josef Pazderka. Po přečtení zprávy o činnosti okresního výboru vyřízen byl rozpočst okresu žižkovského na rok 1904. Při položce „vy- dání správní“ povstala delší rozprava proto, že v po- ložce té byl obsažer obnos 1000 K jako paušál pro ob resního starostu. Pan Tožička navrhoval, aby obnos tento byl škrtnut, poněvadž se naleznou mnozi členové zastupitelstva, kteří čestný ten úřad budou za- stávati úplně zdarma, Při té příležitosti navrhoval řeč- ník, aby starosta p. Žďárský byl vyzvůn, aby se místa starosty vzdal. Úřadující náměstek p. Zák pravil, že již v okresním výboru vyslovil se pro to, aby paušál strosty byl škrtnut. Míní, že obecní starosta nemá býti zároveň starostou okresu (Hlučný souhlas.) a při budoucích volbách bude domáhati se toho, aby nejen starosta ale i náměstek nebyl v okresu totožný s obec- ními funkcionáři. Jen z toho důvodu, aby příští sta- rosta nemohl říci, že bývalý starosta měl paušál na hotové výlohy a nový starosta že paušál ten nemá,
Gustav Šára Pazderka Tožička Žďárský
29 article
ponechán byl obnos 1000 K v rozpočtu. Pan Toži- čka navrhoval, aby se paušál ten škrtl. Pan Jelinek zmínil se o tom, že náhrady ze komis, dostávají také členové okresního výboru a prohlašuje, že se to ne- srovnává s čestným úřadem. Kdo chce čestný úřad zastávati, nechť to činí zdarma! Pan Šára při- mlouval se za to, aby škrtnutá položka pro okresního starostu byla věnována na stipendium pro žáka střed- ní školy žižkovské. Pan Kapr doporučoval návrh, aby čienové okresního výboru funkce své u okresu pro- váděli zdarma Při hlasování přijat návrh, aby pau- šál pro starostu okresu žižkovského v obnosu 1000 K byl škrinut. — Dále usneslo se zastupitelstvo, aby zrušeny byly diéty pro členy zaslupitelstva při komi- sích. Předsedající p. Žák upozornil, že bude nutno změniti jednací řád okresního zastupitelstva, poně- vadž dle tohoto řádu mají členové na náhradu hoto- vých výloh právo. Pan Tožička žádal, aby hlaso- váno bylo o tom, aby starosta p. Ždárský byl vy- zván ke složení svého úřadu. Pan Weiler miní, že zastupitelstvo nemá práva učiniti takové usnesení. Olasy: Máme k tomu právo!) Pan dr. Brabec k do- tazu, co o tom soudí, sděluje, že nic určitého řád okresní o tom neobsahuje a doporučuje, aby návrh byl podán při volných návrzích. Pan náměstek Žák předčítá dotyčná ustanovení okresníhe výborua z toho vysvitá, že zastupitelstvo může hlasováním rozhodnouti o tom, zda se některý návrh připouští k rokování či nic. Pan Kapr doporučuje, aby se po- sečkalo, až jak dopadne vyšetřování, proti p. Žďár- skému zahájené. Pan Tožička uvádí, že kdo beře úplatky, není čestným mužem a to se dokázalo o p. Ždárském a proto nepatří do čestného zastupitelstva.
Tož Jelinek Šára Kapr Žák Tožička Ždárský Weiler doktor Brabec Žďár
30 article
Pan Šmídl podporuje názor, aby se věc tato vyřídila při rozpočtu, poněvadž při tozpočtu ve všech korpo- racích pronášeny jsou nejrozmanitější názory. Řečník žádá, aby se na starostu působilo buď soukromě neb úřadně, aby se úřadu svého vzdal. Vyžaduje toho čest naše i česť zastupitelstva. V hospodářském odboru bylo protokolárně konstatováno, že starosta Žďárský bral úplatky. Dokud Zďárský bude členem zastupi- telstva, řečník nebude hlasovati pro rozpočet. Ná- městek p. Žák dává hlasovati o tom, zda má býti starosta p. Žďárský požádán, aby z úřadu svého od- stoupil. Návrh tento byl přijat 14 hlasy ze 27 (pro návrh hlasovali pp. Bursík, Tožička, Rous, Šmídl, Je- línek, Rada, Rosenzweig, dr. Zelenka, Vacek, dr. Ko- týnek, Baroubek, Praus, Knobloch a Kurc). Po sdě- lení výsledku hlasování zvolal p. Tožička: „Děkuji, pánové, že jste tak hájili čest našeho města!“ — Po- tom dále vyřizován rozpočet okresní. Obsahuje vydá- ní 94.234 K, příjem 356 K. K uhražení schodku usne- seno vypsati 132% přirážku okresní. — Schválen byl návrh, aby lékaři pp. MUDři. Er. Vlasák a V. Michal a pak Fr. Kňourek, správec, byli jmenováni defini- tivními při okresní nemocnici vinohradsko-žižkovské. — Dále vyřízeny drobné správní záležitosti.
Šmídl Žďárský Žák Bursík Tožička Rous Rosenzweig doktor Zelenka Vacek ko Baroubek Praus Knobloch Kurc Vlasák Kňourek Francie
31 article
— Pan E. St. Vráz překvapil přátele své do- pisy z Rio de Janeira datovanými z konce listo- padu. Jest tedy opět na cestě a to velice zajímavé, podaří-li se mu plán, větší ovšem nežli finanční jeho ministr mu povoluje. Hodlá toliž neunavný cesto- vatel navštíviti nejdůležitější pobřežní a nitrozemní body republik: Uraguaye, Argentiny, Chile, Bolivie, jižního Peru, Ecuadoru, zvláště pak Patagonii, Obnivou zemi a úžinu Magellanovu. Z Paragnaye hodlá uči- niti »výlet« do Velkého Chaca. Účel cesty jest hlavně tten, by doplnil sí cestovatel z autopsie obraz světa, jak ho chce, dostačí-li síly, předvěsti ve svém ná- zorném podniku »Orbis piclus«. Nelze zatím nežli mu přáti všeho zdaru na jeho cestách. Prostředky nutné doufá získati některými přednáškami v jazyku španělském v čelnějších městech jmenovaných re- publik. Snad najde se u nás nějaký způsob usnad- niti mu velkolepou cestu. Či necháme strádati nej- podnikavějšího z českých cestovatelů — Srbský časopis v Praze. V nejbližší době začne vycházeli v Praze srbský iliustrovaný týdenník »Hyerponan Tacnk«. Za úkol si vytkl sledovati literární a kulturní ruch svěla slovanského a na prvním místě seznamovati srbský národ s českým životem; též obchodnímu a průmyslovému oboru bude věnována zvláštní pozornost. Aby se napo- mohlo srbsko-českým stykům obchodním, bude při- nášeti inserty srbských a českých firem. Adressa: Administrace časopisu »Ilustrovani Glasnik«, Král.
Vráz Magellanův piclus Král Rio jít Janeiro Argentina Chile Bolívie Peru Patagonie Velký Chaco Praha Hyerponany Tacnk Ilustrovaň Glasnik
32 article
Vinohrady. — Odovzdání zlaté záslužní medaille obce praž- ské stalo se včera slovutné umělkyni paní Otilii Sklenářové-Malé. Do jejího bytu dostavil se první náměstek starosty král. hlav. města Prahy pan dr. Karel Groš a takto oslovil jubilantku českého dramatického umění: „Sbor obecních starších usnesl se jednohlasně, aby Vám, milostivá pani, bylo udě- leno nejvyšší vyznamenání, jímž královská Praha poctíti může ty, kteří vynikajícím způsobem o naše město se zasloužili a udělil vám zlatou medailli záslužnou. Praha vzdává takto hold nehynoucím zásluhám, jakých Jste si získala svojí téměř půl= staletou činností ve službách umění nám všem dra- hého Národního divadla. Výkony Vašeho nejčistšího
Sklenář doktor Groš Praha národní divadlo