ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 c24ba320-70e9-11dc-9a2a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 15 celkem · entity: person 101, place 16, org 5, work 8
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 165. ze dne 18. června 1903,
2 title
Různé zprávy.
3 article
= O amputaci v hypnose oznamuje se z Lon- dýna: Poprve v dějinách chirurgie v Anglii užito při provedení těžké operace suggesce na místě obvyklých omamovacích prostředků. Pokus provedl dr. Frank Aldrich v Claptonu, když bylo třeba amputovati nohu třicetiosmileté dámě. »Přede dvěma týdny«, vypra vuje dr. Aldrich, »byl jsem povolán k pacientce, jež měla vřed na lýtkové kosti. Při dřívější operaci byla již část kosti odstraněna; pacientka trpěla po něko- lik let velké bolesti a byla tělesně velmi vysílena. Nezbytné amputace se bála za příčinou chloroformu, jehož v tomto případě ostatně nebylo lze ani užít.
Aldrich Clapton doktor Lon Anglie
4 article
Poněvadž otec její svolil, počal jsem týden před ope- rací hypnosu. Po třiceti vteřinách stala se bezcitnou a hypnosa, kterou jsem denně prováděl, trvala vždy půl hodiny. V hypnose byla pak jednoho večera přenesena do jiného pokoje v sousedním domě; postel její rozebrána a opět sestavena a přese všechen hluk tím způsobený se pacientka neprobudila a když proci- tla, byla velmi užaslá, že se nalezá v jiném okolf. Násle- dujícího jitra jsem ji hypnotisoval a suggeroval jí, že až procitne, nebude cítit ničeho v kolení, to se také vskutku vyplnilo. O čtvrté hodině odpolední jsemji hypnotisoval, nepověděv jí ničeho o nastávající ope- raci. Byla s postele přenesena na operační stůl; za- tím příšel chirurg z jedné londýnské nemocnicea jeho kollega. O 4. hod. 50 min. počali operaci, jež skončena o 5. hod. 10 min. Probudil jsem pacientku o 5. hod. 15 min. a o 5. hod. 30 m. opustili jsme všichni dům. Mezi operací pravil jsem pacientce, že jí odnímají nohu pod kolenem. Dala se do smíchua pravila: »Dobrá, držte moji ruku«. Když jí hlavní nerv proříznut, chopila se pevně mé ruky. Když se probudila, pravila: »Cítím bodání špendlíky a jehla- mi.« — Příznaků leknutí nejevila. Tepna a tempera- tura byly a jsou dosud úplně normální. Po operaci pojedla o 6. hod. silnou večeři. Opatrovnice vypra- vovala, že to nejpodivnější případ, jaký se jí kdyv její praxi naskytl. Podávala mezi operací pacientce portské víno s vodou a po celou dobu s ní mluvila. Lékaři byli poněkud nedůvěřiví a měli s sebou pro všechny případy chloroform. Nyní pacientka jí s chutí a vypadá lépe než kdykoli.
5 article
= Konec korsického briganta. Život korsického bandity Tramonia, jenž těchto dnů zasažen osmi střelami najednou stal se obětí vendetty, podobá se hotovému románu. Tramoni, zván Brico, pocházel z chudé ovčácké rodiny v okresu sartenském. Byl to mladík neobyčejné síly a čiperné, dosti hezké tváře. V jeho rodné obci Mole žila též mladá jeho příbuzná Giuseppina Tramoniova, již miloval a ona milovala jeho. Avšak rodiče Giuseppininy byli mnohem bo- hatší, než rodiče nápadníkovi. Když 23letý mladík, vrátiv se z vojny, žádal starého Tomassa Tramonia o ruku jeho dcery, byl zhola odmítnut. Tím byl Brico svrchované uražen. Byl by mohl dívku unést, avšak považoval též za urážku svých rodičů, že byl Tramoni odmítl příbuzenstvo s rodinou jeho. Bylo mu nyní jaksi věcí cti, aby dosáhl svolení Tramo- niova. Avšak starý Tramoni odpíral to s pravou sel- skou tvrdohlavostí. Konečně se Brico odhodlal a jed- noho dne — bylo to roku 1894 — setkal se se sta- rým Tramonim za vsí, ozbrojen puškou a žádal jej naposledy o ruku jeho dcery. Starý na novo drsně jej odmíti a šel klidně dále, ani se neohlédnuv, ne- míří-li Brico po něm puškou. Tato neohroženost mladíku imponovala a toho dne nechal starého na pokoji. Ale měsíc potom skolil jej dobře mířenou ranou z pušky a uprchl do lesů. Tak se stal lupičem. To byl po- čátek krevní msty, jež si během času vyžádala četné oběti. Brico byl stihán nejen četníky, ale i příbuz- nými Tomassa Tramonia. Avšak bylo těžko dostat se na něho, zejmena když se spojil s jiným banditou Giovannim. Oba muži byli tak neobyčejně obratní, že často se dovedli ubránit celým oddílům četnictva.
Tramonio Brico Giuseppin Tramoniův Giuseppinina Tramoni Giovanni Tramo Tramoni
6 article
Také venkovské obyvatelstvo nebylo nikterak ochotno. vydati Brica úřadům, neboť považovalo půtku jeho Tramoniovými za věc soukromou. Ostatně byl každý kdo policii pomáhal údaji o jeho pobytn, bez milosti zastřelen. Zároveň pokračoval ve své vendettěa usmrtil nejstaršího syna Tramoniova. Když konečně rodina Tramoniova přestěhovala se do Ajaccia, aby ušla střelám Bricovým, zastřelil všechny, kdož této rodině pomáhali při stěhování a konečně zastřelil sedmiletého vnuka Tramoniova na hřišti. Ačkoli vlastně nikdy nebyl lupičem v obvyklém toho slova smyslu, popudila tato poslední vražda proti němu všechno obyvatelstvo Cítil sám, že to nemůže dlouho trvat a šel se rozloučit s matkou a tetou. Nepřátelé jeho na něho číhali a zastřelili jej z bezpečného úkrytu. Četníci, kteří nikdy nemohli Brica dopadnout budou nyní muset stihat ty, kdož jej usmrtili. Příliš horlivě se sotva do toho poženou. = Nechtěli vpustit sultana. Ze Sydneye se ozna- muje: Jak malou váhu mělo ujišťování australských ministrů, když projednáván zákon o přistěhovalcích. dokazuje opět následující příhoda. Sultan džohor- ský, jenž přibyl na svém zábavním parníku »Ofire těchto dnů do Adelaidy, byl zadržen celními úřad- níky, když ve Freemantle chtěl vystoupit na břeh jak sám vypravuje, byli by jej málem zavřeli, poně- vadž jako Asiat nemá přístupu do Australie. Sultan se nanejvýš rozlítil a zapřisáhal se, že v této pra- zatr . . zemi jak živ již nekoupí jediného koně.« Neboť sultan jest velký milovník koní a kupuje jich velké množství v Australii. Tato energie džohor- ského monarchy učinkovala a po některých »formál- nostech«, — patrně míněno tu ustanovení o na- psání 50 slov — bylo cizokrajnému monarchu do voleno vstoupit na australskou půdu. Týmž forma litám musil se sultán džohorský podrobit i v Adelaidě
Tramoniův Bricův Adelaida Sultan Ajaccio Sultan Austrálie
7 article
Zemřelí v Praze.
Praha
8 article Dne 12. června 1903: Gürkeová Jindřiška
Dne 12. června 1903: Gürkeová Jindřiška vdova po berním inspektoru, 81 rok, 508—II. Kade- řábek Antonín, výčepník, 35 roků, 987—II. Koch Václ. syn posluhov., 4 roku, 55—V. Musilová Rozalie. 79 roků, 448—II. Häuslerová Veronika, vdova po kar- táčnickém pomocníku, 71 rok, 508—III. Pokorný Rud. kovotlačitel, 30 roků, 248—V. Janda Václav, dělník 52 roky. 228—VII. Barášek Jos., syn čeledína, 21 měsíce, 100—VIII. Holasova Marie, 2 roky, 389—VIII Čmuchálek Antonín, syn kotláře, 1/2 hod., 437—VIII Petr Arnošt, syn sladovnického, 1 rok, 534——VIII. — Ve všeobecné nemocnici: Schneller Jan, tkadlec, 24 roky. Malá Anna, prodavačka ovoce, 67 roků. Plauer Josef, veřejný posluha, 56 roků. Příbek Josef, 27 roků. — U Milosrdných bratří: Švarzenberg Šimon, kovářský pomocník, 26 roků. — U Milosrdných sester: Černý Antonín, zed- ník, 39 roků. Potěšilová Rozalie, hospodyně, 42 roky Svoboda Hynek, obuvník, 50 roků.
Gürkeová Antonín Koch Václ V Musilová Häuslerová V Janda Václav Barášek Holasův Marie Čmuchálek Petr Arnošt Josef Potěšilová Hynek Kade Rozalie Schneller Jan Švarzenberg Šimon Černá Antonín
9 article Králčeské zem. divadlo v Praze.
Králčeské zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 221. hra v předl. (1. čtvrtka.) Cesta kolem světa za 80 dní. Výpravná hra s předehrou o pěti dějstvích. Fran- couzsky napsali A. d'Ennery a Jul. Verne. Přeložil A. Pulda. Hudbu složil Fr. Suppé. Režisér Florentin Steinsberg. Dirigent František Picka. OSOBY: Phileas Fogg, Thomas Flanagan, Walter Ralph, John Sullivan, Andreas Stuart, členové klubu »Výstředních«, K. Želenský, A. Sedláček, J. Vávra, F. Matějovský, R. Inneman. Fix, policejní tajný, J. Mošna. Archibald Corsikan, bohatý Američan, E. Focht. Passepartout, sluha v klubu, K. Mušek. Mar- kéta, stoličná v klubu, A. Červená. Auda, vdova po indickém knížeti, L. Dostalova. Nemea, jeho sestra, I. Grégrova. Nakahýra, otrokyně, M. Hübnerová. Cromatry, kapitán na lodi »Henrietta«, F. Steins- berg. Mustafa paša, guvernér v Suezu, P. Rada. Velkokněz Braminů, J. Havelský. Balanda, malajská dívka, R. Kolárová. Náčelník Indiánů, J. Rélink. Ce- stující, J. Žižka. Jiný cestující, V. Zintl. První, druhý, strážník pacifické dráhy, K. Pulc, J. Los. Sluha te- legrafu, F. Gerlický. Pitt, majetník taverny v San Franciscu, A. Hlaváček. Peršan, E. Viesner. Úřadník v Kalkutě. R. Polák. Konduktor. J. Karásek. Strojve- doucí, J. Wild. První, druhý, kormidelník, K. Kindl, J. Javůrek. Sluha v klubu, K. Váňa. Seržant, J. Ho- lub. Indián, J. Polák. — Lid, voj o indické, vojsko Spojených obcí amerických, námořníci, Indiáni, kon- stablové a sluhové. Ve 4. obraze: Tanec v průvodu tančí 12 dam sboru baletního. V 7. obraze: I. Velké ballabile: 1. »Tanec bajaderek« provede 6 dam sboru baletního. 2. Valčík tančí sbor baletní. 3. Tanec otrokyň královny Naka- hýry tančí sbor baletní. 4. Tanec kejklířů tančí Achille Viscusi a tanečníci. II. Velké ballabile tančí A. Ko- recká a sbor baletní Začátek o 7. hod. Konec o 10. hod.
Fran A Ennera Jula Verne A Pulda Suppé Steinsberg Picek Thomas Flanagan Ralph Sullivan Andreas Stuart K Želenský A Sedláček J Vávra F Matějovský R Inneman J Mošna Corsikan Američan E Focht A Červená Auda L Dostalův M Hübnerová Henrietta F Steins Mustafa paša P Rada Bramin R Kolárová Indián J Rélink J Žižek V Zintl K Pulc J Los F Gerlický Pitt A Hlaváček Peršan E Viesner J Karásek J Wild K Kindl J Javůrek K Váňa Polák Valčík Achilles A ko Praha Francie Mar Suez San Francisko Kalkuta spojený obec americký národní divadlo Lido Phileas Fogg královna Naka
10 article
Ve čtvrtek, 18. června.
11 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy,
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy, V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve čtvrtek, 18. června. Začátek o 7. hod. Ve prospěch režiséra V. Spurného. Po prvé Sedlák svým pánem. Ve elohra o 4 jednáních. Napsal Lopez de Veg Přeložil J. Vrchlický. (bliže Palackého mostu). Ve čtvrtek, 18. června. Začátek o 7. hod. Ve prospěch režiséra Josefa Kysely. Lišák a Smola aneb Veselí tulá ci. Fraška se zpěvy o 4 odděl. Dle G. Rädra zpracoval J. Böhm. Hudbu složil O. Weinberg. Režisér Jan Kubík. Dirigent Jar. Hess. 14190
V Spurný Lopez Vega J Vrchlický Kysela Lišák Smola Veselý Fraško G Rädra J Böhm O Weinberg Kubík Hess Praha lidový divadlo Palacký most
12 title
Aréna na Smíchově
Smíchov
13 article Pištěkovo lidové divadlo vnesrantoa
Pištěkovo lidové divadlo vnesrantoa na Král. Ve čtvrtek, 18. června. Začátek o 7. hod. Ve prospěch sl. M. Seifertovy. Princezna Pampeliška. Pohádka o 7 obrazech od Jar. Kvavila.
Král M Seifertův Pištěkův lidový divadlo
14 article
znovu zase upadl v pochmurnou zádumčivost. Vrchní žrec na nic se nevyptával, ale pozorně vše sledoval; především zpozoroval, že není zde více židovského správce, jehož Potifar tak vysoce si vážil a kterého on sám z celé duše nenáviděl. Najednou podezření, že nemoc sestřina mohla by býti v nějakém poměru k mladému Josefovi, projelo hlavou žrecovou. Při pomyšlení, že by Ranofrit mohla se uchvátiti »nečistým«, veškerá hrdost Potifery byla pobou- řena. Po večeři, která uběhla při mlčení, tázal se Poti- fera, dívaje se zkoumavě na švakra: »Proč nevidím zde mladého žida, tvého správce, s kterým byl jsi tak spokojen? Jest snad nemocen ?« Blesk hněvu a nenávisti vzplanul v očích Potifara. »Jest v žaláři, kde bude hníti tak dlouho, pokud nezdechne,« zněla krátká odpověď. Vrchní žrec se sehnul, vzal švakra za ruku a laskavě se otázal: »Ulehči svému srdci, bratře můj a vypravuj, co se zde u vás přihodilo? Vidím, že's mnoho vytrpěl a nepo- chybuji, že žid zavinil tvůj zármutek; vnitřním citem tento člověk stal se mně protivným ,při prvním pohledu a sen, který již dávno jsem měl, jest příčinou mých obav, že tento ničema bude pramenem ještě mnohých a četných neštěstí.« »To, co ti budu vypravovati, stačí již, aby byl ospravedlněn tvůj odpor,« pravil Potifar, přejev si rukou čelo, pokryté potem; potom, podepřev se loktem o stůl, vypravoval tichým a pobouřeným hlasem všechno, co se stalo. »Víš, myšlenka, abych viděl soka ve svém otrokovi, ani z daleka mně nenapadla a dosud ještě rozum můj se tomu vzpírá a nechce uvěřiti a přece jenom on byl v lož- mžiku tom slabě sebou pohnula, zasténala a otevřela oči. Když poznala muže, bledého a rozrušeného, sklánějícího se nad ní, nevylíčitelné zděšení zračilo se na její tváři.
Josef Pot Potifar
15 article
»Tvá čest jest pomstěna, já... já umírám.. . nech mne jen zde zemříti... nešla jsem oné noci...« zaše- ptala přerývaně. Srdce Potifarovo sevřelo se bolem. »Jen buď živa, má nešťastná, odpouštím tobě !« opakoval rozechvěně, vkládaje ruku na hlavu Ranofrit. Radostný a vděčný úsměv ozářil půvabnou tvář raněné; pokusila se vstáti, ale pohyb ten způsobil jí ta- kovou pekelnou bolest, že s výkřikem klesla na znak, oči se zakalily a zašeptavši: »Umírám... pozdě!« ztratila vědomí. Potifar s třesoucíma se rukama namáhal se, aby zase se vzpamatovala. Záslona se zdvihla a žrec z chrámu Osirise vstoupil do pokoje v průvodu pomocníka, jenž nesl krabičku. Potifar ulehčeně si vzdychl a šel mu naproti; bylo-li zachránění možným, učenec přinesl je s sebou. Pozorně prohlédnuv sondou ránu, starý žrec přiložil na ni balsám, obvázal ji a udělil nezbytné rozkazy. »Rána jest nebezpečná, nikoliv však smrtelná. Budou-li bohové k tobě milostivi, žena tvá zůstane na živu,« pravil Potifarovi při odchodu. Po několika hodinách letěl do Heliopole k vrchnímu žreci kurýr se zprávou, že sestra jeho jest nebezpečně nemocnou, s prosbou, aby přijel buď sám nebo aspoň poslal svou manželku, aby ji tato mohla ošetřovati. Těžkou dobu prodělával Potifar, trávě všechen svůj volný čas v záhlaví ženy, která zmítala sebou v horečce a volala ho v blouznění, aby mu řekla, že nepřišla dobrovolně k židovi a proklínala kouzelníka, jenž ji zahubil. Železný kanolék.
Ranofritánie Potifar Osiris