1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 23. listopadu 1904
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí ne
v Praze v sdminlstraei
na čivyt leta . . . . 6 K —h
s dvejí donáškou
aa neěnte
na l leta . . . . 7 Ko0h
ve slalkáchi a K a0
na něsíe . . . .
Teštou:
na mesie.
:: ki
na čtriti leis
s dvojí zásilkon
n čiort leta . . . . 11 K s0h
ra věsíe
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 22. listop. (Původn
telegram zvláštního zpravodaje »Národ. Listů«.
Dopisevatelé moskevských listů sdě-
lují, že nepřátelský oddíl o tisíci mu-
žích přiblížil se k průsmyku Dalln-
skému. Náš oddíl dobrovolníků na to
nstoupil. Dle pověsti Japonci směřují
k Sinminlinu.
Dopisovatel »Birž. Vědomosti« sdě-
luje z Hukdena z 8. listopadu, že na
levém křídle byla napadena ruská
hlídka. Kozáci vrátili se pak k hlavní
moci ruské. Dva byli usmrceni V Muk-
denu zatčen byl vyzvědač japonský
oblečený v čínský kroj a opatřený
listem průvodním.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Japonec
Birž
Kozák
Petrohrad
Hukden
6
article
Pře Tiszova s opposicí uherskou
Pře Tiszova s opposicí uherskou
Bouře, která v noci z 18. na 19. listopad
rozvířena byla v poslanecké snémovně uherské
náhlým výpadem ministerského absolutismu
Tiszova, mocnými vlnami šíří se po všech kra-
jinách uherských, a zachvacuje i nejodlehlejší
kouty jejich. Stát uherský opět oetl se v zimnič-
ném rozechvění, v jakémž naposledy byl, když
s ministerským křeslem v parlamentě peštském
se loučil hr. Khuen-Héderváry. Dle po-
měru jednotlivých stran a osobností k hraběti
Tiszovi projevy veřejného mínění, v němž
účastní jsou voličové i nevoličové poslancův,
ohlasy bouří peštských znějí buď pro minister-
ského předsedu nebo proti němu. Dle toho hr.
Štěpán Tisza už dnes může příbližně odhado-
vati, s jakým výsledkem by se potkala jeho ode-
zva k nejširším vrstvám národa uherského,
kdyby, jak už bylo napověděno z nejbližšino
okolí jeho, pomýšlel co nejdříve posavadní sně-
movnu rozpustit a poříditi si nové volby. Sou-
hlas s jeho skutkem ze dne 19. listopadu t. r.
nebyl by zajisté jednomyslný, ba podle hlaso-
vání, už jaksi na zkoušku provedeného, není
proň zajištěna ani většina voličův, k volbě po
slancův oprávněných.
Dost možná, že vzhledem k veliké ne-
jistotě očekávaného zdaru ministerský předseda
ještě si dobře rozmyslí, než s generálním dolaz
níkem svým k veškerému voličstvu uherskému
se obrátí. Tím časem musí se spokojiti útěchou
iz mu dali minulé nedele „liberální měšťané“
peštští v redutním sále.
Khuen
Héderváry
Štěpán Tisza
7
article
Vládní listy uherské s nemalým potěšením
konstatují, že schůze těchto občanův peštských
byla svolána na neděli už před minulým pátkem
tedy dříve, nežli vysoce dramatická scéna noční
ve sněmovně uherské byla se odehrála. Průběh
a výsledek řečené schůze byl tedy již pod do-
jmem sensačních událostí sněmovních a může
prý tedy zcela bezpečně býti pokládán a pro-
hlášen za neklamné měřítko bezvýminečných
sympatií, jichž ministerskému předsedovi ode
všech přítomných „liberálních měšťanův“ bylo
se dostalo. Dlužno dle pravdy pověděti, že ne-
dělní shromáždění těchto „přátel“ Tiszových
v peštském sále redutním konalo se v náladě
velice povýšené. Referáty ve vládních listech
ovšem zapomněly podotknout, jakého nábo-
ženského vyznání tito „političtí přátelé“ hr.
Štěpána Tiszy byli, a dostačí-lí hlučný jejich
souhlas s neobyčejnou jeho odhodlaností, pro-
vedenou za nočního sezení poslanecké sně-
movny z pátku na sobotu, aby zvážil projevy
rozhořčenosti a nevole, ozývající se k vůli
tomu v kruzích národně ryze maďarských.
Hrabě Tisza byl ovšem opojen slávou, s ja-
kouž v redutním sále v pravé poledne minulé
neděle byl uvítán. Vstoupil-li do tohoto čarov-
ného kruhu ještě s nějakou chmurou na usta-
raném čele, jásot velebitelův jeho rychle ji za-
plašil a ministerský předseda rozhovořil se
mezi „svými“ tak bezstarostně, že city jeho
překypěly při tvrzení, že „veliká bitva slavně
byla vybojována.“ Tím hr. Tisza naznačil svou
srážku s opposicí uherskou, překvapenou jeho
zvoláním: „Teď hlasujme!“ čímž v pozdní
chvíli noční byl překvapil své odpůrce a porušil
ústavně zaručenou svobodu slova v zastupitel-
stvu zemském.
Štěpán Tisza
Tisza
8
article
Bylť si oné osudné chvíle zajisté dokonale
vědom, co podniká a jaký dosah nenadálý sku-
tek jeno má v ústavním zřízení a v parlament-
ním životě národa uherského. Bylť si vědom, že
se odvážil nejhrubšího porušení zákonů z roku
1848 a že toto porušení v podstatě své jest
rovno státnímu převratu. Však po dvou dnech
počal zapírati, že by jeho skutek měl tuto po-
vahu, a nechce o nějakém státním převratu an
slyšet. Shromáždění v redutním sále uvěřilo mu
na slovo, když vztýčiv hlavu k majestátní po-
sici, vzdal si sám chválu a přiřkl si zásluhu
spasitele vlasti a ochránce uherské ústavy.
V ovzduší, v němž hr. Tisza minulé neděle
polednách byl se octl, nenarazil ani na nejmenš
odpor i když takto vlasteneckými barvami vylíči
skutek, jejž tisíce a tisíce čistokrevných Ma-
darův stihají obžalobou ze zrady, spáchané na
právech parlamentu a na ústavních zákoneel
státu uherského.
Můžeme snadno se domysliti, že v témž
světle vyličoval svůj čin i panovníkovi, když od
ného přijat byl ve zvláštním slyšení na krátce
po skončené schůzi v redutním sále peštském
Jen že jeho snaha, zaskvíti se v záři spasitele
uherské ústavy, na těcnto místech potkala se
s nemalou překážkou, o níž v čísle včerejším
těchto listův už byli jsme se zmínili.
Adresa, kterouž spojená opposice uhersk
odhlasovala, aby ze znění jejího panovník nabyl
správného názoru i o stanovisku opačném, vy-
pisuje jednání hraběte Tiszy z památného noč
ního zasedání uherské sněmovny poslanecké
Tisza
uherský sněmovna
9
article
v barvách zcela jiných a končí žádostí, aby
král hraběte Tiszu z úřadu ministerského bez
prodlení propustil. Tímto krokem opposice uher
ská vznesla svůj epor s ministerským předsedou
přímo na panovníka, na jehožto rozhodnutí tedy
závisí další osud vlády Tiszovy. Adresa oppo-
sice sahá tody mnohem výše, než kam minister
ský předseda skutkem svého absolutismu byl na
mířil. Obsahujeť nejvážnější obvinění jeho po
litiky a odevzdává úslavní svobody a práva
uherská pod ochranu korunovaného krále.
V takové situaci velmi málo prospějí hr
Tiszovi sebe okázalejší sympatické projevy jeho
peštských přátel, neznámých jmen a nepovědo-
mýcn hodností. Na místech, až ke kterým oppo-
sice dovedla svůj spor s ním, nepomůže mu an
předseda poslanecké sněmovny uherské pan De-
sidér Perezel. Tento pán patrně také byl za-
svěcen do spiknutí, jež za nočního sezení sně-
movny, jím ovládané, ministerský předseda
zosnoval proti nenáviděné opposici. Dle před
chozí přesné úmluvy honem spočítal za nej
většího hluku a zmatku hlasy, vyslovivší se pro
návrh Danielův a prohlásil, že jest to většina.
Tisza
Danielův
poslanecký sněmovna
10
article
V listě, jejž dodatečně o té afféře po dvou dnech
vydal ke svým voličům, pan Perezel skroušeně
se přiznává, že porušil jednací řád, že učini
násilí ústavním zákonům uherským, že jednal
tak „se smutným srdcem“, ale že si to dříve
„dobře rozvážil“, poněvadž prý byl přesvědčen
že jen timto způsobem může zachrániti ústavu
uherskou. Divná ovšem logika, že ústavu uher-
skou nebylo lze zachrániti jinak, leda nejhrub-
ším porušením jejím! Pan Desidér Perezel
naivně se přiznává, že tak učinil k vůli hraběti
Štěp. Tiszovi, jehož prý v úřadě jeho chtěl za-
chovat a jemuž i nadále slibuje všechnu svou
věrnost. Pokud tento slib svůj bude moci na-
plniti, jakožto předseda sněmovny poslanecké,
bude silně záviset na opposici, která už před
třemi dny závazně prohlásila, že ho v čele par-
lamentu už nikdy neztrpí. Pan Perczel obětoval
se tedy za hr. Tiszu, ale patrně nezachránil ho.
Rovněž málo podařilo se mu nejnovější, poně-
kud opozděné tvrzení, že v noční schůzi sně-
movní, kterouž on tak násilně byl skončil, byly
perušeny jen některé „formality“ jednacího
řádu, ale ústava uherská sama že trvá ve své
neporušenosti dále. K vůli pouným formalitám
v jednacím řádě sněmovním opposice asi sotva
byla by se odhodlala k vedení své pře k tak
říznému, jakož byla naznačila ve své adrese
k panovníkovi.
Perezel
Desidér
Štěp
Perczel
Tisza
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Posreká sněmovna-
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.
Z Vídně, 22. listopadu.
Jest skutečně záhadou, co táhne a váb
velké publikum do sněmovny poslanecké, které
také dnes příšlo počtem tak valným, že dávno
před počátkem vydány byly obvyklé plakáty
s nápisem: „Všechna místa rozebrána“. Po-
dobá se skutečně, že veřejnost čeká nějaký —
nepravíme obrat — nýbrž alespoň skutek, ně-
jaké náhlé vyjasnění situace, zkrátka, něco. Ale
neděje se v zasedací sini nic. Politická debata
jak se jí říká, trvá již čtyři dny, veškerá situnee
vniterně-politická však jest nejen mlhavá jak
dosud, nýbrž ještě temnější, nežli byla pře
kampaní nynějši. Kdo ví pak, zdali ve dnech
nejblíže přištích svitne do tmy nějaký paprsek.
Čtyři hodiny trvala dnešní schůze. Polo-
vinu času vyplnil svým výkladem dr. Hartel
sám. Měl hojné a vytrvalé posluchače, jakkoliv
podával jen komentář ku posledním opatřením
vyučovací správy. Zdali se to podařilo ministru
osvěty, nevíme. Co vypravoval a pověděl, bylo
vyslechnuto s klidem, s onou reservou, která
jest signaturou stavu věcí ve sněmovně vůbec.
Prof. Romančuk jest bez odporu svě-
domitý, zájmů ruského lidu haličského pečlivě
dbalý poslanec. Ale praedikátu radikála neza-
sluhuje. Nerozviřuje, nebouří, ba neburcuje.
Řeči jeho jsou spíše obranné, nežli útočné
Dnešní měla tentýž ráz.
Z německého tábora promluvili dva po-
slanci: německý lidovec dr. Erler, po druhé
již v této debatě, a Všeněmec Berger. Než,
kdo je slyšeli, kdo byli svědkem nejostřejší to-
niny, s jakou spustili, nejprudčích osobních
útoků na dra. Körbra, projevů krajní nesnáše-
livosti k národům neněmeckým, nemohou
uhodnouti a rozeznati, proč nejsou v jednom
sdružení. Žádného rozdílu není mezi nimi.
Hartel
Romančuk
doktor
Erler
Berger
Vídeň
Posreká sněmovna
12
article
Jest krajní nesnášelivosl, která ozývé se
z jejich deklamaci. Pan dr. Erler jest členem
německé strany lidové a německá strana lidová
měla býti hlavním sloupem a pilířem posice dra.
Körbra. Tento zakončil dnešní několikařádkovou
odpověď proti oběma slovy, že na osobní ná-
jezdy neodpoví. Toto stanovisko, tak zvané
svrenované pohrdavosti, jest také stanoviskem.
Ale zúmyslnou zamlklostí se světa nezprovod
a nesmaže celému světu viditelné faktum, že dr
Körber svým systémem na levo Němce nezískal
že český lid byl znásilněn, ponížen, pokořen
zahnán v krajní zoufalost, že však na druhé
straně Němci nebyli přiměni k žádné smířli-
vosti, že prošlých pět let bylo nejen ztrátou č-
sovou, nýbrž ztrátou mnohem větší, ztrátou mrav-
ní, ztrátou přesvědčení národů neněmeckých,
že v tomto státě nepožívají rovnosti a rovno-
cennosti, která jim dle přírody náleží a dle zá-
kona přísluší. Třeba tedy diskusse o prohlá-
šení dra. Körbra nalezá se teprve v polovině.
tento negativní její výsledek možno konstato-
vati již dnes.
Z Vídně, 22. lislopadu. (C.- B.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 1115
min. dop.
V došlých spisech nalézají se předloh
o automobilech, zápisech do společenstevního rej
stříku a další platnosti zákona o podporováníol
chodního námořniciva.
doktor
Erler
Körber
Němec
Vetter
Vídeň
13
article
Posl. Aug. Sehnal a sp. podali pilný návr
na vyšelření událostí o dělnických demonstracích
v Přívoze, žádajíce, by události byly vyšetřeny
původci krveprolití přísně potrestáni.
Dotazy, jež k Chocově žádosti čteny doslova
podali poslanci Reichstädter a sp. po chován
se policie k účastníkům protestní schůze přívozské
— Fresla a sp. po nesprávné exekuci, po stav
poštovních zřízenců v Plzni; — Kubra a sp. po
příhodě ve V. Čakovicích při ubytování vojska, vra-
cejícího se z odřeknutých manevrů; — Choce
sp. po propuštění policejních strážníků Vlasáka.
Panka a Nahlovského v Praze a jiný dolaz k před
sedovi ministerstva, nepřeruší-li také vyjednávání
s uherským ministerským předsedou, dokud neodvolá
porušení ústavy, jehož dopu til se v poslanecké
sněmovně uherské: — Biankina a sp. po kon
fiskacích zaderského »Nár. Listu« pro dva články
proti místodržiteli Handlovi.
Posl. bar. Skrbenský vzdal se zapisova
telství a posl. hr. Dzieduszycki členství v ti
skovém výboru.
Sněmovna rokuje dál
Posl
Aug
Sehnal
Chocův
Reichstädter
Fresl
Kubr
Vlasák
Panek
Handl
bar
Skrbenský
Plzeň
Čakovice
Praha
poslanecký sněmovna
14
article
Posl. Romanczuk soudí, že událostí poslední doby
jsou důkazem, že »vášně prostou vytrvalostí« n
dále nelze vládnouti. Poukazuje k smutným udá
lostem v parlamentě v některých sněmích a k ná
rodnostním bojům všude zuřícím. Výnos o záhřeb
ských studentech schvaluje se stanoviska státníc
zájmů úplně. Vůbec by se mělo tohoto prostředk
užívati pro národy, jež svá kulturní střediska maj
mimo říšl.
Rusům nezbytně třeba zříditi universitu. Zií
zení university chorvatské a úplně vlašské jest po
nikem nemastným. Bylo-li se rozhodnouti pro fa-
kultu vlašskou, měla se zříditi v městě italském
nebo pro Vlachy vhodném. Slovanských parallelek
ve Slezsku je potřeba. Bylo by však lépe umístit je
jinde než v Opavě a Těšíně. Ruskou vymoženosti
jest stanislavovské gymnasium. Vyslovuje se proti
rentovým statkům, jež mají podporovati polskou kolo
nisaci mezi Rusy. Polský klub jest nepřítelem Rusů
a vláda i sněm snaží se jich kulturní i hospodářský
vývoj zničiti.
Posl
Rus
Vlach
Slezsko
Opava
Těšín
15
article
Pokud předseda ministerstva stojí na nespráv
ném stanovisku, že uárodní požadavky jednoho ná
roda mohou býti uskutečněny jen za souhilasu národa
druhého, nemohou Rusové nadáti se spravedlnosti
Žádaji ve svém i v zájmu říše; Změnu ústavy na
základě národnostní autonomie, volební reformu na
základě obecného, rovného a přímého práva hlaso-
vacího, přisnou ochranu ústavních práv, splnění
kulturních a hospodářských požadavků svých i ostat-
ních rakouských národů. (Pochvala mezi Rusy.)
Posl. Erler vytýká vládnímu líčení událost
inšpruckých nesprávnost. Čte telegram inšpruckého
purkmistra na důkaz, že tento politickými úřady o
ozbrojení vlašských studentů zpraven nebyl. Vlašští
professoři popuzovali studenty. Místodržitel věděl
o všech krocích policie a schvaloval je. Pokoj ne-
nastal po zakročení vojska, nýbrž na intervenci jeho
(Erlerovu) a purkmistrovu. Dovolává se, přerušován
stale Vlachy, policejního raportu, dle něhož italst
studenti užili zbraně bez provokace se strany ně
mecké. Ohražuje se proti zprávě, že byli postřelen
i 4 Vlachové.
Rus
Žádaja
Posl
Erler
Erlerův
Vlach
16
article
Posl. Berger prohlašuje, že národní university
nejsou středisky národní kultury, nýbrž národn
agitace. Vlaší pro skrovnou poplatnost nemají práva
na universitu. Ministerského předsedu bude považo-
vati za lháře, dokud nedokáže, že se strany německé
bylo agilováno a vlašští studenti tak přinuceni sáh-
nouti ke zbrani. Iušpruckými událostmi je vinen jen
místodržitel a ministerský předseda Körber.
Vojsko nezakročilo za souhlasu arcikolžet
Eugena, sborového velitele, naopak proti jeho vůli
Kritisuje ostře obecnou politiku vládní a ptá se sně-
movny, pokud bude trpět vládní omezování ústav
ních práv.
Poukazuje k někdejším obětem Tyrolanů, pravil
že Habsburgové nebyli nikdy vděční, pročež ho
m.předseda Kaiser napomínal k mírnosti.
Posl. Stein: Mluví pravdu! Je historickou
pravdou, že Habsburgovci prodali, zradili a opustili
Tyrolsko.
M předseda Kaiser volal proto Stcina k po-
řádku. (Poslanec Hofer volá: Kramářská dy
nastiel)
Posl. Berger dorážel prudce na ministerského
předsedu a byl volán k pořádku pro výrok o ko-
ruptním ministerstvo, on však to odmiti, načež
místopředseda dr. Kaiser volal ho k pořádku po-
druhé, poznamenávaje: Připustím všelikou kritiku.
ale taková slova musím odmitnouti.
Posl. Berger vyčílá německým stranám faleš-
nou hru a konečně ptá se, obraceje Körbrovu otázku
(v jeho minulé řeči), kdo troufá si omlouvati před
sedu ministerstva.
Minisír vyučování dr. Hartel. prohlašuje, ž
přijímá zodpovědnost za všecka vládní opatření.
Posl
Berger
Vlachý
Körber
Eugen
Tyrolan
Habsburg
Kaiser
Stein
Habsburgovec
Hofer
doktor
Körbrův
Hartel
národní kultura
17
article
Troufá, že sněmovna vyslechne klidně akty zjištěná
fakta. Líčí vznik právnické fakulty vlašské v In-
špruku, připomínaje, že kursy byly zavedeny již
v roce 1864. Po právnických přednáškách měly se
zavésti lékařské, avšak nebylo to možné a proto
v náhradu za to zavedeny vlašské přednášky také
v II. studijním oddílu. Vlaští professoři nechovalise
vždy tak, aby to bylo prospělo svornosti a pokoj
nému spolupůsobení. Obyvatelstvo si z počátku
těchto rozmíšek málo všímalo, ale později, zvlášt
když on (Hartel) nastoupil, vydáno beslo, že jedná
se tu o zachránění němectví v Inšpruku. Tu poznal,
že třeba postarati se, aby se konflikty odvrátily. O
samého počátku byl přesvědčen, že k přeměně vlaš-
ských kursů v samostatný ústav třeba legislativy
tento náhled hájil nejednou. Také zákonodárný sbor
dovolával se v té věci dvakrát svého práva. Tyto
okolnosti působily na pozdější vládní opatření. Po-
ukazuje na nesnáze s řešením této otazky. Vnější
hnutí vyžadovalo největší opatrnost. Vnější agitace
a jejich následky jsou něco specificky rakouského
Na vysokých školách v Německu toho není. Skoro
při každé příležitosti vyhrožovalo se stávkou stu-
dentů, nestane-li se to ono po jejich přání. Studenti
arci takové hrozby nerozšiřovali, ty přicházely od-
jinud, ale působily zhoubně. Odmitá výčitku, že po-
hrozil zavřením inšprucké nnive rsity
Hartel
Německo
právnický fakulta vlašský v Ina
18
article
Ministr zmiňuje se obšírně o přípise rektora
vídeňské university dru. Erlerovi v této záležitosti
Teprve na příslušný dotaz požádal rektora za obja-
snění. Čte rektorův list, v němž praví se, že dle
pedelovy zprávy dr. Erler přijel do auly na čistě stu-
dentský smuteční projev. Dále poukazuje se v přípise
že nelze dopustit, aby politikové různých stran nebo
národnosti agitovali v universitních místnostech pre
své politické přesvědčení. Arci, bývali poslanci v uni-
versitě, ale vždy na pozvání rektora nebo děkana
Erler
doktor
19
article
Ministr schvaluje rektorovo jednání, neboť drší na
universitní autonomii. (Hlučna pochvala.) Agitace ne-
byly jednostranné, také Vlaši agitovali. Podněcovale
se v zahraničných i domácích novinách a tak pone
náhlu připravována půda pro politování hodné udá
losti. Která strana agitovala s větším prospěchem, ne
musí říkati. Připominá vládní předlohu o Roveredu
a odmitá tvrzení, že nedodrženo slovo, že vláda pře-
loží fakulty ve třech semestrech. V květnovém výnose
r. 1903 pravilo se, že jest vyhlédnuto místo mimo
Tyrolsko a přípravná opatření sotva budou trvati dva
až tři semestry. Touto předlohou nepředbíhalos
otázce místa a poslanecká sněmovna bude zde miti
také slovo.
Ministr poukazuje na zhoršené poměry různým
událostmi minulého léta, takže dle úsudků něme-
ckých professorů nebvlo možná, aby vlašské kursy
v Inšpruku zůstaly, pročež sáblo se k projektu
jenž v podstaté vyšel z lůna zěmecké university
inšprucké. Vlašská fakulla měla býti zatímnou potud
pokud toho bylo nevyhnutelně potřeba. Nemohl
se předvídati, že štvaní dojde tak daleko, že Vlaši
vystoupí se smrtící zbraní a že Inšpruk bude tak
rozjitřen. Žádá, by se nedělaly překážky, aby tatc
záležitost byla co možná záhy ústavně vyřízena.
Přecházeje k slovanským parallelkám
v Opavě a Těšíně, pravil ministr, že vládě vy
čítá se, že byla zbytečna zvláštní péče o výchov
slovanských kandidátů, že opatření to vyšlo z pou
hého neplátelství proti Němicům a vymyšleno proto
aby se Slované naklonili — nevím jakým — plá-
nům. Druhá výčitka byla ta, že ona opatření byla
nad pomyšlení špatná.
Vlach
Slovan
Tyrolsko
Opava
Těšín
20
article
Poměry, s nimiž vláda ve Stezsku počítati musí
jsou tyto: Němci ve Slezsku jsou částí — třeba větší
— tamějšího obyvatelstva. Je tam asi 296.000 Němců.
220.000 Poláků a 146.000 Čechů. Dle vyučovací řeči
je tam 260 německých, 149 polských a 116 českých.
33 německo českých a 17 německo polských škol
Na národních školách českých a česko německých
polských a německo polských je asi 300 tříd. O vzdě-
lání učitelské je postaráno státními učitel. ústavy
Opavě a Těšíně, ústavem učitelek v Opavé a soukro-
mými ústavy v Bislku a Těšíně. Za poslední léta slezské
školství vzkvétlo, zvlášť kdy náklad na zřizován
nových škol převzala země. Avšak s rozmoženými
školami dostavil se nedostatek učitelů. Posl. Demel
to sice popíral, odvolávaje se na přislušnou dotazní
odpověď zemského presidenta slezského, v niž vy-
slovena naděje, že nedostatek učitelstva odstraní se
přílivem z Čech a Moravy, avšak naděje ta nesplnila
se, protože zatím platy učitelstva v obou těchto ze-
mích byly zlepšeny. Ty poměry nelze změniti ; je
skutečné velký nedostatek kvalifikovaných učitelů.
Nepopřel jej ani nejlepší znalec školských poměrů
slezských, zemský posl. dr. Pohl ve své prý valdov-
ské řeči — tuším letos 30. srpna — (Poslanec Mi-
chejda: Ani slezský sněm!) ani slezský sněm v
své resoluci.
Druhá věc, již nelze popříti, je nedostatečná vý-
chova kandidalův učitelství pro české a polské
školy (Souhlas.), neboť záležela v jazykovém kursu.
(v I. ročníku 6, v II. 4 hodin — v češtíně jaště
méně) V Těšině bylo polské také zemědělské vyučo
vání. Cvičné školy a zkušebních lekci nebylo.
Němec
Polák
Čecho
Posl
Demel
Pohl
Těšín
Opavý
Bislka
Čechy
Morava
ústav Opava
21
article
(Slyšte! Slyšte!) Sám zemský výbor slezský — ne
s povděkem, ale přece — přijímal spíše kandidály
z Čech a Moravy pro české a z Haliče pro polské
školy, protože byli lépe vychovatelsky vzdělaní
mocni vyučovacího jazyka. Možná, že zkušenosti
s nimi nebyly vždy nejlepší — mají-li se na zřeteli
zvláštní poměry slezského školství. Připustíte, pá-
nové, ať jste jakéhokoli politického smýšlení, že
Slovanům není vhod, zakrňují-li v takých poměrech
a hledají odpomoc (Souhlas.)
Aby se odpomohlo, podali asi před dvěma léty
Poláci žádost za zřízení soukromého učitelského
ústavu polského v Těšíně. Tato žádost projednána
důkladně a zevrubně v zemské školní radě slezsk
a teprv loni, po odstranění námitek, předložena mi-
nisterskému schválení, jež nemohlo je odepříti, pro
lože bylo vyhověno zákonným podmínkám. (Hlučný
souhlas). Je to nutný nástedek zákonných ustano-
veni, jež jsme my nepořídili, nýbrž byla vydána
před 50 léty (Tak jest!) a dosud platí. Já osobně
nehorují pro tento zákon a podmínky, za jakých lze
říditi soukromý ústav učitelský, ale jednou již platí
a každé ministerstvo, vyhovuje-li se podmínkám.
musí dovoliti takou školu otevříti.
Polák
Čechy
Morava
Halič
Těšín
Slovan
22
article
Posl. Wolf: Falešný výklad správního soudu
a osobení si nenáležitého práva. (Odpor.) Svádíte
k porušení zákona. Výklad udělal ze starého zákon
zcela nový. To je překročení pravomoci
Ministr dr. Hartel: Byl bych posl. Wolfov
velice povděčen, kdyby mi ony nálezy správního
soudu jednou ukázal. Žádosti musilo se volky —
nevolky vyhověti. Češi podali podobnou žádost za
učitelský ústav soukromým nákladem v Opavě za
stejných podmínek. Tak se měly věci počátkem
letoška. Jednalo se rozřešit otázku: Prospívá škol
ství — myslím, že by to stranám bývalo více vho
— zřizovati národní učitelské ústavy, ve Slezsku
Se svého stanoviska bych tuto otázku popřel
(Posl. Seitz: Klerikálové jsou chytří !) — Také ne
bývají. — Stát má na správu takých úslavů skrovný
vliv. Inspekční právo vykonává se jednou v roce
příležitostně. Stát nemá vlivu na ustanovování uči-
telských sil. Soukromé spolky najdou si své učitele.
Posl
Wolf
Hartel
Čech
Seitz
Opava
Slezsko
23
article
Zřízení soukromých ústavů národních zdálo se m
velice povážlivým. Po úvahách dospělo se k tomu
organisovat oba učitelské ústavy v Opavě a Těšíně
tak, aby aspoň poněkud vyhověly požadavku obou
národů, pokud týků se výchovy jejich učitelů. Když
mi byl tento projekt poprve předložen, myslil jsem,
že Poláci a Čechové jej zavrhnou. Na zamítnutí s
strany Němců jsem nepomyslil. (Souhlas v pravo.)
Mýlil jsem se, ale mýlku tu lze prominouti, nebot
v Pohlově řeči čtu návrh na zřízení učitelských
ústavů, jejž smluvil před několika lely s msgr. Swie-
žym a jenž dle tehdejšího stavu věci měl Polákya
Čechy uspokojiti, aby přednášely se na učilelských
ústavech v Opavě a Těšíně některé předměty, aspoň
dva hlavní a jeden vedlejší, polsky resp. česky
oběma ústavům přidělily se také příslušné cvičné
školy národní. Tento návrh dobrého Němce, smluvený
s Polákem, byl dle mého náhledu — nebezpečnější.
než návrh konečně vládou schválený, neboť doposud
slyšel jsem proti vládnímu opatření jedinou námitku.
že by se německé ústavy mohly během času poslo
vaniti, kdyby se jmenoval ředitel, jenž zná obě řeči
To se může státi také ted.
Avšak kdy bude ustanoven ředitel české neb
polské národnosti na německém ústavě? Jinak m
se věc při naší organisaci. Nezřizuje-li se úplný uči
telský ústav, budou vždy dvě třídy: I. a III. a II.
Polák
Čecho
Němec
Pohlův
Opava
Těšín
Čechy
24
article
IV. O vyučování němčině je postaráno dostatečnými
kursy a tím, že dějepisu, jenž je hlavním předmě-
lem — což dotýká se přimo také zemských zájmů
— vyučuje se německy. Ostatní předměly budou
přednášeti česky resp. polsky a přidruží se cvičná
škola česká resp. polská. Tim jest umožněna autonomní
správa těchto slovanských paralielek a v platné již
organisaci je postaráno, aby na ně jako v Opavě
dohližel učitel slovanské národnosti a paedagogicky
je řídil,
V tom záleží tuším větší ochrana před slaviso
váním, z něhož je strach.
Z tohoto výkladu patrno, že jsme uvážili svědo
mitě zájmy a byli daleci jednati nepřátelsky prot
jedné nebo druhé národnosti. Avšak možná že jsme
se mýlili a proto netrváme tvrdošijně při organisaci
jež nelibí se oběma národům. Zde je přiležitos
k smíru a vyrovnáni. Troufám, že obě strany uváž
věc a podaří se řešení, jež upokojí malé Slezsko
potom i dále! Učiňte, co na vás jest, aby se cíle
dosáhlo. (Hluěná pochvala a potlesk.)
M. p. dr. Körber konstatuje naproti tvrzení, že
tyrolský místodržitel nezpravil inšpruckého purkmi-
stra o možném ozbrojení vlašských studentů, že
míslodržitel oznámil mu to v úřadní zprávě ze dne
27. m. m., tedy před výtržnostmi. (Slyšte! Slyšte!
Toto faktum potvrdil místodržitel také v pozdějšín
telegramu. Na Erierovy útoky na svou osobu nemt
co odpověděti, Rokování přerušuje se.
Posl. Herzmansky v dotazu k předsedov
nouzového výboru nalehá na svolání jeho schůze
předsedův náměstek posl. König poukazuje k tomu
že by nebylo účelno svolávati výbor, dokud nou
zová předloha vládní není mu příkázána. Až se tk
stane, bude výbor hned svolán.
Konec schůze ve 3..05 hod. odpol.; příští bude
zejtra dopoledne o 11. hod. s dnešním jednacín
doktor
Körber
Erierův
Posl
König
Opava
25
article
o vládním prohlášení.
27
article
V drobném prodejít
ranní číslo o sobě . . . za 8
edpoledni
. . . . za 2h
Ve alialkách na venkovs
zanní číslo. . . . . .
odpolodní . . . . . . . . 3h
Inserát
platí se hotové napřea.
Předplacení a insezty přijímá zdmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí sa též rodakee
tiskárna n ezpedice „Náárodních Listá“.
Rukopisy so novracejí.
Náárodne Listat
28
article
Mezi došlými spisy je také pilný návrh
posl. Breitera a sp. na vydání zákona o in-
kompatibilitě členů poslanecké sněmovny. V důvo-
dech praví se, že prospěšnost parlamentní činnosti
poslance vyžaduje jeho všestrannou nezávislost.
poslanecký sněmovna
29
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. listopadu. (K situsc
vnitřní.) Ve Vídni konaji se že kulissami par-
lamentu skutečně jakési kroky, jichž účelem má
býti pracovní sněmovní většina asi toho rázu,
jak si ji myslí dr. Ebenhoch. (Viz včerejší od-
poledník.) Němci dle vídeňské zprávy „Slowa
Polsk.“ činí pokus o sestavení většiny bez
Čechů. „Takové vyjednávání Němců s Poláky
a katolickým centrem — píše „Slowo Polsk.“
— nemá však naděje na úspěch, ježto ani Po-
láci, ani katolický střed nemají pilných návrhů,
jež by zahrazovaly cestu k jednacímu pořadu.
doktor
Ebenhoch
Němec
Čecho
Polák
Praha
Vídeň
Slow Polsk
30
article
Za to Čechové mají pohotově přes 60 takových
návrhů, jež znemožňují volnost jednání. Má-li
parlament pracovati pravidelně, nutno se tedy
obrátiti především k Čecnům. Dovídám se —
sděluje dále pisatel — že polští politikové, s ni-
míž Němci vyjednávali, obrátili pozornost
Němeů ku potřebě dorozumění s Čeeny a doroz-
umění takové může nastati jen za určité ústupky,
za kteréž by Čechové byli ochotni zastaviti ob-
strukci. Těžko nyní říci, bude-li tato polská
rada míti jaký účinek na Němec. Celé chování
Němců působí dojem, že jim běži pouze . ja-
kousi planou demonstraci, aby se Čechové do-
mnívali, že Němci s Poláky a katolickým stre-
dem utvoří většinu proti Čechům. Němci —
končí pisatel — musejí věděti již předem, že
Polácí v tuto dobu nedají se nijakými důvody
získati pro politiku protičeskou a že většina.
která by měla zápasiti s Čechy pomocí Poláků,
jest rozhodně vyloučena.“
V Praze, 22. listopadu. (Zprávy z Uh er.)
V poměru mezi válčíeími stranami nenastala
v posledních dnech nijská změna, pomlčíme-li
o vystoupení patnácti aristokratických členů
frakco Andrássyovy z vládní strany, poněvadž
tato secesse byla předem ohlášena a liberální
stranu tedy překvapiti nemohla. Zdá se, že na
dobu vynucenýca parlamentních prázdnin tě-
žisko politických událostí přesune se z Pešti na
venkov. Jak opposice, tal i vládní strana hodlá
vstoupiti již v nejbližších dnech ve styk s volič-
stvem, aby si zabezpečily jich souhlas. Na tuto
agitační cestu vypraví se prý i celý Tiszův ka-
binet a sám hr. Tisza bude prý mluviti asi
ve dvaceti volebních okresích, aby ospravedlnil
násilí, jež provedl na jednacím řádu sněmovním.
Čecho
Němec
Něme
Polák
Tiszův
Čechy
Praha
Pešť
Tisza
31
article
Pověsti o nesouhlase v kabi-
netě vyvrací co nejrozhodněji „N. P. Journ.“
Ani ministr spravedinosti Plos z, ani ministi
financí Lukacs nehodlají činiti obtiží Tiszovi,
neboť k jeho jednání dali již předem své svo-
lení. Zejmena ministr Plosz proto prý nepo-
mýšli na vystoupení, ježto chce ve sněmovně.
jakmile se opět stane dělnou, nájiti své dílo,
nový civilní soudní řád.
Pravděpodobnější jest jiná pověst, že má
býti učiněn pokus o jakýsi kompromis
mezi vládou a opposicí. Podnět ku po-
věsti té zavdal včerejší rozhovor hr. Tiszy s bý-
valým ministrem drem. Weckerlem. Zostřený
jednací řád dle návrhu Danielova má býti za
každou cenu uveden v život, ale opposici má
se dáti na srozuměnou, že za spolupůsobení
všech sněmovních stran bude možno vypraco-
vati v brzku nový, definitivný jednací řád, prostý
krutostí řádu Danielova. Jestliže tedy opposice
nebude překážeti rychlému ustavení sněmovny
v novém zasedání (praví se, že bude zahájeno
asi 9. prosince), a vyřízení některých státních
nezbytností (zatímního rozpočtu), zejmena pak
nedonutí-li předsednictvo, aby musilo použiti
ustanovení o vylučování poslanců ze sněmovny
bude možno přistoupiti ihned k vypracování no-
vého jednacího řádu, který zabezpečí sněmovně
klidné jednání. Úkol, toto vše opposici vyložiti,
svěřen prý Weckerlovi, jenž se těší dostatečné
vážnosti ve všech parlamentních stranách.
O adresním sávrhu Apponyově
se praví, že ovšem cestou sněmovního předsed-
nictva panovníku adělen nebude, že však již
nalezena cesta, aby panovník seznal jeho obsah.
Journ
Danielův
Tisza
32
article
Z Lublaně, 20. listopadu. (Manifestace
terstských Sloviců.) Nedělní schůze
terstských Slovinců a Chorvatů, svolaná spol-
kem „Edinost“ (stručná zpráva o ní podána již
telegraficky. Pozn. red.), stala se velkolepou
manifestací Slovanů v Terstě, jejž panujíeí lam
Vlachové prohlašují za ryze vlašský. Přes 6000
Slovinců a Chorvatů v Sokolovně Národního
domu a na prostranství před domem poslouchalo
s jednomyslným souhlasem řeči poslanců Man-
diče, Rybáře a mluvčíno slovinských sociálních
demokratů Kopače, dovozujících právo Slovinců
ke slovinské národní škole v Torstě. Nejvýznam-
nějšího bodu dosáhla tato manifestace, když na
10.000 Slovanů táhlo za zpěvu písní „Naprej
zastava slave“, a „Liepa naša domovina“ ve
vzorném pořádku před budovu mistodržitelskou
a tam, zatím co deputace odevzdávala místo-
držitelí přijatou resoluci, zaburácela z tisíce-
rých hrdel se nesoucí hymna „Hej Slované!“
Francouzský konsul, bydlící naproti mistodrži-
telství, vyšel na balkon a s odkrytou hlavou vy-
slechl hymnu slovanskou. V témž vzorném po-
řádku vrátil se zástup k Národnímu domu, kdež
se na vyzvání dra. Rybáře v klidu rozešel. Slo-
vince sledovali též četní zvědaví Vlachové;
mohli se při té příležitosti přesvědčiti, kolik jest
v Terstě Slovinců, kteří se po celá desetileti
marně domáhají jediné slovinské národní školy
pro své děti. Mají nyní tím více příčiny zamyslili
se o požadavku slovinském, když sami v Inš-
pruku zakusili, jak jest hořko trpěti bezpráví
ve věcech, týkajících se školství.
Z Turč. sv. Martina, 20. listopadu. (Proti
novým školním zákonům.) „Nár. Nov.
sdělují, že v neděli dne 27. t. m. bude se v Pe-
trovci konati společná schůze Srbů a Slováků
proti nové předloze školního zákona.
Chorvat
Edinost
Vlach
Kopač
Slovan
Martino
Srba
Slovák
Lublaň
Slovinec
Nejvýznam
Inš
Slovan
Terstě
národní dom
slovinský národní škola v Torstě
Slovinec
Slovan