Str. 32.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXXIV.

I = na obilí, řepku, seno a pod. I Ifnlíí řílífl Pat. povřísla provázková ne-ileviléji k dostállí ш 111,1111 ша

Btrojfi, při Čemž dosáhlo se vyššího účinku ; ale jakost sušené plodiny, trvalým stykem s příliš horkými stěnami parní prostory, utrpěla, protože většina zrn se přesušila a klíčky i lepek v nich byly zničeny. Nyní se však podařilo fé. Martin a Schneider, po delších pokusech, postaviti stroj, který se vytápí přímo a teplo sám vyvozuje, čímž jsou ztráty tepla vyloučeny a ani jediné zrno в horkými stěnami do trvalého styku se nedostane. Principem je tu sušeni vzduchem. Zrno je v ustavičném pohybu a horký vzduch může obilím lehko prostupovati a sušiti. Aby se čerstvá, studená pšenice zvolna ohřála než nastane odpařování (sušení): zařídila uvedená firma své stroje na předsušováni a dosušováni, aby uvolněný horký vzduch odděleně mohl odcházet! a tím se dosušovalo ve vzduchu úplně suchém. Jediným strojem může se za hodinu usušiti 25—40 q obilí dle toho, zdali se má zrno vláhy na 8 či až na 6^ zbaviti. Teplota sušícíhovzduchu udržuje se nízká, protože zrno nesmí býti vysazeno vysokému horku ; teploměr ukazuje 30—350R Sušárny tohoto druhu došly v Německu v zemědělství a v mlynářství velkého rozšíření, ba užívá se jich tam i к sušení sladového ječmene v pivovarech, lihovarech, pak v cukrovarech, cementárnách, uhelných závodech při výrobě briket; suší se jimi obilí dopravou po vodě poškozené, zelená píce, maso,kosti, rašelina, hlína, hnojiva atd.

II. Výtečným krmivém je nepopiratelně mláto z pivovarů a výpalky z lihovarů, jež se dobře hodí ku krmení dobytka mléčného a žírného a tou dobou mají vyšší cenu než nejlepší otruby. U koní může sušené mláto i z části oves nahraditi. Pro sušení mláta a výpalků staví výše uvedená firma sušárny (obr. 12.) v 8 rozličných velikostech až к denní výkonnosti odpaření 500 q vody. Kdyby si naše rolnické pivovary opatřily po sušárně na mláto a výhody zařízení toho poznaly, nahlédly by, jak velkých starostí a práce jsou zbaveny, protože by se nemusely více o rychlé odvážení, event, prodej, mokrého mláta starati. Musely by в tím počítati, že jim mláto za jediný den nezkysne a že nejsou nuceny již za krátkou tu dobu zkažené mláto na hnůj vyhazovali, kde vzduch morovým zápachem naplňuje. Kde se pokoušejí pivovary, neb hospodáři, zkyslým mlátem krmiti, tam dobytek žere je s odporem a brzo onemocní. V době zimní mají pivovary v hospodářích dobré odběratele, je-li pak z jara dosti píce zelené, pak hospodáři mláta více nechtějí a pivovar se ho zbýti nemůže. Aby se pivovarům a jiným závodům z těchto nepříjemností pomohlo, stavějí se sušárny, které udělají z mláta a jiných odpadků píci, jež se léta dá držeti. I rolnictvo si může od pivovaru koupené čerstvé mláto společně sušiti. Sušárny na mláto pracují automaticky — počínajíce dopravou mokrého mláta к sušárně a končíce uložením suchého mláta do pytlů. Dle nové soustavy Martina a Schneidra zbavuje se mláto automatickým lisem (obr. 13.) 30^ vody, čímž uspoří se mnoho na páře. Lisy mláto nerozemílají, nýbrž zvolna, pak stále silnějším tlakem pracují, proto není ztrát moučky mlátové. Po odloučení vody, na mlátě lpějící, dostává

se mláto do vlastní sušárny, к předsušení, kde se slepování mláta zvláštním zařízením předchází. Pak i přilepování vrstev mláta na horké stěny je zde úplně vyloučeno. Když mláto prodělalo předsušení : dostává se do vlastní sušárny, kde dosušuje se na 10 až 12^9 vlhkosti, kterýžto obsah pro sušárníka i obchodníka je nejvýnosnější. Vysušovali až na 3^ se nevyplácí, protože sušené mláto je hygrosko- pické a vlhkost až na 10^ znova natáhne. Sušárna zaujme málo místa, pohodlně se ovládá, je přehledná a spotřebuje málo páry. III. Nelze vždy u některých látek, к sušení určených, použiti přístrojů na sušení párou; z četných důvodů nejvíce na váhu padá vysoky náklad na sušení a příliš vysoká vodnatost materiálu. Proto se staví na sušeni řízků, skrajků, chřástu, brambor a j. odpadků sušárny na sušeniohním (obr. 14.). Rovněž i brtmbory, napřed rozřezané, suší se párou neb ohněm. Vždy však bývá sušárna na sušení ohněm levnější, ač jí nelze pro lehkou spalitelnost látek, к sušení určených, vždy použiti, protože mnohé z nich ztrácejí barvu a opět jiné nesmějí býti popelem znečištěny. Sušárny na oheň stavějí se na denní odpaření 1250 q vody, Podrobně sušárnu tu, již obr. 14. znázorňuje, popisovat nebudeme, poněvadž by se popisem z obrázku zařízení její nepochopilo. Přístroje ty vyznačují se přede všemi jinými tím, že nemají žádných vnitřních pohyblivých částí, čím je vyloučeno prepálení vnitřních částí stroje. Rolnictvu doporučujeme přístroje ty co nejvřeleji.

0 jakého koně musíme usilovali?

portovní kruhy a kraje, kde se sport pěstuje, zůstanou proti chovu koně chladnokrevného trvale zaujaty, kdežto praktičtí hospodáři za dnešních intensivních poměrů hospodaření nemohou se nikdy pro teplobrevného koně rozehřátí, protože dnešní teplokrevný kůň neodpovídá ani hospodářským, tím méně průmyslovým účelům, pro něž jest ohnivý, netrpělivý, v tahu nejistý, nespolehlivý a co nejdůležitějšího: к polní a průmyslové práci slabý. Právě z tohoto důvodu třeba dosa- vádní soustavu chovu koní za každou cenu změnili i s ohledem na to, že chov koně teplokrevného je proti chovu koně chladnokrevného velmi nevděčným. Je pozcruhodno, že v posledním půlstoletí kůň teplokrevný nijak nepokročil; za to kůň chladnokrevný vykazuje jisté pozoruhodné zdokonalení. Pamatujít se mnozí, že před 50 lety kůň chladnokrevný byl nevzhledný, v kostře nepřirozeně založený, málo vytrvalý a málo energický, v útvarech tělesných nesouměrný. Dnes kůň tento je vytrvalý, přiměřeně rychlý a vzhledný. Hlavni rozdíly mezi koněm teplokrev- ným a chladnokrevným jsou tyto: „Kůň chladnokrevný“ jest plodný; matek březích lze к tahu bez nebezpečí až skoro do poslední chvíle před vrhem používali. Klisny nejeví náklonnosti к zmetání; mládě donášejí klidně, trpělivě, rozvážně a opatrně; к mláděti lnou láskou a dobře je vyživují ; odchov hříbat nevyžaduje zvláštních znalostí, vyškoleného personálu a starostí; hříbata neosvojují si různé nectnosti.

Kůň chladnokrevný v těžkém tahu nevypovídá a tak lehko nevzdoruje a lze ho proto dobře upotřebili к těžkému tahu neb dopravě; jeho chod je klidný a jistý. Hříbě chladnokrevné rychle odrůstá; není tak di- vočivé jak teplokrevné ; neohrožuje své okolí a není úrazům a různým nebezpečím tak vydáno; odchov jeho lze svěřili personálu méně vycvičenému. Kůň chladnokrevný vydrží pracovali bez ovsa, jsa při tom stále při těle. Odchov koně chladnokrevného je skoro o a/3 levnější než teplokrevného. Padá tu na váhu, že mezi jiným lze hříbat chladnokrevných používali zvolna již ve 2. roce к lehčímu tahu, čímž si krmivo vlastné zaslouží. Koně chladnokrevného lze již jako kojené hříbě vysoko zpeněžili, dospělý kůň pak si svoji cenu zachovává. Platívá se za odstavené hříbě chladnokrevné 200 až 400 К ; za rok staré, dobře vyvinuté a již pracující 700 К ; za 21eté již 800—1200 Kr za 31eté 900-1600 K. » Vlastnosti teplokrevného koně* lze shrnout! v následující: Kůň teplokrevný projevuje vždy náchylnost к nectnostem. Klisnu nelze bez nebezpečí к práci až do posledku využitkovati. Chov vyžaduje zvláštních znalostí, obratnosti a nelze jej svěřili do rukou nezkušených, které koně zkazí. V těžké práci rád vzdoruje; pozdě dospívá; je velmi živý a divoký, pro což vyžaduje mnoho dohledu.

Chod jeho je méně jistý a nelze ho к těžkým pracím upotřebili. Klisny teplokrevné bývají ve stavu březím netrpělivé a miádat dobře nevyživují. Kůň teplokrevný těžko se bez ovsu obchází, je bez něho znavený a opadlý. Březí klisny vyžadují zvláštní opatrnosti, jinak snadno zmetají. Hříbě teplokrevné nelze к tahu vůbec použiti před ukončeným 3. rokem, rementu před 4. rokem. Na teplokrevného koně najdeme těžko kupce; trží se pak za: odstávče teplokrevné 120 až 260 К; 1 rok staré hříbě 300—370 K; 21eté 460—500K, Sletého ušlechtilého koně teplokrevného 500—700 K. Kdežto chladnokrevný kůň jednoroční, ovšem zdařilý, již pracuje: hříbě teplokrevné v té době zlobí a dělá hospodáři škody. Tříletý chladnokrevný kůň již musí tahali — naučil se tomu za několik hodin —, teplokrevný v té době svého učitele zlobí. Jisté známé kruhy usilují o rozšíření chovu koně teplokrevného, na účét koně chladnokrevného. Vedle těchto přímých, hospodáři praktickými nenáviděných snah zaznamenali dlužno ještě různé manipulace, jejichž cílem má býti křížení koně oldenburského s lehčím teplokrevným — prý za účelem sesí- lení stavby těla a stlumení živého temperamentu. Tomuto úsilí nelze iprorokovati žádného zdaru; spíše považovali jej nutná pro chov koňstva v Cechách za nebezpečné. Vysvětlivše podstatně rozdíly mezi koněm chladnokrevným a teplokrevným: nepochybujeme, jak se hospodáři naši rozhodnou. >Pro naše hospod, poměry je rozhodně nejzpůsobilejším kůň chladnokrevný* a to takový, který pochází z podnebí a poměrů našim podobných. Především je to známý ý&fthnorický'1. dále „belgický*. Tento poslední je dnes v Německu velmi oblíben a — dík píli a snaze zejména drobných zemědělců provincií porýnských — nejvíce tam rozšířen. Jeho otužilost proti nepo- meeh. továrna na motouz ) a provaznické výrobky

V FHÍBHAMI.