2
masthead
V Prazě, v pátek dne 18. ledna 190.
4
article
Na ranní a odpol. lisey
předpláeí s
v Praze v sdssfnislraei
na měsí
sk čtvrtileta . . . . 6 K —
s drojí čonáškon
na měsle
na čtvit lel
ve mialkich a K 9o
na něske . .
Poštout
na měsle
k oi
ns čtvrti lela
s drojí zisílkoa
na vřel, . . . . . R s0
na čtrrti leka-
Praha
K 9
5
article
Oslava království pruského.
Oslava království pruského.
Dnes slaví s neobyčejnou okázalost
dynastie hohenzollerská za přítomnosti p
arciknížete rakouského Františka Ferdinanda
d'Este, jakož i celého vyslanectva rakousko-
uherské říše, paměť dvoustoletého trvání
království pruského. Byloť dne 18. ledna
1701, kdy tehdejší markrabí a kurfiřt braní-
borský Bedřich III., vystihnuv bystře při-
znivé zahraničné konstellace politické, po
výšil svou nevelikou, 2000 čtv. mil a půl
druhého millionu obyvatel čítající zemi, plnou
dávných hrobů slovanských, na králov-
ství pruské a vsadil sobě i své chot
Charlottě v Kralovci korunu království tohc
na hlavu.
Jaký význam mělo toto zvelebení důsto-
jenství a moci rodiny Hohenzollerů, jež událo
se 80 let po bělohorském rozkotání a zpusto-
šení království českého, pro okolní státya
národy, zejmena pro Polsko a země koruny
české, pro Dánsko, Rakousko a Francii
o tom ne článek, ale knihy bylo by psáti
Dotkněme jen, jak záhy po tom násle
doval první pruský nájezd do Čech, zasta
vený jedině šťastnou bitvou u Kolína, však
obravší přece jen národ náš o část Slezska.
a kterak po tom přišla brzy řada na králov-
ství polské, jehož rozdělení mezi Prusko
Sasko a Rusko hned první král pruský
Bedřich I. r. 1709, tedy pouhých osm le
po své korunovaci, navrhoval.
Este
Bedřich
Charlotta
Polsko
Dánsko
Rakousko
Francie
Čechy
Kolín
Slezsko
Prusko
Sasko
Rusko
6
article
Však zajímavo poslyšeti dnes samy no
viny pruské, jak ony historický význam té
první královské korunovace pruské opěvují
á vykládají. Tak píše na př. nejrozšiřenější
berlínský denník »Berliner Tageblatt« ve své
slavnostně illustrované příloze dnes do
slovně
»První ta korunovace králů pruských
byla událostí velké trvalé důležitosti dějinné
Zde bylo totiž proti katolickému císařskému
domu Habsburgův zahájeno závodění prote-
stantské dynastie, zvedajícf proti tuhému
konservatismu vídeňského dvora bojovnou
zásadu novotářství, pokroku a moderního
života národního.
Kdežto Rakousko dávno obmezilo zo
svého interessu na svou slovansko-německo
maďarskou smíšenou državu, vznikalo v Kra
lovci a v Berlíně ryze německé
království s protestantskými cíli
jakéž mu byly vytčeny jeho rozkvětem na
dě druhdy sloxanské a jedva poněmčené
Dále událo se povýšení Pruska na království
přímo na úkor Francie, jejíž potírání ve
válce o dědictví španělské označil císař ně-
mecký (habsburský) jako cenu, za kterou
svoli ku povýšení pruského kurfiřta na krále
Pruska. Od těch dob zůstalo on
protivenství proti Francii zá
kladním principem politiky
pruské.
Však nedosti na tom: to mladé a ještě
tak slaboučké království pruské znamenalo
již také nebezpečný program pro bu-
doucnost, jejž již veliký vnuk prvního krále
Bedřich II. ve svých »Pamětech domu
braniborského« jasně narýsoval. To malé.
opuštěné Prusko musilo si vydobýti přede-
vším sousední, tehda ještě polské »Zá-
padní Prusy«, musilo vzrůsti annexí Slezska
a částí z těla království polského, načež mu-
silo hledati přírostků v zemích říše německe
Habsburgův
Prusek
Bedřich II
Rakousko
Berlín
Francie
Prusko
Berliner Tageblatt
7
article
annexí Šlesvicko-Holštýnska, Hanoverska atd.
musilo porážkou u Hradce Králové vyloučiti
Rakousko ze spoluporučnictví nad Něme
ckem a posléz na Francii vydobýti Elsasko-
Lotrinska.
»A tak lze korunovaci Bedřicha I. na
prvního krále pruského pokládati za počátel
oné politiky pruské, jež o 170 let pozděj
vyspěla slavně v provolání krále pruského
Viléma I. za císaře německého ve Ver
saillu.«
Rakouští státníci mají dnes příčinu ku
přemýšlení a srovnávání: kam to za pro-
šlých těch dvou set let od rozkotání státu
českého a polského přivedlo Prusko
tehda malé a chudé, a kam Rakousko,
tak velké a přírodou tak bohaté.
Ono svou národní a federační,
toto svou protinárodní a centrali
stickou politikou. Tam jest pruský
král císařem mohutné federativní říše něme-
cké, zde však straší a děsí zavilí němečtí
centralisté kruhy dynastické, že prý by se
Rakousko rozpadlo, kdyby císař rakouský
dal se korunovati na krále českého, halič-
ského a dalmatského a to slovansko-německo-
maďarské Rakousko vrátilo se zřízením fede-
račním ke své základní myšlence a podstatě.
ze které na základě smluv a přísah legitimně
povstalo.
Vilém
Šlesvicko
Holštýnsko
Hanoversko
Hradec Králové
Rakousko
Francie
Lotrinsko
8
article
Od polovice minulého století, ode dne
probuzení národův k dějinnému sebevědomí
dechem jara r. 1848 všem myslícím státní-
kům Rakouska mohl zdravý rozum dáti, že
tato ze dvou třetin neněmecká
říše nemá a nesmí se pachtiti za
zpozdilou snahou, aby své slovanské
a neněmecké národy týrala a hnětla politi-
kou německou, nepřející jejich svobodnému
rozvoji národnímu, nepřející historickým je
jich právům na samostatnost a svézákonnost
jejich království a zemí, poněvadž t ako vou
politikou zplodí jen přiroze ně
roztrpčený odpor a odboj těch ná-
rodův proti sobě, na druhé straně však jen
živí, sílí a podněcuje ve zdejším živlu ně-
meckém toliko velkoněmecké choutky.
které budou této říši čím dále tím nebez-
pečnějšími potud a tou měrou, jakou v sou-
sedním Německu rozmähati se bude onen
výbojný pruský duch, zjevný dvoustoletou
historii vzrůstu království pruského a vy-
jadřený lapidárně pověstným listem dějepisce
německého Theodora Mommsena
poslaným vídeňské »Neue Freie
Presse«.
Mommsen
Rakousko
Německo
Neue Frei Presse
9
article
Co pravil německý ten učenec Němcům
rakouským? Skřipaje zlostnou bolestí zuby.
že nemohou pro tu dobu Němci z říše ještě
vyslati své bataillony do Rakouska na nás
Slovany a zejmena na nás Čechy, volalk
Němcům zdejším, aby se jen drželi, aby byli
svorni a bušili chrabrými ranami do českých
lebek u vědomí, že Němci v říší jsou srd-
cem i duchem s nimi, poněvadž i navzdor
Hradci Králové vědí, že Němci rakouští patř
všemu národu německému.
A vlády vídeňské? Neodvážily s
co živy i jen slovem čeliti tomuto
příboji myšlenky velkoněmecké
v břehy Rakouska, nýbrž ustupovaly
a couvaly před ním, hotovy přinášeti mu
oběť za obětí, jednou z integrity královstv
českého, podruhé z přirozeného práva ná-
roda českého
Vděk této moudré německo centralistické
politice vídeňských vlád, dospěly dnes věci
tam, že prušácká frakce Schönererova mez
Němci zdejšími za voleb letošních
dobyla poměrně nejvíce půdy.
že vzrostla ze 7 na 20 poslancův a (roufa
si dnes již Rakousku diktovat, aby u přáhlo
se s německou říší v takový spol-
kový poměr, který by zabezpečoval trvale
zachování německé národnosti v Rakousku
a hrozí potírati každou vládu, která by
tomuto sloučení nesloužila.
Němec rakouský
Němec
Slovan
Čecho
Rakousko
Hradec Králové
poslancův
10
article
Však není to jen zřejmý prusofil Schö-
nerer sám, jenž sleduje zde tento ponurý
cíl, vskutku a v podslatě jest to konečná
touha, snaha a poslední cíl celého toho
slavného německého souručenství německé
levice, jakož tomu svědčí svatodušn
program německých obstrukčníků, v němž
důrazně voláno po těsnějším ještě spo-
jení a po pěstování všelíké duchovní sou-
víslosti s Německem ve všech obo-
rech kulturního a hospodář
ského pokroku, zejmena pokud jde
o školy vysoké.
To jest přece po česku: rakouské uni
versity německé mají pěstovati takovou sou-
vislost s universitami v říši hohenzollerské,
aby se vypěstovala úplná du-
ševní a kulturní souvislost ně-
mecké intelligence rakouské ve všech obo-
rech kulturního a hospodářského pokroku
s intelligencí v německé říši. Tak má být
dovršena alliance prusko-rakouská ve svazek
nejvroucnější a nejtrvalejší. —
A tento svatodušní program německé
levice velebil vládní »Fremdenblatt« jako
program vzorně rakouský a vlastenecký
podnes trvá na něm, domlouvaje nám Če-
chům, abychom upustili od své tvrdošíjnosti
a s ním se smířili.
Když nic jiného, dnešní historická slav
nost vzrůstu moci a slávy Pruska na útraty
jeho sousedův mohla by věru mudreům ví-
deňským otevřít konečně oči dokořán a zje-
viti jim, co pášou na Rakousku, když po-
pírají německo centralistickou svou politikou
dobré právo tohoto našeho království a pou-
tají sílu 6millionového národa českého na
prospěch plánů Wolfových a Schönerero-
vých.
Fremdenblatt
Wolfův
Schönerero
Německo
Rakousko
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. ledna. (Uhři o příst
řišské radě) »Paster Lloyd« pojednává
v úvodní stati o výsledcích nynějších voleb do
říšské radě a zastavuje se přirozeně nad znač-
nými úspěchy německého radikalismu, jenž mu
bije nápadné do oči ze strakatiny více než
dvaceti politických stran, jež budou v nověm
parlamentě zastoupeny. Německé radikály klade
peštský list hned vedle německých klerikálůa
praví o nich, že jsou to dva druhy rakouského
»boxerství«, z nichž jedno se snaži zničiti Ra-
kousko »římsky«, druhé »prusky«. Nepříznivý
výsledek voleb klade »P. L. « za vinu dru, Kör-
brovi. Jakékoli parlamentní ministerstvo, na po
koaliční, v němž by byly zastoupeny hlavní ná-
rodní a politické skupiny, bylo by se prý do-
mohlo nepoměrně výhodnějších voleb, než úřad-
nický kabinet Körbrův svým volebním provolá
ním. »Úřadnický kabinet — piše dále » P. L. « —
nemá voličům co povědét a proto nemůže také
od voličů ničeho očekávali. Koaliční kabine
Uher
Lloyd
P L
Körbrův
Praha
12
article
mohl by voličům pověděti ledacos a mnoho
vážného, a dle toho byla by také jejich odpo-
věď. To však se promeškato a následek: ještě
větší rakouská bída. Dle všeho půjde to s no-
vým parlamentem právě tak málo, jako s předeš-
lým. A co potom? Nemá-li ústava býti zasta-
vena a nemá-li se vláda dále »protloukati« po-
mocí § 14., bude přece nutno zkusiti to s ko-
aličním ministerstvem. Po tolika nezdařených
pokusech nesejde na tom, nezdaříli se i další
pokus.« Ovšem »P. L.« se domnívá, že by t
s tímto novým pokusem přece snad šlo.
V Praze, 17. ledna. (Příští ji ho-
slovanský klub.) Orgán Jihoslovanů »Der
Süden« přimlouvá se, aby ke klubu jihoslovan-
skému přistoupili netoliko všichni Slovinci
Chorvaté bez rozdilu politického přesvědčení,
které prý má význam doma na zemských sně-
mích, ale musí umlknouti na řišské radě, kde
jde především o zájmy celého národa: nýbrž
i oba dalmatští Srbové, Vujatovič a Kvěkič,
kteří jako přívrženci strany umírněné byli zvo-
leni beztoho za pomoci umírněných Chorvatů.
P L
Jihoslovan
Chorvat
Srba
Kvěkič
Praha
13
article
Přecházeje k otázce, o kterou parlamentní stranu
mají se Jihoslované na říšské radě opírati, »Der
Süden« shledává samozřejmým, že to mohou
býti jedině strany slovanské, zejmena Čechové,
jež jsou Jihoslované povinni podporovati v jieh
národních i stáťoprávních požadavcích, před-
pokládaje, že též česká delegace bude všemožně
podporovati zájmy jižních Slovanů. Při té příle-
žitosti vyslovuje se »D. S.«, jako již mnoho-
kráte, proti taktice obstrukční, která Jihoslova-
nům nemůže prý býti na prospěch.
V Praze, 17. ledna. (D r. Ebenho c h.)
Vídeňská »Inform.« popírá zprávu, jakoby v
Velsu propadlý dr. Ebenhoch byl odhodlán ni-
jakého mandátu nepřijímati. Naopak dr. Eben-
hoch bude prý při nejbližší příležitosti opě
kandidován a mandát přijme. Jeho věc jest prý
jiná, než Dipaulova. Dr. Ebenhoch přenechal
svůj jistý okres jinému přívrženci strany, aby
svou kandidaturou ve Velsu zachránil okres
ohrožený. Po nezdaru, jenž jej stihl v tomt
okresu, není prý příčiny, aby se neucházel o
štěstí jinde. Linecký »Tagespost« sděluje zaté
přiležitosti, že posl. P. Schachinger, zvolený v
venkovské skupině rohrbašské v H. Rakousích,
jest hotov mandát svůj mu postoupiti. Dojde-li
však na složení mandátu Schachingrova hned,
aneb až později, není ještě známo.
Jihoslovan
Čecho
doktor
Ebenhoch
Eben
P Schachinger
Praha
H . Rakousy
Ebenho c h
14
article
Z Vídně, 17. ledna. (Schönererov
vyhláška.) »Ostd. Rundsch.« uveřejňuje pod
jmenem »Základní program Schönererovy sku-
piny« následujicí vyhlášku: Poslancům, kteřís
chtěji připojiti ke skupině Schönererově, bud
podepsati následující prohlášení: »Snažíme se
o spojenecko-právní poměr německo-rakouských
zemí (bývalých části německého buntu) k říš
německé v ten způsob, aby zachování naší ná-
rodnosti bylo trvale zabezpečeno. Proto potíráme
každou vládu, která působí proti tomuto našemu
cili a nemůžeme se účastniti projevů loyality do
té doby, dokud trvá taková vládní politika.
Ostd
Vídeň
Schönererův sko
Schönererov
15
article
Očistiti naši národnost od všeho cizího a tedy
také od židovského vlivu a zříci se Říma, po-
kládáme za svou samozřejmou povinnost.« Na
jiném místě píše orgán Schönererův, že radi
kálové budou i na dále tvořiti jen »volnou
skupinu« a nikoli klub. Poslanci, kteří »ještě
nevyhověli heslu »Pryč od Říma!« mohou prý
býti jen hosty onoho volného sdružení.
V Praze, 17. ledna. (Volby v dolno-
rakouských městech) zakončeny vče-
V drobném prodejie
raaní čtslo o sobě . . . za sh
odpolední
. . . za 2 h
Ve šlialkách na rezkově
ranní čnalo.
odpolední
. . . . . . . sh
Inserát
platí se hotově sepřee.
Předplaceni n insrzty pžlšjmá s dminí
strace v Mariatslé zlkkri č. a.
Tam pach izejí se ték rodlakne.
tĚskárna n expodice „Nárednich Listů-
Rukopisy se novracrpi
Řím
Praha
16
article
rejší užší volbou ve Vídeňském Novém městě
Výsledek jejich jest následující:
Volébní okres
19
article
1. Vídeň I.
Vídeň
20
article
Dr. Jos. Kopp, advoká
Dr. Julius Offner, adv.
Konst. Noske, tajemní
Karel Wrahetz, úřadníl
Dr. Ludv. Vogler, adv.
Leop. Steiner, m. rada
Dr. Rud. Mayreder
Jos. Strobach, nám star
Dr. Rob. Paltai, adv.
Dr. Albert Gessmann,
kustos knihovny
Jos. Schlesinger, prof.
Dr. Rich. Weiskirchnei
mag, sekretář
Vil. Völkl, starosta
E. Kleewein, lěkárník
Karel Seitz, učitel
Gust. Marchet, proí.
doktor
Jos
Kopp
Julius Offner
Wrahetz
Ludv
Vogler
Steiner
Rob
Gessmann
Schlesinger
profesor
Rich
Völkl
E Kleewein
Seitz
Gusta
Mayreder Jos
Jos
21
article
Něm. pokrok
Něm. pokrok
Něm. pokrok
Něm. pokrok
Něm. pokrok
Něm. antis.
Něm. antis.
Něm. antis.
Něm. antis.
Něm. antis.
Něm. antis.
Něm. antis.
Něm. nacion
Ném. nacion
Socialist.
Něm. pokrok
Něm. naciou
Socialist
Německo
22
article
5. Vídeň Il.
6. Vídeň III
7. Víd. IV.,
8. Vídeň V.
9. Vídeň VI.
10. Vídeň VIl
11. Vídeň VII
12. Vídeň Ix.
13. Sv. Hipolyí
14. Křemže
15. Korneuburg
16. Baden
17. Nové Město
u Vídně
18. Vídeň Xl
až Xv
19. Vídeů XVI
až XIx.
Hipolye
Xv
Vídeň
Křemže
Korneuburg
Nová město
III 7
23
article
Emer. Kienmann, prof
24
article
Něm. antis.
Německo
25
article
Arn. Schneider, mechan
Schneider
26
article
Princ Al. Liechtenstein
Al
Liechtenstein
27
article
Něm. antis.
Německo
28
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 17. ledna.
Rusko-čínské záležitosti.
Nápadno je, že Rusko počítá si nepoměrno
malou náhradu za výpravu do Číny, pouhýck
25 mili. rub. Požadavek německý je sedmkrá
větší. Výprava německého vojska do vzdálen
země byla dražší, než výprava vojska ruského,
přes to však je patrno, že Rusko počílás
pouze hotové výlohy, kdežto Némecko dělá
výprsvy kšeft.
Anglické listy velmi mrzí, že Rusko Mand
žurii nesnektovalo, nýbrž pouze na čas obsadil
a s čínskou vládou uzavřelo takovou smlouve
o okupaci, že nezůstavuje pochybnosti, že Ru-
sové obsazené území nehodlají si podržet, nýbrz
mají v úmyslu pouze čínskou provincii uklidnio
a pořádek v ní zavésti k největšímu prospěchu
samé Číny. Z toho ovšem, až Číňané nabudou
přesvědčení o upřímnosti a nezištnosti Ruska
vyplyne prospěch i Rusku, neboť bude tím zlo
mena nedůvěra Číny a stane se z ni dobrý
soused Ruska. A dobrým sousedem vlastn
dům stojí.
Ruska
Mand
Číňan
Praha
Rusko
Čína
29
article
Nespokojenosti, že Rusko Mandžurii nez
bralo, Angličané potvrzují, že jim šlo o rozdé
lení Číny, což ostatně nikdy nezapírali. Rusko
jednolu Číny zachránilo.
Že by dělení Činy bylo dovedlo k nesváru
mezi všemi velmocemi, jenž by sotva byl skončii
jinak, nežli všeobecnou válkou, vidno ze žárli-
vosti k vůli Číně, která panuje mezi Angliía
Německem. Rusko se může usmívati, neboť oba
jeho bývalí spojenci v Číně, zapominajíce své
společné úmluvy o postupu v Číně, vyslovují
mu důvěru a vyznávaji přátelství, kdežto k sobě
navzájem jsou plni nedůvěry.
Podle posledních zpráv v Šanchaji a Nan-
kině rozšiřila se zpráva, že Waldersee hodlá co
nejdříve podniknouti velkou výpravu do doliny
Jangce za tím účelem, aby se pevně utábořil na
středním toku této řeky. I zamýšli přivésti sem
vojska svá se strany moře i souše a zde je sou-
střediti. Tato pověsť pronikla do všech čínských
sídel této oblasti a přiměla generála Čičuntuana
spolu s vojenským guvernerem Vuďasiuňanem,
aby spěšně pokračovali, opevňujíce říčné při-
Ruska
Mandžurie
Angličan
Čičuntuan
Vuďasiuňan
Čína
Rusko
Německo
Šanchaj
Nana
30
article
FEUILLETON,
FEUILLETON,
Nové městské divadlo v Plzni.
Královská Plzeň, první české město po
matičce Praze, dobuduje v nejbližší době nový
důstojný stánek dramatickému umění. Až do te
chvíle musila se báječně vzrůstající metropole
českého západu spokojovati s divadlem starým,
neúhledným, jež moderním požadavkům nikterak
nevyhovovalo a už v roce 1832 vystavěno bylo
O pohodli obecenstva nebylo tu nikterak po-
staráno, diváci i umělci mrzli v divadle v zimě
a v letě nemohlo se vůbec hráti. Požitek obe
censtva i výkony herců stejně trpěly.
Mohutně vzrůstající město rozhodlo se ko-
nečně skoncovati s těmito nesnesitelnými už po-
měry. Pro stavbu nového divadla vykázáno nej-
krásnější místo v městském parku, vypsár
konkurs na plány a přijat pěkný projekt českého
architekta pana Balšánka. Českému staviteli panu
Němci svěřena stavba, českým uměleům uloženo
vyzdobiti vnějšek i vnitřek budovy. Maliři če
skému panu Němejcovi svěřeno provedení hlavní
opony a čeští živnostníci a řemeslníci dílem již
obstarali, dilem ještě obstarávají zbývající práce.
Balšánek
Němec
Němejec
Plzeň
Praha
Nová městský divadlo v Plzeň
31
article
Obec plzeňská nemohla a nesměla šetřiti
nákladem a také nešetřila. Po přikladu jiných
veleobcí pořídila důstojný stánek uměnám a jisté
ještě se postará, aby také otevření chrámu bylo
důstojné a hry v novém domě zahájeny pů-
vodní prací dramatickou, schválně pro Plzeň
pro slavnostní účel napsanou. Není-li práce již
vůbec objednána, je pravděpodobno, že jiste
v nejbližších dnech pozvání k veřejné soutěži
prací, vhodných prací literárních učiněno bude.
Proziravý muž, o rozkvět města velice za-
sloužilý, jemuž pro jeho literárně umělecké vě-
domosti přidělen městskou radou referát o novém
divadle zvéstoval v posledním sezení obecního
zastupitelstva m. r. na všeobecnou radost, že
nová budova již v srpnu nebo září tohoto roku
najisto bude hotova a účeli odevzdána, ne-
vyskytnou-li se překážky nepředvídané. Ne celých
9 měsíců dělí nás tedy ještě od významné udá-
losti. Všecka uměnímilovná Plzeň téší se na ten
nadcházející národní svátek, jenž bude zároveř
přece svátkem tak osobitě plzeňskýml
Plzeň
nový dům
obecní zastupitelstvo
32
article
Důležitou otázku bude ovšem dříve ješte
řešiti starostlivým města, a to otázku uměle-
ckého vedení a udržování nového divadla
Otázka to nalehavá, nesnadno rozluštitelná za-
jímá ovšem nejen samu Plzeň, ale i všecku
ostatní českou umění milovnou veřejnost. Oče-
kává se právem, že se podaří důmyslu městské
rady i tuto palčivou otázku neměně uspokojivě
rozřešiti, nežli se jí to při samé stavbě budovy
podařilo ! —
Již před dvěma lety zdála se otázka ve-
dení a udržování divadla nového v Plzni být
akutní. Místní list zdejší, »Plzeňský Obzor«
uspořádal tenkráte jakousi anketu, vyzvav řadu
odborníků a znalců divadelního života, drama-
tických spisovatelů, divadelních ředitelů i výkon-
ných umělců, aby projevili své názory stran ve
dení příštího divadla. Netřeba dokládati, že ná-
hledy těchto mužů povolaných velice se rozchá-
zely u věci. Většině, jak sami přiznávali, nedo-
stávalo se bližší znalosti vlastních poměrů plzen-
ských a řešíti úkol bez znalosti daných po-
měrů, bývá vždy choulostivo. Obmezila se tudíž
také většina na sdělování nězorů a poký nů leda
povšechných. V jednom bodu ovšem všecky
projevy nápadně se shodovaly a sice v tom, že
dosavadní způsob zadávati městské dívadlo sou
kromému podnikateli na rok, nebude lze udržeti
Bude třeba pomýšleti na modus jiný.
Plzeň
33
article
Sumou vysvitalo z názorů ankety: jsou
toliko tři způsoby, s nimiž dalo by se po
čitati.
I. Obec zadá divadlo soukromé m
podnikateli s dostatečným kapitálem n
určitou řadu let za určitých podmínek.
II. Obec přenechá divadlo družstvu
s obmezeným či neobmezeným ručením za pod-
mínek stanovených obci jako při podnikateli sou
kromém.
III. Obec povede divadlo ve vlastn
režii a odevzdá artistickou správu odborníku
který bude vykonávatelem její záměrů.
V prvních obou případech byla by obec
nucena poskytovati divadlu značnou subvenci
zavázati se, že po odstoupení podnikatelstva
převezme pořízený jím fundus instruktus za
určitou, předem stanovenou sumu.
V případě třetím nastala by obci zase po-
vinnost poříditi fundus instruktus hned a místo
34
article
subvence zavázati se k úhradě případného
deficitu.
Který z těchto tří jedině možných způsobů
za daných dnes poměrů byl by pro obec plzeň-
skou nejvýhodnější a nejspíše by vyhovoval
zájmům uměleckým, jest ona akutní otázka.
kterou třeba se vší pečlivostí a svědomilostí rozřešit
ještě v čas, aby v poslední chvíli nebyl v zále
žitosti tak vážné proveden snad krok ukvapený.
Způsob a). Obec zadá divadlo soukromému
podnikateli s dostatečným kapitálem z
určitých podmínek, poskytne přiměřenou
subvenci a zavazuje se převziti fundus in-
struktus za stanovenou sumu po odstou-
peni podnikatele.
Způsob na oko dosti výhodný. Zbavuje
obec zdánlivě všech starostí, ukládá nejmens
povinnosti.
I jinak byl by nejšťasinějším rozřešením
otázky, kdyby u nás byl vskutku nějaký výběr
soukromých podnikatelů s potřebným kapitálem
Kapitál nejméně 50 tisíc korun v rukou inteli
gentního odborníka, počtáře, znalého věci i po-
měrů mohl by jistě dostačiti. V rukou zámož
ného neodborníka, amateura, který by teprve
odkázán byl na rady odborníků z druhé ruky
ukázal by se arci záhy velmi nedostačitelným.
plzeň
35
article
Za jediný rok mohl by věci neznalý býti se
svým grošem snadno hotov
Sebe vyšší možná subvence by tu nic ne-
pomáhala, neboť výše subvence bude vždy zá-
viseti od požadavků obce na kvantitu a kva
litu uměleckého ensemblu. Pokud povšechný
přehled stačí, je však odborniků vládnoucích
takým kapitálem mezi českými řediteli hrozně
málo, ne-li dokonce žádný, jinak byl by takový
chlapik jistě dávno již oblažil Prahu vytouže-
ným dávno podnikem druhého většího divadla
Zámožných neodborníků nalezá se sice všude
a také v Plzni dost a dost, ale ti mají v
zvyku ukládati svoje přebytky jiným, bezpeč
nějším způsobem, než jaký poskytuje spekulace
s podnikem divadla sebe slibnějším.
A tak nedostatkem zámožných odbo
níků padá vlastně první ten způsob sám
sebou. Neboť že by se nalezl nějaký mecenáš.
který by chtěl sebe obralnějšímu řediteli z pouhé
lásky k věci svěřiti potřebný obnos, nelze před
pokládati.
Praha
Plzeň
36
article
II. způsob. Obeč zadá divadlo družstvu
za stejných podmínek, téže subvence i zá-
vazku převzíti fundus instruktus.
Způsob pro obec na oko ještě výhodnější
zbavujeť ji úplně starosti o finanční zdar di-
vadla, neboť řada zámožných občanů poskytuje
dokonalejší záruku než odvážný jednotlivee,
kterému v nejhorším případě, aby zamezila po-
horšení, by obec vždy na konec pomocí při-
spěti musilal
Leč i tento způsob, i kdyby se našlo
Plzni oněch 100 obětavých přátel divadla,
z nichž každému připadlo by složiti po 500
korunách a za druhých 500 korun se doda-
tečně zaručiti, i tento zdánlivé výhodný způsob
má své slabiny. Přes větší svoji finančníji
stotu — ostatně také jen zdánlivou, neboť 50
tisíc korun věci znalého odborníka je zrovna
tolik, ne-li víc, jako 100 tisíc v rukou druž-
stva, které má své choutky a bude odkázáno
ve všem na pomoe přibraných vždycky drahých
odborných sil a to nejen při pořizování diva-
delních potřeb, ale i při vedení divadla! Přes
větší svoji finanění jistotu se vedení družstevné
málo kde osvědčuje. Ideálného družstva tako-
vého, které by se chtělo starati jen o hmolne
prostředky divadla a do otázek řízení nezasaho-
valo, bude sotva lze nalézti. Každé jiné však
nese znak příšti záhuby téměř jistý na svém čele.
Plzeň
37
article
Pokud sám poměry plzeňské znám, soudi
bych, že se zde bezpochyby nesestoupí ani
ideálné aniž jaké jiné družstvo, nýbrž mohu
klidně přejiti ke III. způsobu, jejž dle svého
skromného náhledu, aspoň pro první zkušebni
rok, za nejrozumější a nejprakličtější po-
kládám.
III. způsob. Obec povede divadlo nové v
vlastní režii, zvoli si ředitele odbor-
nika, který bude vykonavatelem jeji intencí.
Fundus instruktus pořidi sama a přihotov
se krýti vzniklý po případě deficit.
Modus, jenž v prvním seznání zdá se uklá
dati obci největší starosti a nejkrutější oběti.
Leč bude radno přihlédnouti k němu blíže. Jen
na obci závisí, aby se starostí dotýčných zba-
vila šťastnou volbou muže, který by byl hoden
její důvěry. Jemu připadne všecka starost
neboť mimo pokladnu a kontrolu nad ní bude
všecka výkonná moc a všecka zodpovědnost sou
středěna v jeho rukou
Vyličovati blíže okolnosti poměru mezi pod-
nikatelem obcí a její výkonným ředitelem není
účelem těchto našich řádků. Co se týče fundu
instruktu, není pochyby, že ve všech pří-
padech bude úkolem obce, jej taký či onaký
jednou převziti, ať prakticky od azkušeného
praktika nebo neprakticky od nezkušeného druž-
stva seřízený. Žádný soukromý podnikatel ani
žádné družstvo bez tohoto závazku v řízení no-
vého divadla se neodhodlá. Neboť fundus vel-
kého divadla — a nové divadlo plzeňské bude
už velké divadlo ! — znamená značnou výlohu,
rok za rokem se rozmnožuje, pohlcuje značný
kapitál a co s ním na konec, zemře-li na pří-
klad podnikatel anebo rozejde-li se družstvo?
Modus
38
article
Zbývala by tedy otázka krytí deficitu. Nu
deficitu prvního léta — a o ten pro tu
chvíli běží — se Plzeň lekati nemusí. Není po-
chyby, že jako každé nové i plzeňské nové di-
vadlo bude první dobu výtečně navštěvováno,
nežli se obecenstvo novoty divadla nasytía
zvědavost svoji náležitě ukojí.
Leč i kdyby této příznivé pravdépodobnosti
nebylo, jest skoro povinností obce plzeňské,
aby v prvním roce městské divadlo vedla ve
vlastní režii. Už k vůli tomu, aby na základě
nabytých vlastních zkušeností mohla s čistým
svědomím a plným právem diktovati příštímu
podnikateli soukromému neb družstvu svoje po-
žadavky na umělecký ensembl, jakož f stanoviti
míru potřebné subvence. Ani té výčitky zlo-
myslníků nebude třeba se jí lekati, kteří by
chtěli snad jí vyčitati, že sebrala ředitelům
smetanku. Při známé munificenci obce plzeňské
k divadlu není pochyby, že možný výtěžek
bude jistě zase jen na prospěchí divadla neb
jiných národních účelů obrácen.
Majíe zkušenosti prvního roku za sebou
zbývala by obci vždycky volnost, rozhodnouti
se, který z daných způsobů vedení sliboval b
býti nejvýhodnějším.
O uchazeče nebude bezpochyby žádné
nouze. Ale čas kvapí, a na tom té chvíle nej
více záleží, aby s rozhodnutím nebylo otáleno
S jistým napjetím obrací dnes všecka umění
milovná veřejnost česká své zraky k Plzni
Kéž rozhodnutí, které se stane, přinese vše
stranně očekávané šťastné rozřešeníl
Severus.
Severus
Plzeň