ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bf981cb0-fd9d-11e8-8d10-5ef3fc9ae867
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 56, work 1, person 31, org 1
1 masthead
Číslo 106.
2 masthead
V Praze, dne 19. dubna 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
sedakcs, záministrace sxpodice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—I. Hefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Hoxapečetěnéreklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně s při častější ifisercí po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 k
Praha Pštrossův
5 article KAl
KAl Telefon redakce č. 1126. Slunce vychází v 5 hodin 2 minuty ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 58 minut večer.
Kala
6 title
JLICKt
7 article Čtvrtek:
Čtvrtek: Sv. Krescencius, vyznavač. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně u sv. Kříže na Volšanech od 19.—22. t. m. Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: K 2.80 měsíčně. . . .. čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně . . .. K 33.60, Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně ... K 8.— celoročně... . K 36.— Předplatné do cizozem- aka: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.... K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- gie, Anglie a Ruska: Štvrtletně ... K 13.20 celoročně . .. K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
Praha Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Bela Anglie Rusko Italia
8 article Svatá válka Senussiho.
Svatá válka Senussiho. V Praze, 18 dubna. = Co zatím již zprávy z bojiště afrického unavují, docházejí zprávy ze středu černé Afriky o novém nebezpečném mraku, jenž se tam sbírá a hrozí býti daleko nebezpečnějším než válka s Boery. V hrozné paměti jsou turecké války náboženské, jichž zápalem byl fanatismus moslemínský. Nová svatá válka moslemínská se chystá ve středu Afriky a nebezpečí to nelze bráti na lehkou váhu. V březnovém čísle »Ninet. Cent.« pojednává o něm Mr. T. R. Threfall, jenž věští o »hrozící svaté válce Senussi-ho«. Článek jest psán jako varovný výkřik v době nejvýše nebezpečné. Mezi tím, co se veřejnost politická obírá vlivem Ruska v Asii a obrovským bohatstvím močálů sibiřských, které se budou moci proměniti ve »špižírnu« Evropy, a co vliv Francie v Číně budí řevnivost Němců, povstává kultuře evropské a státnické moudrosti její daleko větší nebezpečí, než jest Rusko v Asii. Moslemové afričtí pevně věří, že přišel jich osvoboditel v osobě Senussi-ho, jenž bude míti větší výsledek při svém prorockém úkolu, než měl Mahdi. Dle citovaného článku jest Mohamed el Se- nussi, syn alžírského advokáta, dle pojmu moslemů »svatého muže«, který při své smrti v roku 1859 prohlásil, že jeho syn jest pravý Mahdi, jenž bude reformovati starý mohamedanism. Kdekoliv Senussism se zakořenil, všude násle- dovala úprava vlády k lepšímu a povznešení sou- kromého života.
Boer Threfall Němec Mahdi Praha Afrika Cento Rusko Asie Evropa Francie Čína
9 article
Vyslanci nového reformovaného mahomeda- nismu jsou při práci ve všech větších městech tu- reckých a působí nejen v Africe, Australii, alei v části Evropy. Hájí mravnost, pěstují pohostinnost, žádají poslušnost a užívají žen jako svých agentů, ač do svých řad jich nepřijímají. Nynější prorok a Mahdi Sidi Senussi jest nyní 50 let stár a toliko jedinký Evropan (Němec Nach- tigal) jej viděl. Nachtigal o něm vydal svědectví, že jest nepoměrně dokonalejší než Dougali Mahdiho. V Jerubabu cvičil Senussi 2000 studentů, z nichž odchoval si missionáře své víry. Má obrovskou už zbrojírnu a nesmírný počet velbloudů. Před ně- kolika lety odstěhoval se 500 mil od Nillu do středu Afriky, aby zde mohl »zdokonaliti« své žáky, kteří věří, že on pochází přímo od nejmilejší ženy Mohamedovy, Fatimy, nebo má všechny známky »pravého Mahdi«: jednu ruku delší, modré oči a neklamné znamení mezi lopatkami. Jméno jeho proto hýbe ohnivou myslí fana- tických moslemínů temné Afriky. Jeho kolonie zřízeny jsou v Tripolisu, Tunisu, Alžírsku a Ma- rokku. Jeho přívrženci jsou proň nadšeni nejen po obrovských pouštích saharských, ale i na vyso- činách Tibesti ve státech Wadai, Borgu, Bagharnu, Somali, Senegambia a jak se ostatní ona rozsáhlá území, nám zcela takřka neznámá, jmenují. Se- nussism se šíří do střední Afriky a vyrocuje po- hanství, rychlostí pro naše missie — báječnou.
Mahdi Sidi Senussi Evropan Němec Nachtigal Mahdi Mohamedův Borg Bagharn somali Senegambia Afrika Austrálie Evropa Nill Fatima Tripolis Tunis Alžírsko Ma
10 article
Senussism v Africe jest jako připravený zvěstný oheň na vysočinách afrických. Jakmile vyhlásí tento muž »svatou válku«, jeho bratrstvo jako jeden muž povstane a vrhne se do boje proti nenáviděnému plemeni bílému, které považují — snad až příliš právem — za svého nepřítele. Počet přívrženců Senussiho nedá se přesně určiti, neb ho chová v tajnosti Senussi — — sám! V r. 1883 páčil je jeho přívržence M. Duveyrier na 3 miliony, avšak od té doby zmohl se Senussism tak, že má nejméně 9 milionů mužských přívrženců, kteří k jeho slovu povstá- vají a slepě poslouchati jsou zavázáni. Sini Se- nusi podal několikráte důkaz svého státnictví. Osvobodil množství otroků a jako svobodné přijal je do svých řad a každý osvobozený otrok jest jeho missionářem. K jeho slovu vzplane krutá po- chodeň válečná nejen v Africe, v Arabii, alei v Indii. Jako samorostlý státník očekával Senussi dobu příhodnou pro svatou válku totiž až Anglie a Francie budou zaneprázdněny. Čeká na povstání Sudanců v Omdurmanu, Anglie na jihu má právě dosti práce a v Indii zuří hladomor. Od krimské války — píše »N. C.« — nebyla Anglie tak za- neprázdněna, jako dnes. Vyslanci Senussiho, roz- šíření po hlavních městech, podávají věrné zprávy o všech politických změnách v Evropě.
M Duveyrier Senussism Afrika Arabia Indie Anglie Francie Evropa Senussi
11 article
Vojsko Senussiho jest daleko vycvičenější než jeho předchůdců. Zbraně byly dlouhou dobu uschovávány do Jerabub-u a Joffo O jeho dělo- střelectvu není nic známo, však jejich čilost, vy- trvalost, znalost krajiny a klimatu vydává pro ně více než celé sbory dělostřelectva. Threefoll praví: »Znásobíte-li stokráte vydání, které způsobeno bylo podrobením Alžírska, máte asi přibližný obrázek výloh při svaté válce Senussiho.« Toť zajisté smutná zvěst pro kulturu naši. Však nelze upříti, že bílé plémě samo nese vinu. Mýlí se běloši, domnívají-li se, že Sudanci nemají vlastenectví. Oni sebe považují nejen za rovné bělochům, nýbrž za vyvýšené nad ně, a proto každé zabrání jich půdy, každý postup bě- lochů — bez rozdílu národnosti, považují jako lup, a chtějí se pomstíti pomstou Moslemína. Toť přirozená touha všech domorodců afrických, v jichž. čelo se může každou chvíli postaviti Senussi se svými věrnými! Která velmoc neb která alliance může v Africe zadržeti jejich postup? Při vyhlá- šení »svaté války« všichni Afričané jsou bratři a v Africe není více mezí národnostních. Celá Afrika stojí proti plemeni bílému, jemuž klne. Dlouho anglická Evropa sledovala postupy Su- danců, však sotva bude moci je zadržeti. Nadšení a zisk setkají se znovu v boji — kdo utrpí? Za- jisté nejvíce naše missie, které pracně jsou udržo- vány potem našich missionářů a příspěvky katoli- ckého světa, však kříž missijní jest dískreditován špinavostí bělochů u samých černochů v temné Africe.
Joffo Sudanec Jerabub Alžírsko Afrika Evropa
12 article Zprávy politické.
Zprávy politické. V Praze, 18. dubna. K situaci. Vídeňské časopisy tvrdí, že vláda již úplně vypracovala osnovu jazyk o- vého zákona, kterouž má býti upraveno uží- vání jazyků při zeměpanských úřadech v Čechách a na Moravě. Osnova předložena bude poslanecké sněmovně co nejdřív, a sice nejspíše hned v první její schůzí. K osnově přídán bude zvláštní výklad, kterýmž ji vláda odůvodní. Povede k cíli? Pochy- bujeme. Zajímavý dopis o politické situaci v Ra- kousku čteme v »Münch. N. Nachr.«, kteréž bý- vají z pravidla dobře zpraveny. Čteme v něm m. j.: »Z celého způsobu boje, jejž Čechové poslední dobou vedou, vysvítá nade všechnu pochybnost, že vyrovnání mezi Čechy a Němci za Körbrova ministerstva skutkem se nestane. Co má se však stati? Má pan dr. Körber odstoupiti a učiniti místo novému přechodnému ministerstvu, kteréž by Badenova jazyková nařízení obnovilo? To je vy- loučeno, ježto má Rakousko již dosti zkušeností, kterých německou obstrukcí nabylo a ježto by tato obstrukce ihned zase ožila, kdyby obnoven byl stav, který ji zrodil. Má se svolati říšská rada
Poch Münch N Nachr Čecho Němec Körbrův doktor Körber Badenův Praha Čechy Morava Ra Rakousko
13 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Za j Antonínem Citto u. Vzpomíná A. D. Vzpomínám si na děkanský chrám v pohorském městě Dobrušce, jak byl přeplněn, hlava vedle hlavy, v lodi i na kruchtách, ve dveřích a kde jenom bylo volné místečko, když můj soudruh alumnus Antonín Citta měl v rodišti svém kázání. Měl jsem k němu dvě hodiny cesty a přišel jsem se na jeho slávu po- dívat. Seznal a viděl jsem radostí při tom plačící matku, zářící dva jeho bratry a sestru, potěšené četné příbuzenstvo, hrdé rodáky. Čitta slavil tehdy, lze-li se tak vysloviti, triumfy; všudy se nám dostávalo cti, kde kdo nás pozdravoval. Cittovi blahopřáno k pě- knému úspěchu, byli jsme návštěvou v předních ro- dinách městských, a když jsme odpoledne podnikli výlet do Nového Města, i zde bylo nejinak. Citta požíval v rodišti svém vážnosti a takési nezadal. Dovedl se stále i v nemoci své udržeti na výši jakési uhlazenosti, i při žertech si počínal od- měřeně. A musím přiznati, že to byl jinoch, když jsme se v pražském semináři poznali, velice hezký, přiměřeně vysoký, růžově červený, čela vysokéhoa rysů pravidelných. Měl postavu, zvučný milý hlas, výřečnost, zvláštní úsměv — ký div, že se všem líbil, horlivě mu bylo nasloucháno a pronášen všeobecný úsudek, že bude z něho pěkný a milý kněz. Studoval v Hradci Králové, já v Rychnově nad Kněžnou, proto jsme se seznali teprve v Praze. Seděli jsme buď vedle sebe nebo naproti sobě, pozoroval jsem, jak byl pilný, jak se učil a sám sobě každou lekci odříkával; chodili jsme přisluhavati do kostelů,
Citto Citt Dobruška Nový město Hradec Králové Rychnov nad Kněžná Praha
14 article
na procházky; byl veselý, žertovný; jezdili jsme spolu domů na svátky. Jaká to byla pro Cittu radost. Mi- loval velice rodiště svoje. Mnohdy na ně vzpomínal, řka: »Teď je u nás po požehnání a mládež se pro- chází na podloubí.« A za nějaký čas? Citta postonával už v semináři. Vysychala mu mícha nebo něco podobného. Příčiny? Nastydnutí. Jednou prý se klouzal na Labi, probořil se a běžel tak zmáčený do Hradce. Na první Vánoce jsme jeli po severozápadní dráze v nevytopeném voze. Neuměli jsme se ozvati. Snad i jinde nastydnul. Musil do ne- mocnice, nemohl na nohy. Jednou klesal slabostí na ulici a dvě ochotné ženy jej přímo zanesly na Kar- lovo náměstí. V semináři jsme jej elektrisovali, nie naplat. Bál se, že zůstane mrzákem, že nebude vy- svěcen. Bojoval o sousto chleba. Klekání mu dělalo obtíže a při svěceni mně pravil: »Lojzíku, já se ti podepru o ruku, zvedni mne.« Plnil jsem tu službu a cítil jsem několik dnů bolení v pravé ruce. Jak se těšil do duchovní správy, jak by byl rád pracoval, domácí podporoval! Nebylo mu toho po- přáno. Byl v lázních na útraty zvěčnělého kardinála, který se ho ujímal, i kočárek mu koupil. Stal se katechetou na Kladně, vodili jej do školy, zde usedl a učil. Na svých cestách navštívil jsem jej tam. Nalezl starší ženu, která mu posluhovala. Bylo to smutné s ním, ale přece se držel. Všude ochotní lidé mu podali rámě, aby odvlekl svoje bezvládné tělo. Ovšem, někdo mu ani nevěřil. Vždyť byl jinak zdráv a dobře vypadal! Když ani katechetské místo nemohl zastávati, byl dán do pense a působil při filiálním kostele
Citt Musil Hradec Kara lovo náměstí Kladno
15 article
v Lubně u Rakovníka. Zde se choroba horšila a po- sléze dostal i konkurenta. Těch neblahých poměrů deficientů kněžských! Asi před osmi roky dostal jsem od něho list, psaný trhavým písmem. Ptal se mne na poměry klá- štera u Milosrdných bratří, kam prý se má odebrati. Věděl, že jsem v klášteře navštěvoval některé rodáky a tudy poněkud místo ono znal. Ža rok jsem hledal Cittu u Milosrdných a pak jej zde navštívil několikráte. Byly to smutné ná- vštěvy! Jak bych při nich nevzpomněl na onen den, kdy jako alumnus kázal v děkanském kostele v Do- brušce! »Jak se máš, příteli?« »Vidíš; tuhle sedím a musím seděti, až přijde sluha. Ten mne sundá s postale, dá ke stolku a pak jsem tady sám a sám.« »A čím si ukracuješ tu nekonečně dlouhou chvíli?« »Modlím se, jak vidíš, čtu a kouřím. To je můj život. A pak se dívám tamhle na ty hodiny, jak ten čas pomalu ubíhá. Za ten peníz pense se mně do- stává obstojné obsluhy a stravy. Musím. děkovati Bohu, že mám aspoň to.« Donášeli mu knihy z jedné pražské půjčovny, nějakou dobu přicházel k němu jistý pán, který s ním hrál v šachy. Jinak trávil život přesmutný, vzdálen svého rodiště, svých přátel a známých. Za živa pochován! Ani psáti nemohl, posléze jej musili i krmiti. Kávu srkal trubkou, s těžkostí obrátil list v knize. Nezvedl si ničeho, i dýmku mu nacpali. A tak seděl osm roků v nejkrásnějším svém
Lubno Rakovník