2
masthead
V Praze, dne 19. dubna 1900.
Praha
4
article
sedakcs, záministrace
sxpodice:
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200—I.
Hefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Hoxapečetěnéreklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
s při častější ifisercí po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho-
dině polední.
Jednotlivé číslo za 8 k
Praha
Pštrossův
5
article
KAl
KAl
Telefon redakce č. 1126.
Slunce vychází v 5 hodin 2 minuty ráno.
Slunce zapadá v 6 hodin 58 minut večer.
Kala
7
article
Čtvrtek:
Čtvrtek:
Sv. Krescencius, vyznavač.
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně
u sv. Kříže na Volšanech od 19.—22. t. m.
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu:
K 2.80
měsíčně. . . ..
čtvrtletně . ..
K 8.40
celoročně . . ..
K 33.60,
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . ..
čtvrtletně ... K 8.—
celoročně... . K 36.—
Předplatné do cizozem-
aka: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně.... K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
gie, Anglie a Ruska:
Štvrtletně ... K 13.20
celoročně . .. K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
Praha
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Bela
Anglie
Rusko
Italia
8
article
Svatá válka Senussiho.
Svatá válka Senussiho.
V Praze, 18 dubna.
= Co zatím již zprávy z bojiště afrického
unavují, docházejí zprávy ze středu černé Afriky
o novém nebezpečném mraku, jenž se tam sbírá a
hrozí býti daleko nebezpečnějším než válka s Boery.
V hrozné paměti jsou turecké války náboženské,
jichž zápalem byl fanatismus moslemínský. Nová
svatá válka moslemínská se chystá ve středu
Afriky a nebezpečí to nelze bráti na lehkou váhu.
V březnovém čísle »Ninet. Cent.« pojednává o
něm Mr. T. R. Threfall, jenž věští o »hrozící
svaté válce Senussi-ho«. Článek jest psán jako
varovný výkřik v době nejvýše nebezpečné. Mezi
tím, co se veřejnost politická obírá vlivem Ruska
v Asii a obrovským bohatstvím močálů sibiřských,
které se budou moci proměniti ve »špižírnu«
Evropy, a co vliv Francie v Číně budí řevnivost
Němců, povstává kultuře evropské a státnické
moudrosti její daleko větší nebezpečí, než jest
Rusko v Asii. Moslemové afričtí pevně věří, že
přišel jich osvoboditel v osobě Senussi-ho, jenž
bude míti větší výsledek při svém prorockém úkolu,
než měl Mahdi.
Dle citovaného článku jest Mohamed el Se-
nussi, syn alžírského advokáta, dle pojmu moslemů
»svatého muže«, který při své smrti v roku 1859
prohlásil, že jeho syn jest pravý Mahdi, jenž bude
reformovati starý mohamedanism.
Kdekoliv Senussism se zakořenil, všude násle-
dovala úprava vlády k lepšímu a povznešení sou-
kromého života.
Boer
Threfall
Němec
Mahdi
Praha
Afrika
Cento
Rusko
Asie
Evropa
Francie
Čína
9
article
Vyslanci nového reformovaného mahomeda-
nismu jsou při práci ve všech větších městech tu-
reckých a působí nejen v Africe, Australii, alei
v části Evropy. Hájí mravnost, pěstují pohostinnost,
žádají poslušnost a užívají žen jako svých agentů,
ač do svých řad jich nepřijímají.
Nynější prorok a Mahdi Sidi Senussi jest nyní
50 let stár a toliko jedinký Evropan (Němec Nach-
tigal) jej viděl. Nachtigal o něm vydal svědectví,
že jest nepoměrně dokonalejší než Dougali Mahdiho.
V Jerubabu cvičil Senussi 2000 studentů, z nichž
odchoval si missionáře své víry. Má obrovskou už
zbrojírnu a nesmírný počet velbloudů. Před ně-
kolika lety odstěhoval se 500 mil od Nillu do
středu Afriky, aby zde mohl »zdokonaliti« své žáky,
kteří věří, že on pochází přímo od nejmilejší ženy
Mohamedovy, Fatimy, nebo má všechny známky
»pravého Mahdi«: jednu ruku delší, modré oči a
neklamné znamení mezi lopatkami.
Jméno jeho proto hýbe ohnivou myslí fana-
tických moslemínů temné Afriky. Jeho kolonie
zřízeny jsou v Tripolisu, Tunisu, Alžírsku a Ma-
rokku. Jeho přívrženci jsou proň nadšeni nejen po
obrovských pouštích saharských, ale i na vyso-
činách Tibesti ve státech Wadai, Borgu, Bagharnu,
Somali, Senegambia a jak se ostatní ona rozsáhlá
území, nám zcela takřka neznámá, jmenují. Se-
nussism se šíří do střední Afriky a vyrocuje po-
hanství, rychlostí pro naše missie — báječnou.
Mahdi Sidi Senussi
Evropan
Němec
Nachtigal
Mahdi
Mohamedův
Borg
Bagharn
somali
Senegambia
Afrika
Austrálie
Evropa
Nill
Fatima
Tripolis
Tunis
Alžírsko
Ma
10
article
Senussism v Africe jest jako připravený zvěstný
oheň na vysočinách afrických.
Jakmile vyhlásí tento muž »svatou válku«,
jeho bratrstvo jako jeden muž povstane a vrhne
se do boje proti nenáviděnému plemeni bílému,
které považují — snad až příliš právem — za
svého nepřítele. Počet přívrženců Senussiho nedá
se přesně určiti, neb ho chová v tajnosti Senussi
— — sám! V r. 1883 páčil je jeho přívržence M.
Duveyrier na 3 miliony, avšak od té doby zmohl
se Senussism tak, že má nejméně 9 milionů
mužských přívrženců, kteří k jeho slovu povstá-
vají a slepě poslouchati jsou zavázáni. Sini Se-
nusi podal několikráte důkaz svého státnictví.
Osvobodil množství otroků a jako svobodné přijal
je do svých řad a každý osvobozený otrok jest
jeho missionářem. K jeho slovu vzplane krutá po-
chodeň válečná nejen v Africe, v Arabii, alei
v Indii.
Jako samorostlý státník očekával Senussi
dobu příhodnou pro svatou válku totiž až Anglie
a Francie budou zaneprázdněny. Čeká na povstání
Sudanců v Omdurmanu, Anglie na jihu má právě
dosti práce a v Indii zuří hladomor. Od krimské
války — píše »N. C.« — nebyla Anglie tak za-
neprázdněna, jako dnes. Vyslanci Senussiho, roz-
šíření po hlavních městech, podávají věrné zprávy
o všech politických změnách v Evropě.
M Duveyrier
Senussism
Afrika
Arabia
Indie
Anglie
Francie
Evropa
Senussi
11
article
Vojsko Senussiho jest daleko vycvičenější
než jeho předchůdců. Zbraně byly dlouhou dobu
uschovávány do Jerabub-u a Joffo O jeho dělo-
střelectvu není nic známo, však jejich čilost, vy-
trvalost, znalost krajiny a klimatu vydává pro ně
více než celé sbory dělostřelectva. Threefoll praví:
»Znásobíte-li stokráte vydání, které způsobeno bylo
podrobením Alžírska, máte asi přibližný obrázek
výloh při svaté válce Senussiho.« Toť zajisté
smutná zvěst pro kulturu naši.
Však nelze upříti, že bílé plémě samo nese
vinu. Mýlí se běloši, domnívají-li se, že Sudanci
nemají vlastenectví. Oni sebe považují nejen za
rovné bělochům, nýbrž za vyvýšené nad ně,
a proto každé zabrání jich půdy, každý postup bě-
lochů — bez rozdílu národnosti, považují jako
lup, a chtějí se pomstíti pomstou Moslemína. Toť
přirozená touha všech domorodců afrických, v jichž.
čelo se může každou chvíli postaviti Senussi se
svými věrnými! Která velmoc neb která alliance
může v Africe zadržeti jejich postup? Při vyhlá-
šení »svaté války« všichni Afričané jsou bratři
a v Africe není více mezí národnostních. Celá
Afrika stojí proti plemeni bílému, jemuž klne.
Dlouho anglická Evropa sledovala postupy Su-
danců, však sotva bude moci je zadržeti. Nadšení
a zisk setkají se znovu v boji — kdo utrpí? Za-
jisté nejvíce naše missie, které pracně jsou udržo-
vány potem našich missionářů a příspěvky katoli-
ckého světa, však kříž missijní jest dískreditován
špinavostí bělochů u samých černochů v temné
Africe.
Joffo
Sudanec
Jerabub
Alžírsko
Afrika
Evropa
12
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
V Praze, 18. dubna.
K situaci. Vídeňské časopisy tvrdí, že
vláda již úplně vypracovala osnovu jazyk o-
vého zákona, kterouž má býti upraveno uží-
vání jazyků při zeměpanských úřadech v Čechách
a na Moravě. Osnova předložena bude poslanecké
sněmovně co nejdřív, a sice nejspíše hned v první
její schůzí. K osnově přídán bude zvláštní výklad,
kterýmž ji vláda odůvodní. Povede k cíli? Pochy-
bujeme. Zajímavý dopis o politické situaci v Ra-
kousku čteme v »Münch. N. Nachr.«, kteréž bý-
vají z pravidla dobře zpraveny. Čteme v něm m.
j.: »Z celého způsobu boje, jejž Čechové poslední
dobou vedou, vysvítá nade všechnu pochybnost,
že vyrovnání mezi Čechy a Němci za Körbrova
ministerstva skutkem se nestane. Co má se však
stati? Má pan dr. Körber odstoupiti a učiniti
místo novému přechodnému ministerstvu, kteréž by
Badenova jazyková nařízení obnovilo? To je vy-
loučeno, ježto má Rakousko již dosti zkušeností,
kterých německou obstrukcí nabylo a ježto by
tato obstrukce ihned zase ožila, kdyby obnoven
byl stav, který ji zrodil. Má se svolati říšská rada
Poch
Münch
N Nachr
Čecho
Němec
Körbrův
doktor
Körber
Badenův
Praha
Čechy
Morava
Ra
Rakousko
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Za j Antonínem Citto u.
Vzpomíná A. D.
Vzpomínám si na děkanský chrám v pohorském
městě Dobrušce, jak byl přeplněn, hlava vedle hlavy,
v lodi i na kruchtách, ve dveřích a kde jenom bylo
volné místečko, když můj soudruh alumnus Antonín
Citta měl v rodišti svém kázání. Měl jsem k němu
dvě hodiny cesty a přišel jsem se na jeho slávu po-
dívat. Seznal a viděl jsem radostí při tom plačící
matku, zářící dva jeho bratry a sestru, potěšené četné
příbuzenstvo, hrdé rodáky. Čitta slavil tehdy, lze-li se
tak vysloviti, triumfy; všudy se nám dostávalo cti,
kde kdo nás pozdravoval. Cittovi blahopřáno k pě-
knému úspěchu, byli jsme návštěvou v předních ro-
dinách městských, a když jsme odpoledne podnikli
výlet do Nového Města, i zde bylo nejinak.
Citta požíval v rodišti svém vážnosti a takési
nezadal. Dovedl se stále i v nemoci své udržeti na
výši jakési uhlazenosti, i při žertech si počínal od-
měřeně. A musím přiznati, že to byl jinoch, když
jsme se v pražském semináři poznali, velice hezký,
přiměřeně vysoký, růžově červený, čela vysokéhoa
rysů pravidelných. Měl postavu, zvučný milý hlas,
výřečnost, zvláštní úsměv — ký div, že se všem líbil,
horlivě mu bylo nasloucháno a pronášen všeobecný
úsudek, že bude z něho pěkný a milý kněz.
Studoval v Hradci Králové, já v Rychnově nad
Kněžnou, proto jsme se seznali teprve v Praze. Seděli
jsme buď vedle sebe nebo naproti sobě, pozoroval
jsem, jak byl pilný, jak se učil a sám sobě každou
lekci odříkával; chodili jsme přisluhavati do kostelů,
Citto
Citt
Dobruška
Nový město
Hradec Králové
Rychnov nad Kněžná
Praha
14
article
na procházky; byl veselý, žertovný; jezdili jsme spolu
domů na svátky. Jaká to byla pro Cittu radost. Mi-
loval velice rodiště svoje. Mnohdy na ně vzpomínal,
řka: »Teď je u nás po požehnání a mládež se pro-
chází na podloubí.«
A za nějaký čas?
Citta postonával už v semináři. Vysychala mu
mícha nebo něco podobného. Příčiny? Nastydnutí.
Jednou prý se klouzal na Labi, probořil se a běžel
tak zmáčený do Hradce. Na první Vánoce jsme jeli
po severozápadní dráze v nevytopeném voze. Neuměli
jsme se ozvati. Snad i jinde nastydnul. Musil do ne-
mocnice, nemohl na nohy. Jednou klesal slabostí na
ulici a dvě ochotné ženy jej přímo zanesly na Kar-
lovo náměstí. V semináři jsme jej elektrisovali, nie
naplat. Bál se, že zůstane mrzákem, že nebude vy-
svěcen. Bojoval o sousto chleba. Klekání mu dělalo
obtíže a při svěceni mně pravil: »Lojzíku, já se ti
podepru o ruku, zvedni mne.« Plnil jsem tu službu
a cítil jsem několik dnů bolení v pravé ruce.
Jak se těšil do duchovní správy, jak by byl rád
pracoval, domácí podporoval! Nebylo mu toho po-
přáno. Byl v lázních na útraty zvěčnělého kardinála,
který se ho ujímal, i kočárek mu koupil. Stal se
katechetou na Kladně, vodili jej do školy, zde usedl
a učil.
Na svých cestách navštívil jsem jej tam. Nalezl
starší ženu, která mu posluhovala. Bylo to smutné
s ním, ale přece se držel. Všude ochotní lidé mu
podali rámě, aby odvlekl svoje bezvládné tělo. Ovšem,
někdo mu ani nevěřil. Vždyť byl jinak zdráv a dobře
vypadal! Když ani katechetské místo nemohl zastávati,
byl dán do pense a působil při filiálním kostele
Citt
Musil
Hradec
Kara
lovo náměstí
Kladno
15
article
v Lubně u Rakovníka. Zde se choroba horšila a po-
sléze dostal i konkurenta. Těch neblahých poměrů
deficientů kněžských!
Asi před osmi roky dostal jsem od něho list,
psaný trhavým písmem. Ptal se mne na poměry klá-
štera u Milosrdných bratří, kam prý se má odebrati.
Věděl, že jsem v klášteře navštěvoval některé rodáky
a tudy poněkud místo ono znal.
Ža rok jsem hledal Cittu u Milosrdných a pak
jej zde navštívil několikráte. Byly to smutné ná-
vštěvy! Jak bych při nich nevzpomněl na onen den,
kdy jako alumnus kázal v děkanském kostele v Do-
brušce!
»Jak se máš, příteli?«
»Vidíš; tuhle sedím a musím seděti, až přijde
sluha. Ten mne sundá s postale, dá ke stolku a pak
jsem tady sám a sám.«
»A čím si ukracuješ tu nekonečně dlouhou
chvíli?«
»Modlím se, jak vidíš, čtu a kouřím. To je můj
život. A pak se dívám tamhle na ty hodiny, jak ten
čas pomalu ubíhá. Za ten peníz pense se mně do-
stává obstojné obsluhy a stravy. Musím. děkovati
Bohu, že mám aspoň to.«
Donášeli mu knihy z jedné pražské půjčovny,
nějakou dobu přicházel k němu jistý pán, který s ním
hrál v šachy. Jinak trávil život přesmutný, vzdálen
svého rodiště, svých přátel a známých.
Za živa pochován!
Ani psáti nemohl, posléze jej musili i krmiti.
Kávu srkal trubkou, s těžkostí obrátil list v knize.
Nezvedl si ničeho, i dýmku mu nacpali.
A tak seděl osm roků v nejkrásnějším svém
Lubno
Rakovník