ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 be4d35d0-8f11-11dd-8c2e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 46, person 57, org 3, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 28. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 175.
4 article
la ranni a večerní liety předplácí se V Praze v administracle na měste. na čtvrt iota . . . . 8 R — s dvojí donáškou- na ztvrt íeta : . . . 7 K alh ve fIlAlkách na měsío . . . 2 K s0h Poštou. na města. na čtvrt ista : . . . 9 K o0 s dvojí zásilkou a měslo. na čvriota: . . : ke Dnešní číslo pro Prahu jest o 8 s přílohou pro venkov o 12 stranách Předseda ministerstva hrabě Stürgkh a finační nesnáze na- šeho království. Ve včerejší schůzi panské sněmovny navázal hr. Stürgkh na význačný projev knížete Karla Schwarzenberga o situacív království Českém, ve kterémž zvláště dů- razně bylo upozorněno, že jest potřeba trvalé, důkladné a pronikavé sanace zem- ských poměrů finančních — část svých vý- kladů, věnovaných otázkám vnitřním i za- hraničním. Hr. Stürgkh slíbil tu, že vláda co do financí zemských v našem králov- ství, pokud možná, „uvolní ony po- mocné zdroje, kteréž nevy- schly z vnitřních, hospodář- ských, nýbrž z politických po- hnutek“. Označiv takto nesnáze zemské po- kladny jakožto stav uměle přivoděný z ú- myslů a záměrů politických, učinil nejen správné rozpoznání nynější finanční tísně království našeho, ale vyloučil zároveř všeliké jiné příčiny její, jež by lidmi neza- svěcenými mohly snad býti hledány jinde. zejména v úbytku hospodářské zdatnosti obyvatelstva.
Stürgkh Schwarzenberg Praha Hradec
5 article
Zároveň předseda ministerstva ve vče- rejší své řeči prohlásil, že vláda v určitém okamžiku tímto způsobem zasáhne, aby odvrátila nebezpečí, jež z této finanční krise hrozí obyvatelstvu; dále, že přesně a svědomitě vystihne onen okmažik jenž pro ní nadejde, když autonomní zemská správa (zemský výbor) odmítne odpovědnost za vedení zemského hospodářství. Při této akci, stane-li se nutnou, bude prý co nej- více možná dbáti zásad samosprávy. Toť jádro projektu hr. Stürgkha, jímž zároveň vláda přímo a veřejně zaujímá sta- noviško — k důsledkům svévolné obstrukce německé sněmovní menšiny. Finanční krise zemská jakožto účinek politický, jakožto úmyslně přivoděný stav jenž poškodil a poškozuje jak naše králov- ství tak i stát sám, jest něčím nebývalýma neslýchaným v dějinách finančních nejen našeho království, ale vrhá co nejostřejší světlo na zvrácenost vídeňských vládních názorů vůbec. Vina tato spadá ovšem na vládu, kteráž za vedení bar. Bienertha a finančního ministra Biliňského pomáhala v r. 1909 z politických zájmů ucpávati pra- meny zemských příjmů, chtějíc dopomoci německé obstrukci — k vítězství. Stalo se to tak, že jednak odepřela zvýšení zem- ských přirážek o deset procent, čímž by bylo přibylo zemské pokladně ročních příjmů nejméně o 8 mil. korun, jednak ne- svolila, aby se prodloužila pivní dávka 1 K 70 h, čímž odpadlo zemským důchodům 13 mil. korun, čili ročně dohromady 21 mil. korun.
Stürgkh Bienerth Biliňský
6 article
Schodek financí zemských činil tehdy asi 26 mil. korun a byl by těmito dvěma položkami býval uhrazen až na pět milionu korun. Království bylo ovšem nuceno o- patřovati si nutné peněžní prostředky na úvěr, a ježto v posledních letech míra ú- roková vůbec stoupla a tíseň peněžní se stala všeobecnou, přibylo od konce roku 1909, tedy za čtyři léta, na sto milionů korun dluhu a roční potřeba zemská nad to ještě stoupla o výší jejich zúrokování. Vedle této finanční ztráty bylo králov- ství nuceno, obmezovati svá vydání, čímž znemožněná podpora četných blahodár- ných podniků a zastavena všeliká pod- nětová činnost. Při záležitosti pivní dávky mimo to zmařen důchod, rostoucí a přibývající se vzrůstem počtu obyvatelstva, aniž by kon- sumenti piva byli měli z toho nějaký pro- spěch, že přestalo placení pivní dávky zemské. Pivovary a páni hostinští podělili se o pivní dávku; prvé zvýšily — jak známo — cenu piva, a hostinští setrval na ceně, jakou mělo pivo dříve za plat- nosti zemské dávky.
7 article
Pravili jsme již, že německá obstrukce těšila se protekci pp. bar. Bienertha a Bi- liňského, kteří při tom zapomenuli, že fi- nanční zkáza země musí nutně zasáhnouti i finance státní, a že jest neprominutel- ným přehmatem, když z ústředí státní vlády se vnáší rozvrat finanční do které- koliv části státního organismu. Věc byla tím osudnější, že obstrukce německá če- lila k rozkladu jednoty království a roz- vrat finanční byl jí vítaným jakožto pro- středek nátlaku na obránce jednoty krá- lovství a rovného práva obou národů, něm obývajících. Musila tedy jak německá menšina sněmovní tak tehdejší vídeňská vláda věděti, že zástupcové našeho náro- da nikdy takovému nátisku povoliti ne- mohou, a tak věci dospěly tam, že ny- nější vláda, pokud se týče předseda její poznávají, že finanční krise království musí býti zažehnána. Co před čtyřmí lety bar. Bienerth a tehdejší finanční mínistr Biliňski mohli vy- říditi hladce, pouhým příznivým vyřízením návrhů zemského výboru, aby se zvýšily přirážky a prodloužila pivní dávka, to bu- de nyní po čtyřech letech za okolností ne- obyčejně stížených, svízelně urovnávati vláda hr. Stürgkha — při čemž ji tížiti bu- de vědomí, že tento složitý úkol jí nadě- lila vedle lehkomyslné obstrukce německé vlastní její předchůdkyně na ministerských křeslech vídeňských. Bývají to zvláště vídeňské časopisy. jež na všech stranách podezíravě slídí po domnělých slovanských vnitřních odpůr- cích zájmů státních, tuto mají klasický do- klad, jak se uměle, za politickými cili vná- ší rozvrat i tam, kde při nepatrné jen pro- zíravosti vlády vídeňské mohlo v samých počátcích zabráněno býti posavadním dalším jeho následkům. Či ani tyto zkuše- nosti nepomohou ve Vídni, a bude se dále pracovatio podlomení autonomie zemské a tím i otřásati celou budovou státní?
Bienerth Bi Stürgkh jít vědomý Vídeň
8 title
Spor srbsko-bulharský.
9 article Rumunská pohrůžka Bulharsku?
Rumunská pohrůžka Bulharsku? Z Bukurešti, 27. června. Dnešní ranní l- sty oznamují, že rumunská vláda včera ve- čer odeslala do Sofije notu, ve které bul- harské vládě oznamuje, že Rumunsko oka- mžitě zahájí válečnou akci, učiní-li bulhar- ská vláda nějaké pohyby proti bývalým spojencům. Potvrdí-li se zprávy, že Bulhaři napadli srbské vojsko, bude ihned vydán mobilisační rozkaz. Veškerá opatření pro urychlení mobilisace byla již učiněna. Ru- munsko je v tomto případě pevně odhodlá- no vzhledem na stanovisko Bulharska, kte- ré ohrožuje mír Evropy, co nejrozhodněji zakročit a zaujatí stanovísko proti Bul- harsku. Poloúřadní informace rumunská. Z Bukureští, 27. června. (K. k.) Oficiosní „Politigue“ uveřejňuje tuto informaci: Z ciziny docházející zprávy zřejmě zavdávají
Bulhar Bulharsko Bukurešť Rumunsko Evropa
10 article
důvod k obavám veřejného mínění, pokud se týče jakésí akce Rumunska. V Rumunsku, tak jako v cizině ví každý, že by novábalkán- ská válka nemohla nechati Ru- munskolhostejným. Proto učinila vlá- da včasně všechna opatření as jich provedením počala již za pří- tomnosti krále v Konstanci. Ru- munsko je připraveno a kdyby zahra- niční situace to vyžadovala, podá o tom ihned důkaz. To neznamená, že byly vydány mobilisační rozka zy a že i přes pesimismus, zavládající dokonce v Petrohradě a v Paříži, nezmizela do- cela vyhlídka na mír. Jestlíže ministr- presidenti čtyř balkánských států odeberou se do Petrohradu, bude to dojista prvá etapa na cestě k urovnání obtíži Řecká odpověď na bulharskou notu. Z Athén, 27. června. Odpověď Řeck na bulharskou notu odmitá výčitky ohledně pronásledování Bulharů a tvrdí, že Řekové mnohem více zkusiti v územích, obsazených Bulhary. Řecké úřady zatýkaly jen v při- padech nutnosti vzbledem k udržení pořádku a pokoje. Mírumilovnost Řecka jest ostatně dokázána srážkou u Nigrity. Nutno se tázati — praví se v notě — proč Bulharsko na- vrhuje, aby Solun a okolí bylo Řeky Bulhary společně obsazeno? Dále zdůrazňuje nota, že Řecko je vždy ochotno předložiti sporné záležítosti smírčímu soudu a že sou- hlasí se současným odzbrojením všech čtyř balkánských států.
Bulhar Řek Rumunsko Konstanc Petrohrad Paříž Atény Řecko Bulharsko Soluna
11 article
K situaci. V Bělehradě, 24. června.
Bělehrad
12 article (Pův. dopis „Nár. Listů-)
(Pův. dopis „Nár. Listů-) Na tyhle dny nezapomene slovanský svět tal brzy. A jestli jsme dosud se klamali v příčině osnov slovanského hnutí neb jen poněkud oddávali se idyllickým nadějíní, v těchhle dnech musíme rázně zrevidovati své mínění. Na hranicích srbsko-bulharských stojí proti sobě po zuby ozbrojen dva bratrští národové a ještě v této chvíli nelze s určitostí říci, je-li válka opravdu zažehnána. Všechny naše prosby a všechna naše zapřísahání byla marna. Byli jsme nazváni sentimentálci Bude-li spor přece jen mírně rozřešen, netřeba i tajití, že ne naším mravním vlivem, nýbrž po tlakem vyšši iysické sily. Máme prote viniti oba národy? Nesmíme. Máme proto ochlad- nouti ve svých synpáátch k nim? Máme proto ochladnouti ve svém zájmu pro slovanské hnuti? Ani to nesmíme.
13 article
Naopak pro slovanské hnutí musíme z něho čerpati nová poučení. Nebylo by dnes tohoto spo- ru, kdyby byly smlouvy a konvence řádně uza- vřeny i kdyby každá jich změna byla ihnod kon- statována a důsledky z ní vyvoděny. To se bohužel nestalo, nýbrž věci byly ponechány samy sobě. čímž stvořen jistý psychologický moment. jenž se postavil jako hráze proti dodatečnému do- rozumění. Pan Pašič v rozmluvě se mnou řekl, ž spoléhal na to, že pravda a srdce zvítězí. Bohužel- pravda a srdce, toť pojmy příliš roztažité a ne- zaručené. Spokojeněji se spává, je-li vše — jak se říká — černě na bílém, ví-li se, na čem vlast- ně jsme. Dobré srdce jest krásná věc, ale špatn se vyplácí, padne-li do rukou sudiče. Srbsko sice několikráte upozorňovalo průběhem války, že bude žádati kompensace, jenže učinilo to vždy ve formě příliš všeobecné a skoro plaše. Nedovedu si roz- hodně představiti, jak se to stalo, že už schůzk p. Pašičova s bulharským ministrem financí Todo- rovem v Niši ještě před Novým rokem nepřinesla jasno do věci. Bulharsku třeba vytknouti, že i počíná jako pravý sudič, jemuž se dostalo kue psaného papíru do rukou. Takové jednání platí
Pašič Pašičův Srbsko Niš Bulharsko
14 article
sice pro soudy, ale kromě soudní jest ještě spole čenská othika, jež soudí často onoho, jemuž soudy daly za právo. Krutá neústupnest Bulharska do- hnala věci do tak krajního peychického zaostření že i po mírném rozřešení sporu zůstane mezi oběma národy na dlouhou dobu hluboká jizva. plná roztrpčení a snad i jedu. Na bulharském místě nikdy bychom nesrovnali s hlasem svědom podceňování srbské pomocí u Odrinu. Všechna čest a sláva bulharské armádě. Ale srbská pomoc měl se cenit ne dle dívisí, nýbrž dle morážního svého významu, neboť aťsi byly tu strategické výpočty jakékoliv, národu, jenž tu bojoval, bylo jasno jen to, že bojuje za cizi. A byl to národ, jenž nosil vzpomínky na Slivnici, proto tim citlivější, řevni- vější i v každé nahodilosti úmyslnost spadtřujíci O tom se mělo trochu vnímavějí uvažovati Tyto rekriminace nejsou zbytečny dosud a dlouho ještě nebudou. Myslím vůbec, že v celém spor nalezneme spoustu momentů, jež bude třeba zpra- covati s hlediska slovanské mravnosti, ač ne- chceme-li obviniti ze lži ony, kteří ve slovanském hnutí spatřují především mravní živel. Tedy dvojího postrádáme v srbsko-bulharskům sporu: náležitou přesnost, kterou si musíme osvo- jiti, a ony prvky slovanské mravnosti, jež pěstujeme ve slovanském hnutí. Vytýkajíce tento druhý při- znak, pranic nemusíme se dáti mýliti unáhlenými výroky vzdoru: „co je nám po Slovanstvu?“ a pod.
Ted Bulharsko
15 article
Nic není lehčího než odmítnouti, co je nám ne- pohodlno a nezávislé slovanské mínění bylo tomto sporu nepohodlno všem šovinistům.. Válečné strany tu i tam nutí do války. Právě to je okolnost, jež politickým stranám musí zaklepati na čelo. Neboť není věcí válečných stran mysliti o tom, co bude po válce. Jejich poslání končí na bitevním poli zahrabáním padlých. O vše ostatní mají se starati politícké strany. Prorokuje se, že by to byla válka velmi krátká — snad ně- jaký měsíc — ale strašně, strašně krvavá. Tu by nebylo smilování, nebyto by onoho gentlema nství. jež se prokazovalo častokráte poraženým Turkům. nýbrž furie krvežíznivé vášně by hnaly tyto šiky proti sobě do boje. „Kdo ti vykopal tvé oko? „To brat, proto tak hluboko!“ Tak dí srbské při- sloví. Někde jsem četl, že by po válce docsla dobře mohl býti stvořen spolek atd. Uvádí se z příklad Italie a Rakousko-Uhersko, Rakousko- Uhersko a Německo, Rusko a Anglie. To nejsou vhodné příklady. Tu jsou dva malí národové, jich státní organismy jsou úplně závisly na národní vůli jež nemohou sbližit veliké státni zájmy, nýbr především mravní svazky národů. Teprve z ních mají vyrůsti státní zájmy. Idea balkánského spolku je rovněž v prvé řadě mravní a pak teprve poli- lickou ideou. Pro ni jsou balkánšti národové vy- chovávání od druhé poloviny minulého století. tom všem povinni jsou uvažovati státníci, kteři převzali a mají dějinnou zodpovědnost. A to ne- jsou válečné strany.
Turek RakouskoUhersko Německo Rusko Anglie
16 article
Podivno, že dříve vůči Turecku nynější spo- jenci projevovali mnohem více blahovůle, než nynt vůči sobě. Ještě si vzpomínám výroku páně D- nevova, proneseného svého času v rozmluvě s mnou: „Přejeme si jen, aby našim bratřím v Ma- kedonii dány byly takové reformy, aby jejich nářek nedolétal k nám, neboť to demoralisuje náš život. V Srbsku prokazovalo se mnoho přátelství mlado- tureckému režimu, ačkoli měla jím býti posílena celistvost osmanské říše. Idea balkánského spolku s Tureckem v čele měla býti uskutečněna právě na osnově celistvosti Turecka s autonomni Make- donií v jejim rámci. A nyní tolik zuřivosti mez sebou a tolik lačnosti .. Věru, to třeba říci bez obalu, že balkánšt národově neprojevili tímto způsobem porozumění pro myšlenku, kterouž se tolik honosili před Evro- pou. Balkánští národové dělají — bohužel — n nás dojem do fraků navlečených hladovců, kteří za stolem při spatření mísy zapomínají všech salon- ních a společenských způsobů, a odhodivše vidličky a nože, všemi desiti prsty ženou se do misy. V drobném prodejle ranní člsle o sobě . B le večerni Ve ňliálkách na venkově ranní čislo večerní. Inseráty plati se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházeji se táž redakcn, tiskárna a ezpedine „Národních Listů Rukopisy se nevracel.
Turecko Ma Srbsko pán Dnevův
17 article
Hořko je nám při tom přirovnání zajisté všem, ale jiného, jež by stejně vystihlo situaci, snad ani není. I musilo přijíti zakřiknutí až z Petrohradu, za- křiknutí tak jadrné, že se po původci udiveně ohlédly hlavy na všech stranách, že se I svářící se brača zarazila a snad i zastyděla. To vykříknutí jakoby bylo vyšlo z hrdel nás všech. Jeho poli- tická hodnota zhola je nám vedlejší věcí. Lhostejno je nám, zda je spolupodepsal Sazonov čí nikoli. Jsme jen vděční, že tento náš výkřik pronesl někdo, jehož hlas více pronikl i působil než nák. Č. Slepánek.
Sazonov Petrohrad Č . Slepánek
18 title
Říšská rada.
19 article Panská sněmovna.
Panská sněmovna. Z Vídně, 27. června. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů-.) Velikou 7hodinovou debatu, věnovanou vnitřní a zahraniční politice, měla panská sněmovna v dnešní schůzi, v poslední před letními prázdninami. Mnoho řečí promluveno a zajímavých. Poměry v království Českém a na Balkáně nalézaly se v popředí jejich. Za- znamenáváme důležitou metu: s několika stran uznáno bylo národopisné faktum, že ra- kousko-uherská monarchie má většinu slovan- skou. S největším klidem konstatujeme tuto prostou skutečnost bez jásotu sice, ale ni- koli bez povděku, jaký způsobuje vítězství pravdy. Hr. Otakar Czernin, člen ústavověr- ného velkostatku, zaujal vůči nynějšímu mini- stru zahraničních záležitostí linii středni, dl- lem ho bráně, dílem jej odsuzuje, ale rozhod- ně postavil se proti jeho předchůdci hraběti Aehrenthalovi, poněvadž, vydav sandžak Tu- recku, podle jeho soudu způsobil alianci srb- sko-černohorskou a protože v příčině Alban- ska uzavřel smlouvu s Italií, kterou Rakou- sko-Uhersko posíláno jest postrkem. Měl za- jisté pravdu, pravě, že tato říše neuměla bal- kánské státy hospodářsky si naklonit, uměla jen zavřít jim své hranice, čímž sesílily, Ra- kousko nenávidíce, ale nebojíce se ho; toli- kéž vyzýval-li monarchii, by podala Srbsku první ruku ke smíru a volal-li, že nynější po- měry v Chorvatsku nemohou být déle trpěny a že obyvatelstvo bosensko-hercegovské ne- může zůstati občany druhořadnými, nejsouc zastoupeno v delegacích.
Czernin Aehrenthal Vídeň Balkán Hradec Alban Raka skoUhersko Chorvatsko Italia
20 article
Nynějšími neutěšenými pomě- ry v Čechách, zvláště pokud jsou povahy finanční, a česko-německým vyrovnáním za- býval se kníže Karel Schwarzenber velmí zevrubně. žádal trvalou, důkladnou pronikavou sanaci poměrů těch, nikoliv jenom dočasnou a přechodnou. Zahraničními výklady vůdce pravice pan- ské sněmovny prokázal místy antipatie proti Srbsku a Rusku. Též on minil, že nesmí být provozována politika, která zaviňuje ve vni- tru stav, jenž mimo hranice říše naprosto se nezdá následování hodným. O Srbsku pravil, že nalézá se nyní na politické úrovní a má sebevědomí tak velké, že nedá si své smýšle- ní vůči Rakousko-Uhersku odkoupit několika tisíci voly, do monarchie dovezenými. Podobá se, že vůdce konservativního velkostatku z království Českého hospodářské styky mezi Rakouskem a Srbskem podceňuje. Zajisté pro několik tisíc volů Srbsko se od Rakouska ne- odkloní, ani nepřikloní, avšak těchto několik tisíc volů je v hospodářské politice rakousko- srbské položkou hodně důležitou. Kn. Schwar- zenberg doporučoval Rakousku, aby, je-li tře- ba, ukázalo Srbsku pěst a dalo mu na sroz- uměnou, že nestrpí žádných dalších aktů ne- přátelských, zejména pak nestrpí, by Srbskem bylo obkličováno. To bylo thema, které jsme od tohoto šlechtice slyšeli již v delegacích. Položil též otázku, nač je třeba ještě balkán-
Schwarzenber Čechy Srbsko Rusko Rakousko Uhersko
21 title
FEUILLETON.
22 article Dnešní materialism.) Od třiceti
Dnešní materialism.) Od třiceti let je znát ve francouzské literatuře, ve fran- couzském umění i filosofii úsilné hnutí, jak vybřednout z materialistického názoru na ži- vot, jejž vytvořila společnost třetího císař- ství. K prvním, ojedinělým hlasům připojily se brzy celé družiny vyznavačů nového ná- zoru na život, svět a umění, spojily se časem v mocný proud, jenž vsahuje do všech oborů lidského dění, strhuje a vede nové pokolení staví nad mechanickou zákonnost vesmíru sílu vůle a tvořivou genialitu jednotlivce, při- klání se od hmoty k životu, od systematického zkoumání rozumu k tajemným hlubinám citu od vědění k víře. Ale třicetiletý odboj nestačil ještě zlomi moc materialismu. Materialistické theorie, jež nejen se vžily do lidských myslí, ale staly se také základem faktické moci jistých skupin společenských, ovládly všechny společenské útvary, nemizí tak rychle z života, třeba již jsou přezrálé a svadlé, beze vší vnitrné hod- noty. Změnily se v hybné síly sociálního dění a udržují se svou setrvačností, i výhodami. jež poskytují těm, kteří z nich odvodili svoji moc. Nový životní názor, jenž z počátku pod- nikl jen theoretický boj se starými ideami musí, rozkvétaje, bojovat o místo a uplatnění ve společenských institucích, ve všech dru- zích lidské práce a o vliv na všechny lidské mysli, na celou massu lidstva, jdoucí bezděčně a vytrvale starým směrem. Dnes octla se Francie na prahu této nov fase myšlenkového zápasu. Básníci, výtvar- níci, filosofové i politikové cítí již dosti síly neomezovat se jen na theoretické projevy osamělé pokusy, na působnost jen v úzkém kruhu vlastních vyznavačů a odvažují se ne- jen v boj s veřejným míněním, ale i s držitel
Francie
23 article
staré moci, vytvářejí samí nové veřejné míně- ní, strhujíce za sebou vždy širší vrstvy, je- jichž nová generace vyrůstá již pod vlivem nových myšlenek. V takových chvílích bývá radno ohléd- nout se po bojišti a vystihnout situaci. Něko- lik význačných mužů nového hnutí podniklo takovou revisi řadou přednášek, na podně redaktora listu Foi et Vie, Pavla Doumerguea Přednášky vyšly před nedávnem v bibliotěce vědecké filosofic“) a podávají přehled dosa- vadního vlivu materialistické filosofie v růz- ných oborech lidského ducha a charakter no- vých snah, materialismu odpírajících. Nové hnuti není nijak jednotné. Má nej různější odstíny víry od novokatolicismu, jejž hlásá Le Roy až po mystický atheism Maeter- linckův a Bergsonův pantheism, v umění ce- lou stupnici od schválného zdětinštění a opro- stění až po nejrafinovanější, složitý výraz, ale sjednocuje se nejvýrazněji v odporu proti ma- terialistickému a deterministickému názoru minulé doby. Kniha vydaná redakcí listu „Víra a život“ dává výraz tomuto odporu v vědě, v umění i v životě, a je zároveň různým filosofickým názorem svých autorů charakte- ristická pro různé tendence ideové nového hnutí.
Pavel Doumergue Bergsonův
24 article
Boj proti materialismu ve vědě vedou Bergson, H. Poincaré a Friedel. Bergson, po- dávaje v článku „o duši a těle“ résumé svých tří filosofických knih, bojuje za neodvislost duševního života od mozku a jeho trvání i po smrtí těla: duševní život přesahuje značně život mozkový, mozek převádí v dění jen malou část toho, co se děje ve vědomí a pře- svědčení, že duše přežívá tělo, „stává se tak pravděpodobným, že povinnost důkazu při padá spíše tomu, kdo je popírá, než tomu, kd ) Le matérialisme actuel. Par M. M. Bergson, H. Poincaré, Ch. Gide, Ch. Wagner. F. Roz. De Witt-Guizot, Friedel. C. Ríou. Paris, Flammarion 1913. 8° 261 SS. fr. 3.50.
Bergson H Poincaré Friedel M M Bergson Ch Gid Wagner Witt Guizot Ría Paris Flammarion
25 article
je tvrdí“. H. Poincaré, slavný matematik, před nedávnem zemřelý, ukazuje, jak fysické theo- rie o hmotě se dnes odklánějí od materialisti- ckého názoru na svět. Věda neustále kolísá mezi theoriemi atomistickými o složení hmoty z nejmenších částic, a theoriemi o trvalé jed- notnosti, mezi nůzory o mechanickém a dy- namickém složení světa. Ví, že z tohoto ko- lísání nevyjde nikdy, ale přes to pokračuje neustále ve své práci. Aby osvětlil naše úsilné zkoumání atomů hmoty, konstruuje si příklad Nesmírný obr s obrovským dalekohledem míř z temných hlubin nebes na mléčně zabarvený oblak: naší mléčnou dráhu, myriady světů, mezi nimiž je i naše země drobounkým prá- škem. Přemýšlí, je-li ten oblak z jednotné hmoty, či je-li složen z atomů. Dalekohledem objeví v něm myriady světlých bodů. „Ah, te to mám,“ řekne si, „tu jsou, postihl jsem ato- my.“ Nešťastník netuší, že jsou to slunce se svými planetárními systémy, na nichž žijí mi- liony bytostí hádajících se, jsou-li i ony slo- ženy z atomů, či z jednotné hmoty. A spor ten bude trvati věčně, neboť je založen ve dvou nesmířitelných touhách lidského ducha: chá- pat — chápat můžeme jen to, co není neko- nečné — a vidět — vídět však můžeme jen to, co je v prostoru, jenž je nekonečný. Jenn
H Poincaré Jenna
26 article
Friedel končí úvahy o materialismu ve vědě přednáškou o dnešním stavu „vědy o životě“ o bytostech ústrojných, závisících jednak na týchž zákonech chemických jako neústrojná hmota, jednak na projevech života, nezávi- slých na zákonech hmoty. Dochází ku pře- svědčení, že vědy o životě nemohou být za- loženy na materialismu, studují sice jen úchvat- né změny živoucí hmoty, způsobené střídáním smrti a života, ale zastavují se před tajemným tím Vědomím, jež proniká vesmír, a k němuž možno se přiblížiti jen hlubokým cítem vlast- ního nitra. De Witt-Guizot, Gaston Riou a Firmin Roz studují vliv materialismu na literaturu- De Witt-Gnizot ptá se, co stalo se s uměním vlivem materialistického světového názoru, jak prospěl lidské společnosti. A jeho odpověd zní, po kritice naturalistického románu a jeho dozvuků v moderní době, naprosto zamítavě. Gaston Riou pokračuje pak studií o idealismu, jenž vzešel po naturalismu. Vidí především ve Francii obrození víry v naší době. Po r- mantismu první poloviny 19. stoleti přišly theorie Tainovy a Renanovo učení, doba, kdy „vládl mozek“. Dnes vládne srdce. A postup nového hnutí je vyznačen několika význam- nými knihami. R. 1882 vyšel „Roman natura- liste“, studie Ferdinanda Brunetičra, jež je odsouzením theorií, pronesených 1853 Tainem v úvodu do anglické literatury. Roku 188 „Roman russe“ od vicomta Melchiora de Vo- güé byl zjevením nového myšlenkového svě- ta, jenž byl pravým protikladem francouzské- ho naturalismu. R. 1889 Bourgetův žák vy. volal mocný odpor proti Taineovým theoriím.
Friedel Witt Guizot Ria Firminy Roza Tainův Renanův Brunetičr Melchior Bourgetův Taineův Francie Tain Roman natura Roman russe
27 article
R. 1890 Faguet „Osmnáctým stoletím“, kriti- kou filosofie osvícenské vzbudil bouři mezi přívrženci naturalismu. A příští desetiletí tou- ží již po ideálu, jemuž by mohlo sloužíti, Paul Desjardins dává výraz této touze knihou „Dé- voir présent“. Nové hnutí sílí, a nabývá stále určitěji sklonnosti k víře náboženské, již po- číná otevřeně hlásat Brunetičre 1895 člán- kem „Aprs une vísíte au Vatican“. Symbo- listické hnutí literární chce vidět dál než na povrch věcí, dostihnout až ke hluboké, ta- jemné skutečností, již věcí hmotné jen prcha- vě naznačují. A autor, jenž sám jeví v novém hnutí sklonnost k tendenci náboženské, obrac se i proti těm, kdo, jako Maeterlinck, spoko- jují se s mysticismem filosofickým, a tvrdí n konec, že „mladá Francie hledá pravého Boha“. — Firmin Roz vídí v současném di- vadle Francie, mimo malé výjimky, naprostou převahu materialistického názoru. Divadlo jako značná část nakladatelské literatury, sta- lo se obchodem, jenž prostě vyhovuje starým
Faguet Desjardins Maeterlinck Roza vídit Francie
28 article
návykům, počítá s účinkem na smysly, se všedními, hrubými požitky, z nichž lze nej- snáze těžit, se sensacemi, výpravou, a osoby jednající nejsou než panáci, papouškující běž- né fráse a bavící obecenstvo se zřetelem na množství cizinců, kteří zaplavují Paříž a spo- kojují se se sensacemi. Rozbor moderních di- vadelních kusů, jejž autor podává, zasluhoval by u nás opravdové pozornosti. Dle jeho ná- zoru je v divadle nejméně naděje, že nové hnutí myšlenkové a citové zvítězí nad mate- rialistickým duchem dramatické tvorby a ob- chodním vedením divadel. Vlivem nového úsilí změní se moda a zevnějšek, ale duch zůstane týž, dokud místo dnešního divadel- ního obchodu nevyroste nové divadelní umění. Ch. Gide a Ch. Wagner konečně měli dvě přednášky o materialismu dnešní společnosti.
Gid Wagner Paříž
29 article
Gide uvažuje, zda vskutku politická ekono- mic, jak bývá tvrzeno, musí býti založena na názoru materialistickém. První pojem bohat- ství, praví, byl zcela materialistický. Bohat- stvím bylo jen to, co poskytuje země, a pro- dukty průmyslové byly bohatstvím jen potud, že spracovávaly poklady země. Na druhém stupní bohatstvím byl plod lidské práce. Hod- notu věcí určovalo jen množství lidské práce, v nich nashromážděné. Na třetím stupni však hodnotu neurčuje ani hmota sama, ani práce v ní nastřádaná. Bohatství je založeno jen na ceně, hodnotě věci, a cenu neurčuje ani obsah, ani práce, ale „uspokojená žádost“. Pojem bohatství není ve věci samé, ale v člověku. Tytéž věci nabývají nebo pozbývají hodnoty dle toho, probouzejí-li lidskou touhu po sobě, čili nic. „Hodnota není tedy než odleskem naší touhy po věcech.“ Co však vyvolává tuto touhu? Víra ve vytoužené uspokojení. I když je tato víra klamná, pochybená, stačí, že jest. Toužíme po zlatě, alkoholu, vlastním domě, spoléhajíce, že uspokojí naši touhu. Bursa není založena než na důvěře v nějakou událost. která vyjde vstřic naším tužbám. Bohatství
Gid Bursa vlastnit dům