ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bb948a80-8d70-11dc-b4a7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 18, person 73, org 8, work 9
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
měcii ailiia lnn
3 masthead
t a ct stst zr ndovye
4 masthead
V Praze, v pátek II. června 1909
Praha
5 masthead
Číslo 159.
6 article
Na ranzla večerní liety předpláci se V Praze v administraci: na uJsle. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvojí donáškou na měsie. . . . . na čtstt lcta . . . . 7 K esh ve filiálkácha na měsic. . .. 2 K 30h Poštou: na měsle. na čtvrt ieta : . . . 9 K 6n na měsa dvojí zásllkou Ba tvrieta : : k sok
Praha
7 article „Ukol dosti odiosní,.a
„Ukol dosti odiosní,.a Zpravodaj komise, dosazené sborem obecních starších královského hlavního města Prahy k vyšetření otázky, kdo zavini značný průtah ve stavbě obec- ního domu u Prašné brány a pře- kročení nákladu, městský radní p. L Peterka, podávaje městské radě obšírnou odpověď, nazval úkol komise »dosti odiosním«. Výraz »odiosní« jest dosti běžný a vy- znam jeho všesrozumitelný. Pochází od latin- ského sodium«, kteréž znamená pak tolik co snenávist, záští, nepřátelství- a pod. »Odiosním« rozumí se pak všeobecně záležitost, která nenávistí, záštím a nepřá- telstvím hýbe, tudíž záležitost mrzutá, nepří- jemnosti působící — »odium« přinášející Řikává se o »odium«, že zůstává na někom »lpěti«. A úkol komise, sestávající z pánů městských radních L Peterky a dra. Funka. pp. ob. starších V. Štěpánka, Krouského, V. Novotného a c. r. Reinwarta nebyl vlastně ničím jiným, než ukázati, na kom l p odium viny překročení stavební doby o léta a stavebního nákladu o miliony Hlavně jednalo se o druhou část »odia« o miliony«. A tu byla zvědavost obce i její repre- sentace zajisté oprávněna. Původně rozpočtený náklad — můželi se tak říci, neboť hlavní původce celé pohromy byl nedostatek řádných sta- vebních rozpočtů — obnášel tři miliony korun, avšak efektivní, průběhem pěti sta vebních let vydaný již náklad obnáší prot rozpočtu však o více než 4 miliony korun tedy úhrn dosud daleko ještě nehotového obeeního domu činí přibližně asi tolik c stála národu dvojí stavba Národního di vadla dohromady (3,235.000 zl. r. m.). Ovšen mezi závěrečným kamenem Národního di vadla a základním kamenem representačního domu u Prašné brány leží hnedle čtvrt sto- letí, srovnání tudíž poněkud vázne, ale přece jenom stojí za uváženou.
L Peterek Peterek Funk V Štěpánek Krouský V Novotný Reinwart Praha
8 article
Náklad Nár. divadla rozpočten asi na 500 000 zl., první stavba stála 1,824.005 zl rozpočet první hotovou budovou překročen tedy více než třikrát (druhá stavba přišla na 1,385.911 zl.). Rozpočet, anebo lépe řečeno původní odhad stavby representačního domu, překročen dosud dvakráte a jednou třetinou. ale znalci prohlašojí, že podle nynějšího po kroku stavby náklad na representační dům obnášeti bude okrouhle asi 10 milionů k což tedy znamená více než trojnásobné pře kročení sumy původně na representační dům vyštípené, a sumu bezmála třikrát větší než náklad první stavby Nár. divadla.
národní . divadlo
9 article
Nutno opakovati, že srovnávání těchto ná kladů stavebních není přesně směrodatné. neboť ze zprávy vyšetřující komise vychází na jevo, že jenom průběhem půltřetího roku slavební doby representačního domu stouply ceny železa tak značně, že železná konstrukce projektovanů na 225 697 K, zadána za 546 625 K. Vyžaduje tudíž srovnání repre sentačního domu s Narodním divadlem především ohledy na pohyb cen stavebníeh a námezdních. Ovšem, co se týče účel- nosti obou budov, bude už srovnání bez pečnější a není třeba zvlaštního důkazu, že určení representačního domu sotva dosahuje na poslání Nár. divadla. Co do e ste ti- ckého dojmu architektoniky representačního domu, pronesen byl veřejně a z míst autori- tativních úsudek s absolutní jistotou, a to úsudek nikoli lichotný. Avšak tuto okolnost komise městské rady výslovně ze svého šetření vyloučila, estelický zisk nebo ztráta nedá se ani přibližnou nějakou číslicí do bilance vstaviti. Celkem vzato srovnání stavby Národního divadla a representačního domu, ač zajímavé nemůže poskytovati správný názor o staveb- ním hospodářství na staveništi domu repre sentačního, hlavní předvěstí takového úsudku bude zajisté otázka, zdali dosavádní výkon stavby shoduje se s nákladem na něj nalože- ným bez ethických a estetických zřetelů.
národní divadlo
10 article
Jakou odpověď na otázku tuto přinesla zpráva zvláštní komise? Zpráva její není opravdu ničím jiným než řadou obvinění, bez nichž by náklad původně stanovený nebyl překročen rozsahem podle všeobecného mínění tak úžasným. Pře devším obviněno jest dozorstvo stavební že dalo stavbu prováděti na základě docela jiných disposic, než jaké původně schváleny. že připustilo stavbu na základě pouhého ná črtku odchylného od náčrtku, schváleného sborem. Dale obviněna městská rada že sama schválivši náčrtek nazvaný alternati vou V., nepostarala se o jeho schválen sborem. Třetí obvinění týká se nehotovost plánů, kteréž dodávány po listech průběhem tav by, výtka to i stavebnímu úřadu, i dozor- stvu i projektantům. A tu počíná efektivn škůdnost stavebního hospodaření represen- tačního. Tomuto neslýchanému postupu při- kládá totiž zvláštní komise hlavní vinu na nej- větším přetížení nákladu a průtahu způsobe- ném rozpočtem a zadáním ústředního topení a železné konstrukce. Komise obviňuje tu co nejpřísnějším způsobem městskou radu, že z důvodů neznámých a ze spisů nevysvítajících odmítla návrhy i povolaného odborníka tajného rady Rietschla i stavebního dozorstva i projektantů. aby ústřední topení zadáno bylo firmě Jan Štětka nákladem nejvýše 170.000 K a že se usnesla dne 17. listopadu 1905 na vypracování nového projektu a na novém ofe tním řízení Výsledek tohoto opatření z důvodů ne- známých a nepochopitelných značný průtah se samým vyzdíváním základů průtah s defini- tivním zadáním topení, jež zpozděno bezmala o půltřetího roku, průběhem kteréž lhůty ceny stouply lak, že naproti rozpočtenému nákladn 132 500K, ústřední topení zadáno za 322 572k
Štětka
11 article
Podobně dopadá vyšetřování ve příčině železné konstrukce, této klelbě všech monu mentálních staveb pražských a pra příčině největších průtahů stavebních, tu z 225 697 korun rozpočtených skutečný náklad stoup na 546 625 K a při této kapitole ob vi- ňuje komise projektanty, že ani prů- během pěti čtvrtí roku po započelí stavby nedodali potřebných pomůcek, takže v uply- nulé lhůtě zdražený materiál způsobil více než zdvojnásobení nákladu, obviňuje tu obec že projekt konstrukce platila dvakráte, jed- nou projektantům, podruhé firmě dodava telce, která nedodržela krom toho lhůt. Ne- dostatek rozpočtu pro vnitřní zařízení způ- sobil zvýšení nákladu o 982 a hlavní vinu vadného a nespolehlivého rozpočítávání svádí komise na oba projektanty, o jichž na slovo vzalém odbornictví přímo pochybuje. Na kom tedy vázne odium značného
12 article
průtahu na stavbě obecního domu u Prašné brány a značného překročení nákladu? Podle výsledku zprávy zvláštní komise měla by otázka zníti vlastně takto: Kdo ze zúčastněných a povolaných činitelů neb yi vlastně obviněn? Koho při rozdávání svých výtek komise vlástně vynechala, po- čínajíc stavebníkem, jeho organy a konče do davateli? Zbývá však ještě jedna a to nejzávaž- nější otázka: Kdo z obviněných do kazal neoprávněnost výtky jemu učiněné? Referát zvláštní komise o representačním domu vyřízen byl ve sboru obecních star ších způsobem poněkud překvapujícím, který se podobá absolutori u jako vejce vejci Proposice komise, aby vinníkům, na nichž se obec může hojit, to jest projektantům a firmě. dodavatelce konstrukce, jejíž liknavost způ- sobila značné ztráty průtahem, uloženo bylo penale a smluvená pokuta, zůstaly bez po- všimnutí, propadl i návrh, aby elaborát byl dán městské radě, dozorcí radě a projektan tům k odpovědi v určité lhůtě... Naopak příjat návrh, aby zpráva komise byla vzata na vědomí s projevem důvěry nynější do zorčí komisi a tak po přání měst. radního dra. Píka akta o representačním domě uzavřena.
obecní dom
13 article
Tedy nebyla obviněným ani poskytnuta příležitost, aby se o výtkách, jim učině- ných, vyslovili. Několika blahovolnými pro- jevy shovívavosti a prominutí skončena de- bata o promarněných milionech a odbyta aféra, která v tisku oposičním stavěna na roveň aféře rourové. Jedna věc je ovšem jista, zištná nečestnost nebyla nikomu vytýkána, ba výtka taková ani nenaznačena. přes to však tisk radikální a pokrokové opo- sice radniční, ač přímo takové obžaloby se neodvažuje, dává vyznívati nevyslovenému podezření. Leč methoda, kterouž záležitos vyřízena ve sboru, není způsobilou umičeti tyto hlasy a dr. Baštýř mýlí se domnívá-li se, že odmítnutím návrhu dra Šamala učiněn konec — stálému obviňo vání. Neboť především učiněn měl býti konec obviňování, proneseněmu komisí, do sazenou sborem. To se nestalo, zbra sočitelům nevyrvána, trovfalost jejich zmno žena. Resonance tisku národně nepřátelského posílena, afera representačního domu stala se latentní . .. Choroby tohoto druhu dlužno léčiti radi kálně beze zbytku, sice se vracejí stále hor šími a pustošivějšími záchvaty. Debata o svobodě svědomi a pro pagandy v hosudarstvenné dumě. V hosudarstvenné dumě vede se již několi kátý den zajímavá debata o návrhu zákona o svobodě náboženské propagandy jako logickém důsledku základnými zákony státními prohlášené svobodě svědomí. My věc, o kterou jde, pokládáme za zá sadně pochybenou a nedomyšlenou. Propaganda nemá nic společného se svobodou svědomí, na- opak jest opakem jejím, protože propagandou se rozumi úsilovné přemlouvání, agitace, která ne bývá vždy vybíravá v prostředeích a působ nejčastěji suggescí a zřídka přesvědčivými dů- vody. Proto by právě každá propaganda měla býti zakázána, ale svoboda měniti víru zaru- čena těm, kdo se rozhodují z vlastního volného přesvědčení.
doktor Baštýř Šamal státní prohlášený svoboda
14 article
Před počátkem debaty ujal se slova mp Stolypin a vyložil názor vlády na věe Panuje mínění, jakoby eírkev sama měla usla noviti své místo v státě, tomu ale není tak Historie posledních dvou století ukazuje, že ruská pravoslavná eírkev jest úplně sa mostatná ve věcech kanonických, ve vnitřních a orgsni- sačných záležitostech svých, ale všecky poměry ruské pravoslavné církve k ruskému státu byly stanoveny státem a nikoli církví. Ruské pravo- slavné církvi není se báti následků nových zá- konů, neboť jimi se nemění ruský charakter an církve ani státu, ani hosudarstvenné dumy kdyby hosudarstvenná duma učinila chybu, na- praví ji hosudarstvenný sovět. A konečně po tvrzení zákona závisl od hosudara, vrchnlho ochrance pravoslaví. Komisi Stolypin vytkl, že jde dál, než západoevropská zákonodárstva a chce sice dát úplnou svobodu propagandy i pohanům, kteřiž také se čítají mezi občsny ruského státu, ale zdráhá se ji dáti také lidem bez vyznání. Cholmský biskup Jevlogij uvital řeč předsedy ministerstva. Svoboda svědomí je věc překrásná, ale svoboda propagandy vedla k tomu. že po 17. dubnu 1905 odpadlo na Cholmské Rusi 175 000 duší od pravoslaví. Tu jest nad čím se zamysliti každému Rusovi, nejen pravo- slavným duchovním. Okťabrist Leonov jmenem své frakce prohlásil, že budou hlasovati pro úplnou a ne zkrácenou svobodu, ať by šlo třeba o přechod na víru nekřesťanskou. Pravoslavné církvi nen třeba žádné ochrany státu. Maklakov: Chceme-li být upřímni, mu- síme uzákonit i svobodu nevěrectva, i občanský sňatek, i oddělení eírkve od státu. Není možno dovolit propagandu katolikům a protestantům nedovolit ji Židům, Tatarům a asijským poha- nům. Buď dejte úplnou svobodu anebo se vraťte ko slarému názoru, že pravoslaví jes jediná pravá ruská víra.
Stolypin Rus Okťabrist Leonov Žid Tatar úplný svoboda
15 article
Biskup Mitrofan ukazuje na boj, který vznikl mezi bojovnými jinorodci a pravoslavím Jinorodci a jinověrci chtějí vykořistit okamžité oslabení Ruska a přicházejí pořád s novým požadavky. Dne 28. května dosáhli toho, že natržen odvěký úvazek, spojující pravoslavnou eírkev s ruským státem. Nacionalista Pavlovič podskrtává dě jinný fakt, že pravoslaví jest v poněti ruského národa bezpečným příznakem přináleživost k ruskému národu. A proto všecky tyto vyzná ňové návrhy zákonů, směřující k oddélení cfrkve od státu, jsou škodné a povedou k různicím Na Cholmské Rusi po 27. dubnu 1905 obno vily se doby pronásledování pro pravoslavnou víru. Pravoslavní byli zbavováni výživy, trýzněni ano i ubijeni, jesiliže se nechtěli vzdáti sve víry. Celou řadou soudních procesů jsou tytc fakty potvrzeny. Tevkelev (Tatar) jmenem moslemské frakce vítá návrh zákona. V Rusku je mnoho Tatarů, kteři na oko a k vůli rozličným výho dám, které jim poskytovalo přestoupení ku pravoslaví jakožto k církvi státní, odpadli o islamu a prohlásili se za pravoslavné Rusy, ale v srdei zůstali moslemy a Tatary. Bude-li nový zákon přijat, bude jim možno otevřeně a bez následků prohlásiti se za to, čím skutečně jsou. Pro ruskou národnost a pravoslavnou víru po tom budou ztraceni, ale k jakému prospěchu jsou Rusům, když se jimi pouze tváři? V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . za 9 večerní . . . . . . . za s k Vo filiálkách na venkov ranní čialo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 5b Inseráty platí se hotové napřed Předplaceni a inserty přijima administraco v Marinnské ul., 3. Tam nacházejl se též redakce, tiskárna a expedlne „Národnich Lissů“ Rukopisy se novraneí
Mitrofan Pavlovič Rus Tatar Rusko Marinnský ulice Národnich Liss
16 article
Dulat, nejednou přerušován hlukem pra- vice, je pro svobodu svědomi bez podminkya výminky. Každý občan má na ni právo. Bisku- pům Jevlogijovi a Mitrofanovi vytýká, že v řeč jejich nebylo známek hlavního přikázání kře- sťanské nauky: miluj svého blížního jako sebe samého. Místo toho slyšna z nich slova o poli- cejní ochrané pravoslaví. Stolypinovi se diví, jakým právem mluvil o hosudarstvenné dumě jmenem ruského národa. Vláda nemá práva mluviti jen jmenem jednoho národa, v Rusku obývajícího. Na Rusko mají stejné právo všichni národové, kteří je skládají, a rovněž mají stejné právo na všechny výhody zákonů. Ruský národ nestojí o takovou přednosť, neboť není tak naivný, aby se bál, že pravoslaví zahyne, bude-li právech srovnáno s druhými vyznáními. Láskou a ne zlobou, odpuštěním a ne mstou, snášelivostí a ne mučenietvím můžete povznésti to neb ono náboženství. (Potlesk na levici.) Bělousov prohlašuje, že sociálně demo- kratická frakce bude podporovati návrh zákona. Cirkev je v Rusku služkou státu a dokud stát bude církve sortovati, nebude v něm žádné svobody svědomí. Tento návrh zákona jest aspoň paprakem světla v říši tmy. Volkov dokazuje, že je nezbytno zabez- pečiti zákonem každému ruskému občanu právo přestupovati z křesťanského vyznání na které- koli nekřesťanské.
Mitrofan Stolypin Bělousov Volkov Rusko
17 article
Duchovní Juraškevič ze všech prone- sených řečí dělá vývod, že pravoslavná cirkev neutrpi žádné ujmy, bude- li tento návrh zákona přijat, ano splše získá. Avšak řečník jako po- slanec ze západního kraje musí upozorniti na to, v jakém položení se tam ocfne pravoslaví. Na západní ruské hranici trvá náboženský spor mezi pravoslavím a katolictvím Páni na levici, ano aní sám Miljukov, nemají pravého poněti o západním ruském kraji a jeho dějinách. Ka- tolici, majíce tam ohromnou moc, uživají všech prostředků dovolených i nedovolených, aby pro- pagovali katolicism. Uváděja rozličné připady katolické propagandy, řečník stále se obračí na polského knéze Maciejewieze slovy: Ne pravda-li Na konec prohlašuje, že, bude-li tento návrh zákona prijat, vyznavači všech věr budou mli v Rusku svobodu svědomí i propagandy, jen pravoslavní ne, a nejvíce tím zlskají Poláci. (Dlouhý potlesk na pravici) Kněz Maciejewicz přihlašujes k osobní poznámce k řeči posledního řečník Na bajky a legendy o katolické propagandé od- povídat nebude, ale protestuje proti výroku, ž katoheism vede propagandu všemi prostředky dovolenými i nedovolenými.
Polák Maciejewicz Ka Rusko anit sám Miljukov
18 article
Markov II. pokládá myšlenku o rovno- právnosti všech poddsných ruského cara, ať jsou klerékoli víry a národnosti, za nemravnou a protistátní, za převratnou a škodnou. (Hlučná pochivala na pravici.) Ruský národ ruský stát utvořil, on má povinnost jej i zachovávat, k tomu si musí zůstaviti právo. Vzdá-li se ho, zadá prvenství nejen pravoslavné církve, nýbrž i ruskoslovanského plemene. Mezi náboženskou snášelivosti a odpadlictvím leží celá propast. Řačník vltá snášelivost, jak byla prohlášena s výše carského trůnu, jako ji vítá všechen ruský národ. Tam se mluvilo o náboženské snášelivosti; ale v návrhu zákona jde o to, aby byla podporována každá propaganda prolipravo- slavná. Dřive, pravda, ruský zákon pohližel n odpadlictví od pravoslaví jako na provinění; ale tento návrh pohliží na pravoslavi jako na úhonu. Protože však ruský stát vždycky byl, jest i bude pravoslavným, dosáhne se přijmutím tohoto ná-
19 title
FEUILLETON.
20 article Literatura.
Literatura. O některých anglických belletri- stech doby nové. Pokládáme za nutno čas od času upozor- ňovati na tomto místě na autory cizí, buď málo u nás známé, nebo zcela neznámé, jejichž vy- nikající práce dosahují ve vlasti širšího zájmu a obliby členářstva. Činíme tak jednak proto, aby český čtenát se poněkud informoval o Hiterárních proudech ciziny, jednak abychom upozornili naše české kruhy překladatelské na vhodná díla, jež by za- sloužila převedení do jazyka našeho. Pozoruhodno je, že v Anglii pěstuje s dosud v míře veliké romantism, jehož zá stupci vedle některých realistů těší se veliké oblibě. Od časů Lyttona Bulwera (1805—1873). Sira Walfera Seotta (1771—1832) a jiných re presentantů tohoto směru přidržel se silný zájem anglicky čtoucího obecenstva pro fikci romanti- ckou až na naši dobu. Jinak nebylo by tak četných románů a novel moderních, jež tento směr zastupují. V prvé řadě je to Marie Corell i, ro- dem Iialka, jež vydala přes dvacet románo velmi působivých a velmi svérázně komponova ných, v nichž obírá se otázkami psychologi- ckými, náboženskými a metafysickými. Někter její novely docílily sensačního úspěchu, na př. »A romance of two worlds« (Román dvou světů). Autorka byla po jeho uveřejnění přímo zasypána listy svých čtenářů. Některé nejzajímavější tyto dopisy uveřejnila pak spiso- vatelka k závěrku druhého vydání své knihy, zamičevši ovšem jména pisatelů. Z tábora kleri- kálního bylo na ni všsk prudce útočeno, ač zase jeden kněz doznává ve svém dopisu, že četba této knihy zachránila jej v duševní roz- háranosti před sebevraždou Jistě řidký to účinek fiktivního umění. Jiné vynikající práce, na něž zde pouze upozorňujeme, jsou: „The Soul of Lilith“ (Duše Lility), „The Sorrows of Satan“ (Satanův zá
Lytton Bulwer Walfer Seott Corell Lilita Anglie the Soul of Lilith romance of two world the Sorrows of satan
21 article
rmutek), „Ardath“ (Povídka o mrtvém Já) „Thelma“ a mnohé jiné. Ze spisů Marie Corelli nebylo do českého jazyka dosud ničeho přelo- ženo. Její styl je velmi jasný a snadný a lze proto její spisy doporučiti i těm, kdož angličinu zcela dobře neovládají a jimž by lektura jiných autorů v originále činila oblíže. Jiný novellista, neméně pilný a veskrze ori- ginální je u nás z několika překladů již známý H. Rider Haggard. Pokud víme, vyšlo jeho prvé dílo v jazyku českém v dobrém překladu před lety, v zaniklých „Zábavných Listech“. Byi tam otištén jihoafrieký román: „Doly krále Ša- lomouna“. Dále přeložen do češtiny „Plukovník Qua ritch“, pak „Kleopatra“ a „Ona“. Hlavním elementem tvorby Ridera Haggar da je romantická aventura. Většina jeho románu má za dějíště jižní Afriku a jeho hrdinové hrdinky náležejí ponejvíce černým kmenům tem ného kontingentu. Autor líčí ovšem nejraději karaktery z kmene Zulů, mezi nimiž žil přes dvacot let.
Ardath Thelma Corelli Rider Haggard Qu Kleopatra Rider Haggar Zulu Afrika Šlomouna
22 article
Kdo nečetl jeho velkolepé krajinné obrazy popisy válečné vřavy, urputných bojů, důmysl ných nástrah, léček, lsti a výkonů neobyčejnýcl svých hrdin, nedovede pochopiti široké rozšířen jeho spisů. K tomu druží se neobyčejná vynalézavos autorova, jenž dovede najiti nejpodivnějšísi tuace, v nichž jeho hrdinové se ocitají a pak folkloristicky velmi zajímavé podrobnosti, jež seznamují nás s mnohými zvyky a obyčeji čer- ného plemone. Ušlechtilá tendence Haggardo- vých románů staví je v prvou řadu a mnohé z nich najdou jistě i u nás povolané překladatel- ské péro. Četba těchto románů naučí nás zcela jmak pohlížeti na příslušníky „divokých“ ná rodů, od nichž by mnohý běloch se mohl leda- cos přiučiti, třeba že autorova fikce obestírá své postavy aureolou poesie. Haggardovi byli za- jisté vzorem reální lidé, již vtiskli jeho postavám karakter a životní jiskru. Nejlepší romány Haggardovy v genru na- hoře dotčeném jsou: »Jess«, »Allan Quster- main«, »Maiwa's Revenge«, »The Wizard«. »Benita« a »Dcera Montezumy«, jenž se ode hrává v Peru. Dalšl spisovatel veskrze originální a exo tický je Lafaadio Hearn (+ 1906). Hearn pře- sídlil do Japonska, kde žil dlouhá leta jako učitel angličiny, přestoupil k buddhismu splynul duševně skorem s japonskou kulturou a duchem jako málo který Evropan. Umění Hearnovo je pro nás nejpozoruhodnější ze všech dnes jmenovaných spisovatelů. Je u nás takrka neznám a přece v něm je zastoupen celý ohromný nám zcela ciz! svět, jenž v jeho díle věrně se zreadlí. Celá japonská kultura, všecka duše Ja- ponců, všecko myšlení i cítění jejich je pro nás naprosto novým a v mnohém ohledu z dán livě paradoxním.
Haggard Haggardův Jess Benita Montezuma Lafaadio Hearn Evropan Hearnův Peru Japonsko Haggardo Allan Quster Maiwa ' s Revenge
23 article
Ale jenom zdánlivě, neboť neměli jsme dosud klíče k duši Japonce. Takový kll- čem jsou však právě povídky a črty Lafesdi Hearna. Na celém světě není národa tak posti- ckého, jako jsou Japonci, nikde není národa tak uměnímilovného jako Japonci atd. Hymna by neměla konce a přece spravedlivý pozoro vatel dojde po přečtení spisů Hoarnových k po- dobnému úsudku. Není tedy divu, že autor byí celou duší zaujat tímto svérázným lidem, s kul- turou starou jako svět, s uměním plným nezná- mých finess, kde »enost« v nejvyšší potene je všedním zjevem, jehož si nikdo nepo- všimne! Hearn a jeho umění zasluhuje ovšem delší studie, již si vyhražujeme na dobu pří- hodnější. Zde pouze poukážeme na některé nejvýznačnější rysy jeho tvorby. Nejzná- mější jeho sbírky povídek vyšly pod tituly »Kokoro«, »Kwaidan«, »KyuShu« »Glimpses o! Unfamiliar Japane (Pohledy do japonského neznáma.) Mnohé jsou již přeloženy alespoň z části do některých ja- zyků evropských (i do němčiny) a došly všude veliké pozornosti. Hearn ličí mravy a život Ja- ponců beze všech příkras, takými, jakými sku- tečně se jeví. A přece jaká poesie ve všem jaká zásobnice nových názorů a myšlenek ! Jeho péro odhaluje mnohé tajemství, neboť Hearn jde všude až na kořen věcí a ježto dokonale po- chopil a si osvojil japonská náboženství, šin- toism i buddhism, zná také japonskou morálku a její důsledky, kteréž vysvětlují mnohou pro nás zdánlivou zvrácenost. Jeho spisy čekají n překladatele do češtiny a byly by jistě u nás Karel Weinfurter.
Japonec Lafesdi Hearn Hearn Kokora Kwaidan KyuSha Glimpses Weinfurter Unfamiliar japan
24 article
vítány Naše knihy. * Český slovník bohovědný. Pořádají dr. Tumpach a dr. Ant. Podlaba. V Praze V. Kotrba. Sešit 1 a 2. Nehodí se na tomto místě uvažovati o příi nách, které podporují úžasný vzrůst klerikalismu u nás, nesmíme však pod eňovati působení jeho v vědě a literatuře, neboť poznáváme, že proti nám stojí klerikalism v tuhé válečné organisaci, ničeho neopomijeje, čím by půdu svoji rozhojnil. Veliko- lepým takovým podnik m, k tomu určeným, aby ve- škero duchovenstvo české bralo se týmž směrem studnicí jeho všestranného poučení jest »Český slovník bohovědný«. Zakladatelům a redaktorům jeho na mysli tanula biblická encyklopědie, veškeru látku v přislušnou moderní diskusi vědeckou vyčerpávajíeí spolu pak rozhojněná i českými dějinami nábožen- skými i náboženskými dějmnami vůbec.
doktor Tumpach Antonín V Kotrba Praha Veliko
25 article
Posud vydané dva sešity jsou důkazem obrov ských rozměrů, v nichž bohovědný slovník jest za- mýšlen. Se vzácnou svornosti spojili se všichní, kdol jakýmkoli způsobem pěstují studium odborů vytčených a v obou sešitech setkáváme se s četnými články biblickými, které sice přísně dbají zásad starozákon- ného konservatismu, ale nezavírají se před výsledky moderního studia slaroorientálského, jakož svědči prof. dra, Hejčka článek »Abraham«. Neméně zevrubně pojednává slovník o příslušných heslech z obecných a z českých náboženských dějin, při čemž dlužno zvláště vzpomenouti článků prof. Vacka o českých »Adamitech« a o »administrátorech arcibiskupslví pražského« a »atrany pod obojí« v 1. 1436—1561. Oba tyto články spočívají na studiu pramenů z ve- liké části posud neuveřejněných. Slovník jest též případně illustrován. Z redakčního oznámení doví- dáme se, že veliký zájem přinášejí slovníku vstříc i katolické kruhy jinoslovanské, zvláště slovinskéa polské, což jest ve slovanském stanovisku zjev utěšený. * František Janoušek: Kulturní črty z Rakovnicka.
profesor Hejček Abraham Vacek Janoušek kulturní črta z Rakovnicko
26 article
Tiskem M. Knappa v Karlíně. Nákladem Fr. Ja nouška. Rídící učitel, p. Fr. Janoušek, jehož kullurně bi storické práce v dobré u mnohých jsou paměti, roz- množuje nyní publikované již výsledky svého bádán zajímavou knihou kulturních črt z Rakovnicka V řadě drobných dějinných obrázků zasazených v stylový rámec moderní, zachycuje autor významné měně důležité výjevy, příběhy, paměti a událost rakovnického kraje z počátků XVII. st., a získáv tím pěkný materišl beletristický, jenž zajisté nezů- stane od našich spisovatelů historických povídek ne- povšimnut. Za prameny ku poulavým těmto črtám sloužily autoroví městské archivy rakovnické. dějmn
M Knapp Janoušek Karlín Francie kulturní črta z Rakovnicko
27 article
Palackého a staré české spisy historické, a nutno p právu přiznati, že p. spisovatel vytěžil z nich vše. co v daném připadě při omezení dějové látky bylo možno získati pečlivým studiem a kritickou obezřet- nostíl * Zdeněk Knit!!: V přítmi i světle. Básně. (1905 —1908) Vydalo Nakladatelské družstvo » Máje«. V nevelké knižce lyrická vloha mladého básnik projevuje se již několika měkce zálibnými a vroucně naladěnými strunami, jichž ozvuk je mi alaspoň do budoucna určitou zárukou dalšího rozvoje autorova. Slib tento shledávám zvláště v cyklu sonetů »Na otcův hrob«, jichž rhytmus je hudebné plastický, slyí prostý, vnitřní myšlenková učleněnost pevná a určitá. Jinde příliš ještě ozývají se přímé vlivy Hál- kovy. Vrchlického, Kaminského a j., jichž nutno ovšem zbýti se co nejrychleji. Naivní erotika a sladká mdloba života nemá mít na příště již místa v knize básníka, jenž teprve stojí na hranicích života a pře jasnými obzory svě tvořivé budoucnosti ElinPelin: Belharské povídky. Přeloži Karel Drož. Světová knihovna č. 723 —724. Nákladem J. Oity v Praze. Za 40 Elin-Pelin (vlastně Dimitr Ivanov) vyšel z lidu a jako vesnický učitel šlřil mezi lidem osvětu. Při tom zamiloval si bulharského vesničana a snažil se proniknouti jeho duši, jeho povahu, plnou záhad, nesnadno přístupnou, na venek drsnou a velmi uza- vřenou proti všemu cizímu. Aator šel za svým ellem s láskou a sebezapřením.
Palacký Zdeněk Knit Vrchlický Kaminskij Drož Pelin Ivanov Praha Elin
28 article
Oba tyto faktory dopomohly mu vyd-tně k vý- sledku, jejž dosáhl. Láska otvírá srdce i nejnepři- stupnější a sebezapření bylo nutno, neboť jenom umělým splynutím s duší selskou získal si její dů- Karaktery, které líčí autor ve svýcb povídkách, stojí opravdu za každou námahu. Některé, zvlášte přímo překvapují svým svérázným vyhraněním. Přičteme-li k tomu další dvě okolnosti, že je to poprvé, kdy bulharský vesničan se v beletrii ob- jevuje a pak že autor vyličuje události ze skutečného života, v nichž fikce úplně ustupuje do pozadía omezuje se jen na lícně přírody a prostředí, dostu- pují tím »Bulharské povídky« vzácné zajímavosti. Již v první povídce: »Ondra« vystupuje, celý talent autorův způsobem velmi příznivým. (Úsudek čtenáře se v tomto směru průběhem četby stále se- siluje!) Jednoduchý motiv, jenž omezuje se skoro na dialog mezi soudním komisařem, sedícím v bryčce vozkou Ondrou, sedícím na kozliku, je však uměle- cky a s rozmarem podán. Proslými prostředky do- sáhne aulor takové plastiky, že čtenář takřka vidl před sebou zchytralého Ondru a ošaleného komisaře jenž v bryčce přes noc zůstává seděti bez pomoci v močále. A sedlák, jemuž hrozilo zabavení žita, do rána je pohodlně uschová . .. Erotická drobnost: »Kmotrovi hosté« zamlouvá se svým nehledaným citem a rozkošnou poesil. Po- dobně zabarvena je také črta »Za mlýneme. věry.
Ondra