1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, v úterý 8. června. 1909.
Praha
4
article
la ranní avečerní liaty
předplácí se
V Praze v administraci:
na měsic. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou:
na měsic, . . . ..
na čtvrt leta : . . . 7 K 82h
ve fliálkácht
na měsio. . . . . . 2 K 30h
Poštout
slo,
na čtvrt ieta : . . . 9 K a0n
s dvojí zásilkou
měale
na čtvrt lota. . . . 1 k e
Poštout
Praha
5
article
ecerní
dlaní.
V drobném prodejir
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za t k
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerni . . . . . . . . 5h
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijimá
administrnce v Marianské ul., 5.
Tam nacházejí se táž
redakoe, tiskárnu a expedicu
„Národních Listů“
Rukopisy se Devraceji.
6
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“
Trvale či pouze pro den?
Z Vídně, 8, června. Jest to, co se stalo
mezi Poláky na straně jedně a Čechy, Slovine
a Chorvaty na straně druhé, jest to, co se stalo
na podnět a žádost kola polského skuteč-
ným obratem v parlamentní poli-
tice klubu polského či zachránil se
pouze tento klub před rozdvojením jedině
možným prostředkem, totiž dočasným přechodem
ke Slovanské jednotě? Jest to, co se včera
stalo mezi 4. hodinou odpolední a 11. hodinou
noční počátkem a podkladem k trvalé formaci
slovanské na říšské radé, či dalo se kolo polské
z labyrintu své aliance s Němei a všeněme-
ekými hakatisty vyvésti jenom na den Ari-
adnou — polskou stranou lidovou?
Vyvedl Mojžía Stapiúski Poláky z poušli,
ve které bloudili od chvíle, kdy dr. Bi-
liúski vsloupíl do kabinetu Bie-
nerthova na půdu Slovanské jednoly ? B l
včera položen první kámen ke slovanskému
bloku, či byla vystavena pouze střecha, pouze
stan pro všechny Slovany na jediný dena
jest slovanský blok srouben pouze ad hoc —
pro resoluce Šusteršičovy nebo jenom pro
zmírnění těchto resoluci? Doufejme, že kolo
polské půjde směrem Stapiňského, směrem slo-
vanským a přestane se bráti směrem Biliňského,
směrem německým. Doufejme, že Sta-
piňski zvítězí nad Biliúským. Ale naše naděje
v trvalou změnu politiky kola polského vůč
Slovanům je kalena vážnými pochybnostmi —
minulost nás odnaučila důvěřovali a retrospek-
tiva polské polinky rozhání zlaté mráčky všech
illusí!
Trval
Polák
Čecho
Chorvat
Ari
doktor
Bi
Slovan
Stapiňský
Vídeň
Slovan
7
article
Zatím ovšem zaznamenáváme jako faktum
opravdu pozoruhodné, že společná akce, včer
zahájená mezi Slovany poslanecké sněmovny.
byla navržena Poláky, kteří přišli ke
Slovanské jednotě, která sama na vzájem ni-
komu nenadbíhala, nikoho neverbovala a ni koho
se nedoprošovala.
Zaraženi a zahanbeni dívají se na spojení
všech slovanských stran of.ciósové a Nemei.
kteří si tropili nevázaný posměch ze Slovanské
jednoty a její aliance se sociálními demokraty
a mluvili o tomto spolku jako o zástupu, slo-
ženém ze sebránky a luzy.
Z Vídně, 8. června, »N. Wr. Tagblatt«
uveřejňuje stať nadepsanou: »Spojení Slovanů.«
Praví se v ní: »Všechny slovanské strany po-
slanecké sněmovny spojily se a sloučily. S lo-
vanská jednota a kolo polské ve-
šly v alianci, aby ve přičině resolusi Šu-
steršičových vystoupily za jedno, to jest navrhily
resoluci, která klubům se předloži hned a nepo-
chybně dříve ještě. Tím jest zabráněno rozkoln
kola polského, jehožto většina dává se ovládaii
a vésti Stapiňským.
Polák
N Wr
Šu
Vídeň
poslanecký sněmovna
Slovan
8
article
Polský poslanec vyslovil se: »Do-
sáhli jsme slovanské solidarity. Dnes a pro-
zatimně aspoň, však neni snad ještě pozdě
Těším se z události této. Většína kola polského
projevila velikou ochotu vůči skupině Stapin-
ského. Většina kola polského vyhověla sťano-
visku Stapiňského a jeho stoupencům, kleří za-
ujali naproti vládě stanovisko oposiční. Nemecké
strany svobodomyslné budou hlasovati pro re-
soluce, jež srovnávají se s věcným petilem v zá-
ležitostech agrární banky a agrární otázky bo-
senské a tak může se státi dnes, že na vše-
obecné překvapení nové zmlrněné reso-
luce, navržené slovanským blo-
kem, budou schváleny celou sně-
movno u.«
Z Vídně, 8. června. »N. Fr. Pr.« na čel-
ném místě konstatuje, že dr. Biliňski by
včera svými krajany opuštěn. Při-
pojil-li se polský klub ke Slovanské jednolě,
nelze pozdějšími protesty smazati dojem, že
celý polský klub odsunul se od
ministra finaneí. Kolo polské zjednává
většinu resolucím Slovanské jednoty bez ohledu
na ostatní strany většiny. Co Stapiňski učinil
v malém, udělalo celé kolo polské ve velkém;
přiblížilo se v politické otázce ke Slovanské
jednotě, nevyrozuměvši dřive ani vládu, sni
vládní strany. To pořád ještě není zá
kladní změnou politiky kola pol-
ského, ale na všechen způsob jest to důle-
žitou známkou rostoucí nejistoty v poměrech
mezi stranami a mezi většinou a menšinou v
sněmovně.«
doktor
Biliňski
Stapiňski
Vídeň
Francie
Stapin
9
article
Jednání s Poláky se rozbilo.
Z Vídně, 8. června. 10 hod. 30 min. Jad-
nání mezi kolem polským a Slovan-
skou jednotou ve příčině kompro-
misu pro hlasováni a návrzích Šusteršičových
se rozbilo. O 3. hod. ranní vláda, zvěděvši,
co se stalo v noci, zakročila. Ihned vyjela spo-
lečnost zachraňovací, aby spasila dra. Bilin-
ského. Poláci vyzuli se ze závaz ků
dřívějších a počalise zdráhati při-
jati resoluce Šusteršičovy v no-
vém znění, shledávajíce závadnými některá
slova, která se zdála jim příliš prudký mi. Na-
vzájem poslanci Slovanské jednoty
prohlásili, že trvají na stanovisku
svén, zůstavují však kolu polskému všechnu
zodpovědnost za to, co se stane v párlamentéa
co se stane v Haliči, kdyby ke kompro misu ne-
došlo. Právě zahájil posL. Stapiásk
nový pokus o dohodlu.
Bienerthovo jednání se stranami.
Z Vídně, 8. června. »N. Fr. Pr.« ozna-
muje: Jednání, které měl včera ministerský
předseda bar. Bienerth dílem přimo, dílem ne-
přímo s vůdci některých oposičních stran, bylo
marné. Ani Rusini, ani Dalmatinci, ani sionisté
nedali se přiměti, aby hlasovali jinak, než
v pátek hlasovali a lábor oposiční aby opustili.
Polák
Šusteršičový
Bienerthův
Rusin
Vídeň
Bilin
Halič
Francie
Slovan
10
article
Z konference předsedů klubovních.
Z Vídně, 8. června. (K. k.) V dnešní schůzi
klubovníeh předsedů, konané před schůzí sně-
movní, prohlásil předem dr. Sylvester, že
netřeba dělati rekriminací pro události v posled-
ní schůzi a dovozoval důležitost rychlého pre-
jednání rozpočtu. Několik řečníků připojslo se
k tomuto přáni. K dolazu poslance Daszyn-
ského, proč přetlseda rozpočtového výboru
posl. dr. Chiari nesvolal na sobotu a na pondělí
žádných sehůzí rozpočtového výboru, prohalásil
dr. šl. Chiari, že kolikráte proti vůli většiny
členů zdržoval výbor pohromadě k namáhavé
činnosti. Po událostech v minulé schůzi nemohl
však předpokládati dobrou vůli, bez níž nelze
vyříditi rozpočet. Při skutečně dobré vůli dal by
se rozpočet vyřiditi za dnešek a zejtřek, třeba
že je k rozpočtu ministerstva vyučování přihlá-
šeno ještě na 30 řečníků.
Sylvester
Daszyn
doktor
Chiari
Vídeň
11
article
Konference klubovních předsedů se do
hodla, aby rozpočtový výbor byl svolán
dnes večer a zojtra po celý den ku projednáván
rozpočtu, a aby příštl plenární schůze konala se
v pátek. Delší čas zabrala debata o události
Kotlář-Bernt z minulé schůze. Poslanci U dr-
žal a dr. Kramář žádali zadostiučinéní pro
poslance Kotláře, který jednal úplně správně
Předseda konstatoval, že přísně dle jedna-
cího řádu měl se poslanec Kotlář s otázkou
„Kde je Bernt?“ obrátili na něj, že však po-
dobné praecedenční případy se již staly, a že
poslanec Kotlář nedopustil se žádné urážky.
Celá věc zakládá se na nedorozumění.
Poslanci sociálně demokratické strany há-
jili se proti výtce, jakoby jejich jednáním bylo
porušeno usnesení konference předsedů. O dneš-
ní schůzi bylo smluveno, že má posl. Wolf odvo-
lati napřed svůj návrh na jmenovité hlasování.
pak má se schváliti návrh Lagiňův, načež má
jednání co možno nejrychleji býti skončeno.
aby se ještě dnes mohlo přikročit
ku pokračování prvního čtení fi-
naněního plánu.
Posl. Lueger dal podnět k nové konfe-
renci předsedů klubů, aby se sjednolili o zkrá-
cení rozpočtově porady v plenu poslanecké sně-
movny.
Bylo usneseno obchodně politický zmoeňo-
vací zákon a zákon o ústředně pro zužitkování
dobytka přikázati bez prvního čtení přislušným
výborům. Současně sdělil předseda, že návrh
Glabiňského na dočasné zrušení obilních cen
bude dán na jednací pořad.
Němci proti návrhu Šusteršičovu.
Z Vídně, 8. června. (K. k.) „Deutschnat.
Korresp.“ sděluje: Německý výkonný výbor
Bernt
Kramář
kotlář
Wolf
Lagiňův
Posl
Lueger
Němec
Vídeň
12
article
usnesl. se k meritornímu hlasování o návrhu
Šusteršičově, že německo-pokrokvé stra-
ny, ježto se rozbilo příslušné vy-
jednávání, budou hlasovati proti tomuto ná-
vrhu a pro návrh Redlich ův.
Ministr dr. Záček a hlasování o Šusteršičo
vých návrzích.
Z Vídně, 8. června. Ve 2 hod. 30 min
Právě sešla se parlamentní komise Svazu po-
slanců českých ke společné poradě o posta-
vení ministra dra. Žáčka k dneš-
nímu hlasov ání.
Z Vídně, 8. června. Ve 2 hod. 55 min
Parlamentní komise Svazu českých po
slanců se usnesla vyzvati min-
stra dra. Žáčka, abý se všeho hla-
sování ve příčině resolucí Šuster-
šičových nezúčastni l. Poslanci kato-
liekonárodní strany nedali žád ne
votum v poradě, poněvadž, když byl dr.
Žáček povolán do kabinetů, byli proli tomu,
aby tam šel jako zástupce českých stran.
Nový zemský hejtman v Korutanech
Z Vídně, 8. června. Cisař jmenoval bar
Leopolda Alchelhurga zemským he jt
manem korutanským a poslance dra
Metnitze jeho náměstkem.
Uherská krise.
Z Vídně, 8. června. Košut byl p ři-
jat efsařem vo sly šení, které trvalo
dvě hodiny a ve příčině kterého sám prohlásil
žurnalistům, že nepřineslo rozhodnuti
žádné.
Redlich
Záček
Šuster
doktor
Cisař
Alchelhurg
Košut
Vídeň
Korutany
13
article
Rumunští lékaři a Maďařl.
2 Pešti, 8. června. Z Bukurešti sem ozna-
mují, že rumunětí lékaři se usnesli
nezůčstniti se mezinárodního lé-
kařského kongresu, který se konati bude
v Pešti v měsíci záři. Odůvodňují své odho-
dlání hlavně maďarakou politi ko
protirumunskou. Abstinenci svoji vyloži
všem lékuřským spolkům evropským zvláštními
eirkuláři.
Z jižní Ameriky.
Z Caracasu, 7. června. (K. k.) Vene-
zuela a Kolnmbie uzavřely dohodu, které
má býti podkladem smlouvy pro pohraniční ob-
ehod obou států.
Pruský generál Golz a turecká armáda.
Z Berlína, 8. června. (K. k.) »Voss. Zlg.«
píše: Dovídáme se, že cisař Vilém je ochoten
generálu-plukovníkovi sv. p. Goltzovi k jeho
žádosti během leta poskytnouti především
kratší dovolenou do Cařihradu,
Dovolené použije šl. Goltz k tomu, aby navázal
styky s čelnými osobnostmi a svými starými
přáteli v Turecku a z vlastního názoru utvo-
řil si obraz o způsobu a rozsahu
vojenských úkolů, jež mu připad-
nou. Svob. pán Goltz, který ovšem zůs tane
jako dosud královským pruským
generálnim inapektorem, vyhovuje
tím naléhavému přání turecké vlády a svých
četných tureckých přátel a etitelů, kteří ho
stejně jako loni přijmou s otevřenou náručí.
Z Cařihradu, 8. června. (K. k.) Podle zpráv t-
reckých časopisů byl Murad, vydavatel ča so-
pisu „Nizam“, odsouzen vojenským soudem k
doživotní vazbě na pevnosti.
Z Cařihradu, 8. června. (K. k.) Telegram „Saba-
hu“ z Rhodu oznamuje, že objevili se námořn
lupiči v řeckém souostroví. Nedávno byli
zabiti kapitáni dvou plachetních lodí. Přibyl tam dě-
lový člun. Vali však zádá, aby vysláno bylo n ě ko-
lik dělových člunů
Golz
Voss
Vilém
Goltz
Murad
Sabo
Rhoda
Přibyl
Vali
Pešť
Bukurešť
jižní Amerika
Caracas
Berlín
Cařihrad
Turecko
14
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 154.)
Ve Vídni, 8. června.
(Zvláštní telef. zpr. »Nár. Listů«.)
Veliký a parný den je dnes v poslaneck
sněmovně. Nával obecenstva do všech prostorů
Vídeň
poslanecký sněmovna
15
article
byl tak ohromný, jaký bývá jen o schůzích nej
sensačnějších. Již o 6. hodině ranní stálo na
200 lidí u hlavního vchodu do parlameniní
budovy a ti naplnili záhy druhou galerii. Lóže
jsou plny dam v letníeh, světlých úborech.
V lóži, vyhražené panské sněmovně, usedli br.
František Thun, hr. Clam Martinic a dr. Křižik.
Ve sněmovně se poprvé objevil dnes dalmatský
poslanec dr. Bulič a skládal slib. Posl. Perner-
storfer, patrně jeho starý známý, jej srdečně
pozdravuje.
Nikoli ve znamení kompro-
misu pokračuje se v debatě o bo-
senskohercegovské bance agrární
jak se čekalo ještě včera večer, nýbrž v
znamení boje. Poláci prostě v noc
kompromis rozbil.
O půl 3. hodiné ráno rozloučil se dr. Gla-
biúski, předseda kola polského, s drem. Šuster-
šičem, který odešel od něho pevně doufaje, že
dnes Poláci po dlouhé době opět půjdou v jedné
řadě s Čechy, Slovinci a Chorvaty. V tu dobu
však přišli ku předsedoví kola polského, patrně
byvše vysláni drem. Biliňským, někteři
poslanci t. zv. strany všepolské a vytýkali
mu, že se dal překvapiti, že jest ve vleku posl.
Stapiňského, že nevede klub on, nýbrž
Stapiňski a že se propůjčuje za nástroj
ku povalení ministra flnanci dra. ryt. Biliňského.
Thun
Martinic
doktor
Křižik
Bulič
Posl
Perner
Polák
Gl
Šuster
Chorvat
Čechy
panská sněmovna
16
article
Výsledek toho byl, že dnes ráno žádal. pak
dr. Glabiňski od Slovanské jed
noty, aby tato přijala resolue
tak limonádovou a rozředěnou, že
poslanci češtl a jihoslovanští s rozhofčením
osnovu resoluce odmítli v poradě,
která se konala o 9. hodině dopolední.
Po konferenci předsedů klu
bovních, ve které se nestalo nic zajímavého,
zahájena schůze za velikého rozruchu. Tak plny
a černy nebyly poslanecké lavice již dávno jako
dnes. Počitá se, že nejvýše schá z
všeho všudy 10 poslanců. S politová-
ním vidí se, že nepříjel bývalý staro-
sta měst pražských dr. Vla dimí
Srb, ačkoliv byl prošen a vyzý ván.
a by přijel. Posl. Wolf prohlasuje, že
vzdává se svého návrhu na hlasování dle jmen
o konci debaty. Tento návrh pak přijat
jednomyslně a zvoleni generální řečníci.
doktor
Srb
Posl
Wolf
17
article
Prof. dr. Glabiňski byl hlavním řeční
kem z poslaneů vládních. Tak ubohou, t ak
úžasně prázdnou řeč o thematu tak da-
lekosáhlém, jakým jest celá záležitost bosenská.
jsme ještě neslyšeli z polských lavic, odkud
jsme uvyklí slyšeti projevy prvního řádu. A také
se ještě žádnému předsedovi kola polského ne-
stalo, co se stalo dnes dru. Glabiňskému, kter
několikráte doznal za svých výkladů hluč
ného posměchu poslanců českých, slovin-
ských a chorvatských a jejž několikráte dr. Kra-
mář a dr. Šusteršič vyrušili výkřiky ne-
valně lichotivými. Zvláště hlučný
byl posměch, když prof. dr. Glabiňski ne-
rozpakoval se tvrditi, že konečně se na-
lezla vláda, která se ujala bosen
ských sedláků! Posl. dr. Adolf Strán-
ský zvolal: „Pane dre. Glabiňski, chcete si snad
z nás tropiti šašky?!“ Dr. Šusterši č rozhon-
leně pak křičel: „Dr. Biliňski zradil a
prodal bosenský lid!“ Předseda dr-
Patíai dal Šusteršičovi za tento projev důtku
Zvláštní demonstraci uspořádal
Slovinci a Chorvaté poslanci P. dru.
Krekovi. Tento v poslední schůzi vznesl apei
na Poláky a četl citát z polského básníka Mickie-
wicze. Když dnes prof. dr. Glabiňski po-
hrdavě odvětil, že Poláci nepotře-
bují lekce Krekovy, aplaudovali Slovinei
a Chorvaté mezi nimi stojicímu dru. Krekovi
zvolali několikráte bouřlivé „Živio!“ „Živio!
dru. Krekovi. Nejpěknější věc přišl
na konec. Když dr. Glabiňski skončil svojí
všední řeč, přišli mu gratulovati známí př-
telíčkové Slovanů dr. Pergelt a dv. r. B ach-
mann, který národ český porovnával se Zulu-
kafry. Myslíme, že dnešní vystoupení dra. Gla-
biňského neprospělo ani polskému národu, ani
dru. ryt. Biliňskému, rakouskému ministru fi-
12 hodiny mluvil za všeobecné pozornosti
dr. Adler, který zvláště názorně vykládal posta-
profesor
doktor
Glabiňski
Šusteršič
Posl
Strán
Šusterš
Biliňski
Patíai
Slovinec
Chorvat
Polák
Krek
Pergelt
Zulu
Adler
B ach
Biliňský
18
title
Zprávy z Calihradu
Calihrad
21
article
vení vlády. Po něm ujal se slova navrhovatel dr.
Šusteršič.
O 3. hodině domluvil dr. Šuster-
šič a odbyty byly věcné poznámky, načež za-
čalo hlasováni. Elektrické z vonky v ce-
lé parlamentní budově volaly po-
slance do zasedací sině, kde jest
veliký rozruch.
Z Vídně, 8. června. (K. K.)
Předseda dr. Pattai zahajuje schůzi v 11 hod.
15 min.
Sněmovna je velmi četně navštivena.
Předseda prohlašuje, že ze stenografického pro-
tokolu poslední schůze se přesvědčil, že posl. Bie-
lohlawek osobně urazil c. k. říšského ministra
financí, což se musí odmitnouti jako neslušné. Dále
připomíná, že jeden výrok zapisovatele Kotláre
v poslední schůzi dal podnět k bouřlivým výjevům.
Ze stenografického protokolu vysvítá, že zapisovatel
Kotlář vyvolal jméno poslance Bernta, načež se
ozval hlas „ne, není zde“. Po přestávce zvolal posl.
Kotlář: „Je zde Bernt?“, kterážto otázka byla pod-
nětem k velkému rozčilení ve sněmovně. Porl. Kotlář
se odvolává na to, že dle § 8. jednacího řádu má
zapisovatel předsedu podporovati při zjišťování hla-
sovacích výsledků. Ovšem podpora ta nejde tak da-
leko, aby také zapisovatel kladl otázky. Na druhě
straně však musí předseda podotknouti, že je to sta-
rá zvyklost a že vůbec celý výjev, jak se zdá, za-
kládal se na nedorozumění. Zapisovatel Kotlář i jiní
poslanci a předseda sám několikráte se ptali, je-li
poslanec Bernt přítomen či není. Bylo odpověděno
„ne“, a tu je pochybno, zdali tato odpověd
byla hlasování slůvkem „ne“ a nebo
zdali to bylo popření přítomnosti poslance Bernta.
Šuster
K K
doktor
Pattai
Kotlár
Bernt
Vídeň
22
article
Tím povstalo nedorozumění. Ani na jedné však, ani
na druhé straně nebylo zlého úmyslu a předseda
prohlašuje, že otázka, ktercu pronesl posl. Kotlář,
byla obvyklou při každém hlasování a že se zapi-
sovateli ani z daleka nemůže přičítati úmysl, ze
by byl chtěl provokovati
Posl. Bulič ponejprv dostavil se do sněmovny
a skládal slib.
Po přečtení došlých spisů pokračuje se v rez-
pravě o návrhu posl. Šusleršiče.
Pesl. Woli prohlašuje, že odvolává svůj
návrh na hlasování dle jmen. Poněvadž
nikdo proti tomu nic nenamítá, hlasuje se o ná-
vrhu posl. Lagini na konec debaty a to
povstáním s míst. Pro tento návrh zvedá
se celá poslanecká sněmovna. (Hlučná
veselost.)
Generálními řečníky byli zvolení: Proti posl.
Glabiňski a pro posl. dr. Adler
Tosl. Glahiňski dovozuje, že všechny sněmoví
strany i se zástupci vlády jsou přesvědčeny, že
udělení koncese agrární bance na vyvazování kmetů
společným ministerstvem financí byla hrubá chy-
ba, která nejen může poškoditi bosenský lid, ale
také ohreziti a poškoditi celkové zájmy mocnářství.
Fosl. dr. Šusteršič: Tak tedy, a dr. Biliňsk
dal k tomu souhlas!
Posl
Bulič
doktor
Adler
Tosl
Fosl
Šusteršič
Biliňsk
Woli
23
article
Posl. Glabiňski: Jsme všichni úplně pře-
svědčeni, že taková, po stránce politické, sociální
i hospodářské převratná relorma, jakou bylo vyva-
zení kraetů a pozemků z dluhů pro všechny moderní
národy a jakou musí býti pro bosenský lid. nedá
se úspěšně provésti soukromou inciativou a sou-
kromým kapitalistickým vykořisťováním, nýbrž je-
dině a pouze velkou veřejnou akcí a to státním
ústavem, jenž by se zřídil. Dále si všichni pře-
jeme a vyzýváme všecky povolané činitele, aby usta-
novení koncese agrární banky ve příčině vyvazení
kmetů se nestalo skutkem. (Slyšte! Slyšte!) Konečně
si všichni přejeme, aby ústava, jež se v nejbližší
době pro Bosnu očekává, byla vybudována pokud
možno na nejširším demokratickém základě, aby
v ní, podobně jako v ústavě rakouské, bylo vyslo-
veno zásadní zrušení svazu poddanského a nevolni-
ckého, a aby bylo zaručeno, že kmeti budou v nej-
bližší době vyvazeni. (Hlučný souhlas u Poláků.)
Řečník lituje, že přes souhlas stran ve věci samé se
nepodařilo dosíci dohody, což vysvětlu e
snad se záludnými myšlenkami, nebo
útočným postupem, které, jak se zdá, jsou spojeny
s touto vážnou záležitostí. (Hlučný souhlas u Po-
láků. Výkřiky.)
Řečník poukazuje na to, že též v minulých le-
tech byly patrny různé povážlivé zjevy ve
správě bosenské, jež vyžadovaly ostré kritiky
a vůči nimž neměl rakouský parlament chovati se
tak chladně.
Posl. dr. Kramář: Proti tomu jsme bojovali
v delegacích každého rokul.
Posl. dr. Šusteršič: Vy jste všechny ty
zjevy kryli v delegacích! Kallay byl vámi vždycky
kryt!
Posl. Glabiňski: Považujeme za svou povin-
nost projednati tuto vážnou záležitost sine ira et
studio, soudíce, že takto bosenskému lidu prospě-
jeme.
Posl. dr. Šusteršič: Bosenský lid se prodává
a zrazujel
Posl. Václ. Myslivec: A k tomu ještě je
terčem posměchu.
Posl
Bosna
Polák
doktor
Kramář
Šusteršič
Václ
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, dne 8. června. (Něc
zeleněho.) Začala doba villegiatur, doba
stěhování se na letní byty a zároveň doba pří-
jemného, požitkového cestování pro zábavu
zotavení. Tské doba nákladného putování do
lázeňských míst, putování za zdravím a letní
rozkoší. Kdo může a pro věc smysl má, opoušt
město a vrhá se do mladistvého proudu života
v obklopující nás přírodě. Kdo pak ještě aneb
vůbec z parného ovzduší dlážděných ulic ven
nemůže, leda v neděli a ve svátek, hledl si
život osladiti mladými, svěžími plody přírody.
A těch je už slušný výběr: saláty, špinát, bru-
kve, mrkvičky, chřest, okurky, ředkvičky červené
a bílé, první lusky, první rajská jablička, první
velké jahody, první třešně, mladé brambory,
hříbky . . . pražský »zelený trh« je nyní
v pravém toho slova smyslu »lrhem na delika-
tessy«. Co nyní poskytuje, jsou věci zajisté de-
likátní, ale na mnoze také, jako skutečné deli-
katessy, drahé. Člověk s omezenými a vůbec
skrovnými příjmy chodí po řečeném trhu jenom,
aby si podráždil chuť, aby si očima pochutnal
na těch lahůdkách pro boháče, jako se chudí
lidé vůbec rádi chodí dívat na velkolepé výbavy
bohatých nevěst, na veliké svatby, na radovánky
vznešeného panstva, na veliké, nádherně upra-
vené tabule pro hody a kvasy . . . Jak že
zboží »zeleného trhu« že vzbuzuje takové po-
city ? Skoro, ne-li zajisté
jítlikátní
Praha
25
article
A není žádného divu. Co paní zelinářky
na svých stolech nebo ve svých krámech nyní
nám nabízejí, jsou v našem ponebí namnoze
ještě vzácnosti, plody vzdálených, jižních krajů.
ne-li vůbec výrobky zelinářského a sadařského
umění, produkty vytápěných sklenníků a pařeništ
a ledy věci samy sebou drahé. Jenom hlávkový
salát, špinát a ředkvičky stávají se už »přístup
nými« a dosažitelnými také jiným lidem, než
millionářům. Proto uživejte jich všichni, kdož
cenu a lahodu mladé zeleniny chápete l
U nás se jí zeleniny velmi málo. Snad
proto, že se ji celkem málo pěstuje a že je
tedy cena zeleniny vůbec a vždy poměrně přilis
vysoká. Anebo pěstuje se jí tak málo proto, že
se ji tak málo požívá a že tedy není pont
poptávka? Nechci rozhodovati — však lituji
upřímně, že tak málo zeleniny jíme a že se ji
u nás tak málo pěstuje. Zelenina je jídlo dobré
po náležité úpravě dokonce výborné, snadno
ztravitelné, výživné a zdravé, její pěstování pak
je nejenom vyšším stupném zemědělské kultury.
nýbrž také výrobou mnohem výnosnější, než pě-
stování stébelin. Co vynášejí cibule a okurky
některým krajům našeho Polabí, je obecně
známo, jaké příjmy mají některé zelinářské
okresy na Moravě a ve Slezsku, snadno může
každý zvěděti, co značí zelinářství Dolním
i Horním Rakousům, ví každý, kdo nějaký ča
tam žil a tak dále. Avšak nejskvělejším příkla-
dem, jaké bohatství může zelinářství skytat
venkovu s vodou a dobrou půdou, je francouz-
ská Provence.
Polabí
jižní kraj
Morava
Slezsko
Horní Rakousy
26
article
Tato obdivuhodná »zuhrada Francie« zi
skala svým plodinám trh opravdu světový
stala se nejenom vlastnímu obyvatelstvu nevy-
čerpalelným pramenem bohatství, nýbrž také ce-
llému národnímu hospodářství Francie závidění
hodným a skutečně také záviděným zdrojem
hmotného blabobytu, jakož i blahodárným živlem
povšechné kultury. Francouzové jedí mnoho.
velmi mnoho zeleniny, proto se tam také mnoho
zeleniny pěstuje a poněvadž se tam pěstuje ze-
lenina výborná, proto se ji také mnoho jí. Kdo
proveneskou zeleninu — a ovšem také fran-
couzskou její úpravu — seznal, nediví se, že
Francouzové v zelenině velmi si libují, že vše-
chny lepší druhy zeleniny, ba i saláty jakožto
samostatné krmě, bez přídavků pečeného nebo
dušeného masa, pojídají a že u nich při žád-
ném společensky »slušnějším« obědě zelenina,
jakožto zvláštní jídlo o sobě scházeti nesmí.
A Francouzové vynikají přece duchem nade
všechny národy světa a francouzská kuchyň je
nesporně ve světě nejlepší! Není tedy hojné
požívání zeleniny žádným příznakem nějaké snad
— zvířecí primitivnosti ani po stránce kulturn
ani po stránce labužnické, jak zaryti masorádi
namnoze hlásají. A po stránce hospodářské?
Francouz
Francie
27
article
V druhé polovici 18. století začalo v okol
Avignonu pěstování mofeny, kteréž pak rychle
přes celou Provenci se rozšířilo a potom více
než sto let požebnáním celé země bylo. Ale
pak přišla chemie se svými vynálezy, zejména
s vynálezem barev anilinových z kamenouhel-
ného dehtu a skvostná barva kořene mořeno-
vého byla zabita. Věda zničila výnosnou vý-
robu červené barvy krapové a nahradila tuto
poměrně drahou barvu laciným anilinem nebo
alizarinem a provensalští sedláci ocitli se na
holičkách. Co nyní? Začiti opět s málo vý-
nosným obilím? Na to byli Provensalové přiliš
pokročili.
Po dlouhém hledání a hádání pojali novou
myšlenku: pěslovati ve velkých rozměrech, ra-
cionálně a pečlivé zeleninu, jahody a ranné
ovoce. Myšlenka stala se skutkem a přinesla
skvělou náhradu za zničenou dřívější výrobu.
Je tomu teprve asi dvacet let a Provence ho-
nosí se už nebývalým snad a dosud neslýcha-
ným divem, že na rozvalinách starého zniče-
ného blahobytu vykouzlila blahobyt ještě větší,
že úpadek oděinila novým, lze říci nádherným
rozkvětem.
Proč to zde vypravuju? Abych ukázal, ž
je zelenina nejenom dobrá a zdravě, nýbrž také
zlatonosná a že za jistých okolnostl dovede
skvěle nabraditi pěstování tak zvaných chlebo-
vin, kteréžlo zemědělské odvětví se u nás takřka
násilně udržovati musí uzavíráním hranic proti
Avignon
Provence
28
article
lacinému cizímu obilí a tedy umělým zdražová-
ním základních potravin lidu. A pak ještě néco.
U nás se zelenina podceňuje jako potrava, snad
právě proto, že je lehce ztravitelná, že neleží
dlouho v žaludku, když byla na měkko uvařena
a dobře sežvýkána a přece obsahuje zelenina
leckteré látky, jež si lidé jako léky zakupují
v lékárnách. Na příklad železo. Lidé »chudo-
krevní« čili nedokrevní, jak se říká, uživají vše-
lijakých preparátů železitých, nevědouce ovšem,
že ústroji naše ztráví a do svých šťáv, hlavně
do krve převádí jenom takové sloučeniny železu,
které se nalézají v hotových už potravinách,
přirodou pro nás ústrojně připravených, jako
na př. ve zvířecí krvi, ve vejcích a v zelenině,
ve chřestu, špenátu atd., všechny neústrojné
sloučeniny železa však že bez užitku a účinku
tělem procházejí a leda jenom žaludek kazl.
Tedy: jezme všichni hojně salátu a salátů,
hojně špinatu, chřestu (kdo si ho může dopřáti)
a vůbec hojně zelenin, majitelé pak pozemků
kde dosti vody je po ruce, pěstujte hojně ze-
leninu a co s ní souvisí, abychom těchto dobrých
darů přírody dle chuti užívati mohli, vy pak
abyste ze své půdy měli asi takový zisk, jako
vysoce pokročilí zemědělci ve francouzské Pro-
venci. Jediného Podoli a Braniku je na Velkou
Prahu tuze málo. A na venkov si letní hosté
z naši metropole musí dát posilati zeleninu za
sebou — z Prahy. Takoví jsme my zemědělei.
Praha