2
masthead
Č. Budějovice, dne 28. listopadu 1902.
Č . Budějovice
5
article
Vychází každý týden v pátek. O Redakce, administrace a expedice Předplácí se: pro Rakousko: ročně K 480, půlročně
Za inseráty nebéře redakce zodpovědnosti a platí se hned ca Rudolfovská třída číslo 14. v Českých Budějovicích, K240,čtvrtletně K120. Pro Německo na rok K 548.
při objednání. • Jednotlivá čísla za 8 haléřů. • Pro ostatní země na rok K 6*88.
Rakousko
Český Budějovice
Německo
6
title
Stížnosti listu se týkající zasílány buďtež na Adolfa Hejska v Č. Budějovicích, Rudolfovská třída číslo 24.
Adolf
Č . Budějovice
7
article
Organisujte! Organisujte! Organisujte!
Organisujte! Organisujte! Organisujte!
Těmito slovy končil svůj významný referát
na V. sjezdu českoslovanské sociální demokracie
v Praze soudr. Němec »0 organisaci a taktice«,
se zvláštním zřetelem ku vzdělávacím spolkům a
jich poměrům k organisaci odborové a ke straně.
Považujeme za svoji povinnost, nedovoluje-li
- nám místo otisknouti celý tento referát, přinésti
zněho alespoň význačnější výňatky a doporučujeme
je pozornosti laskavého čtenářstva.
Mezi jiným v úvodu své řeči soudr. Němec
pravil:
»Mysleli jsme po veliké stávce hornické, po
prvé veliké stávce v Rakousku, kde nebyla prolévána
krev dělnictva, kde nebylo stříleno a sekáno,
kde poměrně bylo také méně dělníků zavřeno
a trestáno nežli při dřívějších menších stávkách,
že snad u nás počínají se poměry měnit,
že Rakousko počíná se modernisovat, že počíná
nastupovati na cestu moderního státu. Však přišel
Terst, přišel Lvov a přišla stávka zemědělská
v Haliči, a my jsme viděli, že to staré Rakousko
se nijak nezměnilo, leda že dnes užívá jiné fráse
na zakrytí všeho barbarského a zpátečnického.
Němec
Praha
Rakousko
Terst
Lvov
Halič
8
article
Roku 1900 rozcházeli jsme se z Budějovic
v domnění, že jdeme do velikého boje. Vláda tenkráte
prohlásila, že chce sjednotit občanstvo Rakouska,
aby pracovalo pro kulturní a hospodářské
zájmy národností rakouských. Ale nastaly volby
— a tam, kde dělnictvo se nedovedlo ubránit,
byly to volby přímo haličské. Na př. na Žižkově
volilo se tak dlouho, až měli měšťáci většinu;
v Plzni porušen akt volební a pak bylo sice ře-
čeno, že to není správné, ale že se volba ještě
jednou konat nemůže. Vláda Korbrova pěknými
frásemi hleděla před Evropou omluvit, co se u nás
děje, tloukla na svoji pokrokovost a svobodomyslnost
a svalovala svoje vady na jiné. Zatím
je to vláda právě tak zpátečnická, jako každá
jiná vláda rakouská, poněvadž nezachovává ani
.svých vlastních zákonův a nedbá, aby jim byl
zjednán respekt. V celé naší politice hraje velikou
úlohu jediná osoba. Nikde jinde nemá jediná
osoba takový význam jako v Rakousku.
Korbrův
Budějovice
Rakousko
Žižkov
Plzeň
Evropa
9
article
V Rakousku je dosud zásadou vůdčí, že na
jádro lidu, na široké vrstvy není možno spoléhat,
i má se za to, že zjedná se širší podpora poka-
toličtěním Rakouska. Proto to vystupování proti
heslu »Los vom Rom«, proto otevírání dveří dokořán
klerikalismu. Důsledky toho vidíme ve volbách
na Moravě a v Dol. Rakousích. Naši t. zv.
svobodomyslní měšťáci to nevidí; jedni říkají, že
se nedá nic dělat; jiní říkají, že se vliv klerikalismu
přeceňuje. Ale naši měšťáci podceňují právě
tak vliv jeho, jako to činili svého času liberálové
němečtí. Oni to byli, kteří v Rakousku zavinili
vše, co špatného se u nás děje. Oni měli vládu
v Rakousku, ale žádný pokrok nepřipustili. Oni
jsou liberály v ohledu hospodářském, oni chtějí
rozpjetí všech přirozených sil; ale když žádají
dělníci ochranu proti vyssávání, hned volají policii,
státní návladní i vojsko na pomoc. Se stanoviska
politického i kulturního jsou však naprostými
zpátečníky; dnes ovšem naříkají v Dol.
Rakousích a dožadují se pomoci sociální demokracie.
Rom
Rakousko
Morava
Dolo
Rakousy
10
article
Klerikalism nabývá půdy, poněvadž dovede
obléci své zpátečnické tužby v háv hospodářský.
Klerikálové dovedou bídu lidu dobře využíti při
své agitaci. My musíme při agitaci proto poukazovat
více na potřeby hmotné, musíme upozor
ňovat na to, že klerikálové jiným slibují sice
blaho po smrti, ale sami již tvoří si blaho na
zemi. I nutno pobádat ty lidi, kteří jim důvěřují,
aby hleděli nabýti také takového blaha jako oni.
Ovšem klerikálové neslibují jenom blaho posmrtné;
oni slibují také zkrácení návštěvy školské, atím
získávají sedláky, kteří chtějí mít laciné síly pracovní.
Naši mladočeši zásadně sice říkají, že jsou
protiklerikální, ale nevadilo jim pranic podporo-
vati klerikální návrh Ebenhochův, poněvadž žádal
pozemštění školství. Oni omlouvají se svým auto-
nomismem, když vydávají klerikálům školu v šanc.
A na tuto myšlénku dali by se nachytat i naši
státoprávní radikálové, poněvadž se zpátečnictví
klerikálů blíží jejich státoprávní myšlénce.
11
article
Také tato státoprávní myšlénka při agitaci
užívá argumentů se stanoviska hmotného. Ti,
kteří říkají, že chtějí dobýti státního práva, říkají:
My platíme veliké daně, a ty všechny jdou
do Vídně. Ale až budeme míti svůj český stát,
budeme platit daně malé, a co budeme platiti,
to si necháme pro sebe doma. Když potom ptají
se, zdali posluchači s tímto programem souhlasí,
jest přirozeno, že všichni souhlasí.
Proti tomu jest ovšem těžko pracovat mezi
lidem nesoudným.
Máme také co činit se známým zpátečnictvím
a bezpáteřností našich měšťáckých stran, které si
nechají s hůry všechno možné vsuggerovat. —
Všechno se kolísá, všechno pohlíží jen na to, jak
ti vrchní se tváří. Tak na příklad prohlásil mlado-
český poslanec radikál p. Špindler na veřejné
schůzi:
»Naše politika česká je ted v dobrých rukách,
jest výborně opatřena. Němci dělají obstrukci,
oni si pohněvají vysoké dvorní a vojenské kruhy,
a ty se přidají k nám. To jest zárukou našeho
vítězství.«
Za několik neděl na to zrušena jazyková
nařízení Badenova. Tak se u nás dělá politika.
Podle toho, jak tam nahoře jsou nám nakloněni,
stoupá a klesá náš politický barometr.
Jest nyní otázka, co za takových poměru
máme dělat my. Naše postavení jest těžké, neboť
ta demagogie frásí uchvacuje na schůzích lid a
vládne dnes a panuje. Proti ní nemůžeme stavět
jiné fráse; my musíme prostě přijít se svým programem,
se svými požadavky ve prospěch dělnictva,
třeba v tom pařeništi je těžko najít pevnou
půdu mezi lidem. I mnoho našich soudruhů
dá se strhnout rámusem, který na říšské radě měšťáci
tropí a chtějí, aby naši soudruzi právě tak
vystupovali.
Němec
Badenův
Vídeň
12
article
My, soudruzi, v poslední době příliš podléháme
zevnímu tlaku. Dříve ať měšťáci dělali, co
chtěli, my šli svou cestou, nyní však příliš mnoho
všímáme si toho, co říká a co píše měšťácký tisk.
Program náš jest však zcela jasný; nepřipouští
kompromisů, kde by bylo upuštěno od zásad;
nesmíme se smlouvati na úkor zásad. —
V první řadě musíme si. vždy říci: Kdo jest,
s kým máme se spojit? Jest naprosto vyloučen
u nás kompromis s klerikály, staročechy, s křesťanskými
sociály, stojícími proti našim základním
požadavkům. Nesmíme spojiti ses těmi, kteří
jsou proti všeobecnému rovnému právu hlasovacímu,
kteří žádají školu konfesijní, kteří žádají
obmezení občanských práv, anebo kteří by vyslovili
se proti ochrannému zákonodárství dělnickému
a pod. Zde musíme vytknouti minimální
program, na základě kterého bychom mohli v da
ném okamžiku dát v užších volbách pro dotyčného
kandidáta svůj hlas.
Otázka tato musí být dnes rozřešena, nedá
se zprovodit se světa. Šice potom přijdou soudruzi
domů a řeknou: Kompromisy jsou nyní
zakázány, ale místní poměry nás k nim nutí.
Tomu nutno čelit. (Dokončení příště.)
Šic
13
article
Nádražní šlendrián před soudem.
Nádražní šlendrián před soudem.
(Před čtyřčlenným senátem v Č. Budějovicích.)
V nádraží česko-budějovickém událo se dne
6. dubna t. r. po 2. hodině v noci politováníhodné
neštěstí. V nádraží tomto, jež vzhledem
k počtu projíždějících je vlaků nevyhovuje, není
to ovšem žádný div a nebylo neštěstí toto první
ani poslední. Lakotná nedbalost drah a šlendrián
se strany představených mají jich na
svědomí mnoho.
Při neštěstí, o něž se zde jedná, byl přejet
revisijní zámečník František Soukup, zdravý
a silný člověk, v nejlepším věku a otec tří
malých dítek. Spravoval pod vozem brzdu a
než se nadál, narazil na vůz posunovací stroj,
vůz nebyl zavěšen a rozjel se přes tělo neštast-
ného zámečníka a hrozným způsobem ho usmrtil.
Smrt tuto zavinil v první řadě nedostatek
služebního personálu, dále nedostačné osvětlení
v nádraží a neuvěřitelný rozpor mezi instrukcemi
a praxí.
Avšak — jak dostatečně je známo —strážcové
zákonů bud vůbec nepřihlížejí aneb jen
zcela nepatrně na tyto příčiny téměř všech železničních
neštěstí. Ne ti, kteří vydávají nedostatečné
instrukce, ne ti, kteří spoří na personálu
jsou vinni, ale personál sám, který vždycky
v takových případech »nekonal svoji povinnost«
. . . Též v případu tomto podalo státní
návladnictví žalobu na tři železniční zřízence:
pošinovače Marka, strojvůdce Hakra a zámečníka
Studíka.
Hlavní přelíčení konalo se dne 20. listopadu.
Soukup
Marek
Hakr
Studík
Č . Budějovice
14
article
Markovi klade se za vinu, že nedoprovázel lokomotivu
až ku vlaku, strojvůdci Hakrovi, že jel
lokomotivou nádražím bez průvodčího a Studí-
kovi (který se Soukupem vůz spravoval a zachránil
se jen tím, že byl asi o minutu dříve
hotov), že nepostavil výstražné světlo. Kdyby
neštěstím stižený Soukup nezemřel, jistě by byl
také seděl na lavici obžalovaných.
Při výslechu udával obžalovaný Marek:
Měl jsem provázet lokomotivy současně ke
dvěma vlakům: k osobnímu a k pošinování.
Jakmile je stroj připraven, musí ven, aby ne-
zatarasil cestu jiným lokomotivám a vlakům a
nezdržel všechen služební personál. Co jsem
měl tedy dělat? Provázel jsem pošinovací stroj
až na hlavní kolej, ptal jsem se výhybkáře je-li
>frei< a když přisvědčil, dal jsem strojvůdci
znamení a šel jsem doprovázet lokomotivu
k vlaku osobnímu. Než jsem se vrátil byl
Soukup mrtev.
Předseda: Proč pak jsou předpisy? Já vám
je předčtu: Vy jste povinnen provázet lokomotivu
až na místo. Učinil jste to? Že nemůžete
provázet najednou dvě lokomotivy,
potom nám nic není. (!) Pro nás platí instrukce.
Proč přijímáte službu, kterou nemůžete
vykonati? (A proč nutí představení podřízený
personál k službě, kterou tento nemůže vykonat?
Pozn. red.)
Markov
Hakr
Soukup
Marek