ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 b7f3bd00-70e8-11dc-bba1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 14 celkem · entity: person 110, place 36, org 18
1 article
= Vrah děvčátek. Z Turina se oznamuje; Zdejší policie nalezla ve sklepě jednoho domu na via de la Consolata v bedně děvčátko těžce zraněné. Zelé tělo dívky bylo pokryto ranami, způsobenými nožem. Dívka, pětiletá Tereza de Marta, na níž bylo mimo to spácháno násilí, byla dopravena umírající do nemocnice. Jako pachatel vypátrán metař Gio- vanni Gioli, jenž se nejen ke vraždě přiznal, ale mimo to s největší chladnokrevností oznámil na po- licii, že v témž sklepě spáchal dne 7. března násilí na dívce Veronice Zurrové, jejíž zmizení tehda po- licie nemohla vysvětlit a zavraždil ji. Vrah byl ode- vzdán soudu. = Šejdířská afféra. »Biržvyje Vědomosti« ozna- mují: Ve znamém polském léčebném místě Ciecho- cinkách objeveno těchto dnů zpronevěření, jež vzhle- dem k okolnostem, za nichž provedeno, nabývá sen- sačního rázu. Hrdina této šejdířské afféry 26letý šlechtic Konstantin Karatějev přibyl as přede dvěma lety do Varšavy, kdež se mu, díky stykům svého otce, jenž zaujímá vážené postavení u gubernské správy, podařilo dosíci v kanceláři generálního guber- nátora místa s ročním služným 1300 rublů. Brzy potom dostalo se mu místa správce v léčebném ústavě v Ciechocinkách, tak že služné jeho vzrostlo as na 3000 rublů. Správa léčebného ústavu skládá se z předsedy, žijícího v gubernii kielecké a tří členů správní rady, bydlících ve Varšavě. Bezprostřední správa lázeňského místa náleží správci, bydlícímu na místě samém, jenž dostává instrukce z Varšavya má uloženo, zasílati došlé peníze ihned do Varšavy
Consolata Mars Zurrová Karatějev Varšava Ciechocinky
2 article
Jakkoli jest podivno, že správa měla svoje sídlo ně- kolik set verst od lázeňského místa trval stav ten přece po více než dvacet let. Karatějev, jenž všude rozhlašoval, že manželka jeho má ohromné jmění, těšil se obzvláštní důvěře, ač býval častěji ve Varšavě, než v lázních. Příjel-li kdy do Ciechocinek, býval přijat s velkou radostí, neboť žil jako kavalír a utrácel peníze plnými hrstmi. Také ve Varšavě žil jako pravý velmož, navštěvoval jen nejelegantnější restaurace, pil nejlepší a měl poměry s nejoblíbeněj. šími artistkami divadel rozmanitostí. Stále býval ob- klopen velkým počtem přatel, za něž vždycky platil řád, i nejvyšší sumy s kavalírskou ledabylostí, dávaje na jevo, že pro něho, muže bohaté ženy, jsou tako- véto sumy pouhou maličkostí. Když ho Varšava omrzela, podnikal výlety do Pruska, kdež rovněžv hotelích a restauracích býval vítaným hostem. Při spíval také štědře k dobročinným účelům. Nebylo tudíž divu, že manželům Karatějevovým byly ote vřeny nejvznešenější salony a byli vítanými hosty všude, i u náčelníkův úřadů. Avšak katastrofa nedala na sebe čekat. Onehdy večer vrátili se manželé z koncertu a chtěli se právě odebrat na lůžko, když zaklepáno na dvéře a vešel prokurátor v průvodu vyšetřujícího soudce a policejního úřadníka, provedl domovní prohlídku a Karatějeva zatkl. Vyšlo na jevo, že Karatějev během minulého roku systematicky zpronevěřoval peníze, jež se dostaly do jeho rukou Z počátku defraudoval »menší« sumy 2000 až 3000 rublů, avšak když poznal, že jeho zpronevěření zu- stává nepozorovano, rostla chuť s jídlem a tak během roku zpronevěřil neméně než 39.000 rublů.
Karatějev Karatějevův Varšava Prusko
3 article
Celá tato afféra vzbuzuje ve Varšavě tím větší sen- saci, čím více vynikající bylo společenské postavení Karatějevovo. = Zajímavý privilej. Z Londýna se oznamuje Vzhledem k navštévě krále Edvarda VII. v Edinburgu táže se jakýs anglický list, zdali tam také bude či- něn vůči nemu nárok na privilej, jejž jeho předci kdysi městu povolili. Nevěsty v Edinburgu mají totia v měsíci květnu pravo, líbati krale, jde-li pěšky po ulici. Jakub IV. užíval tohoto privileje obycejně jak náleží výdatně, neboť v květnu, na kterýžto měsíc jest privilej obmezen, chodíval po ulicích edinbur- ských co nejčastěji, hledaje nevěsty, jež si také ne- daly brát svůj privilej a na potkání krále líbaly. Jak jeho milost nynějšího krále známe, nebude se tuze vzpírati tomuto historickému obyčeji.
Edvard VII Jakub Iva Varšava Londýn Edinburg
4 article Otevření Národopisného musea če- skoslovanského v zahradě Kinských.
Otevření Národopisného musea če- skoslovanského v zahradě Kinských. V dějinách Národopisného musea českoslov. dnešní den bude zaznamenán jako opravdový svátek, neboť dnes bylo museum toto otevřeno v definitivních místnostech, které zajisté stanou se střediskem pozornosti domácích i cizích hostí. Z podruží, vlídného sice a příjemného přestě- hovány byly musejní sbírky do adaptované bu- dovy v rozkošných sadech pod Petřínem, kde uprostřed svěží zeleně dojdou k náležitému uplatnění. Přečetná společnost vzácných hostí shromáždila se dnes dopoledne před novým stán- kem Národopisného musea českoslovanského aby účastnou byla slavnostního aktu otevřen musea. Byliť přítomni zejmena: Za král. hlavní město Prahu starosta dr. Vlad Srb, četní členové městské representace, obecní starší a městští radové, za město Smí chov starosta Elhenický a náměstek dr. Koldinský, členové městské rady smíchov- ské pp. Krupka a Eberle, dále velicí ge- nerál zbrojmistr Fabini, za Ústřední Matici školskou ředitel Kneidl a dr. Šámal, za Uměleckou besedu předseda její Frant. He- rites, dále professor Jar. Čelakovský za Spolek českých žurnalistů Jos. Holeček, za městské museum pražské řed. Jelínek, říšský poslanec a ob. st. Václav Březnov- ský, prof. dr. dvorní rada Zenger, hrabě Vladimír Lažanský, dr. Jos. Scheiner, vl. rada Zerboni, za místodržitele království českého dvorní rada D öríl. Jan hrabě H ar- rach, ředitel Zemské banky dr. Mattuš, akademický senát české university Karlo-Ferdi- nandovy s rektorem prof. drem. Ivanem Hor- baczewským v čele, dále univ. professoři dr. Gebauer, dr. Woldřich, dr. Jan
Kinská doktor Vlad Elhenická Koldinská Eberl Kneidl Šámal František Čelakovský Holeček Jelínek Březnov profesor dvorní Zenger Lažanský Jos Scheiner Jan Mattuš Ivan Gebauer Woldřich Petřín Praha Krupka národopisný muzeum če národopisný muzeum spolek český žurnalista Jos rada Zerboň zemský banka český univerzita KarlaFerdi
5 article
Palacký, dr. Heyrovský, děkan prof. dr. Zubatý, dr. Jan Urban Jarník, dr Vejdovský, dr. Hostinský, docenti dr- Matiegka, dr. Haškovec, A. Veselý, ředitelé středních škol a ústavů pražských předměstských, delegáti řečnického a literárního spolku »Slavia«, spolku přátel starožitností, Če- skoslovanské jednoty, prof. dr. Cyrill Mourek za královskou společnost nauk, prof. dr. Me- telka za Matici českou, ředitel »Minervy« Slavík, prof. dr. Otokar Zeithammer, rada dr. Dokoupil, dr. Bedřich prine z Lob- kovic, dr. Jaroslav prine z Lobko- vic, zástupce okresního výboru plzeňského okresní tajemník v Plzni František Berdich, za okresní výbor v Rokycanech Antonín Žán, za okresní výbor v Manětíně J. Choura, za okres neveklovský Augustin Rákosník, za okresní výbor v Táboře V. Parma, J. Čer- mák z Rakovníka; dále prof. Slavík, Jaro- slav Vrchlický, říšský poslanec a přísedící zemského výboru dr. Josef Herold, rektor české techniky prof. Koula a zástupcové Slo- vanského klubu, členové literárního spolku »Máje«, Ústředního spolku českých učitelek, císařský rada Otto, dr. Chytil, ředitel Umělecko-průmyslového musea, dále vzácní hosté Nikolan Andrický z Ralbice, v Horní Lužici s Hanou Andrickou, četné dámyz vlasteneckých damských spolků, zejmena paní Anna Podlipná, pí. Kamila Kaizlo vá, Kuklová-Bezděková, Anna Náprst- ková, dále prof. dr. Kryštůfek, podmar- šálek Salomon svob. pán Friedberg-M íro- horský, prof. Heřman šl. Otavský, prof.
Palacká doktor Heyrovský profesor zubatá Urban Jarník Vejdovský hostinský Matiegka Haškovec A Veselá Cyrill Mourek Minerva Zeithammer Dokoupil prine Berdich Žán J Choura Augustin V Parma J Čer Vrchlický Josef Herold Koula Otta Chytil Nikolan Andrický Andricka Podlipná Kaizlo Kuklová Bezděková Náprst Kryštůfek Salomon Heřman šl Lobko Plzeň Rokycany Manětín Rakovník Ralbice Horní Lužice Friedberg Slavia spolek přátelit starožitnost St literární spolek uměleckýprůmyslový muzeum
6 article
Schu lz, deleg. Ústř. spolku českých professorů, českých filologů, dále Václav Jedlitčkaz Nymburka, Chrástecký z Král. Městce, prof. Chodounský, měst. radní Schrötter, a četných hostů pražských i venkovských mnoho. Před slavnostní řečí a po jejím ukončení zapěl sbor pěvců Národního divadla hymnu Slovanů a Chorál sv. Václava. Otevření musea stalo se slavnostním pro- slovením předního fedrovatele utvoření musea, ředitele p. F. A. Šuberta, jehož zásluhy ve směru národopisu českoslovanského nejednou byly uznány. Pan Šubert takto promluvil ke shromáždění: Uprostřed nejkrásnějších sadů, jakými se těš obyvatelstvo královské Prahy a města Smíchova. otvírá se dnes ústav, jenž jako málo který jiný jes dítětem osvětových snah veškerého našeho národa českoslovanského. Rada tohoto Národopisného musea českoslovan ského a Národopisna společnost českoslovanská ví- tají uctivě a srdečně vás všechny, kdož jste dostavili se ke dnešní tiché slavnosti. V první řadě vítání buďtež přítomní zástupcové moci státní a zemské, nejvyšších úřadův i hodností v tomto našem království, zástupcové jeho hlavního města i města Smíchova, vítáni buďtež zástupcové naroda českého na sněmech zemských i na radě říšské, zástupcové všech veřejných úřadů vůbec. vědeckých ústavů a škol, jednot, spolkův, i všichní jednotlivci, dámy a páni, kteří svou vzácnou přítom- ností tuto vážnou chvíli jste poctili.
Václav Jedlitčkaz Chrástecký Král profesor Chodounská Schrötter svatý . Václav Šubert Nymburk Městec Praha Smíchov národní divadlo Slovan českoslovanský vědět ústav a škola
7 article
Památkám vesnického lidu českoslovanského Čechách, na Moravě, ve Slezsku i na uherském Slo- vensku posvěceno jest toto museum. Museum vzniklo z bobatých pokladů Národopisné výstavy českoslo- vanské, která prací tisícův a tisíců synův a dcer ná- roda našeho, i za nebývalého rozruchu u veškerém lidu českoslovanském po všech jeho vlastech, v Če- chách, na Moravě, ve Slezsku, na uherském Sloven- sku, ve Vídni, v ruských a jihoslovanských koloniích, i za mořem v dálné Americe, r. 1895 byla uskuteč něna. Právě dnes před osmi lety za protektorátu tehdejšího starosty kr. hl. města Prahy Čeňka Gre- gora i za předsednictví JUDra. Vlad. hraběte Lažan- ského byla otevřena a přes všechnu nepřízeň živlů i doby za účastenství millionů radostných příchozích zdárně provedena. U všech dosavadních výstav českých mluvilo se o založení musei, jakožto trvalých institucí a pa- mátek na ně. Ale jen u Národopisné výstavy česko- slovanské úmysl stal se skutkem. Z ohromného množství národopisných předmětů výstavy, zobrazu jících vesnický lid a jeho život, dílem darovány hlavně však koupeny předměty zvláště cenné a dů ležité. Uspořádání jich formou musejní umožnili hrabě Arnošt Sylva Taroucca a spanilomyslná choť jeho hraběnka Marie rodem Nostitzová tím, že s munifi- cencí veliké úcty hodnou přijali je na řadu let pod krov svého Dienzenhoferovského paláce Na příkopě v Praze, A podivuhodně rychlou i úsilovnou prací prof. dra. Lubora Niederle bylo tehdy způsobeno, že sotva půl leta po uzavření výstavy bylo museum ve všech prostorách instaliováno a mohlo se otevříti již dne 15. května 1896.
Gre Vlad Arnošt Sylva Taroucca Marie Nostitzová profesor doktor Niederle Morava Slezsko Vídeň dálný Amerika Praha Lažany českoslovanský Čechy
8 article
Ale radost nad zřízením samostatného ústavu, pro národopis českoslovanský tak důležitého, tísněna byla čím dále tím více těžkou starostí. Koncem roku 1903 vypršeti měla lhůta, po kterou palác Na příkopě museu byl zabezpečen. Rada N. M. Č. i N. S. Č. hleděly získati pro mu- seum některou památnou starou budovu pražskou, nebo zabezpečiti stavbu budovy nové. Tu se stalo, že obce král. hlav. města Prahy a mě- sta Smíchova pojaly myšlenku, zakoupiti zahradu Kinských, s tím účelem, aby na vždy zabezpečily své- mu obyvatelstvu stálé jezero svěžího vzduchu. Šťastná myšlenka byla šťastně provedena — a koupí zahrady Kinských otevřela se mimo nadání brána i splnění horoucí tužby v příčině N. M. Č. Zahradou Kinských získaly totiž obce i její knížecí villu. Jednotlivci ukazovali na různé účely, ke kterým by se mělo budovy užiti. Ale rada N. M. Č. poznavši, kterak villa svou zámeckou stavbou, prostornými sí- němi a pokoji, hojností světla i osamocením ve volně přírodě takořka již představuje hotovou budovu mu- sejní, rozhodla se, požádati ji za krov N. M. Č.
Kinská N M Č M Č Praha
9 article
Obrátila se také ihned k obcím král. hl. města Prahy a města Smíchova. Ty obě, rozumějíce jasně a dobře svému i obecnému národnímu prospěchu osvě- tovému, po bedlivém uvážení usnesly se jednomyslně, že villa zahrady Kinských propůjčiti se má za mírné uznávací nájemné N. M. Č. Budiž jim za to dík neskonalý! Památka jejich činu zachována jest dobám příštím i v samém našem museu deskou pamětní. Péčí a prací rady musejní, zvláště pak installační komise — ve které zasedají z rady musea prof. dr. Jakubec, prof. dr. Niederle i architekt Roštlapil — dále ředitele umělecko-průmyslové školy Jiřího Sti- brala, zástupce státní vlády v radě musejní, dále dam paní Havelkové, kustodky musea, sl. M. Wankovy a paní Hoblové, jakož i pánův Ad. Černého, správce musea, architekta Dvořáka, malíře Štapfera a malíře Němejce provedena installace musea. Všechen náklad na ni uhražen z loterie N. M. Č., která nadšeným při- spěním paní a dívek českých r. 1902 šťastně byla pro- vedena.
Kinská profesor doktor Jakubec Niederle Roštlapil Havelka M Wankův Hobl Ada Černý Dvořák Štapfer Němejec Praha Smíchov uměleckýprůmyslový škola Jiří St
10 article
Installace musea vyžadovala i práce veliké i ná- kladu mimořádného proto, že výstavní prostora této budovy a počet vystavených v ní předmětů jest aspoň třikráte tak veliký, jak byly v paláci Na pří- Národopisných předmětů česko-slovanských má pak N. M. Č. ve svém vlastnictví tolik, že ani prostran- nost nynější budovy nestačí k vystavení všech ve skří- ních zasklených. A tak již s podobným pocitem, jaký v této celé za hradě, dýchající jarem a rosnou vláhou, vane do prsou každého příchozího, s pocitem tichého osvěžujícího uspokojení nad tím, že N. M. Č. již pevně založeno jest na všechny časy budoucí, s pocitem vykonané práce předstupuje rada N. M. Č. i N. S. Č. před vás, i před veškeru českou veřejnost, aby jí odevzdaly dílo, ve kterém se chvěje část duše národa česko-slovan- ského — a ve kterém se tají kus života všech těch pracovníků, kteří po dvanácte let byli ho účastni. Byly to cíle dosti nesnadné, které sobě vytklo shromáždění přátel českého národopisu dne 28. čer- vence 1901 na staroměstské radnici v Praze. Šlo o provedení Národopisné výstavy českoslovanské, a založení N. společnosti č., a založení N. musea č. a o vydání N. encyklopaedie č. Nepustice se zřetele další instalování sbírek mu- sejních směrem již naznačeným, pečlivy budou rady N M. Č. i N. S. Č. toho, aby rozšířilo se museum i mimo své zdi o to, co jest svrchovaně důležitou součástkou museí národopisných, ale provedeno býti může ne v síních a dvoranách, nýbrž pod šírým nebem. Již letos na podzim se počne zakládáním kvě- teny českoslovanské, která se pořídí kolem této bu- dovy musejní a zejmena na hořejší části, za museem.
M Č Praha
11 article
Podaří-li se obci pražské získati hradby od Strahova po zahradu Kinských a bude-li rozhodnuto, že se tam mají založiti sady, vyskytne se velmi příhodné místo, na kterém snad bude možná, časem, a dle pros středků znova výstavěti českoslovanskou vesnici. Ukazujíce na další práce budoucí jsme sobě dobře vědomi, čehokoli bylo dosud docíleno, že toho bylo dccíleno jen společnou prací, přispěním jak vyni- kajících jednotlivců, tak tisícův a tisíců dcer a synů národa našeho a tou účinnou pomocí hmotnou, jaké N. M. Č. doposud se dostalo. Stát, země a její hlavní město podepřely dosud snahy národopisné subven- cemi Království české, které na Národopisnou výsta- vu českoslovanskou dalo subvenci 60.000 zl., věnuje nyní N. M. Č. roční podpory 6000 K, stát roční pod- pory 5000 K, obec hrál. hl. města Prahy roční pod- pory 2000 K. A z hloubi srdce poděkováno buď i všem ostatním známým a neznámým pracovníkům a dárcům, kteří stali se přímo nebo nepřímo spolu- zakladateli tohoto musea.
Kinská Strahov Praha
12 article
Zahrada Kinských stala se požehnáním Praze i Smichovu již tím, že z ní vyveden byl zdroj nej- zdravější pitné vody pro celou téměř Malou stranua Smíchov. N. M. Č. staniž se Praze, Smíchovu i ve- škerému národu podobným zdrojem, zdrojem poučení a nejušlechtilejší zábavy, krovem, pod kterým možno se těšiti tisícerým výtvorům umění lidu českoslovan- ského a jeho práce, obrazům jeho života, projevům jeho ducha. A posvěceny buďtež zároveň tyto prvotvory pro všechny časy myšlenkou jednoty všeho národa česko- slovanského — všeho jeho kmene a všech jeho větví, všech ratolestí i listů ojedinělých! Nechať roste a zkvétá i hojné ococe přináší tento kmen, nechať roste, zkvétá a přináší hojné ovoce každým směrem studia národopisného i lásky k národu naše Národopisné museum českoslovanské! Národopisné museum českoslovanské pod jeho pevným krovem trvalým prohlašuji za otevřeno!
Kinská Praha Smíchov národopisný muzeum
14 article
Po řeči ředitele F. A. Šuberta ujal se za všeobecného ticha slova hr. Lažanský, předseda bývalé národopisné výstavy českoslo- vanské. Vyslovil své potěšení nad tím, že vý- stava národopisná skončila příznivým výsled- kem, jako žádný jiný podnik výstavní v celé řiši rakousko-uherské. (Výborně.)
Šubert Lažanský