ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b3eee2d0-7718-11dc-80fa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 14 celkem · entity: person 63, org 4, place 36
1 article
dragounů stíhal hlouček demonstrantů, ubírající se do Villeneuve St. Georges, bylo na ně demon stranty stříleno, načež generál, vojsku velící, rozkázal, aby vojsko zakročilo proti demonstrantům tasenou šavlí, Dále strhla se sré žka mezi stávkujícími a pěchotou, která měla stávkující z železniční trati zatlačiti a na niž demon- stranti bázeli kamením. Vojsko vystřelíloa demonstranti ustoupili potom k Villeneuve. Něko- lik stávkujleích bylo zraněno, Z Vigneux, 30. července. (K. k.) Demonstran- ti vystoupili na střecbu nárožnííh domu a kamenovali odtud vojsko. Ně- kolik demonstrantů bylo postřelen V 5 hodin byla zřízena nová barikáda. Prefekt žáda o posilu. Asi 12 demonstrantů e 5 vojáků bylo zraněno, Z Villeneuve St. Georges, 30. července. (K. k.) Demonstrantí ve Vigneux byli vojskem zahnáni k Villeneuve. Vyšplhali se po žebřících na železniční trať a kame- novali odtud vojsko. Potom táhli uli- cemi u nádraží a zřídili tam barikády. Odebrali se tam dragouni, jimž velel generál, prefekt a podprefekt. Prefekt a podprefekt snažili se vyjednávati, avšak demonstranti házeli i na dále kamením,ozvaly se dokonce výstřely, jimiž byli, jak se proslýchá. dva důstojníci a jeden dragoun zranění. Vojác palhu opětovali. Nejdříve vystřelili na slepo. konečně vypálili dvě salyy. Někelik demonstrantů bylo při tom postřelen Dva z nich brzy na to zemřeli. Po půlhodinnémo boji byla barikáda rozmetána. V 7 hodin večer byla klic opět obnoven. Počet zraněných není posud znám.
Stanislav Georges Villeneuv Vigneux Villeneuv St . Georges
2 article
Veselá akciová společnost. Z Pešti, 30. července. (Uh. tel. kor. kanc.) Policie zavedla s několika v Pešti a v Paříži usedlými ře- diteli báňské a petrolejářské akciové společnosti, před několika roky založené, trestní řízení pro podvodný úpadek. Společnost tato byla založena s akciovým kapitálem 1,200.000 K a po krátké době byl kapitál tento zvýšen na 5 milionů korun. S akciemi obchodovalo se obzvláště čile na pařížské burse. Společnos nevedla žádných obchodních knih. Po splaceném kapitálu nezbylo ani stop- Odsouzení pro založení rumunského klubu. Z Aradu, 30. července. (K. k.) »Uh. tel. kor. kanc.« oznamuje: Policejní soudce odsoudil poslanc Štěpána Popua a Jana Suciua jakož i advokáta Michala Veliče k peněžité pokutě 150 K nebo do vězení na 8 dní, poněvadž založili bez úřadního po- volení rumunský politický klub. Poslanec Goldis a Onku byli osvobozeni. Odsouzení se od- volali. Carští manželé. Z Petrohradu, 30. července. (K. k.) Carští manželé přibyli včera večer carskou jachtou »Standart« do rejdy pitkopasské, jež jmenujese nyní rejda »Standartu«.
Popu Suciu Michalus Goldisov Onka Pešť Paříž Arad Petrohrad
3 article
Zákaz studentských spolků na Rusi. Z Petrohradu, 30. července. (K. k.) Kuratorům školských okresů bylo nařízeno, aby zakázali ko- nečně nezákonné, avšak posud stále trvající stu- dentské spolky na vyšších učilištích. kanec své řeči prohlásil, že nežádá, aby mu byla vy- slovena důvěra neb nedůvěra, že však voličevé si počkají, aby jich vůle poslechl. Řekl povýšeným hla- sem: „Abych se vzdal mandátu, na to si ještě dlouho počkátel“ Předčítal také různé stati a „Nár. Listů“, př čemž tento vážný „kulturträger“ mluvil hlubokým, tajtrlickým basem, jak jsme byli zvykli po- slouchati Kaisra na panáčkově komedii. Ale všecko to bylo marno! Nespokojené volič- stvo, zejména z řad živnostenských a přítomní ná- rodní socialisté pověděli rozhodně, však vážně panu poslanci, své mínění, při čemž nescházela ani po- známka „o nedohotoveném fraku ministerském“ Když pak hlásili se ke slovu četní řečníci z řad opo- sičních, dostali páni realisté strach a na ráz schůni skončili, nedavše již ni- komu slova. Tím chtěli zachovati po- slední bidlo, jehož se úzkostlivě dr- želi Ale i tu dostali svůj díl za násili, páchané ne- připuštěním ke slovu. Tak se zachovali „pokrokovci““ chvástající se plnými ústy „humanitou“, svobodeu Slova, přesvědčení, pokrokem a kulturou, tou tak vel- kolepě všeněmecky osvědčenou kulturou!
Kaiser Petrohrad spolek na Rus
4 article
Je věru s podivením, co vše může si dovoli tvrdit člověk, mající titul profescra universitního. Pán poslánec o svém odchodu před hlasování ke zvýšení počtu nováčků také nemluvil; neměl času, musil nadávati stále „Národním Listům“ Že tak bídně schůze pro pana poslance dopadla není vinou jeho. Proč mu lidé nevěřili? Což netvrdil jim to on, jediný vedle Masaryka „kulturträger“ če- ský? Ale tak tomu bude, pane profesore! Ten lid není ještě tak „vyspělý,“, aby to ohromné šalomoun- ské mudrctví Vaše pochopil, ale věří více všelijakému prohlášení“ „Jednoty výtvarných umělců“ a „Výtvar- nému odboru Umělecké besedy v Praze“, že v zájmu české věci měl jste hlasovati pro českost akademie a nikoliv pro akademii německou, když prvá z če- ských peněz zbudovaná, jest utrakvistická. dlolo
Masaryk profesor Praha
5 article
Z Nechanic, 30. července.
Nechanice
6 article
Poslanec za městskou skupinu královéhradeckou prof. Drtina mluvil 29. července t. r. večer v Ne- chanicích ve veřejné schůzi, svolané pokrokovým klubem v Hradci Králové, »O politické situaci a kul- turní politice«. Schůze byla dosti četně obecenstvem a zejmena také damami navštívena. Pan poslanec omnlouval mnohými slovy a známým již způsobem svou kul turní politiku, která ho přivedla až ke známému hlasování pro resoluci Volfovu, dožadující se zřízení zvláštní umělecké akademie pro něko- lik Němců v Praze a stěžoval si trpee do »Národních Listů«, které jeho politický věhlas a chytrost, s kterouž jedině on a prof. Ma- saryk ze všech českých poslanců vystihli veliký pro- spěch Volfovy resoluce pro naši národní věci českou, uznati nechtějí. Řečnickým vývodům pana poslance bylo s mno- hých stran věcně odporováno, ačkoli prostí řečníci z kruhů občanských a živnostenských na výmluvnost p. profesora ovšem nestačili. Pan poslanec prohlásil mezi řečí svojí obecen- stvu — voličstva bylo přítomno dosti málo — že by rád se vzdal mandátu a vrátil se ke svým milým žákům (které tak dychtivě opustil !), kdyby prý tomu dovolovala — jeho poslanecká čest ! Věříme rádi, že se voličové městské skupiny královéhradecké asi ne- dočkají, aby p. poslanec mandátu svého d obro- volně se zřekl.
profesor Drtina Volfův Němec ma Hradec Králové Praha
7 article
Denní zprávy. — Jak krátké nohy má lež, vidno je na dnešní polemice řealistického denníku, týkající se ovšem ještě hlasování prof. Drtiny a Masa- ryka pro akademijní resoluci Wolfovu. Na prv- ním řádku své polemické stati »Čas« vytýká »Národním Listům« překrucování, ale třetíma čtvrtým řádkem konstatuje správnost naší citace. Konečně tedy jsme tam, kde jsme mohli býti již před měsícem, kdyby se byl realistický denník přesně přidržel věci, jako jsme při ní pořád trvali my. Pozbyv pak půdy, na které neustále skákal, míní se realistický denník spasiti po- stranním východem: resoluce Wolfova je prý srozumitelna teprve v souvislosti s jeho odů- vodňovaci řečí, což prý »Národní Listy« ne- chtějí uznat; také prý opomíjejí obvyklost, že k zákonům nebo resolucím patří motivy.
profesor Drtina Wolfův
8 article
ty zlé »Národní Listy!« Neuznají! Z něko- lika příčin: především v odůvodnění na př. re- soluce přece nemůže býti v podstatě nie jiného nežli v resoluci samě, dále je resoluce Wolfova sania o sobě dosti srozumitelná, tak) že není teprve třeba výkladu, by se jí rozumělo, mito to posl. Wolf promluvil osvé resoluci v plné sněmovně proto, poněvadž s ní v rozpočtovém výboru propadl. Nejdůležitější však je, na čem trváme od počátku sporu: záleží na tom, v co bylo usneseno, nikoli na tom, jak návrh k usne- sení předložený byl vykládán; proto dlužno se držet usnesení. A usnesení vyzýváD vládu ke zřízení německé akademie v Praze, ale pod- statu věci, utrakvismus dosavadní akademie ne- chává nedotčen, ten utrakvismus, který na aka- demii a pro ni platil dříve, než tam byl usazen německý profesor Thiele, ten utrakvismus, který na škole tě zůstane, i když prof. Thiele bude dle Wolfovy resoluce přeložen na ústav něme- cký; resoluce Wolfova nechává nedotčen ten utrakvismus, který lze odstraniti jen změnou předpisů akademiiutrakvisujících, ten utrakvis- mus, který zavrhují prof. Masaryk a Drtina, jediní čeští podporovatelé Wolfovy rosoluce.
Wolfův Wolf Thiel profesor Masaryk Drtina Praha
9 article
O tom tedy neni v resoluci ni slova, pročež nemáme příčiny cokoli měníti na svém stano- visku. Pánové z »Času« vidí, že »Nár. Listy« se nezapomněly a dokonce že nepřistoupily na stanovisko realistického denníku, jemuž pro dnešek ještě připomínají, že resoluce skutečně nejsou provázeny motivy. Tak zv. motivy při- pojují se k osnovám zákonů, ale pro zákon jako zákon, sankce nabyvší, už směrodatného významu nemají. Zákony vykládají ti, kdož je provádějí nebo kdo podle nich soudí, a ti je vykládají tak, jak jim rozumějí, ne podle toho, co o nich jako o osnovách kdo řekl ve sně- movně při jich parlamentním projednávání. — Klub zemských poslanců německé strany agrární měl včera v Praze svou ústavu- jící schůzi. Zvolivše si předsednictvo — posl. Krütznera předsedou, Zulegera jeho náměstkem, hr. Kolowrata pokladníkem a posl. Lipku a Mayera jednateli — dali se němečtí agrárníci hned do politiky. Napřed se vyslovili pro jednotný postup všech německých stran na sněmě, potom se prohlásili pro nespravedlivé, nemravné a ne- zákonné znásilňování českého úřadnictva soud- covského při jmenování. Diktují totiž nejrych- lejší jmenování německých soudců pro zněmče- nou část země, avšak bez jmenování českých soudců extra statum. Německo-agrární terro- rismus je tedy otevřenější nežli stejné v pod- statě násilnictví ostatních stran německých.
Zuleger Kolovrat Mayer Praha Lipka
10 article
— Výbor Ústředního svazu slovanských novinářů bude mít zejtra v sobotu o 8. hodině večerní schůzi v restaurantu Brejškově na Spá- lené ulici. Přítomnost pp. členů velmi nutna. = Osobní z Moravy. Ant. Kommer v Dolních Dunajovicích a Jan M. Čapka v Čertoryjích jmeno- vání byli zatímně státními dozorci sklepů na Moravě a ve Slezsku se sídlem v Brně. — Kancelista Václ. Sajner přeložen byl z Valašských Klohouk do Slavkova. — Kancelisty jmenováni byli četničtí stráž- mistři Frant. Stavinoha pro Strážnici a Raim. Silný pro Valašské Klobouky. — Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Emil Va- šek, em. I. sek, lékař českého očního odd. prof. dra. J. Deyla, zahájí odbornou oční praxi 1. srpnem r. 1908 v Něm. Brodě. — Úmrti. Poštovního oficiála p. Bohdana Kühna stihla krutá rána. Zemřelť jeho syn p. Bohumil Kühn dne 30. července v mladistvém věku 15 let. Pohřeb koná se v sobotu dne 1. srpna o 6. hodině odpolední z domu smutku na Karlové nám. č. 31 na hřbitov olšanský. — V Horním Studenci zemřela paní Božena Němcová v 39. roce věku svého. Pohřeb koná se dne 1. srpna o 4. hod. odpolední. — Z belgického konsulátu v Praze. Konsul p. Carlo svob. pan de Liser bude ode dne 1. do 15. a pak opět od 20. do 31. srpna t. r. meškati na dovolené. Konsulátní záležitosti povede po dobu tu kancléř p. J. J. D fen e lt.
Brejškův M Čapek Václ Sajner František Stavinoha Raim Silná Klobouk MUDr Emil Virginie profesor doktor J Deyl Úmrt Kühn Němcová Carla Liser lený ulice Morava Dolní Dunajovice Čertoryje Brno valašský Klohouk Slavkov Strážnice Německo Brod Karlová já Olšanský Horní Studenec Praha
11 article Poslanec prof. Drtina na objíždce
Poslanec prof. Drtina na objíždce Z Kostelce n. Orl.. 30. července. Zatím co jiní poslanci klidně užívají prázdnin v kruhu rodinném, nebo kdesi na horách, jezdí p prof. Drtina od města k městu, aby našel ztracenou přízeň voličů, o kterou svým známým hlasováním se Všeněmci pro německou akademii v Praze se při- pravil. Je vedro přímo tropické a prote se pan poslanec polí, potí ukrutně, zejména před svými voliči, kte ne a ne rozumět páně poslancovým sofismatům Pan Drtina cítil „špatný vítr“ a proto předesla spoustu tiskovin a rukopisů na svou omluvu. A přec marná snaha, voličstvo upokojit. Sjel se tedy celý štábrealistický o Bardubic až za Rychnov, kde z črna les vystupuje skála. Takto vyzbrojen, ocitl se prof. Drti- na v Kestelci n. Orl. v úterý 28. t. m. A co se stalo? Voličstvo uvílalo pana poslance způ- sobem tak rozhodným, že asi do smrt toho nezapomemel Rozechvěn, ujal se p. pro- fesor slova hlasem třesoucím a zahájil řeč hodin e- vým útokem na „Nár. Listy“. Oplýval sa- mechválou, uváděl, kterak poslanci, zejména pp. Chaloupka, Maštálka a jiní prý k němu se chodí radit(l), uváděl celou řadu „vymožeností“, které on získal pro zdejší kraj (o čemž voličstvo arci ni- čeho neví).
profesor Drtina Chaloupek Maštálek Kostelec můj Orlický Praha Rychnov
12 article
Zmínii se, kterak lid český je politi- cky neuvědomělý, nezralý a nevyspělý neboť jinak prý by posuzoval onu „kulturní politiku? kterou on s Masarykem do parlamentu zavedl;a opět znovu a znovu vracel se k nenáviděným „Ná- rodním Listům“ Kultura z poslance Drtiny zrovna zářila, kdy vzpomenul zemřelého poslance Vašatého. „O mrtvých jen dobré mluvme“, praví přísloví toho „neuvědo- mělého“ lidu. Ale p. Drtina je uvědomělý a proto řekl, že „Vašatý byl nejbídnějším charakterem své doby“ a jinak ještě „kulturně“ se vyslovoval. Jemu pomáhal dr. Albert fka: „Začal-li jeden lotr řvát, řvali všichni —“ Takovým „kulturně vy- spělým tónem“ mluvili tito vzdělanci! Jiný dovolával se Japonců, což vzbudilo veselost přítomných. Posl. Drtina obcházel pověstné své hla- sování jako kocour kolem horké kaše. Konečně pro- hlásil, že všichni poslanci uznali jednání jeho za správné, že hlasoval pro Wolfovu resoluci. Podobné nesmyslnosti dovoliti si může jenom universitní pro- fesor Drtina, tento velekulturní poslanec, který na
Masaryk Drtina Vašatý Vašatá Albert Japonec Posl Wolfův
13 article Nebezpeči války?
Nebezpeči války? Dnešní »Bohemia« mů z Berlína dopis, opatřený titulem »Nebezpečí války?« V Německu jsou prý nápadny neustálé řeči o brzké možnosti evropské války. Ve všech vrstvách lidových hovoří se o í s horlivostí, jaké již dávno nebylo pozorovati. Ná- lada ta není prý živena shora. Bezstarostnost něme- ckého lidu minula — vykládá se v dopise — od té chvíle, kdy se na veřejnost prodrata zpráva, že an- glická vláda slibila ozbrojenou pomoc Francii, kdyby byla napadena Německem. Nyní je německá veřej- nost znepokojena mezinárodními spolky, jež se uza- vírají a ve kterých Německo není zúčastněno. Schůzce krále Ednarda s císařem Vilémem nepřikládá posi- tivního ani příznivého významu. Německý lid naplněn je náladou, kterou císař Vílém vložil v Döberitzí do slov: »Ať jenom nám přijdou « Vysoký důstojník uveřejnil slova ta s uvědomělou snahou, aby jich oficiosové nemohli zmírnit nebo zatemnit.
Ednard Vilém Berlín Německo Francie Bohemia
14 article
V Německu převládá přesvědčení, že je třeb státi na ostré stráži a toto přesvědčení nevnáší se do lidu shora; proto mohl clsař Vilém poděkovati těm, kdo zazpívali národní píseň ve chvíli, kdy po- ukázáno bylo na obtíže nynější doby, proto mohl jim říci: porozuměli jsme si. Také nestalo se ná hodou, že historik Lamprecht mluvil v nynější chvíli v Lipsku o možnosti, že zařinčí zbraně. V Anglii prý nemají vůči Německu klidné svě- domí; odpor proti němu se tam udržuje. Mezinárodní nebezpečí však z toho náhie nehrozí, ačkoli brzký konflikt ani v Anglii nevylučují. Ale německý lid nedá se dehce ukolébati v klid. Ví, že bezpečnost zaručuje mu příznivý, lepší než jindy stav německého vojenství Ja že se na výši té dá pro budoucnost udržeti jen velikými obětmi. V Ně- mecku vědí, že nejlepší záruka míru záleží v tom, že ostatní nemohou nic jiného chtíti, nežli mír a že třikrát si musejí rozmysliti, než by tasili šavle. Jak patrno, stat »Boh.« má titul poplášnější než obsah.
Vilém Lamprecht Německo Lipsko Anglie