1
masthead
Ročník XXXXVIIL.
2
masthead
slrtímetn eh riaitke
3
masthead
V Praze, ve středu 25. listopadu 1908.
Praha
4
masthead
olotabe daora doorst
7
article
Na ranní a odpol. list
předsláci se
v Praze v admlnistraei
na měaie . . . . .
na črrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáskon
na Pěale
naota . . . . 7 K 60k
ve sanách: , K 30
na měcſe . . .
Poštou:
na čtvrt Jeta
s dvojí zisilkon
zei
sa měsít
čtvrt eta
Praha
8
title
Dnešní číslo pro Prahu Je a 10 stranác.
Praha
9
article
Nesnází na Východě neubývá
Nesnází na Východě neubývá
Souhlasné zprávy z Londýna, Paříže.
Petrohradu a Řima pokládají stav věcí n
poloostrově balkánském za velmi vážný.
jednak zaznamenávajíce rostoucí zbrojení
soustřeďování vojska ve všech interesovaných
státech, jednak upozorňujíce na nedostatečný
postup příprav ke konferenci signatárních
mocí, na niž by se zjednalo urovnání otázek,
annexi Bosny a Hercegoviny zvířených. V tom
se tedy rozeházejí názory v ostatních poli
tických střediscích evropských od sdělení
z poslední společné ministerské rady ve
Vídni konané, v níž bar. Aehrenthal pro
hlásil, že současné položení na Balkáně ne-
poskytuje nijakého podkladu k obavám a že
není odůvodněno politické škarohlídství.
Sdělení toto doplňují na př. berlínské
listy dodatkem, že se rokovalo i o některých
vážných opatřeních pro nejkrajnější případ.
Takovým opatřením by na př. bylo přidělen
válečnýeh lodí za průvodce obchodních par
níků rakousko-uherských do vod tureckých
a zostřené diplomatické zakročení v Caři-
hradě pro boykot zdejšího obchodu.
Jinak oznamuje se z Petrohradu, že
vyjednávání Izvolského s bar. Aehrenthalem
uvizlo na mrtvém bodě; tento prý neopoušti
stanoviska svého ke konferenci a vzpírá se
jakékoliv kompensaci na prospěch Srbskaa
Černé Hory. Baron Aehrenthal trvá na tom,
že annexe Bosny a Hercegoviny týká se
pouze Rakousko Uherska a Turecka. Toto
poslední však se chová dosud nerozhodně.
Aehrenthal
Baron Aehrenthal
Londýn
Paříž
Petrohrad
Řima
Bosna a Hercegovina
Vídeň
Balkán
Černá Hora
Bosna
Hercegovina
Rakousko
Turecko
10
article
Přes tuto nerozhodnost ale radí komitét
mladoturecký, aby veřejné mínění pro naděje
v konferenci skládané nezapomínalo na
obranu.
Z poslední společné ministerské rady
jest dále zřejmo, že zření bar. Aehrenthala
se obrací nyní hlavně k tomu, aby uklidil
nesnáze s Tureckem a dosáhl zejmena za-
stavení tureckého boykotu proti rakousko-
uherskému obchodu. Ba položil přímo poža-
davek tento za podmínku dalšího vyjednávání,
při němž se Turecku vedle finančních výhod
má dostati i ústupků hospodářských a pod-
pory pří vyjednávání s Bulharskem. Kromě
toho prý středoevropská diplomacie ukazuje
Turecku na rozháranou Persii, kdež by
mohlo získati náhradu území za ztráty na
Balkáně.
Jest ovšem velmi pochybno, zdali jest
v moci vlády turecké, aby zastavila hnutí
boykotové. V té příčině prohlásil turecký
diplomat ve Vídni pověřený, že jedině přá-
telské dohodnutí s Tureckem o hlavních spor-
ných otázkách může způsobiti uklidnění oby-
vatelstva a pomoci rakousko-uherskému ob-
chodu. Má proto podmínku, na níž učiněno
bylo závislým další vyjednávání, za ne-
splnitelnou. Ovšem bude Türecko trvati
na tom, aby se zrušila všecka tísnivá ob-
mezení, jimiž bylo staré Turecko na újmu
svého hospodářského rozvoje spoutáno; Tu-
recko nesnese na dále, aby se mu kladly
překážky v politice celní a aby se s ním
nakládalo jinak, než s ostatními ústavními
Dle slibů Turecku činěných, jež se
týkají i podpory ve vyjednávání s Bulhar
harskem, se pak podobá, že další události
státy
Bulhar
Turecko
Bulharsko
Persie
Balkán
Vídeň
11
article
záviseti budou na tom, kterým směrem se
konečně dá jak Turecko tak Bulharsko.
Současně se potvrzuje, že největší úsile
proti středoevropské politice na Balkáně vy-
víjí Anglie, kteráž vedle úřadní representace
své má velmi vydatný akční nástroj v tak
zvaném londýnském komitétu balkánském.
v němž se soustřeďují zvláště obchodní in-
teresenti angličtí na Balkáně a bližším Vý-
chodě. Komitět vyslal tyto dny na Balkán
svého předsedu sira Noela Buxtona, kterýž
pobyl již v Bělehradě a odtud se odebral do
Bulharska, aby tam působil ke sblížení Bul-
harska jak s Tureckem tak se Srbskem, což
je dalším dokladem horečného zápolení
o převahu na Balkáně a obav anglických
před sesíleným vlivem známého pudu na
Výchiod.
Zajímavo jest, že vyskytla se v Pešt
myšlenka, aby i Rakousko-Uhersko si poří
dilo podobný balkánský komitět, jako jes
anglický a ježto Vídeň není na Balkáně ob-
libena, že by bylo nejlépe, kdyby komitét
sídlil v Pešti a byl označen jakožto uhe
ský komitét balkánsky.
Středoevropské zprávy s patrným uspo
kojením zaznamenávají pověsti, že i Anglii
jest již pociťovati účinky jejího snažení na
Balkáně, strženť prý i Egypt do osvobozova
cího hnutí a v Indii prý hrozí nové po
vstání,
Tak znenáhla se tedy ociťují ve víru
otázky východní i jiné záležitosti a okruh
zájemníkův a jejich obav i intrik se oči-
vidně šíří.
Noel Buxton
Turecko
Bulharsko
Balkán
Anglie
blízký Vý
Bělehrad
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Pešť
Egypt
Indie
12
article
Vypravuje se též, že byly do nedávného
pobytu císaře německého v Dolních Rakou
sích okamžiky v chování bar. Aehrenthala,
kdy byl přístupnějším, zejména co se týče
přání Srbska a Černé Hory. Jisto jest, že
oba tyto srbské státy, mají-li se zdárně vy-
víjeti, nezbytně potřebují jednak volný pří
stup k moři, jednak umožnění vzájemného,
bezprostředního styku zaokrouhlením posa
vadního svého území a co jest hlavní, uvol
nění svých hospodářských podmínek, v čemž
ovšem Rakousko-Uhersko annexi Bosnya
Hercegoviny poměry utvořené berlinskou
smlouvou nezjinačilo.
Co do potřeb tuto vzpomenutých zdá
se panovati bezpodmínečná ochota na strané
ostatních velmocí a závisí tedy vše na sta-
novisku politiky středoevropské, chce-li sluš-
ným zřením k potřebám těmto posíliti zájmy
míru či prodlužovati nynější stav nejistoty,
který tak těžce zasahuje zdejší obchod na
nejbližším tržišti vývozním na Balkáně a
jehož další trvání může vésti k důsledkům
nedozírným.
Úpadek vývozu rakousko-uherského jest
první zjevnou porážkou zdejší. diplomacie
v otázce annexe a mezi následníky a dědie
vývozu zdejšího nejsou jen Anglie a Francie.
nýbrž i obchod německý a italský.
Srbsko
Černá Hora
Rakousko
Uhersko
Bosnya Hercegovina
Balkán
Anglie
Francie
13
article
Annexe sama, jak dosvědčuje včerejší
náš dopis z Londýna, nedošla ve veškerém
obyvatelstvu předpokládaného přijetí a ko-
nečně nebylo by s podivením, kdyby tamější
lid slovanský po třicetiletých zkušenostech
okupačních a pozorování postavení jiných
národů slovanských v obou polovinách sou-
státí, neuvažoval o své budoucnosti, již by
mohl pokládati za úplně zabezpečenou pouze
v tom případě, kdyby viděl, že dávní slo-
vanští obyvatelé zdejší jsou na roveň posta-
veni v právech tu s Němci tam s Maďary
— i ve skutečnosti. Ale denně se opakujíe
přehmaty obou jsou málo přítažlivým magne
tem pro ně.
Má-li bosenská a hercegovská záležitos
se vyřešiti ke spokojenosti všech, jest žá-
doucno nejen aby se dospělo k uspořádán
mírnému co do sousedních příbuzných států
pobalkánských, ale aby se upřímným prová
děním spravedlnosti ke právům všech zdej-
ších národů slovanských v čas a přesvědčivě
dokumentovalo, že devisa spojeným
silami jest totožná i s jednotou práva
všech národů a rovností jejich postavení ve
státě, a potom nalezne se i všestranně uspo-
kojivé řešení dalšího osudu. Bosny a Herce
goviny.
Zájem, jejž veškeré státy evropské na
vázaly na annexi obou těchto zemí jest
proto tak povážlivý, že prozrazuje, kterak
postihují nerovnost národův v tomto soustátí
a pochybují o tom, že posavadní vnitřn
politika jeho dovedla opravdově všecky spo-
jiti v jednotné síle. A jak by to neměly po
stihnouti, když dočítají se denně o vnitřních
událostech zdejších, jaké do nedávna se vy
skytovaly snad jen tam na jihu, na Balkáně
— v chorém Turecku
Němec
Maďar
Londýn
Bosna
Balkán
Turecko
14
article
Německý vpád do Anglle.
Německý vpád do Anglle.
(Návrh namilionavou armádu. — Čeh
se třeba od Německa báti. — Vládn
prohlášení. — Horní sněmovna bla
suje proti vládě a proti Německu.)
Evropa stojí před novou sensací. Možnost
vpádu německého do říše britské, kterou liči
nedávno pouze román sensační, otištěný v lon-
dýnské »Daily Mail« a to i se vzrušujícím
sceneriemi bombardovaného Londýna, možnose
tato přestala býti již jen předmětem akademi
ekých rozprav. Vnesl ji do anglické sněmovny
muž nad jiné k tomu povolaný, lord Roberts,
nejvyšší velitel britské armády. Pod dojmem ne-
dávných výroků Viléma II, jenž odhalil, že
národ německý chystá se na válku s Anglil,
ano, že ji chce bylo přirozeno, že také ve
Spojeném království provodou z toho důsledky.
Roberts
Vilém II
Anglit
Německo
Evropa
Londýn
spojený království
Horní sněmovna
anglický sněmovna
15
article
Ovšem od nynější liberální vlády anglické ne-
bylo lze čekati rychlých kroků v tom směru:
nikoliv bez příčiny vytýká ji veřejné mínění
anglické ono chabé doktrinářství, jež nerado s
odhodlá ke skutkům rázným. Bylo třeba aulo-
rity světové, jakou má lord Riberts ve věceeh
vojenských, by vyrušil vládu tu ze snů o věčném
miru. Jest přirozena, že když maršál Ruberfs,
muž, kterýž připontal vílězství ke zbraním angli-
ckým jak v Afganistanu, lak v jižní Afcice,
ličil, jak Asglie dnes vydána jest na pospas
případnému útoku německému a jak konfl k
s velmoci tou, ohrožující i anglické panství na
moři, jest stále pravděpodobnější, že pairo
angličti, mužové chladní a střizliví, poslouchal
jej jako boha, byť i nikoliv jako boha míru
A usnesení, které učinila horní sněmovna angli-
cká, nepřispěje zajisté též míru.
Snad právě nyní Německo bude vyhledávat
záminky ke konfliktu brzkému, než podněty
na sesilení britské moci branné, kteréž dnes
zvítězily zatím jen ve sněmovně horní, budou
vůbec ve skutek vtěleny. Ale buď jak bud.
horní sněmovna vykonala to nejmenší, co na
obranu ostrovní vlasti své v télo době nad j né
vážné vykonati musila. Právě však okolnost, že
sněmovna pairův učinila toto usnesení své i proti
vůli, proti zrazování a proti hrozbám vlády sa-
motné, právě to jest důkazem, s jakou nevoli
Riberts
Ruberfs
Afghánistán
Německo
Asglie
16
article
s jakou nedůvěrou hledí se v Anglii na vývo
věcí němerkých i v krůzích nejehladnějších
Projevy řečnické samy a na konec usnesení
učiněné většinou téměř dvoutřetinovou jsou však
příznakem mezinárodní situa ce
tak chmurným, že snad ani chmu
nějšího býti nemů že.
O významných těchto pr jevechhorní sněmovný
anglické sděluje tisková kancelář z Londýna
Lord Roberts navrhuje resoluci,
v níž se uvádi, že otázka zemské obrany žádá ne-
prodleně, aby vláda pamatovala na opatře n
tak silného a znamenitého vojska, že by
i nejsilnější cizí mocnost se rozpako
vala vysaditi vojsko na březích angli-
ekýc h.
Řečník si přeje, aby sněmovna uvažovala, j e-lí
nepřátelský vpád možný nebo ne. Balfour
pravil 11. května 1905, že vážný vpád není možný.
Tyto vývody zakládaly se na údajich, jež byly po-
dány admiralitou se zřelelem na nejbližš
zemi, toliž. Francili, poněvadž z Francie dá se
nejsnáze učiniti vpád. Nedávným šetřením se však
ukázalo, že Balfourův výrok byl sice, pokud jde
o Frahcit, roku 1905 správným, není však správ-
ným roku-1908, pokud jde o Německo.
Roberts
Balfour
Balfourův
Frahcit
Anglie
Londýn
Francie
Německo
17
article
Podmínky, na nichž se Balfourův úsudek
zakládal, se úplně změnily a Anglie není
již jista před možným vpádem nepřá-
telským. Předložií jsem sr otázku, pokračoval lor
Roberts, že vpůd bude podniknut z Ně-
mecka. Balfour uvedl za příklad Francii, aniž při
tom myslil na nepřátelství vůči Francii nebo na
obavu před touto zemí. Pro své obdobné prohlášení
o Německu uvádím, že v prohlášení tomlo ne-
jeví se ani zášť vůči Německu ani bá-
zeň před touto zemí. Zjistil s lordem
Levatem, že v Německu jsou vždy po-
hotově ledí pro 200.000 vojáků.
Tento počet vojska může býti za málo měsíců
stažen do přístavů okresům nejbližších bez mobili-
sačních opatření. Ž-lezniční spojení je toho druhu,
že může toto vojsko býti dopraveno do přístavů
naloděno za mnohem kratší dobu než ve Francii.
Šelřen jeho a Lávatovo prokázalo, že německ
vojsko o 130.000 mužů může býti dopraveno
na stejném podtu lodí, jež Balfour prohlásií
za nutný k nalodění polovičního počtu. K na-
loděni a vylodění bylo by třeba kratší doby, než
se za to mělo
Když byl řečník podrobně promluvil o tomto
bodu a připomenul různé správněstechnické a strate-
gické vývody, které umožňuji Německu
uniknouti angickému loďstvu a provést
vpád, pokračoval: »Byto by pošeti ostí nevšímat
si této možnosti, třeba že si tolik přejeme míru.
Balfourův
Roberts
Balfour
Levat
Lávatův
Anglie
Francie
Německo
18
article
Výstražné události na blízkém Vy-
chodě poučily i nejbezstarostně jšího pozorovatele
že nic nezachrání zemi, klerá si nepřipravila obranu
Nepomohou ani spalky, ani smlo nvy.
Budemeli na dále zanedbávati nejobvyklejší
bezpečnostní opatření, octnelme se jednoho
dne v rukou cizí mocnosti a budeme nu-
cenz podrobiti se nejpotupnějším podmín
kám. Nebezpečenství jest každým
dnem hrozivější. Za 10 let zřidilo si
Německo největší námořní moc, která
kdy existovalt, mimo nynější strašlivé an-
lické Ioďstvo. Budou li se na důle k sesílení
německého loďitva činiti tak výborná zákonná opa-
tření, nebudou žádné přístavy na světě lépe vy-
praveny než německé přístavy v Se-
verním moři a obchodní loďstvo bude každým
dnem znamenitějším.
Aby se provedla invase, není třeba, aby nějaký
národ ml nadvládu na moři. Dočasná nebo mistní
nadvláda by postačila. To jest Němcům vel m
dobře známo a nezáleží na tom, jak silným
jest naše loďstvo.
IIlavní ochranou proti vpádu jes
silné domácí vojsko, vojsko z občanů, které
by se skládalo z millonu mnžů Na dru b
straně blízkého moře žije narod, klerý čítá 60
milionů, který jest naš m nejvydalnějším soupe
řem v obchodě, který má největší armadu světa
loďtvo, je! rozhodně a rychle bylo rozmnoženo,
kdežto my jsme neučinili náležilých vojenských
protiopatření.«
Lord Cromer dovozuje, že se důrazně o dvo
lává na výstrahy, které dříve jež pronesl
možnosti války. Nedávné událostí ukázaly, ž
V drobném peuucjit
Němec
Německo
blízký moře
20
article
ranní číslo e sobě . . . za 9 h
odpolediní .
. . . za z k
Ve Bllalkách na venkově
10h
ranní čislo. . . . . .
odlpolední.
. . . . . . . t a
Inserálv
platí se hotově papřel.
Přečplacení a inserty přijímá vdhinlsl-
strace v Mazlanské ulici č. 3.
Tam nachásejí se též redakee
Hiskárna s expedice „Národnich Leistů“.
Lukopisy se Bovracsji.
Leistus
Mazlanský ulice
21
article
lato výstraha byla nutnou, že národ, který- se
spolehal jen na své dobré právo, oby
uhájil svoji državu, jedná velmi pošetile.
Lord Roberts žádal za autentické prohlá-
šení vlády o otázce vpádu.
On, Cromer, pochybuje, že se této chvíle vládě
hodi takové prohlášení učiniti. Pradkými električk ý mi
výbojí, jimiž byly vydány čivy Evropy s nejrůzněj-
ších stran v poslední době, bylo vzbu zeno
velmi tuhé napjetí. Takové prohlášení ne-
bylo by s to uklidniti naše nervy nebo nervy ji-
ných. Napjetí situace sice povolilo, avšak ještě ne-
minulo.
Vítá problášení, učiněné vněmeckém
řišském sněmu proti všemu, co vypadá
jako nevraživost vůčí Anglii. Opětuje-li
Angtie tyto pocity, nezbavuje jí to ještě zá-
vazku míti dostatečně silnou armádu
pozemní a dostatečně silné loďstvo.
Roberts
Evropa
Anglie
22
article
Prohlášení vlády.
Za vládu odpověděl státní lajemník osadního
úřadu Earl of Crewa. Pravil, že lord Roberts
učinil svou resolucí velmi vážný kro ka
že vážnost tohoto kroku nebyla porušena
jeho řečí. Parlamentní projednávání takového
předmětu jest vážnou záležitostí, poněvadž je obtížno
říditi takové rokování, aby nezavdalo na venek pod-
nět k nemilému nedorozumění. Doufa, že k takovému
nedorozumění nedojde.
Rečník připomněl pak řeč Čampbell-Banner-
mana, v níž vysloveno bylo politování pro
zatahování Francie v prohlášení Balfou-
rovu z r. 1905 a pravil, že dnes jsou okolnosti jiné.
Chce však opskovati apel Campbell-Bannermanův
ježto má pocit, že nestal-li by se takový apel, mohla
by řeč Robertsova ve veřejném mínění Anglie a ci-
ziny míti přírozené důsledky, jichž všichní by lito-
vali. Pokud jde o zeměbranecký výbor, podléhají
jeho názory a usnesení stálé revisi. Crewe připomněl
různé vymoženosti od r. 1905, bezdrátovou
telegrafii, zvýšenou rychlost válečných
lodl, jakož i pokrok ve stavbě ponorných
člunů. To jsou nejdůležitější úvahy, s nimiž vždy-
eky dlužno počítati.
Pokud jde o otázku vpádu.
jsou tu dvě strany proti sobě Jední zastávají názor,
že by lodní posádka nemohla přistati
na našich březích. Tento názor nesdilí
však žádná zodpovědná osobnost. Druhý
opačný názor je ten, který zastáva! Roberts
ve své řeči, že totiž Anglii pro praktické
účely nemožno považovati za ostrov.
nýbrž že jest v sitnaci pevninské mocnosti, že může
velmi značné vojsko překročiti hra-
nice Anglie a že tudíž musí býti obranne
prostředky Anglie stanoveny dle zásad konti-
nentálníe h.
Roberts
Campbell
Bannermanův
Robertsův
Crew
Francie
Anglie
osadní úřad Earl of Crew
ČampbellBannerman
23
article
Vláda nesouhlasí s tímto názorem.
Řečník pojednával pak o účinku, jaké mělo by
v zápětí uznání Robertsových theorií o vpádu. Pro-
hlásil, že všechny strany soudí, že Anglie mu sl
míti převahu loďstvem.
Mysli, že by obětavost země, darovati peníze na
obranu na moři, byla bezmeznou, kdyby se dnes
ukázalo, že se nedostává peněz. Avšak velká část
této obětavosti záleží v tom, že jest v národě rozší-
řeno mínění, že, ačkoliv loď-tvo nechräní s naprosteu
bézpečností zemi proti vpádu, ve skutečnosti ji přecs
jen proti vpádu brání. Neudržuje se toďstvo v ny-
nějším tsvém počtu jenom proto, aby mohlo někde
uprostřed oceanu vítězně bojovati, nýbrž udržuje se,
a bude-li třeba, sesílí se hlavně proto, že hájí naše
pobřeží.
Kdybychom přijali theorie Ri bertsovy, padl by
tento názor. Proto neschvaluji této diskusea
ještě měně bych schválil přijetí jeho resoluce. Sou-
časně vyslovuji souhlas s tím, že jest nutno.
abychom měli domobranu, ktérá by byla silná a
dosti organisovaná, aby odrazila přepadnuti, zabrá-
nila zmatku a donutita nepřítele přijiti v takové síle,
že by mu to působilo značné obtíže
Na konec sdělil lord Crewe, že
generální štáb pracuje na plánech.
které umožní Anglii, aby v kteroukollv
dobu, na kterémkoliv místě dle potřeby mohla
postavili co největší vojsko. Vydržování
vojska o milionu mužů, jak žádá lord Ro-
berts, značí roční zvýšení vojenské potřeby o 20
milionů liber.
Lord Cawdor, který mluvil jměnem oposice, za-
stával názor, že kdo blasuje pro resoluci, není ještě
vazán výrazy, kterých použil lord Roberts ve své
řeči.
Robertsův
Ri
Crew
ro
Cawdor
Roberts
Anglie
24
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, dne 25. listopadu 1908.
(O starobylých právech.) Kdybyci
měl syna, vím již dnes, na několik týdnů před
Mikelášem, čím bych jej k Mikaláši překvapil
Dal bych mu hračku pěknou a časovou, která
myslím, letos najisto objeví se na mikulášském
irhu: dal bych mu hezkou škatulku četníků,
jako se jindy dávali vojáčkové. Figurky z plechu
nobo z eínu, aby se hned nerozbily a vydržely
alespoň do vánoc, četníky pěkně malované.
s bajonety na puškách, to se ví — kluk darebná
ten by vyvaloval oči!
Kdybyce
Praha
25
article
A byl-li by tuze hodným — ale e tom ani nepo-
chybují, vždyť sám rovněž byl jsem hodným ehla-
pečkem — posadil bych si jej na klin a sám
bych mu zkušenou rukou pomohl rozestavovati
po stole četníky hezky do řádku a poučil byel
nevědomého chlapečka, tomu řádku že říká se
korden, aby si to pamatoval. A jak bychom čel
níky vybírali ze škatulky a stavěli do kordonu
řekli bychom o jednom: „ienhle je z Dolnicl
Rakous“, o druhém: „tenhle je až z Haliče“
a o třetím: „tenhle je, panečku, až z Korutan“
„Odkud že je?“ zeptal bych se syna pro jistotu
ještě jednou. „Panectu, z Tojutan,“ odpovědě
by syn hned zas o mnoho moudřejší. „Z Koru-
tan,“ opravil bych synáčka milého, a synáčel
na znamení, že rozumí, opakoval by po mně
„z Tojutan“. Taková škatulka četníků, hezk
omalovaných, byla by zároveň praktickou po
můckou k vyučování zeměpisu .. . můj syn, kdy-
bych nějakého měl, již v nejůtlejším věku z pa-
měti by znal jména všech království a zemí, na
říšské radě zastoupených. A naučil by se tomu
v pravém smyslu slova hravě...
Aby pak měl, daceba, z nové hračky rados
ještě větší, přikoupil bych mu ke škatulce čet
níků ještě plechový vagonek elektrické dráhy
taky hezky omalovaný, a ten vagonek jel by p
stole a dojel by až ke kordonu. (Ale nesměl by
jet prudce, aby nám kordon neporazil.) A tu by
chom my oba, já i syn (kdybych, jak pravím
jen nějakého měl) v zastoupení oněch plocho-
vých a hezky omalovaných četníků vyzvali mili
Dolnicl Rakousy
Halič
Korutany
Tojutany
26
article
vagonek, pokud možno zdvořile a srdečně:
„Marš odtud, hybaj, zpátky!“ A na takové
vlídné a srdečné vyzvání milý vagonek by se
musil obrátit — beze slova, což se u vagonku
rozumí samo sebou — a pěkně se klidit zpátky
do remisy. Remisa byla by jako na konci stolu,
a odtud znovu by se rozejel ku předu, až ke
kordonu, a znovu by odtáhl s dlouhým nosem —
jejej, to by se chlepeček nasmál! Aby pak illuse
byla ještě úplnější, přikoupil bych, možná i ška-
tulku neméně plechových dragounů, to se ví,
v červených kalhotách a na koních — prosím
vás, nevite náhodou, po čem asi prodává se ta-
ková škatulka, aby v ní byla asi škadroma? Ale
vite, pěkných, pravých lineckých, a pokud
možno trvanlivých, aby se hned nepolámali?
A byl-li pych tuze otcovsky naladěn a vi-
dél-li bych, že dítě opravdu bude mít radost,
přikoupil bych ke všemu třebas i škatulku ple-
chových kanonků — 6, má oteovská láska ne
lekala by se nijakých obětí: čert vzal nějakou
tu korunku! Ale ovšem, slavně by se mi zaruči
musil drahý syn, kluk mizerná, že bude po celý
rok, nejen před Mikulášem, hodný jako kolě
Jinak že mu vezmu škatulku s četníky, i vago-
nek, i vojáčky. A vůbec, že dostane, nebude-
náležitě hodným.
1 Praha, nežli se jí dostane nadílky, dříve
si musí toho dobrodiní plně zasloužit. Musí by
hodná, tuze hodná a způsobná. A je-li skufečn
takovou již dávno před Mikulášem, nečeká se
s nadílkou ani na Mikuláše. I letos byla tak ne-
obvykle bohatě obdarována jen proto, že, hol
čička milá, skutečně po celé uplynulé léto° eho-
vala se vzorně a byla hodnou a způsobnou, až.
až to ani nebylo hezké.
Všichni měli jsme z ní radost . ..
Marš
Mikuláš
Praha
27
article
Nebyla jako svéhlavá její kamarádka, která
křičela, až to po celém světě bylo slyšet, když
ji naivní Praha požádala, aby jí na dvě, na tii
představení zapůjčila jedno ze svých divadel,
že by v něm zahrála činohra Národního divadla.
A kterážto nervosní Vídeň sice velmi ochotně
svolila k tomu, aby na její posvátné, od věků
ryze německo-křesťansko-židovské půdě postn-
vili si mešitu vyznavači učení Mohamedova, aby
po svém způsobu mohli se pomodliti ke svému
tureekému pánbíčku, když by náhodou zablou-
dili do svělové metropole nad Dunajem . . . al.
kterážto svělová metropole naprosto nedovoli
aby jedin, z nespočetných jejích křesťanskýcl
chrámů znesvěcen byl modlitbou, promluveno
v českém idiomu ..
Ne ne, Praha nebyla nikdy tak umíněná
jako umíněným dovede být ošklivý, umouněný
Liberec... však za tu svou nezbednost byl ná
ložitě potrestán: nedostal žádné škatulky s vo-
jáčky a četníky — šklaplo mu! Jen Praže Mi
kuláš nadélil, že byla způsobná a hodná, jako
nejzpůsobnější holčička z pensionátu — andělé
v nebi mohli radostí nad ní mnouti si ruce.
Dost bylo příležitostí, aby si byla zadová
děla — ne, po celé léto ani nedutla, a stále
měla jen prslíček na ústech, jako sám jeji
patron, sv. Jan z Nepomuku. I sám velezaslou-
žilý výbor letošní nebožky jubilejní výstavy se
zamlklé Praze divil: „Cože? Cože si holčička
ani nezazpívá? Warum singt sie nicht?“. Nu,
nezazpívala si, ar nepípla — ostýchala se
Mlčela způsobně od jara do zimy. Nikdo ji ne-
poznával, druhdy přece nebývala tak upejpavá.
tek příliš, příliš tichá a způsobná. Stále jen
prstíček na ústech, ne a ne si zadovádět, po-
skočit, ne a ne si zazpívat.
Mohamedův
Jan
Praha
Vídeň
Dunaj
Liberec
Nepomuk
národní divadlo
28
article
Svéhlavý, uminěný Liberec postavil si pře
dvěma roky trucvýstavu. A dupnul si a poručil
že na té výstavě nesmí být jediného českého ná
pisu. Na takovou vyzývavost našla si hodná, roz
umná, způsobná Praha moudrou, důstojnou o
pověď: dobře, Liberec, ten umouněný, umíněný
Liberec ať si dělá, co chce. Že se nestydí, n
své výstavě, kam přece několikrát zavítal pan
místodržitel, i jiní velcí páni, nestrpět jediného
praporu v barvách zemských! Ne, k takové ne
snášelivosti Praha, moudrá, způsobná Pralm.
nikdy se nesníži! Nad váš nemístný chauvi
nismus, nad vaši strannickost, nad vaši zpupnou
nesnášelivost jsme my v Praze, panečku, nějal
povznešeni! Hečte, uděláme si taky výstavu
ale na truc vám, schválně, abyste věděli, vý
stavu pěkně utrakvistickou!
Toho se Liberec nenadá!! Zkoprněl nad t
kovou říznou odpovědí!
A my, když si něco vezmeme do hlavy
umíme sami sobě dostáti v slově. Ještě před
zahájením velkolepého kulturnihio díla čilý vla
Liberec
Praha
29
article
stonecký hudební nakladalol vydal slavnostne
skladbu „Te naše výslava — Ja, uns're Aus
stellung“ a za krásným, povzbuzujícím jeho
příkladem, hlavně v ulicích, k výstavě vedou
cích, různí snaživí Jan-Jolmannové počali vyvě
ševati nad své obchody tabulky, v nichž po jakém
koti ehauvinismu nebylo ani stopy. Na př.
„Niťařstvi—Zwirnhandlung“ — to měli v L
berci vztek nad tím, kterak my v Praze jsme nai
nízké jejich strannictví povznešení!
A přišla výstava sama, a bodrý Pražan, jenž
od jistých listopadových dní kteréhosi z minu
lých roků málem již ani nevěděl, že hostine
je „Gasthaus“ a telecí ledvima že je „Nieren
broten“, zaplakal pojednou čistou, krásnou ra
dostí, když na jednom z výstavních pavillono
konvčně spatřil okouzlující nápis: „Radio-
telegrafie — Radiotelegeaphie“
Jediným oka mžiknutím uviděl a seznal radostně
vzrušený nadšenec, že vlastně všechny dosa-
vadní naše, druhdy velmi úporné boje s vezdy
milými súsedy byly zhola zbytečnými, že vlastně
mezi námi a vezdy milými súsedy ani není pod
stalných rozporů ... ano, ano, naše ryze praž
ská, velkolepá „Radiotelografie—Radsotelegra
phie“ byla nejdůstojnější odpovědí liberecké ne-
snášelivosti . ..
Jan
Pražan
Praha
30
article
Každý, kdo přečetl první čítanku, zná onu
neskonalou moudrost, jež obsažena je ve zlaté
průpovědi, že — moudřejší ustoupí... Kdo po-
někud jen česky cltí, hruď jeho radostnou pí
chou naplnit musí vědomí, že — bez nemístného
sebepřeceňováni — na celém širém okrsku
světa jsme právě my Čechové národem skutečně
a bez odporu — nejmoudřejším... Moudřejš
vždycky ustoupí — — hrdě a s hlavou vzlýče-
nou ohlížíme se po historii minulých let, radost
mnome si ruce, hrdě bijeme se v prsa a blaženě
i sebevědomě se usmíváme — no, opravdu, jak
my, tak moudrým nikdy nebyl žádný z národů
ostatních, neboť právě jen my, jen my —
ustoupili jsme vždy a pokaždé . ..
Uzavřela se brána nebožky jubilejní výsta-
vy a zase již jiná a jiná jubilca přihlásila se
o právo vzpomínek. Zrušena roboty, rok osma-
čtyřicátý — barikády —. Čtvrtstoletí, rozdělení
pražské university, jubileum právě pětistého vy-
zvání akademiekých úřadů k český m studentům
aby jen byli hezky tiši a nedali se strhnouti sebe
promyšleněji nastrojenými provokacemi. Jubi-
leum desetlisícího vytištění zprávy o tom, že
tam a tam někdo načával „českých psů“ a že
jen rozvážlivosti slušných a rozumných našinců
sluší děkovati atd. ... Národní divadlo slaví ju-
piloum prvního čtvrtstoletí a v něm Jiráskova
„Lucerna“ právě teď měla jubileum u nás dosti
vzácné — jubileum padesáti představení za dobu
tři let.
Čecho
Jiráskův
národní divadlo
31
article
Často jsem v době poslední myslil na tu
Jiráskovu „Lucernu“. Po starodávné, taky již
málem jubilejní zvyklosti, chodě třídou, kterát
slove Na příkopě, mimoděk musil jsem — když
zmíněná třída zas jednou pro změnu krášlena
jest c. k. bajonety četníků z království a zemí
na říšské radě zastoupených — přemýšleti
o tom, co tvoři dramatický podklad Jiráskovy
hry... Jde o služebnost, jež, jako můra na
preou, spočívá a vázne na mlýně, do něhož nás
Jirásek uvádí. Žijí ve mlýně lidé životem šťast-
ným a spokojeným, až se jednoho dne vrchnost
ze zámku objeví ve mlýně a tam se přihlásl
o své právo, vtělené na mlynářově gruntě, o prá-
vo, na něž ve mlýně za delší nepřitomnosti pan-
stva byli již málem zapomněli... Právo vrch-
nosti spočívá v tom, že kdykoli uráčí se jí za-
staviti se ve mlýně, musí mlynář, člověk jinak
svobodn, a na vrchnosti nezávislý, doprovodi
milostivou vrchnost až k lesnímu zámečku —
s rozsvícenou lucernou v ruce. U zámečku
končí ponižující mlynářova závaznost. Ale kdy-
koliv se milostivé vrchnosti zlíbí, pokořiti vzdo
rovitou pýchu mlynáře-rebellanta a mlýn po-
etít vznešenou svojí návštěvou, volky nevelky
musí se mlynář beze slova odmluvy chápati vidl-
telného symbolu svého poddanství a svého pon-
žení — lucerny . ..
Žijeme v roce jubilejním. Je tomu šedesát
let, co zrušeno bylo poddanství, člověčenství —.
robota. Cosi o svobodě se nám zdálo — jednoht
dne jsme se probudili vyburcováni nenadálým
vědomím, že právě tak, jako ten poetický mlýn
v Jiráskově „Lucerně“ i vlastní náš krov zatížen
je — servitutem, služebností, o jejíž existenei
se nikomu, plných šedesát, od zrušení roboty
uplynulých let ani nesnilo... Nechápeme, ne-
věříme, otcové naši nic nám o té služebnosti ne-
Jiráskův
Jirásek
Jiráskův