ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 aeee0230-669b-11dc-b26a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 90, org 7, place 40, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODN LISTY
3 masthead
14. dubna 1900.
4 masthead
Císlo 103.
5 article
O 3. hodině odpolední byl prostorný sál »u modré hvězdy« voliči obou kurii naplněn. Předseda místních důvěrníků národní strany svobodomyslné p. dr. Jan Melan zahájil schůzi jejíž předsedou zvolen starosta města Horažďovie p. Ed. P. Skála, zapisovatelem p. Št. K. Vydra. pořadateli pp. Ferd. Hlaváček, městský rada Petr Rob, městský tajemnik. Starosta města p. Ed. P. Skála přivítal shromážďéné voliče, představil oba pány po- slance a požádal je, aby pojednali o politické situaci, jakož i o své činnosti. Prvý promluvi říšský i zemský poslanec p. Frant. Dostál. Pojednal o vyrovnávacích konferencích a odů- vodnil proč poslanci čeští se konferencí zúčast- nili. Dalším bodem řeči páně poslancovy byla předloha o rozdělení království českého. Pan poslanec uvedl, že předloha tato nevyšla z porad vyrovnávacích, ale že byla předlohou vládní že žádnou stranu neuspokojuje. Poukázal dále, proč upuštěno při branném zákonu od obstrukce a připomenul, že poslanci čeští podniknou boj protí předloze investiční. Dále poukazuje ku stranám v národě, k následkům rozbití strany mladočeské, dotýká se zrádcování v národěa upozorňuje na důsledky podobného jednání. Na konec upřímné své řeči ospravedlňuje politiku volné ruky a objasňuje poměr strany k pravici. Druhý řečník, poslanec za skupinu měst pan prof dr. Vilém Kurz, doplňuje, proč upu- štěno od obstrukce při branném zákoně a z další důvody uvádí možné nebezpečí pro celý národ, rozpuštění parlamentu, uzákonění doroz- umivací řeči (němčiny) atd.
doktor Melan K Vydra Hlaváček Petr Rob P Skála František Dostál Kurz češtit podniknout
6 article
Pojednává obšírně a věcně o tom, jak pro- vádí se v parlamentu opposice a obstrukce, a jak často jest nutno, klubovní snesení v po- sledním okamžiku změniti. Poslanci mají se svými voliči jeden společný cil — dobro ná- roda — ale taktika nedá se ani voliči předem určiti. Z té příčiny třeba důvěry poslancům o voličů a úplná volnost taktiku voliti. Parla- mentním způsobem nezavede se v Rakousku nikdy státní němčina, budou-li všichni Slovaně proti zákonu podobnému svorni. Při otázce »zde« všichni Slované s námi za jedno nebyli Poláci u věci té s námi nepůjdou. Maďaři v téže otázce postavili se dnes úplně na stanovisk armádní řeči. U nás je třeba sílit národ hospo- dářsky, aby svou silou a vlivem více si na vláde vynutil. Na konec své řečí ujišťuje poctivou dobrou vůlí svou i většiny klubu. Přesvědčivé důvody i veškerá objasněni obou pánů poslanců byly bedlivě stopovány. pozorně vyslechnuty a polleskem odměněny. Že páni poslanci vše obšírně a důkladně pověděli nic nezatajili, ba ani věcem choulostivým se nevyhnuli, toho nejlepším důkazem, že ku vy zvání starosty města a předsedy schůze p. Ed P. Skály, přeje-li si kdo z voličů vysvětlen nebo dotazu — nepřihlásil se nikdo ani z ku rážné kdysi družiny socialních demokratů (ač-l jame oprávněni několik svedených lidí tak nazvati). Na konec omluvil p. dr. Jan Melan, městský rada, pana poslance Dostála z výtky, která byla mu omylem činěna (ovšem nikoli veřejně na schůzi), jakoby se schůzím voličským vyhýbal.
Slovan Polák Maďar doktor Melan Dostál Rakousko
7 article
Poslanec nebyl ani z města ani okresu dosud nikým vyzván a sám přijeti nemohl z důvodů čistě fysických. Jeť poslancem říšským i zemským. zastupuje 17 okresů. Jakmile. byl však tento- kráte důvěrníky vyzván, přišel a vyhověl ihned ochotně. Po tom v delší účinné řeči vybízel p. dr Jan Melan ke smíru stran v národě a ku sou- činné práci všech stran i jednotlivců. Varoval před programy a požadavky pouze zájmovými. Schvaluje poctivou práci poslanců našich dě- kuje jim za činnost a doporučuje následující resoluci: »Voličové III. a V. kurie, shromáždění na veřejné voličské schůzi v Horažďovicích dne 1. dubna 1900, vyslechnuvše pány poslance Frant. Dostála a dra. Viléma Kurze, schvalují úplně jejich činnost a vyslovují jim, jakož i ce- lému klubu poslaneckému úplnou důvěru. Spolu vyslovují přání, aby věc česká byla ve Vídni s celým důrazem a houževnatostí há- jena a to v čas potřeby i směrem ráznějším. Jakkoli přejí si obapolného smíru s krá- jany německými v zemi, nicméně vyslovujís s celou rozhodnosti proti takovým, byť i jen pokusům o smir, který měl by za následek jakékoliv porušení celistvosti naší vlasti královstv českého, aneb porušení zásady úplné rovnopráv- nosti a rovnocennosti obou národů a jszyků.- Resoluce tato byla jednomyslně přijata schválena. Hlasovali pro ni nejen svobodomyslní voliči mladočeští, ale i ostatní strany a frakce přítomné. Když byl poslanec p. dr. Vilém Kurz jmenem svým i svého poslance kollegy za projev důvěry poděkoval a podotkl, že z tohoto jedno myslného a svorného projevu čerpati budou on i celý klub posilu k další práci, zakončil před seda p. Ed. P. Skála schůzi, již řadíme k nej zdařilejším v našem městě.
Melan kurie František Kurz doktor P Skála Horažďovice Vídeň
8 article Dotaz posl. Jindř. Doležala a soudr.
Dotaz posl. Jindř. Doležala a soudr. podaný na místodržitele ve schůzi sněmu král. českého dne 10. t. m. Poplatnictvo soudního okresu novoby džov ského a chlumeckého n. C. bylo stiženo letošního roku neobyčejně přísným — ba přímo pří- slušným předpisům odporujícím způsobem vybírání daní. Okresní hejtmanství novobydžovské ihned po dospění daní k placení vymáhalo tyto civilními exekutory, najalo ke dvěma dosavadním a dosud dostačujícím exekuforům ještě 3 nové, mezí nimi jednoho, značné státní pense požívajícího —a způsobilo poplatnictvu mnoho nových, značnýcl platů, které právě třídy nejmenšího poplatnictva nej- citelněji postihly. Nelze počínání to jinak si vysvětliti, než tím způsobem, že snad tato neobyčejná přísnost měla býti trestem poplatníkům za to, že obce vybírání c. k. daní odepřely, jelikož přísnost tato byla tak obsálilou, jak z četných dokladů po ruce jsoucích souditi se dá — snad povšechně — proti jasnému znění odstavce 16. instrukce, dané zemským finanč- ním ředitelstvím »o individuálním vybírání přímých daní«, lam, kde roční poplatnost 20 zl. nepřevyšo- vala, že užito bylo i prostředků neoprávněných, to exekuční upomínky civilním exekventem, před- pisovala a vybírala se exekuce za prvých 7 dní po 10 hal., za druhých 7 dní po 20 hal. a nikoliv, jak předepsáno, pouhé trestní upomínky Tak stalo se, že při povinnosti daňové sebe menší uloženo a též skutečně, ale neoprávněně vy- bráno bylo exekuce 70 hal. a 1 kor. 40 hal , celkem až 2 kor. 10 hal. Dle výkazu z města Žiželic činí toto skutečně zaplacené zvýšení daňové povinnosti celých 119%.
Jindřichův Doležal Žiželice
9 article
Opatření toto vzbudilo bouři oprávněné nevole a pobídlo obec ke krokům obrany u c. k. okresního hejtmanství a c. k. zemského finančního ředitelství aby z ohledu na škody záplavou hrabošů a živel- ními pohromami způsobené s vybíráním daní bylo posečkáno až po Žních. V následku četně došlých takovýchto oznámen o jmenovaných pohromách bylo oznámením c. k. okres. hejtmanství novobydžovského ze dne 3. dubna 1900 č. 1521, zastaným okresnímu výboru v Novém Bydžově a Chlumci n. C., sděleno, že se z uvede- ných důvodů exekuční vymahání c. k. daní zasta- vuje, ale novou vyhláškou č. 1581 ze dne 4. dubna t. r. se placení c. k. daní k placení dospělých upomíná Mimo to zůstávají v pokladnách c. k. berních úřadů v Novém Bydžově a v Chlumci n. C. neprávem vydobyté peníze právě nejmenších poplatníků. Prot táží se podepsaní: Jsou V. Exc. události tyto známy, jest V. Exe. ochotna dáti je vyšetřiti a působití k tomu, ab rolníkům s placením c. k. daní byl poshověno až po žních a aby neprávem vydobyté poplatky exekužní byly poplatnictv vráceny, jakož i učiniti potřebných opatření, aby takovémuto porušování povinnosti úřadlní poškozování poplatnictva na příště bylo vyva- rováno? Nová katastrofa v Klapém. V Klapém, 12. dubna. (Od zvláštního zpravodaje »Nár, Listů-). (Dokončení.)
V Ex Nový Bydžov Chlumec Klapý
10 article
Po prohlídce spoust způsobených posouvá- ním půdy pod Hazmburkem nad obcí klapskou a nahromaděných tam mass země a kamení dlužno míti na zřeteli, jakým nezdolným tlakem postupovaly po hladkém jílu ku předu, načež lehko každý uvěří, že hravě jako pírkem zve- daly a bortily zdi domů a ničily vše, co octlo se jim v cestě. Vždyť možno směle tvrditi, že váha posunující se promočené hmoty obnášel na 15 hektarech rozlohy statisíce tun, ba snad milliony — kdož dovede to odhadnouti? Zběsilost, a jakou pohyblivá massa tato řá- dila v obci klapské, když jí dostihla, nejlépe lze přehlédnouti, postoupí-li divák níže na po- poslední mohutné vlny nad vesnicí, jež vypinaji se do značné výše a přesahují výši před kala- strofou stojících tam, domků. Hned prvý pohlec z hald těchto každého zarazí a ochromí. Do středy odpoledne rozkládala se v mí stech těchto východní část Klapého, sestávajíe ze čtyř řad domků, oddělených třemi cestamia nad nejhořejší byly tu a tam malé zahrádky pod nejniži táhlo se pole až k libochovické sil nici v těchto místech vesnici již opustivší Domky tyto, většinou hospodářská stavení s chlévy, stodolami atd., sousedily na západě poblíže kostela s usedlostmi pp. Šůmy a Laub dosud ušetřenými a na východě vysílaly nejdále do poli vystrčenou usedlost pana Ant. Šůmy.
Šůma Laub Antonín Hazmburk Klapý ha
11 article
Domků těchto bylo asi 25—30. Dnes nezříte se zmíněné haldy před sebou ani jedinéh . kromě usedlosti p. Ant. Šůmy, která jest siee uvnitř pobořena a popráskána, avšak zdia střechy drží ještě pohromadě. Vše ostatn jest zničeno, zdivo domů rozmeteno, že není po něm téměř ani potuchy a na povrchu zvedají se jen zpřelámané, roztrhané střechy v nejpestřejší směsici a promíchané, z nichž trčí do výše pouze trámoví, latě, prkna, došky atd. Dívejte se na tuto jedinou hromadu trosek třeba sebe déle, sotva rozeznáte, co náleželo k sobě a kde co stálo. Směsice uvedených věci jest tak sražena a kompaktní, že zamezuje ve- škerý průchod s hořejší strany. Nezbývá také. nežli po zborcené půdě projíti až na východn hranici strže, kde teprve možno přes dvůr used- losti pana Ant. Šůmy nahlédnouti do některých pobořených domů. V uvedeném však komplexu není viděti ani zdi. V usedlosti pana Antonína Šumy zachvá- ceno bylo katastrofou nejvíce obydelní stavení které jest popraskáno, strop a stěny opadánya podlaha vyborcena tím způsobem, že konce je- jích prken sice tkvějí na svých místech, avšak střed prken ohnut jest do značné, asi metr ob- nášející výše. Také ostatní budovy dvoru pana Šumy poněkud utrpěly.
Šůma Antonín Šum
12 article
Proti usedlosti této ční z domku předn popraskaná a základů zbavená přední stěna s odlomeným a do zadu nachýleným průčelnín štitem, kdežto vše ostatní rozmeteno v troskáel i s krovem po zemi. Okolo takovýchto zbytků, jež zůstaly ostatn jen na východní a jižní hranici strží zachvácené části vesnice, možno dospěti až na jižní stranu rozvalin nejhořejších řad domků, ale ani odtud nepůsobí pohled na trosky z nich zbylé dojmem méně příšerným. V místech těchto, obsazených vojenským hlídkami zabraňujícími přístup do pobořených usedlostí, octne se divák na povýšeném poněkud místě, jaksi ve středu rozvalin a může je odtud v celku nejlépe pozorovati; uváděti však znovu, co oko z místa tohoto shlédne, bylo by jen opakováním toho, co již o nich pověděno. V místech těchto setkali jsme se s panem Františkem Černým, jemuž zbořeno úplně sta. vení čís. 6 i s vdovským domkem č. 6 a. Pan Černý dlel na vojenském cvičení v Josefově z něhož vracel se ve středu k večeru domů. Když na nádraží v Terezině zvěděl, jaká po- hroma stihla znovu Klapé, spěchal domů, ale nalezl již oba domky prázdně. Manželka jeho za pomoci jiných osob vystěhovala, seznavš hrozící nebezpečí, z nich vše na místo bezpečné a uvítala muže svého s pláčem a nářkem. Za nějakou dobu oba jejich domky počaly se trhati až se konečně sesuly.
Černá Terezin Josefov
13 article
Pod malým návsím tímto rozkládal se ně kolikráte již zmíněný statek p. Václava Jiráska ve kterém nárazem posunující se země na pevnou podzemní hmotu, patrně skálu, povstala tak zvaná pata, kterou, jak se zdá, další sesou vání půdy bude zamezeno. Statek p. Jiráska se- souváním půdy velice utrpěl. Obydelní, pěkně zařízené čistotné stavení sesulo se tak, že zů- staly z něho jen malé zbytky zdí s malhou světnic. Také hospodářské budovy p. Jirásk jsou značně porouchány a jeví četné trhliny roh zděné stodoly jest natržen tak, že hrozí při nejmenším pohybu země sesutím. Tklivý výstup udál se u následujícího, zá- padněji od statků p. Jiráska stojícího domku p. Jana Kubíčka, který zabíhá níže do polek silnici. Domek opleten jest v průčelí revou nejeví zevně značnějšího poškození. Při nahléd- nutí vysazenými okny dovnitř však zřejmo, že strop a stěny svělnice jsoů popraskány a omýtka částečně opadána. U domku nebyl z počátku nikdo, ale za okamžik přiběhlo k němu asi 13—14leté děvče, patrně dceruška p. Kubíčka a nahlédnuvši dovnitř a seznavši, že bořící čin- nost posunující se země stále pokračuje, hořee zabědovala a zoufale zalkala: »Kam půjdeme?« načež s resignací prohodila pro sebe: »Eh, ne- jsem tu nic platna, půjdu pryč!« a odběhla Sily a pomoc její byly k odvrácení katastrofy ovšem příliš slabými . .
Jirásek Kubíček Sila
14 article
Další rozsáhlejší dvůr ještě hlouběji do pole k silnici zasahující jest rovněž popraskán a střežen vojiny; nikdo nesmí jim procházeti, nýbrž, chce-li dostati se zpět do středu vesnice ke kostelu, musí sejíti až na silnici, kteráv místech těchto opouští Klapě. Ačkoliv obec od hořejších pobořených domků až v místa tato nejnížeji v ní položená jest značně široká, přece až sem zasáhla ničivá síla posunující se země a způsobila trhliny na staveních selských dvor i pod silnicí. Již dnes přibylí do Klapého fotografové, by místa katastrofy fotografovali Dlužno dodati, že škodu způsobenou l tošní zimou a mokrem na polich, jež částečně do dnešního dne jsou zatopena, odhadují si klapšt rolníci na 100.000 zl. Poštovní a telegrafní úřad měl včera i dne Velice mnoho práce a služba jeho prohlášena permanentní; obstarávala ji však ve dne i noci po oba dny nepřetržitě pouze jediná slečna. neboť opomenuto, dáti ji potřebnou výpomoe Že byla, zejmena při službě telegrafní, až přílii přetížena, netřeba ani podotýkati.
Klapý
15 article
Z Klapého, dne 12. dubna. (Večer.) Na dnešek stichla stěhovací horečka krátce pře půlnocí a znavené a vysílené obyvatelstvo i vojsko a stráž bezpečnostní stěži si odpočinulo po hrozných dojmech. Skorem nikdo oka neza mhouřil a již před 5. hod. ranní opět zača šumný život. Na četných vozech sjíždí se víee a více příbuzných a přátel ku pomoci. Rušný život počíná. Kdo není z ohrože- ného obvodu ještě vystěhován, musí domel opustit. Vojsko pomáhá. O 3—10 mužích do jednotlivých stavení a rolnických usedlostíje přidělováho. Je víděti chvat všech, ale tak vzácný klid a umírněnost. Kde nebezpečí je neodvratné, ber zničený a poškozený majitel vše s sebou. Sta rukou chápe se práce. Berou dveře, vrata, okna. trámy, skoby okenní atd. Podlahy obydelních stavení, kde čas, se vytrhují, ovšem s nevalným prospěchem. O 1. hod. odp. vykonala komise obchůzku laviny a pobořené obce. Přítomni byli techničti znalci, civilní inženýr Kress a starosta obce Jan Hájek a jsko zapísovatel člen pomocného komi- tétu učitel Koutek.
Podlaha Hájek Koutek Klapý
16 article
Dle výroku znalců jest spousta a tlak l viny tak mocný, že na okamžité záchrann práce ani budoucně nelze pomýšleti, neboť ná klad s tím spojený byl by ohromný, že by pře vyšoval cenu domů a statků jinde postavených a zcela bezpečnou jistotu by neposkytoval. Po něvadž občanstvo je ubytováno u sousedů v bez pečí jsoucích a stěsnáno, kterýžto stav na delší čas není udržitelný, doporoučí se zjednati jako r. 1898 baráky Deckerovy Pro případ zavalení okresní silnice z Kl pého do Libochovic, bude komunikaci sloužit polní cesta krátce před Klapém ústící na silnie koštieko-klapskou. Z Klapého, 13. dubna. Úzkokolejná dráha zde od praci záchranných z doby katastrofy pře nesena a upravena, aby lomový kámen do trati vodů mohl býti přivážen. Poněvadž trativod od- vodňovací chybně byl založen, pracují se s obou stran dvora Halfarova dva zářezy. Mimo 52 zni čených domů a usedlostí jsou velice ohrožen majitelé domů: Henčl, hostinský, Jeřábek, kovář Hajný, domkář, Fr. Novák, domkář. Pohyb úboč hazmburského, zcela nepatrný, ukliďňuje se. Tři sta osob je bez přístře ši Děsná vyhlídka do budoucnosti!
Deckerův Klement Halfarův Henčl Jeřábek Hajná Novák Libochovice Klapý Francie
17 article
Pod silnicí okresní z Klapého do Libocho- vic je vystěhováno šest popisních čísel, okamžité nebezpečí jest však vyloučeno. Návštěva hostů a turistů je značná. Sesuté a poškozené pole velkostatku směrem ke Slatině poď tak zv. mě- stečkem, měří osm korců, u ostatních poško- zených celkem 41 korců. Majitelé jich jsou Karel Bažant, Antonín Kubíček, Karel Laube Josef Král a Karel Vykročil. Včera asi o půl 5. hodině odpoledne nad Hazmburkem ukázaly se dvě překrásné duhy po krátkém dešti. Dnes opět z rána pršl, zlá to doba pro nás. Dnes sem příjel místodržitel a odevzdal tisíc zlatých ve prospěch poškozených. Říšst a zemští poslanci pp. Špindler a prof. Kurz pro- hliželi spustošenou obec. Poslanec Špindler ode vzdal dar 200 K. Pomocný komitét opět zase dal. Zákopníci odtud odešli.
Bažant Kubíček Laub Král Karel vykročit Špindler Klapý Libocho Hazmburk
18 article Denni zprávy.
Denni zprávy. Dnes v den »Vzkříšení« bude administrace našeho listu též v po- ledních hodinách otevřena; inseráty přijímati se budou až do 4. hodiny odpolední. — Boj o právo. Pověstný politický úřad- nik Grimm, který po léta dral se do popředí a aspiroval na kariéru vyšší, jenž ale dále t nepřivedl, než na okresního hejtmana s titulem místodržitelského rady, pojednou se ozývá v »N. Fr. Presse«, ovšem že ne již jako člověk, je- muž jsou oba národové stejně milí a jehož zá- sadou vždy bylo a je rovné právo všem, nýbrž jako nejrozhodnější Némec, rozhodnější než ti, jež jsme zvykli pokládati za inkarnaci německé bezohlednosti. Je známo, že němečtí nacionálové — nehledě k Schönererovi a jeho stoupencům — do jisté míry české kraje pouštějí z obvodu velké Arndtovy německé vlasti, kdežto ve kra- jích smíšených koncedovali by to, co nazýváme rovným právem. Místodržitelský rada Grimm ale všemu tomu na odpor se staví a jmenem trva- lého německého práva a ku věčnému zachování německého mravu reklamuje smíšený kraj úplně pro Němce, krajům výhradně českým hází ale češtinu jen jako ohlodanou kost pro instance nejnižší. V historii každého národa lze stopovati jako červenou nitku jistý praegnantně vyvinuřý ráz, jenž charakterisuje všechno počínání jeho a kolem něhož spřádají se události v určité formě, která všude vyniká a tvoří to, co nazýváme národní zvláštností. Takovouto speci- ficky národní vlastností německou, takovýmto nerozlučitelným průvodčím Němectva ve vývoj dějinném byla povždy — neúcta k právům ci
Grimm Arndtův Němec
19 article
zím a násilnictví. Snad proto vynikají národní odpůrci touto vlastností, že nebylo jich původ- ním povoláním zemědělství, které již tím, že vzbuzuje lásku ku hroudě, učí vážiti si majetku a tím i práva, nýbrž že jsou to potomci národa po většině zaměstnávavšího se lovem, který. jak i dnes ještě známo, nejméně pozastavuje se před právem druhého, před právem souse- dovým. Toto německé násilnictví jeví se podnes a všude, kde utká se Němec s nějakým intere- sem cizím. Mějme na mysli jen zápas náš ja- zykový. Jedna z nejmizernějších kreatur, jimž byl kdy ve Vídni svěřen vliv na utvářeníse osudů této říše, pověstný baron Kraus, vydal o své vůli a z německo-byrokratické troufalost násilnieký oběžník, jimž do vnitř úřadů zaveden byl jazyk německý a dnes jest křivda, která se tehdy stala většině národů neněmeckých, při- činou boje, který v základech otřásá touto říší. Násilnietví Krausovo, napsané na archu pa- píru, stalo se zatím německým »právem«. od něhož dle zpraženého mozku obskurního »zneuznaného« byrokrata je závislá »německá čest, moc i sláva«, ha dokonce i německý »mrav« — patrně, že ten, vzít bez rozpaků všechno, co se uchvátit dá. Co jsou těm lidem smlouvy, co jsou jim mravní závazky, dějinný vývoj, co kontinuita právní, co většina ? Nie.
Němec Kraus Krausův Vídeň
20 article
Respektují pouze moc a nic jiného. Tak jako evropští representanti Němectva vysmáli se Dánům, když tito nalehali, aby Německo v se- verním Šlesviku provedlo hlasování, jak smlu- veno bylo v instrumentu míru, tak jako se odvděčili Rusům, když jim vnutili mír svato- štěpánský, tak jako jednali oproti Habsburgům ve válkách slezských a válce sedmileté — tak jednají jejich duchovní učňové a učeliví soukme- novci dnes naproti nám. Nic nenamahali se s argumenty a právními důvody. Sic volo, sie jubeo! německého císaře bylo velmi dobře všude tam, kde nějaký Němec, pochopeno. Vždye bylo to naše právo dřív a vy byli jste také Němei a německý mrav měli jste též. Vždyť je nás zde více než vás. Vždyť jsme zde původnějšími oby- vately než vy, vždyť neprotestujete jinde proti stavu věcí, jakého my domáháme se pro svůj kraj 1 Ale všechny tyto námitky zmizí v divokém řevu: Nepovolíme, poněvadž jde o naše svaté právo! A toto násilnictví, tento naprostý nedostatek právního citu, pociťuje celá Evropa.
Dán Rus Habsburg Němec Německo Evropa
21 article
Nehledě k válkám napoleonským, vedeny byly všechny války, dělo se všechno to hrozné vraždění vyhradně z germánskéh násilnictví. Počinaje rakousko-bavorskou válkou o dědietví, sledovat může historik půso- bení německého násilnictví ve všech dalších válkách vnucených Pruskem Marii Terezii, ve válce proti Dánsku, ve válce prusko-francouzské, kte- rou Bismark dle vlastního doznání přivodil zfal šováním pověstné depeše emžské. A toto násil- nictví vypovědělo válku i nám svým svatoduš ním programem, a z tohoto násilnictví vypučel i famosní program páně Grimmův, kterým chce nás přitlačiti ke zdi. — Na ochranu německého Zvičína Jest známo, jak tuhý boj se vede o každé stavení, o každou píď země v této vlasti a jak zejmena mají Němci namířeno na slabé posice naše, z nichž nejednu již nám liknavosti naši urvali a na jiné již se chystají. Třeba jensi připomenouti ostrůvek stříbrský, ze tři čtvrtin již ztracený, Třebenicko, Liběchov a jiné a jiné. V poslední době soustřeďuje se všechno jejich úsilí, dostati do svých rukou krásný Zvičín na jazykové hranici v okresu hostinském. Starý omšený tento velikán, s něhož je nevyrovnatelný pohled po vlasti a jenž k nebi trčí jako obrov- ský mezník mezi světem slovanským a germán- ským, je nyní předmětem německých choutek. vrch ten by za každou cenu radi dostali do svých spárů. Byli by ho málem již uchvátili, poněvadž se vším úsilím germanisovali vesničku Zvičín, jež nalezá se na jeho úpatí. Leč
Marie Terezia Grimmův Němec Prusko Dánsko Třebenicko Liběchov Zvičín
22 article
Jednota severočeská, popílivši si, koupila tam na jižním svahu ležící hostinec, čímž získána byla velmi výhodná posice v zájmu našem. To ale ne- dalo Němcům v Hostinném, Trutnově a v okoli spáti, i pracovali tak dlouho, až okr. zastupitelstvo zakoupilo na hoře Zvičině pozemky, kde Němci chtějí zbudovati stavbu, jak praví, která by poskytla jejich soukmenovcům útočištěa svou vysokou věži stala se symbolem jejich něme- ckého vzďoru! Jinými slovy: chtějí tam vystavět hospodu s věžičkou, k tomu ale zapo- třebí je peněz a proto vydali se němečtí mu- žové z Hostinného, z Vrchlabí, z Tratnova, z Borovic atd. na pouť s kloboukem v ruce s heslem: »Němci, Zvičin nesmi padnout Němci, žádáme na vás krátce a dobře — pe- níze, nie než peníze.« Nu, uvidíme, jak s peníze pohrnou. Lidé naši ale napjati mus rovněž všechny síly, aby Němcům čelili a do- kázati jim, že Zvičín je a zůstane náš.
Němec Trutnov Zvičina Vrchlabí Tratnov
23 article
— Do klatby daný Pfister-Schwan husen. Politování hodný muž tento pan prořes sor a při tom zároveň »nejryzejší Němec«, co jich v národě nám tak milém a nás tak mi- lující. Nic mu nepomohlo, že dal výhost kře- sťanskému bohu, o němž napsal, že už proto se mu nelibí, že ho malují s togou římskou,a obrátil se k Odinovi, Thonarovi, ku Freyi Herthě. Nic mu nepomohlo, že sestrojil Německo, jež sahalo na západ přes Atlantický oceána přes Ameriku a oceán Tíchý až hluboko do Činy, na východě pak přes moře Středozemní, toto »moře starých germänských Vandalů«, přes stárou vlast východních Gothů, Malou Asii až do Indie východní a na ostrovy Sundajské — ba ani to mu nepomohlo, že nás Čechy odkázal mezi »národy se pasoucí« a z té naší ubohé vlasti, která od různých tyranů a zvaných i ne- zvaných učenců už tolik zkusila, učinil pra- germánský kout — od ostatních velikých Němců byl přes všechno nesprávně do klatby dán z Wallhally na věčně časy vypovězen. Ubohý pan Pfister, co ho také napadlo, obrátiti se proti Burům a hájit naproti nim Angličany.
Němec Odin Thonar Frey Čecho Pfister Bur Angličan Německo Amerika Indie
24 article
Ovšem, Germáni zde, Germáni tam, však dolno- saská krev synův a dcer Albionu přiliš je sm- šena s normanskou, než aby k nim přísný Ně mec mohl přilnouti plnou láskou. Jen pan Píister učinil výjimku. Nemá pro chrabrý lid v černém světa díle nejmenších sympatil, na- zývá tento skutečně státotvorný kmen »shlukem potměšilých dobrodruhů«, kteří Angličany po- mlouvají a jim na cti utrhají a posmívá se Němcům, kteří všemu tomu věří, co jim Burové namluvili. Nelze prý se ovšem tomu divitiu široké vrstvy německých lidí průměrných, vrstv ta vždy prý byla přístupna hrubým lžím a všed- ním tlachům. Nikdo jiný než Burové jsou prý tím vinni, že prolévá se dnes v Africe draho- cenná germánská krev! — Nu a což jeho pro- tektor Schönerer a Wolí? Proklamuje v »Ost- deutsche Ztg.« pojednou, že Pflister jako politik národní dávno již se blamáží učinil nemožným a jako spisovatel lidový, který se nestyděl za- prodati své péro německo- anglicko-polskému Ji- dáši, že je u všech slušných Němcův absolutně hotov. Tak velký Germán a takový koneel — Z kruhů duchovenských. Je pravda, co je ve společenském rozvrstvení stavů, každý dnes se chápe slova i čínů, aby zlepšil posta- vení své a na pevnějším podkladu, než dosud založil svou existenci. Jen jediný stav jakoby s měl náramně dobře a jakoby pomoci nepotře- boval, ba zvýšení příjmů svých snad perhore- skoval. Je to nižší klerus. O politování hodném stavu, v němž úpí ohromná většína kaplanů a také dost značný počet farářů, dochází nás ná- sledující přípis: »Rakouští biskupové měli ne- dávno opět konferenci: jedli, pili, hodovali, však pro strádající nižší kněžstvo neučinili opět níc.
Germán Píister Angličan Němec Burová Pflister Němcův Afrika
25 article
V každém jiném stavu starají se představení také o to, aby i jejich podřízení žíti mobl život, povolání svého důstojný a proto pečují o to, aby zdražováním potřeb životních stoupal též jejich příjmy. Jen katolické hierarchii ne- zdá se, že by to pokládala za svou povinnost, naopak, ona mileráda v duchu pravého kře- sťanství těm tam dole ponechává chudobu, jež jediná vede ku spasení, kdežto sama sobě po- nechává si prebendy. A přece by to pány ani nic nestálo. Stačilo by důrazné jejich slore a energicky vyslovené přání. Vždyť jsou skore všichni tajní radové a Excellence a členové sborů zákonodárných, mají tedy příležitosti dost působiti ve prospěch těch malých, na jejichž bedrech ale spočívá všechna tíha prácea všechna povinnost, již konati musí církev. Al chyha lávky. Při takových konferencích radí s páni biskupové jedině o tom, jak rozmnožiti ještě počet postních dnů, o něž beztoho nikdo se nestará, a o tom, jak by se mělo zatočiti s oněmi kněžími, kteří osvědčují se býti vji- stých věcech náhledu poněkud svobodomyslněj- šího, než páni biskupové. Známe jinou a spo- lehlivější methodu, jak kněze nižší upoutat Ujímat se jich otecky, zejmena ale těch ubo- hých kaplánků, z nichž mnohý sotva za pět lek jednou může si koupiti kabát, nebo chudých f- rářů, kteří mají trochu těch mizerných pol. z nichž ale z pravidla nie nesklidí, poněvadž dle domnění jistých lidí je to, co je kněžské, jakési bonum commune. Také se k tomu po- ukazuje, že páni biskupové i páni kanovníci jsou vesměs staří pánové, kteří nemají již tolik elastičnosti, aby s úspěchem podnikli akci ve prospěch nižšího kleru. Nu pan arcibiskup Skrbenský z Hříště starý přece není.
Al Skrbenský Hříště
26 article
— Z klubu národní strany svobodo- myslné. Čítárna klubovní zůstane v sobotu dne 14. t. m. odpoledne, jakož i v neděli a v pondělí za příčinou svátků velikonočních za- vřena. Příšti schůze členská konati s bude v pondělí 23. t. m. Redakci »Česke Revuj« po zemřelém p. dru. Prokopu P od- lipském převzal p. dr. Vladimír Š karda (Sokolská ulice II.). K četným dotazům ohledně »Věstníka« klubovního se oznamuje, že ne- přijímá se na něj žádné předplatné a za jedno- tlivá čísla se od členů žádný poplatek nežádá; všichni obdrží vydaná čísla úplně zdarma. — Veřejnou schůzi voličů smíchov- ských z kurie městské svolává Občanský klub na Smíchově na čtvrtek dne 19. dubna t. r. na 5. hod. odpolední do sálu Akcionářského pivovaru na Smí- chově. »0 pelitické situaci« pro- mluví ríšský poslanec za město Smíchov p. dr. Josef Kai zl — Politické schůze. Občanský po- litický klub pro okres chlumecký pořádá v neděli dne 22. dubna o 2. hod. odp. v hotelu »Liverpoolu« v Chlumci n. C. ma- nifestační schůzi, při níž promluví posl. Jos. Sokol: »0 politické situaci« posl. JUDr. Fr. Klouček: »0 požadav eích českého národa«. Redaktor Frant. Hruška z Hořic pojedná o thematu: »Strana národního dělnictva za hospodářskou a pol- tickou samostatnost českého národa.« Ku konci dotazy a volný rozhovor — Občanské kluby. Malostran ská beseda pořádá ve středu dne 18. dubna 8. hod. več. ve svých místnostech přátelský ve- čírek, na němž rokovati se bude: »0 assa- naci na Menším městě pražskéme. Rozhovor zahájí posl. p. JUDr. Ladislav Pinkas.
doktor Š kard Kai JUDr František Hruška Pinkas Smíchov Liverpool Chlumec Francie Hořice klub národní strana svoboda Česke Revuj sokolský ulice Sokol
27 article
Hostě jsou vítáni — Volná hromada Ústřední jednoty českého herectva konána včera dopoledn za hojné účasti členstva v místnostech Mě- šťanské besedy pražské. S potěšením konstatuje zpráva jednatelská příznivé výsledky organi- sační činnosti. Zdárné ovoce přinesly zejmena snahy odborné, čehož důkazem na př. skvělý morální i hmotný úspěch slavností hereckých, pořádaných minulého roku na ostrově Stře- leckém a na Klamovce. Pouze nutkavá zále- žitosť divadelního zákona — obrození veškerého života — zatlačována jsouc nynějšími poměry, postupuje volně v před, ač i tu již podniknuty a ještě se stanou kroky ve sboru zákono- dárném. Výbor lonskou valnou hromadou zvo- lený konal schůzí deset a učinil kromě jiných tato usnesení: 1. aby se léta, ve kterých po- žíval člen invalidní podpory, když byl seji z příčin aktivování k další činnosti vzdal. jemu při eventuální nové žádosti za tutéž pod- poru od počtu let spolkových odečtla a 2. aby žádosti o přijetí za řádného člena jednoty byly provázeny doklady o stáři žadatele. Vzornými odbory jednoty jsou odbory II, V., X. a XVI. Finanční výsledek minulé kampaně byl veliee příznivý: vykazujeť letošní bilance přirostek 4601 zl. jako k výdajněmu jmění. Členů čítá jednota celkem 525. »Drazí kollegové« — končí zpráva výroční — »vše jde chodem nej- lepším ku blahu spolku a prospěchu členstv jednoty. Napněte všecky síly, rozviňte zdárnou činnosť ve prospěch jednoty naší všichni a všude a ruku v ruce postupujíce v před. dojdeme kýženého cíle za heslem: »V rozkvětu jednoty blaho nás všech«. — Srdečnými slovy zahájil valnou hromudu předseda p. Šima- no vský. Ke zprávě výroční, přednesené p.
Šima Klamovka II , V